ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bc7f44d0-6601-11dc-8ed0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 18, person 108, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v pátek dne 22. února 190
Praha
3 masthead
Číslo 53.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí nes v Praze v administraei na neěsl na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvejí čonáškou na měsíe na čtvrt. leta ve flislkách: 2 K 80 na něsíe - Pošton: 3kok na čtvrt leta “ . . . s dvojí zisllkov na měsše na čtvrt leta
Praha
5 article Hrabě Vetter v ohni českém.
Hrabě Vetter v ohni českém. Včerejší zasedání rady říšské už z předu bylo ohlášeno jako věnované předsedovi hr. Vettrovi. Předvčerejší vyjádření jeho, jak se chce zachovati k dotazům poslanců, podaným v jazyku jiném než německém, samo usta- novilo denní pořádek schůze včerejší. K tomu vyjádření zajisté nebylo možno mlčet. Roz- umí se samo sebou za nynějších poměrů ve vnitřní politice rakouské, že se týkalo hlavně poslanců českých a že bylo namířeno hlavně proti ústavním a přirozeným právům jazyka českého. Proti právům našeho jazyka byla také celá nepřátelská výprava se strany ně- mecké v otázce poslaneckých dotazů pod- niknuta. Poslanci čeští tedy neváhali dáti hr. Veítrovi včera svou odpověd. Do té chyíle, co píšeme tyto řádky, není ovšem ještě zjevno, jakým způsobem za- sedání říšské rady skončí. Z počátečního prů- běhu jeho a ze základního tonu, na nějž obhájci práv jazyka českého proti libovůl předsedově uhodili, ovšem už bylo patrno, že byl se strany české za práva všech ne- německých jazyků v parlamentě vídeňském zahájen zápas vělice vážný, zápas významu dalekosáhlého. Zápasy toho druhu v té ná- ladě, v které nový parlament se sešel, cho- vají v sobě zárodek nenadálých bouří a prud- kých vichřic. Předseda parlamentu, který má nabyti schopnosti k positivní práci zákono- dárné, který má dohoniti a nahraditi, co před- chůdce jeho za posledních tří let svého trvání zanedbal, na samém počátku své činnosti uvedl dělnost i tohoto parlamentu nejdříve v pochybnost. Vmísilť se do věci, do kter jemu nic nebylo a není a učinil v ní rozhod- nutí, které cestu ku práci v parlamentě za- tarasilo.
Vetter Roza Veítr
6 article
V trůnní řeči pravila vláda Körbrova, že otázka jazyková na příště má býti vyřízována toliko cestou zákonnou. Ač pak ji proti prá- vům jednotlivých království, zemí a národů přikázala k zákonnému vyřizování parlamentu, jemuž ani podle ústavy nepřináleží, přece se vyslovila pro zákonné upravování a upra- vení její, vymyťujíc na příště všeliké nařízení ministerské. Proti tomuto obsahu trůnní řeči hr. Vetter, jako předseda nového parlamentu. sám nejdříve jednal, vysloviv se, jak bude nakládati s dotazy poslanců, které by byly podány v jazyku jiném, než německém. Práva všech jazyků v Řakousku jsou uznána a za- ručena článkem 19. ústavy prosincové. Ten čianek posud jest zákonem, v Rakousku plat- ným, jako podstatná čásť celé ústavy. A bude i zůstane zde platným, pokud na místo jeho nevstoupí zákon jiný. Však to by bylo v celém světě néco z brusu nového, aby předseda parlamentu sám o své vůli směl některý posud platný zákon měnit, aby sám směl nějaký nový zákon stanovit. On sám o sobě nesmí ani vykládat nějaký zákon posavadní. Právo všech jazykův rakouských jest dle článku 19. ústavy prosincové úplně stejné, a ku právu každého jazyka zajisté náleží i právo jeho k podávání dotazův poslaneckých. V záko- nodárném sboru, založeném na ústavě pro- sincové, přece přede všemi jinými místy musí býti nejen bezpodmínečně uznáváno. ale i bez zkrácení prakticky prováděno právo jazykové každého národa, žijícího v této říši a majícího své zástupce v parlamentu.A toto nepopíratelné, i ústavou prosincovou, zdělanou svého času největšími nepřáteli če- ského národa, prohlášené a uznané stejné právo všech jazykův rakouských předevčí- rem předseda nového parlamentu chtěl po- rušiti, zkrátiti na prospěch jazyka něme- ckého.
Vetter Rakousko
7 article
On sám o své vůli chtěl začíti v parla mentě s jazyky neněmeckými takovou mani pulaci, ze které jejich podřízenost pod jazyk německý by byla zjevná. On sám si oso- buje moc, vydávati nařízení, jakou mě- rou některý neněmecký jazyk rakouský v sa- měm parlamentu jest oprávněn. On sám osobuje si moc, zvrhnouti článek 19. ústavy prosincové a vydati nějaký dodatek k jedna- címu řádu, jejž kdysí celá sněmovna byla pro sebe vypracovala! Trůnní řeč ohlásila, že jazykové spory v Rakousku od nynějška budou se vyřizovati toliko cestou zákonův, ale pan předseda nového par- lamentu začal svou kariéru libovolným ustanovením, kterým všechny ne- německé jazyky rakouské v jejich prá- vech by chtěl lirubě poškodit, kterým by chtěl ubrati jim i z té míry, která po spra- vedlnosti i podle samého znění ústavy pro- sincové má býti teprv doplněna na úplnou rov nost s jazykem německým! Jak hr. Vetter může zodpovídati toto své jednání, čelící přímo proti podkladu, na němž sám nynější parlament stojí, i proti jednacímu řádu, jímž se spravuje? Odkua nabral smutné odvahy k potlačování práv jazykův neněmeckých v samém parlamentě? Zcela správně poslanci národa českého včera vytkli mu úmysl jeho, zkrátiti práva jazykův neněmeckých při dotazech v parlamentě, jakožto porušení ústavy i jednacího řádua zcela rozhodně popírají joho moc, aby se povznesl nad zákony posud platné. Zcela dle pravdy vytknul dr. Pacák, jenž jmenem všech lidových poslanců českých podal protest proti předvčerejšímu vyjádření předsedovu v otázce jazykové při dotázech, že vržena jest nová pochodeň do parlamentu, v němž mír, pořádek a dělnost jsou naprost nemožny, pokud tyto štvanice německé proti národu českému potrvají. Rovněž dr. Stránsky po pravdě obviňuje hr. Vettra, že, popíraje blné a nezkrácené právo všech jazyků ne
Vetter Pacák Stránsko Rakousko
8 article
německých, v první řadě ovšem jazyka če- ského při interpellacích v parlamentě, zaha- juje jen novou dobu nezákonností a nového potlačování neněmeckých národů v Rakousku. »Právo a zákon porušují se tu způsobem nejničemnějším«, pravil jmenovaný řečník a upírá předsedovi parlamentu všeliké právo aby sám vyřizoval jazykovou otázku v Ra kousku. Poukázal, že i předseda parlamentu, ač nemá býti předsedou ani levice ani pra vice, nýbrž celého sboru, rovněž jako vláda Körbrova couvá před násilnictvím německým, a že posud se neví, kde toto couvání skončí. Poslanec dr. Brzorád dle skutečné pravdy konstatoval, že otázku jazykovou při posla neckých dotazech vrhli do parlamentu Němci, aby Čechy provokovali, však Čechové že dovedou dáti náležitou odpověď k nesprave- dlivosti předsedově. Zároveň řečník český varuje hrab. Vettra ještě v poslední hodině, aby opustil cestu, kterouž svým předvčerej ším vyjádřením nastoupil proti rovnému právu všech jazyků rakouských. Táké posl dr. Kramář pověděl hr. Vettrovi, že porušuje ústavu i jednací řád jen se sklonil před diktátem Němců; však Čechové že dove- dou ubrániti práv svého jazyka v parlamentě i proti nim i proti němu. Spravedlivá věc národa českého měla i včera v říšské radě statečné obbajce. Tuby boj, podniknutý a vedený poslanci českými za práva všech neněmeckých ja- zyků v Rakousku proti německým stranám v parlamentu a proti jeho předse- dovi, hr. Vetter podnítil sám. Na něj padá vina i za další jeho průběh.
doktor Brzorád Němec Čecho Vettra Kramář Vetter Rakousko Čechy
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze ostá. (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listůc) Z Vídně, 21. února. Hrabě Vetter jest jako onen paša, který ve válce rusko-turecké byl generalissimem. Kon- centrsje se totiž pořád do zadu. V přičině cen- surůího práva naproti interpellacím dal se na žalostný ústup a slíbil jako dítě, přistižené při nezpůsobu, hrozí-li se mu metlou, že podruhé to neudělá. Včera odepřel ke svému rozhodnutí o ne německých interpellacích slovo všem. Dnesje udélil všem. Bylo jich sedmnáct. A potom at někdo řekne, že pán z Lilie není rytirem pez bázné a hany To byl den soudu dnes nad ním, den hněvu, den ortele, jaký nebyl slyšen o žádném presidentu, vynosen nad žádným. Ani chvilku by nezůstal v jiném parlamentě předseda, kte- rému se řekly věci, z jakých obviněn a usvědčen byl tu hr. Vetter. První místopředseda klubu českého předpověděl mu, že bude postižen údělem hr. Clara, kterého na stolci předsední- ckém v příčině porušování práv českého jazyka napodobuje. Nechť je přesvědčen, že ho nemine osud ten, nevyhne-li se mu dobrovolným od- chodem. Propůjčil se Všeněmcům a snížils k roli sebe nedůstojné. Ale opováží-li se vyma- niti se z nevolnictví, do kterého se dostal, bude jistě obětován a nějaký Körber II. vrhne jey na pospas, jako jim byli hozeni jeho před- chůdcové.
Vetter Claro Vídeň poslanecký sněmovna Kon
10 article
Poslanci Pacák, Kramář, Brzorád. Stránský, Plaček, Fořt a Ryba vy vstali proti němu jako žalobcové a fulminant- ními výklady, plnými ohně, vervy, nevole, roz- hořčenosti a roztrpčení dovodili, jakého se do- pustil bezpráví. To byl dnes skvělý den opět pro českou delegaci. Po dlouhé době mohla mluviti zase volně a svobodně, z plných plic, ale také z plna srdce, nejsouc tísněna krunýřem ohledů, nejsoue spjata svěrací kazajkou opportunity, nikoho a ni- čeho nedbajíc, jen sebe, svého uraženého citu a svého práva, nedbajíc na nie, leč na hlas svého svědomí a nitra.
Pacák Brzorád Stránský Plaček Fořt Ryba
11 article
Opět zaburácely sněmovnou české projevy, obrněné a válečné, procitla stará bojovnost když bývalý prvni místopředseda poslanecké sně- movny za éry Badenovy ohlásil, že také my do- vedeme hájiti svých práv, bylo silné a hluboké vzrušení a pohnutí v celé sněmovně, až po stro v obou patrech nabité. Hr. Vetter věděl, že nedopustí-li rozpravu tu, nedostane se dnes přes zahájení schůze, ba že tato bude poslední vůbec. Tím si budiž vě- dom. Druhý výbuch stejného druhu, jako byl včerejší, tento parlament nesnese. A dále budiž si vědom on i dr. Körber, že není věc odbyta dnečním rokováním. Bylo provisorním. Češt poslanci, kteří včera byli sbromáždění do pozd- ního večera, neměli ani pokdy k přípravám. A přece jejich výkony řečnické byly vesměs výborné, nepostrádajíce ani věcnosti, ani politi- ckých exkursi, ani point, ani posudků celési tuace parlamentní. Byla v nich pevná odhodla- nost, rozhodnost k odvetě, říznost v replice, ráznost v útoku a zároveň nepokrytost, s jakou pověděli, že české poselstvo nebojuje s prázd- ným arsenálem, nýbrž užiti ho je připraveno, kdyby bylo k tomu dohnáno. Též poslanci Rataj, Kubr, Černý Zázvorka zasáhli do jednání toho. Poslanec Fressl soustředil na sebe pozornost způso- bem jiným. Za řeči dra. Brzoráda donesl velké plakáty, obsahující če veným tiskem článek XIX státních základních zákonů v plném znění. Rozdával je napřed českým a polským po- slancům. Jeden z exemplářů doručil poslanci Rafaelu Pacherovi, česky umějícímu, který k ne- malé zlosti svých stoupenců jej přijal a četl. Potom položil po jednom výtisku na stůl mi- nistrů Wiltka a Calla. Pak, chopiv sklenku s arabskou gumou se stolku presidentova, ja
Badenův Vetter Körber Rataj Kubr Zázvorka Fressl Brzorád Pacher Hradec
12 article
se lepiti jeden na průčelní stěnu. Posl. May reder přihnal se jako zběsilý, za ním Glöekner a jiní a strhali paplr. President zvonil. Jeho ná- městek Prade sestoupil k Fresslovi, pravě, že není to dovoleno. Poslanci se všech stran se al sběhli. Podobalo se, že dojde ke srážce. Na ně- mecké radikály působil totiž rudý český text jako červeň na jistého ptáka. V největším lo- mozu a zmatku provolal Schönorer » Sláva Sláva ! Vzdejte čest rytmistru na presidentském křesle!« Tak volal vrchní velitel všeněmeckého svazu, nejspíše následkem zprávy, že hr. Vetter ve dnešní audienci, ve kteréž odevzdal císuř usnesení poslanecké sněmovny, byl v uniformě vojenské. Posl. Daszyňski, který jindy není ne citelným jde-li o práva národní, byl jedinlým poslaneem, jenž je s nálezem hr. Vettra spo- kojen. Ani němečti pokrokovci, za které mluvil Gross, ani němečtí nacionálové, jichžto mínění tlumočil dr. Derschatta, ani němečtí radi kálové, kteří skrze Schönerera dokonee navrhli, by sněmovna vyslovila presidentu ne- libost, ani Slovinci, kteří vyslali do diskusse dra. Šusiteršiče, ani Chorvaté, jmenem kterých vyslovil solidaritu s Čech y zem- ský hejtman dalmatský dr. Ivčevič, ani kon- servativní šlechta, která ústy svého předsedy hr. Pálíťya podala protest, — ni k do, pranikdo neschvaloval nespravedlnost hr. Vettra proti neněmeckým jazykům. Jen ny- nější vůdee internacionálů ve vídeňském parla- mentě Ignác Das zy ň s ki, Způsobilo-li již toto stanovisko nejvělší podiv, byl úžas ještě větší pro způsob, jakým mluvil o poměrech v Čechách. Tak, j ak mluví a plší o nich poslední šmo- kové v nepřátelských žurnálel ch.
Posl May Fressl Sláva Sláva Vetter Daszyňski Gross doktor Derschatt Chorvat Čo Ivčevič Pálíťya Ignác Čechy poslanecký sněmovna
13 article
Je vidět, že poměry v Čechách jsou mu na- prosto nepovědomy, může-li tyrditi, že my Če- chové chceme zde utlačiti Němce, kterým jsme bezpočtukrát zaručiti hodlali zákonem úplnou rovnost, my, jichžto soukmnenovci snášejí v tak zv. německém uzavřeném území horší los, než Poláci v Poznaňsku.iii 4. l e Minulo teprve 24 hodin, co hájili sociálni demokraté za podpory českých poslanců plné interpellační právo. Dnes, kde jednalo se o ja- zykovou jeho stránku, vysekli hr. Vettrovi za to, že širočinou otesal práva jazyků nenéme ckých, hodně hlubokou poklonu. A tu měl ještě posl. Daszyňski odvahu holedbati se, že on jeho devět soudruhů jsou nejspravedlivější stra- nou l Dostalo se mu rozhodné odpovědi koll. posl. Rybou, jenž uvedl se do sněmovny sťastnou, účinnou a na řízně polemice založe- nou řečí. Pan dr. Lueger, starosta vídeňský, n novo dnes dokázal, že není s to, aby o nějaké vážné věci vážně promluvil. Zklamal se v místě. kde řečnil. Domníval se býti »u zlatého rýsae Podle toho byly také jeho vtipy hodně hospod- ské. V posledních fraškách a v nejošumělejsi operettě by nikdo k nim se neutekl. Když ministr-president odcházel — bylo již k 5. hodině — ze síně, vzdychl: »Zas ztracený den !« Poslanecká sněmovna zasedá již tři neděle a ještě se nedostala k jednacímu pořadu. Kdy se k němu dostane, kdož vi? . .
Němec Polák doktor Lueger Čechy Poznaňsko poslanecký sněmovna
14 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12 hod. 18 m. odpol. a sdělil sněmovně: Císař přijal v po- ledne ve dvorním zámku předsednictvo posla- necké sněmovny, jež mu oznámilo sněmovní usne- sení ze dne 14. t. m. a ubezpečilo mocnáře odda- ností sněmovny, a na jeho proslov odpověděl: Jsem povděčen návštěvě pánů, kterýmž poslanecká sně- movna svěřila správu svých záležitostí. Za trvajíeí doposud rozvášněnosti přijde ještě nejedna bouřná chvíle, jež bude vyžadovati svrchovaně vaší trpěli- vosti a klidu, doufám však, že ke zdárné práci máme bliž než dosud. Za příslušný důkaz považují vaši volbu, jež provedena na základě všestranné důvěry. Troufám, že vykonáte svou nesnadnou úlohu s roz vahou, přiměřenou poměrům a vynasnažíte se vše možně, aby se dokázala obyvatelstvu opět velká důležitost všeliké parlamentní činnosti. Cisař požádal konečně předsednictvo, aby tlumo- čilo sněmovně jeho dlky. Předseda žádá sněmovnu, aby vzala zprávu t na vědomí a vložila ji do zápisníku dnešní schůze (Hlučná pochvala.) Po přečtení došlých spisů přihlásilo se ně- kolik poslanců o slovo ku včerejšímu stenografickému protokolu Posl. dr. Pacák: V této sněmovně stalose již leckteré rozhodnutí proti právu a zákonu, ale takové hrubé porušení ústavy a jednacího řádu ne bylo spácháno ještě žádným presidentem jako tímto neodvislým panem hr. Vettrem (Souhlas u po- slanců českých.) Rozhodnutím tímto jako jediným škrinutím péra přestaly existovat ústava a jednací řád. (Souhlas u českých poslapců.) Článek XIX. stanoví, že v životě veřejném každý může užívati svého jazyka, předseda však v té při- čině rozhodl opačně. (Souhlas u poslanců českých.
Vetter Cisař Posl doktor Pacák necký sněmovna nost sněmovna
15 article
Posl. Nchönerer: Mluvte přece českyl Hlasy u Čechů: Mlcte, vý Prušáku! Posl. Hoříca: Vzpomeňte si, že vaši Prušáci r. 1866 uznali naše staroslavné království české! Posl. Schönerer (bráně rukou): Jen se ne- plašte! Moje rada je zcela otcovská. Abyste totiž užili práva, které vám náleží. Mluvte tedy česky (Odpor u Čechů.) Posl dr. Facák (k Schönererovi): Jděte n své místo a nechte nás s pokojeml Hlasy u Čechů: Jdéte do Pruska! Jděte do pivnicel Posl. dr. Pacák: Mluvíme li česky řvete na nás, mluvíme-li německy není vám to také vhod. S vámi (ukazuje na německé radikály) nic není. Jest nejlépe zůstaviti vás vašemu osudu. (Soublas u po- slanců českých.) Nejiépe by bylo, kdybyste šli tam do oné říše, kam chcete a kam náležíte. Posl. Schönerer: Musíte přece užívati práva svého mluviti česky. Proč mluvite nenávtděnou něm- činou? Posl. Hořien: Roku 1866 Prušáci také mluvlli česky. Vydali proklamace »ke staroslavnému králov- ství českému«, kde nás vyzývali k velezrádě. (Po- chvala u Čechů.) Posl. dr. Pacák (pokračuje): V § 68, jednacíh řádu je stanoveno, že dolazy musí býti sděleny
Posl Čecho Prušák doktor Facák Pacák Schönerer Prusko Schönerer
16 article
ministrovi hned, že se musí v téže schůzi pročtsli ve které byly podány, pan presidení však řekl, ž musí býti napřed přeloženy. Žádám presidenta, aby nám nemluvil fráze, nýbrž uda zákon, na kterém spočívá jeho rozhod- nutí. (Souhlas u poslanců českých.) Hlasy u Čechů: Předseda neposlouchá. (Česky) Poslouchejie přece, pane předsedol Posl. dr. Pacák (pokračuje): Všeněmci po- křikovali: »Držte se jednacího řádu«, ale také ti páni nedovedou mu udati, kterým místem jednacího řádu se má předseda říditi. Jeho rozhodnutí jes proti všemu zákonu a právu. (Souhla u poslanců českých.) Nová praxe, podle které dnes opět nebyly pře čteny dotazy neněmecké, ba ani dotazy včera po- dané, jest porušením parlamentní zvyk- losti třicetileté, zároveň však porušením ústavy a jednacího řádu. To musí býti při- bito, aby pánové na levici, kteří se pořád vydávaj za brdiny svobody, věděli, jak svět ostatní soudí o jejich postupu ve věci, ve které jde o svobodu českého národa. Zajímavo je také, že předseda tentýž den o jednacím řádu rozhodl způsobem dvojí m Při sporu o censurní právo naproti dotazům svolil k debatě, při svém prohlášení však o neněmeckýc dotazech odepřel ji. Jednací řád se tedy vykládá, jak se panu předsedovi libí.
Čecho Posl doktor Pacák
17 article
Hlasy u Čechů: Jak levice chcel Posl. dr. Pacák: Bylo největší zpupností, tuto věc hoditi do sněmovny. Strany, které prohlašovaly, že chtějí pracovati, bázejí pochodně samy a nestydí se, bráníme-li se, tvrditi ve svých žurnálech, že t jsme my, kteří rušíme jich kruhy. »Nene Fr. Presse a jiné orgány levice pracují lží a podvodem, svalujíce na nás, co sami vyvedli páni z levice. Upokojen poměrů zde ve sněmovně a v říši je st nemožné, dokud jsou takové štvanice z německé strany proti slovanským ná- rodům ve sněmovně provozovány. Tímto ustavičným drážděním, těmito útoky proti rovno- právnosti stupňuje se rozhořčení až k bodu varu.
Čecho Posl doktor Pacák Francie . Presse
18 article
Snad si to pánové na levici přejí. (Souhlas u po- slanců českých.) Nezapomínejte však, pánově, že jest vás 8 millionů, Slovanů však 16 a že by mohl při- jíti konečně den, kdy s vámi bude jinak účtováno nežli dosud. Posl. dr. Kramář: V Rakousku se s nim účtovati nebude Posl. dr. Pacák! Ale přijde doba, kdy budou s vámi účtovati národové sami a potom bude konee mazlení se státu s Němci. Rakousko jest různo- národní stát a této jeho pováze musí býti vyhověno. Vztyčujete-li Gesslerův klobouk státní němčiny, uvá- díte tento stát ještě do větších zmatků. Spokojen slovanšti národové by zajisté přijali faktický stav aby se s vámi dorozuměli. Chcete-li však ustavičným štvaním dosábnouti, aby se úplně vzalo to málo, co nám bylo dáno, vymáháte-li jako Spens-Booden Böhm-Bawerk lstně odvolávání toho, co nám náleží, potom nemůže sněmovna se dostati ku práci. Jest jenom jediný východ k úlevě sněmovny, ten jest jazykové věci dáti do sněmů zemských. (Souhlas u Čechů.) Trváme na státních základních zá- konech a na jednacím řádě, podle kte- rých se musí říditi také předseda. Řekl, že interpellace se musí státi srozumitelnou všem. Dovolával se praecedencí za dřívějších neně meckých předsedů. Není však pravda, že taková praecedencia jsou. Jediný praecedenční případ se stal za Chlumeckého, klerý řekl, že musí napřed míti autentický německý překlad. Tato otázka se vleče již od r. 1875. Tenkráte podán byl návrh, aby každá řeč byla protokolována v oněch jazycích, ve kterých se vydává řišský zákonník. Tentokráte odvětil dr.
Posl doktor Kramář Pacák Němec Gesslerův Čecho Rakousko Booden Böhm
19 article
Sturm, že provedení návrhu toho jest obtížné z důvodů technických, jelikož nelze opatřiti steno- grafů. Právo podávati dotazy jazykem mateřským však bylo vždy uznáváno Smoka prohlásil, že nemůže připustiti proto- kolování řečí neněmeckých jen z té příčiny, že bylo by třeba mnoho stenografů, což by vyžadovalo mnoho peněz. U něho tedy rozhodovaly momenty finanční. Když na něho vznesen byl dotaz v tě věci dovolával se finančních a technických námitek Chlumecký skutečně učinil prohlášení, jaké hr Vetter včera uvedl. Pan dr. Kathrein však, který jest nyní naopak přítelem levice a který také proti nán na konferenci předsedů všech klubů mluvil, který snad rozhodl to, co proti nám včera předseda vy- hlásil, nerozhodl spornou záležitost, když byl před- sedou, nýbrž řekl, že ji přikáže parlamentnímu bureau. (Slyšte! Slyšte!) Předseda Abrahamowicz řekl, že jako pro- visorní předseda nemůže rozhodnouti a zůstav rozřešení presidentu definitivnímu. Dr. Fuchs na dotazy posl. Fochlera, dra. Grossa a soudr. ve při- čině české interpellace posl. Jos. Steinera prohlásil Myslím, že neprotiví se tomu žádný paragraf jednaciho řádu, aby česká interpellace byla pojata do protokolu. (Slyšte! Slyšte!) Kdyby jednací řád obsa- hoval určité pravidlo, že dotazy se mobou podávati jen německy, zaji sté bych se jím řídil. Není tomu však tak- Nemůžete mně tudíž činiti žádné vý- čitky, že jsem dotaz Steinerův do pro- tokolu dal.« To byl předseda Fuchs. Posl. Březnovský: A byl to také Němec! Posl. dr. Pacák (končí): Není prav da, že zvyklost datuje se teprve pět čtvrtí roku. Také dříve podávány byly dotazy, obsahující zabavené stati no vinářské jazyky neněmeckými. Ty byly přijímány též drem Kathreinem a nalézají se v protokolech r. 1896 —1897.
Vetter doktor Kathrein Fuchs Fochler Steiner Steinerův Posl Němec Pacák
20 article
Praejudic nesvědčí pro předsedu, nýbrž proti němu. Proti němu svědčí také zákon a právo. (Pochvala u Čechů.) Protestujeme tudiž co nejdůtklivěji proti nezákonnému a proliprávnímu jeho postupu (Pochvala u českých poslanců. )a proti jeho rozhodnutí. Aby nezjedna! se žádný praejudie do budoucnosti, navrhuji, by tento náš protest dán byl do protokolu. (Hlučný potleska pochvala v pravo.) Posl. dr. Kramář: Ohražují se proti tvrzení předsedovu, jako bych také já byl mezí těmi, dle jejichž voru chce pan předseda prováděti jednací řád. Tehdy, když já jsem náležel presidiu, stal se jediný podobný případ, a tehdy předseda Abraha- mowicz sám učinil rozhodnutí, o němž jsem já ne- věděl. Musím tedy co nejrozhodněji protestovati proti tvrzení, že já jsem byl účasten při podobném rozhodnutí, a kdybych tehdy byl býval tázán o radu. zajisté bych mluvil v témž smyslu, jako dnes.
Čecho Posl doktor Kramář
21 article
Snad jsou někdy sitnace, kdy se hraje o nej- vyšší zájmy slátu a kdy předseda je snad nucen rozhodnouti proti jednacímu řádu. Tu jest všal jeho povinností otevřeně vyložiti poměry, donucující ho k porušení jednacího řádu. Tu dojde k boji zvítězí-li, je velkým mužem, je-li vlastní neb ciz vinou přemožen, jest mužem odbytým, a musí osud ten sněstí klidně. Tam však, kde se jedná o boj a kde se nejedná o státní zájmy a o dělnost sněmovny, není dovoleno nedbati jednacího řádu a prostě učiniti rozhodnutí libovolné. Tak činiti jest nejhorší strannictví. (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Kdyby bylo Rakousko státem německým, neměl bychom této nepříjemné debaty, avšak Rakousko jest státem mnohojazyčným. Kdyby bylo státem ně- meckým, vůbec by již dávno neexistovalo a sen p. Schönererův byl by již splněn. Jenom v šetřen jiných národností spočívá raison d'ětre Rakouska. Chcete-li rakouský stát udělati německým, bylo by to největším nestéstím tohoto státu. Dva německ
Rakousko
22 article
noTl sb v urebném prodeji: ranní čí-lo o solě . . . za 2 p odpoležní Ne mlialkich na veskově ranní čssloc. . . .1 . . . 10 b pdpolední . . . . . . . . Inserá ty plati se kotově napřeě Přeěplacení a inserty přijíná sdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nachězojííse těs rodskee- tiskárna a ezpadice „Národnich Listá“. Rakepity se povraosjí.
Národnich Listat
23 article
sláty nemohou trvati vedle sebe a Rakousko m oprávněnost a budoucnost jenom tehdy, poskytne-l všem národnostem svým možnost osvětového a ho- spodářského rozvoje. S tím se musí počítati a r toho se musí odvoditi důsledky. (Hlučná ppchvala na lavicích českých.) Jestliže jste zdemokratisovali volební právo, ne- jste s to, abysfe zabránili, by poslanci ve svém ma- teřském jazyku používali svého největšího práva, totiž práva interpellačního. Zkrátite-li poslancům právo interpellační, učinite je v této sněmovně ně- mými, a to by bylo nejnedemokratičtějším opatřením, které byste vůbec mohli učiníti. (Souhlas na lavi- cích českých.) Pokud nenalezneme v zákoně a v jednacím řádě slova, jež by pravilo, že interpellace musí býti ně- mecké, potud musíme tvrditi, že předseda rozhodnul proti zákonu a právu a většina trpíci to trpí zřejmé porušení práva. (Hlučný potlesk a pochvala na lavi- cích českých.) Chcete-li něco vynalézti, čím byste mohli dělnost sněmovny porušiti, je to tato záležitost. Což bylo ne- štěstím, že půl druhého roku bylo v protokole ně- kolik neněmeckých interpellací? Zahynulo tim Rakou- sko? (Souhlas na lavicích českých.) Nyní přijde 21 mužů Schönererovy skupiny a pravi, že neněmecké interpellace se nesmí trpěti a před tímto diktátem se sklání nejdříve celá levice a pak náš velectěný pan předseda, který myslí, že jest svému střednímu po- stavení tím povinen, aby svolil k největším proti- zákonnostem a pretensím levé straný této sněmovny.
Rakousko
24 article
Od 17. října víme, kdo v Rakousku komanduje a kam to povede, víme také dobře. Nechci vyhrožovati, mu- sím však předsedoví jedno připomenouti. Předseda obávaje se nepřátelství oněch pánů, opustil a porušil právo a zákon. (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Z toho odvodíme důsledky. Doufali jsme, že před- seda bude spravedlivým a bude míti dobrou vůli, pod- porovati dělnost sněmovny, vidíme však, že jsme se klamali. (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.) My. kleří jsme byli tak těžce uražení činem ze 17. října, který ještě nebyl napraven, musímu trpěti nyní od svobodně zvoleného předsedy bezpráví páchané na našem jazyku. Něco podobného nesmí si sebevědomý národ dáli líbiti a myslím, že mluvím ze srdce všech, právímli, že přátelský, důvéru vzbuzující poměr náš k předsedovi již pominul. Ukážeme, že také my jsme s to, abychom v této sněmovně hájili svého práva. (Bouříivá pochvala a potlosk na lavicích če- ských.) Posl. dr. Brzorád Každý nepředpojatý, člověk musí říci, že rozhodnutí předsedy se nedá kvalifiko- vati. (Souhlas.) V žádném jiném státě nesměi by předseda tak lehkomystně přejiti přes zákon a jed- nací řád. Předseda činí to jenom k vůli rozmaru levé strany této sněmovny. Rozhodnutí předsedy není ničím jiným, než podrobením se terrorismu pánů Wolfa, Schönerera a spol. Jak se zdá, není tu ještě dosti stran, které by se řídily heslem »pryč!« Předseda chce založiti novou stranu »pryč od jednacího řádu«. Nezdá-li se před- sedovi jednací řád praktickým, jest jedinou možností změna jednacího řádu. Pokud však tento jednací řád jasně a zřetelně předpisuje, nemá předseda ani sně- movna práva, jednací řád prostým usnesením po- rušiti.
Posl doktor Brzorád Wolf Schönerer Rakousko
25 article
Jak frivolní jest rozhodnutí předsedy, jest ze- jmena patrno, že v jednacím řádu není ani jediného ustanovení, kterě by byl mohl uvésti k odůvodnění svého názoru. Odvoláva li se na praxi, musí jako právník věděti, že praxe protizákonná nikdy nemůže býti pramenem práva a že praxe protizákonná i kdyby sebe déle trvala, nemůže se nazývati zákonem. Záleželo toliko na vůli poslanců, by podávali interpellace německé, byli-li neněmecké národnosti. Za řečí posl. dra. Brzoráda rozdělují poslanci Fressl, Rataj a Klofáč velké plakáty, na nichž červeným písmem bylo vytištěno »Čl. XIX. státních základních zákonů«. Zmínění poslanci kladou po jednom exempláři na lavice ministerské a posl. Fressl pokouší se jeden plakát přílepiti na stěnu v síni. (Bouřlivý oupor na lavicích německých). Předseda vyzývá pořadatele, by plakáty dali odstraniti. (Velká vřava v celé sněmovně). Pořadatelé Walz a ryt. Vukovič tomuto vyzvání předsedovu vyhovují. Nová vřava ve sněmovně. Předseda stále zvoní a žádá posl. dra. Brzo- ráda, by ve své řeči pokračoval. Posl. dr. Brzorád: Až bude klid. Zjednejte mi ticho, pane předsedol Stálá vřava ve sněmovně. Předseda opětně zvoní. Po chvíli chce pokračovati dr. Brzorád ve své řeči. Opětný nepokoj. Předseda: Prosím, pánové, abyste řečníka nechali klidně mluviti.
Brzorád Fressl Rataj Klofáč Walz Vukovič Posl doktor
26 article
Posl. dr. Brzorád: Předseda Abrahamo- wicz výslovně prohlásil, že v jednacím řádu není žádného ustanovení, zakazujícího podávání neně- meckých interpellací. (Slyšte! Slyšte! na českých lavicích) a čtení jejich a že jen z praktických dů- vodů jednalo se opáčně. (Opětný hluk.) Předseda zvoní. Posl. dr. Brzorádl (pokračuje): Přes rok trvala tato zákonitá praxe a jen k diktálu a k vůli roz- maru pánů Němců, chtějících protokol »vyčisliti«, jak sami pravili (Slýšte! Slyšte ! na lavicích českých), předseda zavedl opět novou praxi. Předseda sto- tožňuje se tedy s názory Schönererovců, že protokol je nečistý, jelikož obsahuje něco v neněmeckém jazyku. (Slyšte! Slyštel na lavicích českých.) Prot tomu musíme se vší rozhodností se ohradit a pro- testovat. (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.) Rozhodnuti předsedovo není jen porušením jednaciho řádu, nýbrž také porušením základních zákonů státních. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Ústava předpisuje, že státní základní zákony mohou býti měněny jen dvoutřetinovou většinou v obou snémovnách. A nyní přichází« předseda a mění škrtnutím péra státní základní zákony! (Pochvalaa potlesk na lavicích českých.) Je náš jazyk špatnějším, než německý, že se nehodí, aby byl pojat do steno- grafického protokolu? (Bouřlivý souhlas na lavicích českých.) Nemá velká většina národní této poloviny říše práva takového, jako menšiha německého lida. (Bouřlivý potlesk a pochvala na lavicích českých.) Nikdy a nikdy nestrpíme, bychom v této sněmovně byli pokládáni za heloty.
Posl doktor Brzorád Brzorádl Němec
27 article
Nejsme bezprávnými a máme stejné právo, jako po- slanci německé národnosti. (Bouřlivý souhlas a po- tlesk u Čechů.) Rozhodnutí předsedovo je bru- tálním znásilněním našich práv, pro- vokační urážkou našeho jazyka (Bouřlivá pochvala na lavicích českých), potupou nej- světějších citů, útokem na všecky ne- německé národnosti. (Bouřlivá pochvala na lavicích českých.) A takovým způsobem chcete zde podporovat práci? To je tartufferie a Iráse. Levice úmyslně tuto otázku vrhla do sněmovny. (Bouřlivý souhlas na českých lavicích), aby nás provokovalaa donutila postavítí se v obranu proti tomuto atten- tátu. (Bouřlivý souhlas u Čechů) Mluví se stále o zachovávání jednacího řádu. Když jde o vaše práva, znáte jednací řád, ale jde-li o práva národů slovanských, nevíte o jednacím řádu ničeho, ba porušujete jednací řád, jak se vám zlíbí. (Soublas na českých lavicích.) Ve svých slavných punktacích praví levice: »Naprosto nepřípustno jest, aby, dá-li k tomu mlčky celá sněmovna svůj souhlas, byla změněna některá ustanovení jednacího řádu.“ A zde chcete, nikoli za souhlasu celé sněmovny. nýbrž proti velkému počtu členů této sněmovny po- rušiti jednací řád. My však se nikdy neskloníme pod toto kaudinské jho. Touto zpupností, těmito pře- hmaty hodili jste hořící pochodeň do sněmovny a kdo seje vítr, klidí bouři. (Bouřlivý souhlas u Čechů.) Přechází-li predseda lehkomyslně přes jednací řád a státní základní zákony k dennímu pořádku, pak
Čecho