ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bd4b0590-668b-11dc-88db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 38, person 37, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 2. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 32.
4 article
Na ranní a odpol. lista předplácí se- v Praze v adninistraci n měsle ! . . . . .2 na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s drojí doníškou na maěslo na čtvrt leta . . . . 7 K 50 ve flisikáchr na měsíe . . . 2 K. 80h Poštou: n. . . ke s dvojí zásilkou na měsíe n čtvrk isla . . . . n k do
Praha
5 title
Dnošni čislo pro Frahu je o 12 stranácl.
Dnošni Frah
6 article Poslanci národa českého před vážným rozhodnutím.
Poslanci národa českého před vážným rozhodnutím. Zejtra, dne 3. února, shromáždí se sbor poslancův národa českého, aby rozhodl o tom, máme li my, Čechové, jíti na bezprogramové ty konfe rence vídeňskě, jež svolává vláda p. Körbrova jako prý »poslední pokus« o smírné dohodnutí se německé me- šiny s naším národem o rovnopráv nost jazyka německého a českého ve veřej- ném životě vlastí našich. — Není-li již neslýchaností pouhý ten sku- tek, že na sklonku 19. století má se v srdei Evropy od tisíciletí usedlý vzdělaný národ. jenž druhdy nálezel ku nejslavnějším náro- dům souvěkým a v tomto dokonávajícím století znovu ku podivuhodné výši vzděla- nosti a zdatnosti ve všech oborech kultur ních byl se vlastní silou povznesl. — že má starobylý ten národ Janův a Ji říkův, čítající 6 millionův hlav, — tep rv smlouvati se ve Vidni se zá- stupci menšiny německého oby- vatelstva zemí koruny české o pouhé rovné právo svého jazyka v do- mově svém, poněvadž tato menšina po- tomkův někdejších přistěhovalcův, kteří po bitvě bělohorské výslovně sami se vydávali za cizince a koloni sty, (viz: Gindelyho »Dějiny protireformace v Če- cháche), nám dnes drze a neslušně, proti jasnému znění platných zákonů, rovné právo jazyka našeho ve veřejné správě vlastí našich upírá ?
Čecho Janův Gindely Evropa
7 article
Či snad není zde právní otázka tak jasna, či snad zákony si odporují a pochyb- nosti připouštějí? Vizme přece ! Že do bitvy bělohorské jazyk český byl v zemích koruny české po zákoně a řádu zemském panu- jícím jazykem státním, toho ani Němci upříti nemohou. Po bitvě bělohorské pak obnoveným zřízením zemským, čili zá- kladními zákony ze dne 10. května 1627 a 10. května 1628 prohlášena v zemích če- ských zásada úplné rovnosti české jako německé řeči ve všech stát ních a zemských úřadech. Tyto zemské základní zákony nebyly žádným zá- konem a žádným aktem státním zrušeny, naopak, vlastním majestátním listem posled- ního korunovaného krále českého Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848, vtěleným v zá- konník zemský, znova stvrzeny a sesíleny.
Němec český Ferdinand V
8 article
Stanovenoť v tomto majestatním listu hned v čl I.: »Národnost česká budiž položena za základ tak, že se česká řeč ve všech větvích státní správya veřejného vyučování s řečí ně- meckou v úplnou rovnost stavíe, A pak v článku IX.: »Od nynějška mají všičkni úřadové veřejní a všecky soudy obsazeny býti jedině osoba m obojí řeči zemské mocnými«. — Nuž, a o tomto památném majestátním listu krále českého rozhodl po padesáti letech, dne 13. prosince 1898, dekretem čís. 14.934 nejvyšší soudní dv ů rakouský, že »řečené nejvyšší na- řízení jeví se ve smyslu tehdej- šího práva státního býti záko- nem a žádným pozdějším záko- nem zrušeno nebylo,« pročež plnou platnost zákonnou pro království české až po dnešní den podrželo. — Ano, tato rovnost našeho ja- zyka ve veškeré veřejné správě vlasti naší nebyla ani žádným říšsk ým zákonem ztenčena neb zrušena, nýbrž byla ještě článkem XIX. základních zákonů stát- ních (zaručujícím všem národům ve státě rovné právo a prohlašujícím slavně: »Rov né právo všech v zemích obvyklých řečí ve škole, v úřadě a v životě veřejném se od státu uznává,« znova utvrzena a sesílena. — Tyto zemské a říšské zákony jež nemohou býti žádnými nařízeními vlád ními vyzdviženy, tvoří nerozborný jasný a solidní podklad zákonní pro poměry jazykové u všech státních zemských úřadů v zemích koruny české. Ony neznají a nečiní žádného roz- dílu mezi tak zy. zevnější neb vnitřní řečí úřadův. Dle jasných jejich ustanovení jest úplná rovnost obou zemských jazyků při všech státních i zemských úřadech vlast našich v zevnějším jako ve vnitřním úřado- vání nepopíratelně přikázána.
9 article
Každékoliv podání, jež obyvatelstvo zemí koruny české k úřadům neb soudům státním podá, musí býti jak v t. zv. vnějším, tak i t. zv vnitřním úřadování projednán a vyřízeno v řeči podání, byla-lito jedna z obou řečí zemských. — Tojest zákonný a právní sťlav otázky jazykové v zemích ko- runy české. Tomuto danému a psanému právu na- šemu však odporoval od bachovského absolutismu let padesátých počínaje, vděk úpornému nám duchu sledujících po sobě německo-centralistických vlád a systémů vídeňských stav skutečný a odporuje mu po zrušení Badenových nařízení a po vydání tajných výnosů Kindingrových po dnešní den. Rovného práva jazyka našeho se u velm mnohých státních úřadů zemí koruny české. politických, berních, finančních, celních, po štovních, železničních, školních, horních atd. ani ve styku se stranami nešetří, ba ani u všech soudův se tak neděje — zejmena ne v našich krajích zněmčilých, na Moravě a dokonce ve Slezsku! A což teprve v tak zv. »vnitřním« jed- nání úřadův a soudů: tu, vyjma kratičkou éru Badenovu a částečně Gautschovu, stáleu všech státních úřadů zemí našich všechno projednávání záležitostí občanských, soud- ních a veřejných, všechno úřadní dopisování vzájemné jen po německu se děje, tu jest jazyk český, jazyk většiny obyvatelstva, prostě a úplně vyhostěn. — Od čtyřiceti let prote- stujeme neunavně ve jmenu práva a zákona proti tomuto nesnesitelnému stavu, a domá- háme se prostě, poctivé restituce zákonného právního stavu, který jedině odpovídá pravdě věci, skutečným po- měrům a potřebě, a právní jistotě našeho národa, tedy rozhodné většiny obyvatelstva naší vlasti. —
Badenův Kindingrový Gautschův Morava Slezsko
10 article
Kdybychom tedy žili v této říši v po- měrech jen poněkud normálních, neobráce- ných na rub zdravého rozumu, mohlo by se za to míti, že jde o nastávajících těch konferencích dohodčích ve Vídní o to, aby konečně již jednou dobrému právu našemu učiněno bylo za dost, že tedy vláda se na- sazením veškeré své autority o to přičiní, aby slova zákona skutkem se stala »aby řeč česká ve všech větvíc státní správy byla v zemích koruny české s řečí německou v súplnou rovnost postavena«, a k tomu konci aby od nynějška »všickni úřadové veřejní a v šeckly soud obsazeny byly jedině osobam obojí řeči zemské mocnými«. To a jedině to, jak trefně své doby dr. Be- dřich Pacák prokázal (viz »Nár. Listy« ze dne 29. ledna 1898) rozřešilo by spor ja- zykový v Čechách v budoucnosti hravěa pro věky. Puštěním této zása d visí vše ve vzduchu. Jen jejím usku- tečněním objevila by se v budoucnosti všecka ostatní opatření jako provisoria. Jakmile by- chom měli v Čechách vesměs úřadnictvo státní obou jazyků znalé, jest po otázce jazykové u státních úřadů. Upuštěním od zásady té jest nerozřešení otázky té pro- hlášeno permanentním. — Jde ale vládě, jde Němcům při nastá
Be Pacák Němec Vídeň Čechy
11 article
vajících konferencích o rozřešení otázky v tomto smyslu a duchu? omae Pohříchu, naprosto ne. Němci chtějí naopak Čechy rozděliti. aby si v nich pořídili vlastní německou zemi, v níž by netrpěli českých úřadníkův a vůbec ní slova českého a vláda dle všech zpráv hledá formuli jakou by tento absurdní požadavek německých nacionálů byl aspoň z části vy- plněn a proveden, my pak abychom se s tím za koncessi vnitřní úřadní češtiny v oblasti našich českých krajů a v úzounkém pásmu krajů smíšených konečně smířilia na to v parlamentě vídeňském dobrotu dělali. poq . sa n
Němec Čechy
12 article
To jest dle nápovědí samých officios- ních listů vlastiní a jediný úkol nastáva- jících vídeňských konferencí: Nikoliv o re stituci právního, zákonného stavu, nikolivo konečné provedení zákony nám zajištěného rovného práva ve všech úřadech a soudech státních vlástí našich, nýbrž o to asi spíše jde, abychom my z tohoto do brého svého práva kvůli uspo- kojení německých choutek notn procento slevili, a nad to ještě ku rozdělení své vlasti a k utvoření v ní no- vého německého Šlesvik - Ho štýnu přivolilii To se tají za tou německou formul »jednojazyčnosti úřadů«, to je tím plánem rozdělení Čech na tré národních pásem. Takové návrhy a plány očekávají naše po- slance na konferencích vídeňských. V tom vědomí musí na zejtří sbor poslanců národa českého přistoupiti k vážné otázce: Jie sli v prospěchu národa českého, aby vůbec vy pravil své posly ku po- dobnému vyjednávání na půdě ví- deňské, či nebyl-li by prospěch velké věci jeho lépe opatřen, kdyby odepřel obeslati vše- liké konference dohodčí na tak dlouho, dokud mu nebude se strany vlády dána pevná a bezpečná jistota, že vláda nesitranně uznává právo průvem a zákon zákonem a jest ochotna zasaditi se u Němcův, aby oni konečně upustili od svého křivdícího vzdoru a přistoupili na stanovisko práva, slušnosti a spravedlivosti- na rovnost obou národů a jejich jazyků v celé oblasti zemí koruny české!
Němcův Šlesvik Čechy
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. ledna. (Smiřovací kon- ference — hlasy klerikální a pol- ské.) Dle zpráv vídeňských listů smiřovací kon- ference budou zahájeny v ponděli dne 5. února v poledne proslovem dra. Körbra. První schůze bude společna pro konferenci českou i morav- skou. Věcné jednání bude se však díti v každé konferenci zvlášť. Konference české zúčastní se 22 delegátů (po 11 z každé národnosti), konfe- rence moravské 12 delegátů. Dojde-li na konfe- rencích k dohodě stran osnovy jazykového zá- kona, předloží ji vláda říšské radě. Nedojde- k dohodě, předloží vláda sněmovně svou vlastní osnovu jazykového zákona. Pochybnosti o výsledku smiřovacích konfe- rencí vzmáhají se i ve straně německo-kleri kální. V »Linzer Volksblattu« projevují se obavy. že konference zůstanou bezvýsledny a říšská rada že i na dále bude k práci neschopna. »Nikdo rozumný — pravi se dále v lineckém listě — nebude vinu tohoto neúspěehu přičitati vládě, nýbrž bude se věděti, že hlavním vin- níkem jsou smutné poměry parlamentní«. Pisatel očekává, že levice v brzku vyhlásí veřejně válku novému ministerstvu, při němž bude státi jen pravice a snad ještě křesťanští sociálové. — Orgán štyrských klerikálů, »Grazer Volksblatt«, také shledává podezřelé známky, nasvědčující tomu, že levici jde o zmaření smiřovací akce nové vlády. Pokud se týče smiřovacích konfe- rencí, soudí, že Čechové, kteři jsou národně i hospodářsky sjednocení, budou se cítiti mnohem
Linzer Čecho Praha Grazer Volksblatt
14 article
pevnějšími, než Němci, jejichž souručenství před- stavuje »míchanou společnost«. Krakovský »Czas«ýl jenž na blížiefi se kon- ference pohlížel dosud optimisticky, upadá také v pochybnosti. Neběží prý o to, co bude státi v popředí rozmluv, nýbržlo jich pozadí. A v tomto pozadí bude s jedné strany státní právo české. s druhé strany německá hegemonie. Ani to, ani ono nebude předmětem konferenci, ale stojíc v pozadí, bude míti vliv na veškero jednání. »Němci — píše dále »Czase — na konferencích ovšem nevystoupí s hegemonii, naopak budou státi na půdě rovnoprávnosti (?). Čechové tak nedaji na denní pořádek otázku slátního práva, nýbrz budou žádati jen (2) za vyřízení olázky jazykové. Ale za zády Němců, kteří zasednou na konferencích, jsou tací, kteří veřejně vyzná- vají, že nechtějí rovnoprávnosti, leč nadvládu že trvají na starých tradicích německé převahy v říši. Čechově pak, kleří zasednou na konfe- rencích, nikdy se nezřekli státního práva a po- kládají je za svou nejpevnější oporu. Proto, ač se německá hegemonie a české státní právo na konferencích neobjeví, přitomny tam přece budou. A to jest důvod pro pochybnosti o jejich vý- sledku«. »Czask se netají tím, že se mu příč rovně české státní právo jako německá hegemonie Obé by vedlo k odloučení Haliče od ostalních zemí rakouských a v tom vidí pro Poláky ne- bezpečí.
Němec Czas Čecho Čechův Polák Halič Czas
15 article
(Nač ministerstvo vojen stv spotřebovalo roku 1897 třicet mil lionů?) Společný ministr vojenství Krieg hammer připravil delegacím roku 1898 nemil překvapení, když jim předložil k dodatečnému schválení úvěr třiceti millionů zl., jež bez svo- lení parlamentů a delegací vydal r. 1897. Nač byly peníze vydány, vysvětlil prý pan ministn v důvěrně schůzi výborové do veřejnosti přišlo tehda, že peněz bylo třeba na opatření nových pušek, dělových nábojů a na nutné opevňovaci práce. Vysvětlení ministrovo bylo prý tak pře- svědčivé, že delegace úvěr dodatečně schválily. Věc ta přišla na denní pořádek včerejší schůze sněmu uherského, na němž žádáno dodatečné schválení té části onoho válečného výdeje, jenž připadá na Uhry. Na podnět, daný poslancem Komjathem, ze strany Košutovy, ujal se slova ministr-president Szell, aby sněmovné odůvodnil nezbytnost výdaje z roku 1897. I dovídáme se nyní, že ministerstvo války vydalo roku 1897 za nové malokaliberní ručnice pro záložní vojsko, jež bylo opatřeno do té doby zbraní starou, 16.65 mill., za náboje dělostřelecké 7.025 mill., na rozmnožení vozatajského materiálu 3.875 mill a zbytek 3.5 mill. zl. že byl vydán za urych- lené práce opevňovací v Haliči, v Tyrolskua v Kotoru. Ministr-president Szell nezůstal dlužen odpověď ani na otázku, proti komu bylo třeba tohoto náhlého zbrojení a zrychleného opevňování. Všeho toho nebylo třeba ani proti Rusku (opevňovací práce v Haliči), ani proti Italii (opevňovací práce v Tyrolsku a v boce kotorské), nýbrž jedině proti Turecku.
Krieg Komjath Košutův Szell Italia Uhry Halič Tyrolsku Kotor Rusko Tyrolsko Turecko mill
16 article
Turecko vedlo tehda válku proti Řecku a zmo- bilisovalo mnohem více vojska, než bylo třeba na pokoření Řecka. Proto musilo zbrojiti i Ra kousko a opevňovati své hranice v Haliči, v Ty- rolsku a v kotorské boce. Jak vidno, není nad šikovný výklad. Uherskou sněmovnu také uspo- kojil, tak že úvěr dodatečně schválila. Z Brna, 31. ledna. (Dr. O t. bar. Pra žák o situaci.) Bar. Pražák mluvil v ne děli ve schůzi hospodářského spolku v Ždáni- cich před svými voliči o politické sítuaci. Z ob- šírné jeho řeči, v níž vyčerpal veškeru sou- časnou látku, dotknul se ovšem i příštích smiřo- vacích konferencí a německých požaďavků. Pr té přiležitosti pravil: »Národ náš vůbec na kon- ference dohodčí pohližeti může jenom jako na pokus, kterak by podrobně měl uveden býti v život platný zákon rovnoprávnostní, což arci lze uskutečniti formou různou, — o zásadě rovnoprávnostní samé však, poněvadž základně platné a životní, do pražádného vyjednávánía slevování s nikým a nikdy pouštěti se nemůže a nebude. Proto jest samozřejmo, že ani o šl- leném požadavku státní řeči némecké nemůže V drobném prodejit zanní číslo o sobě k. . . za nh odpoledni . . . Ha zk Ve dlialkách na venkově ranní čslo. . . . . . . . 10 sdpolední .. . . . . . bb Inseraty rlatí sa hohevěe nopřel Tiedplačení a insarty pěljíná sdmini- strace v Harinnské nlici č. 3. Tannsckásají za táž redakee tiskirná a eipadice Ndnick Listš kukvplay ae novrua di.
Pražák Turecko Řecko Halič Brno
17 article
nebude diskutovati i kdyby byl zakryt titulem sebe nevinnějším, aniž vůbec o celku sváloduš- ního programu levíčáckého, který na postulátu tom a vůbec na snahách hegemonistických jest založen. Vydáním programu toho Vůbec dosáhl se krajního přiostření národního sporu, a to obzvláště i na Moravě, kde program onen více než třičtvršinovou českou většinu obyvatelstva stlačiti chee definitivně na stupeň helótů nepa- trné menšiny německé, nechtěje většině té při- znati rovné právo jazykové, ačkoli by ona dě- jinné i přítomné daleko větší a důvodnější ná- roky měla na prvenství všeliké v této zemi. Program ten, zejmena také pokud země naší se týká, nemůže býti povazovan za program antu- ální, za program reální strany politické, a my pohlížeti na něj můžeme jenom jako na pouhou donquijoterii a harlekynádu, s níž nelze se mu- žům vážným vážně obírati,«
Morava
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. února. sndniěho buržl Dobrodružné zprávy z Bulharska, Tyto dní kolovaly novinámí pověsti, že Bulharsko se svolením Ruska prohlásí se dne 19. února za nezávislé království a že Rusko při té přiležitosti vězme si Bürena. Z dopisu, který ze Sofie obdřžely »IIer. Bbg.«, nabýváme přesvědčení že tyto dobro- družné zprávy nevznikly ve vídeňských redak- eich, jak jsme podezírali, a neměly za účel pouze provokovati Růsko k ubezpečení, že z Bulharska nie, ani Burgas si nevezme, kdyby ve Vídni prohlášena byla annexe Bosny a Her- cegoviny, nýbřž že zrodily se tentokrát opravdu ns na bulharské půdě, v samé Sofii. Dopisovatel praví, že diplomatický sbor Sofli byl překvapen těmito pověstmi a že s ne- klidem a napjatým očekáváním hledí vstřic nej- bližší budouenosti. Členové diplomatického sboru, kteří se k podobným orientálským pověstem obyčejně trpělivě usmívají, v daném případě chovají se méně skeptickyi Avšak znalci Ruska, praví dopisovatel, ruské politiky prohlašují, že všechny ty pověsti jsou směšny, protože nejprvé Rusko nemyslí, že by už byla nadešla vhodná doba k darování Bulharsku nezávislosti, a za druhě, že bez soa- hlasu Ruska kníže Ferdinand ničeho ne- podnikne.
Büren Ferdinand Praha Bulharsko Rusko Sofie Burgas Vídeň Bosna Soft Heracegovina
19 article
I my jsme pevně přesvědčeni, že pověsti zmíněné jsou plané i když pramenem jejich jsou vládní kruhy bulharské. V tom připadě jsou znamením, že vnitřní položení Bulharska je kri- tické a že vláda snaží se před očima nespoko- jeného národa vyčarovati kouzelné obrazy, aby jeho pozornost a mysl upoutaly. Ale Bulhaři jsou příliš realní, aby se domnívali, že prohlá šení za království zapudí z jejich země hospo- dářskou bídu a škrtne veliký státní dluh, s kte. rým bulharský národ už nemůže zápolit. Ko- nečně sousední království srbské jest jim po- učnou výstrahou. Bída a propasť jeho roste do nekonečna právě od té doby, co je Milan pro- hlásil za království. Odezva „Ligy vlastenecké“. »Gazeta Toruúska« píše (prokládáme co pro- loženo): Listy se rozpisují o odezvě jakési »Ligy vlastenecké«, jejíž náčelníci nikomu z nás a tedy ani redakcím nejsou známi. Některé polské redakce pochybují o jsoucnosti takové ligy a odezvu považují za fabrikát německý, mající za účel seštvati Poláky s Ruskem, když dělají, jako by sídlem ligy byla Varšava, a odezva obrací se hlavně proti vládě ruské. Avšak jsou i tací Poláci, kteří ve jsouenosť ligy věří. Ať je tak neb onak, soudíme, že vydání řečené odezvy neposlouží pol- ské věci, ať je pořízeno krátkozrakými vla- stenci polskými, nebo agenty, Polákům nepřá- telskými. Určitě nemožno věděti, kdo ji vydal, neboť autorové nechtějí odkrýti hledí. Fakt, že ani v polských redakcích nevědí o jsoucnosti ligy, mluví v neprospěch autorův odezvy a budí po- dezření, že, nejsou-li oni cizími agenty, patří
Bulhar Milan Polák Bulharsko ko Rusko Varšava Gazeta Toruúsko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zimní bouře na Černém moři. Stroskotaný parník »ihart. Dle očitého svědka. Třetího prosince zvedl se severovýchodn vítr, dobře známý v Novorossijsku, strachovaný námořníky. Šestého už dostihl nebývalé síly Uragan spouštěl se s okolních hor a jako vzteklý padal do zálivu, zdvihaje celé hory vln jež s ustrašující rychlostí hnaly se ke břehu narážely o břehy a tříštily se na milliony strují které podchycené orkánem vrhaly se na město, měníce se letem v ledové jehly. V zálivu povstal pekelný tanec. Odražené od pobřeží vlny, tloukly se se zadními a vítr šlehaje řval a rozhazoval vše, co mu bylo v cestě. Mlha padající s horských úžlabin, za- halovala všecko — město, moře i hory. Bylo to děsné. Zle bylo na moři, ale ve městě nebylo lépe. Po ulicích choditi nemožno. Jen v okamžiku, kdy vichr dechu nabíral, bylo možno pohybo- vati se ku předu. Mrazu 27° Reaumura. Ráno 7. prosince vyšel jsem z domu odětý jako pro severní pól. Dokud chránily domy, ještě se to šlo, ale za rohem přímo k moři hned mne to srazilo k zemi a vítr zuřivě zahvídal nade mnou, nesa celé spousty sněhového prachu a mořské tříště. Šlebaly mně po tváři a zalepily oči. S namaháním jsem vstal a nahnut ku předu zápasím, padaje po každém kroku. Všude obraz vzrušení. Sházené střechy a krovy po zemi. Po- lámané tovární kominy trčí k nebi, rozvalené stěny a rozházené ploty daleko leží od původ niho mista. Převrácené telegrafní sloupy s po- trhaným drátem, jenž pokryt ledovým rukávní- kem, mezi tím povalené kandelábry, pokryté vrstvou ledu. Železné traversy zohýbané a domy pokryté do sáhu výše vrstvou ledu. U mnohých domů závěje do výšky střech. Okna i stěny přikryty lípkým sněhem a domy rovnoběžné s mořem jsou holé hromady ledu.
Reaumura Novorossijsk
21 article
Na ulici ani fiakra neviděti, jen řídko pěší chodec stěží přemáhá vichr. Skrze mlhu skoro u samého břehu viděti vrcholek stožáru. »Snad tu nerozbit o břeh parník?« přišla mně my- šlenka. Zde nikdy nepřistávaly parníky. Chci k němu. Ale vítr nemaje zde překážky dul strašnou silou. Dýchati skoro nemožno. Vítr mě svalil na zem, i obrátím se tváří do sněhu a nadýchám se. Zpozorovali mne z parníkua pískají parním strojem. Však pro bouři ledva slyšeti. Padaje a vázna v mokrém sněhu plížím se, jak bouře dovolovala, ku břehu. Na parníku viděti 3 silhuety. Jsem u břehu. Moře oblilo mě ledovou sprchou. Parník vjel na mělčinu as 16—17 sáhů od břehu. S paluby volají n mě troubou (rupor), ale pro bouři nic nemohu srozuměti. Ukazuji rukama, že neslyším. Zase volají, ale marně. Vítr mě zase srazil k zemi. Již ani nevstávám, sedím, opírám se nohama do sněhu. Rukama se držím za hromádky ledu. Moře po mně stříká, oděv pokrývá se mi ledo- vou korou. Studeno proniká do kostí. Mlha za- haluje vše, slyším jen hlas lodního dunidla. Odhaluju bašlik od uší. Naslouchám. »Ochrannou stanici... uvědomte,« zdálo se mi, že roze- znávám slova. Zůstati déle zde, neměl bych síly. Tváře jen hoří, řasy na očich zamrzly, na jazyku a v ústech cítím slané stříkání. Jako jehly vráží se mi do tváří. Ruce a nohy přestávámi cíti.
22 article
začinají tuhnouti. Podniknouti něco nemám sil a zůstati déle — bylo by nesmyslem. — Obrá- tím se a běžím k městu. Orkán mě nesl. Ani jednou neuvázl jsem ve sněhu mokrém od mořské sprchy ještě nezamrzlé. Běžím tak ry- ehle, že jsem celý zpocen a začínám se dusiti. Obejíti roh domu nebylo možno. Třeba se proplížiti kolem. Do stanice dojiti jsem nemohl. Na ulici ani živé duše. Zazvonit někde u domu. ale kde? U většiny objeví se služka a poslat ji na ochranou stanici, ani pomyšlení. Nejblíže mám do našieh kasáren. Vyzvu vojsko. Povědě jsem o co jde. Vojáků se přihlásilo mnoho. Vy- bral jsem 6 lidí a povelel obléci se co nejte- pleji a vziti provazy. Pokud se oblékali, zatím jsem okřál. Na stanici též dáno věděti. Vzali jsmes za ruce a šli ku břehu. S nesmírnými obtížemi došli jsme k parníku. Státi na břehu nebylo možno. Lehli jsme a začali volati, abychom na sebe upozornili parník. Ale odtamtud nás dlouho nemohli zpozorovati. Mhla byla teď ještě hustší a vítr silnější než dříve. Parník vůbec nevi- děti. Vlny nás neustále zalívaly, tak že náš oděv úplné zamrzl. Přehoditi provaz pro při- lišnou vzdálenost se nám nepoštěstilo. Kámen na konec přivázaný, vítr stále donášel zpět. Na pokus doplouti k parníku nebylo též pomyšlení. Všechno lidské namahání tu márno. Nozbý valo než spoléhati na boha a vytrvalost po- sádky a zůstati nečinnými pozorovateli. Přes tři hodiny namáhali jsme své síly, a když nebylo již déle možno vytrvati, vrátili jsme se do kasáren. Celou noc zuřila bouře. Teprve 8. prosince k jitru se poněkud utišila Mhla již nebyia i vítr byl menší, U břehu byl mnoho plynoucího ledu. Mezi parníkem a ná
Mhl
23 article
břežím bylo ho tolik, že přes položená široká prkna mohlo se choditi. Časně z rána vojáci byli již na břehu. Ale ještě dříve pokoušeli se již čtyři potápěči pro brati k parníku, odkud na břeh přehozeno lano Stalo se to ještě včera večer. Potápěč se vrace domů. S parníku vypálili raketu, na níž přivá- zán tenký provaz. Našed raketu, potápěč zpozo roval provaz, vytáhnul, přivázal na břehu a ráno se čtyřmi soudruhy na čluně se snažili prokle stiti dráhu mezi krami ledu k uvázlému par- níku. Přinesli jsme prkna, svázali je provazy a položili na led. Nad nimi napnuto lano, a po tomto více než chatrném mostě začalo zachra- ňování nešťastných. Některé vynášeli na rukách z lodě, spouštěli je po provazech na prkna, kdež je druzí kladli na své ruce a přenášeli ku břehu. Někteří sami se potáceli po prknech. Všichni odvedeni do kasáren. Děti a nemocní donešeni tam na rukách. S paluby musili čtyři lidi odtrhnouti od ledu. Mrtvých nebylo. Někteř měli oznobené prsty i uši. Jenom u dvou bylo oznobení tak značné, že bylo třeba odevzdati je do nemocnice. Ostatní umístěni v kasárnách maj- kopského záložního batalionu, kde je nasytili ošatili. Co nešťastníci vytrpěli, vychází z vypra- vování kormidelníka Michala Mandryka. »lhor« vyšel z Batumu s nákladem vína. stavebního dříví a bavlny. Cestujících s námoř níky bylo 50. Mezi nimi 4 ženštíny a 6 dětí. V neděli, 5. prosince (po star. stylu) připluli ve 4 hodiny odpoledne do novorosijského zálivu, ale do přístavu nemohli. Polámalo se kormidlo. Vyhodili dvě kotvy a čekali, až se vítr utiší. Vítr lodí strašně zmítal. V pondělí začali dávati signály ochrannému přístavnímu parníku, aby nám pomohl. Odpověděl, aby se více přibližili,
Michalus Mandryk novorosijský záliv
24 article
sám že nemůže se dál odvážiti. Kapitán přiká- zal vytáhnouti kotvy, ale to bylo nemožné. Lod to začalo unášeti ke břehu. Dána zpáteční pára ale přece to žene dále ku břehu. Kotvy jen škrábaly po dně. Tak minulo pondělí. V úterý ráno korma vjela na skálu. Přikázáno rozný- tovat kotvy. S jednou se to poštěstilo, druhá nějak vzdorovala. Parník se obrátil bokem k větru a loď sedla na mělčinu celým předkem. Přikázáno všem vzíti na sebe ochranné pasy. Námořníci po celý den odstraňovali z lodi vodu. Nebylo čeho k jídlu. Aby se zahřáli, stěsnali se všickni v malou kajutu. Celý úterek takto prostáli, dávajíce signály o pomoc. Viděli po břehu přicházející lidi, kteří trochu postáli, ale zase odcházeli, Signály nepochybně nebylo pro hustou mlhu viděti. Pouštěli rakety s provazem a psaním, stříleli, ale vše nadarmo. Kormista oblékl potápěcí oblek a s provazem v ruce skočil do moře, zamýšleje vyplouti na břeh. Nebylo možno. Jedva živého jej vytáhli z vody. V noci myslili, že bude všemu konec. Mnozí začali se modliti. Kdo na moři nebýval, strachu nemíval. Ve středu teprv uzřeli potápěče, blížící se po člunu. Potom po prknech dostali se na břeh ... Parník ještě dnes trčí na mělčině. Je to hromada ledu. Moře okolo bez mála do polo- viny zálivu je zamrzlé. Chodí se po něm. Led je silnější nad dva lokte. Kromě »lhora« vrženy na břeh dvě plachetní lodi a jeden anglický parnik. Přístav od 1840. roku nikdo zamrzlý neviděl. V Novorossijsku, v prosinci 1899. J. Šedivý-
Dán J Šedivá Novorossijsk