ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bd7002d0-66c4-11dc-8870-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: place 20, person 19, org 5
1 article
zině zbohatli a zapomněli dle starého polského pořekadla, »že vůl telátkem byl«, sedí u plných egyptských hrnců a druzí — a těch je počet mnohem větší — živoří a žijí v těch starých trampotách a starostech, jak tomu ve svých rodných městečkách a vískách starého domova byli uvykli. Čest budiž těm zámožným našincům, kteři v daleké cizině nezapomínajíce vlasti své, ochotně a štědře ruku svou otvírají, aby přispěli hřiv- nou v kritické době, kdy u nás o každou píd české půdy tak tuhé vedou se zápasy Před 25—30 lety byl ruch vystěhovalecký největší. Jeden proud táhl přes Hamburk širým oceánem do Ameriky a druhý razil si cestu do snivých, luzných luhů posvátné Rusi. Až do té doby v klidné lethargit si hovicí gubernie volyňská vyrušena byla ze svého spánku valem se hrnoucími sem našinci a každý z těch, kteří nový domov sem hledati přišli, přijat by s otevřenou náručí, s pravou slovanskou po hostiností. Nezbičovaná, panenská půda prostranné Vo- lyně výborně hodila se našim; počali za laciný peníz půdu tuto kupovati, usazovali se houfně a tak v samém okolí Žitomíra — kteréžto mě- sto jako guberniální bylo středem vystěhova- leckým — vznikly v krátkém čase čtyři české osady: Krošna, Okolek, Vysoká a Siljančina.
Hamburk Amerika Žitomír
2 article
Lituji, že chabá moje způsobilost spisova- telská nedovoluje dopodrobna vylíčiti děje a vznik založení těchto českých osad na Volynia nemám jiného přání, než aby povolanější péro tohoto vděčného úkolu se podjalo. Češi na Volyni žijící až na nepatrné vý- jimky přijali pravoslavi a stali se ruskými pod- danými. V okolí Žitomíru největší českou osadou je Krošna, pouze pět verst od města vzdálená. Tato blízkost a větším guberniálním městem byla příčinou, že usadili se tu ponejvíce řeme- slníci čeští jako zednici, tesaři, truhláři, hrnčíři a pod., kteří s touto blízkostí dobře počítali z města hlavní výdělek čerpají. Ostatní zabývají se hospodářstvím polním a jako ve všech če- ských osadách, tak i na Krošně hlavním zdro- jem je pěstění chmele, kteréžto rostlině ve zdejších dobrých půdách se znamenitě daří. Vesnice Krošna rozkládá se po obou stra- nách silnice, na Černachov a odtud dále na Ovruč vedoucí, domky jsou vesměs zděné, pěkně obílené, na prvý pohled poznáš, že nale- záš se v české osadě; ty roztomilé zahrádky před okny jednotlivých stavení, páchnoucí tak mile noční fialou, resedou a božím dřevcem — jak příjemně je tu procházeti se ve vzpo- mínkách a vmysliti se v dalekou drahou do- movinu ..
Čech Volyň Žitomír
3 article
Vindyš pochodil dobře. Byl tam vítán hned a vracel se druhý den spokojeně domů. Přijel nočním vlakem do L., stanice to pro T. Povoz tan žádný nebyl a musil jít pěšky. Byla to malá půlhodinka stezkou po louce, ale prodlením po- sledních dvou dní vystoupila řeka z břehů, za- plavila stezku a takž musilo se obcházeti dale- kým obloukem po silnici. Však i zde proudila již voda a Vindyš šel po kotníky vodou. Noby mu mrzly a přece se únavou spotil. Přišel domů schvácen, nemocen. Zánět plic! Ach ty noci, které žena ve srtelných úzkostech nad ním probděla! Vindyš mluvil v horečce neunavně. Plet si skutečnost se sny a jedné noci, když jí byl vypravoval, jak na ohromné knize, plné cifer, lítal jako v baloně a tyto cifry jako přítěž vy- hazoval, aby ještě výše letět mohl, kde se mu tak krásně, volně dýchalo, jak viděl svět pod sebou jako ohromnou mapu, kývl na ni a ač žena v náručí ho držela, chtěl, aby ještě blíž ucho k němu přiklonila. Učinila tak a tu on jí důvěrně a skoro radostně šeptal, že viděl, jak všude jsou na- pjaty telegráfické dráty i mezi nebem a zemí a právě že mu Pánbůh telegrafoval, aby se nico děti nestaral, za to, že tu přátelskou službu Havelkovi prokázal, aby jeho děti neměly nouzi, on, Pánbůh, se postará o děti jejich. Bůh telegrafoval sice, ale anděli smrti, a ten odnesl jeho duši nad ony těžké, černé mraky do světla věčného. Tu jeho vdova, místo aby klesla na kolena a pokorně se za duši jeho pomodlila, vztýčila se, vykřikla zoufale a klesla bez smyslů na tělo mužovo.
Vindyš Havelka
4 article
Vedle Krošny zasluhuje zmínky česká osada Okolek od Žitomíru třicet verst vzdálená, která počítá se mezi nejspořádanější a nejzámožnějši vesnice české na Volyni; podotknouti sluší, že Okolek je obcí ryze českou a ani jediného ru- ského mužíka nečítá; z různých sbírek pořídili si občané zdejší slušnou knihovnu českou, která zejmena za dlouhých zimních večerů výtečně služby koná a není snad ani jediné chaty, kde by se večer při lampě nahlas nečetlo. Podotknouti sluší, že okolský chmel slaví se jako jeden z nejlepších na Rusi vypěstova- ných a slouží to vzorným hospodářům této obce k nemalé cti. Třetí osada česká Vysoká dělí se na tři části a sice na Ruskou Vysokou, která obydlena je mužíky, Vysokou, vlastní to obec českou a Novou Vysokou (také Vinohrady zvanou), kterou tvoři jen asi 8 neb 10 statků od původní české osady asi 4 versty vzdálených. Jako Okolek, tak i Vysoká má svoji obecní českou knihovnu. Nejslabší poměrně ze všech českých osad blíž Žitomíru je Siljančina, která čítá nemnoho českých kolonistů, většinu obyvatelstva tvoří ruští mužíci, kteří se ale s našimi krajany vý- borně snášejí a shodují; stalo se mi nejednou, že ruský mužíček ze Siljančiny mluvil se mnou obstojnou češtinou, což se vysvětluje tím, že český rolník do služeb svých po většině ruské mužíky najímá a tito v krátké době náš jazyk sobě osvojují. Jinak jsou si všecky osady českých vystě- hovalců na ruské Volyni podobny jedna druhé jako vejce vejci, konají se tu české pouti, slaví se české posvícení, všecko jako doma u nás, jen v jednom od našich vísek v Čechách se liší, že tu nikdy viděti na návsi — berního exekutora.
Rus Volyň Čechy
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Vládní ochota naproti Němcům. Den za dnem nuceni jsme zaznamenávati ně- jaký podvod neb nějakou mizernost, jež děje se ve smíšeném kraji při sčítání v ohledu národ- ním. Uvedli jsme celou řadu nepopíratelných případů a označili doklady k nim i žádali při- slušné instance v zájmu svého národního posta- vení a i v interessu statistické pravdy, aby proti řádění německých agitátorů se zakročilo. Však s jakým jsme se setkali výsledkem? Mí- stodržitelství, které i zvláštními deputacemi nejnalehavěji žádáno bylo za ochranu, vydalo sice jakous takous vyhlášku, kterou kdo chce si přečte a o ni pomyslí svůj díl a to bylo všechno. Sčítací švindl bují dále, jako by se bylo pranic nestalo. Však když za- kročila česká sčítací komise v Třebenicích proti pověstnému dru. Tittovi, jenž napořád rubriku týkající se řeči obcovací falšoval, a když tento pán — věda dobře, kam se obrátiti — vyzval okresní hejtmanství litoměřické, aby proti
Němec Titt Třebenice
6 article
třebenické ohci k vůli sčítání zakročila, b yl ihned vyslán do Třebenic politi- cký úřadník, aby věc vyšetřil, »napravil« a Němcům ochranu poskytl. Kdyby z ničeho jiného, je patrno již z této, třeba že podřízené afféry, že vláda chce, aby sčítání dopadlo na prospěch Němeů a že proto ponechala rubríku řeči obcovací ve sčítacích arších, aby pod její záštitou pro- váděti se mohla ona pohodlná sčítací germanisace, jež se v zemích českýcha vůbec slovanských té doby děje. Žádáme místodržitelství za vysvětlení, jak se stalo, že na přečetné české stížnosti na páchané násilí při sčítání se strany Němců ani ruka na Malé straně se nehnula, kdežto do Třebenic na ochranu domnělých Němců byl vy- slán ihnedkomisař. Snad proto, že je dr. Titta zjevným Prušákem, že z německých peněz zahraničných udržuje se ve městě tom a okolí německá agitace a že zlatými markami z Drážďan a z Berlína živí se německá agitace v tomto českém kraji?
Němec Třebenice Drážďany Berlín
7 article
— Poláci v Poznaňsku. Tou dobou, co Poláci v Rakousku povážlivě ne snad svými sym- pathiemi, ale svou politikou kloní se k Němcům, tou dobou, kdy přes porážkn pana Rutovského a Lewického v nich ještě dosti mocný působí proud, jež je žene směrem v levo a kdy, nej- mírněji řečeno, s úžasným neporozuměním ná- rodní naší posice se setkáváme u Poláků — tou dobou s pravou germánskou brutálností, bez- ohledně a s nejostřejším akcentem na pruském sněmu i ty nejskrovnější polské požadavky se odmí- tají, ba s autoritativní strany se jim hrozí úplným vyhubením. Existence Poláků je německé říši nebezpečím a proto nutno, aby Poláci zmizeli. Nejen že se budou jejich statky kupovati na- dále a prodávati Němcům, nejen že se budou úřadníci, vojáci, učitelové národnosti polské po- sílati šmahem na německý západ a do polských zemí navzájem zase Němci ze západu, Polá- kům se vezme všechno, co dosud měli. Vezme se jim polské vyučování náboženství, zakáže se vyučování polštině jako mimořádnému předmětu. Obmezí se na nejmenší míru jejich právo shro- mažďovací a spolčovací, zavede se pro polské listy německá censura, tak že každý list polský bude nucen předkládati exemplář v německém překladě, a po germanisaci místných polských jmen je nyní na řadě poněmčení jmen rodinných. To je ten tvrdý černý chléb pruský, o němž před několiká dny mluvil hrabě Wodzicki v Krakově. A za to, že Němci tak pěkně častují Poláky v Poznani, v Západních Prusích av Horním Slezsku, Poláci v Cislajtanii jsou na skoku podati jim »bratrskou« pravici a když ne to, aspoň jim nepřekážeti, až opováží se presentovati podobný černý chléb nám.
Polák Němec Rutovský Lewický Wodzický Poznaňsko Rakousko západ Krakov Poznaň Horní Slezsko
8 article
— Vídeňský dopisovatel zdejšího »Pra- ger Tagblattu« sdělil svému listu obsah roz- mluvy, kterou měl »s osobností, blízkou mini- sterstvu«. Tázaný politik, prý bývalý president poslanecké sněmovny dr. Viktor ryt. Fuchs, má za to, že není důvodu, očekávati počátek nové sněmovny se zvláštním pessimigmem. Volební boj nebyl prý tentokráte vzhledem k bojům dřívějším tak prudkým, aby byl protivy při- ostřil. Nová sněmovna má býti skutečně posu- zována jako nový parlament a momenty, které ve staré říšské radě strany oddělovaly, neměly by býti brány do parlamentu nového. Bude třeba mnoho vytrvalosti, mnoho taktu a mnoho dobré vůle, ale situace prý není nikterak bez- nadějnou. Aby se dosáhlo příznivého výsledku, bude prý ovšem třeba, poskytnouti stranám podkladu ke společné činnosti. Především prý se však musí zpevniti u poslanců poznání, že říšská rada byla rozpuštěna v době, kdy vše- chny ostatní prostředky byly již vyčerpány. Tato okolnost bude snad připomenuta ve trůnní řeči. — Takové theoreticko-quietistické výklady čtou se jako pokračování oněch novoročních gratulací politických, kterými »Oesterreichische Volkszeitung« zahájila letošní svůj ročník. Ještě jen kousek Pergeltova rozumu k tomu nebo Pradova — rakouského Bismarka! — Sčítání lidu v Čes. Budějovicích.
doktor Viktor rýt Fuchs Čes . Budějovice poslanecký sněmovna Oesterreichische Volkszeitung
9 article
Proslýchá se, že dle předběžného povrchního sčítání lidu mají Čes. Budějovice asi 37.000 obyvatel bez vojska, z nichž prý jest 20.700 Čechů a 16.300 Němců. Za posledních 10 let bylo by tedy přibylo k 17.000 Čechů jen 3000, k 11.000 Němců však 5300 osob. »At spravedlivý a poctivý člověk dozná, « dodává »Budivoj«, sje-li něco podobného možno, přiro- zeno a vůbec myslitelno. Tady je nejlépe pa- trno, kdo falšoval pravdu a kde se kradly duše. Ale to mohou býti pání přesvědčeni,« dodává zmíněný list, »že takový do nebe volající švindl nenecháme bez odvety a trestu. Jen několikadenní strpení ! « — Český národní dum v Trutnově, jemuž před nedávnem i koncese hostinská byla konečně povolena, je střediskem a útulkem če- ské menšiny trutnovské. Každý upřímný Čech, de Trutnova zavítavší neopomene zajisté navští- viti tuto ochrannou baštu národní. Kdo sledoval postup tiché národní práce Čechů trutnovských, kdo seznal slasti českých menšin v území zněm- čeném, s podivem pohlíží na zdárný výsledek a s hrdostí a chloubou opoušti zdi stánkus ujištěním, že přijde v brzku zas a že jako apoštol zvěstuje svým přátelům a známým, že česká menšina trutnovská žije, že v úsilovné práci domohla se vlastního přístřeší, vkusného
Čecho Němec jít Trutnov Trutnov Čechy Český národní duma
10 article
»Národního domu«, kde nabývá síly k odražení útoků nepřátel, že však jest ji zapotřebí pod- pory hmotné, které, bohužel, postrádá téměř úplně. Jsou české ústavy peněžní, jsou města česká, jsou korporace a spolky vlastenecké, které ani haléřem dosud nepřispěly na stánek Čechů trutnovských, které opětované prosby stavebního družstva vůbec nezodpověděly. A přece jest třeba podpory největší! Čechové trutnovští stáli a stojí na stráži, seřaděniv pevný šik a soustředěni v pevné baště národní. Aby se však bašta ta udržeti mohla, aby na »Národní dům«, tak těžce dobytý, nemusil býti uvalen dluh, jehož výše by budoucnost jeho ohrožovala a aby velký dluh na něm již váznoucí mohl býti umořen, potřebí jest nevyhnutelně, aby se mu dostalo podpory. Česká menšina trutnovská obrací se proto znovu k české veřeinosti, aby lid český uznal potřebu
Čecho národní dom národní dům