1
masthead
21. května 1901. Císlo 139.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Proti volbám ve třetím sboru bude podán s české
strany protest a není prý možno, aby byl tento-
krát vyřízen nepříznivě. Volby byly ve třetím
sboru neobyčejně tuhé. Ze 475 oprávněných
voličů přišlo k volbě 429 t. j. 90 procent.
Z českých kandidátů obdržel jeden 215, ostatní
214 neb 213 hlasů; z německých kandidátů
obdrželo 6 po 215, ostatní 201 až 213 hlasů
Poněvadž všichni kandidáti s největším počtem
hlasů měli stejný počet hlasů, rozhodl los a tak
se dostal do výboru jeden kandidát český
Alois Kolář a pět kandidátů německých. Druhý
sbor volil skoro jednohlasné Němce, prvý taktéž
jednohlašně Čechy.
Ze Záhřeba, 18. května. (Sloučen
opposičných stran.) K akci, zahájené
chorvatskou stranou práva a čelíci k sloučen
všech opposičních stran a jich orgánů přihlási
se nyní také klub autonomní národní strany
zastoupené »Obzorem«. Poslalť předsedovi strany
práva Banjavčiči list, v němž projevuje přání.
aby dosavadní koalice, v níž byly sloučeny
strana práva a autonomní strana národní, byla
rozmnožena také čistou stranou práva. O sply-
nutí všech tři orgánů opposičných stran v orgán
jeden list se nezmiňsje, projevuje však ochotu
vstoupiti se zástupci druhých dvou stran u vy-
jednávání, aby se docililo těsnějšího sblížení
celé opposice. Strana práva zvolila již své
delegáty do společné konference. Jsou jim
Fran Folnegovič, vlastní původce celé akce
předseda strany dr. Banjavčič; jich náhradníkem
zvolen dr. Harambašič. Druhé dvě strany dele-
gátů ještě nejmenovaly.
Kolář
Němec
Banjavčič
Fran Folnegovič
doktor
Harambašič
Čechy
Záhřeb
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. května.
Klepy o srbské královně.
Vídeňští klepaři byli nuceni ustoupiti na
celě čáře. »Wiener Tagblatt« pokusil se ústup
poněkud maskovati tvrzením, že »povídačky«
o královně Draze a o tom, že car vyslal k srb-
skému dvoru knížete Sumbatova jako svého
detektiva, v Bělehradě ještě se udržují.
Tedy už jen »povídačky« ! Ke charakteri-
stice »Wiener Tagblattu« znova konstatujeme,
že prvý den nemluvil o kn. Sumbatovu, nýbrž
o »knižeti P.«, jenž prý se v Bělehradě vy-
dával za herce. List knižete Sumbstova patrně
neznal ani podle jmena a nevěděl o jeho po-
bytu a pohostinských hrách v Bělehradě. Po-
hostinské hry jeho byly smluveny ještě
koncem minulého roku, když ředitel
srbského Národního divadla, proniknut slovan-
skou vzájemností, vyhledal v Praze, Varšavě,
Petrohradě a Moskvě herecké síly, které by vy
stoupily pohostinsku na jevišti bělehradském.
Gynaekologům a porodním bábám zůstavu-
jeme, co z připadu královny Dragy patří do
jejich oboru a do jejich odborných časopisů,
ale nikterak nepatří do listů politi-
ckých a nikdy nemělo býti poli-
ticky vykořisťováno. Protože však se
tak už bohužel ve Vídni stalo, nastává i nám
povinnost pozastaviti se při politické stránce
těchto klepů.
Z nich elementárnou, přímo pekelnou silou
vybuchl vztek na královnu Dragu a žádost, aby
byla zahanbena, ponížena, od svého choté za-
vržena a zničena. Proto ji zvlčelý vídeňský tisl
nazval přímo podvodnicl.
Wiener
Praha
Bělehrad
Varšava
Petrohrad
Moskva
Vídeň
národní divadlo
6
article
Proč ten vztek, proč ta divoká nenávist
Kličem k těmto otázkám je zpráva »Ma
gyarországu« o srbsko-ruské vojen-
ské úmluvě, již podáváme v plném znění:
Zpráva »Timesu« o rusko-srbské vojenské
konvenci není beze vší podstaty, ale byla přílis
záhy puštěna do světa. Když Pašič byl v Petro-
hradě (loni na podzim), promlouval tam o této
věci ponejvíce s hlediska dynastického. Král
Alexandr totiž se obával, že Milan
pomocí Rakouska vrátí se do Srb-
ska, a proto chtěl pro sebe získati
Rusko. Na to bylo přerušeno vyjednávání,
ale když před dvěma měsíci rakouské a zvlástě
maďurské listy napadly na srbskou vládu pro její
rusofilskou polítiku, tajemník krále Alexandra,
Petronijevič, jel do Petrohradu a vnesl ve vy-
jednávání nový motiv. Totiž ten, že král
Alexandr a jmenovitě královna
Draga formálně prosili ruskou di-
plomacii, aby Rusko vzalo Srbsko
v ochranu proti nájezdům rakousko-
uherským. A Srbsko za to zaváže s
dáti svou vojenskou sílu Rusku
k disposici pro blíže vytčené pří-
padnosti. Slovem, jde o takovo
smlouvu mezi Ruskem a Srbskem,
jako byla ta, kterou Milan r. 1882
uzavřel s Rakousko-Uherskem
která pozbyla platnosti, když Milan ztrati
v Srbsku vliv. Smrtí pak Milanovou zanikla
i všeliká pravděpodobnost, že kdy bude ob-
novena.
Pašič
Milan
Srb
Alexandr
Drag
Milanová
Ma
Petrahradit
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Uhersko
7
article
Ale Rusko je velmi opatrné ve svých
slibech, neboť se bojí, aby se Srbsko neoddalo
dobrodružné politice, kdyby se mu Rusko za-
ručilo, že je bude chrániti. Kromě toho Rusko
chce za každou cenu udržeti mír na Balkáne
a proto nechce žádnou záminku zavdati Ra-
kousko- Uhersku.
Avšak nezvratnou pravdou jest, že se n
rusko-srbské vojenské konvene
parou pracuje. Tomu se připisuje i to,
ža ruský vyslanec v Bělehradě, Čarykov,
obdržel rozkaz, aby se svým vo-
jenským attašem procestova
Srbsko a prozkoumal jeho opev-
nění. A Čarykov cestuje nynl po
východních krajích Srbska, kde
jej všude slavně vítají.
Rusko
Srbsko
Balkán
kouskoUhersko
Bělehrad
8
article
To jsou fakty, proti klerým mlar n
pracuje vídeňský vyslanec srbský
Christič.
Tak zní zpráva maďarského listu, jenžj
zarúčuje.
Ona je svědectvím drzosti a prolhanosti ví
deňského tisku, jenž odjezd vyslance Čarykov
z Bélehradu uvedl jako doklad pro své tvrzeni.
Ona jest ale také známkou, že v Bělehrad
vědí, co chtějí a dělají, a že není naděje na
obrat.
Krále Alexandra jeho otec líčíval jak
rozmarného dekadenta, který lidi pokládá zu
své hračky, dnes je miluje a hraje si s nimi
zejtra je zahazuje a láme.
Čarykov
Bélehrad
Bělehrad
9
article
Vidno, že vídoňská intrika proti královně
Draze počítala, že král Alexandr je skutečně
mysli tak proměnlivé a že nebude nesnadno
zoškliviti mu choť jeho tak, aby ji zapudil po
příkladě středověkých potentátů.
Chování krále Alexandra připravuje intri-
kánským skandálníkům veliké zklamání. Král tu
osvědčuje stálosť a věrnosť, které jsou pěknými
čirami charakteru a kterými se podstatně lišt
od svého otce, vrtkavého ve všem a stálého jen
ve zlém.
Ve Vídni patrně nebyli dobře zpraven
o charakteru krále Alexandra, jinak by př
tomto generálném útoku byli si zvolili jinou
zbraň, kterou by spíše mohli dosíci svého cíle.
Útok vším neřádem, co ho obsahují vídeňské
kloaky, pošpinil jen útočníky, padaje na ně
nazpět.
Útok tento byl něco tak bídného, padouš-
ského, z mezí lidství vyvrhlého, že mu není
rovně v dějinách tisku. A bylo by smutno nejen
pro královnu Dragu, pro dynastii srbskou, pro
národ srbský, nýbrž pro všechno člověčenstvo.
pro jeho důstojnost a mravnost, kdyby se
byl zdařil.
Avšak na nezdaru nezůstane. On nadt
na dlouhé časy strhal mosty mezi Vídni a Běle-
hradem. Po tom, co se právě z Vídně stalo
naproti Srbsku, nelze nic jiného očekávati.
dokud král Alexandr a královna Draga budou
na srbském trůně. A pro rakousko-uherskou
politiku v Srbsku bude to tim osudnější, že
v Rakousko-Uhersku každý poctivý člověk mus
uznati, že Srbsko nebude moci jinak.
Alexandr
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Bělahrad
10
article
Slavnost narozenin carových —
v Metách.
V pařížských listech ozývá se nespokoje
nost nad tím, že ruský vyslanec v Berlíně
všechen personál vyslanecký k pozvání císaře
Viléma II. přibyl do Met, aby tam zúčastni
se hostiny slavnostní, pořádané na počest caro
vých narozenin. Po schůzce toulonské a po
cesté Delcasséově na Rus jest prý krok tento
tím trpčejším překvapením a divná prý to vděč
nost za umístění nové ruské půjčky ve Francii.
Dá se na to namítnouti ovšem, že ruskému
vyslanci na pozvání takové nezbývalo dle zvyko
diplomatických, než do Met přijeti, neboť ne-
mohl se omlouvati nároky Francie na Mely.
Pravda jest ale, že Vilém II. provedl tu opět
jeden z taktických tahů, znaje dobře vznětlivost
Francouzů, aby mezi Rusy a Francouzi nedů
věry nasil.
Mezi trojspolkovými státy.
Milánský »Sole« dovídá se z dobrého prý
pramene, že mezi vládou německou a ostatním
státy trojspolkovými děje se již důvěrná výměna
diplomatických názorů ve příčině obnovy ob-
chodních smluv. Reč Luzattova, kterou jsme
minule citovali, rovněž tomu nasvědčuje.
Výsledky německé výpravy.
Parníkem »Stuttgartem« přibylo 322 ne-
mocných vojáků německých z Činy
do Brém. Mnoho nemocných musilo býti vysa-
zeno už v Janově na břeh, poněvadž stav jejich
nedovoloval další dopravy po moři. Hromada
ehorých neb mrzáků — píše opposiční jeden
list německý — to jest nepochybně jediný
úspěch výpravy čínské. Přibude k tomu leda
ještě jen hromada dluhů.
Vilém II
Francouz
Berlín
Met
Francie
Stuttgart
Brémy
Janov
Solo
11
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera již druhou mimořádnou schůzi v tomte
měsíci.
Na jejím počátku povstal starosla p. dr. Sri
(a s ním i členové sboru) a pravil, že dne 14. t. m.
došla ho úřadní zpráva od místodržitelství království
českého, že císař a král zavítá do Praby.
Městská rada proto navrhuje, by se sbor usnesl na
důstojném uvítání a zmocnil městskou radu, by uči
nila potřebné připravy k okrášlení města a povoli
jí potřebný k tomu náklad.
Návrh schvaluje se bez debaty.
Stížnostem Assicurazioni Generali v Terstu, jako
vlastnice domu č. p. 832 -II. na Václavském nám
a v ulici Jindřišské, společně s firmami J. Pinkava
Julius Pfeifer a bratří Austerlitzové do nařízení ve
příčině provedení různých opatření ve výtahu
v sklepních místnostech jmenované firmy v tomt
domě z ohledů na bezpečnost před ohněm se vyho-
vuje, rovněž i stížnosti p. Josefa Mikeše, truhlář
v č. p. 791—I. v Haštalské ulici, do nařízení, aby
sklepa v tomto domě neužíval za skladiště hoblova-
ček a třísek a aby dal je ihned ze sklepa od
straniti.
Stížnost pana Ph. mag. Václava Kocourka, maj
závodu materialního v č. 1818—II. ve Vávrově třídě
do výměru, kterým mu bylo uloženo, aby proved
některá opatření ve svém závodě z příčin policie po
žární a stížnost pp. dra. Zikmunda Brosche a Anny
Habětinkové, maj. domu č. 900—-II. v Jindřišské uí
do nařízení, aby veškeré dvěře ve střední zdi skla
diště firmy »Kubinzký« v tomto domě dali z přícin
požárních pobíti po obou stranách plechem, se za-
mitají.
Jednalo se pak opět o stížnostech majitelů domu
na Újezdě do nařízení, by předložili plány n
připojení kanalisace svých domů k nové
uliční stoce.
doktor
Sri
J Pinkava
Julius Pfeifer
Austerlitz
Josef Mikeš
Kocourek
Vávrův
Brosche
Habětinková
Praha
Terst
haštalský ulice
Jindřišská
Újezd
Generali
12
article
Obecní starší pan Holubovský jako čle
stavební komise poukazuje, že návrh její, aby se
podobné stižnosti p. Kříže v Tomášské ulici nevy-
hovovalo, sbor před 14 dny zamiti, čímž přiveden
komise do takové situace, že chtěla resignovati
Nechť sbor jest příště opatrnější, protože stavebu
komise činí své návrhy po velice bedlivém uvážení
a musila by se svých mandátů vzdáti; podrží je j n
do té doby, dokud bude viděti, že se na její názory
přistupuje.
Stížností pp. Emannela a Terezie Cellarových
maj. domu č. 595—III. a Jana Řeháčka, maj. domu
č. 406—III., podané ve zmíněné věci, se zamítají
K dalším dvěma stížnostem a sice p. Jos. Schmie da.
maj. domu č. 395—III., podala městská rada návrh.
aby se jim vyhovělo.
Obecní starší pan Lada praví, že všecky tyto
stížnosti jsou stejného rázu a týkají se Újezda, kd
jsou poméry, jako v assanačním obvodu. Prolo na-
vrhuje, by se s majiteli těchto domů jednalo, jak
se déje s majiteli domů v assanačním obvodu, aby
se jim pro nynější dobu vyhovělo. Zároveň žádá.
by se o stížnosti pp. manželů Cellarových znovu
hlasovalo.
Obecní starší pan Březnovský praví, že v
věci této, jež vleče se již několik roků, musí se stát
zásadní usnesení a že by se tedy mělo vyčkati roz-
hodnutí správního soudu.
Referent p. dr. Nessy podotýká, že nejedná se
o úhradu nákladu, spojeného s připojením domovních
stok, nýbrž jen o předložení plánů, jež majitel domu
předložiti může.
Při hlasování se oběma stížnostem vyhovuje.
Předsedající náměstek p. dr. Frlě prohlašuje.
že přání p. Lady v příčině stížnosti pp. Em. a Terezie
Cellarových nemůže vyhověti, protože návrh městské
rady, jak zjištěno zkouškou opáčnou, příjat byl ve
kou většinou.
Holubovský
Cellarův
Řeháček
Jos
Březnovská
doktor
Nessy
Frl
Újezd
13
article
Zamítají se stížnosti, podané v téže záležitosti
p. Jana Kříže majit. domu čp. 405—III., arch. p. Jana
Zevera (dům čp. 402—III.) archit. p. A. Balšánk
(dům čís. 596—III.), p. Václava Jana ryt. Skramlík
dům čp. 403—III.) a p. Arthura ryt. Clannerů (dům
(čp. 378—III).
Do výboru městské spořitelny pražské na dobu
tří let t. j. do 1. května 1904 zvoleni pp. Stýblo
45 hlasy, dr. Kühn 47. P. dr. Karlach 44. Ferd
Mellan 42 a dr. Podlipný 40. hlasy ze 47 ote
vzdaných lístků, náhradniky pp. Červený a inž
R. Jahn. Přivrženci p. dra. Podlipného před volhou
odešli.
Členem dozorčí rady vodárny král. hl. města
Prahy a městských obcí Karlina Smíchova, Král
Vinohradů a Žižkova zvolen p. Vaníček a členem
správní rady měst. elektr. podniků p. Kovařovič.
Městská rada navrhla, by se od pp. Abrahama
a Františky Flusserových zakoupil dům čp. 902—1.
v Josefské třídě za 31.5000 .
Obecní starší p. Březnovský stěžuje si, že
se na kupování domů stále vrhá kapitál, ale žese
nie neprodává. Jak mrháno jest obecními penězi
vysvitá také z toho, že výpovědi, dané nájemníkům
z domů ve čtvrti svatovojtěšské, ač transakce se sta
vební společnosti v předešlé schůzi zmařena, odvo-
lány nebyly. Tím ztratí obec několik tisíc zlatých
ročně. Před několika již roky nakoupily se v asanaci
domy a hned se zbořily, ač nájemníci mohli v nic
bydleti do dnešního dne. Řečník žádá, by ve zmíně-
ném domě mohli nájemnici zůstati aspoň v zadn
části domu.
Ve stejném smyslu mluví také obecní sterší pan
Kasalický, který poukazuje, že v Josefově kupo-
vány a bořeny domy, aby zřídila se tam hlavní
třída, ale dnes jest vítáno, když postaví tam kome-
diant boudu.
Kříž
Zever
A Balšánk
Václav Jan
Skramlík
Arthur
Clanner
Stýblo
doktor
Kühn
Karlach
Podlipná
Červená
R Jahn
Podlipný
volha
Vaníček
Kovařovič
Abraham
Flusserův
Březnovská
kasalický
Josefův
Praha
Karlin Smíchov
Žižkov
městský spořitelna
Královský vinohrad
ný dům
14
article
Obecní starší p. dr. Jeřábek přimlouvá se z
návrh p. Březnovského, řka, že u sv. Vojtěcha ne-
bude se stavěti ani za 5 let
Předs. nám. p. dr. Friě prohlašuje, že městsk
rada se usnesla, setrvati na výpovědích ze zmíně
ného domu, poněvadž se žádá, by se ulice sv. Voj-
těšská rozšlřila.
Pp. obecní starší Sokol a Prášek vyslovuj
se proti návrhu p. Březnovského. Pan Prášek po
ukazuje, že čtver. sáh u domu, ke koupi navrženého
stojí 393 zl., kdežto jinde že kupuje obec levněji
Obecní starší p. Březnovský praví, že zad l
domu u sv. Vojtěcha bourati se nemusí, poněvadí
jest novější. Poukázal-li p. Prášek na rozdíl cen, z
jaké kupují se domy v Josefově a u sv. Vojtěcha
upozorňuje jej řečník, že v Joselově kupují se domy
od Abrahamů a u sv. Vojtěcha od Josefů a Václavů
což jest vejký rozdíl. (Veselost.)
Navrh městské rady se schvaluje. Nůvrh pan
Březnovského není dostatečně pedporován.
doktor
Jeřábek
Vojtěch
Fri
svatý . voj
Prášek
Březnovská
svatý . Vojtěch
Abraham
Josef
Václavů
Březnovský
Josefov
Sokol
15
article
Schvalují se: Návrh, aby sněmu království če-
ského podána byla žádost za zvýšení subvence na
vydržování vychovatelny v Libni na 20.000 K; návrhy
na pojmenování některých ulic na Malé straně, jež
jsme již sdělili, a návrh, aby od pí. Marie Voříškove
a pozůstalosti Augusta Voříška zakoupen byl dům
p. 59—I. v ulici Valentinské za cenu 49.000 K.
Městská rada navrhla, aby od pl. Marie Reissové
zakoupen byl dílec »b« v č. p. 149—V. v ulic
»u Staré školy« za cenu 36 000 .
Obecní starší p. Seharf ohražuje se pro
slovům, jež snaží se zatahnouti olázku koupě domů
na pole nábože nské. Dnes jednalo se o dvě koupě
domů, jichž majitelé nejsou náboženství israelitského
a nikdo nic nenamítal. Při koupi nahražují se někde
také ceny jiné, na př. živností.
Obecní starší p. Prášek odpovídá, že živnost
jsou také v domech u sv. Vojtěcha
Návrh městské rady se schvaluje.
Jelikož k volným návrhům nikdo se nepřihlásil
schůze skončena.
Voříškov
Augusta Voříšek
Reiss
Prášek
Vojtěch
Libeň
městský rada
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naivní politikové. Poslanec dr. Strán-
ský promluvil v rozpočtovém výboru řeč k pro-
visornímu rozpočtu, ve které dovolil si býti jiného
názoru o situaci, než naší roztomili přátelé dru-
hého jazyka a snad též, než slavná vláda. Osobně
odporná politická nicka, jež zaměstnává se ko-
čovným učitelstvím hospodářským a jež ve svých
prázdných chvílích řídl politiku německo-nacio-
nální strany ve vídeňském parlamentě, poslanen
Kaiser pochyboval sice o tom, má-li dr. Stránský
správnou legitimaci mluviti za český lid, všal
tato pochybnost nevadila jemu ani ostatním jeho
politickým přátelům, ba ani židovsko-semitskému
tisku kasati se na nás proto, že opovážili jsme
se prohlásiti za strašnou mýlku domněnku, jako
bychom se byli se situací nynější v ohledu ná-
rodopolitickém smířili a zejmena zrušení jazyko-
vých nařizení po době rozruchu akceptovali. B
některé listy byly tak naivně-nelaktní, že ve spo-
jení se »změněnou situací« uváděly dokonee
císařovu cestu do Čech. Jak zvrácené to mají
o nás názory, nad tím v pravém slova toho smyslu
žasnem. Což stále a stále jim musíme vykládati,
že všechno domnění a očekávání, pokud se týče
obratu v politice národa českého od zásady
federační k centralistické, od státního práva če-
ského k prosincovce, od rovného práva k uznání
německé převahy je marné, naprosto marné
Co může býti u nás změněno, v čem možna
je odchylka, je taktika, nie více než taktika.
doktor
Strán
Kaiser
Stránský
Čechy
17
article
A kdo něco jiného namlouvá národu svému,
činí tak na svůj vrub, neboť český lid b
exemplárně a bez dlouhých okolků ztrestal poli-
tika, který by proti jeho vůli a jaksi za jeho
zády jednal. Politika národa našeh
může býti vždy jen královsko- če-
skou, nikdy ale cislajtánsko-n ě me-
ckou. Proto nemá a nemůže míti politika česká
jiné tvářnosti, než opposiční, rozhodně oppo-
siční dotud, dokud nebudou aspoň splněny zá-
kladní podmínky lepšího a spravedlivějšího po
měru národa našeho k této říši. Z toho, že v
věcech hospodářských zástupci čeští klidně ro-
kují se zástupci národů ostatních a nečiní vládě
odpor soustavný, jen politik nezralý vyvozovati
by mohl důsledky na směr naší politiky ná-
rodní. Opposice v životě hospodářském, jež by
zásadně mařila každou ekonomickou činnost, je
nemožna, poněvadž by byla pro ostatní vývoj
náš zhoubná. Hospodářský vývoj svou povahou
již nesnese stagnace a vyčkávaci passivita v něm
by těžce se vymstila na tom, kdo by se jí
oddal. Jaký by ostatně byl v tom rozum, plnit
státní pokladny penězi a když jde o to, zn
brát, postavit se stranou a vzdorovat? Tak jed
nati by mohl jen blázen. Proto je to čirý ne-
smysl, vyvozovati ze živé účasti zástupců našich
v poradách v příčině předlohy vodní nějaké
zvláštní důsledky. Tolik nechť vědi odpůrci
naši i vláda, že poměr národa našeho oproti
stranám a činitelům ve státě rozhudujícímje
dnes na vlas takový, jaký nastal tím
okamžikem, kdy zrušena byla ja-
zyková naří zení.
královskýče
18
article
— Čeští úřadníci v německém kraji
Zdá se, že »německé vedení«, zejmena jeho
pokroková část, chystá se k nějaké » veliké
akci« ve příčině dosazování českých, či domněle
českých úřadníků do smíšeného kraje. Němečt
liberálové sbírají se totiž k novému postupu,
organisují svou stranu a hledají, jak přirozeno,
nějaké záminky k »energickému zakročení«, aby
způsobem tím vplížili se opět ve přízeň něme-
ského lidu, který dal přednost straně zjevn
prušácké. Vhodnou k tomu příležitostí je — bo
proti českým úřadníkům na českém saveru. Že
je to boj frivolní, o tom zbytečná jakákoli po
chybnost, neboť pouhým nahlédnutím do úřad-
nického statu každý, kdo chce a komu na tom
sejde, přesvědčiti se může, že německých úřad-
níků pro německý a smíšený kraj se nedostává
a že vláda nucena je dosazovati tam úřadníky
národnosti české. Kde nic není, tam ani cis
lajtánská vláda nebere. Však národní odpůre
naši nechtějí tomu věřiti. Nechtějí věřiti ne
slýchané praxi, která dnes je oblibena v roz
hodujících kruzích, že se čeká a uprázd-
něné místo ve smišeném kraji ob
sadí teprve, až kandidát pro n
se najde nebo doroste, i žádají kate
goricky, nejen aby zastaveno bylo další dosazo
vání českých úřadníků do německého kraje.
nýbrž aby úřadníci již tam se nalezající od
tamtud byli vypuzeni. Jedním slovem: chtěj
využitkovati poměrů pro ně nyní lak při
znivých a vládě — jež před ními strachum
se třese — nakázati, co činiti má
19
article
Chtějí způsobem tím dopomoci především k ne
zaslouženému postupu a oklikou politickou opa-
třiti jim posici tak výhodnou, jaké by se za
poměrů normálních naprosto nebyli domohli
Je-li uprázdněno v některém německém hnizdě
místo soudcovské, nechť se tam pošle německý
adjunkt třeba v postupovém pořadí padesátý
Co na tom, když devětačtyřicet Čechů budo
tím prasterováno a když Čech, jemuž místo
právem by naléželo, musí se svými dvaceti slu-
žebnými lety ještě několik let čekati, poněvada
na místo musil býti dosazen Némec s deslt
lety. Neličíme snad věci, jak si je snad obrazt
fanlasie. Nikoli. Vždyť ostatně je známo,že
připady podobně již se byly effektivné staly.
Čecho
Čechy
20
article
Co to ale znamená? Roztržení slatu úřado
nictva v království českém a zřízení statů
dvou: německého a českého, s tím ovšem
rozdílem, že Čech do smíšeného kraje odvážiti
se nesmí, však Němec, zejmena na vyšslch
místech, že se dle libosti roztahovati může
Kdyby v tomto sméru mělo se pokračovat, bylo
by to neslýchané bezpráví, byl by to nejhorš
útok na naše právo národní a čeští zástupci lidu,
kteří odhodláni jsou napjati největší enorgii,
aby překazili tuto výpravu proti soukmenovcům
našim, již se věnovali veřejné službě, by dojista
neváhali, kdyby ukázalo se, že vláda, je
ochotna i v tom povoliti Němcům, zaujati oprot
ní totéž stanovisko, jako v měsící červnu
minulého roku.
— Projevy souhlasu s akcí české de
legace v otázce vodních staveb. Klubu
poslancův českých na radě říšské došly dále
tyto projevy: Slavnému klubu českých poslanců
lidových ve Vídni! My nížepsaní projevujeme
svůj rozhodný a jednomyslný souhlas s návrhem
klubu českých poslanců lidových na změnu
vládní předlohy o cestách vodních, která úplně
odpovídá nalehavým národohospodářským po-
třebám celého království českého a všech stav
obou jeho národností. Žádáme proto snažně.
aby návrh tento jak nejdřive možno byl ukončen
a aby regulace a kanalisování středního Labe
od Mělníka až do Jaroměře, eventuálně do Krá-
lové Dvora n. L. na prvém místě zákonem byl
zabezpečena a realisována a tím těžce ohrožen
Polabí opět hospodářsky posíleno a soutěže
s cizinou schopným učiněno. Měsitská rad
v Lysé n. Lab., dne 15. května 1901. —
Němec
Polabí
Čechy
Vídeň
Mělník
Jaroměř
21
article
Slavný klube českých říšských poslanců svobo
domyslných ve Vídni! My podepsaní zástapeové
mlynářů pražských po dlouholeté marné snaze
o uplavnění řeky Vllavy uvnitř Prahy a o spo-
jený s tímto projektem konečný výkup našich
mlýnů dovolili jsme si, když veškeré nase
úsilí žádoucího výsledku nemělo, obrátiti se na
slavný klub našich pánů říšských delegátůa
posrobně vyličivše, jak zhoubné účinky má na
naše závody neustálý odklad dotčeného projektu,
žádali jsme tento slavný sbor za poskytnu
nám pomocné ruky, jsouce přesvědčeni,že
mocný vliv a zakročení jeho s kýženým vý-
sledkem, o který jsme po doset roků jind
marně usilovali, minouti se nemůže. S radost
se dočitáme, že tato naděje nás nezklamala
že na popud slavného klubu slovutní pán
poslanci inženýr Kaftan a dr. Pantůček do-
máhali se u ministerského předsedy a u mi-
nistra finančního, aby co nejdřive již pro
veden byl výkup mlýnů pražských a karli-
ských, na dolním toku Vltavy od most
Františka Josefa počínajíc ležících, jichž vodní
sily pro uplavnění Vltavy uvnitř Prahy nazbytně
jest zapotřebí, a že dostalo se jim uspokojivé
odpovědi. Tato zpráva naplňujíc nás pocity hlu-
boké vděčnosti, jest nám zároveň vitanou po-
hnutkou k uctivé prosbě, aby slavný klub náš
nejvřelejší dík za vzácnou podporu a úspěšn
o této naší věci zakročení ráčil přijati a aby
na dále této záležitosti, dokud nedojde úplnéh
rozřešení, blahovolnou pozornost věnovati ráčil
V Praze, dne 13. května 1901. Za majitel
mlýnů řady mlýnů Šaškových : Jindřich Ronz m. p.
řady mlýnů Helmových: Karel Stárka m. p.
řady mlýnů Dolnolodáckých : Jaroslav Kubeš ma p-
rady mlýnů Nových: Frant. Suda m. p. —
Kaftan
doktor
Pantůček
František Josef
Šaškův
Helmův
Stárek
Kubeš
František
Sud
Vídeň
Praha
Vltava
Jindřich Ronz m
22
article
Slavnému Klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých ve Vídni! Podepsaní členové
živnostenského společenstva hostinských v Týně
n. Vltavou projevují slavnému klubu svůj úplný
souhlas s jeho rozhodnou a horlivou činnosti za
příčinou zajištění regulace a kanali sace
Vltavy, vždyť z vlastních zkušeností víme.
jakých velkých škod každoročně řeka Vltava př
nynějším neupráveném toku obyvatelstvu města
našeho u vody bydlicímu působí, jak nutné t
jest a zdejší obyvatelstvo tak toužebně tohos
přeje, by se s upravením řeky Vltavy od Budě-
jovic ku Praze co nejdříve započalo, nemá-li
dalším prodlením chudé obyvatelstvo zdejší půso-
benými každoročně se opakujícími škodami úplně
zničeno býti. Dokud plavba na Vltavě byla v roz
květu, sůl a jiné zboží po ní se dopravovalo.
tehdy i město naše bylo ve svém rozkvětu, na
vrcholi svého blahobytu, čítalo tehdy přes 6000
obyvatelů, avšak jakmile se obmezila plavba jen
na dřiví, nenalezla pak velká část zdejšího oby-
vatelstva zde své obvyklé výživy již, nastal u nás
velký nedostatek, a tím počalo stěhování se odtud
a hledání lepší výživy jinde, což zřejmo nejlépe
z toho, že počet obyvatelstva zdejšího klesl
letos pod 4000 duší a tito živoří. I doufaj
nyní pevně, že po upravení Vltavy naskytnese
jím lepší přiležilost k výdělkům a nebudou puk
poukázání na to, buď hledati přes léto výživu
Vídeň
Vltava
Buda
Praha
23
article
v cizině, aneb se úplně vystěhovati. Z důvodů
těchto obracíme se na slavný klub s uctivou
žádostí, by pevně a neústupně hájil své usne-
sení ohledně regulace řek českých, však zvláště
by se přičinil o to, by regulací řeky Vltavy od
Budějovic ku Praze se co nejdřive započalo,
ovšem na účet státní a tak aby klub uzákonění
svého usnešení nynějším velkým vlivem svým
vymohl a nepřipustil nižádné změny neb dalšího
odkladu. Přejíce slavnému klubu, by i na dále
slavný klub tak zdárně ku prospěchu naší drahé
vlasti a národa našeho jako vždy posud působi
a nedal se ničím a nijakými nájezdy od vy-
tknuté cesty odchýliti, trváme v hluboké úctě
oddaní: za živnostenské společenstvo hostinských
v Týně n. Vllavou, dne 17. května 1901: před-
seda: Eman. Franta. Emanuel Hájek. Souhla
vyslovilo dále též obchodní společenstvo v Týně
n. Vltavou a hospodářský spolek v Kostelcí n. O.
Eman
Franta
Hájek
Vltava
Budějovice
hospodářský spolek v Kostelc
24
article
— Ministra dra. Rezka došel tento telegra-
fický projev: Z Pardubic. Ve sehůzi dne
10. května 1901 konané projevilo okresní zastu-
pitelstvo pardubieké svůj rozhodný a jednomyslný
souhlas s návrhem klubu českých poslanců
lidových na změnu vládní předlohy o cestách
vodních, kterýžto návrh úplně odpovídá nale-
havým národohospodářským potřebám celého
království a všech stavů obou jeho národnost
Žádáme proto snažně, aby návrh tento, jak nej-
dřive možno, byl uzákoněn, a aby regulace
kanalisování středního Labe od Mělníka až do
Jaroměře eventuálně do Králové Dvora n. Lab.
na prvém místě zákonem bylo zabezpečeno
realisováno a tím téžce ohrožené Polabí opět
hospodářsky posíleno a soutěže s cizinou schop-
ným učiněno bylo. Okresní výbor v Pardubicích ,
Markalous, starosta. Obdobný projev zaslaly
ministru dru. Rozkovi také společné schůze
obecního zastupitelstva města Pardubie, pkres-
ního zastupitelstva pardubického, obchodního
gremia a zástupců živnostenských společenstev
v Pardubicích i hospodářského spolku pro okresy
pardubický, holicský a přeloučský, konané dne
10. května za předsednictví dra. Ant. Formánka,
dále pak také samo o sobě gremium obehodník
pardubiekých, zastoupené pp. Janem Klečkou,
předsedou a Ladislavem Kusem, jednatelem.
Rezek
Markalous
Formánek
Klečka
Ladislav kus
Pardubice
Mělník
Jaroměř
Laba
Polabí
Pardubie
okresní výbor v Pardubice
hospodářský spolek pro okres pardubický
25
article
— Bezkarakternost orgánu Katolicko-
politické jednoty pro král. české jest sice
přislovná, ale že se dosud nestala veřejným
nebezpečím, to děkuje jenom bezpřikladné
»Kat. Listů«, překonané jen jejich zlomy-
slností. Vějičky jejich jsou sice namazány tlustě
ptačím lepem, ale tak nešikovně nastraženy, že
jenom největší hejlové mohou na nich zased-
nouti. Pádný doklad naprosté neintelligentnostía
nedostatku všeho politického taktu podaly »Kat. Li-
sty« zvláště dvěma čísly ze své nejmladší minulost.
V pátek dne 17. května referovaly »Kat. Listy«
o svatojanské schůzi sdružení zemědělců, tomto
škandálu, který skončil historickým odplivnutím
posl. Udržala. »Kat. Listy«, kdyby si byly vy-
půjčily harfu Davidovu, nemohly výše vyvelebiti
tuto »památnou událost,« památnou prý »j ed-
nolitostí a svorným vystou pením
českých rolníků na kolbiště zápäsu za
zájmy své i své vlasti.« Páně kardinálův list
pohližel »s úctou a obdivem na ty slun-
cem osmáhlé tváře, tiskl upřímně ru ce
od práce mozoly poseté,« »žasl nad výbuchem
nevole a nespokojenosti, kteráž burácela ze sta
hrdel uvědomělých pracovníků našeho
venkova,« i divil se, kde prý nabrali ti lidé,
kteří prý nejsou tak studovaní jako jiní,
tolik odvahy, že prý před celým českým
světem doznali (doslovně z »Katolických
Udržal
Davidův
26
article
Listů«): »Nedáme se víee pod jho Mladočechů,
ať se nám spílá i otroků Schwarzenbergových,
ať se nám nadává klerikálů aneb jakkoliv, my
si vážíme naší šlechty a jsme rádi, že ona jde
s národem, my si vážíme svého duchovenstva,
které je vlasteneckým a s národem cítí, my se
držime a držeti budeme programu státoprávního.
toho nezradíme a neopustíme! Nám je lhostejno
jak o nás mladočeský tábor smýslí, my si vá-
žíme šlechty a raději otroky
Schwarzenbergovými než otrok
Mladočechů. Ráznějšího a důstojněj-
šlho odražení nemohli prý čeští zemědělci dáti,
jak včera učinili. Po tomto hossana provolaném
agrárním rozkolníkům, držícím okraj vévodského
pláště orlického, za jich vzpouru proti mlado-
české straně, po tomto zahrnutí všeho českého
rolnietva do služeb nejpřirozenějšího a odvěkého
odpovědníka malorolníků a do lůna »vlastene-
ckého« klerikalismu, hned třetí den, v neděli,
čteme v třchž »Katol. Listech« článek s nad-
pisem »Chraňme se nových sporů«. Se svrcho-
vaným úžasem konstatujeme, že článek tento
naplněn jest nářkem nad »starým drakem
svárů, který jako na objednávku
(bvšem že!) vedral se do tábora na-
šehos. Na to hořekuje se nad touž horoucně
opěvovanou stranou agrárníků parlamentárně
dosud nevyškolenou, kteráž hned při svém prv-
ním vystoupení v parlamentě podala důkaz
pravdy, že zlé příklady kazí dobré
mravy.« Podle politické moudrosti měli prý
se nechat tito parlamentní nováčkové vybou-
řiti a pak teprve mělo s nimi promluveno
býti rozumné slovo. Toho asi (l) náhledu prý
byli vynikající členové konservativní šlechty.
Schwarzenbergův
27
article
Zkrátka, to, co prováděl prine Bedřich Schwar-
zenberg, nebylo podle »K. L.« nic jiného, leč
politická — výchova agrárních nováčků. Avšak
nejklassičtější jest to, že tytéž »Kat. Listy«,
kteréž ještě předvěírem velebily sgrárníky za to,
že chtějí býti »raději Schwarzenbergovými nez
mladočeskými otroky« a kteréž jásaly nad tím,
že prý ke smíru mezi rolníkem českým
Mladočechy již nedojde, ježto se propast pro-
hloubila a kteréž ve svatojanském agrárnickém
škandálu viděly »největší zadostučinění šlechtě
a hlavně rodu Schwarzenbergovu« — náhle
přijíždějí se svou trošinkou na kolečku, aby »pro-
hloubenou propasť« zasypaly. »Varujte se sporu
se šlechtou«, volá z jirchářské ulice list, který
ještě v pátek bubnoval na mušketýrský buben,
svolávaje české rolníky na schwarzenberskou pol-
tickou robotu! Mohlo by se říci, že tato fri-
volnost nemá sobě rovné, kdyby se nevědělo.
že je to jen pouhá ploskohlavost, zaviněná nej-
jizlivější zlomyslnos tí.
— Drobnosti. Němečtí pokrokáři, již r-
dili se o tom, jak vzkřisiti opět v bezvýznam-
nost zapadlou svou stranu, připadli na klassickou
myšlenku: sblížit se co možná opět s něme-
ekým lidem. Gratulujeme lidu tomu z hloub
srdce. Až se s ním bankéčští vyděrači, bursovn
Schwar
K L
Schwarzenbergův