ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bcedf170-668b-11dc-84ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 25, person 98, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 3l. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Na ranní a odpol. listy pbsdplácí v Praze v sdministrael ns čtvit leta . . . . 6 R —k s dvojí donáškon te kčivrt leta . . . . 7 K 50 h na měsíe . . 2 K 90 Pošton: na čtvrt lala . . . 9 K 80 s drejí zisilkau na maěsl n dtrrt leis . . . . n k cot K doplňovací volbě poslance na sněm království českého za města Slané, Louny. Rakovník a Velvary doporučuje se po úradě s pp. důvěrníky za kandidáta pan dr. Ladislav Dvořák, advokát v Praze. Volba koná se dne 6. února t.r V Praze, dne 25. ledna 1900 dle Výkonný výbor národii strany svobodonyslné.
doktor Dvořák Praha Slaný Louny Rakovník Velvary
5 article Výhrůžky přes Berlín!
Výhrůžky přes Berlín! Není pochýbnosti, že pád ministerstva hraběte Badena, několikeré metamorfosy podniknuté s jazykovými nařízeními až po jejich pád dne 17. října m. r. ne méhě než respekt těch kterých činitelů výkonné moci před taktikou německé menšiny parlamentu, dodal politikům německým takové smělosti a neomalenosti, že pokládají každý svůj ná- pad za pravé vtělení státnického věhlasu, i kdyby byl tak hrozitánský, jako jest tak kap zvaný svatodušní program jejich. Ovšem politikové němečtí mohou s opráv- něnou chloubou poukázati na to, žeod hr. Badena každá vláda snažila se vyhověti je- jich stanovisku, a odklizením jazykových na- řízení Gautschových že vlastné uvedeni byl přímo v držení veškeré moci, a jsouce jed nou na tomto stupni úspěchů, že nepotřebují jíž dbáti ani toho, že nejsou jen menšinou ve sněmovně, ale — i v obyvatelstvu této poloviny říše. Jest známo, jaké opatření učinili u ny. nějšího ministerstva, aby se přesvědčili, proč byl povolán do ministerstva dr. Rezek, jest známo, jak německá lidová strana zaonačila si svolání říšské rady 2 a proto není divu. že jest nyní ministerstvo Körbrovo nejen miláčkem německých stran obstrukčních, ale že pro činnost jeho činí výdatnou propagandu i v časopisech berlínských. Zvláště poučným a charakteristickým pro prostředky, jakých při tom užívají, jest však dopis vídeňský, nadepsaný »Libuša a Austria«, jenž jest vlastně vtělením bajky Krylova o zlém beránku — Čechovi a dobrém vlku — levici německé. Nejprvé upozorňuje berlínské »přátele- tohoto soustátí, že předehra k dorozumíva- cím konferencím ministerstvém zahájeným není »bohužel« příliš slibná, protože my zl Čechové počínáme si tak, jakoby šlo o po- kračevání zápasu ne již mezi národy, ale muže proti muží, oko za oko, zub za zub.
Baden Gautschův Rezek Krylův Čecho Berlín Austria
6 article
Časopisy mladočeské prý přičítají kabinetu Körbrovu tendence, jako hr. Clarovi, ačkoli prý tento (zrušiv jazyková nařízení. Red.) prokázal poctivou a upřímnou vůli. Ale nyn nezbude Čechům, než aby přiznali barvu. Na to následuje popis ubohého vlka Němci jsou oduševněni poctivou a upřímnou vůlí (nejnovější doklad návrhy jejich obchod ních komor na změnu volebního řádu. Red. s Čechy vyjednávati a tím položiti základy ke zdárné činnosti parlamentní. (A o čem svědčí všecka ústava a činnost Nčmiců od let šedesátých, než o úsilí po jejich nadvládě? Red.) Na to se ličí ochota, s jakou přistou- pily německé kluby ke smířovací akci vládní a to tím spíše, že ani si nelze pomysliti kor- rektnějšího a upřímnějšího postupování, než jest postupování nynějšího předsedy ministerstva. Avšak zlý beránek — Čech — působí Němcům přes to vše nepokojný spáneka těžké sny, a proto nutno náležitě ho poučiti To obstarává se následovně: Čechové a zvláště zástupci českého ná roda by musili býti prohlášeni za skutečné nepřátele lidua spolu za nepřátele říše, kdyby nepřikročili ke konferencím dorozumí- vacím v onom duchu umírněnosti a smířli- vosti, jakýž jest pohotově v řadách Němeů v míře tak vrchovaté. (Viz svátodušní pro- gram jejich. Red.) Nepředpokládáme — po- kračuje se dále v poučování nás Čechů —že by měli mladočeští poslanci tak tlustou kůži. že by nevěděli — což jest bez mála vše- obecným přesvědčením — že nynější smiřo- vací pokus předsedy ministerstva ryt. Körbra jest posledním appellem k Čechů m
Körbrův Claro Čecho Němec Reda Čechy
7 article
Uvalili by na sebe velikou zodpovědnost, kdyby nevyhověli nejdůležitější z veškerých státních nutností: kdyby nevyhověli doroz umění s Němci! (To připomíná známé rčení Svornost jest to, co chci já Red.) Proti ústavě, pokračuje výklad, v Rakousku se nebude vládnouti, pokud jest nynější vláda u vesla, ale nezbylo by, než vládnouti proti Čechům, kdyby přes veškero přicházení jim v ústrety nechtěli podati rukys ke smíru. e Než i po téton výhrůžce dovídáme se dále, že hotový jazykový zákon, kdyby kon- ference zůstala bezúspěšnou, ve své nezmě- něné podstatě (Opět výhrůžka? Red.) podán bude radě říšské a potom prý se ukáže, jak to vlastně s českou obstrukcí je. Kdyby ne- byla mířila jen proti vládě hraběte Clara, ale proti všem nezbytnostem státním, potom prý musí proti nám Čechům propuknouti bouře rozhořčení nejen u Němců, ale i u Po- láků, Rusínů, Slovinců a Vlachů, a vůbec prý se ani nedají domysliti následky tako- vého postupu. Rakousko prý stojí před roz- hodnutími, jež budou ve svých důsledcích dalekosáhlými ..s n
Němec Red Čecho Claro Rusín Slovinec Vlach Rakousko Reda
8 article
Krátkou, velmi krátkou paměť maj páni v táboře německém, domnívají li se, že výhrůžkami oddělí nás od našeho do- brého práva: býti rovnoprávným a rovno- cenným činitelem s nimi ve všech zemích českých a všude tam, kde živel český má právo živlu historického a usedlého. Naše vlasť jest nedilná a jednotná, práva jazyka českého jsou dána nejen minulostí, ale zvláště přítomnou kulturní vyspělostí a zdat- ností našeho národa, a v obraně jejich bu- deme jako vždy státi jeden za všechnya všicci za jednoho. Hájíce tato svá práva, Němcům ničeho neubíráme, po nadvládě ne- toužíme, a k inferioritě z vlastního odhod- lání nikdy neklesneme. Může-li Němectvo se spokojiti postavením rovnoprávným s Vlachy a Francouzi ve Švýcarsku, a jest tamní kmen německý neméně zdatný než Němectvo zdejší, nikdy nesrovná se Čech s tím, aby ve svých vlastech byl pokládán za nižšího, za podří- zeného nadvládě německé menšiny, jež ostatně až příliš často prozrazuje, že nezáří světlem vlastním, že sama chce býti pouze oběžnicí druhého řádu. Výbrůžka rozhořčením výše vzpomenu tých neněmeckých národů jest dokladem jak se klamou Němci ve své vyvýšenosti.
Vlach Francouz Čo Němec Švýcarsko
9 article
Ani Slovincům; ani Polákům, ani Rusínům ani Vlachům jsme my Čechově nikdy a ni čím neukřivdili, bojujíce za rovnoprávnost svého národa v tomto soustátí, bojujeme dobrý a spravedlivý boj za rovnoprávnost národů neněmeckých, kteří tvoří ohromnou většinu v této polovině říše. Národ český myšlenky pospolitostis nimi nikdy se nevzdá, tak jako ostatní Slo vané se nezpronevěří pospolitosti s námi My jsme odhodláni hájiti práva svá přímo a otevřeně před každou, jakonkoliv instancí a ani hrozby nás nelekají, ani sliby se ne dáme zvábitil Ostatně jsou páni z německého tábora na omylu, domnívají-li se, že lze náš národ znesvářiti s posavadními spojenci našemi byť i tito ve své politice nebyli vždy stál na témž stanovisku, jako my. My pochopu- jeme, že i oni mají dané podmínky pro svů postup, tak jako my. Respektování těchto odchylek dáno jest poměry, do nichž my ne- zasahujeme a zasahovati nemíníme. Ostatně naskytuje se nyní Němcům zvláště výdatná příležitost, aby lidovým po třebám vyšli vstříc, a jak mužové z tábora jejich na př. v nynější krisi uhelné si počí- nají, jest dokladem všeho spíše, než jejich ústupnosti a smířlivosti. A my Čechové máme k zápasícímu lřdu všu de blíže, než onil
Polák Rusín Vlach Čechův Němec Čecho
10 article Voličská schůze v Lounech.
Voličská schůze v Lounech. (Pův. zpráva.) Na neděli 28. t. m. svolala rada městská v Lounech do sálu Sokolovny voličskou schůzi aby na ní jako kandidát národní strany svo- bodomyslné ku volbě poslance do sněmu král českého voličům se představil pan dr. L adi- slav Dvořák, advokát v Praze. Starosta král. měšta Loun pan JUDr. Stopka zahájiv schůzi sdělil, že p. kandidát více roků již se zdarem účastní se činnosti ve straně, posledně pak že jako jednatel výkonného výboru strany řídil organisaci opposice sborů autonomních i různých jiných opposičních projevů. Zvolen byv akklamaci předsedou schůze, udělil slovo p. dru. Lad. Dvořákovi. Tento v řeči dvou- hodinné se svrchovaným napjetím vyslechnuté a častým souhlasem a potleskem provázené vytkl strany i svoje opposíční stanovisko proti každé vládě, jež nezjedná rovnoprávnosti a po- litickým, kulturním a hospodářským požadavkům národa českého zasloužené platností. Poselstvo české s nedůvěrou přihlíží ku chystaným kon ferencím i ku jich výsledku, nevěříc ve zdar jejich vzhledem ku požadavkům německým, vůči nimž jsme a budeme neústupni a nesmi- řitelni. Naše spravedlivé stanovisko v otázce jazykové opírá se o zákony platné, o přiroze- nost i mravnost politickou. Nebudelli nám vy hověno, dočká se vláda dra. Körbra stejné tak- tiky delegace české jako hrabě Clary. Řečník vysvětluje důmyslný a při vší vehemenci, s ja- kou obstrnkční boj v říšské radě byl veden. přece důstojný effekt obstrukce, jaký ve všech stranách politických vývolala, tak že jakkel hr. Clary již ve výborech na hlavu byl pora žen a padl, přece sympatie všeho politického světa rakouského platily české věci vítězné. Obstrakce nevyčerpala však tehdy své pro- středky, jež bude li treba, pozná i p. dr. Körber Dr. Dvořák vřelými slovy dotýká se dnešního roztrpčení národa našeho a právě vzhledem
doktor L adi Dvořák Loun JUDr Stopka Claro Körber Louny Praha
11 article
k tomu dovozuje, že jest nutno projevit touto volbou důvěru politice strany, jež vývreholila ve chvíli příslušné v obstrukci, jež dále ve známé odpovědi dra. Stránského a v prohlá- šení dra. Kramáře v delegacích osvědčila, že s duchapřítomností imponující a s rázností do- vede obhájit právo a čest národní kdekolia proti komukoli. V tomto směru nemůže žádná frakce národní tvrdit, že vedla by věc n českou lépe a rozhodněji, tím méně, že právě frakce radikální to byla, jež právě v den, kdy sbor důvěrniků, našich měl se radit o enargickém postupu proti vládě Clarově, prohlásila ve článku svého orgánu, že politika česká musí být opatrna jako holubice a chytrá jako ha- dové! Článek tento, který byl patrně žásadním prohlášením, v dalším znění, mluvil vpro touž politiku a pro týž postup taktický, který sle- duje strana svobodomyslná! Nuže, jakým prá- vem může nyní frakce radikální tvrdit, že li náš odpoví na poslední události jen, bude-li volit radikála? Zrovna tak jest to s nynějším opra- veným názvem frakce radikální, jež si dala název »státoprávní«. Zda jiná strana vice může činit nárok na uznání, že sleduje program stá- toprávní, než strana svobodomyslná, jež5 vešl r. 1889 ve volební zápas s opuštěným prapo- rem státoprávním a jež od té doby nejen ad- ressami sněmovními dala projev svému státo- právnímu přesvědčení, ale zápasíc nyní pro rovné právo našeho národa i külturni a hospo- dářský i politicko autonomní jeho rozvbj sleduje jen tímto jedině možným evolučním postupem konečný cíl státoprávní. mvašog 9e m
Stránský Kramář Clarův
12 article
Řečník promlouvá dále jímavě o zápasu směru centralistického a federalistického i o histo- riekých naučeních pro národ náš od doby ústav- ního života. Také u nás byl jednou jediné roz- hodujícím státoprávní radikalismus, který nechtě jednat s nikým, pokud všeho nedojde. Leč chyby tehdejší passivní opposice byly tak bolestné, že národ sám cítě osten jejich škodlivý, dohutil po- slance, aby nastoupili postup prospěšnější. Mlu- ví-li se o radikalismu, sáhla a sáhne strana k němu tehdy, kdy ne prospěcho strannický, ale zájem národa toho žádal, jako při postupu ob- strukce v známém zasedání květnovém ve sněmu, při vítězné obstrukci proti koalici, při zápasu s vládou Claryovou neméně výsledném. A dnes nedojdelli ku splnění požadavků našich, nepůjde jen o vládu cislajtánskou, bude se jednat o celý parlament tohoto státu. Jinak nelze radikalismus provozovat. Radikalism nemůže býtlil a není u žádného národa programem a cílem, on může být jen prostředkem taktickým doby přihodné Dr. Dvořák promlouvá dále o kandidatuře pře dáka národního dělnictva, redaktora p. Klofáče.
Claryová Dvořák Klofáč
13 article
Promlouvá o sympatiích, s nimiž sleduje organi- saci a boj národního dělnictva, jimž dal upřímný projev i na mnohých schůzích veřejných. Lituje tím více, že musí odpověděti panu Klofáčovi n výtku tohoto o domnělé nedůslednosti strany svobodomyslné, kterou pan Klofáč na schůzi ve Slaném vyslovil. Pan Klofáč popřel rozhodně na schůzi oné, že by výtka nedůslednosti měla jemu platit a popíral zejmena, že není správno tvrzen dra. Dvořáka, že on (Klořáč) nabízel kompromis sociálním demokratům přes hlavy a bez vědomí národního dělnicíva. Dr. Dvolak praví, že doufal, že se dnes s panem Klofáčem setká a že mu oznámí dni a ona místa schůzí, kdy sociální demokracii veřejně nabídky ony činil; bylo t ve schůzi na Smíchově dne 31. října 1898, kdy v delší řeči prohlásil, že rve-li se národní děl- nictvo se soclální demokracií, ze to jest jen da- njsísv a. bee lon
Klofáč Dvořák doktor Dvolak Slaný Smíchov Klořáč
14 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě. . . . zaí odpele dní .. na z Ve flislkách na venkovět ranní čírlo. odpolednt . . . . . . . . sb Inserůty platí se hotově rapřel Fředplacani a insarty přijímá sdminl- strace v Marisnske ulici č. 3. Tam nacházejí se těl redakee tiskárna a szpeliss „Národnich Listi“ Eukophny ae norraceji.
Národnich Eukophna Marisnske ulice
16 article
vod ku reakci, že v tomto boji nesmí se dále pokračovati, nýbrž že ve společných věcech nutno postupovat společně. Bylo to dále v Ústí nad Orlicí o Svatodušním pondělí roku 1899, kdy rovněž mluvil o společném postupu se sociální demokracil, ježto by se jinak prý nic nedoellilo; bylo to i v Rychnově nad Kněžnou na počátku roku 1899, kde mluvil o shodě oné. Na schů- zích oněch, zvláště však v Ústí, prohlásil mluvčí strany sociálněidemokratické, že program ná- rodního dělnictva nedopoušti společného postupu a odmít ruku ke smíru nabízenou. Ptám se — praví dr. Dvořák — jak si zasloužily ty tisícově massy národního dělnictva, že předák jeho přes jeho hlavy spojoval se se sociální demokracií. Jaká v tom důslednost, hlásat vyhlazovací zápas sociální demokracii a pak s posměchem druhé strany nabízet se bez úspěchu ke smíru? Dr. Dvořák uvádí výslovně, že činí toto prohlášení ku výslovnému přání p. Klofáče, který popřel toto nabizení ke smíru.
doktor Dvořák Klofáč Ústí nad Orlice Rychnov nad Kněžná Ústí
17 article
Dr Dvořák dále uvádi, že tímto taktem jež jen osoby p. Klofáče se týče, nikterak ne- chce se mířit proti záslužné národní činnosti národního dělnictva, jež o tom rovněž tak asi jako jiní předáci jeho pranic nevědělo. Řečník promlouvá dále s porozuměním o oprávněných požadaveích učitelstva a slíbuje jmenem strany a zvláště svým, bude-li zvolen, že učiní vše, aby ještě v tomto zasedání sněmovním bylo jim výhověno. U věcné rozpravě líčí pak proztředky, jak odpomoci steskům živnostnictva a načrtává program v léto příčině. Ku konci své soustavné řeči připomíná dr. Dvořák, že varuje před opti- mismem, ale že přece spatřuje sílu národní politiky strany v tom, že tato dovedla toho, že přes změny dočasných vlád program náš ná- rodní nalehá neodkladně na své uskutečnění; k tomuto rozpjetí sil národních a ku dovedněmu vybudování politiky české můžeme s nadějí zraky své obraceti, neboť právo nerodí se u zeleného stolu dle pouhých theorií, ale tvoři se dle tlaku, jaký dovedná delegace česká vykoná na zákono- dárné činitele ve státě.
Klofáč Dvořák
18 article
Po této potleskem provázené řeči ujal se slova p K. St. Sokol a p. dr. Baxa. Ob líčili znova věci z novin dávno již známé, sna- žice se vyvolati ve voličstvu náladu svým kandi- daturám příznivou. Když dr. Dvořák v replice konstatoval,ž dr. Baxa přes jeho vybídnutí neuvedl ani jediný případ, kdy by byla strana svobodomyslná ustoupila od státoprávního programu a když vy- vracel lehce jednu námitku za druhou, takže dr. Baxa za to začal mu výkřiky do řeči skákati, spustila i gallerie svou. Jednu chvili bylo velmi živo v sále. Dr. Dvořák vyčkav ufišení, ukončil tuto seénu prohlášením, že jest patrno, že pánové, nemohouce věcnými důvody, tímto způ sobem odpovídají na jeho upřímné, vlastenecké prohlášeníl Pan dr. Stopka potom schůzí prohlási za skončenu, ježto místnost byla v tu dobu již spolku místnímu zadána. Všetechnická schůze dne 28. ledna roku 1900. (Původní zpráva »Národních Listůe.) Předsedající koll. I5g. C. B. Doleža! zahajue schůzi za hojnéko účastenství posluchačů české vy- soké školy technické i členů sboru professorského, vílaje tyto ve středu svých kollegů. Byli to pánové rektor prof. Velflík a zemský i říšský poslanee dr. G. Blažek, prof. V. Hrázký, prof. J. Saska, prot. A. Pravdaa proť. dr. F. Fiedier
Sokol doktor Baxa Dvořák Stopka profesor Velflík G Blažek V Hrázký J Saska A Pravdaa F Fiedier Ob národní Listů
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za starým vlastence m. Podává Karel Zástěra. Dne 25. ledna byl tomu právě rok, co na věčný spánek se odebral Antonín Rybička-Sku tečský, jeden z nejpilnějších dělníků na národu našeho roli dědičné. Byl vtělená dobrosrdečnost obětavost a úslužnost až ku škodě sebe sa- mého a své rodiny. Byl muž pravdomluvný přímý a spravedlivý, nepřítel obojetnosti a lice- měrnosti. Nekoříval se a nepochleboval nikomu, ani osobám sebe vyšším. V soukromém životě byl skromný, střídmý a šetrný a pořádku velmi milovný. Avšak nade všecko byl vytrvalýa horlivý pěstitel dědičné role národní. V té pří- čině obětoval a nakládal vše, seč byly duševní a hmotné síly jeho. Byl neunavný sběratel. strážce a ochrance všeho, co mohlo objasniti zdánlivě sebe nepatrnější rys doby národníhe probuzení našeho.
Zástěra Rybička tečský
20 article
V rozhovoru rád někdy žertem podotekl »že jako v báchorce »obr- lidožrout« člověčinu. tak on že »slovančinu« čenichá«.. Jindy zase že městem (Vidní) slídí, jako kdysi neblahé paměti ve Skutči ti rychmburšti »Šnopouni«, *) Lidový výraz z okolí skutečského pro vrchno- panské slídiče za podloudným zbožím (Schnapphähne) Co Rybička našel a zakoupil, co ze sta- rých listin vypsal a opsal, zasílal vždy »museu království českého«. Jeho zásilky jsou v roz- ličných ročnících Musejníka dopodrobna uve- deny. Nacházíme tu příspěvky z let 1853 až 1897. A to ke knihovně: mnoho set kněh a drobných publikací a do archivu mnoho set autografů, přepisů neb originálů listin rodo- pišu, privilegii měst českých a česko-morav- ských, cechů a pod. se týkajících; výpisky s desk a jiných pamětních kněh. Již r. 1897 tuše brzké své rozloučení se světem a věda, že nahromaděných poznámek již nebude moci využitkovati, rozhodl se Ry- bička srovnati abecedně všechen sebraný a na lísteích rozepsaný material k rodokmenům české šlechty a k dějinám českým se vztahující, uložív jej do pěti větších a sedmi menšíeh krabic, museu do Prahy jej zaslal. Doslo jej
Rybička Skuteč Praha
21 article
za to od správního výboru Musea velmi licho tivé uznání. Směr i ducha mravenčí pilnosti Rybičkovy vyznačuje poznámka, kterou r. 1857 (Čas. Čes- Mus. str. 141) svým doplňkům kněhopisným předeslal. »Často nám bylo slýchati tužby bra- tří našich Slováků, že Čechové nevšímají sobě jejich činnosti literární, a to buď naprosto aneh aspoň ne v té míře, jak by toho zasluhovala. Tomu na svědomí ukázáno mezi jiným i k tomu že v literatuře Jungmannově nejsou obsa ženy mnohé ne nedůležité spisý na Slovensku vyšlé — — — — takovéto tužby slyševše je opět a opět, prohlíželi sme všemožně k tomu, abychom vyhledali spisy na Slovensku v starší i novější době vyšlé, avšak ani v lite- ratuře Jungmannově obsažené, aniž v musej ních zprávách v bibliografických oznámené«. Tak nebyly před Rybičkou nikde oznámeny 2 knihy k doplnění literatury Jungmannovy, pak Historie rozličné o starém městě pražském. Bu- rian Walda vytiskl 1580 25 spisů různého obsahu mezi těmito a) 5 knih jako dodatek k bibliografii právnické a jedna kniha »Roze- brání spisu druhého mistra Samuele Martina atd.
Rybičkův Slovák Čecho Jungmannův Rybička Walda Samuel Martino Čes Slovensko Musa
22 article
Obranou křesťanskou nazraného, kterýž proti ohlášení starších kněží jednoty Bratrské léta 1630 sepsal a vůbec vydal. Pro vyjevení kři- vých nářků a odvedení nedůvodných hanění uči- něné od B. Jana Felina. V Lešně Polském léta Páně 1637 v malém 4.« O tomto spisu Ry- bička podotýká: »Důležité se nám zdají verše elegické na začátku knihy těto vytištěné, ježto náležejí k starším časoměrným básním českým a sotva komu z našínců známy budou; Jung- mann sám knihy této neviděl«. Též ke sbirc obrazů a rytin přispěl Rybička mnoha sty kusů, podobizen vlastenců českých, náhrobků. hradů atd. Ke sbírce map zaslal hojně při- spěvků, jakož i k mincim a medaillím Již v útlém dětském věku Rybička spiso- vatelsky se pokoušel. Čítával se zálibou »Bi- blické příběhy«, tuším od Chmely sepsané. Mravoučná část spisu tu mladé mysli příliš za- stiňovala barvitost historického děje, proto se 10letý hošík odhodlal sestaviti vypravování čistě historické, a prácí předpojatou hoch vskutku dokončil. Svoji »biblickou historii« z dětských let svěřil mladý muž později svému skutečskému učiteli p. Ant. Petrusovi. Od toho pána jsem
B Felin Jung Rybička Petrus Lešno
23 article
ji v letech osmdesátých s tím doložením získal abych ji příležitostně »panu radovi« vrátil Stalo se. Panu radovi způsobila památka z dět ských let milé překvapení a mnohou upomínku z mládí u ného oživila. Ctihodný kmet jako by té chvíle byl omládl Přes půl století byl Rybička spisovatelsky činným. Práce jeho roztroušeny jsou po vše likých časopisech. Nejdůsledněji soustředil Ry bička své umění literárně-biografické ve starém Kobrově Slovníku Naučném. Bylo to dílo na svoji dobu a na české poměry tehdejší monu mentální a při tom dráhu razlcí do všech od- borů české práce. A od let 1859 až po 1874. tedy po všechen čas vydávání, byl Rybička z nejpilnějších a nejochotnějších jeho přispl- vatelů. Uložil tu přes 1300 nejrůznějších článků životopisných, což konečně nezůstalo veřejnost ani tajno. Co však neproniklo do širší veřej- nosti, byly mnohé potyčky zákulisní, jež Ry bička pro své články s velectěnou redakcí Slov- níka sváděti musel. Měl jako autor svoje zvláštní stanovisko při každém předmětu statí, a redakce jak povědomo, mají už tu prožluklou vlastnost všecky společnou, že rovněž bez zvláštního svého stanoviska ani na svět nepřicházejí a v něm přečasto i podstatu své vlastní bytosti shlédávají.
rada Rybička Kobrův
24 article
Nu a tak obě stanoviska, redakční a auto- rovo, často se srážela. Rybička toho tolik věděl pěkného o svých milých starých lidech, jichz povahy a postavy, osudy a děje líčil. A co věděl, chtěl všecko hezky čtenáři Slovníku vy- ložiti. A k tomu by bývalo třeba místa, hodně místa. A právě místa bylo ve Slovníku pořád málo. A redakce nestačila Rybičkovy články, na nichž s takou pílí byl pracoval, krátit a škrtat. A to roztrpčovalo Rybičku. Vytýkal redakci bez- ohlednost a nešetrnost a hrozil dokonce, že svoje spolupracovnictví vypoví. Roku 1860 byl už dokonce odhodlán tak učiniti. Že však přece úmysl svůj neprovedl, bylo jedině zasluhou přítele dra. Frant. Lad. Riegra. Ze dne 24. prosince 1859 datován zaji- mavý list, v němž Rieger trucujícímu spolu- pracovníku následovně přátelsky domlouvá: »Poznávám z Vašeho posledního dopisu od 5. října, že se na mne horšíte pro krácení článků. Nevěřite, jak těžké postavení v té věei mám; každý spisovatel, právě jako každý pro- fessor, pokládá předmět, v němž právě pracuje, za nejdůležitější — a cokoli o něm2 praví, nezdá se mu dosti obšírné a důkladně. Snad i já sám toho nejsem prost vzhledem článků politických aneb ekonomických, jež pracují ;a nezbývá tu než nechati třetího soudit o tom; já sám, ač mi toho zajisté netřeba, nechám články své projíti pod korrektorským perem Malého, rovněž jako já jeho články korriguji.« Vaše články mají zajisté cenu nade všeck pochybnost vyvýšenou, jak důkladností tak i v původnosti své. Čítaje takové práce Vaše, jichž zvláště výborný vzor jste podal ve svém Krameriusu, lituji vždy, že návrh můjána vydá- vání českého Plutarcha, kterýž jsem před třemi lety učinil a jejž nejeden z našich spisovatelů ochotně přijal, ke skutku nepřišel« .
Rybička Rybičkův František Riegr Rieger Malý Plutarch
25 article
»Nemohu než Vás prositi, abyste hleděl laskavě ke vši možné stručnosti; já pak mám nesnáze s nakladatelem, kterýž se boji, aby se dílo příliš nerozšířilo a nezdražilo a člověk neví, kde co zkrátiti neb vynechati má!« Znal jsem Rybičku po mnohá desítiletí setkával jsem se s ním svého času ve Vídn denně buď ve Slovanské besedě aneb návštěvou v jeho tiché, české domácnosti. Naskýtala se mi tu příležitost obdivovati jeho do nejvyššího stáří vlastenecky zaujatou mysl a obdivuhodnou, stále svěží paměť. Občas sice postěžoval sobě, že jej paměť »opouští«, ale hned na to spustiv se do výprávování, vykládal lehce takové po- drobnosti buď z domácí historie, z dějů té neb oné šlechtické neb patricijské rodiny, neb z místní kroniky toho kterého města, že jsem žasl. Šlo většinou o nepatrně události, kterých si oby- čejný smrtelník ani nepovšimne a přece-li, tedy jich v krátkosti jistě zapomene. Ale právě tyto drobnůstky života, dodávající obrazu minulosti onoho zvláštního zabarvení a vůně, karakterisuj
Rybička
26 article
Rybičku, jehož pětravému staromilství v minu- losti české ničeho neušlo, nic nepatrným se ne- zdálo, aby záznamu hezasluhovalo.l 0 V srpnu 1898 byl jsem návštěvou u Ry- bičky. Hovor se obrátil na Poličku. Pan rada vzpomínal dob z konce minulého století. Ote jeho býval za mladých let v Poličce na učení u kupce. V pozdějších letech vypravovával sy- novi mnohou historku z poličského života tehdejších dob. A pan rada nořil se do svých vzpomínek. Vypravoval, kterak za císaře“ Josef věnným městům dostalo se »zkoušeného magi- strátu«. První purkmistr nového magistrátu nebyl u Poličských obliben. Tenkrát měšťané poličsti rádi si potrpěli na masopust a mnohý žertsi při tom dovolili zvláště v dny ostatkové. A právě tehdá uspořádali tak nákladný maškarný průvod, že se o kráse a nádheře šatstva jednotlivých masek dlouho miuvilo. Však neméně vzpomínáno zvláštní hrůzyplné návštěvy, jež v úterý maso- pustní do nejlepšího veseli vpadla. Vybraná spo- lečnost seděla v panském hostinci u džbánku, živě se bavíc.
Rybička Hovor rada Josef věnný
27 article
Bylo již kolem dvanácté. Tu za hlučného veselí rozevrou se dvéře a vstoupí — muž v přestrojení hrobníka. Vážným krokem bliží se ke společnosti, prose za dovolení, aby své »maškary« směl předvésti. Dovolení dáno. A do místnosti kus za kusem vstupují tři umrlčí truhly (masky) a volným krokem obejdou místnosť a opět se vytratí. Veselá společnost zůstala prý nad tímto »masopustním« žertem poněkud omráčená. Však ne na dlouho. Část společnosti pustila se po stopě návštěvy. Hrobník se svým průvodem ubíral se ku kostelu sv. Mi- chala a u marnice (zvonice) zmizela výprava. Vypravovalo se, že prý to byl kněz a jeho přá- telé, neboť oni jediní prý se nebáli hřbito třeba o půlnoci navštíviti. Jiná episodka. Těžce snášelo měšťanstvo polické bezohledné vystupování téhož starosty a přivrženců jeho, nelajíc nikterak nevůli svoji, kde a jak se dalo. Otec Rybičkův jako milovník střelby, jediného vášnivě pěstovaného sportu oné doby, účastíval se za svého pobytu v Poličce oblibených zábav střelby do terče, jsa bezpochyby sám i členem měšťanského sboru ostrostřelců. Do střelnice spolkové vě- noval terč, na němž znázorněna živým koloritem babylonská věž, symbol zmatenosti v podni- kání. Pod obrazem byl pichlavý poněkut nápis: »Wo eine schlechte Regierung. Da herrscht lauter Verwirrung.« Zajisté ostrý na svou dobu projev oppo- sičního proli domácí autoritě ducha v ob- čansjvu. Povahou byl Rybička zosobněná skromnost. Své literární práce jinak veřejnosti nepřed * Kde špatná vláda, tam samá — váda.
Rybičkův Rybička