2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. ledna 1900.
5
article
Místopředsedou schůze zvolen kollega Ing.C
Frant. Binder.
Kollega Ing. C. J. Brabec podává referát
činnosti technické komise pro zřízení vysokých če
ských škol na Moravě.
Loňského roku zahájena byla komisí čilá akce
petiční. Petici za druhou českou universitu vypra-
coval pan prof. dr. J. Čelakovský, na návrh
koll. Brabce rozšířena činnost v tom směru, aby
se vymábaly obě vysoké školy na Moravě. Peti
rozesláno 1800 všem důležitým korporaclm a osob-
nostem, načež vyplněné mnoha lisíci podpisy za-
slány byly klubu českých poslanců na říšské radě.
Manifeslační schůze pořádány byly dne 23. dubna
v Rakovníku (s přednáškou dra. Jul. Stoklas v)
dne 22. května v Novém Bydžově (s přednáškou
pana prof. Hrázkého). Celkem pořádáno během
posledních dvou let deset manifestačních schůzí a
sice: v Prostějově, Pardubicích, Moravské Ostravě.
Náchodě, Chotéboří, Kopidlně. Praze, Táboře, Rakov-
níku a Novém Bydžově.
Spravedlivé tužby naše, částečně splněny, kdý
přikročila vláda ku zřízení českých vysokých škol
v Brně.
Inga
František
Binder
Kollego
J Brabec
profesor
doktor
J Čelakovský
Brabec
Jula
Hrázký
Morava
Rakovník
Nový Bydžov
Prostějov
Pardubice
Náchod
Chotébořit
Kopidlno
Praha
Tábor
Rakov
ský škola na Morava
moravský Ostrava
český vysoký škola v Brno
6
article
Dle rozpočtu mínisterského povolen na přišt
rok pro českou techniku brněnskon paušál 420.000
a se zbýtkem loňského roku 200.000 K, tak že na
zřízení tohoto důležitého ústavu je k disposici pouze
300.000 zl., suma to přímo směšně nepatrná. O české
universitě v Brně nebylo dosud ani zmínky.
Na konci děkuje řečník všem, kdož komisi v její
snahách podporovali, zejmena sboru professorskému
naší vysoké školy, i rektorům techniky i universily.
kteří vždy vycházeli oběma komisím vstřic
Zpráva tato vzata schůzí jednomyslně s po
chvalou na vědomí.
Dalším předmětem jednání byla titulovi
otázka techniků. Slova ujímá se koll. Doležal.
Doležal
český univerzita v Brno
7
article
Prvým a hlavním požadavkem nás techniků jest.
aby stav náš byl na rovno postaven stavům univer
sitním, t. j. aby škola naše byla rovnocenná s uni-
versitou a abychom my po složení předepsaných
zkoušek nabyli titulu zákonem chráněného a s těmitéž
právy politickými jako doktoři. Jest to požadavek
spravedlivý vyplývající z následujícího: Doba studia
technického trvá právě tak dlouho jako universitního.
studium technícké jestistejně a mnohdy i namahavější
než universitní. Předběžné vzdělání jest jedno, nebot
za dnešního uspořádání škol středních neodnáší si
absolvent gymnasia o nic více než realista pro další
své studium a naopak. Tvrzení, že universita jest
sídlem všeho bádání, že techníka jest školou odboro-
vou, že technika pracuje již na věcech hotových, jsou
bezvýznamnými. Technika jest školou odborovou, ale
universita také; vždyť na universitě nikdo ani na
jediné fakultě nenabývá vzdělání povšechného, nýbrž
čistě odborového
Jsou však jiné příčiny, proti nimž jest nám se
vší energní bojovati. Jest u nás ta vada, že na vše
nové se hledí s nedůvěrou a že na místech rozhodují-
cích nemáme dosti zástupců ryzích odborníků, kteří
by se s dostatek stařali, aby technikům dostalo se
v brzku a v plné míře toho, co jim dávno patří.
8
article
Konečně zmínil bych se o vlastním titulu. Vládní
předloha z roku 1898 podává návrh zákona, dle něhož
bude titul techníka chráněn zákonem a mimo to, že
bude lze technikům po jisté praksi a složení zkoušky
nabýti titulu akademického, ku kterému prý je třeba
vědecké kvalifikace. Oprávněnosti tohoto mínění bych
v celku uznával, proč nežádá se však něco podobného,
na př. od doktorů mediciny; ti po složení svých rigo-
ros obdrží svůj diplom a nikdo se jich netáže, zda
dovedou léčiti čí ne, nikdo nikdy jich více nezkouší.
U nás naproti tomu mám vysvědčení, že absolvoval
jsem techniku, že jsem inženýrem, avšak stavěti nic
nesmím, dokud nezjednám si koncesi tím, že po ně-
kolikaleté praksi složím u státního úřadu zkoušku.
9
article
Tím zhruba jsem pronesl odůvodnění požadova-
ného titulu i navrhují, aby se schůze všetechnická
usnesla na následujícím: Posluchačí české vys. školy
technické, shromáždění na všetechnické schůzi 28.
ledná 1900, připajujeme se k resoluci přijaté spolkem
architektů a inženýrů v Praze a to v plném znění.
Vládní předloha zákona a oprávnění užívání ti-
tulu »inženýr«, která dne 1. června 1898 k ústavnímu
projednání byla předložena, nesrovnává se sice plnou
měrou s oprávněnými požadavky kruhů technických,
avšak vzhledem k tomu, že zákonitá ochrana titulu
sinženýr« jest do té doby nejnaléhavější potřebou a
to nejen v zájmu odborné vážnosti a společenského
postavení teclíniků, ale hlavně v zájmu veřejnéma
státním
že uzákoněním této směrodatné předlohy vládní
bude dán podklad, který lze později tak doplniti, aby
všem požadavkům techniků vyhověl
že není radno se zřením k úsilovné agitaci proli
této předloze se strany jistých kruhů zdržovati ústavní
projednání télo osnovy zákona a žádati snad někter
změny, které bez současné reorganisace, jednak, učeb-
ných a zkušebných řádů vysoké školy technické a jed
nak instituce úřadně oprávněných soukromých tech-
niků provésti nelze;
žádá Spolek architektů a inženýrů v král. če-
ském, aby bylo ústavní projednání o uzákenění před-
fehy vládní o ochráně titulu sinženýr«, která byla
dne 7. října 1898 v radě říšské znova předložena.
pokud možno urychleno a tím dávno vytoužený první
krok ku konečnémuž rozhodnutí olázky pro společen-
kládal, než jako pouhě »pomůcky, procházky,
snůšky, drobnosti« atd. a v životě netoužil po
hodnostech, veřejném uznání, aniž jiných oká-
zalostech, Byv výborem »Slovanské besedy« ve
Praha
vysoký škola technický
10
article
Vídni zvolen za předsedu, poděkoval se Ry-
bička za poctu dokládaje: »Nechci býti kočím,
zůstanu co jsem byl až doposud — koněm,
potáhnu chutě dále«. Úslužnost jeho byla
v české společnosti vídeňské takřka příslo-
večná. Prosebníků doslavovalo se k němu
mnohoA když opuštěným a v bídě posta-
veným nikdo už pomocí blízek nebyl, býval
Rybička posledním útočištěm. Čeho pro sebe
a svoji rodinu za celý svět by nebyl býval
sehopen: adoprošovati se něčeho« k tomu
pro cizího neznámého, býval často ochoten.
Rybička
Vídeň
11
article
Stalo se, že prosil u svého největšího ne-
přiznivce (mírně řečeno). Sám s vlastními ne-
snázemi se nikomu nesvěřoval. Když jeho méně
nadaní zadáei v hodnostech úřadních postu-
povali, mičel. V soukromém životě nepřátel
neměla Tím více jich měl mezi zněmčenou
byrokracij.
V listopadu 1898 ochuravěl Rybička chřp
kou. Nervosnost stařečkoval se zhoršila, povážlivé
nechuť k jídlu se doslavila. Ubývalo sluchu
chuti k jídlu. A když se přibližil 12. leden,
den úmrtí milované manželky, Rybička stal se
málomluvným. Přecházel po pokoji jako zma-
tený; dostavila se lhostejnost k okolí, ba
věrný průvodce celého života jeho, někdejší
čtenářská, vášeň ve starci uhusla. V pondělí
dne 16. ledna navštívil jsem Rybičkovu
rodinu. Vstoupím do pokoje, rodina nesedí, jak
obyčejem, u stolu, nýbrž stranou, na zarmou-
cených tvářích zračí se starost. Rybička sedi
ve svém »koutku« s hlavou nakloněnou k levé
straně, v ten okamžik podoben květince větrem
zlomené. Přisednu a pozvolna zvedám ustaranou
hlavu. Stařeček z polosnění se probudiv udiveně
vzhlédne a poznav mne, šeptá: »Vítám vás!«
Na otázku, jak se vede, odpovídá: »Špatně, jde
to ke konci.« Byl si vědom svého stavu.
Rybička
Rybičkův
12
article
Dne 24. ledna k páté odpoledne zabýval
se nemocný stále rukama, snaže se jako by
k modlitbě je sepnouti. Býlo půl sedmě večer
když zápás smrtelný nastal. O půl drulié v noe
tiše skonal.
V rakvi zdála se ústa jakoby radostně pr
věčnost uzavřená. Usmívala se. Tiše zil, tise
zemřell
ské a veřejné postavení techniků tak důležité uči
něn byl.
Zaroveň poukazuje Spolek architektů a inženýro
v král. českém k tomu, že je nezbytně nutno v uvá-
žení toho, že zásadně uznaná a zákonem ze dne
10. dubna 1872 potvrzená parita vysokých škol tech
nických s universitami vyžaduje, aby podobná práva
jakými jsou nadány university, byla udělena též
e d u v
technikům;
že ustanovením, kterým bylo nedávno v souse
ním Prusku přířknuto technikám právo udileti titu
doktorský, vzniká rozdíl v důsledcích svých k tomu
vedoucí, že vysoké školy technické v Rakousku byly
by pokládány za ústav nižšího řádu;
že změna zastaralého řádu zkoušek diplomovýc
uvedením v souhlas s učebnými řády technik a po-
třebami praxe, nemůže déle odkládána býti v zájmu
pbvznesení stavu technického a zachování rázu vy-
sokého učení při organisaci vysokých škol techni-
ckých, že s touto změnou souvisící právo udílen
hodnosti ryze akademické při té příležitosti vys. ško-
lám technickým přiřknuto býti může, aby rozhodu-
jící instance po změně nynějšího, nevyliovujícího
řádu zkoušek diplomových právo udílení hědnosti
ryze akademické, s títulem doktorským a politi-
ckými právy spojené, vysokým školám technickým
pokud možno nejdříve přiřkly.
Prusek
Rakousko
13
article
Konečně navrhuji, aby naše prohlášení bylo za-
sláno české technice v Brně se žádostí, by i tatose
k němu připojila; požádati náš slavný sbor profe-
sorský, by naše prohlášení spolu podepsal — na-
vrhuji, bychom prohlášení to zaslali prostřednictvím
našeho rektorátu ministerstvu vyučování a naším zá-
stupcům při sborech zákonodárných.
Navrhuji, abychom vyzvali naše odborné spolky
technické, by i ony zahájily nejširšt, akci ve pro-
spěch této otázky.
Návrby koll. Doležala se jednomyslně přiji-
Na to ujal se slova říšský i zemský posl ane
p. prof. dr. Blažek.
V delši řeči podotýká mimo jiné: Otázka: o
které se jedná, zaměstnává také sbor zákonodárný
byla podána na říšské radě předloha, která má upra-
víti titul inženýrský.
Bylo zde podotknuto a na to také stěžováno, že
technikové nepožívají takových práv jako absolventi
university. Je to přirozené. University jsou staré
privilegované ústavy, které dávno již svá práva mají
kdežto techníky jsou nové, ano nejnovější ústavy a
proto musí se svých práv teprvé domáhati, jakož
svého postavení politického a sociálního, kterého si
plným právem zasluhují. Mohu říci, že technikové
boj tento již vyhráli. Jako starší člověk toho stava,
mohu tak říci, že svými pracemi, které jsou jistě
rovnocenné, ne-li větší prací jiných, nabyl technik
stejného sociálního postavení v životě veřejném, jako
universitán. Proto také vláda podala osnovu zákona.
kterým se požadavkům našim zadost učiniti má.
Inženýrský titul bude titulem akademickým i titulem
stavu.
Doležal
profesor
doktor
Blažek
Brno
University
14
article
Také posluchači zemědělství dostane se titule
»inženýr«. Rozumí se, že nový zákon bude půso-
biti toliko ku předu, nikoliv nazpět, tak že neopráv-
něné přivlastňování titulu inženýr ještě po nějakou
dobu potrvá. Mimo to připomínám, že s tilulem
sinženýr« nejsou spojena práva politická. Když
jednalo se o upravení poměrů techníků, tu přihlíželo
se také k právům politickým, ježo se jim mají udě-
liti. Usneseno bylo, by dán byl technikovi tilnl
»doktor«, kterýžto název práva ta nese sama sebou
Titulu »doktor« dosáhne absolvent techniky tehdy
vykážesli se po obou státních zkonškách samostatnou
praxí vědeckou, spojenou s volnou veřejnou rozpra
vou. Když jsem před 10 lety navrhl ve sněmovně
aby se techníkům udílel titul doktora, nebylo na te
aní pomýšlení, teprve teď, kdy před dvěma lety ně-
mecký císař řekl: »techniky budou dělat doktory-
také u nás stane se technik doktorem.« Řeč tato
přijata s bouřlivým souhlasem a pochvalou.
Po té ujímá se slova prof. V. Hrázký: Když
se podařilo konečně sboru professorskému po mno
hém úsilí, aby bylo zřízeno při výs. škole techn.
oddělení zemědělsko-technické, byla sborem roz
vržena látka na čtyři roky, avšak zcela bezdůvodně
přistřížen odbor jenom na tři rožníky, ač látka by
vyplnila úplně čtyři roky. Tím vtěsnána první státni
zkouška mezi zimní a letní semestr druhého roku
druhá ku konci třetího roku. Srovnáním s učebnou
osnovou a počtem hodin na hornických akademiích.
jichž absolventi mají též míti titul inženýrský, ná-
leží tento plným právem a tím spíše absolventům
oboru zemědělsko-technického. Jest pochybeným po-
rovnáváním, našeho odboru s vídeňskou školou
zemědělskou.
profesor
V Hrázký
zemědělskýtechnický
15
article
Náš odbor kulturně inženýrský jest úplně rovno-
cenným s ostatními odbory na vysoké škole tech-
nické nejen co do množství, ale i co do obsahu
učiva. Titul kulturních neb zemědělských techniko
je hotový nonsens. V Německu na vysokých školách
technických jsou tříletá oddělení inženýrská a jejich
absolventi mají diplom jako absolventi jiných o
borův
Učebné osnovy těchto ústavů z daleka se ne
vyrovnají osnově učebné naší školy. Mimo to v Ně
mecku je zařízen kurs pro kulturní techniky, kteř.
postřádají vůbec akademického vzdělání.
Připomínám ke konci, že již loni usnesli jstes
na petici, a tato byla podepsána od vašich spolků
technických a že touto akci podporujete spravedlivý
požadavek svých kollegův.
Rektor prof. A. V. Velílík prohlašuje, že
sbor professorský zaujímá totéž stanovisko v otázce.
jak ji objasnil pan prof. dr. G. Blažek a že akcitu
bude vždy podporovati.
Rektor
profesor
A V Velílík
doktor
G Blažek
Německo
vysoký škola technický
16
article
Po tom přístupuje se ku jednání, že česká tech
nika nemá žádné samostatné knihovny vědecké
Máme sice právo používati knihovny, která společná
je oběma zdejším vys. školám technickým, ale vy
půjčování knih je spojeno s velkými obtížemi jednak
pro vzdálenost a jednak, že knihovna je umístěna
v místech a v ovzduší německé techniky. Není
místno, aby k vůli pohodlí 400 techniků německých
1200 techniků českých k nim chodilo si knihy vy-
půjčovatí. Jiný nedostatek knihovny té je, že knihy
tam uložené jsou ponejvíce knihy staré, nemoderní.
které požadavkům našim nevyhovuji
Řečník žádá příslušné kruhy, aby se zasadily o
nejrychlejší zřízení příruční knihovny samostatné
při naší technice a společná knihovna z německé
techniky aby přeložena byla na místo neutrální.
Na to rektor prof. Velílík odpovídá, že taková
knihovna se již zřizuje, že povolena je na ni dife-
rence immatrikulačních tax u porovnání s technikou
německou. Knihovna ta vejde v život příštím rokem
a uložena bude v mistnostech Zderazských kasáren.
profesor
Velílík
17
article
Pan rektor připomíná jen, že třeba žádati o většl
subvenci na zaopatření nových vědeckých děl.
Ku konci koll. Jar. Volenec, jako člen tech-
nické části všestudentského výboru podává jme-
nem ostatních členů demissi celého výboru. P'řipo
míná, že myšlenka tato nesetkala se v praxi se zda-
rem, zejmena ještě když před svým úplným sestave-
ním a bez vědomí technické části výboru, učině ny
některé kroky, které jej pro celou jeho budoucnost
kompromitovaly. Dle nabyté zkušenosti nedoporučuje
řečník zřízení podobné korporace. Přichází řšak
s novou myšlenkou, která nalezla úplný souhlas
přítomných posluchačů i professorů. Jesl to mýšienka
založení technického časopisu, který by
přinášel vědecké práce z ohoru umění a věd tech
nických a sledoval a podporoval snahy posluchačů
českých vysokých škol technických a šířil obzor je-
jich vzdělání. Jelikož nalézá myšlenka tato přízni-
vého přijetí, doufá řečník v její uskutečnění a žádá
přítomné, aby ji účinně i hmotně, i morálně pod
porovali.
Na to byla schůze odročena a oznámeno po
kračování v programu na den 4. února t. r. o9
hod. dopol.
Volenec
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. ledna.
Z Vídně, 30. ledna. (Úprava pla to
důsitojníků a vojenských úř ad
níků.) Vojenský úřadní list ze dne 29. t. m.
otiskuje oběžník, jímž se upravují platy důstoj-
níků. Nová úprava tato má platnost od 1. ledna
1900 a dle ní slanoví se platy následovně
Polní maršálek má nyní, ročně 24. 000 K, m
nistr vojenství, není-li polním maršálkem, 20.000
K, polní zbrojmistr neb generál jízdy 16. 800 K.
podmaršálek 14.016 K. generál-major 11.400 k.
plukovník 7200 K, podplukovník 6000 K nebo
5400 K, major 4008 K, setník nebo rytmist
prvé třídy 3000 K, druhé třídy 2400 K, nad-
poručík 2040 K a poručík 1680 K. Tytéž
platy mají vojenšíí lékařl, duchovní, soudcové
a jiní úřadníci dle třídy, do které jsou zařaděni.
Z Krakova, 30. ledna. (Poče! Poláku
v ministerských kancelářích.) Vídeňské
listy straší opětně seslovanštěním ministerských kan
celáří a zejmena ukazují na množící se počet
Poláků v ústředních úřadech. »Czas«, chtěje usvěd-
čitičlživost vídeňských listů, vypočítává, kolik je Po-
láků mezi konceptními úřadníky ministerskými
V presidíu jsou dva odborní radové, přidělení k mi-
nisterstvu pro Halič; v ministerstvu vnitra jest jeden
odborný přednosta, dva ministerští radové, celkem
pak 10 konceptních úřadníků; v ministerstvu osvěly
jeden ministerský rada a celkem 8 úřadníků; v mi
nisterstvu spravedlnosti dva ministerští radové a cel
kem 4 úřadníci; v ministerstvu finánci 2 odborn
přednostově a celkem 16 úřadníků, v minislerstvu
obchoda dva, v ministerstvu orby 6 a v ministerstvu
zemské obrany ani jeden Polák. Celkem z 591 kon-
ceptních úřadníků je v ministerstvech 34 Poláků čil
5 procent.
Poč
Polák
Czas
Praha
Vídeň
Krakov
Halič
20
article
Ze Lvova, 29. ledna. (K dem oi nis tr a
protiruské) sděluje se nám, že vytržnost
v ruském Národním domě při koncertě Nad. Slav
janské způsobila hrstka akademické mládeže so
cinlistické a že výtržnosti ony nevzbudily rozliořčení
jenomv kruzích ruských, nýbrž žel je odsuzují
všichni Poláci, ba litují jich i pánové, kteří se jich
dopustili. Po příkladu »Slowa Polského« odsoudily
demonstraci také »Przegtad«, »Gazeta Narodowa«a
týdenník »Monitor«, jenž píše mimo jiné: »Vlaste-
nectví po našem soudu mládež má dokazovati, pře
devším prací, snahoupo pevném, neodvislém, po-
krokovém přesvědčení, odporem proti poklonkářství
sobectví a nepotismu, prací ve prospěch lídu a děl
nictva. To jest vlastenectví a tu jest pole k šlechet
nému nadšení, ale ne při výtržnostech v koncéřtním
sále. Chápali bychom podobnou demonstraci,c kdyby
onen koncert měl aspoň nějaký stín politické agi-
tace; avšak nic takového nemůžeme v něm spatřiti
sie bychom musili z politické agitace podezřívati
také produkce zpěváků vlaských, uherských atdl. Onn
»národní demonstraci« pokládáme tedy za pouhý
kozelec nezralosti a nerozvážnosti, bodný veřejného
pokárání . . .«
Pokud se týče ruského konsula p. Pusťoškinu
sděluje se nám, že mu náměstník hrabě Pininský
dal úplnou satišfakcí a prohlásil, žes obečenstvo
polské se nesolidarisuje s onou hrstkou mládeže; prot
slovům hraběte Pininského nikdo ve Lvově ne-
protestoval, z čehož lze souditi, že se protiruská
demonstrace odsuzuje všeobecně.
Polák
Pininský
Lvov
národní dům
Monitor
Gazeta Narodow
21
article
Z Rěky, 29. ledna. De momnistrace proti-
madarské.) Po výtržnoslech, k nimž před ně
kolika dny zavdal podnět železniční úřadník ma-
dárský, jenž za bílého dne vyzývavě se procháze
po ulici v mumraji čikoše, projevuje se nechut
zdejšího obyvatelstva ke všemu, co jest původu ma-
darského, při každé příležitosti. Také v tanečních
síních. Při včerejší redutě v městském divadle.
kdykoli hudba zahrálá oblíbený jinde maďarský tane
»Körmagyare, ani jeden párek nepustil se do kola
Maďarské tance vylučují se z plesových programů
Rěky
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 30. ledna.
Praha
24
article
Úvodní článek náš »Zatýkání ve Var
šavě« zaznamenává přední orgán Poláků pru
ských »D zennikPoznaňski« a oti-
skuje jého závěrečné úvahy doslova pozname-
návaje, že tak číní za příčinou všestranného
lolesu osledt ea
ocenění této záležitosti.
Cerele u krále Alexandra.
Také král Alexandr s poslanci nišské skup-
štiny před několika dni »odbýval cerele«. Jaký
mrav si tento mladý omezenec osvojil, vidno
ze zprávy »3acrai« o tom cerelu. Král při-
stoupil k váženému poslanci za město Kraguje-
vac, zámožnému průmyslníku Ilijovi Radoviči.
a oslovil jej: »Jak jsi se opovážil, gazdo Ilijo.
blahopřáti Avakumovičovi a Rybarcovi ku smí-
ření, věda, že jsem (I). všecky politické strany
zrušil?« Gazda Ilija zakoktal něco na omluvu,
ale Alexandr dopí a zlostně naň se obořil
»Netrpím lidí, kteří bez mého () vědomí pobu-
řují národ. Zde neni pro tebe místa. Odejdi !«
Poslanec poníženě se uklonil a odešel. Na to
se král obrátil k ostatním poslancům, kteří už
také byli připraveni na vyhazov, a řekle jima
»Žádám od vás bezpodminečnou poslušnosta
nestrpím, abyste někdo něco dělal podla své
hloupé hlavy.« Obrátil se k poslancům zády
odešel. To jim bylo znamením, že také mohou
se vzdáliti. Odcházeli jako zmoklé slepice, pro
hanbu nikdo se neopovážil osloviti druhého, ani
mu v oči pohlednouti. Ale nejen to. Oni všichn
jsou špicly královými a stydí se za sebe i z
ostatní. Pěkná společnostl
Alexandr
Radovič
Ilija
Avakumovič
Gazda
Obrátil
Vara
D zennikPoznaňski
25
article
Stávky horníků a nedostatek uhl
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém
Nedostatek uhlí v Praze.
Zprávy o nedostatku uhlí a následcích déko
kalamity jsou čím dále tím kormutlivějšími. Sdě-
lení, které bylo učiněno včera ve schůzi »ahelné
komise«, bylo přímo zdreujíci. Potvrzuje úplně
naše předvčerejší informace. Těžířské závody
stávce jsou povdéčny proto, že snáze mohou
prodati ohromné haldy uhlí, které nehoři, které
zbytečně překáží a které nikto nechtěl an
darmo. A tyto haldy jsou nyní nabízeny za ublí
výborné jakosti! Z zmnožství« místodržitelem
obci pražské opatřeného došlo včera opět osm
vagonů na nádraží státních dráh. Šlo opět na
dračku. Městský rada p. Kasalický, jemuž svěřen
vrchní dozor při rozprodávání uhli, velmi rychle
rozprodal několik vagonů. Ale potěšení jeho nad
dobrým odbytem nemělo dlouhého trvání. Malo-
obchodníci, kteří si ono uhlí koupili, s hrůzou
poznali, že koupili brak, nepotřebný, nehořlavý.
že to prostě nebylo uhlí, nýbrž holá zem pro-
misená lignitem. A cent toho braku prodáván
za 92 kr l
S druhou zásilkou bylo ještě hůře. Na
nádraží severo-západní dráhy byly včera při-
vezeny čtyři vagony od firmy Weimannovy. Tak
dlouho očekávané. Komise obecní v čele s p.
radou Kasalickým byla v tomto případě obe-
zřetnější. Dala předložiti ukázku Weimannova
uhlí hospodářskému úřadu, kde shledáno, že
uhlí je úplně mizerné a velice drahé. Usneseno,
aby ukázky ty byly předloženy policejnímu ra-
dovi p. Křikavovi, aby o tom podal příslušnou
zprávu místodržiteli. A »uhlí« ono ponecháno
ve vagonech na nádraží netknuté
ve
Dlužno ještě uvésti, že v nádraží státní
dráby maloobchodníci konali zkoušky s uhlím,
aby se přesvědčili o jeho jakosti. Bylo dobr
na čmoud, snad pro omamování včel, ale ne
Malo
Weimannův
Křikava
Praha
26
article
dávalo žádné teplo a hořelo prabídně. Pan rada
Kasalický upokojil nespokojené obchodníky jen
slibem, že při příští, lepší zásilce bude na ně
pamatováno. Obecenstvo musí prozatím vzíti z
vděk brakemo.
Podobné suhlí« bylo zasláno také některým
obcím předměstským.
Včera bylo obci pražské zasláno 5 vagonů
briket, které prodávány po 1 zl. 50 kr. za 1
Komise uhelná obdržela veliké množstv
nabídek na koupi uhli. A poněvadž nabízené
uhlí jest velmi drahé — 1 zl. 60 kr. za 1o
— nedoporučovalo se, aby uhlí ono bylo pr
obec objednáno. Nabídky budou tudíž postou-
peny obchodnikům.
Dnes budou rozprodány tři vagony briket
na státním nádraží.
Příští schůze komise bude ve čtvrtek.
Ve večerní schůzi městské rady pan
dr. Kühn přednesl promemoria, které podáno
bude poslancům, poslanecké sněmovně, mini
sterstvu vnitra a jiným příslušným faktorům.
Spis ten má následující obsah:
Nedostatkem uhlí dolehla na král. české
zejmena na hlav. město Prahu těžká pohroma,
která již dnes nejen tisíce existencí ohrožuje
ale přímo katastrofou netušeného rozsahu státi
80 hrozí.Pohromu tuto bylo lze předvídati a
bylo tudíž také v čas lze téže předejíti a stihne
povolané činitelerpká výtka, že neproziravosti
svojí nechali věci dospět tam, že snadu jen veli-
kými obětmi dalšímu nebezpeči bude možno za-
brániti. Při této nastalé pohromě jsou obce naše
malomocné, ty nemajíce prostředku bez veškeré
exekutivy, bez vlivu na prostředky a na tarify
dopravní, na vývoz a cla, nemohou, při sebe
větší námaze nebezpečí čeliti a musí veškerou
zodpovědnost za následky nedostatku paliva od-
mítnouti.
ilv Nezbytnou otázkou, jest: 1. Má-li stát po-
vinnost v připadě tomto zakročit? 2. Může-li
také zakročit s výsledkem ?
ubě
doktor
Kühn
Praha
poslanecký sněmovna
27
article
Co tkne se otázky první, jest jedinou od-
povědi, nejen žezakročiti má, nýbrž přímo že
zakročiti musí a to nejdřive a nerozhodnějia
sice zohledů sociálních, finančních, hospodář-
ských a zdravotních. Z ohledů sociálních jest
nutno, aby stát již v zájmu zachování sama
sebe zakročil, jelíkož zůstává líd béz práce
bez výdělku a tím propagandě socialismua
anarchismu nejvítanějši příležitost poskytnuta.
Mus-li i veřejné vyučování pro nedostatek to-
piva býti přernženo, tedy nelze, aby stát nečinně
k tomu přihilížel. V nynější době, kdy drači
semeno všeobecné nespokojenosti našeto, jest
povinností státu, odstraňovati vše, co podvrat-
ným elementům za podporu sloužiti může-
Zohledů finančních má stát největší zájem, by
závody průmyslové bez práce nezůstaly, aby
svým závazkům ku správě státní dostáti mohly
Nepracuje-li hornik, zastaven veškerý průmysl,
závody jsou ohroženy, přivedeny do finančn
tísně a namnoze paki zníčeny.
tHospodářské důvody jsou stejně křiklavé.
Průmysl a obehod utrpi škod nezměrných, bíd
tisiců horníků rozšíři se na statistce lidu děl-
ného vůbec, lid tovární bez práce připadne za
obtíž příslušné své obcil Hospodářství, průmysl
a obchod utrpi rány, z nichž take mnohý více
se nevzpamatuje.
Důvody zdravotní jsou rovněž důležité.
Není-li výdělku, nastane hlad; hlad bolí tím
více v době mrazivého neb sychravého počasí.
Musa
28
article
Hlad a zima číní chaty naše přístupnými všeli-
kým nemocem, ano může sdecimovať pracovité
avšak bez práce jsoucf naše třídy a stav zdravotn
nezůstane bez následků na třídy střední i zá-
možné. Předeházeti nemocem jest povinnost
státu, pomáhati v nastalých již nemocech bývá
někdy pozdě.
Z toho všeho je vidět nekonečný řetěz utrpení
z malého podnětu. Nepatrné zvýšení mzdy hor-
níkům zabránilo by stávce a bídě tísíců dělného
lidu v dolech, továrnách, průmyslových závo-
dech, zachovalo by tyto a předešlo ožebračení
lídu stavu středního, vybuchinutí hladu, nemocí
obecné nespokojenosti, ohrožení i tříd majet
ných, ano ohrožení pokoje a snad i trvalost
institucí veřejných.
Druhá otázka: Může stát v případě lako
vém zakročit? Má k tomu prostředky? Odpo-
věděti sluší kladně, neboť zachování sama seb
jest přední povinnosti každého jednotlivce a tak
státu. Utváří-li se poměry tak, že veřejný po-
řádek může býti povázlivě ohrožen, pak sluš
použit vůči mimořádné potřebě také mimořát-
ných prostředků. Stávku horníků vyvolala tč-
zířstva sama, zdražujíce po radu let vyrobené
uhlí, ponechávajíce ale horníky při stálě lopotné
práci a při starých nepatrných obnosech mzdy
Správa státní má nejen vrchní dozor nad doly
ona má zvláštní povinnost i v zájmu osobní
majetkové bezpečnosti zakročit a na dodržení
zákonných předpisů bdit. Jestliže 88 182.
174. horního zák. ze dne 23. května 1854
přeďpisují, že těžení musi být nepře-
tržité, že doba pracovní má trvati 8 hodin
atd., pak stáčí trvati na zákonném požadavku
nepřetržité těžby a není spravedlivé upravení
mzdy takovou nepřekonatelnou překážkou, aby
nepretržitou téžbu činila nemožnou.
29
article
Dle § 365. obč. zák. musí, jestliže
obecné dobro toho vyžaduje, i úplné vlastnictví
postoupeno býti, takže by i veškeré doly po
zákonu úplně mohly býti vyvlastněny. Státní
nutností jest: upravení těžby uhli a je-li i úplné
vyvlastnění možno, Ize státu i k prozatlmní sekve
straci v zájmu veřejné bezpečnosti nutná opa
tření učiniti.
Stávka nynéjší má na všechny strany
zhoubně účinky, vyjma na majítele dolů, kteř
používajíce této jim příznivé doby, haldy bez-
cenného uhelného odpadku za drahý peníz za
uhlí prodávají a tak vedle úspory na mzdě
horníkům ještě neočekávaný zisk sobě zjedná-
vají, z čehož vzalo sobě podnět poukazování
k tomu, že těžířstva sama stávku tu vyvolala,
aby z ní v kolikerém směru: utlačením horníků
prodejem bezcenného odpadku, zvýšením cen uhl
i pro budouchost, těžila.
K vůli jednotlivcům vykořisťovatelům nesmí
stát opomenout zameziti ožebračení obecné. Doly
v Čechách vyčerpávají se soustavně i bez sou-
stavy.n ě ro va
u Uhlí i dříví zasílá se do ciziny a jest za
hranicemi levnější než v Čechách ; v Německu
zásoby své četři na dobu, až poklady ve vlasti
naší budou vyloupeny ac a toto“ drancováníi jest
trpěno, ano ono jest i pod záštitu smlouvy po
staveno.
Obrat v politice celní jest v rukou vlády,
zatímní opatření dočasným zákazem vývozu
může jen vláda učinit.
Pan dr. Chudoba doporučoval dodatek,
aby doly uhelné byly sestátněný.
Pádný doklad toho, jak přebytečně uhl
z království českého se vyváží, podal pan d
Kühn, který sděli), že komise uhelná obdržela
nabídky z Magdeburku, nabízející obci pražské
ku koupi české uhll.
doktor
Chudoba
Kühn
Dolo
Čechy
Německo
Magdeburk
Iza
30
article
V sobotní schůzi městské rady pražské
upozorňoval městský rada p. Seifert na veliký
nedostatek uhli svl sedmé části Prahy a uvádel,
že potrvá-li kalamita, bude míti v zápětí, že
celá řada továrních závodů přestane pracovati.
Předpověď tato počíná se již plniti. Následkem
nedostatku uhlí přesťalo se v čera pra-
eovati v továrnách firmy Novák a Jahna
Reissenzahn; částečně byla výroba přerušena
v továrnách firmy Vinč. Gečmen a Martinka
doba pracovní byla zkrácenas v papírně Hugo
Urban dříve Emerich a v továrně na hospodář-
ské stroje firmy Červinka a spok. Obyvatelstvo
této části města chledí se strachem vstříc nedo-
zírným následkům nastalé kalamity. V nejbliž-
ších dnech bude propuštěno množství dělnictva
z továren holešovicko-bubenských.
Šetření plynem dolehlo i na staroměstskou
radnici. Včera večer kmitalo se tam jen málo
plynových svítilen. Chodby a schodiště posky-
tovaly neobvyklý obraz
V Karlíně prodávati se budou od 8. hod.
ranní do 4 hodin odpol. nepřetržitě hriketya
sice na Florenci i ve dvoře.
Politický klub národního dělnictva pro
královetví české v Praze pořádá 2. února
o 10. hodině dopol. v letní zahradě Národního
domu na Král. Vinohradech. tábon lidu
s programem: Boj za práva hornictva a zdra-
žování uhlí.
Seifert
Novák
Jahn
Reissenzahn
Gečmen
Martinek
Hugo Urban
Emerich
Král
Praha
Karlín
Vinč
Červinka
národní dom
31
article
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«). Situace v obvodu stávky se ani
dnešního dne celkem nezměnila, Správy
dolů počítají dosud, že podaří se jim stávku
překonati tím, že stávkující, donucení vyhlado-
věním, práci konečně přece nastoupí, třeba že
by se jim z požadavků jejich v ničem nepovo-
lilo. Ze snahy té možno si také vysvětliti, proe-
veškeré jednání o smír odmítají a proč bylo
nyní úplně zastaveno. Zaměstnavatelé
soudí-li se dle všech známek, se asi přepočítají,
aneb budou musiti na své vítězství, jehož chtějn
dosíci bezpodmínečně, hodně dlouho čekati.
Svědčí o tom nálada mezi stávkujíefmi, která
se od předešlého týdne nezměnila a neubylo ji
zejmena na odhodlanosti, v boji setrvati. Hor
níci i dnes prohlašují, že do práce nepůjdou
tak dlouho, dokud se jejich požadavkům nevy
hoví, z čehož vyplývá, že jest, nezmění li správy
dolů svě odmítavé chování, ůplně vylou-
čeno, že stávka v tomto týdnu se
skončí. Tak zv. stávkokazů nepřibývá, n-
opak na dole »Mayrau« dostavilo se jich dnes
do práce o 20 méně.
Kladno
Mayrau
32
article
Stávkující i jejich ženy jsou veselé nálady
a zřejmě znatelnou jest u nich zmužilost k dal-
šímu zápasu. Přispívá k tomu také jednání
kladenských živnostníků, kteří počali stávkuji-
cím přispívati dosti hojnými ohnosy a vybízejí
je, by jen ve stávce setrvali, že jím poskytnou
úvěr a podporovati je budou dalšími příspěvky
peněžitými, až v boji svěm zvitézí. Vůbec se
s horníky všeobecně cítí a každý snahám jejich
přeje. Okolnost tato dodává přirozeně stávku-
jícím chuti a odvahy k dalšímu boji, zejmena
když také s jiných stran docházejí dostí velké
obnosy ku jich podpoře.
Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listůs.) Nedostatek uhlí jest zde stále
citelnějším. Nemají ho již ani zdlejší hutě.
V rozsáhlé Vojtěšské huti byla dnes ve-
škera práce, která se v ní dosuď, ovšem
v míře velice obmezené, prováděla, úpl ně
zastavena Nepracují ani vysoké pece. Je-
likož také na Poldině huti se nepracuje a pro-
vádějí se v ní leda jen správky, jest. na 5000
dělníků v hutich těchto zaměstnaných bez práce.
Kladno
Poldin huť
33
article
Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva
»N. L.«) Správa dolu »Mayrau« vydala dnes
tůto vyhlášků: »Výplata hornictva z dolu »May-
rau« bude se konati dne 1. února v 10 hodin
dopoledne v místnostech jmenovaného dolu.« —
Horníci zmíněného dolu obdrží mzdu za práci
od 1. do 15. ledna, což vystačí jim na živo-
bytí na dalších 14 dní a při skrovnější spo-
třebě i na další 3 neděle.
Z Kladna, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva
»N. L.«) Mezi pensisty a vdovami po osobách,
jež zaměstnány byly na dolech společnosti státní
dráhy, jest velké rozechvění, neboť proslýchá
se, že zejtra bude jim pense vyplacena na zá-
kladě sanovacího zákona, tudiž v menším ob-
nosu. Jak známo, jest jedním z hlavních po-
žadavků stávkujících horníků, by upravily se
poměry bratrské pokladny na dolech společnosti
státní dráhy, protože se sanací, jakou provedl
stát, nesouhlasí.
Z Kladna, 30. ledna. (C.-B.) Situses s
nezněhila, jedině všichnií strojnici a topiči do-
stavili se do práce.
May
Horník
Kladno
Mayrau
státní dráha
34
article
Z pánve severočeské.
Z Kadaně, 30. ledna. (C.-B.) V poměrech
stávky se nic nezměnilo.
Z Falknova, 30. ledna. (C.-B.) Ve zdejším
okresu stávkuje 4266 horníků.
Z Mostu, 30. ledna. (C.-B.) Při včerejš
ranní šichtě vytěženo asi 36 vagonů uhli.
Z Duchcova, 30. ledna. (C.-B.). Na vče
rejších šichtách vytěženo hojně uhlí. Klid neby
porušen,
Z Falknova, 30. ledna. (C.-B.) V dnešní
schůzi výboru báňského společenstva proe revíry
falknovský a loketský odmítla skupina majitel
dolů volbu předsedy; zprostředkovací pokusy
úřadů zůstaly bezvýsledny. Za předsedu byl
navržen okresní soudce Benkert ve Falknově.
Z Chomutova, 30. ledna. (C.-B.), Stávkujs
zde 988 horníků.
Z Ústí n. L., 30. ledna. (C. H.) Dnes na-
stoupil práci větši počet dělníků. Stárkuje
jich 670.
Z Karlových Varů, 30. ledna. (C.-B.)
Předseda báňského společenstva svolal na dnešek
Kadaň
Falknov
Most
Duchcov
Chomutov
Ústí
Karlová Vary
Benkert