ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bcf28550-668b-11dc-9331-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 60, place 45, org 19, work 1
1 masthead
Strana 2 .
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. ledna 1900.
4 masthead
Číslo 30.
5 article
Místopředsedou schůze zvolen kollega Ing.C Frant. Binder. Kollega Ing. C. J. Brabec podává referát činnosti technické komise pro zřízení vysokých če ských škol na Moravě. Loňského roku zahájena byla komisí čilá akce petiční. Petici za druhou českou universitu vypra- coval pan prof. dr. J. Čelakovský, na návrh koll. Brabce rozšířena činnost v tom směru, aby se vymábaly obě vysoké školy na Moravě. Peti rozesláno 1800 všem důležitým korporaclm a osob- nostem, načež vyplněné mnoha lisíci podpisy za- slány byly klubu českých poslanců na říšské radě. Manifeslační schůze pořádány byly dne 23. dubna v Rakovníku (s přednáškou dra. Jul. Stoklas v) dne 22. května v Novém Bydžově (s přednáškou pana prof. Hrázkého). Celkem pořádáno během posledních dvou let deset manifestačních schůzí a sice: v Prostějově, Pardubicích, Moravské Ostravě. Náchodě, Chotéboří, Kopidlně. Praze, Táboře, Rakov- níku a Novém Bydžově. Spravedlivé tužby naše, částečně splněny, kdý přikročila vláda ku zřízení českých vysokých škol v Brně.
Inga František Binder Kollego J Brabec profesor doktor J Čelakovský Brabec Jula Hrázký Morava Rakovník Nový Bydžov Prostějov Pardubice Náchod Chotébořit Kopidlno Praha Tábor Rakov ský škola na Morava moravský Ostrava český vysoký škola v Brno
6 article
Dle rozpočtu mínisterského povolen na přišt rok pro českou techniku brněnskon paušál 420.000 a se zbýtkem loňského roku 200.000 K, tak že na zřízení tohoto důležitého ústavu je k disposici pouze 300.000 zl., suma to přímo směšně nepatrná. O české universitě v Brně nebylo dosud ani zmínky. Na konci děkuje řečník všem, kdož komisi v její snahách podporovali, zejmena sboru professorskému naší vysoké školy, i rektorům techniky i universily. kteří vždy vycházeli oběma komisím vstřic Zpráva tato vzata schůzí jednomyslně s po chvalou na vědomí. Dalším předmětem jednání byla titulovi otázka techniků. Slova ujímá se koll. Doležal.
Doležal český univerzita v Brno
7 article
Prvým a hlavním požadavkem nás techniků jest. aby stav náš byl na rovno postaven stavům univer sitním, t. j. aby škola naše byla rovnocenná s uni- versitou a abychom my po složení předepsaných zkoušek nabyli titulu zákonem chráněného a s těmitéž právy politickými jako doktoři. Jest to požadavek spravedlivý vyplývající z následujícího: Doba studia technického trvá právě tak dlouho jako universitního. studium technícké jestistejně a mnohdy i namahavější než universitní. Předběžné vzdělání jest jedno, nebot za dnešního uspořádání škol středních neodnáší si absolvent gymnasia o nic více než realista pro další své studium a naopak. Tvrzení, že universita jest sídlem všeho bádání, že techníka jest školou odboro- vou, že technika pracuje již na věcech hotových, jsou bezvýznamnými. Technika jest školou odborovou, ale universita také; vždyť na universitě nikdo ani na jediné fakultě nenabývá vzdělání povšechného, nýbrž čistě odborového Jsou však jiné příčiny, proti nimž jest nám se vší energní bojovati. Jest u nás ta vada, že na vše nové se hledí s nedůvěrou a že na místech rozhodují- cích nemáme dosti zástupců ryzích odborníků, kteří by se s dostatek stařali, aby technikům dostalo se v brzku a v plné míře toho, co jim dávno patří.
8 article
Konečně zmínil bych se o vlastním titulu. Vládní předloha z roku 1898 podává návrh zákona, dle něhož bude titul techníka chráněn zákonem a mimo to, že bude lze technikům po jisté praksi a složení zkoušky nabýti titulu akademického, ku kterému prý je třeba vědecké kvalifikace. Oprávněnosti tohoto mínění bych v celku uznával, proč nežádá se však něco podobného, na př. od doktorů mediciny; ti po složení svých rigo- ros obdrží svůj diplom a nikdo se jich netáže, zda dovedou léčiti čí ne, nikdo nikdy jich více nezkouší. U nás naproti tomu mám vysvědčení, že absolvoval jsem techniku, že jsem inženýrem, avšak stavěti nic nesmím, dokud nezjednám si koncesi tím, že po ně- kolikaleté praksi složím u státního úřadu zkoušku.
9 article
Tím zhruba jsem pronesl odůvodnění požadova- ného titulu i navrhují, aby se schůze všetechnická usnesla na následujícím: Posluchačí české vys. školy technické, shromáždění na všetechnické schůzi 28. ledná 1900, připajujeme se k resoluci přijaté spolkem architektů a inženýrů v Praze a to v plném znění. Vládní předloha zákona a oprávnění užívání ti- tulu »inženýr«, která dne 1. června 1898 k ústavnímu projednání byla předložena, nesrovnává se sice plnou měrou s oprávněnými požadavky kruhů technických, avšak vzhledem k tomu, že zákonitá ochrana titulu sinženýr« jest do té doby nejnaléhavější potřebou a to nejen v zájmu odborné vážnosti a společenského postavení teclíniků, ale hlavně v zájmu veřejnéma státním že uzákoněním této směrodatné předlohy vládní bude dán podklad, který lze později tak doplniti, aby všem požadavkům techniků vyhověl že není radno se zřením k úsilovné agitaci proli této předloze se strany jistých kruhů zdržovati ústavní projednání télo osnovy zákona a žádati snad někter změny, které bez současné reorganisace, jednak, učeb- ných a zkušebných řádů vysoké školy technické a jed nak instituce úřadně oprávněných soukromých tech- niků provésti nelze; žádá Spolek architektů a inženýrů v král. če- ském, aby bylo ústavní projednání o uzákenění před- fehy vládní o ochráně titulu sinženýr«, která byla dne 7. října 1898 v radě říšské znova předložena. pokud možno urychleno a tím dávno vytoužený první krok ku konečnémuž rozhodnutí olázky pro společen- kládal, než jako pouhě »pomůcky, procházky, snůšky, drobnosti« atd. a v životě netoužil po hodnostech, veřejném uznání, aniž jiných oká- zalostech, Byv výborem »Slovanské besedy« ve
Praha vysoký škola technický
10 article
Vídni zvolen za předsedu, poděkoval se Ry- bička za poctu dokládaje: »Nechci býti kočím, zůstanu co jsem byl až doposud — koněm, potáhnu chutě dále«. Úslužnost jeho byla v české společnosti vídeňské takřka příslo- večná. Prosebníků doslavovalo se k němu mnohoA když opuštěným a v bídě posta- veným nikdo už pomocí blízek nebyl, býval Rybička posledním útočištěm. Čeho pro sebe a svoji rodinu za celý svět by nebyl býval sehopen: adoprošovati se něčeho« k tomu pro cizího neznámého, býval často ochoten.
Rybička Vídeň
11 article
Stalo se, že prosil u svého největšího ne- přiznivce (mírně řečeno). Sám s vlastními ne- snázemi se nikomu nesvěřoval. Když jeho méně nadaní zadáei v hodnostech úřadních postu- povali, mičel. V soukromém životě nepřátel neměla Tím více jich měl mezi zněmčenou byrokracij. V listopadu 1898 ochuravěl Rybička chřp kou. Nervosnost stařečkoval se zhoršila, povážlivé nechuť k jídlu se doslavila. Ubývalo sluchu chuti k jídlu. A když se přibližil 12. leden, den úmrtí milované manželky, Rybička stal se málomluvným. Přecházel po pokoji jako zma- tený; dostavila se lhostejnost k okolí, ba věrný průvodce celého života jeho, někdejší čtenářská, vášeň ve starci uhusla. V pondělí dne 16. ledna navštívil jsem Rybičkovu rodinu. Vstoupím do pokoje, rodina nesedí, jak obyčejem, u stolu, nýbrž stranou, na zarmou- cených tvářích zračí se starost. Rybička sedi ve svém »koutku« s hlavou nakloněnou k levé straně, v ten okamžik podoben květince větrem zlomené. Přisednu a pozvolna zvedám ustaranou hlavu. Stařeček z polosnění se probudiv udiveně vzhlédne a poznav mne, šeptá: »Vítám vás!« Na otázku, jak se vede, odpovídá: »Špatně, jde to ke konci.« Byl si vědom svého stavu.
Rybička Rybičkův
12 article
Dne 24. ledna k páté odpoledne zabýval se nemocný stále rukama, snaže se jako by k modlitbě je sepnouti. Býlo půl sedmě večer když zápás smrtelný nastal. O půl drulié v noe tiše skonal. V rakvi zdála se ústa jakoby radostně pr věčnost uzavřená. Usmívala se. Tiše zil, tise zemřell ské a veřejné postavení techniků tak důležité uči něn byl. Zaroveň poukazuje Spolek architektů a inženýro v král. českém k tomu, že je nezbytně nutno v uvá- žení toho, že zásadně uznaná a zákonem ze dne 10. dubna 1872 potvrzená parita vysokých škol tech nických s universitami vyžaduje, aby podobná práva jakými jsou nadány university, byla udělena též e d u v technikům; že ustanovením, kterým bylo nedávno v souse ním Prusku přířknuto technikám právo udileti titu doktorský, vzniká rozdíl v důsledcích svých k tomu vedoucí, že vysoké školy technické v Rakousku byly by pokládány za ústav nižšího řádu; že změna zastaralého řádu zkoušek diplomovýc uvedením v souhlas s učebnými řády technik a po- třebami praxe, nemůže déle odkládána býti v zájmu pbvznesení stavu technického a zachování rázu vy- sokého učení při organisaci vysokých škol techni- ckých, že s touto změnou souvisící právo udílen hodnosti ryze akademické při té příležitosti vys. ško- lám technickým přiřknuto býti může, aby rozhodu- jící instance po změně nynějšího, nevyliovujícího řádu zkoušek diplomových právo udílení hědnosti ryze akademické, s títulem doktorským a politi- ckými právy spojené, vysokým školám technickým pokud možno nejdříve přiřkly.
Prusek Rakousko
13 article
Konečně navrhuji, aby naše prohlášení bylo za- sláno české technice v Brně se žádostí, by i tatose k němu připojila; požádati náš slavný sbor profe- sorský, by naše prohlášení spolu podepsal — na- vrhuji, bychom prohlášení to zaslali prostřednictvím našeho rektorátu ministerstvu vyučování a naším zá- stupcům při sborech zákonodárných. Navrhuji, abychom vyzvali naše odborné spolky technické, by i ony zahájily nejširšt, akci ve pro- spěch této otázky. Návrby koll. Doležala se jednomyslně přiji- Na to ujal se slova říšský i zemský posl ane p. prof. dr. Blažek. V delši řeči podotýká mimo jiné: Otázka: o které se jedná, zaměstnává také sbor zákonodárný byla podána na říšské radě předloha, která má upra- víti titul inženýrský. Bylo zde podotknuto a na to také stěžováno, že technikové nepožívají takových práv jako absolventi university. Je to přirozené. University jsou staré privilegované ústavy, které dávno již svá práva mají kdežto techníky jsou nové, ano nejnovější ústavy a proto musí se svých práv teprvé domáhati, jakož svého postavení politického a sociálního, kterého si plným právem zasluhují. Mohu říci, že technikové boj tento již vyhráli. Jako starší člověk toho stava, mohu tak říci, že svými pracemi, které jsou jistě rovnocenné, ne-li větší prací jiných, nabyl technik stejného sociálního postavení v životě veřejném, jako universitán. Proto také vláda podala osnovu zákona. kterým se požadavkům našim zadost učiniti má. Inženýrský titul bude titulem akademickým i titulem stavu.
Doležal profesor doktor Blažek Brno University
14 article
Také posluchači zemědělství dostane se titule »inženýr«. Rozumí se, že nový zákon bude půso- biti toliko ku předu, nikoliv nazpět, tak že neopráv- něné přivlastňování titulu inženýr ještě po nějakou dobu potrvá. Mimo to připomínám, že s tilulem sinženýr« nejsou spojena práva politická. Když jednalo se o upravení poměrů techníků, tu přihlíželo se také k právům politickým, ježo se jim mají udě- liti. Usneseno bylo, by dán byl technikovi tilnl »doktor«, kterýžto název práva ta nese sama sebou Titulu »doktor« dosáhne absolvent techniky tehdy vykážesli se po obou státních zkonškách samostatnou praxí vědeckou, spojenou s volnou veřejnou rozpra vou. Když jsem před 10 lety navrhl ve sněmovně aby se techníkům udílel titul doktora, nebylo na te aní pomýšlení, teprve teď, kdy před dvěma lety ně- mecký císař řekl: »techniky budou dělat doktory- také u nás stane se technik doktorem.« Řeč tato přijata s bouřlivým souhlasem a pochvalou. Po té ujímá se slova prof. V. Hrázký: Když se podařilo konečně sboru professorskému po mno hém úsilí, aby bylo zřízeno při výs. škole techn. oddělení zemědělsko-technické, byla sborem roz vržena látka na čtyři roky, avšak zcela bezdůvodně přistřížen odbor jenom na tři rožníky, ač látka by vyplnila úplně čtyři roky. Tím vtěsnána první státni zkouška mezi zimní a letní semestr druhého roku druhá ku konci třetího roku. Srovnáním s učebnou osnovou a počtem hodin na hornických akademiích. jichž absolventi mají též míti titul inženýrský, ná- leží tento plným právem a tím spíše absolventům oboru zemědělsko-technického. Jest pochybeným po- rovnáváním, našeho odboru s vídeňskou školou zemědělskou.
profesor V Hrázký zemědělskýtechnický
15 article
Náš odbor kulturně inženýrský jest úplně rovno- cenným s ostatními odbory na vysoké škole tech- nické nejen co do množství, ale i co do obsahu učiva. Titul kulturních neb zemědělských techniko je hotový nonsens. V Německu na vysokých školách technických jsou tříletá oddělení inženýrská a jejich absolventi mají diplom jako absolventi jiných o borův Učebné osnovy těchto ústavů z daleka se ne vyrovnají osnově učebné naší školy. Mimo to v Ně mecku je zařízen kurs pro kulturní techniky, kteř. postřádají vůbec akademického vzdělání. Připomínám ke konci, že již loni usnesli jstes na petici, a tato byla podepsána od vašich spolků technických a že touto akci podporujete spravedlivý požadavek svých kollegův. Rektor prof. A. V. Velílík prohlašuje, že sbor professorský zaujímá totéž stanovisko v otázce. jak ji objasnil pan prof. dr. G. Blažek a že akcitu bude vždy podporovati.
Rektor profesor A V Velílík doktor G Blažek Německo vysoký škola technický
16 article
Po tom přístupuje se ku jednání, že česká tech nika nemá žádné samostatné knihovny vědecké Máme sice právo používati knihovny, která společná je oběma zdejším vys. školám technickým, ale vy půjčování knih je spojeno s velkými obtížemi jednak pro vzdálenost a jednak, že knihovna je umístěna v místech a v ovzduší německé techniky. Není místno, aby k vůli pohodlí 400 techniků německých 1200 techniků českých k nim chodilo si knihy vy- půjčovatí. Jiný nedostatek knihovny té je, že knihy tam uložené jsou ponejvíce knihy staré, nemoderní. které požadavkům našim nevyhovuji Řečník žádá příslušné kruhy, aby se zasadily o nejrychlejší zřízení příruční knihovny samostatné při naší technice a společná knihovna z německé techniky aby přeložena byla na místo neutrální. Na to rektor prof. Velílík odpovídá, že taková knihovna se již zřizuje, že povolena je na ni dife- rence immatrikulačních tax u porovnání s technikou německou. Knihovna ta vejde v život příštím rokem a uložena bude v mistnostech Zderazských kasáren.
profesor Velílík
17 article
Pan rektor připomíná jen, že třeba žádati o většl subvenci na zaopatření nových vědeckých děl. Ku konci koll. Jar. Volenec, jako člen tech- nické části všestudentského výboru podává jme- nem ostatních členů demissi celého výboru. P'řipo míná, že myšlenka tato nesetkala se v praxi se zda- rem, zejmena ještě když před svým úplným sestave- ním a bez vědomí technické části výboru, učině ny některé kroky, které jej pro celou jeho budoucnost kompromitovaly. Dle nabyté zkušenosti nedoporučuje řečník zřízení podobné korporace. Přichází řšak s novou myšlenkou, která nalezla úplný souhlas přítomných posluchačů i professorů. Jesl to mýšienka založení technického časopisu, který by přinášel vědecké práce z ohoru umění a věd tech nických a sledoval a podporoval snahy posluchačů českých vysokých škol technických a šířil obzor je- jich vzdělání. Jelikož nalézá myšlenka tato přízni- vého přijetí, doufá řečník v její uskutečnění a žádá přítomné, aby ji účinně i hmotně, i morálně pod porovali. Na to byla schůze odročena a oznámeno po kračování v programu na den 4. února t. r. o9 hod. dopol.
Volenec
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. ledna. Z Vídně, 30. ledna. (Úprava pla to důsitojníků a vojenských úř ad níků.) Vojenský úřadní list ze dne 29. t. m. otiskuje oběžník, jímž se upravují platy důstoj- níků. Nová úprava tato má platnost od 1. ledna 1900 a dle ní slanoví se platy následovně Polní maršálek má nyní, ročně 24. 000 K, m nistr vojenství, není-li polním maršálkem, 20.000 K, polní zbrojmistr neb generál jízdy 16. 800 K. podmaršálek 14.016 K. generál-major 11.400 k. plukovník 7200 K, podplukovník 6000 K nebo 5400 K, major 4008 K, setník nebo rytmist prvé třídy 3000 K, druhé třídy 2400 K, nad- poručík 2040 K a poručík 1680 K. Tytéž platy mají vojenšíí lékařl, duchovní, soudcové a jiní úřadníci dle třídy, do které jsou zařaděni. Z Krakova, 30. ledna. (Poče! Poláku v ministerských kancelářích.) Vídeňské listy straší opětně seslovanštěním ministerských kan celáří a zejmena ukazují na množící se počet Poláků v ústředních úřadech. »Czas«, chtěje usvěd- čitičlživost vídeňských listů, vypočítává, kolik je Po- láků mezi konceptními úřadníky ministerskými V presidíu jsou dva odborní radové, přidělení k mi- nisterstvu pro Halič; v ministerstvu vnitra jest jeden odborný přednosta, dva ministerští radové, celkem pak 10 konceptních úřadníků; v ministerstvu osvěly jeden ministerský rada a celkem 8 úřadníků; v mi nisterstvu spravedlnosti dva ministerští radové a cel kem 4 úřadníci; v ministerstvu finánci 2 odborn přednostově a celkem 16 úřadníků, v minislerstvu obchoda dva, v ministerstvu orby 6 a v ministerstvu zemské obrany ani jeden Polák. Celkem z 591 kon- ceptních úřadníků je v ministerstvech 34 Poláků čil 5 procent.
Poč Polák Czas Praha Vídeň Krakov Halič
20 article
Ze Lvova, 29. ledna. (K dem oi nis tr a protiruské) sděluje se nám, že vytržnost v ruském Národním domě při koncertě Nad. Slav janské způsobila hrstka akademické mládeže so cinlistické a že výtržnosti ony nevzbudily rozliořčení jenomv kruzích ruských, nýbrž žel je odsuzují všichni Poláci, ba litují jich i pánové, kteří se jich dopustili. Po příkladu »Slowa Polského« odsoudily demonstraci také »Przegtad«, »Gazeta Narodowa«a týdenník »Monitor«, jenž píše mimo jiné: »Vlaste- nectví po našem soudu mládež má dokazovati, pře devším prací, snahoupo pevném, neodvislém, po- krokovém přesvědčení, odporem proti poklonkářství sobectví a nepotismu, prací ve prospěch lídu a děl nictva. To jest vlastenectví a tu jest pole k šlechet nému nadšení, ale ne při výtržnostech v koncéřtním sále. Chápali bychom podobnou demonstraci,c kdyby onen koncert měl aspoň nějaký stín politické agi- tace; avšak nic takového nemůžeme v něm spatřiti sie bychom musili z politické agitace podezřívati také produkce zpěváků vlaských, uherských atdl. Onn »národní demonstraci« pokládáme tedy za pouhý kozelec nezralosti a nerozvážnosti, bodný veřejného pokárání . . .« Pokud se týče ruského konsula p. Pusťoškinu sděluje se nám, že mu náměstník hrabě Pininský dal úplnou satišfakcí a prohlásil, žes obečenstvo polské se nesolidarisuje s onou hrstkou mládeže; prot slovům hraběte Pininského nikdo ve Lvově ne- protestoval, z čehož lze souditi, že se protiruská demonstrace odsuzuje všeobecně.
Polák Pininský Lvov národní dům Monitor Gazeta Narodow
21 article
Z Rěky, 29. ledna. De momnistrace proti- madarské.) Po výtržnoslech, k nimž před ně kolika dny zavdal podnět železniční úřadník ma- dárský, jenž za bílého dne vyzývavě se procháze po ulici v mumraji čikoše, projevuje se nechut zdejšího obyvatelstva ke všemu, co jest původu ma- darského, při každé příležitosti. Také v tanečních síních. Při včerejší redutě v městském divadle. kdykoli hudba zahrálá oblíbený jinde maďarský tane »Körmagyare, ani jeden párek nepustil se do kola Maďarské tance vylučují se z plesových programů
Rěky
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 30. ledna.
Praha
24 article
Úvodní článek náš »Zatýkání ve Var šavě« zaznamenává přední orgán Poláků pru ských »D zennikPoznaňski« a oti- skuje jého závěrečné úvahy doslova pozname- návaje, že tak číní za příčinou všestranného lolesu osledt ea ocenění této záležitosti. Cerele u krále Alexandra. Také král Alexandr s poslanci nišské skup- štiny před několika dni »odbýval cerele«. Jaký mrav si tento mladý omezenec osvojil, vidno ze zprávy »3acrai« o tom cerelu. Král při- stoupil k váženému poslanci za město Kraguje- vac, zámožnému průmyslníku Ilijovi Radoviči. a oslovil jej: »Jak jsi se opovážil, gazdo Ilijo. blahopřáti Avakumovičovi a Rybarcovi ku smí- ření, věda, že jsem (I). všecky politické strany zrušil?« Gazda Ilija zakoktal něco na omluvu, ale Alexandr dopí a zlostně naň se obořil »Netrpím lidí, kteří bez mého () vědomí pobu- řují národ. Zde neni pro tebe místa. Odejdi !« Poslanec poníženě se uklonil a odešel. Na to se král obrátil k ostatním poslancům, kteří už také byli připraveni na vyhazov, a řekle jima »Žádám od vás bezpodminečnou poslušnosta nestrpím, abyste někdo něco dělal podla své hloupé hlavy.« Obrátil se k poslancům zády odešel. To jim bylo znamením, že také mohou se vzdáliti. Odcházeli jako zmoklé slepice, pro hanbu nikdo se neopovážil osloviti druhého, ani mu v oči pohlednouti. Ale nejen to. Oni všichn jsou špicly královými a stydí se za sebe i z ostatní. Pěkná společnostl
Alexandr Radovič Ilija Avakumovič Gazda Obrátil Vara D zennikPoznaňski
25 article Stávky horníků a nedostatek uhl
Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém Nedostatek uhlí v Praze. Zprávy o nedostatku uhlí a následcích déko kalamity jsou čím dále tím kormutlivějšími. Sdě- lení, které bylo učiněno včera ve schůzi »ahelné komise«, bylo přímo zdreujíci. Potvrzuje úplně naše předvčerejší informace. Těžířské závody stávce jsou povdéčny proto, že snáze mohou prodati ohromné haldy uhlí, které nehoři, které zbytečně překáží a které nikto nechtěl an darmo. A tyto haldy jsou nyní nabízeny za ublí výborné jakosti! Z zmnožství« místodržitelem obci pražské opatřeného došlo včera opět osm vagonů na nádraží státních dráh. Šlo opět na dračku. Městský rada p. Kasalický, jemuž svěřen vrchní dozor při rozprodávání uhli, velmi rychle rozprodal několik vagonů. Ale potěšení jeho nad dobrým odbytem nemělo dlouhého trvání. Malo- obchodníci, kteří si ono uhlí koupili, s hrůzou poznali, že koupili brak, nepotřebný, nehořlavý. že to prostě nebylo uhlí, nýbrž holá zem pro- misená lignitem. A cent toho braku prodáván za 92 kr l S druhou zásilkou bylo ještě hůře. Na nádraží severo-západní dráhy byly včera při- vezeny čtyři vagony od firmy Weimannovy. Tak dlouho očekávané. Komise obecní v čele s p. radou Kasalickým byla v tomto případě obe- zřetnější. Dala předložiti ukázku Weimannova uhlí hospodářskému úřadu, kde shledáno, že uhlí je úplně mizerné a velice drahé. Usneseno, aby ukázky ty byly předloženy policejnímu ra- dovi p. Křikavovi, aby o tom podal příslušnou zprávu místodržiteli. A »uhlí« ono ponecháno ve vagonech na nádraží netknuté ve Dlužno ještě uvésti, že v nádraží státní dráby maloobchodníci konali zkoušky s uhlím, aby se přesvědčili o jeho jakosti. Bylo dobr na čmoud, snad pro omamování včel, ale ne
Malo Weimannův Křikava Praha
26 article
dávalo žádné teplo a hořelo prabídně. Pan rada Kasalický upokojil nespokojené obchodníky jen slibem, že při příští, lepší zásilce bude na ně pamatováno. Obecenstvo musí prozatím vzíti z vděk brakemo. Podobné suhlí« bylo zasláno také některým obcím předměstským. Včera bylo obci pražské zasláno 5 vagonů briket, které prodávány po 1 zl. 50 kr. za 1 Komise uhelná obdržela veliké množstv nabídek na koupi uhli. A poněvadž nabízené uhlí jest velmi drahé — 1 zl. 60 kr. za 1o — nedoporučovalo se, aby uhlí ono bylo pr obec objednáno. Nabídky budou tudíž postou- peny obchodnikům. Dnes budou rozprodány tři vagony briket na státním nádraží. Příští schůze komise bude ve čtvrtek. Ve večerní schůzi městské rady pan dr. Kühn přednesl promemoria, které podáno bude poslancům, poslanecké sněmovně, mini sterstvu vnitra a jiným příslušným faktorům. Spis ten má následující obsah: Nedostatkem uhlí dolehla na král. české zejmena na hlav. město Prahu těžká pohroma, která již dnes nejen tisíce existencí ohrožuje ale přímo katastrofou netušeného rozsahu státi 80 hrozí.Pohromu tuto bylo lze předvídati a bylo tudíž také v čas lze téže předejíti a stihne povolané činitelerpká výtka, že neproziravosti svojí nechali věci dospět tam, že snadu jen veli- kými obětmi dalšímu nebezpeči bude možno za- brániti. Při této nastalé pohromě jsou obce naše malomocné, ty nemajíce prostředku bez veškeré exekutivy, bez vlivu na prostředky a na tarify dopravní, na vývoz a cla, nemohou, při sebe větší námaze nebezpečí čeliti a musí veškerou zodpovědnost za následky nedostatku paliva od- mítnouti. ilv Nezbytnou otázkou, jest: 1. Má-li stát po- vinnost v připadě tomto zakročit? 2. Může-li také zakročit s výsledkem ? ubě
doktor Kühn Praha poslanecký sněmovna
27 article
Co tkne se otázky první, jest jedinou od- povědi, nejen žezakročiti má, nýbrž přímo že zakročiti musí a to nejdřive a nerozhodnějia sice zohledů sociálních, finančních, hospodář- ských a zdravotních. Z ohledů sociálních jest nutno, aby stát již v zájmu zachování sama sebe zakročil, jelíkož zůstává líd béz práce bez výdělku a tím propagandě socialismua anarchismu nejvítanějši příležitost poskytnuta. Mus-li i veřejné vyučování pro nedostatek to- piva býti přernženo, tedy nelze, aby stát nečinně k tomu přihilížel. V nynější době, kdy drači semeno všeobecné nespokojenosti našeto, jest povinností státu, odstraňovati vše, co podvrat- ným elementům za podporu sloužiti může- Zohledů finančních má stát největší zájem, by závody průmyslové bez práce nezůstaly, aby svým závazkům ku správě státní dostáti mohly Nepracuje-li hornik, zastaven veškerý průmysl, závody jsou ohroženy, přivedeny do finančn tísně a namnoze paki zníčeny. tHospodářské důvody jsou stejně křiklavé. Průmysl a obehod utrpi škod nezměrných, bíd tisiců horníků rozšíři se na statistce lidu děl- ného vůbec, lid tovární bez práce připadne za obtíž příslušné své obcil Hospodářství, průmysl a obchod utrpi rány, z nichž take mnohý více se nevzpamatuje. Důvody zdravotní jsou rovněž důležité. Není-li výdělku, nastane hlad; hlad bolí tím více v době mrazivého neb sychravého počasí.
Musa
28 article
Hlad a zima číní chaty naše přístupnými všeli- kým nemocem, ano může sdecimovať pracovité avšak bez práce jsoucf naše třídy a stav zdravotn nezůstane bez následků na třídy střední i zá- možné. Předeházeti nemocem jest povinnost státu, pomáhati v nastalých již nemocech bývá někdy pozdě. Z toho všeho je vidět nekonečný řetěz utrpení z malého podnětu. Nepatrné zvýšení mzdy hor- níkům zabránilo by stávce a bídě tísíců dělného lidu v dolech, továrnách, průmyslových závo- dech, zachovalo by tyto a předešlo ožebračení lídu stavu středního, vybuchinutí hladu, nemocí obecné nespokojenosti, ohrožení i tříd majet ných, ano ohrožení pokoje a snad i trvalost institucí veřejných. Druhá otázka: Může stát v případě lako vém zakročit? Má k tomu prostředky? Odpo- věděti sluší kladně, neboť zachování sama seb jest přední povinnosti každého jednotlivce a tak státu. Utváří-li se poměry tak, že veřejný po- řádek může býti povázlivě ohrožen, pak sluš použit vůči mimořádné potřebě také mimořát- ných prostředků. Stávku horníků vyvolala tč- zířstva sama, zdražujíce po radu let vyrobené uhlí, ponechávajíce ale horníky při stálě lopotné práci a při starých nepatrných obnosech mzdy Správa státní má nejen vrchní dozor nad doly ona má zvláštní povinnost i v zájmu osobní majetkové bezpečnosti zakročit a na dodržení zákonných předpisů bdit. Jestliže 88 182. 174. horního zák. ze dne 23. května 1854 přeďpisují, že těžení musi být nepře- tržité, že doba pracovní má trvati 8 hodin atd., pak stáčí trvati na zákonném požadavku nepřetržité těžby a není spravedlivé upravení mzdy takovou nepřekonatelnou překážkou, aby nepretržitou téžbu činila nemožnou.
29 article
Dle § 365. obč. zák. musí, jestliže obecné dobro toho vyžaduje, i úplné vlastnictví postoupeno býti, takže by i veškeré doly po zákonu úplně mohly býti vyvlastněny. Státní nutností jest: upravení těžby uhli a je-li i úplné vyvlastnění možno, Ize státu i k prozatlmní sekve straci v zájmu veřejné bezpečnosti nutná opa tření učiniti. Stávka nynéjší má na všechny strany zhoubně účinky, vyjma na majítele dolů, kteř používajíce této jim příznivé doby, haldy bez- cenného uhelného odpadku za drahý peníz za uhlí prodávají a tak vedle úspory na mzdě horníkům ještě neočekávaný zisk sobě zjedná- vají, z čehož vzalo sobě podnět poukazování k tomu, že těžířstva sama stávku tu vyvolala, aby z ní v kolikerém směru: utlačením horníků prodejem bezcenného odpadku, zvýšením cen uhl i pro budouchost, těžila. K vůli jednotlivcům vykořisťovatelům nesmí stát opomenout zameziti ožebračení obecné. Doly v Čechách vyčerpávají se soustavně i bez sou- stavy.n ě ro va u Uhlí i dříví zasílá se do ciziny a jest za hranicemi levnější než v Čechách ; v Německu zásoby své četři na dobu, až poklady ve vlasti naší budou vyloupeny ac a toto“ drancováníi jest trpěno, ano ono jest i pod záštitu smlouvy po staveno. Obrat v politice celní jest v rukou vlády, zatímní opatření dočasným zákazem vývozu může jen vláda učinit. Pan dr. Chudoba doporučoval dodatek, aby doly uhelné byly sestátněný. Pádný doklad toho, jak přebytečně uhl z království českého se vyváží, podal pan d Kühn, který sděli), že komise uhelná obdržela nabídky z Magdeburku, nabízející obci pražské ku koupi české uhll.
doktor Chudoba Kühn Dolo Čechy Německo Magdeburk Iza
30 article
V sobotní schůzi městské rady pražské upozorňoval městský rada p. Seifert na veliký nedostatek uhli svl sedmé části Prahy a uvádel, že potrvá-li kalamita, bude míti v zápětí, že celá řada továrních závodů přestane pracovati. Předpověď tato počíná se již plniti. Následkem nedostatku uhlí přesťalo se v čera pra- eovati v továrnách firmy Novák a Jahna Reissenzahn; částečně byla výroba přerušena v továrnách firmy Vinč. Gečmen a Martinka doba pracovní byla zkrácenas v papírně Hugo Urban dříve Emerich a v továrně na hospodář- ské stroje firmy Červinka a spok. Obyvatelstvo této části města chledí se strachem vstříc nedo- zírným následkům nastalé kalamity. V nejbliž- ších dnech bude propuštěno množství dělnictva z továren holešovicko-bubenských. Šetření plynem dolehlo i na staroměstskou radnici. Včera večer kmitalo se tam jen málo plynových svítilen. Chodby a schodiště posky- tovaly neobvyklý obraz V Karlíně prodávati se budou od 8. hod. ranní do 4 hodin odpol. nepřetržitě hriketya sice na Florenci i ve dvoře. Politický klub národního dělnictva pro královetví české v Praze pořádá 2. února o 10. hodině dopol. v letní zahradě Národního domu na Král. Vinohradech. tábon lidu s programem: Boj za práva hornictva a zdra- žování uhlí.
Seifert Novák Jahn Reissenzahn Gečmen Martinek Hugo Urban Emerich Král Praha Karlín Vinč Červinka národní dom
31 article
Z pánve kladenské. Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«). Situace v obvodu stávky se ani dnešního dne celkem nezměnila, Správy dolů počítají dosud, že podaří se jim stávku překonati tím, že stávkující, donucení vyhlado- věním, práci konečně přece nastoupí, třeba že by se jim z požadavků jejich v ničem nepovo- lilo. Ze snahy té možno si také vysvětliti, proe- veškeré jednání o smír odmítají a proč bylo nyní úplně zastaveno. Zaměstnavatelé soudí-li se dle všech známek, se asi přepočítají, aneb budou musiti na své vítězství, jehož chtějn dosíci bezpodmínečně, hodně dlouho čekati. Svědčí o tom nálada mezi stávkujíefmi, která se od předešlého týdne nezměnila a neubylo ji zejmena na odhodlanosti, v boji setrvati. Hor níci i dnes prohlašují, že do práce nepůjdou tak dlouho, dokud se jejich požadavkům nevy hoví, z čehož vyplývá, že jest, nezmění li správy dolů svě odmítavé chování, ůplně vylou- čeno, že stávka v tomto týdnu se skončí. Tak zv. stávkokazů nepřibývá, n- opak na dole »Mayrau« dostavilo se jich dnes do práce o 20 méně.
Kladno Mayrau
32 article
Stávkující i jejich ženy jsou veselé nálady a zřejmě znatelnou jest u nich zmužilost k dal- šímu zápasu. Přispívá k tomu také jednání kladenských živnostníků, kteří počali stávkuji- cím přispívati dosti hojnými ohnosy a vybízejí je, by jen ve stávce setrvali, že jím poskytnou úvěr a podporovati je budou dalšími příspěvky peněžitými, až v boji svěm zvitézí. Vůbec se s horníky všeobecně cítí a každý snahám jejich přeje. Okolnost tato dodává přirozeně stávku- jícím chuti a odvahy k dalšímu boji, zejmena když také s jiných stran docházejí dostí velké obnosy ku jich podpoře. Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůs.) Nedostatek uhlí jest zde stále citelnějším. Nemají ho již ani zdlejší hutě. V rozsáhlé Vojtěšské huti byla dnes ve- škera práce, která se v ní dosuď, ovšem v míře velice obmezené, prováděla, úpl ně zastavena Nepracují ani vysoké pece. Je- likož také na Poldině huti se nepracuje a pro- vádějí se v ní leda jen správky, jest. na 5000 dělníků v hutich těchto zaměstnaných bez práce.
Kladno Poldin huť
33 article
Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva »N. L.«) Správa dolu »Mayrau« vydala dnes tůto vyhlášků: »Výplata hornictva z dolu »May- rau« bude se konati dne 1. února v 10 hodin dopoledne v místnostech jmenovaného dolu.« — Horníci zmíněného dolu obdrží mzdu za práci od 1. do 15. ledna, což vystačí jim na živo- bytí na dalších 14 dní a při skrovnější spo- třebě i na další 3 neděle. Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva »N. L.«) Mezi pensisty a vdovami po osobách, jež zaměstnány byly na dolech společnosti státní dráhy, jest velké rozechvění, neboť proslýchá se, že zejtra bude jim pense vyplacena na zá- kladě sanovacího zákona, tudiž v menším ob- nosu. Jak známo, jest jedním z hlavních po- žadavků stávkujících horníků, by upravily se poměry bratrské pokladny na dolech společnosti státní dráhy, protože se sanací, jakou provedl stát, nesouhlasí. Z Kladna, 30. ledna. (C.-B.) Situses s nezněhila, jedině všichnií strojnici a topiči do- stavili se do práce.
May Horník Kladno Mayrau státní dráha
34 article
Z pánve severočeské. Z Kadaně, 30. ledna. (C.-B.) V poměrech stávky se nic nezměnilo. Z Falknova, 30. ledna. (C.-B.) Ve zdejším okresu stávkuje 4266 horníků. Z Mostu, 30. ledna. (C.-B.) Při včerejš ranní šichtě vytěženo asi 36 vagonů uhli. Z Duchcova, 30. ledna. (C.-B.). Na vče rejších šichtách vytěženo hojně uhlí. Klid neby porušen, Z Falknova, 30. ledna. (C.-B.) V dnešní schůzi výboru báňského společenstva proe revíry falknovský a loketský odmítla skupina majitel dolů volbu předsedy; zprostředkovací pokusy úřadů zůstaly bezvýsledny. Za předsedu byl navržen okresní soudce Benkert ve Falknově. Z Chomutova, 30. ledna. (C.-B.), Stávkujs zde 988 horníků. Z Ústí n. L., 30. ledna. (C. H.) Dnes na- stoupil práci větši počet dělníků. Stárkuje jich 670. Z Karlových Varů, 30. ledna. (C.-B.) Předseda báňského společenstva svolal na dnešek
Kadaň Falknov Most Duchcov Chomutov Ústí Karlová Vary Benkert