ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bc81dce0-6601-11dc-b392-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 91, org 6, place 18, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
t02. února 1901
4 masthead
Číslo 53
5 article
je u nás všecko podvodem: ústava je podvodem, jednací řád je podvodem a celý parlament je podvo- dem. (Bouřlivý potlesk a pochvala u Čechů.) Neplatí-li zákony pro předsedu, neplatí an pro nás; nemusíme pak míti žádných ohledův a vypovězení války předsedou proti majoritě ná- rodů rakouských rovněž zodpovíme otevřeným nepřátelstvím. (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů. Předseda podřídil se prostě komandu terrorismu Všeněmců. Ví předseda, kam svým rozhodnutím spěje? Napřed jsou to interpellace, pak petice a na- posled každé neněmecké slovo v této sněmovně proti němuž se tito páni obracejí. Volám ještě v po- slední chvíli na předsedu a vyzývám ho, by se dal na cestu zákonitou. Neněmecké obyvatelstvo v na- šich zemích nikdy nezapomene, že to byl hr. Vetler z Lilie, který brutálním porušením zákona (Hlučná pochvala u Čechů.) zasadil majoritě národů rakou- ských políček. (Hlučná pochvala a potlesk.) V našich zemích nepohlíží se k této sněmovně beztoho s lá- skou a důvěrou. Jestliže však z našeho jazykasi budele tropiti posměch a jej chtíti z této sněmovny vytlačiti, city našeho obyvatelstva vůči této sně- movně budou stupňovány v ošklivost a opovržení. (Bouřlivá pochvala a potlesk na lavicích českých.
Čecho
6 article
To dokázal hr. Vetter. Na něho padá zodpovědnost a on ji bude musit nésti. O to se postaráme. (Bouř- livá pochvala a potlesk na lavicích českých.) Posl. dr. Stránský: Nejde zde o rozhodnui o otázce podřízeného významu, nikoliv o jednotném či nejednotném vedení protokolu. Není pravdou, že české a neněmečké interpellace vůbec nemají býti připuštěny jenom z té příčiny, aby celá sněmovna mohla jim rozuměti. Neboť v nejčetnějších případech při čtení interpellací nikdo neposlouchá. Členové sněmovny chtějí se jen v protokolu přesvědčiti o ob- sahu těchto interpellací a tu by postačil k tomu zcela překlad do řeči jiným pánům srozumitelné. Také nešlo o to, v jakém jazyku se mluví v této sně movně, neboť od té doby, co tato trvá, bylo zde mluveno také neněmecky a nikdo tomu nemohl za brániti. Spíše jde tu jen o to, aby opět byl podán důkaz, že Němcům je možno na novo šlápnouti nám na krk. (Bouřlivá pochvala na lavicích českých.) Jde o nový postup německé řeči jako státního jazyka (Souhlas na lavicích českých.)
Vetter Posl doktor Stránský Němec sněmovna
7 article
Jen proto, že se dal předseda k tomu zneužíli proto že chce při tomto výpadu Němců svojí po- moci přispěti, musíme co nejrozhodněji proteslovat proti tomuto jednání. (Pochvala a potlesk na Javi- cích českých.) Kdyby předseda s těmito pány cílil a byl s nimi jedna ruka, nemohlo by se ničeho proti tomu namítati. Ale v okamžiku, kdy se se strany německé vystoupí se žádostí, by při tako- vémto výpadu byl nápomocen, měl prohlásiti: »Ne- jsem jen vaším předsedou, nýbrž předsedou celé sněmovny a nedám se takovémulo zločinnému jednání zneužíti,« (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Je charakteristické, že kdykoli levice se chystá ujati se kormidla v tomto státě, vždycky se začíná s porušením zákona a práva. (Hlučný soublas na lavicích českých.) Dnes ustavil se rozpočtový výbor a první, co Němci učinili, bylo, že nedali opposici ni jediného místa v presidiu, (Slyšte! Slyšte! na če- ských lavících.) Neboť tam měli pomocí klubu středu majoritu. Jaký hluk byli by Němci ztropili a jak byli by nás obvíňovali z porušení práva, kdyby se bylo tak proti nim jednalo? Němci nespokojili se ani místem drůhého místopředsedy, jako my bychom to byli učinili, nýbrž žádali místo prvního místo- předsedy.
Němec
8 article
Nás do presidia rozpočtového výboru nevolil přes to, že jsme co do velkosti druhým klubem tétc sněmovny. Sotva byl předseda télo sněmovny zvolen je vašim prvním krokem nejhanebnějším a nejpodlej- ším způsobem porušiti nejen jednací řád, nýbrž přímo státní základní zákony. (Bouřlivý souhlas potlesk na českých lavicích.) Jazyková otázka v Rakousku je vlastně sporem národnostním a musí býti urovnána, má-li Rakousko jíti lepší budoucnosti vstříc. Levice sama přece pro- hlásila, že nestrpí, aby tento spor byl urovnán na- řízením exekutivy, ani koruny. Levice pravila, že ja- zykový spor nemůže býti jinak urovnán, než shodou zúčastněných národův a formou zákonitou. Co však tento předseda učinil, jakkoli sám ve své řeči uznal že je nutno tuto otázku rozřešiti shodou strano Učinil něco, co nebylo dovoleno ani celému mini sterstvu, ani císaři. On rozřešil nejdůležitější jazy kovou otázku. (Bouřlivý potlesk na lavicích českých.
Rakousko tétce sněmovna
9 article
Nevyčkal dorozumění stran, nýbrž prohlásil: »Na- řizují a třeba to bylo jen prozatím.« Vim zcela dobře že toto provisotium bude míti právě tak dlouho platnost, jako jazykový stav, který byl zjednán zru- šením jazykových nařízení. (Hlučná pochvala a potlesl na lavicích českých.) Kdo dal předsedovi právo k takovémuto činu Uděluje mu je jednací řád nebo jiný zákon? Popí- rám, že by parlament měl právo otázku tu a zvlášte takovým způsobem řešiti. (Souhlas na lavicích če- ských.) Hr. Velter postavil se v této příčině na tutéž úroveň s bývalým předsedou ministerstva Clarem Právě jako tento zrušil jazyková nařízení bez dohody stran, zrušil předseda hr. Vetter nejdůležitější jazy kové právo v této sněmovně, aniž by byl vyčka dohody stran. Myslím, že nejsem špalným prorokem, pravím-li, že hr. Vetter odvodí z činu svého tvléh důsledky jako předseda poslanecké sněmovny, co hr.
Claro Vetter Hradec poslanecký sněmovna
10 article
Clary jako předseda ministerstva. (Bouřlivý potlesk pochvala na českých lavicích.) Není-li nám lhostejno, že krok za krokem se v této sněmovně ustupuje před radikalismem, který nemá zde žádné oprávněnosti rozhodovati, jest jenom tím bolestnější, že se musíme tázati, jak daleko se ještě bude ustupovati před tímto radikalismem a kdy tomuto ustapování bude konec. Co nám chtějí ješte z našich práv odňati? Nemáme míti práva ve své mateřské řeči podávati na ministerstvo dotazy (Souhlas na lavicích česk ých.) Rozhodnutím předsedovým jsme rozděleni v po slance první a druhé jakosti. (Soublas na lavicíeh českých.) Ani zákon, ani morálka nedává předsedovi práva a jestliže se již vyzná v umění překrucovati zákon morálku nebude moci nikdy překroutiti. (Souhlas.) Dle zákona není žádného rozdllu mezi českými a německými interpellacemi a co se týká zvyku, na který se předseda odvolává, nemůže nikdy nastati právo ze zvyku, jestliže v každém případě, kdy právo toto bylo vykonáváno, se proti tomu protestovalo. (Souhlas na lavicích českých.) Předseda staví se na stanovisko účelnosti. Kdyby levice prohlásila: »Uznáváme vaši rovnoprávnost ale bude lépe, abyste v zájmu účelnosti interpellovali v jazyku, kterému rozumíme«, mohlo by se o tom mluviti. Pak bychom mohli dobrovolně interpellovati ve vašem jazyku. Ale abyste z toholo stanoviska činili Gesslerův klobouk a říkali, že vládne německý jazyk jednací, před tím musíte se skloniti, vaše řeč však zůstane v podacím protokole a nesmí do síně to nemůžeme nikdy připustiti. Náte na své strane sice předsedu Vettra, ale nikoli právo.
Claro Gesslerův
11 article
Vyvolali jsle u nás nyní prudký protest, a ten vám bude překážeti, abyste německý jazyk prohlá- sili za státní. Nebuďte tak pyšní a nebraňte se tak proti českému jazyku. Teprve nedávno jsme četli ve vašich listech, že na plesu města Vídně císař s měst- ským radou Havránkem, vida, že týž nezná tak ně- mecky (Odpor u křesťanských sociálů. Hlasy na če ských lavicích: Zajisté, to jest pravda.) jako česky. s ním mluvil rád česky, a že se z toho těšil,že rada Havránek mluví tak dobře česky. (Pochvala na lavicích českých.) Posl. Scfiönerer a Iro křičí. Hlasy na českých lavicích: Již se vyspali?) Pan Schönerer jako předseda vašeho klubu má předcházeti dobrým příkladem a zachovávati usne- sení klubu. Usnesli jste se, že nebudete křičetia musíte dle toho tedy jednati. Jestliže tedy jazyk český jest rovnoprávným dle státních základních zákonů a morálky, musíte také strpěti, aby český jazyk měl také zde svoje právo. Neboť pro poslance, který nemůže vyhověti svým povinnostem ve svém jazyku a byl by nucen vykoná- vali svoji povinnost v jazyku cizím, nenf ústava ústavou není parlament parlamentem. Protože jsem však pře- svědčen, že nám nechcete překážeti u vykonávání našich povinností, a chcete-li to, nebudete nám moci zabrániti, připojují se k protestu svých kollegů ohražuji se proti tomu, aby to, co předseda pro- hlásil, se stalo právem zejmena v této sněmovně (Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Havránek Posl Schönerer Vídeň
12 article
Posl. dr. Derschatta prohlašuje, že celá de bata od samého počátku byla proti jednacímu řádu. (Souhlas.) Obává se však, aby mlčení nepovažovalo se za souhlas a proto přihlásil se k slovu. Ochola ku práci měla by vésti k dělnosti, kdyby se šetřilo mezí vytknutých jednacím řádem. Tuze přísné cen- sorské právo předsedovo musilo by vésti k nekoneč ným, jalovým debatám. Jeho strana blasovala včer proti zahájení debaty proto, že příčila se jednacímu
Posl doktor Derschatt
14 article
Řečník nesouhlasí s předsedovými názory. Po- ukazuje na následky připuštění »nesrozumitelných« dotazů. V parlamentě není dvojjazyčnosti, nýbrž je tu řečí osm. Jmenem svých přátel ohražuje se proi čtení nebo překládání »cizojazyčných« dotazů nebo návrhů. Posl. dr. ryt. Plaček: V soukromém právu má třicetileté trvání velký význam. Jest to dob pravidelného vydržení. Ale i kdyby se jednalo právo soukromé, nemohl by se president, odvolá vati na vydržení, neboť za těchto 30 roků nebylo vůbec podáváno nenčmeckých interpellací. Zde b se jednalo o právo zákazu. K tomu však nikteral nepostačí, aby právo se druhou stranou nevykoná- valo, nýbrž dle občanského zákona musilo by být dokázáno, že v této 30leté době aspoň 3krále by učiněn pokus a byl pokaždé odmítnut. (Hlučný sou- hlas na lavicích českých.) Předseda míní, že zjednal správný most mez národními nároky a praktickou potřebou. Avšak mezi jiným zapomněl na důležitý zájem interpel- lanta samého. Jestliže se čte interpellace v pře- kladu, který je podavateli nesrozumitelným, kde pak jest jeho právo na kontrolu? Může sledovati před- čítání své interpellace a přesvědčiti se, zdali sku tečně byla interpellace věrně přeložena? Domněle solonské rozhoduutí předsedovo ne vzalo tudíž zřetele na důležitou stránku této otázky Jeho jednání připomíná živě jednání při zrušení ja zykových nařízení. Kdyby prohlási!: »Bylo ode mne žádáno, abych změnil praxi ve příčíně přijí mání neněmeckých interpellaci. Strany ať se snaží zjednati své snaze průchod. Protože se však jedná o provisorium, a já jsem provisorním předsedou trvám prozatím při praxi, kterou jsem převzal o svého předchůdce. (Souhlas na lavicích českých.) Definitivnímu předsedovi nechť pak se přednesou přání, aby praxe ta byla změněna« — to by bylo rozumným.
Posl doktor Plaček
15 article
Předseda ve svém rozhodnutí však jednal zrovn tak, jak se stalo při zrušení jazykových nařízení Odvolával se totiž na dřívější protizákonný usus místo co měl zůstati při praxi, jež haposledy platila Jednací řád, který nedbá státních základníe zákonů, byl by juristicky něčím neslýchaným. Kdyby votem sněmovny bylo vybověno rovno- právnosti, postačovala by většína prostá, kdyby však votum bylo proti rovnoprávnosti, pak by dle § 59 jedn. řádu a článku 15 základních zákonů státních musila býti přítomna polovice členů sněmovnya dvoutřetinová většina. Nikdo se nedá snadněji upokojiti, než my. Ne žádáme nic jiného, než aby se plnily zákony. Poně- vadž předseda porušil zákon, připojuji se v plném obsahu ku protestu svých kollegů. (Souhlas) Posl. Rataj: Včerejší prohlášení hr. Vettra o přijímání, čtení a protokolování dotazů neněmeckých vzbudilo u českých poslanců a v českém lidu opráv- něné roztrpčení. Hr. Vetter tím ukázal, že nemá porozumění pro správné vykonávání svých povin- ností, dokázal, že neví, že se má říditi jenom jedna- cím řádem a zachovávati státní základní zákony. Bezohledné činy jeho řadí se důstojně po bok činům mnohých jednotlivců, kteří zaujímají vysoké postavení v této říši a jsou nejzavilejšími nepřátely národa českého. Jedna věc musí však přímo zaráželi. a to je stanovisko poslanců polských v této věci.
Posl Vetter Hradec
16 article
Ti na místě, aby se postavili na obranu práv svého národa, který je ve věci té stejně poškozen, jako národ náš, lhostejné k porušování práva mlčí. (Po- chvala na českých lavicích.) Posl. dr. Fořt: Připomínám, že perioda nepři- jímání neněmeckých interpellací týkala se ponejvíce poslanecké sněmovny. Okolnost, že předchůdcové naši po 12 let v parlamentě přítomni nebyli, svědčí tomu, že o vydržení nemůže vůbec býti žádné řeči. Něme- cká levice upravila si tehdy v tomto kusém parla- mentě jednací řád, jak se jí nejlépe hodil, nemají nejmenších ohledů na jiné národnosti. Německé strany ve své bezohlednosti zašly tak daleko, že podkopaly i samy základy ústavy, kterou byly samy zřídily. Praví-li předseda, že praxe a tradice má rozhodo- vati a nikoli jednací řád a nikoli zákon, můžeme říci: »Praxe rozhoduje jednou pro nás, jednou pro stanovisko předsedy.« Poukazuji na zasedání rozšířené říšské rady z r. 1860, na palent únorový, na zasedání I. ústavníbo sboru na počátku ústavní éry, totiž na první konstituční zasedání z r. 1848 a později v Kroměříži r. 1849. Kdyby byl president vzal ohled na tuto parla- mentní praxi, byl by snad spíše něco nalezl, co by ho mohlo pohnouti, aby rozhodl jinak, než jak se mu včera uráčilo. V rozšířené říšské radě, ve kter království české bylo zastoupeno jenom třemi po- slanci, hned v první schůzi byla nadhozena jazyková otázka a sice při skládání slibu. Po malé šarvátc byl tehdy uznán požadavek, že poslanci jsou opráv něni skládati slib svým mateřským jazykem.
Posl doktor Fořt Prax Kroměříž
17 article
Odvolávám se na § 1. platného jednacího řádu Co platí o slibu, platiti má také o ostatních sděle ních poslancových. Ve příčině slibu není poslane nucen skládati ho německy. Nemůže tudíž nikdo byt donucen, aby německým jazykem podával interpel- lace. Poukazuji dále k jednání z roku 1848. Ve sleno- grafických protokolech z roku toho máme celou řadu výroků českých a polských. Tato historická událose dokazuje, že předseda neměl práva odvolávati se na parlamentní praxi. Srovnámeli jazykovou toleranci minulé doby s znásilňováním neněmeckých národností, které se páše v této sněmovně, musíme říci, že jsme v tomto par- lamentě od základních pilířů pravého rakouského parlamentarismu na sto mil vzdáleni. (Pochvala na lavicích českých.) Protiva mezi nynější a minulou dobou padá na váhu tím více, jestliže uvážíme, že poměry před 50 lety jak ethnicky, tak politicky byly zcela jiné. Uvážíme-li, že tehdy neněmecké národ- nosti následkem tlaku otroctví, trvavšího po mnoho století, nestály na témže stupni jako nyní, uvážíme-li dále tehdejší postavení Němectva, postavení, které s dá označiti tím, že současně se zasedáním ústavního parlamentu ve Vídní, po případě v Kroměříži, zasedl ve Frankfurtě veliký národní sněm Všeněmectva, který žádal, aby rakouské země připojily se k vel- kému Německu, jestliže to všecko uvážíme, musíme přiznati, že tehdejší poměry vašim nynějším ná- rokům více vyhovovaly, nežli nynější.
Protiva Vídeň Kroměříž Německo
18 article
Uváží-li se, že roku 1866 Rakousko z německého spolku bylo vyloučeno, uváží-li se postavení, respek vzbuzující, které jsme vyvzdorovali na nepříznt po měrů (Souhlas na lavicích českých.), a uvážíme i že jedná se dnes mnohem hůře, než před 50 lety nečiníte nic jiného, než že ničite poslední důvody existence tohoto parlamentu. (Pochvala na lavicíe českých.) Parlament, chtějící se zváti rakouským, který však by přes to nedbal práv národnostních, ano do konce šlapal práva jazyková nohama, byl by parla ment, který by následkem toho dostal se v odpo se svou vlastní podstatou a sám se odsoudil. (Sou- hlas.) Nikdo, nejméně pak neněmečtí národové by jeho úpadku oplakávali. (Hlučná pochvala a potlesl na lavicích českých. Posl. Daszyňski: My jsme byli prvními, ktei- jsme zde ve sněmovně poslanecké podali jinojazyčne interpellace. Vidíme zde radikální nacionály, kteř volají na viädu, by měla odvahu k potlačení jiné národností, vidíme zde radikální nacionály, kteří vy hrožují jiné národnosti policejní pěstí, kteří hlasite volají, by sněm celého království byl rozehnán aby na místě něho byl povolán vládní komisai. A tyto strany, volající po policii, nazývají se ve své pýše snárodními stranami«! Vidíme také jin strany, které mají na mysli utlačování jiné národ- nosti a jenom o utlačení druhě národnosti v zemském sněmu sní. Posl. Fressl: Které národnosti jsou to? Posl. Daszyňski: Rekněme, že je to český národ. Posl. Fressl: My nechceme nikoho utlačovat (Nepokoj ve sněmovně. Posl. Daszyňski (pokračuje): Nechte mě přece domluvit. Pomýšlite-li na to, byste v ůzem vysněné koruny svafováclavské měli moc nad ně
Posl Rakousko Daszyňski
19 article
meckou menšinou, pravíte totéž. (Odpor na českých lavicích.) Posl. Fressl: Slyšel jste to někdy od nás? Posl Mallik: Pane Daszyňski, s těmi lidm se nedá nic dělat ! Posl. dr. Brzorád: Udejte určité případyl Posl. Fressl: Tak vypadají sociální demokraté (Vřava ve sněmovně.) Posl. Daszyňski (pokračuje): Nen ávidín chauvinisty z pravé i levé strany. My je viděl při práci. Posl. Škála: Kde? Posl. Daszyňski: Ve vaší zemi viděli jsme. jak jste klesli až na Baxu v boji proti sociálním demokratům, jediné to spravedlivé straně v národním smyslu. (Souhlas na lavicích socialně demokratickýc a posměch na lavicích českých.) Vy jste sáhli at k noži proti našim poslancům. no Hlasy s Pfersche Posl. dr. Brzorád: Kde? Poslanes Daszyňskí: Proti Hybešovi. Na mě ale nevyzrajete. Mám hromadný materiál zjiště ných fakt. Poslanec Březnovský: Mluvte raději o ži- dech, ale nikoliv o českých poměrech. (Stálá vřava ve sněmovně) zlsžib Předseda zvoní. Poslanec Daszvňski: Vzhledem na situn této sněmovny nemůžeme jednati jinak. Nemáte- v této sněmovně dosti síly a odvahy, jestliže přichá- zíte pořád jen se vzájemnými rekriminacemi, musíle připustit, aby třetí o vaší věci rozhodovali. Poslanec Seitz volá: Chceme, by sněmov pracovala, ale vy práci maříte Poslanec dr. Brzorád: Sněmovna nemůže rozhodovati proti jednacímu řádu Poslanec Březnovský: Sláva c. k. sociálním demokratům Poslanec Daszyňíski (pokračuje) : Českýc klui nesnaží se ani, aby otázka ta byla předložena sně- movně k rozhodnuti. Čeští poslanci odvolávají se na zákon, ale v jednacím řádě není ani jediného slov o jednací řeči poslanecké sněmovny!
Posl Daszyňski doktor Brzorád Baxa Hybeš Březnovská Daszvňski Seitz Sláva c Daszyňíski Nen poslanecký sněmovna Daszyňski
20 article
Poslanec dr. Brzorád: Ale vé státních zá- kladních zákonech! Dle těch jsou všichni rovno- právníl Poslanec Daszyňski: Chcete-li pomoci stát ním základním zákonům k platností, nrusíte příjat do jednacího řádu příslušné ustanovení. (Hlučný od- por na lavicích českých.) Přál bych si jen, abyste se chovali vůči všem ostatním svobodám lidu, zaru- čeným ve státních základních zákonech, stejně, jako se chováte v otázce národního práva. (Pochvala na lavicích sociálně demokratických a hlasy: Vypovídae právo) Posl. Gross považuje dosavadní debatu za pro tivu jednacímu řádu. Nesouhlasí s předsedovým ná zorem. Státu prospěje jen, bude-li němčina státn řečí a jedinou řečí parlamentní. Proto přidružuje k Derschattovu protestu. Němci nežádají prý nic no- vého, pouze by se trvalo při dosavadní zvyklosti, ale
doktor Brzorád Posl Gross Derschattův Němec
21 article
Češi vynasnažují se o novotu. Není pravda, že ona zvýklost byla pomijena býv. předsedou Fuchsem, ne- boť Němci protestovali proti jeho jednání. Čechůn jedná se jen o to, aby vyhověli své národní zpup nosti a proto prý jasno, na čí straně je tenkrát právo. My jsme ochotni k velmi velkým obětem — praví — aby sněmovna stala se dělnou, neboť pře- jeme si, by se vrátily spořádané poměry; avšak tan kde počínají naše národní práva a povinností, nemů- žeme přinéstí žádnou oběť! Proto nestrpíme, aby pro českou svévoli sněmovní jednání bylo nemožné. (Po- chvala v levo.) Posl. Kubr připojuje se k protestu proti jednán předsedovu. Rozhodnuti jeho znamená nové násil proti právům jazyka českého. Předseda ukázal svým násilným jednáním, že jest úplně pod komanden Schönererovců a že na jejich pokyn jest hotov k každému porušení práva a spravedlnosti. Řečník po lemisuje s posl. Daszyňským a pravi, že tak, jako Daszyňski, může mluviti jen ten, kdo nemá žádněho přesvědčení a kdo se řídí jen osobními choutkami Na to pokračuje řečník Z této sněmovny vycházely vždy útoky pro národu českému. Proto považujeme tuto půdu za ne přátelskou. Parlament ťento slouží k upevnění centra lismu a k posílení hegemonie německé a k znásil ňování slovanských národů.
Čech Fuchs Němec Posl Kubr
22 article
Češti poslanci, ani český lid nemají. žádného zájmu na dělnosti této sněmovny. Pokud bude v tomo směru pokračováno a poknd nebudou o činěny křivdy pächané na národě českém, jest po vinností poslanců českých dělnost a télo snémovny překaziti. (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Poslanec dr. Lueger praví, že ve sněmovně jsou anarchické poměry. Každý chce, aby jednací řáč zachovával se dle smyslu i doslova, ale nikdo se dle toho nechová od předsedy až k poslanci Klofá- čovi. Také tolo rokování příčí se jednacímu řádu Za veselosti celé sněmovny líčí humoristicky události minulých scbůzí. Proto přece mluví se ustavičně dělnosti a ochotě k dílu. Není to švind!? (Bravol Narodnostní boje nesmí vésti se se stanovišté potla čování jiných národností, Může se však žádati, by se rozumělo, co se zde mluví. On by prý neroa uměl, kdyby někdo mluvil česky Poslanec Fressl: Učte se tedy i Poslanec dr. Lueger: S tím učením to jde těžkol Poslanec Hořica: Vídeň je největším českým městeml Poslanec dr. Lueger praví dále: Nemůže se žádat, aby každý Němec uměl osm cizích řečí. Lép bude prý, naučí li se druzí jedné řeči — německé (Smích) Uvažuje neblahé následky sporů mezi ná rody a končí: Bůh naprav a spasí naší vlast!
doktor Lueger Fressl Hořica Němec Vídeň Bravol Narodnostní boj
23 article
Poslanec dr. Ivčevič: Prohlašuji jmenem chor- vatských a slovinských poslanců« Rozhodnutí před sedovo porušuje státní základní zákony i jednac řád a jimi zajištěnou rovnoprávnost jazyků našich s německým. Proto se připojujeme k protestu, který podali Čechové. (Pochvala v pravo.) Rozhodnutí před- sedovo, kterým se ponižují národové neněmečtí na národy druhého řádu, my se nepodrobíme, naopal musíme proti tomuto rozhodnutí co nejroz hodněji protestovati. Dodávám ješté, že právní existenci to hoto rozhodnutí neuznáváme. (Souhlas v pravo.) Posl. Černý dovozuje, že k ochromení parla mentu přispěla nejvíce vláda, která sestavila po slední trůnní řeč a která svým sobectvím národy rozeštvala. Další příčinou úpadku parlamenfarismu je soustava centralistická. Předseda prohlásil sice. že chce zachovávati se nestranně, zatím však provo- zuje pouze svoji libovůli. Ke konci podotýká řečník že vláda heslo »Justitia regnorum fundamentume změnila v heslo »lnjuria reguorum fundamentum« Posl. Šusteršič prohlašuje, že slovanský střed k němuž hlásí se zástupci různých slovanských na- rodností, neuznávají vyzývavého nálezu předsedova neboť protiví se základním státním zákonům i jed nacímu řádu i rázu sněmovny, jež je shiromážděním zástupeů rove oprávných a rovnocenných náredností Není v naší moci změniti zátímné rozhodnutí před sedovo, jež stalo se v mezích jeho právomoci, aby však nestal se prejudic, jmenem slovanského lidu jejž zastupujeme, protestujeme proti němu se vším důrazem. ni
doktor Ivčevič Čecho Posl Justitia
24 article
Posl. hr. Pálífy: Pokládáme za svou povinnost prohlásiti, že litujeme, že rozhodnutím předsedovým ze dne včerejšího byla způsobena nová debatta o jazykových poměrech. Tímto rozhodnutím věc pů vodně podružná, stala se důležitou otázkou. Zdá se že se doporučovalo pro předsedu, který byl zvolen celou sněmovnou, aby také po jazy kov stránce zachoval stáv, jaký nale zl, a neměnil tento stav ani ku pro- spěchu, ani ku škodě určité strany (Pochvala.) Po stránce věcné zdá se nám žádoucím, aby předseda rozšířil právo interpellace podávati ja- zykem mateřským také na jejich protokolování jejich čtení, při čemž ovšem může býti přikládán překlad německý. Pokládáme za správný jen onen postup, při kterém se dosavadní zvyklost zachováv i na dále, pokud věc tato nebude upravena změnou jednacího řádu a následkem toho litujeme, že ne- můžeme souhlasiti s rozhodnutím předsedovým. (Po- chvala v pravo.) nolžel Posl. Ryba: Názory posl. Daszyňského v záležitosti právě projednávané jsou směšny a se skutečnými poměry se neshodující. Posl. Březnovský: Ten zná jen poměr krakovských židu.
Posl Březnovská
25 article
Posl. Ryba: Kdybychom přijali národnostní stanovisko Daszyňského, padli bychom si navzájem do objetí. Otázka národnostní jest však drahým statkem, za kterýž musí býti bojováno i na dále (Pochvala a souhlas na lavicích českých). Socialisté jsou jedinou stranou v této sněmovně která se stanoviskem předsedovým se prohlásil srozuměnou. Otázkou jest však, zdali toto uznání předsedovi postačí. Tvrdí-li Daszyňský, že v tomto sporu musí rozhodnouti někdo třetí, tu musí tento třetí při svém rozhodování jednati dle zákona. (Po- chvala a souhlas na lavicích českých). Ujišťování předsedovu, že rozhodnutí své učini bez všeliké národní odmítavosti, nemůže se tudíž věřiti V této sněmovně jest strana, která s uznání- hodnou otevřeností se přiznává ke svým cílům, totiž, že náš národ chce zahubiti. Prozatím se ne- bojíme blesků novoprotestantských hřímačů Donna rových. Vidíme-li však, že celá levice jest ve vleku této nejmenší strany, že vliv těto strany sahá ještě mnohem výše, pak máme právo projeviti, že v tomto okamžíku se jedná o otázku mnohem důleži tější, nežli jsou toliko české interpellace.
Posl Daszyňský Donn
26 article
Co chce tato strana a její veřejní i tajní spo jenci, bylo patrno zřetelně z výkřiku včera učině ného: »Pryč s českými peticemi«. Přišťě postaví se pánové, jak se to již dnes děje v orgánu této strany, také proti neněmeckým slibům a naposledy budou chtíti pánové zříditi zkušební komisi, aby o každém jednollivém poslanci rozhodla, zdali jest hoden vstou- piti do této sněmovny na základě úplné znalosti němčiny. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Za takových okolností nemůžeme jinak, nežl spatřovati v nynějším nárazu německých stran novou elappu k uzákonění německé státní řeči. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Proto spravedlivý náš hněv a naše rozhořčení My a s námi naše obyvatelstvo s plnou silou a roz hodností postavíme se proti tomuto útoku. Nasadíme všechny síly své a prostředky, jimiž disponujeme abychom odvrátili potupu a pohanu, která má byt na našem národě tím spáchána. Mluvím jako klidný a rozvážný muž, prost všech planých výhrůžek, ale rozhořčený zpupností, se kterou jistí pánové hrají s ohněm mezi sudy paplně- nými prachem. Boj na život a na smrt, bude-l učiněn pokus vnutiti nám německý jazyk státní Tak nejednají mužové, kteří si přejí plodné práce. Pochybujeme tudíž o vaši snaze pracovati zde.
27 article
Pravý přítel míru a práce nepřicházel by do sněmu s takovými provokacemi. Kdo hází smolnou pochodeř do této sněmovny, chce, aby se tato stala obět plámenů. (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Řekněte upřímně: »Nechceme žádnou práci!« Chcete nás donutiti, abychom po druhé způsobil uzavření tohoto parlamentu, aby vláda pohodlněji provedla to, čeho parlameniní vynucení by vám sna působilo obtíže? My jakožto vinníci dle vašeho vý počtu musili bychom pak nésti následky ochromen parlamentu. Vědomi jsouce, že na nás jest nastražená past nebudeme jednati, jak vy si přejete. (Souhlas.) Př tom však prohlašuji s důrazem, abych se vyhnul všelikému nesprávnému výkladu, že ve svém arsenale máme zapřaženo v lafettách nejkrajnějšího odpor a že děla jsou nabita. (Souhlas v pravo, posměch vlevo.) Pohříchu stojíme v tomto boji nám vnuceném téměř sami. Oddělily se od nás strany, které by vlastně tvořiti měly náš přední i zadní voj, ale ani lo neutlumí v nás vědomí vítězství. Naši sousedé jsou národně dosti zajištěni a jsou v mnohem výhodnějším postavení i v mnohem lep- ších geografických poměrech, než my a proto nám nerozumějí. Jejich bratří v Poznani zaujali by snad vůči nám jiné stanovisko. Avšak nechť činí to, o čeho nemohou upustiti, prosíme však je, aby nám nepřekáželi v boji, který vedeme s činiteli, jež mají za spojence všechno, co má moc v této říší. Slavná vláda však nechť uváží smutnou nynější situaci říše. která má plniti především své historické poslání, byti totiž záštitou malých národností v zemích sudetskýcl a podunajských, jinak je veta po trvání této říše.
Poznaň
28 article
Jako centralistický jest tento stát par excellence ná- rodnostní na věky nemožným. Národové stali se již plnoletými a žádaji, aby jim bylo vydáno jejich dědí- ctví. To jest tak pravdou, jako jest pravdou, že 16 mill. jest dvakrát tolik jako 8 mill. (Hlučná po chvala a potlesk naj lavicích českých.) Poslanec Zámvorka: Celých 52. let, po která panuje císař nynější, trvá snaha po zdolání českého národa. Také vlády nynější poslání své pojím jí tak, že heslo »Viribus unitis« vykládají v ten rozum, ž se má vzájemnými silami vytáhnouti, proti Čechům Veškerá činnost vlády ukazuje k tomu, že existuje jakási dědičná vrtohlavost vlád rakouských. Naprol germanisační činnosti vlády je povinností naší, by chom ji co nejrozhodnějí potírali a ji svrhnouti hle děli. (Pochvala. Posl. Schönerer považuje věc za tuze váž nou, než aby chtěl baviti galerii lacinými vlipy. Vše němci považují celou debatu za protivnou jednacím řádu, protože však ujal se slova, prohlašuje, že Vše- němci nikdy neuznají předsedova ná ezu a v daném případě budou proli němu ostřeji prolestovati. Doráž na býv. předsedu Fuchsa velmi prudce, spilaje mu překrucovačů práva. Navrhuje vysloviti předsedov hr. Vettrovi nedůvěru pro zavedení dvojjazyčnostiv sněmovně a vyzvati ho, aby své prohlašení odvolal Táže se konečně, souhlasíli oba místopředsedov s předsedovým prohlášentm. Předseda hr. Vetter odpovídá, že již ve svém prohlášení vylknul, že v předsednictví nedocililo s shody o dotazech, troufá však, že oba pánové, na- skytne-li se příležitost, zachovají se dle jeho nálezu Táže se, kdo podporuje Schönererův návrn.
Čecho Posl Fuchsa Vetter Schönererův
29 article
Návrh je podporován dostatečně, načež předsed prohlašuje, že naloží s ním dle jednacího řádu. Posl. Wolf (k místopředsedovi Pradovi): Ná- sledek toho je, že se máte poděkovati. Mistopředseda Prade (k Wolfovi): Tady ne- máte co poroučet. Někteří poslanci navrhují zřízení nových nebo sesílení dosavadních výborů, což vesměs přijato. Schůze skončena v 5.25 hod. odp.; příští bude zejtra v 11 hod. dop. Mezi došlými spisy byly piliné ná- vrhy poslanců Schreitera a sp. stran výnosu ze dne 10. srpna 1895 o vykonávání státoohčanských práv úřadníkův a učitelů: — Šileného a spol. stran zadlužení selského a městského majetku: — Cingra a sp. stran zaměstnávání mladistvých osol a ženských, stran denní práce v dolech v neděli ve svátek. Další pilné návrhy podali také posl. dr. Brzo- rád, Kutscher, Schreiter, Wagner, Mo sey, Maštalka, Dyk, Udržak as sp. Mimo to podáno bylo mnoho prostých návrhů dotazů. Posl. JUDr. Dyk a spol. podali tento dota k ministru spravedlnosti Relsrma soudního řízení ve věcech občanských nesoucí se za zásadně oprávněnou snahou, zlevnil a zrychliti právní pomoc, obsahovala již sama v sob značné újmy pro stav advokátní a ukládala mu nov těžká břemena. Způsob však, jakým správa justiční dotyčné zá- kony z 1. srpna 1895 čís. 110 a 111, 112 a 113 říš zák. a ze 27. května 1896 čis. 78 a 79 říš. zák. v živo uvedla a dosud provádí, svědčí, že bylo a jest syste maticky k tomu pracováno, aby stav advokátní vůč soudům i vůči občanstvu byl znehodnocen a ve své hmotné existenci ničen.
Posl Wolf Mistopředseda Schreiter Cingr Wagner Maštalka Dyk Udržak JUDr Prad Ná
30 article
Četnými úřadními akty písemnými i ústními. počinaje již nařízením ze dne 3. prosince 1897 čís 92.801 (J. M. V. Bl. 44) uráží a zlehčuje správa ju- stiční stav advokátní, nabádá soudy, aby v jistých oborech kde zákon přibrání advokáta nezakazuje. rozeznávaly, je-li přibrání advokáta nutným čili nie udílí jim pokyny, aby nezřizovaly advokáty za správce konkursních podstat, aby advokáti nebyli zapisován do seznamu osob k vedení vnucené správy schop- ných; nakazuje, aby soudy odměnu za činnost advo- kátů před soudem co možno nízko vyměřovaly, ba neostýchala se ani prostřednictvím jiného správního úřadu (výnos c. k. místodržitelství dolnorakouského ze dne 24. dubna 1899), peněžním ústavům dávati pokyny, jak by při vymahání pohledávek obmeziti mohly agendu advokátní Soudce, kteří, pokud nejde o otázky čistě správní v konání úřadu svého mají býti neodvislými, postavila správa justiční pod quasi policejní dohled nezákonne instituce tak zv. soudních inspektorů a tito udílej důtky v otázkách právních nejen ohledně skon- čených věcí, nýbrž vměšují se dokonce i do záleži- tostí teprv zahajovaných, dávajíce pokyny, jak soudce rozhodovati má. A při tom hraje otázka útrat advokátům přisuzovaných úkol snad nejdůle- žitějšíi Ký div, že soudcové takovýmto působením správy justiční povzbuzeni a zmateni, vydávají svým pod- řízeným další výnosy a poukazy v tomže duchu, jak toho pověstným dokladem jest výnos praesidia štýr- sko-hradeckého vrchního zemského soudu z 28. srpna 1899. Cilem takového počínání, které znehodnocuje č- nitele v soudním řízení právě tak nezbytného, důle žitého a povzneseného jak jsou soudcové sami, není a nemůže býti pokrok v konání práva posn
V Bl
31 article
Neváhá-li státní správa podlamovati i hmotnou existenci advokátů, nutno miti za to, že chce poko- řovati a hubiti stav kdysi zámožný a posud ne odvislý, z jehož řad vždy vycházeli representanti po- litického a občanského života, kteří znalí jsouc zákona, v neodvislosti své vždy nejlépe dovedou orga- nisovati lid a býti strážci jeho práv a svobod. Když sešel se ve Vídni III. sjezd delegátů advo- kátních komor v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, aby se uradil o společné obraně proti takovému nebývalému utiskování stavu advo- kátního, tu V. E. v zahajovací schůzi dne 29. března 1900 slavnostně prohlásila »že správa justiční jest přesvědčena o velkém významu působení advokátů v životě právním, že má obyvatelstvo životní zájem na tom, aby soud- cové a advokáti při konání práva v souladu spolu po- sobíli, a ujistila V. E., že bude z nejbedlivějších úloh správy justiční, aby urovnala a schůdnou učinila cestu k tomu vedoucí a že chce svou přízen k zájmům stavu advokátního skutky prokázati.e
V E Vídeň
32 article
Místo těchto kýžených skutků provádí však c. k. ministerstvo spravedlnosti k největšímu rozhořčení našemu další útoky proti stavu advokátnímul Výnosem ze dne 20. října 1900 čís. 13876 na- řídilo totiž c. k. ministerstvo spravedlnosti, aby na příště k zastupování pohledávek kumulativních sirot- čích pokladen nebyli zmocňováni advokáti, nýbrž aby svěřováno bylo zastupování to soudním úřadní- kům, a aby do dlužních úpisů a postupních listin takových pokladen při okresních soudech byla po- jata doložka o tom, že se dlužník podrobuje přísluá- nosti soudu okresního (kde totiž zastupování advo- kátem příkázáno není). Tím nařídilo samo c. k. ministerstvo spravedl- nosti obcházení předpisu § 27. c. s. ř. na úkor advokátů. Dále vyzval v tom oboru známý odborný před- nosta pan dr. F. Klein před krátkým časem praesi- dium c. k. vrchního zemského soudu v království českém, aby co nejdříve při vhodných příležitostech ústně upozorňovalo praesidia všech sborových soudů a tato opět ústně přednosty okresních soudů, by obe- censtvo k tomu bylo nabádáno, aby si dávalo žalob do 1000 K sepisovati u soudů sámých. Zároveň udě- len by! další pokyn, aby ustanovení § 65. 1 odst. c. s. ř. o právu chudých bylo extensivně vykládáno tak, že neplatí jen pro chudé, nýbrž ve všech přípa- dech, kde to soudce uzná za vhodné.
doktor F Klein
33 article
Poněvadž tato opatření justiční správy jsou v od- poru s písmem i duchem zákona a pravým posmě- chem vůči onomu slavnostnímu slibu Vaší Excellence činí podepsaní nejen v zájmu těžce poškozovaného stavu advokátního, nýbrž i v zájmu neodvislosti samostatnosti boudcovské a v zájmu ohčanstva právní pomoci advokátů nevyhnutelně potřebujícího, k Vaší Excellenci tento dotaz- I. Jest si V. Exc. vědoma důsledků, které vyvo- diti lze z toho, že slavnostní slib V. Exc. daný llI. sjezdu delegátů advokátních komor přes uplynutí takřka celého roku dosud splněn nebyl, ba že v pří- mém odporu se slibem tím protiadvokátní činnost c. k. ministerstva spravedlnosti řízená odborným přednostou panem drem. F. Kleinem nejen nebyla zastavena, nýbrž že se v ní, jak hořejší výnosa opatření dokazují, způsobem neslýchaným za zodpo- vědnosti V. Exc. dále pokračuje II. Jest V. Exc. ochotna neprodleně zaříditi, aby veškeré výnosy, pokyny a opatření směřující proti advokátům a proti neodvislosti soudcovské, zejmnena pak ty, které nahoře jsou uvedeny, byly odčinčny aby veškerým orgánům správy justiční bylo uloženo, by ke stavu advokátnímu jako k činiteli rovnocen- nému se stavem soadcovským přihlížely a aby se zdržely vydávati soudům jakékoli písemní neb úslní příkazy a pokyny na úkor stavu advokátního III. Vzhledem k palčivosti věci, očekáváme o V. Exc. odpověď na tento dotaz v jedné z nejbližších schůzí sněmovny.
Klein
34 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. února. (Neněmecke dotazý.) Polské kolo počiná prováďěti svou politíku »volné ruky«. Usneslo se, ze do sporu o neněmecké dotazy se vkládati nebude a schváli tedy vše, co v té věci nařidli milostivá vláda prostřednietvím hr. Vettra. Kolo polské, jež jde zase poslušně za panem Javorským do spolku s německou levici, tváří se při tom, jakoby ve sporu o neněmecké dolazy běžel jen o dolazy české, zamlčujíc ve svých or- gánech, že česká delegace domáhá se rovno- právnosti pro všechny neněmecké jazyky ra- kouské. Tak sype svým čienářům do očí písek Ivovský »Przeglad«, jenž tvrdl, že by připuštění neněmeckých dotazů porušilo rovné právo všech národů, tvořic zvláštní výsadu pro Čechy. ! Listy neodvislé od polského kola nezakrývají však svým čtenářům pravého významu nejnovějšího parlamentního sporu a ukazují na nebezpečen- ství blížíci se státní němčiny. »Nová Reforma« varuje před jakýmikoli ústupky Němcům se strany slovanských klubů. »Běží tu o dvě věci — piše v dnešním listě —- o sankci systému, zaváděného drem. Körbrem, o faktické uznání nadylády levice v duchu německém a centrali- stickém a o zkrácení svobody poslanecké, svo- body při uživání oprávněných jazyků. Jestliže
Němec Praha Čechy
35 article
Poláci, Čechové, Rusové a Slovinci musejí roz- uměti jazyku německému, poslouchati ho celé hodiny v parlamentě, ba i mluviti oním jazykem, pak jistě nevzpuchnou Němcům uši, bude-li se některý dotaz neb návrh čísti v jazyku slovan- ském. Či mají slovanské jazyky v tomto parla- mentě, jenž má býti strážcem rovnoprávnosti, obdržeti již tak podřízené místo, že pouhý jich zvuk smi Němce vyrušiti z rovnováhy ? Kdyby slovanské kluby učinily Němeům i tento ústupek, jaký pak význam bude míti parlament pro země slovanské? Zde, kde běží o zásadu tak význač- nou, sluší se zvolati na německou levici a vládu Körbrovu: Ani kroku dále! Pod praporem le- vice, spojené s drem. Körbrem, jíti nemůzeme.« Z Krakova, 21. února. (Přirážka ko- řaleční.) Když vláda v prosinci minulého roku odvolala na všech zemských sněmích svůj návrh na kořaleční přirážku, Poláci neměli dosti ostrých slov, aby pokárali dra. Körbra za tento ústupek na prospěch centralistů a ohlašovali mu rozhodný boj na říšské radě, jíž nyní vy- hraženo o návrhu tom rozhodnouti. Od té doby bojovnost polského kola splaskla úplně. Dnes ohlašuje »Czas«, že se polské kolo všemožně přičiní, aby vládní návrh byl co nejrychleji projednán, ba jemu že náleží bez odporu prvé místo před všemi ostatními návrhy. A přece je nynější vládní návrh právě pro Halič nejméně výhodný. Nemluvě o tom, že odvoláním návrhu na sněmích a přikázáním jeho říšské radě zten- čena opětně právomoc zemských sněmů ve pre-
Polák Čecho Němec Körbrův Czas Rusová Krakov Halič