ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bc105560-660c-11dc-9a1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 15, person 31, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 21. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 139.
4 article
Na ranní a odpel. listy sča před, lácž aen v Praze v sdminislrae na měsln na čtrrt leta . . . s dvejí denáške na měsíc . . 1so se ne
Praha
5 article
K b0n
6 article
narčsnrt lete . . . vo Hilialkáchn na měske . . . . . . Poštou? na měsíe . . . .. na čtvrt leis . . .. s drojí zásilkou ra přet
8 article
na ivrt ita . . . nK son
9 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranáci.
Praha
10 article Mraky nedůvěry visi nad obzorem.
Mraky nedůvěry visi nad obzorem. Již dávno nebyli jsme zahrnuti v jediný den takovou štědrotou, takovým shlukem dů ležitých politických dějův a zpráv, jako dnes zákon o vodních stavbách, pozměněný úsilím našich poslanců ve prospěch našich vlasti — ve výboru sněmovny poslanecké šťastně dojednán; — na Moravě valný sjezd našeho lidu rolnického vyslovuje plnou svou spokojenost s tímto činem, od něhož oče- kává zdár a požehnání pro svou vlast, ve sněmovně poslanecké zahájeno rokování o zákoně investičním, jejž vítaj opět Němei alpští s našimi bratry jihoslo- vanskými stejně jako ministr financí pan Böhm-Bawerk, jenž při tom utrhne si ky- tičku 80 millionů korun na refundace svých pokladen státních a krom toho snad ještě pampelišku 10procentního zdražení jízdních lístků, konečně zahájení delegací obou polovin říše, aby rozvrhly tu maličkost 247,273. 667 K. potřebných na armádu a diplomacii dle pověstného klíče na bedra trans“ a cislajtán- ských poplatníků: není-liž to takořka pře- bohatá, pestrá, vůní omamující kytice jar- ního šeříku, jejíž stopky jedva sevříti možno v dlaň? Jen že ta vůně její není naskrze tak libá a nevinná, jako vůně našeho květu še říkového Si duo faciunt idem, non est idem
Böhm Bawerk Morava výbor sněmovna
11 article
Když v roce 1878 vláda republiky francouzské předstoupila před sně- movnu s velikým svým plánem na zvelebení komunikačních prostředků zemských v roz- měrech přímo obrovských, totiž rozhojněním dosavadní sítě železniční o dalších 18.00 kilometrů a rekonstrukcí všech starých prů- plavů, jichž se již 5030 kilometrů čítalo, n jednotný profil v příčině hloubky vodní rozměrů splavů, jakož i na zlepšení splav- ných řek v délce 7300 km. takovým způso bem, aby na nich lodi o 300 tunách. ná- kladu bezpečně pojížděti mohly: když vy- světlila vláda Francie smysl tohoto plánu svého, že jde ji o to, aby věškerá říční údolí byla mezi sebou spojena a komuni- kace vodní mezi severem a jihem jakož i mezi západem a jihem umožněna, avšak spolu doložila: tyto podniky pohití sumu šesti tisíc millionů franků — přijat byl tento pracovní program vlády fran- couzské ode všech vrstev národa jako o sborů zákonodárných s hlasitým nadšením Národ, který byl nedávno teprv zaplati hroznou pokutu válečnou 5 milliard Němcům. bez rozpaků, troufale, ba nadšeně ukláda sobě nyní oběť dalších šesti milliard, pře svědčen, že nebudou ty peníze vyhozeny, alébrž vráti se mu desateronásobným užit kem a úrokem, zvelebeným blahobytem. v době jednoho neb dvou pokolení.
Němec Francie západ km
12 article
V Rakousku jináče! Když tu po dlouho- letém zdráhání a zpečování se vlád konečně nadejde chvíle, kde odhodlá se kabinet pro zažehnání zmatků politických vyhověti dáv- ným národohospodářským tužbám a potřebám zemí a národův, jednak rozhojněním sít železničních, jednak konečným přikročením k regulaci, splavnění a kanalisování od věků zanedbávaných řek v nejvýnosnějších zemích říše: — tu nepozdravuje a nevítá veřejné mínění veliký ten program státní správy se Mšeobecnou radostnou důvěrou a s myslí k obětem nadšenou, alebrž pozastavuje se. potřásá nedůvěřivě hlavou, plnou pochyb- ností a obav a hledí teskně budoucnosti vstříc, zdaž toho nákladu 1000 millionů k bedra lidu snesou, zda pod tíhou zvýšených daní nepodlehnem bankrotně vysílení dřive žon zn nl
Rakousko
13 article
než se všechny ty budoucí podniky počnou vyplácet ? — Takový jest rozdíl obromný mezi námi a Francil: tak nesmírně jsme totiž staletými hříchy špatných, protinárodních cizovlád proti ní ochuzeni a hospodářsky vyssáti, že po- jímá nás ůzkost a strach smrtelný vůči té jediné milliardě korunové půjčky, kterou bude nám a dětem našim v tomto stoleti úročit a splácet. Ano, tak se mstí v následcích svých od- věké zlé finanění hospodářství státníkůva kabinetův Rakouska, kteréž podkopalo všechnu víru v lidu tolikráte a tak krutě zklamaném. On pochybuje a on nevěří, že by konečně nadcházel v tom hospodářství pronikavý, rozhodný a poetivý obrat k lep šímu, že by posléze svítal y Rakousku den nové, lidu přející a národům svědčící politiky finanční a národohospodářské, nýbrž obává a stráchůje se, že za tím vším vězí jen opět stará fiskální spekulace na jeho kapsy, že nemyslí se to ani s těmi investi- cemi ani s těmi vodními stavbami tak do- cela upřímně a nezištně, nýbrž jedná se opět jen, jako již tolikráte, v první řaděo sehnání nových mimořádných set millionů zlatých na účely neplodné, na pořízení nových děl a všelikých jiných potřeb válečných atp. . . . Tato starost a tato nedůvěra hněte v hlubinách duše lidu na- šeho a s ním, tušíme, všeholobyvatelstva ra- kouského, A proto měla se vláda Körbrova, šlo-li jí o vzbuzení důvěry veřejné, rozumně a za každou cenu vystříhati všeho, cokoliv by budilo podezření proti její zámyslům a plánům národohospodářským. na jichž plti hledá ona své záchrany v pe- řejích nerozřešených otázek národních, ústav- ních a státoprávních. Než jak si ona zatím počíná?
Rakousko
14 article
Její ministr financí Böhm-Bawerk neváh přijíti před parlament s požadavkem zcela neústavním, aby mu v in vesti ční m zá- koně železničním byl povolen graciál 80 millionův, poněvadž prý z přebytků po- kladen státních vydal loni přes 100 millionů K na subvencích různým železnicím. Jaký to nárok! Odkud pak byly ty přebytky v pokladnách státních? Přece odnikud jinud než z daní poplatníkův, než z mozolů ná- rodův. Co dělají jinde vlády s takýmito pře- bytky v důchodech státních? Co udělal vláda Francie, když od r. 1876 do r. 1880 nastřádal se ve státních pokladnách přebytek daní sumou 586 millionů franků Slevila, snížila o tolik daně po platníkův, Ten zázrak se v Rakousku ovšem jakživ nestal a nestane. Nýbrž zde se přebytků z daní užilo — dle tvrzení ministra financí — na hojení dýchavičných železnic. Nuže, pak má ministr financí toliko povinnost zástupcům národův dokázat, že bylo té pomoci železnicím v zájmu veřejném skutečně zapotřebí, i žádat za jich absoluci, ale nemá naprosto nárokův žádat, aby mu poplatníci ten výdaj z aplatili znova. Však hle, on toho nicměně směle na parlamentu žádá, řka: »Nepovolíte-li mi této 80millionové refundace, nedoporučím celý zákon investiční koruně k sankci.« — To nemá budit nedůvěru a pochybnost nejtrpčí? A dále. Zájem veřejný žádá, aby přestal konečně ta zastaralá mýtní daň u nás, lid- skost žádá, aby byly zlepšeny nádennické platy ubohých diurnistův, jakož i nuzně pense vdov a sirotků po úřadnících státních před novým pensijním zákonem zemřevších. Na to vše stačí ročně nějakých 5 až 6 mill. zl. Není liž to pravá lapálie pro finan- ční hospodářství velmocného Rakouska, jehož národové rok co rok přeplatí na da- ních nepřímých o 30 až 40 mill. více, než bylo preliminováno? Tak i v minulém
Böhm Bawerk Francie Rakousko
15 article
roce (1900) výnos daní přímých a nepřímých jest o 30 mill. větší, než sám ministr financí očekával. Potřebí tu, ptáme se, pro zlepšení platů diurnistů nebo pensí vdovám a sirotkům úřadnickým uvalovati na přetížený lid novou daň ve způsobě zdražení jízdních cen železničních o 10 procent? A hle nieméně neváhá ministr financí rakouských překvapit a zarmoutit parlament předlohou zákona o nové té krušné dani zrovna ve chvíli, kdy tento má povolit 250 millionů na stavby nových železnic a 80 millionů na zbytečné refundace pokladen státních. Jaký mrazivě nevlídný to vitr čiší z této fiskáln politiky páně Böhm-Bawerkovy ve tvář na- rodů rakouských Divuli, že mysl jich nejihne, ale jen tím opatrněji zahaluje se v plášť nedůvěry daleka, velmi daleka jest biblického »Sladší dávati než bráti!«? — Totéž smýšlení opanuje také parlament rakouský, jak trefně předpověděl dne 17. t. m. jmenem poselstva českého dr. Stránskýa jak v souhlase s ním obává se dr. Eben hoch: »Jsme svorni v braní, ale pochy buji, že budeme také svorni v dá- vání, až bude třeba postarati se o úhradu.«
Böhm Bawerkův Stránský doktor Eben
16 article Agrárni glossy.
Agrárni glossy. Sobotní kritiky zemědělského sjezdu věno- vána byla panu dru. Horáčkovi jen část, jen potud, pokud čelila přímo proti jeho výrokům. Svou odpovědí na tuto kritiku hájí pan dr. Ho- ráček i resoluci valné hromady Sdružení českých zemědělců a polemisuje s celým sobotním člán- kem. Podjal se obrany celého současného na- šeho hnutí agrárního. Nemohu popříti, že jsem neočekával, že pan dr. Horáček tak daleko půjde ve svých agrárnických sympatiích — ale nemohu také smlčeti, že mně tím pan dr. Ho- ráček dává vítanou zbraň proti sobě. A proto také tuto jeho pomoc s díky kvituji. Napsal jsem, že naše současné agrárni hnutí (ne agrární hnutí vůbec, nýbrž spe- ciálně naše nejnovější agrárn hnutí) nepovstalo z vnitřní potřeby, nýbrž z osobních nevraživostí a různie, a tvrzení toto klidně opakuji. Pan dr. Horáček sám dobře ví, že by toto hnutí nebylo vystou- pilo jako samostatná politická a třídní strana, nýbrž že by si bylo ochotně nalezlo místa ve straně svobodomyslné, kdyby ne- bylo souboje KubrKrumbholzov a karlínského mandátu. Pan dr. Ho- ráček velmi dobře ví, že prosincový sjezd sdru- žení měl ráz schůze eminentně poli- tické a to radikálně-politické a že
Horáček doktor
17 article
předmětem výtek straně svobodomyslné nebyly snad věci agrární, nýbrž otázka poli- tické taktiky. A také vstup naší agrární strany do parlamentu a její postup v něm jsou rázu čistě radikálně-politického. Toto hnutí nelze srovnávati s náboženskými proudy středověku věru — když již se veliké s malým srovnává — má pan dr. Horáček pravdu, že by fran- couzská revoluce byla propukla i bez Rousseaua a encyklopedistů, ale nepopře, že by dnešní naše hnulí agrární, speciálně v té podobě a for- maci, jak se představilo »u bílé labutě«, bez pp. Hrubého, Práška a soudruhů nebylo po vstalo. A to jest právě to, nač jsem ve svém článku s důrazem poukazoval. V našem rol- nictvu byl zdravý prvek odborné organisace, byla ona dobrá vůle vrátiti se k sobě samému, ale právě těchto zdravých proudů bylo zneužito agi tací politickou, která byla dosti obratnou, aby se kryla heslem agrárním. A tak nepovstala zdravá, svéporfocná orga nisace odborná, nýbrž vyrostla nová pol
doktor Horáček Rousseau Hrubý Prášek
18 article
ovottov atimd n
19 article
sa lvoi dalatv
20 article
tická strana agrární, která své politické cíle a radikální taktiku při poslédníe volbách tak ostentstivně zdůrázňovala. A po něvadž pak se naše současné agrární hnuti vy tvořilo jako samostatná strana politieká, možno a nutno na ní žádati i politický program Že ho nemá, netřeba dokládati. V dobách svěho nejútlejšího mládí hledala ho u strany radikálně státoprávní, pak navazovala jednání se stranou svobodomyslnou, v parlamentě přijímala hesla národně-sociální a dnes s ochofou poslouchá výklady, že program agrární strany jest pod- statou svou vlastně i po své politické stránce programem konservativním. To jsou nejširší rysy politického rozvoje strany agrární. Úsudku při čiňovati netřeba. Ale jak pravím: naše agrární hnutí přijalo formu politické strany. A z toho důvodu jsem považoval za svou povinnost říci, že t a to bezprogramnost a neuj a sněnos strany o základních zásadách české otázky a politiky chová v sobě veliké nebezpeči. a proto jsem kladl důraz na to, že naše země- dělstvo není části národa samostatného a svo- bodného, nýbrž že právě z nesamost at- nosti a nesvobody našeho ná- roda mu plynou zvláštní úkoly jako českému zemědělstvu Nepravil jsem tedy, že naše agrární hnutí po- třebuje »národnostně českého agrárního pro- gramu«, jak pan dr. Horáček mi podkládá, nýbrž kladl jsem zvláštní váhu na národně- politické poslání rolnictv v našem národě, které třídní výlučností bude posunuto v pozadí. Vzhledem k těmto vyšším cílům české politi ky lekal jsem se a lekám se vý- lučně třídních hesel, a to nadto hesel, za nimiž není ani hospo- dářského jednotného programu, ba za nimiž není ani jasného uvě- domění si vlastních cílů.
doktor Horáček
21 article
Tento fakt doložil jsem voláním po ochran- ných clech proti zahraniční soutěži. Dokázal jsem čísly našeho mezinárodního obchodu a na šeho obilního obchodu s Uhry, že jsme my v Čechách dnes co do chlebovin passivními že jsme, vyjímaje ječmen a ove s' (jež pun dr. Horáček v replice vynechal), své vý- vozné schopnosti pozbyli. Ceny chlebovin že speciálně nestlačujen soutěž zahraniční, nýbrž uherská. Pan dr. Horáček poslední vývod po- kládá za ukvapený. Jakým důvodem, patrno z prostého výpočtu: v r. 1900 jsme vyvezli 81.000 q pšenice a dovezli 67.000 q, byla tedy aktivnost celé říše 14.000 q. Naproti tomu dovezeno do této poloviny říšské z Uher přes 5 millionů q pšenice. Že by z těchto 5 mill. a k nám do Čech ničeho nepřišlo a že horni aktivum jest naším aktivem, to přece nebude tvrdití nikdo, kdo jen trochu poměry zná. A u žita? Toho jsme dovezli do celé říše přes 48.000 q a vyvezli 3000 q. tedy jsme co do celé říše passivními 45.000 q. Naproti tomu do- vezli jsme z druhé říšské poloviny k nám do Cislajtanie přes 3 milliony q. Kde jest, proslm, sebe menší ukvapenost v úsudku, že jsme co do žila a pšenice své vývozní schopnosti pozbyl — kde?
doktor Horáček Uhry Čechy
22 article
Loyalně p. dru. Horáčkovi přiznávám, že zemědělstvo tvoří podstatnou čásť, ba většinu českého národa v Čechách, ale rozhodně a vším důrazem musím se ohraditi proti větě, že každý prospěch zemědělství jes tudíž i prospěchem národa. To byl ona nebezpečná konsekvence, které jsem se bál po stránce politické, a kterou p. dr. Horáček nelekal se přenésti na půdu čistě hospodářskou. A přece není omylu většího! To, oč resoluce valné hromady nej- více se přimlouvá, zvýšení obilních cel za účelem zvýšení cen obilních, může sice prospěti země- dělstvu, ale rozhodně ublíží na př. dělnictvu živnostnictvu (zdražením potravin, recipročními V drobnéní prodejis ranní číilo osolé . . . za S h cdpole dní . za 2 k Ve dlialkách na venikově ranní číslb. . . . . . odpoledul Inseráty plati se hotově napřež. Předplaeoní a insrty přijímá zdmlil- strace v Marlassté ulici č.3. Tam nacházsjí se též rrdakce, tiskárnn a sapedice „Národnich Listá“ Rakopiey se novracnjl. 10h
Horáček doktor Národnich Rakopiey Čechy Marlassta ulice
23 article
ely na vyváženě tovary průmyslové atd.). Aji ných příkladů dala by se řada uvésti. Maje na zřeteli zájmy rakouského vývozu ječmenného a cukerního, hledal jsem těžisko zájmů zemědělských při úpravě nových smluv obchodních spíše ve snaze o zachování obilních celních sazeb ciziny (v přední řadě Německa) vyslóvil se co do žita a pšenice proti nerozmy- slně přijímanému heslu celní ochrany chlebovin. Ale právě proto, poněvadž (následkem uherské soutéže) nevýnosné pěstění chleboví bude nutno zaj této formule vystřídati novými, pevněji (než ha celní ochraně chvilkově půso- bící) založenými zdroji přijmovými, vyslovíl jsem nepokryté tento důsledek. Zcela vše- obecně. Prostě proto, že jsem ani chvili nebyl v pochybnostech, že mi bude rozuměno. Ne- bylo však tomu tak. Neváhám tedy konkretně říci, že tím myslím účinnější a racionálnější chov dobytka, lukařstvi, pěstění zelenin, zaklá- dání nových zemědělských průmyslů a výroh atd. dle různých podmínek krajů a poměr odbytových. Do detailů co do jednotlivých krajů se ovšem pouštěti nemohu.
Německo
24 article
A nyní jen několik slov o oněch věcech, jež byly vlastnlm důvodem této diskusse. Pan dr. Horáček ve své replice sám svůj výrok o tom, že českým národem jest če- ské rolnictyo, posunuje v pozadí (a také tak řečen byl, jak jsem ho cítoval 1); činí tak všeobecným výkladem, co jest národ, klade zbytečný důraz, že částí národní jest i sociálně-demokratické dělnictvo, což jsem ani v nejmenším nepopřel. Ale o to vše spor nebyl a není. Vytkl jsem panu dru. Horáčkovi, že oné věty jako sociální politik říci nemél a když ji vyslovil, připamatoval jsem mu moment zodpovědnosti za vý- rok tento a vychovatelskou chybu, jím spáchanou. Fakt, že chyba se stala a sice chyba sociálnímu politiku neo- pustitelná, neodčiní ani sebe delší vý klady, tím méně vývody, že určitý stav, domá- haje se splnění svých speciálních interessů, ne- křižuje zájmů národa. Věta tato porážíse sama sebou a nemusím se ani dovolávati toho, co jsem nahoře řekl.
doktor Horáček
25 article
Tím, co pan dr. Horáček praví o poměru politické strany a třídní organisace, široce tuto zabývati se nebudu. Jednak nemluvil jsem vše- obecně, jak p. dr. Horáček čini, nýbrž snažil jsem se zodpověděli si otázku o poměru če- ského hnutí agrárního k české politice národní. a důrazně vytkl problém malébo národa nesa- mostatného, jemuž se p. dr. Horáček ve své replice tak opatrně vyhnul, jednak vymyká se všeobecná úvaha tato z rámce novinářského článku. Jen jedno bych podotkl. Mluví-li již pan dr. Horáček o »dosavadní neplodné činnosti tak značného počtu poslanců v lůně strany svobo- domyslné« a vykládá-li ji »neslučitelnými proti- vami a odpory mezi ideovým podkladem strany a požadavky agrárními«, tu dovolil bych si prostě říci, že hlavní vina asi by spíše byla na těchto zástupcích samotných, kteří v lůně strany vytvořili svou stavovskou organisaci a jichž ze- mědělský odbor vešel v čilé styky s rolniky ostatních zemí rakouských. Nepopíratelným fak- tem ale také jest, že cesta každé nápravy jest dlouhou a namáhavou a že doporučovaný panem drem. všelék výlučné organisace stavovsko-poli- tické může spíše oddáliti řešení otázek země- dělských. Neboť vnese do lůna na- šeho národa bojtam, kde dosud se cesta upravovala dohodou a kde také úspěch byl zajištěnější pod- porou ostatních vrstev národních. A boj proti intelligenci? I jemu dal p. dr. Horáček potravy dost a dost. Směsováním pojm intelligence jako stavu a intelligence jako vzdé- lání výroku svého neodčiní. Nebo že výroky, »že jen lidé z jeho středu mu (zemědělstvu) pomohou« atd., nejsou ničím jiým, než sta- rým heslem proti spolupůsobení intelligence
doktor Horáček stavovskýpole
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nalad
27 article
Několik receptů z praklické duševědy. Známe dobře všichni to slovo! Jednoho dne vstaneme spokojeni se životem, důvěřiví. ducha jasného a plni veselých myšlének : jsme dobrě nálady. Jindy máme hlavu plnou trpkých myšlének, jsme nespokojeni, kousaví, misanthro- pičií, pohřížení ve své nitro a přemilajíce tvrdo šijně nějakou nemilou vzpomínku: jsme špatn nálady. Dobrá nálada přináší štěstí. Vše se na nás směje; nejspletitější afféry se rozuzlují jakohy zázrakem; lidé, jež potkáváme, řikají nám samé příjemné věci; listy, jež dávno čekáme, do zházejí. Ve špatné náladě děláme špatně vše, co do rukou vezmeme — vše nám »padá z ruky« Mluvíme s někým, rozumíme špatně, vykládám falešně slova, rozčilujeme se pro maličkost pro nic; rozumíme opáčně. Nic neni méně váb ného, méně harmonického, než špatná nálada naproti tomu dobrá nálada — toť gracie, har monie, takt. Dobrá nálada dělá nás lepšími. Ve zlé ná- ladě jsme neschopni sympathie, útrpnosti ; jsme zlí a vidime ve všem zlomyslnost, prcháme před společností, jsme neschopni dobrého hnutí, vlidného slova. Tím vším ale dobrodiní dobré nálady není vyčerpáno. Ona jest nakažliv a — jednoz největších dobrodiní. Naše dobrá nálada vyza- řuje, jako teplo, od nás na všecky, kdožse přibliží. Nejzřetelněji to pozorovati v rodině. Zasmuší-li se otec, hned velká tíha padne všem na prsa; mluvi se málo, tiše, nesměle, i malé děti nechaji žertů a mají se na pozoru, atmo- sféra je dusivá. A tak i jinde. Máte-li komu říci něco méně příjemného, nějakou trpči pravdu. počkejte, až budete v dobré náladě, řeknete t lépe a bude to lépe přijato.
28 article
Ideálem by bylo, býti stále dobré ná- lady, aspoň míti možnost, zaopatřiti si ji dle libosti, na stisknuti knofliku. Vynálezce takového návodu sice posud se hledá — než přece jsou recepty na výrobu dobré nálady, ne sice ne- omylné, ale aspoň ne zavržitelné. Přidržujeme se tu pěkné statě z oboru prakticky užité psy- chologie Camilla Mélinauda v Revue de Revues.“) Abychom byli dobré nálady, buďme pře- devším zdrávi. Ve dnech plného zdraví, kdy každý sval, každá žilka jen v nás hrají, jsme vždy dobré nálady. Hygiena jest původ dobré nálady; a hygiena, toť v krátkosti střídmost čistota. Jiná příčina nálady bývá stav naší sebe lásky. Stačí pochvala, aby nám zpříjemnila exi- stenci; stačí úspěch, abychom přáli vše dobre všemu stvoření. Nejmoudřejší v tom podléhají. Chyba, jež se nám vyčítá, překážka, jež se nám v cestu stavl, směšnosť, jež na nás byla obje vena, zkali naši náladu. Nie nás tak nepodráždí. jako staví-li se nám před oči naše slabosti. Pohružujeme se ve své nitro, vzpomínáme jiných porážek — všecky veselé upomínky ja- koby se byly ztratily; přemítáme o nepřízn osudu a jsme ve strašlivé náladě — až snad nějaká dobrá duše nám hodí nějaké pochle- benství nebo chválu, kterou se opět vylé- A recept? Existuje hygiena sebelásky, jako hygiena těla, a můžeme ji resumovati v jedno pravidlo: konati vše, co konáme, pečlivě přesně, věnujíce se svému úkolu docela. Pak číme.
Camillo Mélinauda jít Revues
29 article
*) R. 1900. nejspíše vyhneme se neúspěchu; a nevyhneme-l se, budeme trpěti méně, majíce svědomí na své straně. Mocný vliv na náladu má sympathie neb antipathie, jež tušime ve svém okoli. Jsme-li ve společnosti, kde cítíme že nás mají rádi. jistě se nám tam libí a jsme dobré nálady Oznámí se nám, že někdo k nám chová zvláštní sympathii: hned se nás zmocní vůči naznačené osobě nekonečná přízeň, nálada stoupne o celý stupeň. V neznámé společnosti, kde se setkáme jen s chladnou nevšímavosti, brzy se nám lidé zdají nadutými, podeeňují nás — jsme brzo špatné nálady. Dobrá nálada není často než vědomí, že jsme milováni. Čtvrtá příčina: pořádek neb nepořádek na- šeho života a myšlének. Pořádek dává dobrou náladu, nepořádek špatnou. A slovo »pořádek« v nejširším smyslu, i pořádek, jejž dělá hospo dyně v zásuvkách, i pořádek, jejž dělá učenec v přírodě. Jsme »celí šťastni«, když jsme si v do mácnosti něco uspořádali, knihovnu, nábýtek prádlo atd. Žena sebe rozmarnější je roztomilá když si dobře uklidila svou skříň, zaranžoval vkusně salon. Naopak pocit nepořádku je z nej horších ostnů. Každý zná zoufalou náladu pr stěhování. Právě tak důležit je pořádek v konání Dostanete list, jejž dlužno zodpověděti. Jste trochu nedbali — odložite odpověď na zejtřek zejtra máte ještě měně chuti; ltaké dojem listu není již čerstvý; přijdou jiné listy, pak zase jiné a jiné. Balík roste a stále hlodá na vás pocit neurčité povinnosti, jež volá; nejasná úzkost mísí se do vašeho konání, až jednoho rána sednete kurážně, píšete až do večera, vy- řídite všecky dopisy a ulehnete zemdleni, ale spokojeni. Konečně i pořádek myšlenek má velký vliv na náladu. Kdo neví, kam se přiklo niti, kývá se nerozhodně brzy sem, brzo tam
30 article
neb chtěje mysliti najednou na mnoho i věcí nemyslí vlastně na nic — bývá zřídka dobre nálady. Posledni recept: »dobrou náladu dělá vě- domí dobře vykonané povinnosti«. Máme-li tedy vyléčiti zlou náladu, tedy předně vykonáme povinnost, 4řebas nemilou. dlouho již odkládanou; za druhé, vyjasníme myšlenky, porozprávíme si, povíme, co nám lež na srdci a chce ven; konečně podnikneme ně- jakou intensivní čmnost, jež nedá na nic jiného mysliti: zaplováme si, zatělocvičíme, projíždíme se na kole, zabavíme se turisticky. Nepomáhá-l vše, pak nutno léčiti uraženou sebelásku. Při- pomeneme dotýčnému rozmrzelci jeho zásluhy dáme má cítiti, že je dobře oceňován, ba obdi- vován, uvedeme na důkaz pochvalu nějak osobnosti, již on si váží: toť onen zázračný knoflík, jejž třeba stisknouti — ale stisknouti opatrně a delikátně, neboť jakmile se cítí účel — vše je ztraceno. V nejhorším případě necháme zlý rozmar vybouřiti, až sám doklepe. Člověk ve špatném rozmaru podobá se hracímu stroji Na otočení klíčem hraje docela novou písničku přikrou, trhavou; hude ji nějaký čas — ne může jinak; třeba neodvratně vyposlouchati předvídané pískoty a protivné refrény; jest to automatické, mechanické — ale ne věčné; péro dojde, ještě několik násilně vyražených not — pak svatý pokoj. A to je moment, kdy třeb chladnokrevnosti a taktu: jediné otočení ne- šťastné — a protivná písnička začne znova. Fysiologové tvrdí, že změny nálad vzni kaji změnami organickými. Jsou aspoň vždy spojeny s jistými změnami stavu tělesného — špatná nálada se změnami oběhu krevního v mozku, anaemií, zemdleností buněk mozko vých, snížením tlaku krevního. Přímo nápadné je přetvořování nálady al- koholem, vínem, coffeinem, morfinem. Hypno- tisovaným možno suggerovati jakoukoliv náladu.
31 article
Než jsou případy, kde vlivy čistě duševní a morálné mění náladu. Zkuste nějakému i člověku zdravému a v dobré náladě se nacházejícímu chváliti talent někoho, na koho má zlosť, nebo doneste mu nepříznivý úsudek, jejž jste o něm zaslechli, aneb mu řekněte, že žena, o které myslí, že se ji libí, jej nemůže ani vidět: jistě jej uvr- hnete ve špatnou náladu. Proč urážka naší sebelásky nás tolik za- chmuřuje? Působí v nás konfusi ideí, konflikt snah a tužeb s novým dojmem, jakýsi stav zmatečný.1 Podobně při pořádku neb nepořádku my- šlenek mechunism je ještě zjevnější. Myslite již několik dní na úkol, jejž máte rozluštiti. Na- padly vám již různé odpovědi, slyseli jste mí- nění jiných, ale nejste ještě ustálen, kolisáte mezi jedním rozluštěním a druhým, různé the- orie ve vás zápasí. Po celou tu dobu jste za- ujati, podrážděni, jste špatné nálady. Až jed- noho dne se vyjasní, našli jate dobré rozluštění — jistota nastoupila místo změtení — jste spo- kojeni, dobrá nálada se dostavila. Snílkové skoro vždy jsou melancholici : ko- lisají mezi svými chimérami a reálnou skuteč- ností. Lidé nerozhodní bývají mrzouti. Proto některá tělesná cvičení mají opravdovou lé- čebnou cenu, na př. jizda na velocipedu je vý- borný prostředek k soustředění tělesnému i du- ševnímu, tedy i k získávání dobré nálady. Rady se sice dávají, aby nebyly uposlech- nuty, recepty se píší, aby se jich neužilo ; ale některý čtenář snad přece dostane chuť zkusiti něco prakticky, co tu uvedeno — ať si pak v dobré náladě vzpomene těchto řádků a trochu nás pochválí zase — pro naši dobrou náladu.