ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bd5f39f0-66c4-11dc-a74d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 38, place 30, work 3, org 5
1 masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k čislu 16. ze
2 masthead
dne 16. ledna 1901.
3 article Rüzné zprávy.
Rüzné zprávy. = Nové podmořské lodi francouzské. Z Paříže se oznamuje: Ministři námořnictva a války. p. de Lanessan a generál André, podnikli minulé soboty v Cherbourgu osobně plavbu na zkoušku s dokon- čenými podmořskými čluny, jež jsou jíž ve službě. Lodi, jež byly zkoušeny, jsou stavěny dle dvou růz- ných typů. První, »Le Morse«, zdá se být zýláště určen ku podmořským obhlídkám; druhý, »Le Nar- val«, jest torpédový člun, jenž svůj zhoubný přístro pod vodou vysílá k nepřátelské lodi. »Morse« za obyčejných poměrů pluje ponořen pod vodou skorem až k hořejší palubě. Na palubě nalezá se malá ka- bina, podobná skorem přilbě, na všech stranách za- sklená, kdež řídič lodi sedí, maje hlavu a vrchní část těla v této kabině. Odtud má na všecky strany volný rozhled přes hladinu moře a dává svoje roz- kazy dolů do strojovny. Potopí-li se loď úplně, opu- stí velitel zasklenou kabinu a sestoupí do vnitřní prostory, kde má před sebou na stole zrcadlo. Na
Lanessan André Paříž Cherbourg Le Mors Le Nara
4 article
toto zrcadlo vrhá zvláštní optický přístroj, zvaný »periskope čili obhlížeč, neustále obraz hladiny vodní se vším, co se na ní děje. Tento »periskop« sestává ze systemu čoček a zrcadel na konci roury, vyčnivající z ponořené lodi, jež se prodlouží podle potřeby tak, aby stále dosahovala ke hladině. Obrazy vrhané periskopem umožňují veliteli lodi činiti po- třebná opatření. Ponořování lodi děje se vpuštěním vody, jež poubým stisknutím knoflíku vníká otevřev- šími se klapkami podle potřeby do prostorů k tomu určených. Má-li loď opět vystoupit na povrch, vy- tlačí se voda rychle pracujícími čerpadly. Kdyby tento poněkud choulostivý mechanismns selhal, ne- povstalo by z toho nijaké nebezpečí. Stačilo by otočiti páku, jež by uvolnila těžká olověná závaží na kýlu lodi. Žávaží by odpadla a loď silně odlehčená byla by vytlačena vodou na povrch. Manometr ukazuje vždycky zcela přesně, v jaké hloubce se loď nalezá.
5 article
Křídlovitá poboční vesla umožňují změnu hloubek. U manometru stojí poddůstojník, stále jej pozoruje, zatím co drží rukama rukojeti pobočních vesel. Po- tápění lodi děje se velmi rychle; ve dvou minutách lze dociliti hloubky 10 metrů. Kdo je v lodi, nepo- zoruje, že klesá; cítí toliko, že přestává veškeren pohyb. Není nijakého hourácení ani kymácení, aniž jakéhokoli zmítaní; je to stav ideálního klidu. Oknem viděti jest nejprve zelenavá voda, pak purpurový soumrak, načež nastává úplné temno. Ve hloubce tří neb čtyr metrů možno viděti před sebe ještě na 10 až 15 metrů, třeba že velmi nejasně, avšak již při 10 metrech přestává veškeren rozhled. Hnací sílu dodávají ovšem akkumulátory. Dýchání lodní po- sádky děje se bez nejmenších obtíží. Nijaký subjek- tivní pocit nepřipomíná vám, že se nalezáte pod vodou, ve prostoře pevně uzavřené. Zásobování vzdu- chem děje se jedině tím, že vnikající voda vytlačuje vzduch z nádržek do ostatního prostoru lodi. Umělé čistění vzduchu od kyseliny uhličité chemickými lát- kami doposud nebylo nutno. Oba ministři strávili děle než dvě hodiny pod vodou, aniž cítili sebe menších obtíží, avšak posádka lodi při dřívějších plavbách na zkoušku vydržela pod vodou již osm hodin beze všech nepříjemností. Pod vodou pluje »Morse« toliko rychlostí 8 kilometrů za hodinu. Mohl by plouti dva- kráte tak rychle, avšak ve přístavu a na rejdě bylo třeba opatrnosti, poněvadž pod vodou možné pře- kážky lze pozorovati skorem teprve pak, když se na ně narazí.
Mors
6 article
= Velká krádež ve vlaku. Z Říma se ozna- muje: V noci na 5. t. m. ukradeno bylo ze vlaku, jedoucího z Turina do Říma, cenných zásilek v ceně as 200.000 lir z poštovních vaků, jež bez dozoru uloženy byly v kupé druhé třídy. Po pachatelích dosud není stopy. Podle mezinárodní poštovní smlou- vy jest výslovně dovoleno, je-li poštovní vůz ve vlaku přeplněn, umístiti až 20 poštovních vaků ve voze pro zavazadla. V Italii v takovýchto případech užíváno raději kupé pro pasažery, ale dříve míval tu vždy jeden z poštovních úřadníků dozor. Nyní spokojují se tím, že okna kupé a dvéře opatřují plombami, což ovšem neposkytuje nijaké ochrany proti násilnému vniknutí v době noční. Ku připevňo- vání plomb užívá se mimo to pouze rbyčejného motouzu, jejž na stanicích, kde vaky mají býti vy- bírány, poštovní zřízenec prostě utrhne. Když měla býti překládána pošta pro jižní Italii a Orient z tu- rinského vlaku, jenž sem přibyl dne 5. ráno o 8. hod. a kupé otevřeno obvyklým ledabylým způsobem, na- lezeno tu plno roztrhaných a rozházených dopisů. Mezi 30 vaky nalezaly se poštovní vaky z Londýna pro loďstvo na Maltě, dále z Bostonu a z New-Yorku pro Neapol, Palermo a Orient. Zloději osvědčili zna- lost jak obyčejů americké správy poštovní, kde cenné zásilky v menších vacích kladou se do velkých vaků s dopisy a novinami, jakož i zvyků italských vystěhovalců v Americe, vkládati bankovky a menší zlaté peníze do obyčejných dopisů. Pracovali patrně několik hodin zcela klidně. Průvodčí vlaku nepozo- rovali ničeho podezřelého. Úřadníci poštovní udávají. že v Janově a v Pise provedli předepsanou revisi závěru kupé. Jest dosti možno, že byl lup proveden mezi Pisou a Římem, neboť na této trati mimo Ci- vitavecchii jsou stanice jen malé a špatně osvětlené.
Orient Řím Turina Londýn Malta Boston NewYork Neapol Palermo Amerika Janov Pisa Italia
7 article
= Drahocenný rám. Z Paříže se oznamuje: Od nedávna vzbuzuje zde pozornost překrásně vyře- závaný rám, jejž jakýsi pařížský obchodník s umě- leckými předměty koupil za 10.000 franků. Toto umělecké dílo náleželo původně k podobizně Lud- víka XVI., jež se nalezala v jedné síni na radnici v Orange, departement Vaucluse. V době revoluce byl obraz z radnice odstraněn a chován, v jedné z předních aristokratických rodin tohoto městečka, proslaveného svými památkami z doby římské. Roku 1815 dostal se obraz opět na svoje bývalé místoa v rámu pak postupně nalezaly se podobizny králů Ludvíka XVIII., Karla X. a Ludvíka Filipa. V době únorové revoluce 1848 roztrhána podobizna králova na kusy a jen jakoby zázrakem unikl drahocenný rám zkáze. Onehdy hledal jeden z členů městské rady v podstřeší radnice jakási akta, při čemž nalezl zaprášený starý rám. Netušil, že ma před sebou předmět historicky památný, ale poznal ihned, že rám, představující guirlandu z růží a ozdobený zna- kem města, má značnou uměleckou cenu. Jakýs ob- chodník s uměleckými předměty, jemuž nález uká- zal, nabídl mu zaň 50 franků. Městský rada prohlá- sil, že nedá rám pod 500 franků. Tu přišel jiný ob- chodník, jenž dobrovolně nabídl 1500 franků, avšak ještě nebylo vyjednávání u konce, když jakýsi mi- lovník rarit z Avignonu nabídl ihned 3000) franků. Teď zakročil v této záležitosti také prefekt a nařídil, aby starobylý rám prodán byl ve dražbě. Dostavilo se dvanáct koupěchlivých, mezi nimi tři obchodníci
Vauclus Ludvík XVIII Ludvík Filip Paříž Orange Avignon
8 article
s uměleckými předměty z Paříže. Týž obchodník, jenž byl nejprve nabízel městskému radovi 50 franků, získal rám za 5500 franků a ještě téhož dne prodal jej zástupci známé pařížské umělecké firmy, jenž byl příliš pozdě přijel ke dražbě, za 10.000 fr. = Podivín. Z Londýna se oznamuje: Před 30 lety učinil George Johnston, majitel rozsáhlých pozemků ve hrabství Dundee a millionář, slib, že žádný člověk nespatří jeho tvář a tomuto slibu dostál. Právě došla zpráva o jeho smrti. Otec jeho, důstojník v anglické armádě, jakožto majitel čajových plantáží v Indiia podloudník získal značné jmění a usadil se na pan- ství Five Isle. Byl to člověk tvrdý a nevlídný, měl podivné zvyky a byl prudké letory. Zamiloval se do Jany Douglasovy, dcery rolníka a oženil se s ní.
Johnston Douglasův Paříž Podivín Londýn Dundee Five Isla
9 article
Porodila mu syna a zemřela. Následkem tohoto osudu stal se starý Johnston ještě méně přístupným. Po- vaha jeho syna vyvinula se týmž způsobem. Jednoho dne zavázal syn otce do koberce, hodil jej do po- koje, zamknul a uprchl do lesů. Policie jej chytilaa soud odsoudil jej k deportaci. Před 30 lety otec ze- mřel a syn se vrátil, aby vedl osamělý život, avšak bez nádechu romantiky, jež aspoň nechyběla životu jeho otce. Nikdy nepřekročil práh chátrajícího pan- ského sídla. Jakés děvče vařilo mu skrovné jeho po- krmy, ale nikdy ho nevidělo. Přineslo pokrmy, za- zvonilo a odešlo. Teprve pak vyšel Johnston ze svého brlohu. Měl vrtoch, kupovati vrcholy všech kopc. ve hrabství. Když markýz of Bute navrhl, aby vystavěna byla dráha z Falkland Palace do města Falklandu, jež měla částečně protínati pozemky Johnstonovy, nedovolil tomu. Po jeho smrti nalezena truhla se 40.000 souvereigny a nesčíslné bankovky, rozstiané po všech koutech. Poněvadž nikdy nebyl ženat, při- padne ohromné jeho jmění, páčící se na 5 millionu lib. st., jeho synovci, poručíku Mackgili-Critchtonovi od pluku seaforthských horalů, jenž nyní sloužl v Sudanu.
Johnston Johnstonův Mackgit Falkland Súdán Falklandy Palace markýz of But
10 article Král. české zem. divadlo v Praze,
Král. české zem. divadlo v Praze, Národní divadlo. V středu dne 16. ledna. Odpoledne o 3. hod. Představení pro lid. Madame Sans-Gréne. Veselohra o 4 dějstvích. Francouzsky napsal Victorien Sardou. Přeložil B. Fřída. 109. hra v předpi. Začátek o 7. hod. 1. čtvrtka. ČEKANKY. Veselohra o 3 dějstvích. Napsal F. X. Svoboda. Režisér Josef Šmaha.
Král Victorien Sardou B Fříd Čekanka Svoboda Šmaha Praha národní divadlo SanGréne
11 article Švandovo divadlo na Smicha8.
Švandovo divadlo na Smicha8. Ve středu 16. ledna. Začátek o 7. hod. Po padesáté: Dáma od Maxima Fraška o 3 jedn. od G. Faydeaua. Přeložila Olga Nápravníkova.
G Faydeau Nápravníkův Smich 8 Švandův divadlo
12 article Pištékovo divadlo na Kral. Vinohradecn
Pištékovo divadlo na Kral. Vinohradecn Ve středu 16. ledna. Začátek o 1/27 hod. Čtyřicátédeváté lidové představení za poloviční ceny. Pražští turisté. Velká výpravná fraška se zpěvy o 5 jedn. Napsal K. Lindau a Anthony
Kral Čtyřicátédevátý Lindau Anthon Pištékovo divadlo
13 article
— Opravdu, Anno Vasiljevno, věřte mně to: všichni Francouzi a Němci jsou lháři a nevděčníci. Kdo pak za- chránil Evropu v roce 1813tém. Rusko, to vědí všichni ! — Arciže, arciže, že Rusko; ale proč ubližujete ubohému člověku? Zatím jsme kráčeli ku předu; přešli jsme šťastně polovici zahrady, když pojednou nám z postranního stro- mořadí přicházeli vstříc dva mužové, jeden z nich byl hrozný Kereti. Všichni se zalekli, ani Annu Vasiljevnu nevyjímajíe Ona i zbledla, ale neztratila duchapřítomnost. — Lvíčku, schovej se rychle za mne a vy, děti. se postavte kolem, hodně blízko ke mně, aby Lva ne- viděli . .. My jsme se rychle stěsnali kolem ní a šli pomaleji. Bratr, chvěje se na celém těle, maje skloněnou hlavu, schovával se za Annu Vasiljevnu, drže se jí pevně za sukni. Když jsme dospěli ke Keretimu a jeho společníku, zastavila se Anna Vasiljevna. Tiskli jsme se ještě více k sobě. Jen Saša poodešel stranou a dívaje se směle do obličeje Keretiho drnčil o botu šavlí, která mu dosud visela po boku. — Vypadáte, Anno Vasiljevno, jako milosrdenství samo, obklíčena dětmí, řekl co nejgalantněji Francouz klaně se zdvořile paní domu. Avšak nevidím jednoho ze svých žáků, pravil, upíraje svůj bystrý a pronikající po- hled na naši skupinu. Kde jest Lev, pánové? — Není zde! odpovídal mu Saša za všechny hlasitě a směle.
Anna Vasiljevna Francouz Němec Lev Saša Evropa Rusko
14 article
vyskočil na nohy dříve, než jsme mu mohli přispěti ku pomoci. Vyskočil bodře a se smíchem, ale, když pojed- nou viděl, že z nové jeho halenky se leje proudem kalná voda a bílé kalhoty že se proměnily v špinavou onuci, zvolal: do pláče. V tutéž dobu se objevil v stromořadí běžící Saša Ryndin. Zdál se býti v jednom ohni a strašně rozdurděn; oči jeho se svítily a z dáli již zlostně hrozil pěstí. Ale měl skutečně přičinu se hněvati: dopadlo pěkně to jeho asiatské sezení! Turecké vojsko zajmulo pevnost, co za- tím on, očekávaje od Lva zprávy, usedl se svým vojskem do salaše uvažuje o útěku Francouzů přes Berezinu. Ludvík Antonovič si to dle pozdějšího vypravování dětí zařídil velmi jednoduše. Vešel se svými do pevnosti tiše a nepozorovaně, učinil útok na salaš, oblehl ji a obklopil takovým způsobem najednou veškeré vojsko Sašovo; Turci vytahovali z boudy ruské vojíny za nohy jako kuřata z koše. Vojna byla skončena běz boje. Saša byl ponízen až do hloubi duše; pravili, že by byl skoro plakal. Celý hez sebe, chvěje se hněvem spěchal nyní vy- líti si zlost za utrženou hanbu na onom, kterého pova- žoval za jejího vinníka. — Al al ty špatný kluku! křičel zajíkaje se a běžel ku břehu — a ty tak! . . . ty tak? já ti poručil a ty! . . . počkej, počkej! Chtěl se vrhnouti na Vasu. — Nedotýkej se ho! zvolal jsem, co zatím Vasa mne předešel a uchopil ho za obě ruce. Zapomenutá otázka.
Ryndin Francouz Berezin Antonovič Sašův Turek Saša Al Vasa Vasa
15 article
— Ach! to dostanu od pana Keretiho a dal se
Kereti