2
masthead
V Praze, ve středu dne 16. ledna.
Praha
4
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Zemské výborství a říšský mandát.
Z Vídně, 16. ledna. Štyrský poslanec
dr. Reicher, který stav se přísedícím
zemského výboru štyrského, vzdal se man-
dátu na říšské radě, prohlásil nyní v listě,
voličům zaslaném, že provede důsledky
svého zvolení na říšskou radu a vzdá se
místa přísedícího zemského výboru.
doktor
Reicher
Praha
Vídeň
5
article
Nemoe bar. Féjerváryho.
Z Vídně, 16. ledna. Jak známo, mi-
nistr honvédů bar. Féjerváry již několik
měsíců leží nemocen. Trpí neduhem střev-
ním. Nedávno vyslovil se, že vyčká jen lepší
pohody, by se neprodleně vydal do Berlína
k professoru Sonnenbergovi, od jehož
methody očekává rychlého a příznivého
účinku. O tomto výroku dověděl se císař.
Způsobil, že generálním pobočníkem hrabětem
Paarem zaslána byla prof. Sonnen
bergovi žádost, aby, jakmile mu poměry
dovolí, odjel do Pešti a dal se ku disposici
bar. Féjervárymu. Sonnenberg přijede
v nejbližších dnech do uherského hlavního
města a bude tam míti consilium s taměj-
šími lékaři, bar. Féjerváryho ošetřujícími.
Z domácnosti moravských Němeů.
Z Brna, 16. ledna. Starosta v Novém
Jičíně dr. Schiemann vzdal se své hod-
nosti. Před ním již resignovali dva radní.
Sociálně-demokratická bilance
voleb.
Z Vídně, 16. ledna. »Arbeiter-
zeitung« činí bilanci dosavadních voleb
na říšskou radu. »Průlom je udělán,« praví,
»včera zvolen byl první sociální
demokrat ve privilegované ku-
rii. Je to ovoce rozšíření volebního práva,
které spočívá ve snížení censu. Proto je vče-
rejší den památným dnem. Pevnost nadpráví
byla poprvé ztečena.
Dělníci floridsdorfští nebyli by bývali
s to, aby dobyli úspěchu toho, avšak zvláště
přece to byla jejich síla, která vedla útok.
Bašty padly. Je to první vymoženost proti
výsadám, ale nezůstane asi dlouho jedinou.
Včerejšek byl posledním dnem voleb pro
Sonnenberg
Paar
Sonnen
doktor
Schiemann
Bašta
Vídeň
Berlín
Pešť
Brno
Nový Jičín
Arbeiter
6
article
nás a my opouštíme volební boj s pěkným
vítězstvím. Netajíme sobě, že nám přinesly
volby také bolestné zklamání, avšak můžeme
hlasitě a radostně říci, že nám přivodily
také pěkná vítězství. Sociální demokracie
má nyní 10 zápasníků, v bojích vyzkouše-
ných v parlamentě, a my jdeme s rozmno-
ženou odhodlaností vstříc dalším bojůma
dalším pracím.«
»Arbeiterzeitung« prudce napadá posl.
Wolfa, protože včera vydal parolu, by
radikálové hlasovali v užší volbě proti soci
álně-demokratickému kandidátu Seit zo v
a pro křesťanského sociála Richtera. Tato
parola je prý bezcharakterností a neslušno-
stí, jaké ještě nebylo. Kdyby Wolfovcům
jednalo se opravdově o potírání reakce, byli
by musili hlasovati pro Seitze stejně jako
sociální demokraté hlasovali proti Gessman-
novi pro německého radikála Dötze. Soci-
ální demokraté ztratili 4 mandáty, které jim
vyrvali radikálové. Ale nicméně sociální de-
mokraté pomohli radikálním Němcům ke
3 mandátům: Dötzovu, Hauckovua
Tschanovu.
Upozornili jsme již, že se právě příse-
dícím zemského výboru dolnorakouského
špatně vedlo. Nyní přidružil se k nim také
Richter. »Arbeiterzeitung« z toho dovozuje,
že porážky křesťanských sociálů Gess-
manna, Steinera, Jaxa a Rich-
tera jsou zároveň zdrcující kritikou dolno-
rakouského lidu nad správou země, křesťan-
skými sociály prováděnou. Nově zvolený
Seitz je učitelem, který byl zemskou
školní radou dolnorakouskou na popud se
strany antisemitské stíhán. Jeho volba vysvě-
tluje se právě touto persekucí.
Wolf
Richter
Wolfovec
Seitz
Němec
Tschanův
Arbeiterzeitung
Steiner
Jaxa
Rich
7
article
Audience.
Audience.
Z Vídně, 16. ledna. Rumunský mi-
nistr-president Carp, který byl včera přijat
v Berlíně císařem Vilémem, sem ráno při-
byl a bude zejtra přijat v audienci císařem.
Carp
Vilém
Vídeň
Berlín
8
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Císař pro-
půjčil dvornímu radovi společné nejvyšší
účtárny Ignácovi Fritschemu za příči-
nou jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpo-
činek v uznání jeho padesátiletých vynika-
jících služeb titul a hodnost odborného chéfa
a hvězdu ke komturnímu kříži řádu Fran-
tiška Josefa.
Císař propůjčil dvornímu radovi nej-
vyšší účtárny Belovi Saarossy- Kappel-
lerovi ze Sárosu rytířský kříž řádu Leo-
poldova s prominutím tax, sekčnímu radovi
společné nejvyšší účtárny dru. Josefu Za-
vadilovi titul a hodnost dvorního rady
s prominutím tax a účetnímu radovi spo-
lečné nejvyšší účtárny dru. Jos. Ullman-
novi titul a hodnost dvorního tajemníka.
Z Kodaně, 15. ledna. (C.-B.) Vláda
podala finančním výborům obou sněmoven
zprávu o jednání Dánska se Spojenými státy
ve příčině prodeje dánských za-
padoindických ostrovů, jakož i
žádost 17 kodaňských obchodníků, dovolá-
vajících se podpory státní, aby ostrovy ty
se staly pro kapitál dánský užitečnými.
Z Haagu, 15. ledna. (C.-B.) President
Krüger zamýšlí počátkem příštího týdne
odejeti do Utrechtu, aby se tam poradil s oč-
ním lékařem.
Z Marseillu, 15. ledna. (C.-B.) Gene-
rál Frey vrátil se sem z Číny a odejel
večer do Paříže.
Z Cařihradu, 15. ledna. (C.-B.) Ve
Stiplji byl opět zjednán klid. Vali kosovský
vrátil se proto opět do Skopje.
Z Londýna, 15. ledna. (C.-B.) Na
žádost purkmistra portsmouthského, aby si
ustanovil den, kdy by mu byla odevzdána
čestná dýka, odvětil Earl Roberts, že jest
pro něj trapno býti oslavován v době, kdy
tolik lidí trpí hoře a dokud nelze skutečně
děkovati, že mraky, jež déle roku zemi
stínily a srdce tak četných lidí tísnily, jsou
zažehnány.
Císař
Fritsche
Fran
Josef
Bela Saarossy
Ullman
Krüger
Frey
Vali
Roberts
Vídeň
Kappel
Leo
Kodaň
Dánsko
spojený stát
Haag
Utrecht
Marseille
Čína
Paříž
Cařihrad
Skopje
Londýn
10
article
Jmenování.
Z Vídně, 16. ledna. Sekčnímu radovi
nejvyšší účtárny dru. Jos. Zavadilov
údělen byl titul a charakter dvorního rady
Vídeň
11
article
lazyková otázka
ociťuje se opět na denním pořádku, sotva že
volby do nové říšské rady jsou ukončeny. Uvádí
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Tři vdovy.
Intermezzo při sčítání lidu.
»Číslo 49 !«.
»Poňženě prosím, to jsme my: tuhle jáa
Karbanka a Karbuska a Novotná. No, co vy
Karbusko zalízáte? Milostpán musí všecky očite
vidět a neukousne vás !«
Ujistil jsem řečnici, že nekoušu a takové
sevrklé babky, jako je Karbuska, už docela ne
»A jak vy se, matičko, jmenujete?«
»To jako já, milostpane? Líběj, dovolej
já jsem Dejmkova, Alžběta Dejmkova, tady ro
zená a na Bikáni křtěná. Nebožtík tatínek, de
mu Pámbu věčnou . . . «
»Na to se pan komisař neptá,« přerušil
prudký tok řeči rázným stavidlem přísedící radní.
»Račte psát: »Alžběta Zvolková, vdova«;to
platilo již mně.
»To jako po mužovi,« přispěchala babk
s vysvětlením a silně pokyvovala hlavou.
»Kdy jste se narodila? Den, měsíc, rok?-
»I pro umučení, to nevím, milostpane
Kdyby se mnou na místě praštili, nevím.«
»Kolik jest vám tedy aspoň let?«
Pomlčka. Babka potahuje žlutý šátek na
hlavě, sbírá zástěru ve skladky, obrací se tázavě
na houf čekajících občanů a občanek, ale na
konec neví, než že se narodila na Matičku boží
a že nebožtík táta, t. j. Zvolek byl o dva dny
starší, ale kolik by teď asi bylo Zvolkovi, neví
»Kdo pak by takovou hloupost, prosimich, taky
nosil v hlavě?«
Neodvážil jsem se ničeho namítati, celkem
vzato — pro sebe toho jakživa nepotřebovala.
»Ale čísti a psáti umíte?«
»Odpustěj, dovolej, to ne. Dřív se na to
tak nekoukalo a co — hloupá ženská doktorem
nebude.«
Ani zde se nedalo ničeho namítati; Alž-
hěta Zvolková pronášela hluboké pravdy, jakoby
slepicím zrní sypala, ba i můj úžas byl jí
lhostejný.
»Nu a dobyteček nějaký máte ?.
»Já nic, to mají nájemnice. Tak poníženě
děkuju, již mohu jít?«
»Karbanová, vaše jmeno křestné —«
»Pepa,« ozvalo se z klubka čekajících.
Novotná
Dejmkův
Zvolková
Babka
Karbanová
Pepa
13
article
»Josefa Karbanová,« pravím a píši, ale
Karbanová z klubka odporuje. »Ne Josefa,
Pepa!«
»Dobře, přistupte blíže!« Přistoupila žena
asi čtyřicetiletá, tlustá a bledá jako houska, na-
sáklá mlékem, ani víčka oční ani rty nejsou za-
rdělé. Kdy se narodila, neví jistě. Stav: vdova.
V klubku ozval se lehounký smích, jako když
talířem o talíř cinkne. Má dceru sedmiletou,
Žofku a jednu husu.
»Karbusová, jmeno křestní!« Hnul jsem
sebou na židli. Vytáhlá ženština, zachuchlaná
v šedém velkém šátku, plíží se jako polednice.
Oči vpadlé v tmavých důlcích, vysedlá brada —
kostlivec. Popatřil jsem blíže do té tvářea
shledal jsem, že bývala jistě krásnější kdysi, než
všechny ostatní, ale bída nebo vášně ji zničily
Karbanová
Josef
Žofka
Karbusová
Pepa
14
article
Odříkává všecko jasně a zřetelně. Stav — vdova,
to znělo nejistě a z klubka to zavznělo, jako
když se plechová poklička po nádobí sveze.
Usmál jsem se také; již třetí vdova ! Hlásí jednu
husu. Dobrá.
»Tak, číslo 49. je hotovo; již tam nikdo
nebydlí?«
»Prosím, ještě já, Novotná, Barbora No-
votná!«
»Snad také vdova ?«
»No, líběj napsat vdova.« Z klubka ozval
se řehot, jako když se skácí celý misník.
Zlostné, krhavé oči Novotně zabodly se do
klubka, které utichlo rázem. S Novotnou nebylo
žertů. Hlásila dvě děti, Vašíka a Madlenua
jednu husu.
Přehlížím arch a opakuji: »Sedm osob
tři husy, více již není v domě nie ?«
»Jak to tři husy?« táže se dosud rozhně-
vaná Novotná, jen jedna husa a ta je má!«
»Ale dovolte! Karbuska jednu, Karbanka
druhou a vy třetí.«
»Ale kde pak! Husa je má ! Karbuska nemá
nic a Karbanka, jak by smeť'.«
Nežli jsem mohl žádati vysvětlení, vylítla
Karbuska z klubka. »Cože? Vaše husa.? A to
bych se podívala! Husa je má!« Ale ani Kar-
banka nelenila. »I pro umučení, že byste měly
svědomí; vždyť já ji celý rok živím, husa
je má!«
Marně se namáhala Novotná přijíti ke
slovu, ale když se ji to podařilo, dozvěděli jsme
se všecko.
Novotná
Barbora no
Vašík
Hus
Kara