1
article
zině zbohatli a zapomněli dle starého polského
pořekadla, »že vůl telátkem byl«, sedí u plných
egyptských hrnců a druzí — a těch je počet
mnohem větší — živoří a žijí v těch starých
trampotách a starostech, jak tomu ve svých
rodných městečkách a vískách starého domova
byli uvykli.
Čest budiž těm zámožným našincům, kteři
v daleké cizině nezapomínajíce vlasti své, ochotně
a štědře ruku svou otvírají, aby přispěli hřiv-
nou v kritické době, kdy u nás o každou píd
české půdy tak tuhé vedou se zápasy
Před 25—30 lety byl ruch vystěhovalecký
největší. Jeden proud táhl přes Hamburk širým
oceánem do Ameriky a druhý razil si cestu do
snivých, luzných luhů posvátné Rusi.
Až do té doby v klidné lethargit si hovicí
gubernie volyňská vyrušena byla ze svého spánku
valem se hrnoucími sem našinci a každý z těch,
kteří nový domov sem hledati přišli, přijat by
s otevřenou náručí, s pravou slovanskou po
hostiností.
Nezbičovaná, panenská půda prostranné Vo-
lyně výborně hodila se našim; počali za laciný
peníz půdu tuto kupovati, usazovali se houfně
a tak v samém okolí Žitomíra — kteréžto mě-
sto jako guberniální bylo středem vystěhova-
leckým — vznikly v krátkém čase čtyři české
osady: Krošna, Okolek, Vysoká a Siljančina.
Hamburk
Amerika
Žitomír
2
article
Lituji, že chabá moje způsobilost spisova-
telská nedovoluje dopodrobna vylíčiti děje a
vznik založení těchto českých osad na Volynia
nemám jiného přání, než aby povolanější péro
tohoto vděčného úkolu se podjalo.
Češi na Volyni žijící až na nepatrné vý-
jimky přijali pravoslavi a stali se ruskými pod-
danými.
V okolí Žitomíru největší českou osadou
je Krošna, pouze pět verst od města vzdálená.
Tato blízkost a větším guberniálním městem
byla příčinou, že usadili se tu ponejvíce řeme-
slníci čeští jako zednici, tesaři, truhláři, hrnčíři
a pod., kteří s touto blízkostí dobře počítali
z města hlavní výdělek čerpají. Ostatní zabývají
se hospodářstvím polním a jako ve všech če-
ských osadách, tak i na Krošně hlavním zdro-
jem je pěstění chmele, kteréžto rostlině ve
zdejších dobrých půdách se znamenitě daří.
Vesnice Krošna rozkládá se po obou stra-
nách silnice, na Černachov a odtud dále na
Ovruč vedoucí, domky jsou vesměs zděné,
pěkně obílené, na prvý pohled poznáš, že nale-
záš se v české osadě; ty roztomilé zahrádky
před okny jednotlivých stavení, páchnoucí
tak mile noční fialou, resedou a božím dřevcem
— jak příjemně je tu procházeti se ve vzpo-
mínkách a vmysliti se v dalekou drahou do-
movinu ..
Čech
Volyň
Žitomír
3
article
Vindyš pochodil dobře. Byl tam vítán hned
a vracel se druhý den spokojeně domů. Přijel
nočním vlakem do L., stanice to pro T. Povoz
tan žádný nebyl a musil jít pěšky. Byla to malá
půlhodinka stezkou po louce, ale prodlením po-
sledních dvou dní vystoupila řeka z břehů, za-
plavila stezku a takž musilo se obcházeti dale-
kým obloukem po silnici. Však i zde proudila
již voda a Vindyš šel po kotníky vodou. Noby
mu mrzly a přece se únavou spotil. Přišel domů
schvácen, nemocen.
Zánět plic! Ach ty noci, které žena ve
srtelných úzkostech nad ním probděla!
Vindyš mluvil v horečce neunavně. Plet
si skutečnost se sny a jedné noci, když jí byl
vypravoval, jak na ohromné knize, plné cifer,
lítal jako v baloně a tyto cifry jako přítěž vy-
hazoval, aby ještě výše letět mohl, kde se mu
tak krásně, volně dýchalo, jak viděl svět pod
sebou jako ohromnou mapu, kývl na ni a ač
žena v náručí ho držela, chtěl, aby ještě blíž
ucho k němu přiklonila.
Učinila tak a tu on jí důvěrně a skoro
radostně šeptal, že viděl, jak všude jsou na-
pjaty telegráfické dráty i mezi nebem a zemí a
právě že mu Pánbůh telegrafoval, aby se nico
děti nestaral, za to, že tu přátelskou službu
Havelkovi prokázal, aby jeho děti neměly nouzi,
on, Pánbůh, se postará o děti jejich.
Bůh telegrafoval sice, ale anděli smrti, a
ten odnesl jeho duši nad ony těžké, černé
mraky do světla věčného. Tu jeho vdova, místo
aby klesla na kolena a pokorně se za duši jeho
pomodlila, vztýčila se, vykřikla zoufale a klesla
bez smyslů na tělo mužovo.
Vindyš
Havelka
4
article
Vedle Krošny zasluhuje zmínky česká osada
Okolek od Žitomíru třicet verst vzdálená, která
počítá se mezi nejspořádanější a nejzámožnějši
vesnice české na Volyni; podotknouti sluší, že
Okolek je obcí ryze českou a ani jediného ru-
ského mužíka nečítá; z různých sbírek pořídili
si občané zdejší slušnou knihovnu českou, která
zejmena za dlouhých zimních večerů výtečně
služby koná a není snad ani jediné chaty, kde
by se večer při lampě nahlas nečetlo.
Podotknouti sluší, že okolský chmel slaví
se jako jeden z nejlepších na Rusi vypěstova-
ných a slouží to vzorným hospodářům této obce
k nemalé cti.
Třetí osada česká Vysoká dělí se na tři
části a sice na Ruskou Vysokou, která obydlena
je mužíky, Vysokou, vlastní to obec českou a
Novou Vysokou (také Vinohrady zvanou), kterou
tvoři jen asi 8 neb 10 statků od původní české
osady asi 4 versty vzdálených. Jako Okolek, tak
i Vysoká má svoji obecní českou knihovnu.
Nejslabší poměrně ze všech českých osad
blíž Žitomíru je Siljančina, která čítá nemnoho
českých kolonistů, většinu obyvatelstva tvoří
ruští mužíci, kteří se ale s našimi krajany vý-
borně snášejí a shodují; stalo se mi nejednou,
že ruský mužíček ze Siljančiny mluvil se mnou
obstojnou češtinou, což se vysvětluje tím, že
český rolník do služeb svých po většině ruské
mužíky najímá a tito v krátké době náš jazyk
sobě osvojují.
Jinak jsou si všecky osady českých vystě-
hovalců na ruské Volyni podobny jedna druhé
jako vejce vejci, konají se tu české pouti, slaví
se české posvícení, všecko jako doma u nás,
jen v jednom od našich vísek v Čechách se
liší, že tu nikdy viděti na návsi — berního
exekutora.
Rus
Volyň
Čechy
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vládní ochota naproti Němcům.
Den za dnem nuceni jsme zaznamenávati ně-
jaký podvod neb nějakou mizernost, jež děje se
ve smíšeném kraji při sčítání v ohledu národ-
ním. Uvedli jsme celou řadu nepopíratelných
případů a označili doklady k nim i žádali při-
slušné instance v zájmu svého národního posta-
vení a i v interessu statistické pravdy, aby
proti řádění německých agitátorů se zakročilo.
Však s jakým jsme se setkali výsledkem? Mí-
stodržitelství, které i zvláštními deputacemi
nejnalehavěji žádáno bylo za
ochranu, vydalo sice jakous takous vyhlášku,
kterou kdo chce si přečte a o ni pomyslí svůj
díl a to bylo všechno. Sčítací švindl bují dále,
jako by se bylo pranic nestalo. Však když za-
kročila česká sčítací komise v Třebenicích proti
pověstnému dru. Tittovi, jenž napořád rubriku
týkající se řeči obcovací falšoval, a když tento
pán — věda dobře, kam se obrátiti — vyzval
okresní hejtmanství litoměřické, aby proti
Němec
Titt
Třebenice
6
article
třebenické ohci k vůli sčítání zakročila, b yl
ihned vyslán do Třebenic politi-
cký úřadník, aby věc vyšetřil,
»napravil« a Němcům ochranu
poskytl. Kdyby z ničeho jiného, je patrno
již z této, třeba že podřízené afféry, že vláda
chce, aby sčítání dopadlo na prospěch Němeů
a že proto ponechala rubríku řeči obcovací ve
sčítacích arších, aby pod její záštitou pro-
váděti se mohla ona pohodlná sčítací
germanisace, jež se v zemích českýcha
vůbec slovanských té doby děje. Žádáme
místodržitelství za vysvětlení, jak se stalo, že
na přečetné české stížnosti na
páchané násilí při sčítání se strany
Němců ani ruka na Malé straně se
nehnula, kdežto do Třebenic na
ochranu domnělých Němců byl vy-
slán ihnedkomisař. Snad proto, že je
dr. Titta zjevným Prušákem, že z německých
peněz zahraničných udržuje se ve městě tom a
okolí německá agitace a že zlatými markami
z Drážďan a z Berlína živí se německá agitace
v tomto českém kraji?
Němec
Třebenice
Drážďany
Berlín
7
article
— Poláci v Poznaňsku. Tou dobou, co
Poláci v Rakousku povážlivě ne snad svými sym-
pathiemi, ale svou politikou kloní se k Němcům,
tou dobou, kdy přes porážkn pana Rutovského
a Lewického v nich ještě dosti mocný působí
proud, jež je žene směrem v levo a kdy, nej-
mírněji řečeno, s úžasným neporozuměním ná-
rodní naší posice se setkáváme u Poláků —
tou dobou s pravou germánskou brutálností, bez-
ohledně a s nejostřejším akcentem na pruském
sněmu i ty nejskrovnější polské požadavky se odmí-
tají, ba s autoritativní strany se jim hrozí úplným
vyhubením. Existence Poláků je německé říši
nebezpečím a proto nutno, aby Poláci zmizeli.
Nejen že se budou jejich statky kupovati na-
dále a prodávati Němcům, nejen že se budou
úřadníci, vojáci, učitelové národnosti polské po-
sílati šmahem na německý západ a do polských
zemí navzájem zase Němci ze západu, Polá-
kům se vezme všechno, co dosud měli. Vezme
se jim polské vyučování náboženství, zakáže se
vyučování polštině jako mimořádnému předmětu.
Obmezí se na nejmenší míru jejich právo shro-
mažďovací a spolčovací, zavede se pro polské
listy německá censura, tak že každý list polský
bude nucen předkládati exemplář v německém
překladě, a po germanisaci místných polských
jmen je nyní na řadě poněmčení jmen rodinných.
To je ten tvrdý černý chléb pruský, o němž
před několiká dny mluvil hrabě Wodzicki v
Krakově. A za to, že Němci tak pěkně častují
Poláky v Poznani, v Západních Prusích av
Horním Slezsku, Poláci v Cislajtanii jsou na
skoku podati jim »bratrskou« pravici a když
ne to, aspoň jim nepřekážeti, až opováží se
presentovati podobný černý chléb nám.
Polák
Němec
Rutovský
Lewický
Wodzický
Poznaňsko
Rakousko
západ
Krakov
Poznaň
Horní Slezsko
8
article
— Vídeňský dopisovatel zdejšího »Pra-
ger Tagblattu« sdělil svému listu obsah roz-
mluvy, kterou měl »s osobností, blízkou mini-
sterstvu«. Tázaný politik, prý bývalý president
poslanecké sněmovny dr. Viktor ryt. Fuchs, má
za to, že není důvodu, očekávati počátek nové
sněmovny se zvláštním pessimigmem. Volební
boj nebyl prý tentokráte vzhledem k bojům
dřívějším tak prudkým, aby byl protivy při-
ostřil. Nová sněmovna má býti skutečně posu-
zována jako nový parlament a momenty, které
ve staré říšské radě strany oddělovaly, neměly
by býti brány do parlamentu nového. Bude
třeba mnoho vytrvalosti, mnoho taktu a mnoho
dobré vůle, ale situace prý není nikterak bez-
nadějnou. Aby se dosáhlo příznivého výsledku,
bude prý ovšem třeba, poskytnouti stranám
podkladu ke společné činnosti. Především prý se
však musí zpevniti u poslanců poznání, že
říšská rada byla rozpuštěna v době, kdy vše-
chny ostatní prostředky byly již vyčerpány.
Tato okolnost bude snad připomenuta ve trůnní
řeči. — Takové theoreticko-quietistické výklady
čtou se jako pokračování oněch novoročních
gratulací politických, kterými »Oesterreichische
Volkszeitung« zahájila letošní svůj ročník. Ještě
jen kousek Pergeltova rozumu k tomu nebo
Pradova — rakouského Bismarka!
— Sčítání lidu v Čes. Budějovicích.
doktor
Viktor rýt
Fuchs
Čes . Budějovice
poslanecký sněmovna
Oesterreichische Volkszeitung
9
article
Proslýchá se, že dle předběžného povrchního
sčítání lidu mají Čes. Budějovice asi 37.000
obyvatel bez vojska, z nichž prý jest 20.700
Čechů a 16.300 Němců. Za posledních 10 let
bylo by tedy přibylo k 17.000 Čechů jen
3000, k 11.000 Němců však 5300 osob. »At
spravedlivý a poctivý člověk dozná, « dodává
»Budivoj«, sje-li něco podobného možno, přiro-
zeno a vůbec myslitelno. Tady je nejlépe pa-
trno, kdo falšoval pravdu a kde se
kradly duše. Ale to mohou býti pání
přesvědčeni,« dodává zmíněný list, »že takový do
nebe volající švindl nenecháme bez odvety a
trestu. Jen několikadenní strpení ! «
— Český národní dum v Trutnově,
jemuž před nedávnem i koncese hostinská byla
konečně povolena, je střediskem a útulkem če-
ské menšiny trutnovské. Každý upřímný Čech,
de Trutnova zavítavší neopomene zajisté navští-
viti tuto ochrannou baštu národní. Kdo sledoval
postup tiché národní práce Čechů trutnovských,
kdo seznal slasti českých menšin v území zněm-
čeném, s podivem pohlíží na zdárný výsledek
a s hrdostí a chloubou opoušti zdi stánkus
ujištěním, že přijde v brzku zas a že jako
apoštol zvěstuje svým přátelům a známým, že
česká menšina trutnovská žije, že v úsilovné
práci domohla se vlastního přístřeší, vkusného
Čecho
Němec
jít Trutnov
Trutnov
Čechy
Český národní duma
10
article
»Národního domu«, kde nabývá síly k odražení
útoků nepřátel, že však jest ji zapotřebí pod-
pory hmotné, které, bohužel, postrádá téměř
úplně. Jsou české ústavy peněžní, jsou města
česká, jsou korporace a spolky vlastenecké,
které ani haléřem dosud nepřispěly na stánek
Čechů trutnovských, které opětované prosby
stavebního družstva vůbec nezodpověděly.
A přece jest třeba podpory největší! Čechové
trutnovští stáli a stojí na stráži, seřaděniv
pevný šik a soustředěni v pevné baště národní.
Aby se však bašta ta udržeti mohla, aby na
»Národní dům«, tak těžce dobytý, nemusil
býti uvalen dluh, jehož výše by budoucnost
jeho ohrožovala a aby velký dluh na něm
již váznoucí mohl býti umořen, potřebí jest
nevyhnutelně, aby se mu dostalo podpory.
Česká menšina trutnovská obrací se proto znovu
k české veřeinosti, aby lid český uznal potřebu
Čecho
národní dom
národní dům