ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bd1586c0-66c4-11dc-927c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 11 celkem · entity: person 20, place 17, org 3
1 article
108.50, dráha Karla Ludv. —.—, polab. dráha 468.—, rakouská zbrojovka —.—, turecké tabákové režie —.—, alpinky 425.—, rým.- muráň. 456.—, pražské želez. společ. 1630.— turecké losy 105.—, mostecké uhlářské společ nosti —.— po —.—, pozemkové —.—, paro- plavební —.—, buštěhradské A. —.— (—.—) buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť — české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční A. —.—, B. —.—, Rudolf ova huť —.— Smýšlení klidné. Z Nového Yorku, 11. ledna 1901. (Telegram »Národních Listů«). Pšenice ustálená, na místě 813/s, na leden —, na březen 811/2, na květen 811/2, kukuřice na březen 451/4, na květen 441/4. Mouka 2.80. Dovozné za obilí 31/2. Cukr 31/2. Káva 73/1s. Směnky na Londýn 4.831/4. Stříbro 6334.
Ludv Lloyd Rudolf ovum Nový York Londýn západočeský uhelný společnost Poldin huť
2 article Poslední zprávy.
Poslední zprávy. Z Petrohradu, 12. ledna. (C.-B.) Při včerejší slavnosti na rozloučenou s německým velevyslancem kn. Radolínem uspořádané německou kolonií, pronesl velevyslanec pří- pitek oběma císařům, v němž vyslovil svou radost nad uzdravením císaře Mikuláše a dodal, že pracoval s duší tělem na zacho- vání a povznesení starých dobrých styků mezi Německem a Ruskem, jichž zájmy ži- votní se nikde nekřižují, naopak při dobré vůli mohou ke společnému prospěchu spolu postupovati a na velkém díle míru spolu- působiti. Boje v Číně. Z Nového Yorku, 11. ledna. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne 10- Princ Čin obdržel od císařského dvora tele gram, kterýmž se protestuje proti 2. článku nóty velmocí, ježto se v něm žádá za potrestání většího počtu osob, než uve- deno bylo v císařském dekretu ze dne posled- ního září. Čin odpověděl, že bude o jednotlivých odstavcích lze jednati teprv, až nóta bude pode- psána, ježto se vyslancové zdráhají vyslýchati námitky, než dostanou definitivní odpověď. — Němci chtějí vykonati vojenskou parádu na po- čest prince Chuna, bratra císaře Kvansy. Princ Chun odpověděl, že není sice žádným úřadním zástupcem čínského dvora, že však zná úmysl svého bratra, do Pekina se navrátit. Dále prohlásil Chun, že záležitost, o níž jde, posu- zována býti musí se stanoviska činského, čehož cizinci nečiní. Čína protestuje proti požadavku, aby měla vyslaneciva v Pekině stálé vojenské stráže
Mikuláš Němec Chun Petrohrad Německo Rusko Čína Nový York
3 article
chce takovéto opatření dopustiti jenom na čas Boxerské hnutí vzešlo z pohnutek ryze vlasteneckých. Cizinci vyžadovali si po mnohá léta obchodních výsad a zbohatli ziskem, z těchto privilegií plynoucím. Oni vnu- covali Číně nevýhodné smleuvy hrozbami, že zaberou nejlepší části země, bude-li se Čína vzpírati. Čínský národ byl po- stupně ztrátou Vejhaveje, Port-Arthuru a jiných území podněcován. Podobné výbuchy udávají se u všech národů východu. Z Londýna, 12. ledna. (C.-B.) Markýz of Salisbury projevil dle »Daily Chroniclu« svůj souhlas, aby železniční tra Njučvan-Šanhajkvan Rusku byla postoupena. Dráha tato nemá dále náležet anglické společnosti a nemá na ní tato společ nost provozovati vozbu. Z Londýna, 12. ledna. (C.-B.) Dl telegramu, jejž přináší »Standard« ze Šanchaje ze dne 10., je čínský císař v Sinanu zajat a není s to do Pekina utéci.
Arthur Čína Londýn Salisbury Rusko Sinan Daily Chronicl
4 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Zappellačního senátu živnosten- ského soudu. Antonín V. byl zaměstnán jako komptoirista u jistého obchodníka v Karlíně. V měsíci červenci 1900, sotva že komptoir byl zavřen, prchal V., ni- koli na procházku, nýbrž po ulicích karlínskýcha pátral, který obchod kupecký jest ještě otevřen. Ne- byl k takové revisi nikým vyzván, konal ji dobro volně a to s pečlivostí kromobyčejnou. Jedné neděle přišel komptoirista také do obchodu p. Č. v Karlíně a vybízel k uzavření krámu. Na toto dobrovolné urgování stěžoval si druhého dne obchodník p. Č. zaměstnavateli mladíka a podotkl při tom: »Tako- vého 1. bych já ve svém krámě nestrpěl, toho bych hned vyhodil«. A na to principál odvětil: »Tojá také udělám«. Komptoirista sice tvrdil, že brzo potom zaměstnavatel zvolal: »Marš na hodinu, já vás tady nestrpím!« ale toto tvrzení svědkové ne- potvrdili. Na to komptoirista o půl 6. hod. odpol. opustil krám, ač tam měl do 6 hodin pracovat, takže korrespondenci musil principál sám obstarati.
Antonín Karlín
5 article
Druhého rána přišel komptoirista do obchodu a ptal se principála, zda to s tou výpovědí myslil do opravdy a zda jí nedal v okamžitém rozčilení. A na to dostal odpověď, že výpověď je platná, poněvadž neoprávněně se vzdálil z komptoiru. Komptoirista žalobou, u živnostenského soudu podanou, domáhal se náhrady v obnosu 280 K za půltřetího měsíce, poněvadž bezdůvodně okamžitě byl propuštěn. Při líčení u živnostenského soudu prohlásil přincipál, že komptoiristu okamžitě zbavil místa z toho dů- vodu, že se vzdálil a nařízené jemu práce nevy- konal. Soud žalobě komptoiristy vyhověl a sice z toho důvodu, že tento ojedinělý důvod nebyl tak značné důležitosti, aby se stal podkladem pro oka- mžité propuštění. Obchodník z rozsudku podal od- volání, o kterém rozhodoval u zemského soudu šesti- členný senát, který se skládal z pp. vrchního rady
7 article
Sroubka, radů Nováka a Krušiny a přísedících pp. Grossmanna a Štětky. Po projednání sporu odvo- lací senát rozsudek první stolice v plném rozsahu Ve veselé společnosti. Před čtyřčlenným senátem v Hradci Králové. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) V těchto dnech projednáváno bylo před čtyř- členným senátem zdejšího krajského soudu zajímavé líčení, jehož průběh, zejmena pro mladší svět může býti nemálo poučným a do jisté míry i výstražným. Mladý muž z vážené měšťanské rodiny, kteráž po- žívá značného jmění, zavítal před nedlouhým časem nahodile do veselé společnosti několika přátel v D. s nimiž pak ztrávil zbytek dne a zdržel se i po val- nou čásť v noci. Hoši dali se v soukromém bytě jed- noho z d—ských kamarádů — statkářova syna — do hry v karty a nestřídmým kouřením a nezřízenou pitkou »krátili« si čas noční chvíle, v níž svedla je z různých končin rodného kraje tak nepředvídana náhoda. Konečně nebylo do chvíle, kdy se rozbřesknouti mělo, již tak daleko a mladíci, uondání tíhou prohýřené noci, počali se zvedati se svých sedadel. Stopy těžkých okamžiků, jevící se ve vybledlých tvářích a strhaném zraku hlásaly zcela zřejmě, že mládenci zapudili dobu obvyklého odpočinku poněkud rozmařile a nezvykle. Sotva že se udrželi na nohou a s přemáháním konečně podali si ruce na rozlou- čenou, abysi v o sudné chvíli zmatenosti jazyků za- blabolili slib o novém, brzkém shledání .. Někteří vypravili se z D. k domovu vlaky, jiní dovlékli se do vychladlých a opuštěných peřin do svých příbytků za přispění ostatních, méně přetíže ných soudruhů ...
Novák Krušina Grossmann Štětka Hradec Králové
8 article
Ale neuplynuly od té chvíle ani 24 hodiny a prostá historka o zcela všední vesnické schůzce,o jejíž podrobnostech beztoho se již po vsi rozštěbetaly vrabčí zobáky, počala vzrůstati v událost nemálo zvláštní, ano přímo sensační. Pověsť o ní rostla vyprávěním, jako v podobných případech bývá. A za novou míru času, v němž se tichá víska překulila na zádech matky zeměpolokoule kolem zem- ské osy, vyprávěl si v D. i poslední chalupník, že vlastně v noci na předešlé ráno vnikli do statkářovy budovy suroví bandité, kteří si v pytlech odnesli domů peníze a poklady a jen div divoucí, že samého pána domu ušetřili před ukrutnou smrtí. Vykoupil prý se jen kilogramy zlata, či snad úpisem podílů na založení nějaké akciové společnosti pro pěstování loupežného rytířství .. Ale ať se měly věci tak či onak. Na roztrušo- vaných řečech bylo přece jen trochu pravdy, třeba zrníčko ze žoku klevet a ničemných klábosů. A nežli sešel se den se dnem, ujížděl statkářův synek z D. do krajského města k soudu — učinit trestní oznámení... Udal tam vše do nejmenších podrobností, co se v pusté noci v jeho bytě přiho- dilo, zejmena pak co se událo před rozchodem jeho nočních společníků: když poslední z nich mizel za dveřmi bytu, zmizely prý s nimi z pokoje hostitelova šperky, před tím na po- hovce volně rozložené v ceně něko- lika set korun .. Poškozený tvrdil zcela určitě, že skvosty ne- oprávněným způsobem si přivlastnil jeho hradecký
9 title
— Mně se zda, zvolal Vasa, jakoby . .
Vasa
10 article
— Ano, pěkně, odpověděl, nepohnuv sebou. Ležel na znaku, maje ruce složeny pod hlavou a díval se na nebe. — Jak ta oblaka podivuhodně plují, pravil, jako koráby po moři. Bílá, vlnitá oblaka se honila po modrém nebi. Brzy se spojila, opět rozešla a tála, tvoříce neustále nové, mě- níci se obrazy. — Již jest korábu konec, pravil Vasa, škoda ! a tam, jen se podívej, jaké to kopce! A na nich jsou pravé věže a dole celý les. Viděl jsem takové staré hrady nad Rýnem. — Tam na levo jest nějaké zvíře! zvolal jsem, nechávaje se unésti touto podivnou a měnící se hrou, zajíc, zajíc, i sluchy pozvedl. — A podívej se, jak orel krásně leti! Podíval jsem se, kam okazoval rukou. Byl to černý bod, třepetající se ve výšce a spouštějící se pomalu dolů. — Jak mu tam je asi volno! pokračoval Vasa. Orlovi se tam skutečně líbilo. Nelítal, ale pohyboval se jen pomalu s rozpjatýma křidloma ve svěžích vlnách modrého nebe. Bavili jsme se dlouho pohledem na něho. Oblaka nad ním plula nekonečným řetězem a neustále nehybně se černal ve vzduchu, jakoby se chlubil svou sílou a svobodou. — Lítá pod nebem, zahovořil opět Vasa, nevío ničem, co se zde děje! řekl pojednou velmi teskně. — Ano, a když sletí, rdousí malá ptáčata, podotknul jsem, neboť jsem si vzpomněl, jak jsem jednou v našem úvozu spatřil jestřába, trhajícího boloubka.
Vasa hrad nad Rýn
11 article
oVšeobecný smích následoval na tato slova. Opický se radostí válel v trávě. sí— Děti, my se takovými žerty přípravujeme jenom o drahocenný čas, promluvil Saša. Ludvíku Antonoviči, víte, kde jest vaše místo? U studny, v nejzazším koutě zahrady, a nesmíte na nás dříve vypadnouti, dokud ne- zaujmete svá místa! Tam také máte připraveno ležení, jest tam strážnice. Peťa ví. — Vím, vím, odpověděl Zalatarenko, neboj se! Když Turci odešli, vzavše šavle a otočivše si dle rozkazu kapesníky kolem hlavy jako turbany, prohlížel pedantický Saša pevnost, postavil dělo naproti zdvihacímu mostu, vybral stráže a nechav hlavní své síly státi, ode- bral se s Vasou, se mnou a Lvem vyhledati příhodné místo pro přední stráže. Zašli jsme hodně daleko, Sasa nebyl a místem spokojen. Konečně jsme došli až ku břehu jezera. — Zde jest to podivuhodné! zvolal, zde nás ne- obklíčr.;Postav se Lve, zde do křoví. Jak uzříš nepřítele, leť do pevnosti mne o tom zpraviti, odkud přichází a jak jest silen. A ty Boro a Vaso, tam za strom! a ukazoval nám na vysokou bilou břízu, stojící na protějším kraji stromořadí. Budeme-li napadeni, spěchejte kolem besídky, abychom se spojili. Oni se všichni za námi pustí, vím, že Ludvík Antonovič jest špatný vojeznalec, připojil Saša vážně, a já na ně vypadnu, rozdvojíma pak porazím každé oddělení zvlášť! pravil, hoře již na- před vítězoslávou budoucí porážky. — Hleďte, a ty také, Lve, křikl na bratra, který s již usadil ve svém úkrytu, pomyslete, že na našem za- řízení závisí, abych tak řekl, osud ruského vojska. S bohem, doufám, že bude s námi vlasť spokojena. Zanomenuta otáska.
Saša Antonovič Zalatarenko Sas Lev Bora Turec Vasa