V Praze, ve středu dne 6. prosince.

K číslu 336. Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 6. prosince. Dnešní schůze po- slanecké sněmovny bude podle všeho krátkou. neboť již o 5. hodině sejde se rozpočtový výbor kde nepochybně dojde k politické debatě. O po- lednách sestoupí se předsedové všech stran, aby smluvili se o disposicích pro zbytek nynějšího zasedání, které nepotrvá přes 20. prosine 1905. Obchodní smlouvy. Z Vídně, 6. prosince. Uherský ministerský předseda baron Fejérváry sem přijel s uher- ským ministrem orby a ministrem obchodu. Officiosně se ohlašuje, že zůstanou tady dva dny a jednati budou s rakouskými svými kol- legy ve příčině švýcarské, srbské bulharské obchodní smlouvy. Zrušená vojenská opatření — ve Vídni. z Vídeňského Nového Města, 6. prosince. Pohotovost 5. dragounského pluku byla včerao 5. hodině večerní sborovým velitelstvím víd en ským zase zrušena.

Stávka uherských sazečů. Z Pešti, 6. prosince. Vrchní redaktor zdej- šího »Tagblattu« zaslal ministrům obchodu, justice a vnitra tento telegram: »Rozeštvaný, dav zmařil vydávání listu mnou redigovaného. Život mého personálu ohro- zil a tolikéž bezpečnost majetku podniku, jejž řídím. Marně jsem se obrátil na policii za ochranu. Dnešní list můj vydán býti nemohl, pročež utrpěl jsem po té stránce škodu těžkou. Žádám: Vaše Excellence učiň vydatné opatření. aby rozeštvaná ulice mému personálu nebránila pracovati a tím majetek mého podniku netrpěl, zároveň pak, aby svoboda tisku nebyla šlapána nohama. Nezjedná-li Vaše Excellence neprodlené opatření taková, učiním Vaši Excellenci osobně za to zodpovědnou. — František Bol- gar, vrchní redaktor pešťského »Tagblattue. Z Pešti, 5. prosince. (C.-B.) Při dnešních demonstracích bylo zraněno šest a nikoliv tři osoby, jak původně udáváno. Dvě z nich zraněny byly těžce. Jednotlivé zástupy stávkujících sazečů táhly před tiskárny boykot- tovaných listů a pohnuly personál sazečský, ze- jmena u listů »Pesti Hirlap«, »Budapesti Napló«, »Kis Ujszag« a »Figgetlen Magyan Orszag« k zastavení práce. Zostřená opatření u soudů. Z Pešti, 5. prosince. (C.-B.) Vrchní státní zastupitelstvo na přímou výzvu vlády vyzvalo státní zástupce, aby při nepokojích na ulicích sběhnuvší se případy, směřující k ohrožení bez- pečnosti osob i majetku, projednávalo s užitím nejpřísnějších výměrů a nařízení trestních.

Telegrafické zprávy. Řády a přesazení. Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) Císař udělil nejvyšším rozhodnutím ze dne 2. prosince t. r. správci ministerstva železničního, sekčnímu chéfu a tajnému radovi Ludvíku Wrbovi, velko- kříž řádu cís. Františka Josefa. Správce mini- sterstva spravedlnosti přesadil notáře Františka Kvíčalu z Rokycan do Dolních Kralovic. Zmocnění ku proclívání zásilek rostlinných na stanici ve Výprtech. Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) Dnešn »Wiener Ztg.« uveřejňuje nařízení ministerstev orby, vnitra, financí, obchodu a drah ze dne 19. listopadu t. r., jímž uděluje se c. k. po- družnému celnímu úřadu I. tř. ve Výprte ch (nádraží) zmocnění ku proclívání zásilek rostlin- ných z cizozemí. Nové tarify švýcarské a Francie. — Zákono odloučení církve od státu. Z Paříže, 5. prosince. (C.-B.) Včerejší mi- nisterská rada zabývala se hospodářskými po- měry a vztahy Francie ke Švýcarsku, jehož nové tarify, platné ode dne 1. ledna 1906. mají výrobky francouzské zatížiti více než třemi milliony franků. Bylo usneseno předložiti sné- movnám návrh zákona, kterým by zájmy fran- couzské účinnějším způsobem byly chráněny. Ministr spravedlnosti Chaumi s sdělil, že senát bude pravděpodobně dnešního dne hlaso- vati o zákonu na odloučení církve od státu. Zákon bude ihned úřadně uveřejněn a vstoupí v moc, jakmile státní rada ustanoví nařízení prováděcí, jakých zákon vyžaduje. Podivný anarchista. Z Agde, 5. prosince. (C.-B.) Včera dal se zatknouti zde muž, který vydává se za útočníka na španělského krále Fanasa. Jelikož učinilo své osobě různé výpovědi pravděnepodobné, má se za to, že je to člověk, chtějící mermomocí státi se důležitou osobou.

Interpellace ohledně Marokka Z Paříže, 5. prosince. (C.-B.) Poslanec Faure oznámil ministerskému předsedovi, že v pátek zamýšlí jej interpellovati v otázkách zahraniční politiky a zejmena v záležitostech Marokka. Námořní manévry anglické. Z Londýna, 5. prosince. (C.-B.) Úřadně se oznamuje, že loďstvo kanálové, atlantické a středo- mořské spolu s trojím loďstvem pancéřových křižáků se shromáždí za účelem společných manévrů v polovině února v Lagosu (Portu- galsko.)

Události na Rusi. Situace v Petrohradě.

Z Berlína, 6. prosince. »Lokalanzei- ger« oznamuje z Petrohradu: Stávka poštovní a telegrafní trvá pořád ještě dále. Mi- nisterstvo vnitra nečiní ničeho, aby zjednalo ná- pravu. Poštovní úřad v Petrohradě jest oblehán nesmírným davem lidu, který se táže, kdy tento nezlepšitelný stav bude skončen. Zá- silky jsou nahromaděny. Zásilky peněžní jsou hlídány vojskem. Již pět dní nedošel z ciziny žádný list a žádný telegram. Státní poštovnía telegrafní úřadníci poslali hraběti Vittov pamětní spis, ve kterém vykládají, že zamítnutí jejich deputace hrabětem Vittem bylo uráž- kou celého stavu a že bude ve stávce pokračo- váno, dokud nebudou splněny požadavky jejich: zrušení výnosu proti organisaci, beztrestnost jednotlivých členů a požadavky všeobecné, které se týkají veškerého pracovního lidu na Rusi. Z Petrohradu, 5. prosince. („P. T. A.“ přes Eydkuny.) Dle údajů tovární inspekce ob- náší pačet nezaměstnaných továrních dělníků v Petrohradě 28.000 mužů. Jak sdělují noviny, obnoveno bude 11 dělnických spolků, organiso- vaných Gaponem, jež byly po lednové bouři uzavřeny, a navráceny budou zabavené jejich peníze spolkové. Sociální demokraté již zahájili boj proti dělnickému spolku a Gaponovi. Sociálně-revoluční strana prohlašuje, že Struvem a Gaponem navržená opatření přivo- dila by jen ponromu. Proč, se neuvádí. Jak se praví, nastala v táboře sociál- ních demokratů roztržka. Obchodní a průmyslový list dovídá se

FEUILLETON. Kterak pantátovi Škrobovi „pře- platili“ krávu. Napsala Eugenie Strouhalová-Brau n o v á. Nadmíru opatrný pantáta Škrob hnal na „jarmark“ pěknou, hnědou kravičku. Těžko se sice s ní rozloučí, až na ni někdo „podá“, ale jakáž pomoc! Píce je málo a hotové peníze ná- ramně pěkná věc. Přibude as pěkná částka do jisté ponožky pantáty Škroba, v slámě pod pe- řinou pečlivě zastrčené. Zároveň s pantátou Škro- bem přibyl na výroční trh mladý párek novoman- želů, který měl v úmyslu, zaopatřiti si zde pokud možná lacino kus dobytka pro svou domácnost. „Třebas jen kozičku kdybych měla, když ale mně, mužičku, koupíš krávu, budu tím radši!“ žvatlala mladá ženuška. „Nelenila bych! Již před východem slunce bych vždy vstala a ze všech mezí potravu jí sháněla.“ „No, no, uhlídáme, Mařenko! Nebudou-li se dnes s kravami příliš držeti, možná, že přání tvému vyhovím.“ Ta- kovými řečmi jim na cestě uběhl čas. „Dej Pánbůh štěstí, pantáto!“ uctivě pozdra- vili starého souseda z rodné vesnice. „Aj, vida, tak přece jste se odhodlal prodat svou „bvězdu“. Jak já jsem vás o ni minulý týden požádal, abych svou ženušku takto mile překvapil, krátce jste mne odmítl a kravičku prodati nechtěl!“ „Nerad dávám na dluh,“ nevrle odsekl starý mrzout, „budete asi rádi, když seženete na kozu! Kam

se hrabete, že si myslíte domoci se hned tak z ničeho nic na krávu. To si ještě počkáte!“ „No, takoví nuzáci, jak vy nás líčíte, přece jen, bohu díky, ještě nejsme. Vyženil jsem se ženou nějaký ten groš a dnes své Mařence chci koupit pro radost pěknou kravičku. Nebude-li to vaše, dobrá! Koupím ji jinde. Třebas vedle u Jelínků „Lysou“. Také se nám velice zamlouvá. Ostatně byste mně přece mohl dopřáti svoji krávu. Dvě třetiny kupní ceny dám hned a s třetinou byste mi mohl počkat do žní. Tchán má mi též po žních polovinu věna doplácet. Tak vidíte, že o svůj peníz nepřijdete.“ „Čert vám věř, jděte s Pánembohem! Nač na peníze čekat, když mohu jíti s hotovými domů!“ Novomanželé pohněváni se obrátili a již pan tátu nenutili. A brzy na to mladá žínka s roz- veselenou tváří vedla si na novém provaze stat nou krávu souseda Jelínka, který prodával blízk Škroba. „Dobře jste udělal, sousede, že jste krávu neprodal těm mladým blázinkům,“ těmito slovy se přiblížil ke Škrobovi cizinec, který stál opodá a sledoval průběh jednání prodavače s kupci „Kráva není drahá; dám vám o 15 zl. více ne onen mladík. Arciť, že celou sumu u sebe ne mám. Nehodlal jsem dnes vůbec nějakou krávu koupit, ale poněvadž se mi vaše kráva zamlouvá. přivedu ji dnes své panímámě, na udobření, ro- zešli jsme se dnes ráno v nevůli. Uděláme to tedy tak: čásť peněz, asi polovinu, vám dám hned. krávu odvedu, a za hodinu se s ostatkem peněz vrátím. Zatím můžete „U Iva“ na mé útraty píti.

Doběhnu zatím pro chybíci peníze. Do zástavy vám dám drahocenné, zlaté hodinky po nebožtí- kovi pantátovi.“ Stalo se; cizinec klopil polo- vinu kupní ceny pěknými, novými bankovkami, chopil se provazu a odevzdav hodinky do rukou Škrobových, nakazoval mu, aby na ten poklad rodinný dal dobrý pozor, by ho neporouchal. Že to je pro něho velmi milá památka. Pantáta byl rád, že tak dobře kravičku odbyl, a dal se s chutí do pití. Pivo bylo jako křena uzenky ještě teplé z udírny. Tím lépe mu vše chutnalo, že to mělo býti zdarma; tak zvaný litkup. Když již byl na odchodu, zákazník ještě jed- nou se vrátil. „Právě jsem si vzpomněl, že ještě musím koupit panímámě trochu vařiva a dětem perník. Půjčte mi na ty hodinky, pantáto, nějakou tu desítku; vždyť hodinky mají cenu velmi vy- sokou.“ Pantáta milerád peníze cizinci půjčil. V hostinci se všem chlubil, jak dobře pochodil a trpělivě čekal, až se jeho zákazník vrátí. Ba čekal — čekal — ale nadarmo! O kupci nebylo již v této krajině ani stopy, ani památky! Ale konečně — měl zástavu, pěkné hodinky. Avšak hrůza ho pojala, když se ukázalo, že nejen bankovky mu odevzdané, ale i rodinný „poklad“ mazaného šibala byly úplně bez ceny. Marně li- toval, že mladým sousedům, kteří by byli po- ctivě zaplatili, kravičku neprodal. Nikdo se ho po- dnes nesmí optati, o kolik mu cizinec tenkráte kravičku „přeplatil“.