2
masthead
V Praze, v pátek dne 22. února 190
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí nes
v Praze v administraei
na neěsl
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvejí čonáškou
na měsíe
na čtvrt. leta
ve flislkách: 2 K 80
na něsíe -
Pošton:
3kok
na čtvrt leta “ . . .
s dvojí zisllkov
na měsše
na čtvrt leta
Praha
5
article
Hrabě Vetter v ohni českém.
Hrabě Vetter v ohni českém.
Včerejší zasedání rady říšské už z předu
bylo ohlášeno jako věnované předsedovi hr.
Vettrovi. Předvčerejší vyjádření jeho, jak se
chce zachovati k dotazům poslanců, podaným
v jazyku jiném než německém, samo usta-
novilo denní pořádek schůze včerejší. K tomu
vyjádření zajisté nebylo možno mlčet. Roz-
umí se samo sebou za nynějších poměrů ve
vnitřní politice rakouské, že se týkalo hlavně
poslanců českých a že bylo namířeno hlavně
proti ústavním a přirozeným právům jazyka
českého. Proti právům našeho jazyka byla
také celá nepřátelská výprava se strany ně-
mecké v otázce poslaneckých dotazů pod-
niknuta. Poslanci čeští tedy neváhali dáti hr.
Veítrovi včera svou odpověd.
Do té chyíle, co píšeme tyto řádky, není
ovšem ještě zjevno, jakým způsobem za-
sedání říšské rady skončí. Z počátečního prů-
běhu jeho a ze základního tonu, na nějž
obhájci práv jazyka českého proti libovůl
předsedově uhodili, ovšem už bylo patrno, že
byl se strany české za práva všech ne-
německých jazyků v parlamentě vídeňském
zahájen zápas vělice vážný, zápas významu
dalekosáhlého. Zápasy toho druhu v té ná-
ladě, v které nový parlament se sešel, cho-
vají v sobě zárodek nenadálých bouří a prud-
kých vichřic. Předseda parlamentu, který má
nabyti schopnosti k positivní práci zákono-
dárné, který má dohoniti a nahraditi, co před-
chůdce jeho za posledních tří let svého trvání
zanedbal, na samém počátku své činnosti
uvedl dělnost i tohoto parlamentu nejdříve
v pochybnost. Vmísilť se do věci, do kter
jemu nic nebylo a není a učinil v ní rozhod-
nutí, které cestu ku práci v parlamentě za-
tarasilo.
Vetter
Roza
Veítr
6
article
V trůnní řeči pravila vláda Körbrova, že
otázka jazyková na příště má býti vyřízována
toliko cestou zákonnou. Ač pak ji proti prá-
vům jednotlivých království, zemí a národů
přikázala k zákonnému vyřizování parlamentu,
jemuž ani podle ústavy nepřináleží, přece se
vyslovila pro zákonné upravování a upra-
vení její, vymyťujíc na příště všeliké nařízení
ministerské. Proti tomuto obsahu trůnní řeči
hr. Vetter, jako předseda nového parlamentu.
sám nejdříve jednal, vysloviv se, jak bude
nakládati s dotazy poslanců, které by byly
podány v jazyku jiném, než německém. Práva
všech jazyků v Řakousku jsou uznána a za-
ručena článkem 19. ústavy prosincové. Ten
čianek posud jest zákonem, v Rakousku plat-
ným, jako podstatná čásť celé ústavy. A bude
i zůstane zde platným, pokud na místo jeho
nevstoupí zákon jiný.
Však to by bylo v celém světě néco
z brusu nového, aby předseda parlamentu
sám o své vůli směl některý posud platný
zákon měnit, aby sám směl nějaký nový
zákon stanovit. On sám o sobě nesmí ani
vykládat nějaký zákon posavadní. Právo
všech jazykův rakouských jest dle článku
19. ústavy prosincové úplně stejné, a ku právu
každého jazyka zajisté náleží i právo jeho
k podávání dotazův poslaneckých. V záko-
nodárném sboru, založeném na ústavě pro-
sincové, přece přede všemi jinými místy
musí býti nejen bezpodmínečně uznáváno.
ale i bez zkrácení prakticky prováděno právo
jazykové každého národa, žijícího v této říši
a majícího své zástupce v parlamentu.A
toto nepopíratelné, i ústavou prosincovou,
zdělanou svého času největšími nepřáteli če-
ského národa, prohlášené a uznané stejné
právo všech jazykův rakouských předevčí-
rem předseda nového parlamentu chtěl po-
rušiti, zkrátiti na prospěch jazyka něme-
ckého.
Vetter
Rakousko
7
article
On sám o své vůli chtěl začíti v parla
mentě s jazyky neněmeckými takovou mani
pulaci, ze které jejich podřízenost pod jazyk
německý by byla zjevná. On sám si oso-
buje moc, vydávati nařízení, jakou mě-
rou některý neněmecký jazyk rakouský v sa-
měm parlamentu jest oprávněn. On sám
osobuje si moc, zvrhnouti článek 19. ústavy
prosincové a vydati nějaký dodatek k jedna-
címu řádu, jejž kdysí celá sněmovna
byla pro sebe vypracovala! Trůnní řeč
ohlásila, že jazykové spory v Rakousku od
nynějška budou se vyřizovati toliko cestou
zákonův, ale pan předseda nového par-
lamentu začal svou kariéru libovolným
ustanovením, kterým všechny ne-
německé jazyky rakouské v jejich prá-
vech by chtěl lirubě poškodit, kterým by
chtěl ubrati jim i z té míry, která po spra-
vedlnosti i podle samého znění ústavy pro-
sincové má býti teprv doplněna na úplnou rov
nost s jazykem německým!
Jak hr. Vetter může zodpovídati toto
své jednání, čelící přímo proti podkladu, na
němž sám nynější parlament stojí, i proti
jednacímu řádu, jímž se spravuje? Odkua
nabral smutné odvahy k potlačování práv
jazykův neněmeckých v samém parlamentě?
Zcela správně poslanci národa českého včera
vytkli mu úmysl jeho, zkrátiti práva jazykův
neněmeckých při dotazech v parlamentě,
jakožto porušení ústavy i jednacího řádua
zcela rozhodně popírají joho moc, aby se
povznesl nad zákony posud platné.
Zcela dle pravdy vytknul dr. Pacák,
jenž jmenem všech lidových poslanců českých
podal protest proti předvčerejšímu vyjádření
předsedovu v otázce jazykové při dotázech,
že vržena jest nová pochodeň do parlamentu,
v němž mír, pořádek a dělnost jsou naprost
nemožny, pokud tyto štvanice německé proti
národu českému potrvají. Rovněž dr. Stránsky
po pravdě obviňuje hr. Vettra, že, popíraje
blné a nezkrácené právo všech jazyků ne
Vetter
Pacák
Stránsko
Rakousko
8
article
německých, v první řadě ovšem jazyka če-
ského při interpellacích v parlamentě, zaha-
juje jen novou dobu nezákonností a nového
potlačování neněmeckých národů v Rakousku.
»Právo a zákon porušují se tu způsobem
nejničemnějším«, pravil jmenovaný řečník a
upírá předsedovi parlamentu všeliké právo
aby sám vyřizoval jazykovou otázku v Ra
kousku. Poukázal, že i předseda parlamentu,
ač nemá býti předsedou ani levice ani pra
vice, nýbrž celého sboru, rovněž jako vláda
Körbrova couvá před násilnictvím německým,
a že posud se neví, kde toto couvání skončí.
Poslanec dr. Brzorád dle skutečné pravdy
konstatoval, že otázku jazykovou při posla
neckých dotazech vrhli do parlamentu Němci,
aby Čechy provokovali, však Čechové že
dovedou dáti náležitou odpověď k nesprave-
dlivosti předsedově. Zároveň řečník český
varuje hrab. Vettra ještě v poslední hodině,
aby opustil cestu, kterouž svým předvčerej
ším vyjádřením nastoupil proti rovnému
právu všech jazyků rakouských. Táké posl
dr. Kramář pověděl hr. Vettrovi, že porušuje
ústavu i jednací řád jen se sklonil před
diktátem Němců; však Čechové že dove-
dou ubrániti práv svého jazyka v parlamentě
i proti nim i proti němu.
Spravedlivá věc národa českého měla
i včera v říšské radě statečné obbajce. Tuby
boj, podniknutý a vedený poslanci českými
za práva všech neněmeckých ja-
zyků v Rakousku proti německým
stranám v parlamentu a proti jeho předse-
dovi, hr. Vetter podnítil sám. Na něj padá
vina i za další jeho průběh.
doktor
Brzorád
Němec
Čecho
Vettra
Kramář
Vetter
Rakousko
Čechy
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze ostá.
(Pův. a tel, zpráva »Nár. Listůc)
Z Vídně, 21. února.
Hrabě Vetter jest jako onen paša, který ve
válce rusko-turecké byl generalissimem. Kon-
centrsje se totiž pořád do zadu. V přičině cen-
surůího práva naproti interpellacím dal se na
žalostný ústup a slíbil jako dítě, přistižené při
nezpůsobu, hrozí-li se mu metlou, že podruhé
to neudělá.
Včera odepřel ke svému rozhodnutí o ne
německých interpellacích slovo všem. Dnesje
udélil všem. Bylo jich sedmnáct. A potom at
někdo řekne, že pán z Lilie není rytirem pez
bázné a hany
To byl den soudu dnes nad ním, den
hněvu, den ortele, jaký nebyl slyšen o žádném
presidentu, vynosen nad žádným. Ani chvilku
by nezůstal v jiném parlamentě předseda, kte-
rému se řekly věci, z jakých obviněn a usvědčen
byl tu hr. Vetter. První místopředseda klubu
českého předpověděl mu, že bude postižen
údělem hr. Clara, kterého na stolci předsední-
ckém v příčině porušování práv českého jazyka
napodobuje. Nechť je přesvědčen, že ho nemine
osud ten, nevyhne-li se mu dobrovolným od-
chodem. Propůjčil se Všeněmcům a snížils
k roli sebe nedůstojné. Ale opováží-li se vyma-
niti se z nevolnictví, do kterého se dostal, bude
jistě obětován a nějaký Körber II. vrhne jey
na pospas, jako jim byli hozeni jeho před-
chůdcové.
Vetter
Claro
Vídeň
poslanecký sněmovna
Kon
10
article
Poslanci Pacák, Kramář, Brzorád.
Stránský, Plaček, Fořt a Ryba vy
vstali proti němu jako žalobcové a fulminant-
ními výklady, plnými ohně, vervy, nevole, roz-
hořčenosti a roztrpčení dovodili, jakého se do-
pustil bezpráví.
To byl dnes skvělý den opět pro českou
delegaci. Po dlouhé době mohla mluviti zase
volně a svobodně, z plných plic, ale také z plna
srdce, nejsouc tísněna krunýřem ohledů, nejsoue
spjata svěrací kazajkou opportunity, nikoho a ni-
čeho nedbajíc, jen sebe, svého uraženého citu
a svého práva, nedbajíc na nie, leč na hlas
svého svědomí a nitra.
Pacák
Brzorád
Stránský
Plaček
Fořt
Ryba
11
article
Opět zaburácely sněmovnou české projevy,
obrněné a válečné, procitla stará bojovnost
když bývalý prvni místopředseda poslanecké sně-
movny za éry Badenovy ohlásil, že také my do-
vedeme hájiti svých práv, bylo silné a hluboké
vzrušení a pohnutí v celé sněmovně, až po stro
v obou patrech nabité.
Hr. Vetter věděl, že nedopustí-li rozpravu
tu, nedostane se dnes přes zahájení schůze, ba
že tato bude poslední vůbec. Tím si budiž vě-
dom. Druhý výbuch stejného druhu, jako byl
včerejší, tento parlament nesnese. A dále budiž
si vědom on i dr. Körber, že není věc odbyta
dnečním rokováním. Bylo provisorním. Češt
poslanci, kteří včera byli sbromáždění do pozd-
ního večera, neměli ani pokdy k přípravám.
A přece jejich výkony řečnické byly vesměs
výborné, nepostrádajíce ani věcnosti, ani politi-
ckých exkursi, ani point, ani posudků celési
tuace parlamentní. Byla v nich pevná odhodla-
nost, rozhodnost k odvetě, říznost v replice,
ráznost v útoku a zároveň nepokrytost, s jakou
pověděli, že české poselstvo nebojuje s prázd-
ným arsenálem, nýbrž užiti ho je připraveno,
kdyby bylo k tomu dohnáno.
Též poslanci Rataj, Kubr, Černý
Zázvorka zasáhli do jednání toho. Poslanec
Fressl soustředil na sebe pozornost způso-
bem jiným. Za řeči dra. Brzoráda donesl velké
plakáty, obsahující če veným tiskem článek XIX
státních základních zákonů v plném znění.
Rozdával je napřed českým a polským po-
slancům. Jeden z exemplářů doručil poslanci
Rafaelu Pacherovi, česky umějícímu, který k ne-
malé zlosti svých stoupenců jej přijal a četl.
Potom položil po jednom výtisku na stůl mi-
nistrů Wiltka a Calla. Pak, chopiv sklenku
s arabskou gumou se stolku presidentova, ja
Badenův
Vetter
Körber
Rataj
Kubr
Zázvorka
Fressl
Brzorád
Pacher
Hradec
12
article
se lepiti jeden na průčelní stěnu. Posl. May
reder přihnal se jako zběsilý, za ním Glöekner
a jiní a strhali paplr. President zvonil. Jeho ná-
městek Prade sestoupil k Fresslovi, pravě, že
není to dovoleno. Poslanci se všech stran se
al
sběhli.
Podobalo se, že dojde ke srážce. Na ně-
mecké radikály působil totiž rudý český text
jako červeň na jistého ptáka. V největším lo-
mozu a zmatku provolal Schönorer » Sláva
Sláva ! Vzdejte čest rytmistru na presidentském
křesle!« Tak volal vrchní velitel všeněmeckého
svazu, nejspíše následkem zprávy, že hr. Vetter
ve dnešní audienci, ve kteréž odevzdal císuř
usnesení poslanecké sněmovny, byl v uniformě
vojenské.
Posl. Daszyňski, který jindy není ne
citelným jde-li o práva národní, byl jedinlým
poslaneem, jenž je s nálezem hr. Vettra spo-
kojen. Ani němečti pokrokovci, za které mluvil
Gross, ani němečtí nacionálové, jichžto mínění
tlumočil dr. Derschatta, ani němečtí radi
kálové, kteří skrze Schönerera dokonee
navrhli, by sněmovna vyslovila presidentu ne-
libost, ani Slovinci, kteří vyslali do diskusse
dra. Šusiteršiče, ani Chorvaté, jmenem
kterých vyslovil solidaritu s Čech y zem-
ský hejtman dalmatský dr. Ivčevič, ani kon-
servativní šlechta, která ústy svého předsedy
hr. Pálíťya podala protest, — ni k do,
pranikdo neschvaloval nespravedlnost
hr. Vettra proti neněmeckým jazykům. Jen ny-
nější vůdee internacionálů ve vídeňském parla-
mentě Ignác Das zy ň s ki,
Způsobilo-li již toto stanovisko nejvělší
podiv, byl úžas ještě větší pro způsob, jakým
mluvil o poměrech v Čechách. Tak, j ak
mluví a plší o nich poslední šmo-
kové v nepřátelských žurnálel ch.
Posl
May
Fressl
Sláva Sláva
Vetter
Daszyňski
Gross
doktor
Derschatt
Chorvat
Čo
Ivčevič
Pálíťya
Ignác
Čechy
poslanecký sněmovna
13
article
Je vidět, že poměry v Čechách jsou mu na-
prosto nepovědomy, může-li tyrditi, že my Če-
chové chceme zde utlačiti Němce, kterým jsme
bezpočtukrát zaručiti hodlali zákonem úplnou
rovnost, my, jichžto soukmnenovci snášejí v tak
zv. německém uzavřeném území horší los, než
Poláci v Poznaňsku.iii 4. l e
Minulo teprve 24 hodin, co hájili sociálni
demokraté za podpory českých poslanců plné
interpellační právo. Dnes, kde jednalo se o ja-
zykovou jeho stránku, vysekli hr. Vettrovi za
to, že širočinou otesal práva jazyků nenéme
ckých, hodně hlubokou poklonu. A tu měl ještě
posl. Daszyňski odvahu holedbati se, že on
jeho devět soudruhů jsou nejspravedlivější stra-
nou l
Dostalo se mu rozhodné odpovědi koll.
posl. Rybou, jenž uvedl se do sněmovny
sťastnou, účinnou a na řízně polemice založe-
nou řečí.
Pan dr. Lueger, starosta vídeňský, n
novo dnes dokázal, že není s to, aby o nějaké
vážné věci vážně promluvil. Zklamal se v místě.
kde řečnil. Domníval se býti »u zlatého rýsae
Podle toho byly také jeho vtipy hodně hospod-
ské. V posledních fraškách a v nejošumělejsi
operettě by nikdo k nim se neutekl.
Když ministr-president odcházel — bylo
již k 5. hodině — ze síně, vzdychl: »Zas
ztracený den !«
Poslanecká sněmovna zasedá již tři neděle
a ještě se nedostala k jednacímu pořadu. Kdy
se k němu dostane, kdož vi? . .
Němec
Polák
doktor
Lueger
Čechy
Poznaňsko
poslanecký sněmovna
14
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12 hod.
18 m. odpol. a sdělil sněmovně: Císař přijal v po-
ledne ve dvorním zámku předsednictvo posla-
necké sněmovny, jež mu oznámilo sněmovní usne-
sení ze dne 14. t. m. a ubezpečilo mocnáře odda-
ností sněmovny, a na jeho proslov odpověděl: Jsem
povděčen návštěvě pánů, kterýmž poslanecká sně-
movna svěřila správu svých záležitostí. Za trvajíeí
doposud rozvášněnosti přijde ještě nejedna bouřná
chvíle, jež bude vyžadovati svrchovaně vaší trpěli-
vosti a klidu, doufám však, že ke zdárné práci máme
bliž než dosud. Za příslušný důkaz považují vaši
volbu, jež provedena na základě všestranné důvěry.
Troufám, že vykonáte svou nesnadnou úlohu s roz
vahou, přiměřenou poměrům a vynasnažíte se vše
možně, aby se dokázala obyvatelstvu opět velká
důležitost všeliké parlamentní činnosti.
Cisař požádal konečně předsednictvo, aby tlumo-
čilo sněmovně jeho dlky.
Předseda žádá sněmovnu, aby vzala zprávu t
na vědomí a vložila ji do zápisníku dnešní schůze
(Hlučná pochvala.)
Po přečtení došlých spisů přihlásilo se ně-
kolik poslanců o slovo ku
včerejšímu stenografickému protokolu
Posl. dr. Pacák: V této sněmovně stalose
již leckteré rozhodnutí proti právu a zákonu, ale
takové hrubé porušení ústavy a jednacího řádu ne
bylo spácháno ještě žádným presidentem jako tímto
neodvislým panem hr. Vettrem (Souhlas u po-
slanců českých.)
Rozhodnutím tímto jako jediným
škrinutím péra přestaly existovat
ústava a jednací řád. (Souhlas u českých
poslapců.)
Článek XIX. stanoví, že v životě veřejném každý
může užívati svého jazyka, předseda však v té při-
čině rozhodl opačně. (Souhlas u poslanců českých.
Vetter
Cisař
Posl
doktor
Pacák
necký sněmovna
nost sněmovna
15
article
Posl. Nchönerer: Mluvte přece českyl
Hlasy u Čechů: Mlcte, vý Prušáku!
Posl. Hoříca: Vzpomeňte si, že vaši Prušáci
r. 1866 uznali naše staroslavné království české!
Posl. Schönerer (bráně rukou): Jen se ne-
plašte! Moje rada je zcela otcovská. Abyste totiž
užili práva, které vám náleží. Mluvte tedy česky
(Odpor u Čechů.)
Posl dr. Facák (k Schönererovi): Jděte n
své místo a nechte nás s pokojeml
Hlasy u Čechů: Jdéte do Pruska! Jděte do
pivnicel
Posl. dr. Pacák: Mluvíme li česky řvete na
nás, mluvíme-li německy není vám to také vhod.
S vámi (ukazuje na německé radikály) nic není. Jest
nejlépe zůstaviti vás vašemu osudu. (Soublas u po-
slanců českých.) Nejiépe by bylo, kdybyste šli tam
do oné říše, kam chcete a kam náležíte.
Posl. Schönerer: Musíte přece užívati práva
svého mluviti česky. Proč mluvite nenávtděnou něm-
činou?
Posl. Hořien: Roku 1866 Prušáci také mluvlli
česky. Vydali proklamace »ke staroslavnému králov-
ství českému«, kde nás vyzývali k velezrádě. (Po-
chvala u Čechů.)
Posl. dr. Pacák (pokračuje): V § 68, jednacíh
řádu je stanoveno, že dolazy musí býti sděleny
Posl
Čecho
Prušák
doktor
Facák
Pacák
Schönerer
Prusko
Schönerer
16
article
ministrovi hned, že se musí v téže schůzi pročtsli
ve které byly podány, pan presidení však řekl, ž
musí býti napřed přeloženy. Žádám presidenta,
aby nám nemluvil fráze, nýbrž uda
zákon, na kterém spočívá jeho rozhod-
nutí. (Souhlas u poslanců českých.)
Hlasy u Čechů: Předseda neposlouchá. (Česky)
Poslouchejie přece, pane předsedol
Posl. dr. Pacák (pokračuje): Všeněmci po-
křikovali: »Držte se jednacího řádu«, ale také ti páni
nedovedou mu udati, kterým místem jednacího řádu
se má předseda říditi. Jeho rozhodnutí jes
proti všemu zákonu a právu. (Souhla
u poslanců českých.)
Nová praxe, podle které dnes opět nebyly pře
čteny dotazy neněmecké, ba ani dotazy včera po-
dané, jest porušením parlamentní zvyk-
losti třicetileté, zároveň však porušením
ústavy a jednacího řádu. To musí býti při-
bito, aby pánové na levici, kteří se pořád vydávaj
za brdiny svobody, věděli, jak svět ostatní soudí
o jejich postupu ve věci, ve které jde o svobodu
českého národa. Zajímavo je také, že předseda tentýž
den o jednacím řádu rozhodl způsobem dvojí m
Při sporu o censurní právo naproti dotazům svolil
k debatě, při svém prohlášení však o neněmeckýc
dotazech odepřel ji. Jednací řád se tedy vykládá, jak
se panu předsedovi libí.
Čecho
Posl
doktor
Pacák
17
article
Hlasy u Čechů: Jak levice chcel
Posl. dr. Pacák: Bylo největší zpupností, tuto
věc hoditi do sněmovny. Strany, které prohlašovaly,
že chtějí pracovati, bázejí pochodně samy a nestydí
se, bráníme-li se, tvrditi ve svých žurnálech, že t
jsme my, kteří rušíme jich kruhy. »Nene Fr. Presse
a jiné orgány levice pracují lží a podvodem, svalujíce
na nás, co sami vyvedli páni z levice. Upokojen
poměrů zde ve sněmovně a v říši je st
nemožné, dokud jsou takové štvanice
z německé strany proti slovanským ná-
rodům ve sněmovně provozovány. Tímto
ustavičným drážděním, těmito útoky proti rovno-
právnosti stupňuje se rozhořčení až k bodu varu.
Čecho
Posl
doktor
Pacák
Francie . Presse
18
article
Snad si to pánové na levici přejí. (Souhlas u po-
slanců českých.) Nezapomínejte však, pánově, že jest
vás 8 millionů, Slovanů však 16 a že by mohl při-
jíti konečně den, kdy s vámi bude jinak účtováno
nežli dosud.
Posl. dr. Kramář: V Rakousku se s nim
účtovati nebude
Posl. dr. Pacák! Ale přijde doba, kdy budou
s vámi účtovati národové sami a potom bude konee
mazlení se státu s Němci. Rakousko jest různo-
národní stát a této jeho pováze musí býti vyhověno.
Vztyčujete-li Gesslerův klobouk státní němčiny, uvá-
díte tento stát ještě do větších zmatků. Spokojen
slovanšti národové by zajisté přijali faktický stav
aby se s vámi dorozuměli. Chcete-li však ustavičným
štvaním dosábnouti, aby se úplně vzalo to málo, co
nám bylo dáno, vymáháte-li jako Spens-Booden
Böhm-Bawerk lstně odvolávání toho, co nám náleží,
potom nemůže sněmovna se dostati ku práci. Jest
jenom jediný východ k úlevě sněmovny, ten jest
jazykové věci dáti do sněmů zemských.
(Souhlas u Čechů.)
Trváme na státních základních zá-
konech a na jednacím řádě, podle kte-
rých se musí říditi také předseda.
Řekl, že interpellace se musí státi srozumitelnou
všem. Dovolával se praecedencí za dřívějších neně
meckých předsedů. Není však pravda, že taková
praecedencia jsou. Jediný praecedenční případ se stal
za Chlumeckého, klerý řekl, že musí napřed míti
autentický německý překlad. Tato otázka se vleče již
od r. 1875. Tenkráte podán byl návrh, aby každá
řeč byla protokolována v oněch jazycích, ve kterých
se vydává řišský zákonník. Tentokráte odvětil dr.
Posl
doktor
Kramář
Pacák
Němec
Gesslerův
Čecho
Rakousko
Booden Böhm
19
article
Sturm, že provedení návrhu toho jest obtížné
z důvodů technických, jelikož nelze opatřiti steno-
grafů. Právo podávati dotazy jazykem mateřským
však bylo vždy uznáváno
Smoka prohlásil, že nemůže připustiti proto-
kolování řečí neněmeckých jen z té příčiny, že bylo
by třeba mnoho stenografů, což by vyžadovalo
mnoho peněz. U něho tedy rozhodovaly momenty
finanční. Když na něho vznesen byl dotaz v tě věci
dovolával se finančních a technických námitek
Chlumecký skutečně učinil prohlášení, jaké hr
Vetter včera uvedl. Pan dr. Kathrein však, který jest
nyní naopak přítelem levice a který také proti nán
na konferenci předsedů všech klubů mluvil, který
snad rozhodl to, co proti nám včera předseda vy-
hlásil, nerozhodl spornou záležitost, když byl před-
sedou, nýbrž řekl, že ji přikáže parlamentnímu
bureau. (Slyšte! Slyšte!)
Předseda Abrahamowicz řekl, že jako pro-
visorní předseda nemůže rozhodnouti a zůstav
rozřešení presidentu definitivnímu. Dr. Fuchs na
dotazy posl. Fochlera, dra. Grossa a soudr. ve při-
čině české interpellace posl. Jos. Steinera prohlásil
Myslím, že neprotiví se tomu žádný
paragraf jednaciho řádu, aby česká
interpellace byla pojata do protokolu.
(Slyšte! Slyšte!) Kdyby jednací řád obsa-
hoval určité pravidlo, že dotazy se
mobou podávati jen německy, zaji sté
bych se jím řídil. Není tomu však tak-
Nemůžete mně tudíž činiti žádné vý-
čitky, že jsem dotaz Steinerův do pro-
tokolu dal.«
To byl předseda Fuchs.
Posl. Březnovský: A byl to také Němec!
Posl. dr. Pacák (končí): Není prav da, že
zvyklost datuje se teprve pět čtvrtí roku. Také dříve
podávány byly dotazy, obsahující zabavené stati no
vinářské jazyky neněmeckými. Ty byly přijímány
též drem Kathreinem a nalézají se v protokolech
r. 1896 —1897.
Vetter
doktor
Kathrein
Fuchs
Fochler
Steiner
Steinerův
Posl
Němec
Pacák
20
article
Praejudic nesvědčí pro předsedu,
nýbrž proti němu. Proti němu svědčí také
zákon a právo. (Pochvala u Čechů.)
Protestujeme tudiž co nejdůtklivěji
proti nezákonnému a proliprávnímu
jeho postupu (Pochvala u českých poslanců. )a
proti jeho rozhodnutí. Aby nezjedna! se
žádný praejudie do budoucnosti, navrhuji, by tento
náš protest dán byl do protokolu. (Hlučný potleska
pochvala v pravo.)
Posl. dr. Kramář: Ohražují se proti tvrzení
předsedovu, jako bych také já byl mezí těmi, dle
jejichž voru chce pan předseda prováděti jednací
řád. Tehdy, když já jsem náležel presidiu, stal se
jediný podobný případ, a tehdy předseda Abraha-
mowicz sám učinil rozhodnutí, o němž jsem já ne-
věděl. Musím tedy co nejrozhodněji protestovati
proti tvrzení, že já jsem byl účasten při podobném
rozhodnutí, a kdybych tehdy byl býval tázán o radu.
zajisté bych mluvil v témž smyslu, jako dnes.
Čecho
Posl
doktor
Kramář
21
article
Snad jsou někdy sitnace, kdy se hraje o nej-
vyšší zájmy slátu a kdy předseda je snad nucen
rozhodnouti proti jednacímu řádu. Tu jest všal
jeho povinností otevřeně vyložiti poměry, donucující
ho k porušení jednacího řádu. Tu dojde k boji
zvítězí-li, je velkým mužem, je-li vlastní neb ciz
vinou přemožen, jest mužem odbytým, a musí osud
ten sněstí klidně.
Tam však, kde se jedná o boj a kde se nejedná
o státní zájmy a o dělnost sněmovny, není dovoleno
nedbati jednacího řádu a prostě učiniti rozhodnutí
libovolné. Tak činiti jest nejhorší strannictví.
(Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Kdyby bylo Rakousko státem německým, neměl
bychom této nepříjemné debaty, avšak Rakousko
jest státem mnohojazyčným. Kdyby bylo státem ně-
meckým, vůbec by již dávno neexistovalo a sen
p. Schönererův byl by již splněn. Jenom v šetřen
jiných národností spočívá raison d'ětre Rakouska.
Chcete-li rakouský stát udělati německým, bylo by
to největším nestéstím tohoto státu. Dva německ
Rakousko
22
article
noTl sb
v urebném prodeji:
ranní čí-lo o solě . . . za 2 p
odpoležní
Ne mlialkich na veskově
ranní čssloc. . . .1 . . . 10 b
pdpolední . . . . . . . .
Inserá ty
plati se kotově napřeě
Přeěplacení a inserty přijíná sdmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nachězojííse těs rodskee-
tiskárna a ezpadice „Národnich Listá“.
Rakepity se povraosjí.
Národnich Listat
23
article
sláty nemohou trvati vedle sebe a Rakousko m
oprávněnost a budoucnost jenom tehdy, poskytne-l
všem národnostem svým možnost osvětového a ho-
spodářského rozvoje. S tím se musí počítati a r
toho se musí odvoditi důsledky. (Hlučná ppchvala
na lavicích českých.)
Jestliže jste zdemokratisovali volební právo, ne-
jste s to, abysfe zabránili, by poslanci ve svém ma-
teřském jazyku používali svého největšího práva,
totiž práva interpellačního. Zkrátite-li poslancům
právo interpellační, učinite je v této sněmovně ně-
mými, a to by bylo nejnedemokratičtějším opatřením,
které byste vůbec mohli učiníti. (Souhlas na lavi-
cích českých.)
Pokud nenalezneme v zákoně a v jednacím řádě
slova, jež by pravilo, že interpellace musí býti ně-
mecké, potud musíme tvrditi, že předseda rozhodnul
proti zákonu a právu a většina trpíci to trpí zřejmé
porušení práva. (Hlučný potlesk a pochvala na lavi-
cích českých.)
Chcete-li něco vynalézti, čím byste mohli dělnost
sněmovny porušiti, je to tato záležitost. Což bylo ne-
štěstím, že půl druhého roku bylo v protokole ně-
kolik neněmeckých interpellací? Zahynulo tim Rakou-
sko? (Souhlas na lavicích českých.) Nyní přijde 21
mužů Schönererovy skupiny a pravi, že neněmecké
interpellace se nesmí trpěti a před tímto diktátem se
sklání nejdříve celá levice a pak náš velectěný pan
předseda, který myslí, že jest svému střednímu po-
stavení tím povinen, aby svolil k největším proti-
zákonnostem a pretensím levé straný této sněmovny.
Rakousko
24
article
Od 17. října víme, kdo v Rakousku komanduje a kam
to povede, víme také dobře. Nechci vyhrožovati, mu-
sím však předsedoví jedno připomenouti. Předseda
obávaje se nepřátelství oněch pánů, opustil a porušil
právo a zákon. (Hlučná pochvala na lavicích českých.)
Z toho odvodíme důsledky. Doufali jsme, že před-
seda bude spravedlivým a bude míti dobrou vůli, pod-
porovati dělnost sněmovny, vidíme však, že jsme se
klamali. (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.) My.
kleří jsme byli tak těžce uražení činem ze 17. října,
který ještě nebyl napraven, musímu trpěti nyní od
svobodně zvoleného předsedy bezpráví páchané na
našem jazyku. Něco podobného nesmí si sebevědomý
národ dáli líbiti a myslím, že mluvím ze srdce všech,
právímli, že přátelský, důvéru vzbuzující poměr
náš k předsedovi již pominul. Ukážeme, že také my
jsme s to, abychom v této sněmovně hájili svého
práva. (Bouříivá pochvala a potlosk na lavicích če-
ských.)
Posl. dr. Brzorád Každý nepředpojatý, člověk
musí říci, že rozhodnutí předsedy se nedá kvalifiko-
vati. (Souhlas.) V žádném jiném státě nesměi by
předseda tak lehkomystně přejiti přes zákon a jed-
nací řád. Předseda činí to jenom k vůli rozmaru
levé strany této sněmovny. Rozhodnutí předsedy
není ničím jiným, než podrobením se terrorismu pánů
Wolfa, Schönerera a spol.
Jak se zdá, není tu ještě dosti stran, které by se
řídily heslem »pryč!« Předseda chce založiti novou
stranu »pryč od jednacího řádu«. Nezdá-li se před-
sedovi jednací řád praktickým, jest jedinou možností
změna jednacího řádu. Pokud však tento jednací řád
jasně a zřetelně předpisuje, nemá předseda ani sně-
movna práva, jednací řád prostým usnesením po-
rušiti.
Posl
doktor
Brzorád
Wolf
Schönerer
Rakousko
25
article
Jak frivolní jest rozhodnutí předsedy, jest ze-
jmena patrno, že v jednacím řádu není ani jediného
ustanovení, kterě by byl mohl uvésti k odůvodnění
svého názoru. Odvoláva li se na praxi, musí jako
právník věděti, že praxe protizákonná nikdy nemůže
býti pramenem práva a že praxe protizákonná i kdyby
sebe déle trvala, nemůže se nazývati zákonem.
Záleželo toliko na vůli poslanců, by podávali
interpellace německé, byli-li neněmecké národnosti.
Za řečí posl. dra. Brzoráda rozdělují poslanci
Fressl, Rataj a Klofáč velké plakáty, na nichž
červeným písmem bylo vytištěno »Čl. XIX. státních
základních zákonů«. Zmínění poslanci kladou po
jednom exempláři na lavice ministerské a posl. Fressl
pokouší se jeden plakát přílepiti na stěnu v síni.
(Bouřlivý oupor na lavicích německých). Předseda
vyzývá pořadatele, by plakáty dali odstraniti. (Velká
vřava v celé sněmovně). Pořadatelé Walz a ryt.
Vukovič tomuto vyzvání předsedovu vyhovují.
Nová vřava ve sněmovně.
Předseda stále zvoní a žádá posl. dra. Brzo-
ráda, by ve své řeči pokračoval.
Posl. dr. Brzorád: Až bude klid. Zjednejte
mi ticho, pane předsedol
Stálá vřava ve sněmovně.
Předseda opětně zvoní.
Po chvíli chce pokračovati dr. Brzorád ve své
řeči. Opětný nepokoj.
Předseda: Prosím, pánové, abyste řečníka
nechali klidně mluviti.
Brzorád
Fressl
Rataj
Klofáč
Walz
Vukovič
Posl
doktor
26
article
Posl. dr. Brzorád: Předseda Abrahamo-
wicz výslovně prohlásil, že v jednacím řádu není
žádného ustanovení, zakazujícího podávání neně-
meckých interpellací. (Slyšte! Slyšte! na českých
lavicích) a čtení jejich a že jen z praktických dů-
vodů jednalo se opáčně. (Opětný hluk.)
Předseda zvoní.
Posl. dr. Brzorádl (pokračuje): Přes rok trvala
tato zákonitá praxe a jen k diktálu a k vůli roz-
maru pánů Němců, chtějících protokol »vyčisliti«,
jak sami pravili (Slýšte! Slyšte ! na lavicích českých),
předseda zavedl opět novou praxi. Předseda sto-
tožňuje se tedy s názory Schönererovců, že protokol
je nečistý, jelikož obsahuje něco v neněmeckém
jazyku. (Slyšte! Slyštel na lavicích českých.) Prot
tomu musíme se vší rozhodností se ohradit a pro-
testovat. (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.)
Rozhodnuti předsedovo není jen porušením jednaciho
řádu, nýbrž také porušením základních zákonů
státních. (Hlučný souhlas na lavicích českých.)
Ústava předpisuje, že státní základní zákony mohou
býti měněny jen dvoutřetinovou většinou v obou
snémovnách. A nyní přichází« předseda a mění
škrtnutím péra státní základní zákony! (Pochvalaa
potlesk na lavicích českých.) Je náš jazyk špatnějším,
než německý, že se nehodí, aby byl pojat do steno-
grafického protokolu? (Bouřlivý souhlas na lavicích
českých.) Nemá velká většina národní této poloviny
říše práva takového, jako menšiha německého lida.
(Bouřlivý potlesk a pochvala na lavicích českých.)
Nikdy a nikdy nestrpíme, bychom v této
sněmovně byli pokládáni za heloty.
Posl
doktor
Brzorád
Brzorádl
Němec
27
article
Nejsme bezprávnými a máme stejné právo, jako po-
slanci německé národnosti. (Bouřlivý souhlas a po-
tlesk u Čechů.) Rozhodnutí předsedovo je bru-
tálním znásilněním našich práv, pro-
vokační urážkou našeho jazyka (Bouřlivá
pochvala na lavicích českých), potupou nej-
světějších citů, útokem na všecky ne-
německé národnosti. (Bouřlivá pochvala na
lavicích českých.) A takovým způsobem chcete zde
podporovat práci? To je tartufferie a Iráse. Levice
úmyslně tuto otázku vrhla do sněmovny. (Bouřlivý
souhlas na českých lavicích), aby nás provokovalaa
donutila postavítí se v obranu proti tomuto atten-
tátu. (Bouřlivý souhlas u Čechů)
Mluví se stále o zachovávání jednacího řádu.
Když jde o vaše práva, znáte jednací řád, ale jde-li
o práva národů slovanských, nevíte o jednacím řádu
ničeho, ba porušujete jednací řád, jak se vám zlíbí.
(Soublas na českých lavicích.) Ve svých slavných
punktacích praví levice: »Naprosto nepřípustno jest,
aby, dá-li k tomu mlčky celá sněmovna svůj souhlas,
byla změněna některá ustanovení jednacího řádu.“
A zde chcete, nikoli za souhlasu celé sněmovny.
nýbrž proti velkému počtu členů této sněmovny po-
rušiti jednací řád. My však se nikdy neskloníme
pod toto kaudinské jho. Touto zpupností, těmito pře-
hmaty hodili jste hořící pochodeň do sněmovny a
kdo seje vítr, klidí bouři. (Bouřlivý souhlas u Čechů.)
Přechází-li predseda lehkomyslně přes jednací řád
a státní základní zákony k dennímu pořádku, pak
Čecho