1
masthead
V Praze, v pátek dne II. ledna.
Praha
2
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
aa mněsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou;
na měsíc 3 K 80
Praha
3
article
Kandidátní listina
Kandidátní listina
pro volbu poslanců na radu řišskou
za obchodní a živnostenské komory
(Volba koná se 12. ledna t. r.)
1. Pražskár
Josef Bromovský, komerční rada, tován
ník na Král. Vinohradech.
Václav Sehnal, emer. ředitel cukrovaru
v Praze.
2. Plzeňská-
Max Hájek, obchodník v Písku.
3. Budějovickáu
Josef Brdlík, továrník v Žirovnici
Bromovský
Král
Sehnal
Hájek
Brdlík
Praha
Písek
Žirovnice
živnostenský komora
4
title
V Praze, dne 10. ledna 1901.
Praha
5
article
Výkonný výbor nár. strany svobodonyslié
Výkonný výbor nár. strany svobodonyslié
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Po volbách v kurii měst.
Z Vídné, 11. ledna. Listy zabývají se
výsledkem včerejších voleb v králov-
stvíčeském a markrabství mo-
ravském. Jenom dva jsou tak pravdo
mluvné, že konstatují: »Čeští kandidáti byl
vesměs zvoleni.« Mohly přidati, že většinam
v pravdě imposantními.
Zármutek nad volbou Ed. Skály ve
skupině prostějovsko-olomoucké je veliký. Ve
hněvu nad porážkou německého kandidáta
purkmistra olomouckého Brandhubra
vznikla myšlenka, na kterou mohl býti každý
připraven: protestovati proti volbě Skálově,
protože prý volební akt prodloužen byl do
6 hodin večer t. j. o celé 3 hodiny, a pro-
tože ve volební komisi prostějovské zasedali
až na jednoho člena samí Čechové. Podle
telegramu z Prostějova šlo tam včera k osudí
95 procent voličstva.
Nelze zdržeti se úsměvu, čteme-li v or-
gánech německé levice, zvláště v žurnálech
německé strany pokrokové a nebožky strany
německo-liberální, co je vlastně příčinou po-
rážky německo-pokrokových kandidátů jich
soupeři radikálními. Nic jiného — slyš to
světě — nežli potlačování Němců od let
osmdesátých až po dnešek. »Nyní — volá
»Neue Freie Presse« — mohou stát-
níci rakouští viděti, jaké jsou útraty politiky
za poslední desetiletí.« Škoda prý, že hrabě
Taaffe se včerejška nedožil. Byl by po-
znal, že jeho záhubný, krátkozraký a vnitřní
povaze Rakouska se příčící systém zplodi
německý radikalismus.
Zprávy, které včera došly, jsou prý
strašnou obžalobou na všechny ony vlády
které zneužily německé rozmyslnosti a umír
něnosti. Radikalismus v německých
městech království českého má
Skála
Skálův
Čecho
Taaff
Prostějov
Rakousko
národní
prostějovský
Neue Frei Presse
6
article
prý však důležitost daleko větší. Ze srdcí ně-
meckého lidu nedá se vyrvati víra, že Ra-
kousko prospívati může toliko na německém
základě
Tohoto přesvědčení měly by prý moudré
vlády šetřiti a je pěstovati, neboť ono je nej
bezpečnější zárukou říše. Nikdy se prý
Němci nespřátelí s panstvím slovanskýma
klerikálním.
Výstražně musí prý býti ukázáno na
smýšlení Němců v Čechách, neboť není pro-
jevem plaché módy ve velkých městech,
nýbrž protestem takého, boji zvyklého lidu
proti kletbě politiky chyb.. Rakousko se prý
musí vrátiti k německému lidu, t. j. k ně
mecké nadvládě.
Kdo nechce německý radikalismus, mus
zacpati prameny, ze kterých vzešel.
»Ostdeutsche Rundschau ve
stati, nadepsané »Krach židovsko-liberální
strany« praví: »Byl čas, kdy vše se dělov
království českém podle vůle německého ka-
sina, kdy machrové v »Německém domě«
jen sáhli na klávesy, aby podle své vůle
řídili celé německé Čechy. Tenkráte nikdo
by se nebyl nadál, že bude možno zlomiti
tuto moc lidovou národní organisací.
Stalo se to přece. Nadvláda pánů Ben-
dienerů, Forchheimerů a soudruhů
je ta tam. Včera podařil se velký čin; naše
strana způsobila kasiňákům porážku, ze
které se již nikdy nevzpamatují. Německý
lid promluvil a řekl: dělníci, sedláci a mě-
šťané v německých krajích Čech jsou něme-
ckými nacionály ve vlastním slova smyslu,
jsou antisemity, jsou německými radikály.«
O dru. Werunském praví »Ost
deutsche Rundschau«, že dal mnoho v sázku,
také zemský mandát, na kterém závisí jeho
místo v zemském výboru.
Prine Lichtenstein o národnostním
programu.
Němec
ben
Werunski
Prine Lichtenstein
Čechy
Rakousko
Ostdeutsche Rundschau
německý dům
7
article
Z Vídně, 11. ledna. Prine Alois
Lichtenstein v kandidátní řeči, pro
mluvené včera večer v předměstí Währingu,
obmezil národní program antisemitů těmito
slovy: »1. ochrana německých
menšin ve slovanských zemích,
2. zajištění prostředkovací řeči
ve styku úřadů navzáje m.«
Dodal, že Němci si musejí pospíšiti
s oběma požadavky, neboť prý jen málo let
dělí nás od zavedení všeobecnéh
rovného a přímého hlasovacího
práva, které Němcům jistě přinese ujmu.
Bude-li zavedeno, potom nebudou moci
Němci ničeho vymoci ve vídeňském parla-
mentě pro svou věc. Řečník dodal, že dosa-
žení obou vzpomenutých cílů je ještě dale-
kým, ale že musí býti na těchto požadavcích
setrváno, a že musejí býti opakovány »věčně«.
Literární afféra důstojnická.
Z Vídně, 11. ledna. Zajímavá afféra
vzbudila pozornost ve zdejších vojenskýcha
K číslu Il.
čislo v Praze za 28
a na venkově za Sh
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakca
a expedice.
Lichtenstein
Němec
Vídeň
Praha
8
article
literárních kruzích. Ve vánoční příloze »Neue
Freie Presse« uveřejnil známý dramatický
spisovatel Arthur Schnitzler skizzu »Po-
ručík Gustl«, ve které líčí pocity důstojníka,
který pokládá za svou povinnost zastřeliti
se, ale smrti unikl. Na stať tu vrhla se
»Reichswehr«, vytýkajíc, že je urážkou ar-
mády. Proti Schnitzlerovi, který je
nadlékařem zeměbranským v evidenci, zave-
deno bylo úřadní vyšetřování.
Polští vůdcové ve Vidni.
Ze Lvova, 11. ledna. Polské listy sdě-
lují, že tou dobou meškají ve Vídni Ja-
worski, Dzieduszycki, Abraha-
mowicz a Kozlowski a že tam konají
porady.
Mandát pro bar. Dipaula.
Z Bolzana, 11. ledna. Zdejší děkan
Glatz odebral se z rozkazu konservativ-
ního volebního výboru do Tridentu, aby
tamějšího biskupa přiměl, by tento zase na-
lehal na bar. Dipaula, aby upustil od
prohlášení, že přijme mandát jenom v páté
kurii. Dva voličové odebrali se k baronu
Dipaulovi do Mnichova, aby naň nalehali
přímo, což stalo se ještě, než došel telegram
bar. Dipaula, rozhodně odmítavý.
Z Vídně, 11. ledna. Jak známo, zem-
ský poslanec Srogmann vzdal se kandida-
tury do říšské rady na prospěch bar. Di-
paula. Četní rolníci uveřejňují nyní dotaz
na Srogmanna, co chce udělat se svým
mandátem zemským. Kdyby prý mu byl ne-
pohodlným nebo byl dospěl k poznání, že
nemá schopnosti, by jej vykonával, nechat
prý jen mandát složí; rolníci prý nepotřebují
jako svého zástupce pouhého hastroše.
Schnitzler
Abrah
Bolzano
Dipaul
Srogmann
Lvov
Vídeň
Dzieduszycki
Trident
Mnichov
Neue Frei Presse
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Paříže, 10. ledna. (C.-B.) V senátě
oznámil Garreau ministrovi zahraničních
záležitostí Delcasséovi, že má v úmyslu
podati interpellaci ve příčině pověsti, že
Francie hodlá postoupiti Anglii své pobřeží
u Nového Foundlandu. Delcassé odvětil,
že může jen opakovati, co už před dvěma
roky pravil, že totiž práva Francie na Nový
Foundland jsou nepopíratelná a také nepo-
píraná a že vykonávání práv těchto nemůže
býti nic na závadu. Garreau prohlásil
potom, že od svého dotazu upustí.
Z Paříže, 10. ledna. (C.-B.) Svým
účastenstvím v boji u Bazeilles v r. 1870
známý senátor generál Lambert zemřel
dnes odpoledne zánětem plic.
Lambert
Paříž
Francie
Anglie
Nový Foundland
Nová Foundland
10
article
Výsledek včerejších voleb
Výsledek včerejších voleb
v kurii měst v Čechách a na Moravě zarazil
jásot, jejž byly drobné odbojné strany a frakce
české spustily pro onehdejší ztrátu čtyř mandátů
našich v kurii obcí venkovských. Dnes je v »tá-
boře řvavých« u nás ticho. Velký, rozhodný
úspěch národní strany svobodomyslné v českých
Čechy
Morava
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Šalomounský rozsude k.
Napsal L. M. L. Přeložil Br. Ad.
Před čtyřicíti lety stalo se to v malém ha
ličském městečku. Potkal Reb-Šmul Reb-Manassa.
»Šulem-aleichem,« pravil Reb- Šmul.
»Aleichem-šulem,« pravil Reb-Manass.
»Kam se ubíráte?« pravil Reb-Šmul a Reb-
Manass odpověděl: »Kam bych šel? Jdu do
Brodů.«
ě ano
Tu měl Reb-Šmul velkou radost a byl ve-
lice šťasten nad tou náhodou, neboť chtěl něco
do Brodů zaslati. Chtěl své paní poslati 100 K.
své Esther, a poště nedůvěřoval. Tu prosil Reb-
Manassa, aby odvedl peníze ty on.
»Rád,« pravil. Ale za své namahání chtě
polovici.
Není mešugge? myslil si druhý. Zlatku by
dal; Manass ale krčil rameny. Chtěl něco míti
za své namahání. Reb-Šmulovi napadla myšlenka.
Dal Reb-Manassovi sto korun a pravil:
»Dej Esther tolik z toho, co sám chceš!«
Své paní psal Smul ale v dopise: »Obrat
se jen na rabbiho, jest-li Reb-Manass tě bude
chtít natáhnouti.«
Cesta poslednímu trvala tři dni. Vyřídi
Esther v Brodech pozdrav jejího muže a vypra-
voval jí, jak mu dal. Šmul sto korun a jak
k tomu připojil:
»Dej Esther tolik z toho, co sám chceš!-
A tak dal Reb-Manass Esther dvě koruny
neboť stoosmadevadesát chtěl sám.
bei Esther spustila: »Loupežníku! Zloději
Podvodníku! Dej sem mých sto korun !«
Reb-Manass pravil: »Dávám ti tolik, koli
chci ! «,
L M L
Reba
Šul
Esther
Manass
Manass
Brod
Vyřídi Esther
Šmul RebaManassa
Reba
12
article
pdbrle
Šli k rabbimu. Šedivá brada dala si celou
událost vypravovati a Reb-Manass vypravoval
mu na chloupek vše, především to, co mu
pravil Reb-Šmul: »Dej Esther z toho tolik, co
sám chceš.«
Bylo těžko rozhodnouti. Rabbi hladil svůj
dlouhý vous a ubohé Esther tlouklo srdce úzkostí.
Ale konečně pronesl rabbi svůj nález ;
»Pověz tedy, Manasse, mnoho-li chceš
z těch peněz ?«
»Stoosmadevadesát korun, rabbi.«
l »Dej tedy j 1 tolik, co s ám chceš, těch
stoosmadevadesát a ponechej si dvě koruny z
svou námahu.«
Reb-Manass naříkal a zapřísahal se nebem,
ale nepomohlo mu nic. ol (
Ještě dnes velebí židé v Brodech moudrost
rabbiho Isaaka-Hazadoka, Isaaka Spravedlivého
Manass
Reba
Esther
Rabbi
Hazadok
Isaac