3
masthead
t02. února 1901
5
article
je u nás všecko podvodem: ústava je podvodem,
jednací řád je podvodem a celý parlament je podvo-
dem. (Bouřlivý potlesk a pochvala u Čechů.)
Neplatí-li zákony pro předsedu, neplatí an
pro nás; nemusíme pak míti žádných ohledův
a vypovězení války předsedou proti majoritě ná-
rodů rakouských rovněž zodpovíme otevřeným
nepřátelstvím. (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů.
Předseda podřídil se prostě komandu terrorismu
Všeněmců. Ví předseda, kam svým rozhodnutím
spěje? Napřed jsou to interpellace, pak petice a na-
posled každé neněmecké slovo v této sněmovně
proti němuž se tito páni obracejí. Volám ještě v po-
slední chvíli na předsedu a vyzývám ho, by se dal
na cestu zákonitou. Neněmecké obyvatelstvo v na-
šich zemích nikdy nezapomene, že to byl hr. Vetler
z Lilie, který brutálním porušením zákona (Hlučná
pochvala u Čechů.) zasadil majoritě národů rakou-
ských políček. (Hlučná pochvala a potlesk.) V našich
zemích nepohlíží se k této sněmovně beztoho s lá-
skou a důvěrou. Jestliže však z našeho jazykasi
budele tropiti posměch a jej chtíti z této sněmovny
vytlačiti, city našeho obyvatelstva vůči této sně-
movně budou stupňovány v ošklivost a opovržení.
(Bouřlivá pochvala a potlesk na lavicích českých.
Čecho
6
article
To dokázal hr. Vetter. Na něho padá zodpovědnost
a on ji bude musit nésti. O to se postaráme. (Bouř-
livá pochvala a potlesk na lavicích českých.)
Posl. dr. Stránský: Nejde zde o rozhodnui
o otázce podřízeného významu, nikoliv o jednotném
či nejednotném vedení protokolu. Není pravdou, že
české a neněmečké interpellace vůbec nemají býti
připuštěny jenom z té příčiny, aby celá sněmovna
mohla jim rozuměti. Neboť v nejčetnějších případech
při čtení interpellací nikdo neposlouchá. Členové
sněmovny chtějí se jen v protokolu přesvědčiti o ob-
sahu těchto interpellací a tu by postačil k tomu zcela
překlad do řeči jiným pánům srozumitelné. Také
nešlo o to, v jakém jazyku se mluví v této sně
movně, neboť od té doby, co tato trvá, bylo zde
mluveno také neněmecky a nikdo tomu nemohl za
brániti. Spíše jde tu jen o to, aby opět byl podán
důkaz, že Němcům je možno na novo šlápnouti nám
na krk. (Bouřlivá pochvala na lavicích českých.) Jde
o nový postup německé řeči jako státního jazyka
(Souhlas na lavicích českých.)
Vetter
Posl
doktor
Stránský
Němec
sněmovna
7
article
Jen proto, že se dal předseda k tomu zneužíli
proto že chce při tomto výpadu Němců svojí po-
moci přispěti, musíme co nejrozhodněji proteslovat
proti tomuto jednání. (Pochvala a potlesk na Javi-
cích českých.) Kdyby předseda s těmito pány cílil
a byl s nimi jedna ruka, nemohlo by se ničeho
proti tomu namítati. Ale v okamžiku, kdy se se
strany německé vystoupí se žádostí, by při tako-
vémto výpadu byl nápomocen, měl prohlásiti: »Ne-
jsem jen vaším předsedou, nýbrž předsedou celé
sněmovny a nedám se takovémulo zločinnému
jednání zneužíti,« (Hlučná pochvala na lavicích
českých.)
Je charakteristické, že kdykoli levice se chystá
ujati se kormidla v tomto státě, vždycky se začíná
s porušením zákona a práva. (Hlučný soublas na
lavicích českých.) Dnes ustavil se rozpočtový výbor
a první, co Němci učinili, bylo, že nedali opposici
ni jediného místa v presidiu, (Slyšte! Slyšte! na če-
ských lavících.) Neboť tam měli pomocí klubu středu
majoritu. Jaký hluk byli by Němci ztropili a jak
byli by nás obvíňovali z porušení práva, kdyby se
bylo tak proti nim jednalo? Němci nespokojili se
ani místem drůhého místopředsedy, jako my bychom
to byli učinili, nýbrž žádali místo prvního místo-
předsedy.
Němec
8
article
Nás do presidia rozpočtového výboru nevolil
přes to, že jsme co do velkosti druhým klubem tétc
sněmovny. Sotva byl předseda télo sněmovny zvolen
je vašim prvním krokem nejhanebnějším a nejpodlej-
ším způsobem porušiti nejen jednací řád, nýbrž
přímo státní základní zákony. (Bouřlivý souhlas
potlesk na českých lavicích.)
Jazyková otázka v Rakousku je vlastně sporem
národnostním a musí býti urovnána, má-li Rakousko
jíti lepší budoucnosti vstříc. Levice sama přece pro-
hlásila, že nestrpí, aby tento spor byl urovnán na-
řízením exekutivy, ani koruny. Levice pravila, že ja-
zykový spor nemůže býti jinak urovnán, než shodou
zúčastněných národův a formou zákonitou. Co však
tento předseda učinil, jakkoli sám ve své řeči uznal
že je nutno tuto otázku rozřešiti shodou strano
Učinil něco, co nebylo dovoleno ani celému mini
sterstvu, ani císaři. On rozřešil nejdůležitější jazy
kovou otázku. (Bouřlivý potlesk na lavicích českých.
Rakousko
tétce sněmovna
9
article
Nevyčkal dorozumění stran, nýbrž prohlásil: »Na-
řizují a třeba to bylo jen prozatím.« Vim zcela dobře
že toto provisotium bude míti právě tak dlouho
platnost, jako jazykový stav, který byl zjednán zru-
šením jazykových nařízení. (Hlučná pochvala a potlesl
na lavicích českých.)
Kdo dal předsedovi právo k takovémuto činu
Uděluje mu je jednací řád nebo jiný zákon? Popí-
rám, že by parlament měl právo otázku tu a zvlášte
takovým způsobem řešiti. (Souhlas na lavicích če-
ských.) Hr. Velter postavil se v této příčině na tutéž
úroveň s bývalým předsedou ministerstva Clarem
Právě jako tento zrušil jazyková nařízení bez dohody
stran, zrušil předseda hr. Vetter nejdůležitější jazy
kové právo v této sněmovně, aniž by byl vyčka
dohody stran. Myslím, že nejsem špalným prorokem,
pravím-li, že hr. Vetter odvodí z činu svého tvléh
důsledky jako předseda poslanecké sněmovny, co hr.
Claro
Vetter
Hradec
poslanecký sněmovna
10
article
Clary jako předseda ministerstva. (Bouřlivý potlesk
pochvala na českých lavicích.)
Není-li nám lhostejno, že krok za krokem se
v této sněmovně ustupuje před radikalismem, který
nemá zde žádné oprávněnosti rozhodovati, jest jenom
tím bolestnější, že se musíme tázati, jak daleko se
ještě bude ustupovati před tímto radikalismem a kdy
tomuto ustapování bude konec. Co nám chtějí ješte
z našich práv odňati? Nemáme míti práva ve své
mateřské řeči podávati na ministerstvo dotazy
(Souhlas na lavicích česk ých.)
Rozhodnutím předsedovým jsme rozděleni v po
slance první a druhé jakosti. (Soublas na lavicíeh
českých.)
Ani zákon, ani morálka nedává předsedovi práva
a jestliže se již vyzná v umění překrucovati zákon
morálku nebude moci nikdy překroutiti. (Souhlas.)
Dle zákona není žádného rozdllu mezi českými
a německými interpellacemi a co se týká zvyku, na
který se předseda odvolává, nemůže nikdy nastati
právo ze zvyku, jestliže v každém případě, kdy právo
toto bylo vykonáváno, se proti tomu protestovalo.
(Souhlas na lavicích českých.)
Předseda staví se na stanovisko účelnosti. Kdyby
levice prohlásila: »Uznáváme vaši rovnoprávnost
ale bude lépe, abyste v zájmu účelnosti interpellovali
v jazyku, kterému rozumíme«, mohlo by se o tom
mluviti. Pak bychom mohli dobrovolně interpellovati
ve vašem jazyku. Ale abyste z toholo stanoviska
činili Gesslerův klobouk a říkali, že vládne německý
jazyk jednací, před tím musíte se skloniti, vaše řeč
však zůstane v podacím protokole a nesmí do síně
to nemůžeme nikdy připustiti. Náte na své strane
sice předsedu Vettra, ale nikoli právo.
Claro
Gesslerův
11
article
Vyvolali jsle u nás nyní prudký protest, a ten
vám bude překážeti, abyste německý jazyk prohlá-
sili za státní. Nebuďte tak pyšní a nebraňte se tak
proti českému jazyku. Teprve nedávno jsme četli ve
vašich listech, že na plesu města Vídně císař s měst-
ským radou Havránkem, vida, že týž nezná tak ně-
mecky (Odpor u křesťanských sociálů. Hlasy na če
ských lavicích: Zajisté, to jest pravda.) jako česky.
s ním mluvil rád česky, a že se z toho těšil,že
rada Havránek mluví tak dobře česky. (Pochvala na
lavicích českých.)
Posl. Scfiönerer a Iro křičí. Hlasy na českých
lavicích: Již se vyspali?)
Pan Schönerer jako předseda vašeho klubu má
předcházeti dobrým příkladem a zachovávati usne-
sení klubu. Usnesli jste se, že nebudete křičetia
musíte dle toho tedy jednati.
Jestliže tedy jazyk český jest rovnoprávným dle
státních základních zákonů a morálky, musíte také
strpěti, aby český jazyk měl také zde svoje právo.
Neboť pro poslance, který nemůže vyhověti svým
povinnostem ve svém jazyku a byl by nucen vykoná-
vali svoji povinnost v jazyku cizím, nenf ústava ústavou
není parlament parlamentem. Protože jsem však pře-
svědčen, že nám nechcete překážeti u vykonávání
našich povinností, a chcete-li to, nebudete nám moci
zabrániti, připojují se k protestu svých kollegů
ohražuji se proti tomu, aby to, co předseda pro-
hlásil, se stalo právem zejmena v této sněmovně
(Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Havránek
Posl
Schönerer
Vídeň
12
article
Posl. dr. Derschatta prohlašuje, že celá de
bata od samého počátku byla proti jednacímu řádu.
(Souhlas.) Obává se však, aby mlčení nepovažovalo
se za souhlas a proto přihlásil se k slovu. Ochola
ku práci měla by vésti k dělnosti, kdyby se šetřilo
mezí vytknutých jednacím řádem. Tuze přísné cen-
sorské právo předsedovo musilo by vésti k nekoneč
ným, jalovým debatám. Jeho strana blasovala včer
proti zahájení debaty proto, že příčila se jednacímu
Posl
doktor
Derschatt
14
article
Řečník nesouhlasí s předsedovými názory. Po-
ukazuje na následky připuštění »nesrozumitelných«
dotazů. V parlamentě není dvojjazyčnosti, nýbrž je
tu řečí osm. Jmenem svých přátel ohražuje se proi
čtení nebo překládání »cizojazyčných« dotazů nebo
návrhů.
Posl. dr. ryt. Plaček: V soukromém právu
má třicetileté trvání velký význam. Jest to dob
pravidelného vydržení. Ale i kdyby se jednalo
právo soukromé, nemohl by se president, odvolá
vati na vydržení, neboť za těchto 30 roků nebylo
vůbec podáváno nenčmeckých interpellací. Zde b
se jednalo o právo zákazu. K tomu však nikteral
nepostačí, aby právo se druhou stranou nevykoná-
valo, nýbrž dle občanského zákona musilo by být
dokázáno, že v této 30leté době aspoň 3krále by
učiněn pokus a byl pokaždé odmítnut. (Hlučný sou-
hlas na lavicích českých.)
Předseda míní, že zjednal správný most mez
národními nároky a praktickou potřebou. Avšak
mezi jiným zapomněl na důležitý zájem interpel-
lanta samého. Jestliže se čte interpellace v pře-
kladu, který je podavateli nesrozumitelným, kde pak
jest jeho právo na kontrolu? Může sledovati před-
čítání své interpellace a přesvědčiti se, zdali sku
tečně byla interpellace věrně přeložena?
Domněle solonské rozhoduutí předsedovo ne
vzalo tudíž zřetele na důležitou stránku této otázky
Jeho jednání připomíná živě jednání při zrušení ja
zykových nařízení. Kdyby prohlási!: »Bylo ode
mne žádáno, abych změnil praxi ve příčíně přijí
mání neněmeckých interpellaci. Strany ať se snaží
zjednati své snaze průchod. Protože se však jedná
o provisorium, a já jsem provisorním předsedou
trvám prozatím při praxi, kterou jsem převzal o
svého předchůdce. (Souhlas na lavicích českých.)
Definitivnímu předsedovi nechť pak se přednesou
přání, aby praxe ta byla změněna« — to by bylo
rozumným.
Posl
doktor
Plaček
15
article
Předseda ve svém rozhodnutí však jednal zrovn
tak, jak se stalo při zrušení jazykových nařízení
Odvolával se totiž na dřívější protizákonný usus
místo co měl zůstati při praxi, jež haposledy platila
Jednací řád, který nedbá státních základníe
zákonů, byl by juristicky něčím neslýchaným.
Kdyby votem sněmovny bylo vybověno rovno-
právnosti, postačovala by většína prostá, kdyby však
votum bylo proti rovnoprávnosti, pak by dle § 59
jedn. řádu a článku 15 základních zákonů státních
musila býti přítomna polovice členů sněmovnya
dvoutřetinová většina.
Nikdo se nedá snadněji upokojiti, než my. Ne
žádáme nic jiného, než aby se plnily zákony. Poně-
vadž předseda porušil zákon, připojuji se v plném
obsahu ku protestu svých kollegů. (Souhlas)
Posl. Rataj: Včerejší prohlášení hr. Vettra o
přijímání, čtení a protokolování dotazů neněmeckých
vzbudilo u českých poslanců a v českém lidu opráv-
něné roztrpčení. Hr. Vetter tím ukázal, že nemá
porozumění pro správné vykonávání svých povin-
ností, dokázal, že neví, že se má říditi jenom jedna-
cím řádem a zachovávati státní základní zákony.
Bezohledné činy jeho řadí se důstojně po bok
činům mnohých jednotlivců, kteří zaujímají vysoké
postavení v této říši a jsou nejzavilejšími nepřátely
národa českého. Jedna věc musí však přímo zaráželi.
a to je stanovisko poslanců polských v této věci.
Posl
Vetter
Hradec
16
article
Ti na místě, aby se postavili na obranu práv svého
národa, který je ve věci té stejně poškozen, jako
národ náš, lhostejné k porušování práva mlčí. (Po-
chvala na českých lavicích.)
Posl. dr. Fořt: Připomínám, že perioda nepři-
jímání neněmeckých interpellací týkala se ponejvíce
poslanecké sněmovny. Okolnost, že předchůdcové naši
po 12 let v parlamentě přítomni nebyli, svědčí tomu,
že o vydržení nemůže vůbec býti žádné řeči. Něme-
cká levice upravila si tehdy v tomto kusém parla-
mentě jednací řád, jak se jí nejlépe hodil, nemají
nejmenších ohledů na jiné národnosti. Německé strany
ve své bezohlednosti zašly tak daleko, že podkopaly
i samy základy ústavy, kterou byly samy zřídily.
Praví-li předseda, že praxe a tradice má rozhodo-
vati a nikoli jednací řád a nikoli zákon, můžeme
říci: »Praxe rozhoduje jednou pro nás, jednou pro
stanovisko předsedy.« Poukazuji na zasedání rozšířené
říšské rady z r. 1860, na palent únorový, na zasedání
I. ústavníbo sboru na počátku ústavní éry, totiž na první
konstituční zasedání z r. 1848 a později v Kroměříži
r. 1849. Kdyby byl president vzal ohled na tuto parla-
mentní praxi, byl by snad spíše něco nalezl, co by
ho mohlo pohnouti, aby rozhodl jinak, než jak se
mu včera uráčilo. V rozšířené říšské radě, ve kter
království české bylo zastoupeno jenom třemi po-
slanci, hned v první schůzi byla nadhozena jazyková
otázka a sice při skládání slibu. Po malé šarvátc
byl tehdy uznán požadavek, že poslanci jsou opráv
něni skládati slib svým mateřským jazykem.
Posl
doktor
Fořt
Prax
Kroměříž
17
article
Odvolávám se na § 1. platného jednacího řádu
Co platí o slibu, platiti má také o ostatních sděle
ních poslancových. Ve příčině slibu není poslane
nucen skládati ho německy. Nemůže tudíž nikdo byt
donucen, aby německým jazykem podával interpel-
lace. Poukazuji dále k jednání z roku 1848. Ve sleno-
grafických protokolech z roku toho máme celou řadu
výroků českých a polských. Tato historická událose
dokazuje, že předseda neměl práva odvolávati se na
parlamentní praxi.
Srovnámeli jazykovou toleranci minulé doby s
znásilňováním neněmeckých národností, které se páše
v této sněmovně, musíme říci, že jsme v tomto par-
lamentě od základních pilířů pravého rakouského
parlamentarismu na sto mil vzdáleni. (Pochvala na
lavicích českých.) Protiva mezi nynější a minulou
dobou padá na váhu tím více, jestliže uvážíme, že
poměry před 50 lety jak ethnicky, tak politicky byly
zcela jiné. Uvážíme-li, že tehdy neněmecké národ-
nosti následkem tlaku otroctví, trvavšího po mnoho
století, nestály na témže stupni jako nyní, uvážíme-li
dále tehdejší postavení Němectva, postavení, které s
dá označiti tím, že současně se zasedáním ústavního
parlamentu ve Vídní, po případě v Kroměříži, zasedl
ve Frankfurtě veliký národní sněm Všeněmectva,
který žádal, aby rakouské země připojily se k vel-
kému Německu, jestliže to všecko uvážíme, musíme
přiznati, že tehdejší poměry vašim nynějším ná-
rokům více vyhovovaly, nežli nynější.
Protiva
Vídeň
Kroměříž
Německo
18
article
Uváží-li se, že roku 1866 Rakousko z německého
spolku bylo vyloučeno, uváží-li se postavení, respek
vzbuzující, které jsme vyvzdorovali na nepříznt po
měrů (Souhlas na lavicích českých.), a uvážíme i
že jedná se dnes mnohem hůře, než před 50 lety
nečiníte nic jiného, než že ničite poslední důvody
existence tohoto parlamentu. (Pochvala na lavicíe
českých.)
Parlament, chtějící se zváti rakouským, který
však by přes to nedbal práv národnostních, ano do
konce šlapal práva jazyková nohama, byl by parla
ment, který by následkem toho dostal se v odpo
se svou vlastní podstatou a sám se odsoudil. (Sou-
hlas.) Nikdo, nejméně pak neněmečtí národové by
jeho úpadku oplakávali. (Hlučná pochvala a potlesl
na lavicích českých.
Posl. Daszyňski: My jsme byli prvními, ktei-
jsme zde ve sněmovně poslanecké podali jinojazyčne
interpellace. Vidíme zde radikální nacionály, kteř
volají na viädu, by měla odvahu k potlačení jiné
národností, vidíme zde radikální nacionály, kteří vy
hrožují jiné národnosti policejní pěstí, kteří hlasite
volají, by sněm celého království byl rozehnán
aby na místě něho byl povolán vládní komisai.
A tyto strany, volající po policii, nazývají se ve
své pýše snárodními stranami«! Vidíme také jin
strany, které mají na mysli utlačování jiné národ-
nosti a jenom o utlačení druhě národnosti v zemském
sněmu sní.
Posl. Fressl: Které národnosti jsou to?
Posl. Daszyňski: Rekněme, že je to český
národ.
Posl. Fressl: My nechceme nikoho utlačovat
(Nepokoj ve sněmovně.
Posl. Daszyňski (pokračuje): Nechte mě
přece domluvit. Pomýšlite-li na to, byste v ůzem
vysněné koruny svafováclavské měli moc nad ně
Posl
Rakousko
Daszyňski
19
article
meckou menšinou, pravíte totéž. (Odpor na českých
lavicích.)
Posl. Fressl: Slyšel jste to někdy od nás?
Posl Mallik: Pane Daszyňski, s těmi lidm
se nedá nic dělat !
Posl. dr. Brzorád: Udejte určité případyl
Posl. Fressl: Tak vypadají sociální demokraté
(Vřava ve sněmovně.)
Posl. Daszyňski (pokračuje): Nen ávidín
chauvinisty z pravé i levé strany. My je viděl
při práci.
Posl. Škála: Kde?
Posl. Daszyňski: Ve vaší zemi viděli jsme.
jak jste klesli až na Baxu v boji proti sociálním
demokratům, jediné to spravedlivé straně v národním
smyslu. (Souhlas na lavicích socialně demokratickýc
a posměch na lavicích českých.) Vy jste sáhli at
k noži proti našim poslancům. no
Hlasy s Pfersche
Posl. dr. Brzorád: Kde?
Poslanes Daszyňskí: Proti Hybešovi. Na mě
ale nevyzrajete. Mám hromadný materiál zjiště
ných fakt.
Poslanec Březnovský: Mluvte raději o ži-
dech, ale nikoliv o českých poměrech. (Stálá vřava
ve sněmovně)
zlsžib
Předseda zvoní.
Poslanec Daszvňski: Vzhledem na situn
této sněmovny nemůžeme jednati jinak. Nemáte-
v této sněmovně dosti síly a odvahy, jestliže přichá-
zíte pořád jen se vzájemnými rekriminacemi, musíle
připustit, aby třetí o vaší věci rozhodovali.
Poslanec Seitz volá: Chceme, by sněmov
pracovala, ale vy práci maříte
Poslanec dr. Brzorád: Sněmovna nemůže
rozhodovati proti jednacímu řádu
Poslanec Březnovský: Sláva c. k. sociálním
demokratům
Poslanec Daszyňíski (pokračuje) : Českýc klui
nesnaží se ani, aby otázka ta byla předložena sně-
movně k rozhodnuti. Čeští poslanci odvolávají se na
zákon, ale v jednacím řádě není ani jediného slov
o jednací řeči poslanecké sněmovny!
Posl
Daszyňski
doktor
Brzorád
Baxa
Hybeš
Březnovská
Daszvňski
Seitz
Sláva c
Daszyňíski
Nen
poslanecký sněmovna
Daszyňski
20
article
Poslanec dr. Brzorád: Ale vé státních zá-
kladních zákonech! Dle těch jsou všichni rovno-
právníl
Poslanec Daszyňski: Chcete-li pomoci stát
ním základním zákonům k platností, nrusíte příjat
do jednacího řádu příslušné ustanovení. (Hlučný od-
por na lavicích českých.) Přál bych si jen, abyste
se chovali vůči všem ostatním svobodám lidu, zaru-
čeným ve státních základních zákonech, stejně, jako
se chováte v otázce národního práva. (Pochvala na
lavicích sociálně demokratických a hlasy: Vypovídae
právo)
Posl. Gross považuje dosavadní debatu za pro
tivu jednacímu řádu. Nesouhlasí s předsedovým ná
zorem. Státu prospěje jen, bude-li němčina státn
řečí a jedinou řečí parlamentní. Proto přidružuje
k Derschattovu protestu. Němci nežádají prý nic no-
vého, pouze by se trvalo při dosavadní zvyklosti, ale
doktor
Brzorád
Posl
Gross
Derschattův
Němec
21
article
Češi vynasnažují se o novotu. Není pravda, že ona
zvýklost byla pomijena býv. předsedou Fuchsem, ne-
boť Němci protestovali proti jeho jednání. Čechůn
jedná se jen o to, aby vyhověli své národní zpup
nosti a proto prý jasno, na čí straně je tenkrát
právo. My jsme ochotni k velmi velkým obětem —
praví — aby sněmovna stala se dělnou, neboť pře-
jeme si, by se vrátily spořádané poměry; avšak tan
kde počínají naše národní práva a povinností, nemů-
žeme přinéstí žádnou oběť! Proto nestrpíme, aby pro
českou svévoli sněmovní jednání bylo nemožné. (Po-
chvala v levo.)
Posl. Kubr připojuje se k protestu proti jednán
předsedovu. Rozhodnuti jeho znamená nové násil
proti právům jazyka českého. Předseda ukázal svým
násilným jednáním, že jest úplně pod komanden
Schönererovců a že na jejich pokyn jest hotov k
každému porušení práva a spravedlnosti. Řečník po
lemisuje s posl. Daszyňským a pravi, že tak, jako
Daszyňski, může mluviti jen ten, kdo nemá žádněho
přesvědčení a kdo se řídí jen osobními choutkami
Na to pokračuje řečník
Z této sněmovny vycházely vždy útoky pro
národu českému. Proto považujeme tuto půdu za ne
přátelskou. Parlament ťento slouží k upevnění centra
lismu a k posílení hegemonie německé a k znásil
ňování slovanských národů.
Čech
Fuchs
Němec
Posl
Kubr
22
article
Češti poslanci, ani český lid nemají. žádného
zájmu na dělnosti této sněmovny. Pokud bude
v tomo směru pokračováno a poknd nebudou o
činěny křivdy pächané na národě českém, jest po
vinností poslanců českých dělnost a télo snémovny
překaziti. (Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Poslanec dr. Lueger praví, že ve sněmovně
jsou anarchické poměry. Každý chce, aby jednací řáč
zachovával se dle smyslu i doslova, ale nikdo se
dle toho nechová od předsedy až k poslanci Klofá-
čovi. Také tolo rokování příčí se jednacímu řádu
Za veselosti celé sněmovny líčí humoristicky události
minulých scbůzí. Proto přece mluví se ustavičně
dělnosti a ochotě k dílu. Není to švind!? (Bravol
Narodnostní boje nesmí vésti se se stanovišté potla
čování jiných národností, Může se však žádati, by
se rozumělo, co se zde mluví. On by prý neroa
uměl, kdyby někdo mluvil česky
Poslanec Fressl: Učte se tedy i
Poslanec dr. Lueger: S tím učením to jde
těžkol
Poslanec Hořica: Vídeň je největším českým
městeml
Poslanec dr. Lueger praví dále: Nemůže se
žádat, aby každý Němec uměl osm cizích řečí. Lép
bude prý, naučí li se druzí jedné řeči — německé
(Smích) Uvažuje neblahé následky sporů mezi ná
rody a končí: Bůh naprav a spasí naší vlast!
doktor
Lueger
Fressl
Hořica
Němec
Vídeň
Bravol Narodnostní boj
23
article
Poslanec dr. Ivčevič: Prohlašuji jmenem chor-
vatských a slovinských poslanců« Rozhodnutí před
sedovo porušuje státní základní zákony i jednac
řád a jimi zajištěnou rovnoprávnost jazyků našich
s německým. Proto se připojujeme k protestu, který
podali Čechové. (Pochvala v pravo.) Rozhodnutí před-
sedovo, kterým se ponižují národové neněmečtí na
národy druhého řádu, my se nepodrobíme, naopal
musíme proti tomuto rozhodnutí co nejroz hodněji
protestovati. Dodávám ješté, že právní existenci to
hoto rozhodnutí neuznáváme. (Souhlas v pravo.)
Posl. Černý dovozuje, že k ochromení parla
mentu přispěla nejvíce vláda, která sestavila po
slední trůnní řeč a která svým sobectvím národy
rozeštvala. Další příčinou úpadku parlamenfarismu
je soustava centralistická. Předseda prohlásil sice.
že chce zachovávati se nestranně, zatím však provo-
zuje pouze svoji libovůli. Ke konci podotýká řečník
že vláda heslo »Justitia regnorum fundamentume
změnila v heslo »lnjuria reguorum fundamentum«
Posl. Šusteršič prohlašuje, že slovanský střed
k němuž hlásí se zástupci různých slovanských na-
rodností, neuznávají vyzývavého nálezu předsedova
neboť protiví se základním státním zákonům i jed
nacímu řádu i rázu sněmovny, jež je shiromážděním
zástupeů rove oprávných a rovnocenných náredností
Není v naší moci změniti zátímné rozhodnutí před
sedovo, jež stalo se v mezích jeho právomoci, aby
však nestal se prejudic, jmenem slovanského lidu
jejž zastupujeme, protestujeme proti němu se vším
důrazem.
ni
doktor
Ivčevič
Čecho
Posl
Justitia
24
article
Posl. hr. Pálífy: Pokládáme za svou povinnost
prohlásiti, že litujeme, že rozhodnutím předsedovým
ze dne včerejšího byla způsobena nová debatta
o jazykových poměrech. Tímto rozhodnutím věc pů
vodně podružná, stala se důležitou otázkou. Zdá se
že se doporučovalo pro předsedu, který byl zvolen
celou sněmovnou, aby také po jazy kov
stránce zachoval stáv, jaký nale zl,
a neměnil tento stav ani ku pro-
spěchu, ani ku škodě určité strany
(Pochvala.)
Po stránce věcné zdá se nám žádoucím, aby
předseda rozšířil právo interpellace podávati ja-
zykem mateřským také na jejich protokolování
jejich čtení, při čemž ovšem může býti přikládán
překlad německý. Pokládáme za správný jen onen
postup, při kterém se dosavadní zvyklost zachováv
i na dále, pokud věc tato nebude upravena změnou
jednacího řádu a následkem toho litujeme, že ne-
můžeme souhlasiti s rozhodnutím předsedovým. (Po-
chvala v pravo.)
nolžel
Posl. Ryba: Názory posl. Daszyňského v
záležitosti právě projednávané jsou směšny a se
skutečnými poměry se neshodující.
Posl. Březnovský: Ten zná jen poměr
krakovských židu.
Posl
Březnovská
25
article
Posl. Ryba: Kdybychom přijali národnostní
stanovisko Daszyňského, padli bychom si navzájem
do objetí. Otázka národnostní jest však drahým
statkem, za kterýž musí býti bojováno i na dále
(Pochvala a souhlas na lavicích českých).
Socialisté jsou jedinou stranou v této sněmovně
která se stanoviskem předsedovým se prohlásil
srozuměnou. Otázkou jest však, zdali toto uznání
předsedovi postačí. Tvrdí-li Daszyňský, že v tomto
sporu musí rozhodnouti někdo třetí, tu musí tento
třetí při svém rozhodování jednati dle zákona. (Po-
chvala a souhlas na lavicích českých).
Ujišťování předsedovu, že rozhodnutí své učini
bez všeliké národní odmítavosti, nemůže se tudíž
věřiti
V této sněmovně jest strana, která s uznání-
hodnou otevřeností se přiznává ke svým cílům,
totiž, že náš národ chce zahubiti. Prozatím se ne-
bojíme blesků novoprotestantských hřímačů Donna
rových. Vidíme-li však, že celá levice jest ve vleku
této nejmenší strany, že vliv těto strany sahá ještě
mnohem výše, pak máme právo projeviti, že v
tomto okamžíku se jedná o otázku mnohem důleži
tější, nežli jsou toliko české interpellace.
Posl
Daszyňský
Donn
26
article
Co chce tato strana a její veřejní i tajní spo
jenci, bylo patrno zřetelně z výkřiku včera učině
ného: »Pryč s českými peticemi«. Přišťě postaví se
pánové, jak se to již dnes děje v orgánu této strany,
také proti neněmeckým slibům a naposledy budou
chtíti pánové zříditi zkušební komisi, aby o každém
jednollivém poslanci rozhodla, zdali jest hoden vstou-
piti do této sněmovny na základě úplné znalosti
němčiny. (Hlučný souhlas na lavicích českých.)
Za takových okolností nemůžeme jinak, nežl
spatřovati v nynějším nárazu německých stran novou
elappu k uzákonění německé státní řeči. (Hlučný
souhlas na lavicích českých.)
Proto spravedlivý náš hněv a naše rozhořčení
My a s námi naše obyvatelstvo s plnou silou a roz
hodností postavíme se proti tomuto útoku. Nasadíme
všechny síly své a prostředky, jimiž disponujeme
abychom odvrátili potupu a pohanu, která má byt
na našem národě tím spáchána.
Mluvím jako klidný a rozvážný muž, prost všech
planých výhrůžek, ale rozhořčený zpupností, se
kterou jistí pánové hrají s ohněm mezi sudy paplně-
nými prachem. Boj na život a na smrt, bude-l
učiněn pokus vnutiti nám německý jazyk státní
Tak nejednají mužové, kteří si přejí plodné práce.
Pochybujeme tudíž o vaši snaze pracovati zde.
27
article
Pravý přítel míru a práce nepřicházel by do sněmu
s takovými provokacemi. Kdo hází smolnou pochodeř
do této sněmovny, chce, aby se tato stala obět
plámenů. (Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Řekněte upřímně: »Nechceme žádnou práci!«
Chcete nás donutiti, abychom po druhé způsobil
uzavření tohoto parlamentu, aby vláda pohodlněji
provedla to, čeho parlameniní vynucení by vám sna
působilo obtíže? My jakožto vinníci dle vašeho vý
počtu musili bychom pak nésti následky ochromen
parlamentu.
Vědomi jsouce, že na nás jest nastražená past
nebudeme jednati, jak vy si přejete. (Souhlas.) Př
tom však prohlašuji s důrazem, abych se vyhnul
všelikému nesprávnému výkladu, že ve svém arsenale
máme zapřaženo v lafettách nejkrajnějšího odpor
a že děla jsou nabita. (Souhlas v pravo, posměch
vlevo.)
Pohříchu stojíme v tomto boji nám vnuceném
téměř sami. Oddělily se od nás strany, které by
vlastně tvořiti měly náš přední i zadní voj, ale ani
lo neutlumí v nás vědomí vítězství.
Naši sousedé jsou národně dosti zajištěni a jsou
v mnohem výhodnějším postavení i v mnohem lep-
ších geografických poměrech, než my a proto nám
nerozumějí. Jejich bratří v Poznani zaujali by snad
vůči nám jiné stanovisko. Avšak nechť činí to, o
čeho nemohou upustiti, prosíme však je, aby nám
nepřekáželi v boji, který vedeme s činiteli, jež mají
za spojence všechno, co má moc v této říší. Slavná
vláda však nechť uváží smutnou nynější situaci říše.
která má plniti především své historické poslání, byti
totiž záštitou malých národností v zemích sudetskýcl
a podunajských, jinak je veta po trvání této říše.
Poznaň
28
article
Jako centralistický jest tento stát par excellence ná-
rodnostní na věky nemožným. Národové stali se již
plnoletými a žádaji, aby jim bylo vydáno jejich dědí-
ctví. To jest tak pravdou, jako jest pravdou, že
16 mill. jest dvakrát tolik jako 8 mill. (Hlučná po
chvala a potlesk naj lavicích českých.)
Poslanec Zámvorka: Celých 52. let, po která
panuje císař nynější, trvá snaha po zdolání českého
národa. Také vlády nynější poslání své pojím jí tak,
že heslo »Viribus unitis« vykládají v ten rozum, ž
se má vzájemnými silami vytáhnouti, proti Čechům
Veškerá činnost vlády ukazuje k tomu, že existuje
jakási dědičná vrtohlavost vlád rakouských. Naprol
germanisační činnosti vlády je povinností naší, by
chom ji co nejrozhodnějí potírali a ji svrhnouti hle
děli. (Pochvala.
Posl. Schönerer považuje věc za tuze váž
nou, než aby chtěl baviti galerii lacinými vlipy. Vše
němci považují celou debatu za protivnou jednacím
řádu, protože však ujal se slova, prohlašuje, že Vše-
němci nikdy neuznají předsedova ná ezu a v daném
případě budou proli němu ostřeji prolestovati. Doráž
na býv. předsedu Fuchsa velmi prudce, spilaje mu
překrucovačů práva. Navrhuje vysloviti předsedov
hr. Vettrovi nedůvěru pro zavedení dvojjazyčnostiv
sněmovně a vyzvati ho, aby své prohlašení odvolal
Táže se konečně, souhlasíli oba místopředsedov
s předsedovým prohlášentm.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že již ve svém
prohlášení vylknul, že v předsednictví nedocililo s
shody o dotazech, troufá však, že oba pánové, na-
skytne-li se příležitost, zachovají se dle jeho nálezu
Táže se, kdo podporuje Schönererův návrn.
Čecho
Posl
Fuchsa
Vetter
Schönererův
29
article
Návrh je podporován dostatečně, načež předsed
prohlašuje, že naloží s ním dle jednacího řádu.
Posl. Wolf (k místopředsedovi Pradovi): Ná-
sledek toho je, že se máte poděkovati.
Mistopředseda Prade (k Wolfovi): Tady ne-
máte co poroučet.
Někteří poslanci navrhují zřízení nových nebo
sesílení dosavadních výborů, což vesměs přijato.
Schůze skončena v 5.25 hod. odp.; příští bude
zejtra v 11 hod. dop.
Mezi došlými spisy byly piliné ná-
vrhy poslanců Schreitera a sp. stran výnosu
ze dne 10. srpna 1895 o vykonávání státoohčanských
práv úřadníkův a učitelů: — Šileného a spol.
stran zadlužení selského a městského majetku: —
Cingra a sp. stran zaměstnávání mladistvých osol
a ženských, stran denní práce v dolech v neděli
ve svátek.
Další pilné návrhy podali také posl. dr. Brzo-
rád, Kutscher, Schreiter, Wagner, Mo
sey, Maštalka, Dyk, Udržak as sp.
Mimo to podáno bylo mnoho prostých návrhů
dotazů.
Posl. JUDr. Dyk a spol. podali tento dota
k ministru spravedlnosti
Relsrma soudního řízení ve věcech občanských
nesoucí se za zásadně oprávněnou snahou, zlevnil
a zrychliti právní pomoc, obsahovala již sama v sob
značné újmy pro stav advokátní a ukládala mu nov
těžká břemena.
Způsob však, jakým správa justiční dotyčné zá-
kony z 1. srpna 1895 čís. 110 a 111, 112 a 113 říš
zák. a ze 27. května 1896 čis. 78 a 79 říš. zák. v živo
uvedla a dosud provádí, svědčí, že bylo a jest syste
maticky k tomu pracováno, aby stav advokátní vůč
soudům i vůči občanstvu byl znehodnocen a ve své
hmotné existenci ničen.
Posl
Wolf
Mistopředseda
Schreiter
Cingr
Wagner
Maštalka
Dyk
Udržak
JUDr
Prad
Ná
30
article
Četnými úřadními akty písemnými i ústními.
počinaje již nařízením ze dne 3. prosince 1897 čís
92.801 (J. M. V. Bl. 44) uráží a zlehčuje správa ju-
stiční stav advokátní, nabádá soudy, aby v jistých
oborech kde zákon přibrání advokáta nezakazuje.
rozeznávaly, je-li přibrání advokáta nutným čili nie
udílí jim pokyny, aby nezřizovaly advokáty za správce
konkursních podstat, aby advokáti nebyli zapisován
do seznamu osob k vedení vnucené správy schop-
ných; nakazuje, aby soudy odměnu za činnost advo-
kátů před soudem co možno nízko vyměřovaly, ba
neostýchala se ani prostřednictvím jiného správního
úřadu (výnos c. k. místodržitelství dolnorakouského
ze dne 24. dubna 1899), peněžním ústavům dávati
pokyny, jak by při vymahání pohledávek obmeziti
mohly agendu advokátní
Soudce, kteří, pokud nejde o otázky čistě správní
v konání úřadu svého mají býti neodvislými, postavila
správa justiční pod quasi policejní dohled nezákonne
instituce tak zv. soudních inspektorů a tito udílej
důtky v otázkách právních nejen ohledně skon-
čených věcí, nýbrž vměšují se dokonce i do záleži-
tostí teprv zahajovaných, dávajíce pokyny, jak
soudce rozhodovati má. A při tom hraje otázka
útrat advokátům přisuzovaných úkol snad nejdůle-
žitějšíi
Ký div, že soudcové takovýmto působením správy
justiční povzbuzeni a zmateni, vydávají svým pod-
řízeným další výnosy a poukazy v tomže duchu, jak
toho pověstným dokladem jest výnos praesidia štýr-
sko-hradeckého vrchního zemského soudu z 28.
srpna 1899.
Cilem takového počínání, které znehodnocuje č-
nitele v soudním řízení právě tak nezbytného, důle
žitého a povzneseného jak jsou soudcové sami, není
a nemůže býti pokrok v konání práva
posn
V Bl
31
article
Neváhá-li státní správa podlamovati i hmotnou
existenci advokátů, nutno miti za to, že chce poko-
řovati a hubiti stav kdysi zámožný a posud ne
odvislý, z jehož řad vždy vycházeli representanti po-
litického a občanského života, kteří znalí jsouc
zákona, v neodvislosti své vždy nejlépe dovedou orga-
nisovati lid a býti strážci jeho práv a svobod.
Když sešel se ve Vídni III. sjezd delegátů advo-
kátních komor v královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených, aby se uradil o společné obraně
proti takovému nebývalému utiskování stavu advo-
kátního, tu V. E. v zahajovací schůzi dne 29. března
1900 slavnostně prohlásila
»že správa justiční jest přesvědčena o velkém
významu působení advokátů v životě právním, že
má obyvatelstvo životní zájem na tom, aby soud-
cové a advokáti při konání práva v souladu spolu po-
sobíli, a ujistila V. E., že bude z nejbedlivějších úloh
správy justiční, aby urovnala a schůdnou učinila
cestu k tomu vedoucí a že chce svou přízen
k zájmům stavu advokátního skutky
prokázati.e
V E
Vídeň
32
article
Místo těchto kýžených skutků provádí však c. k.
ministerstvo spravedlnosti k největšímu rozhořčení
našemu další útoky proti stavu advokátnímul
Výnosem ze dne 20. října 1900 čís. 13876 na-
řídilo totiž c. k. ministerstvo spravedlnosti, aby na
příště k zastupování pohledávek kumulativních sirot-
čích pokladen nebyli zmocňováni advokáti, nýbrž
aby svěřováno bylo zastupování to soudním úřadní-
kům, a aby do dlužních úpisů a postupních listin
takových pokladen při okresních soudech byla po-
jata doložka o tom, že se dlužník podrobuje přísluá-
nosti soudu okresního (kde totiž zastupování advo-
kátem příkázáno není).
Tím nařídilo samo c. k. ministerstvo spravedl-
nosti obcházení předpisu § 27. c. s. ř. na úkor
advokátů.
Dále vyzval v tom oboru známý odborný před-
nosta pan dr. F. Klein před krátkým časem praesi-
dium c. k. vrchního zemského soudu v království
českém, aby co nejdříve při vhodných příležitostech
ústně upozorňovalo praesidia všech sborových soudů
a tato opět ústně přednosty okresních soudů, by obe-
censtvo k tomu bylo nabádáno, aby si dávalo žalob
do 1000 K sepisovati u soudů sámých. Zároveň udě-
len by! další pokyn, aby ustanovení § 65. 1 odst.
c. s. ř. o právu chudých bylo extensivně vykládáno
tak, že neplatí jen pro chudé, nýbrž ve všech přípa-
dech, kde to soudce uzná za vhodné.
doktor
F Klein
33
article
Poněvadž tato opatření justiční správy jsou v od-
poru s písmem i duchem zákona a pravým posmě-
chem vůči onomu slavnostnímu slibu Vaší Excellence
činí podepsaní nejen v zájmu těžce poškozovaného
stavu advokátního, nýbrž i v zájmu neodvislosti
samostatnosti boudcovské a v zájmu ohčanstva právní
pomoci advokátů nevyhnutelně potřebujícího, k Vaší
Excellenci tento dotaz-
I. Jest si V. Exc. vědoma důsledků, které vyvo-
diti lze z toho, že slavnostní slib V. Exc. daný llI.
sjezdu delegátů advokátních komor přes uplynutí
takřka celého roku dosud splněn nebyl, ba že v pří-
mém odporu se slibem tím protiadvokátní činnost
c. k. ministerstva spravedlnosti řízená odborným
přednostou panem drem. F. Kleinem nejen nebyla
zastavena, nýbrž že se v ní, jak hořejší výnosa
opatření dokazují, způsobem neslýchaným za zodpo-
vědnosti V. Exc. dále pokračuje
II. Jest V. Exc. ochotna neprodleně zaříditi, aby
veškeré výnosy, pokyny a opatření směřující proti
advokátům a proti neodvislosti soudcovské, zejmnena
pak ty, které nahoře jsou uvedeny, byly odčinčny
aby veškerým orgánům správy justiční bylo uloženo,
by ke stavu advokátnímu jako k činiteli rovnocen-
nému se stavem soadcovským přihlížely a aby se
zdržely vydávati soudům jakékoli písemní neb úslní
příkazy a pokyny na úkor stavu advokátního
III. Vzhledem k palčivosti věci, očekáváme o
V. Exc. odpověď na tento dotaz v jedné z nejbližších
schůzí sněmovny.
Klein
34
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. února. (Neněmecke
dotazý.) Polské kolo počiná prováďěti svou
politíku »volné ruky«. Usneslo se, ze do sporu
o neněmecké dotazy se vkládati nebude a
schváli tedy vše, co v té věci nařidli milostivá
vláda prostřednietvím hr. Vettra. Kolo polské,
jež jde zase poslušně za panem Javorským do
spolku s německou levici, tváří se při tom,
jakoby ve sporu o neněmecké dolazy běžel
jen o dolazy české, zamlčujíc ve svých or-
gánech, že česká delegace domáhá se rovno-
právnosti pro všechny neněmecké jazyky ra-
kouské. Tak sype svým čienářům do očí písek
Ivovský »Przeglad«, jenž tvrdl, že by připuštění
neněmeckých dotazů porušilo rovné právo všech
národů, tvořic zvláštní výsadu pro Čechy. ! Listy
neodvislé od polského kola nezakrývají však
svým čtenářům pravého významu nejnovějšího
parlamentního sporu a ukazují na nebezpečen-
ství blížíci se státní němčiny. »Nová Reforma«
varuje před jakýmikoli ústupky Němcům se
strany slovanských klubů. »Běží tu o dvě věci
— piše v dnešním listě —- o sankci systému,
zaváděného drem. Körbrem, o faktické uznání
nadylády levice v duchu německém a centrali-
stickém a o zkrácení svobody poslanecké, svo-
body při uživání oprávněných jazyků. Jestliže
Němec
Praha
Čechy
35
article
Poláci, Čechové, Rusové a Slovinci musejí roz-
uměti jazyku německému, poslouchati ho celé
hodiny v parlamentě, ba i mluviti oním jazykem,
pak jistě nevzpuchnou Němcům uši, bude-li se
některý dotaz neb návrh čísti v jazyku slovan-
ském. Či mají slovanské jazyky v tomto parla-
mentě, jenž má býti strážcem rovnoprávnosti,
obdržeti již tak podřízené místo, že pouhý jich
zvuk smi Němce vyrušiti z rovnováhy ? Kdyby
slovanské kluby učinily Němeům i tento ústupek,
jaký pak význam bude míti parlament pro země
slovanské? Zde, kde běží o zásadu tak význač-
nou, sluší se zvolati na německou levici a vládu
Körbrovu: Ani kroku dále! Pod praporem le-
vice, spojené s drem. Körbrem, jíti nemůzeme.«
Z Krakova, 21. února. (Přirážka ko-
řaleční.) Když vláda v prosinci minulého
roku odvolala na všech zemských sněmích svůj
návrh na kořaleční přirážku, Poláci neměli dosti
ostrých slov, aby pokárali dra. Körbra za tento
ústupek na prospěch centralistů a ohlašovali
mu rozhodný boj na říšské radě, jíž nyní vy-
hraženo o návrhu tom rozhodnouti. Od té doby
bojovnost polského kola splaskla úplně. Dnes
ohlašuje »Czas«, že se polské kolo všemožně
přičiní, aby vládní návrh byl co nejrychleji
projednán, ba jemu že náleží bez odporu prvé
místo před všemi ostatními návrhy. A přece je
nynější vládní návrh právě pro Halič nejméně
výhodný. Nemluvě o tom, že odvoláním návrhu
na sněmích a přikázáním jeho říšské radě zten-
čena opětně právomoc zemských sněmů ve pre-
Polák
Čecho
Němec
Körbrův
Czas
Rusová
Krakov
Halič