2
masthead
V Praze, v úterý dne 21. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy sča
před, lácž aen
v Praze v sdminislrae
na měsln
na čtrrt leta . . .
s dvejí denáške
na měsíc . . 1so se ne
Praha
6
article
narčsnrt lete . . .
vo Hilialkáchn
na měske . . . . . .
Poštou?
na měsíe . . . ..
na čtvrt leis . . ..
s drojí zásilkou
ra přet
8
article
na ivrt ita . . . nK son
9
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranáci.
Praha
10
article
Mraky nedůvěry visi nad
obzorem.
Mraky nedůvěry visi nad
obzorem.
Již dávno nebyli jsme zahrnuti v jediný
den takovou štědrotou, takovým shlukem dů
ležitých politických dějův a zpráv, jako dnes
zákon o vodních stavbách, pozměněný úsilím
našich poslanců ve prospěch našich
vlasti — ve výboru sněmovny poslanecké
šťastně dojednán; — na Moravě valný sjezd
našeho lidu rolnického vyslovuje plnou svou
spokojenost s tímto činem, od něhož oče-
kává zdár a požehnání pro svou vlast,
ve sněmovně poslanecké zahájeno rokování
o zákoně investičním, jejž vítaj
opět Němei alpští s našimi bratry jihoslo-
vanskými stejně jako ministr financí pan
Böhm-Bawerk, jenž při tom utrhne si ky-
tičku 80 millionů korun na refundace svých
pokladen státních a krom toho snad ještě
pampelišku 10procentního zdražení jízdních
lístků, konečně zahájení delegací obou polovin
říše, aby rozvrhly tu maličkost 247,273. 667 K.
potřebných na armádu a diplomacii dle
pověstného klíče na bedra trans“ a cislajtán-
ských poplatníků: není-liž to takořka pře-
bohatá, pestrá, vůní omamující kytice jar-
ního šeříku, jejíž stopky jedva sevříti možno
v dlaň? Jen že ta vůně její není naskrze tak
libá a nevinná, jako vůně našeho květu še
říkového
Si duo faciunt idem, non est idem
Böhm
Bawerk
Morava
výbor sněmovna
11
article
Když v roce 1878 vláda republiky
francouzské předstoupila před sně-
movnu s velikým svým plánem na zvelebení
komunikačních prostředků zemských v roz-
měrech přímo obrovských, totiž rozhojněním
dosavadní sítě železniční o dalších 18.00
kilometrů a rekonstrukcí všech starých prů-
plavů, jichž se již 5030 kilometrů čítalo, n
jednotný profil v příčině hloubky vodní
rozměrů splavů, jakož i na zlepšení splav-
ných řek v délce 7300 km. takovým způso
bem, aby na nich lodi o 300 tunách. ná-
kladu bezpečně pojížděti mohly: když vy-
světlila vláda Francie smysl tohoto plánu
svého, že jde ji o to, aby věškerá říční
údolí byla mezi sebou spojena a komuni-
kace vodní mezi severem a jihem jakož
i mezi západem a jihem umožněna, avšak
spolu doložila: tyto podniky pohití sumu
šesti tisíc millionů franků —
přijat byl tento pracovní program vlády fran-
couzské ode všech vrstev národa jako o
sborů zákonodárných s hlasitým nadšením
Národ, který byl nedávno teprv zaplati
hroznou pokutu válečnou 5 milliard Němcům.
bez rozpaků, troufale, ba nadšeně ukláda
sobě nyní oběť dalších šesti milliard, pře
svědčen, že nebudou ty peníze vyhozeny,
alébrž vráti se mu desateronásobným užit
kem a úrokem, zvelebeným blahobytem.
v době jednoho neb dvou pokolení.
Němec
Francie
západ
km
12
article
V Rakousku jináče! Když tu po dlouho-
letém zdráhání a zpečování se vlád konečně
nadejde chvíle, kde odhodlá se kabinet pro
zažehnání zmatků politických vyhověti dáv-
ným národohospodářským tužbám a potřebám
zemí a národův, jednak rozhojněním sít
železničních, jednak konečným přikročením
k regulaci, splavnění a kanalisování od věků
zanedbávaných řek v nejvýnosnějších zemích
říše: — tu nepozdravuje a nevítá veřejné
mínění veliký ten program státní správy se
Mšeobecnou radostnou důvěrou a s myslí
k obětem nadšenou, alebrž pozastavuje se.
potřásá nedůvěřivě hlavou, plnou pochyb-
ností a obav a hledí teskně budoucnosti
vstříc, zdaž toho nákladu 1000 millionů k
bedra lidu snesou, zda pod tíhou zvýšených
daní nepodlehnem bankrotně vysílení dřive
žon zn nl
Rakousko
13
article
než se všechny ty budoucí podniky počnou
vyplácet ? —
Takový jest rozdíl obromný mezi námi
a Francil: tak nesmírně jsme totiž staletými
hříchy špatných, protinárodních cizovlád proti
ní ochuzeni a hospodářsky vyssáti, že po-
jímá nás ůzkost a strach smrtelný vůči té
jediné milliardě korunové půjčky, kterou
bude nám a dětem našim v tomto stoleti
úročit a splácet.
Ano, tak se mstí v následcích svých od-
věké zlé finanění hospodářství státníkůva
kabinetův Rakouska, kteréž podkopalo
všechnu víru v lidu tolikráte a tak krutě
zklamaném. On pochybuje a on nevěří, že
by konečně nadcházel v tom hospodářství
pronikavý, rozhodný a poetivý obrat k lep
šímu, že by posléze svítal y Rakousku den
nové, lidu přející a národům svědčící politiky
finanční a národohospodářské, nýbrž obává
a stráchůje se, že za tím vším vězí jen opět
stará fiskální spekulace na jeho
kapsy, že nemyslí se to ani s těmi investi-
cemi ani s těmi vodními stavbami tak do-
cela upřímně a nezištně, nýbrž jedná se opět
jen, jako již tolikráte, v první řaděo
sehnání nových mimořádných set millionů
zlatých na účely neplodné, na pořízení
nových děl a všelikých jiných potřeb
válečných atp. . . . Tato starost a tato
nedůvěra hněte v hlubinách duše lidu na-
šeho a s ním, tušíme, všeholobyvatelstva ra-
kouského, A proto měla se vláda Körbrova,
šlo-li jí o vzbuzení důvěry veřejné, rozumně
a za každou cenu vystříhati všeho,
cokoliv by budilo podezření proti její
zámyslům a plánům národohospodářským.
na jichž plti hledá ona své záchrany v pe-
řejích nerozřešených otázek národních, ústav-
ních a státoprávních. Než jak si ona zatím
počíná?
Rakousko
14
article
Její ministr financí Böhm-Bawerk neváh
přijíti před parlament s požadavkem zcela
neústavním, aby mu v in vesti ční m zá-
koně železničním byl povolen graciál 80
millionův, poněvadž prý z přebytků po-
kladen státních vydal loni přes 100
millionů K na subvencích různým železnicím.
Jaký to nárok! Odkud pak byly ty přebytky
v pokladnách státních? Přece odnikud jinud
než z daní poplatníkův, než z mozolů ná-
rodův. Co dělají jinde vlády s takýmito pře-
bytky v důchodech státních? Co udělal
vláda Francie, když od r. 1876 do
r. 1880 nastřádal se ve státních pokladnách
přebytek daní sumou 586 millionů franků
Slevila, snížila o tolik daně po
platníkův, Ten zázrak se v Rakousku
ovšem jakživ nestal a nestane. Nýbrž zde
se přebytků z daní užilo — dle tvrzení
ministra financí — na hojení dýchavičných
železnic. Nuže, pak má ministr financí toliko
povinnost zástupcům národův dokázat, že
bylo té pomoci železnicím v zájmu veřejném
skutečně zapotřebí, i žádat za jich absoluci,
ale nemá naprosto nárokův žádat, aby mu
poplatníci ten výdaj z aplatili znova.
Však hle, on toho nicměně směle na
parlamentu žádá, řka: »Nepovolíte-li mi této
80millionové refundace, nedoporučím celý
zákon investiční koruně k sankci.« — To
nemá budit nedůvěru a pochybnost nejtrpčí?
A dále. Zájem veřejný žádá, aby přestal
konečně ta zastaralá mýtní daň u nás, lid-
skost žádá, aby byly zlepšeny nádennické
platy ubohých diurnistův, jakož i nuzně pense
vdov a sirotků po úřadnících státních před
novým pensijním zákonem zemřevších.
Na to vše stačí ročně nějakých 5 až
6 mill. zl. Není liž to pravá lapálie pro finan-
ční hospodářství velmocného Rakouska, jehož
národové rok co rok přeplatí na da-
ních nepřímých o 30 až 40 mill. více,
než bylo preliminováno? Tak i v minulém
Böhm
Bawerk
Francie
Rakousko
15
article
roce (1900) výnos daní přímých a nepřímých
jest o 30 mill. větší, než sám ministr financí
očekával.
Potřebí tu, ptáme se, pro zlepšení platů
diurnistů nebo pensí vdovám a sirotkům
úřadnickým uvalovati na přetížený lid novou
daň ve způsobě zdražení jízdních
cen železničních o 10 procent? A hle
nieméně neváhá ministr financí rakouských
překvapit a zarmoutit parlament předlohou
zákona o nové té krušné dani zrovna ve
chvíli, kdy tento má povolit 250 millionů na
stavby nových železnic a 80 millionů na
zbytečné refundace pokladen státních. Jaký
mrazivě nevlídný to vitr čiší z této fiskáln
politiky páně Böhm-Bawerkovy ve tvář na-
rodů rakouských
Divuli, že mysl jich nejihne, ale jen tím
opatrněji zahaluje se v plášť nedůvěry
daleka, velmi daleka jest biblického
»Sladší dávati než bráti!«? —
Totéž smýšlení opanuje také parlament
rakouský, jak trefně předpověděl dne 17. t. m.
jmenem poselstva českého dr. Stránskýa
jak v souhlase s ním obává se dr. Eben
hoch: »Jsme svorni v braní, ale pochy
buji, že budeme také svorni v dá-
vání, až bude třeba postarati se
o úhradu.«
Böhm
Bawerkův
Stránský
doktor
Eben
16
article
Agrárni glossy.
Agrárni glossy.
Sobotní kritiky zemědělského sjezdu věno-
vána byla panu dru. Horáčkovi jen část, jen
potud, pokud čelila přímo proti jeho výrokům.
Svou odpovědí na tuto kritiku hájí pan dr. Ho-
ráček i resoluci valné hromady Sdružení českých
zemědělců a polemisuje s celým sobotním člán-
kem. Podjal se obrany celého současného na-
šeho hnutí agrárního. Nemohu popříti, že jsem
neočekával, že pan dr. Horáček tak daleko
půjde ve svých agrárnických sympatiích — ale
nemohu také smlčeti, že mně tím pan dr. Ho-
ráček dává vítanou zbraň proti sobě. A proto
také tuto jeho pomoc s díky kvituji.
Napsal jsem, že naše současné agrárni
hnutí (ne agrární hnutí vůbec, nýbrž spe-
ciálně naše nejnovější agrárn
hnutí) nepovstalo z vnitřní potřeby, nýbrž
z osobních nevraživostí a různie,
a tvrzení toto klidně opakuji. Pan dr. Horáček
sám dobře ví, že by toto hnutí nebylo vystou-
pilo jako samostatná politická a třídní strana,
nýbrž že by si bylo ochotně nalezlo místa ve
straně svobodomyslné, kdyby ne-
bylo souboje KubrKrumbholzov
a karlínského mandátu. Pan dr. Ho-
ráček velmi dobře ví, že prosincový sjezd sdru-
žení měl ráz schůze eminentně poli-
tické a to radikálně-politické a že
Horáček
doktor
17
article
předmětem výtek straně svobodomyslné nebyly
snad věci agrární, nýbrž otázka poli-
tické taktiky. A také vstup naší agrární
strany do parlamentu a její postup v něm jsou
rázu čistě radikálně-politického. Toto hnutí nelze
srovnávati s náboženskými proudy středověku
věru — když již se veliké s malým srovnává
— má pan dr. Horáček pravdu, že by fran-
couzská revoluce byla propukla i bez Rousseaua
a encyklopedistů, ale nepopře, že by dnešní
naše hnulí agrární, speciálně v té podobě a for-
maci, jak se představilo »u bílé labutě«, bez
pp. Hrubého, Práška a soudruhů nebylo po
vstalo.
A to jest právě to, nač jsem ve svém
článku s důrazem poukazoval. V našem rol-
nictvu byl zdravý prvek odborné
organisace, byla ona dobrá vůle
vrátiti se k sobě samému, ale právě
těchto zdravých proudů bylo zneužito agi
tací politickou, která byla dosti obratnou,
aby se kryla heslem agrárním.
A tak nepovstala zdravá, svéporfocná orga
nisace odborná, nýbrž vyrostla nová pol
doktor
Horáček
Rousseau
Hrubý
Prášek
18
article
ovottov atimd n
19
article
sa lvoi dalatv
20
article
tická strana agrární, která své
politické cíle a radikální taktiku při poslédníe
volbách tak ostentstivně zdůrázňovala. A po
něvadž pak se naše současné agrární hnuti vy
tvořilo jako samostatná strana politieká, možno
a nutno na ní žádati i politický program
Že ho nemá, netřeba dokládati. V dobách svěho
nejútlejšího mládí hledala ho u strany radikálně
státoprávní, pak navazovala jednání se stranou
svobodomyslnou, v parlamentě přijímala hesla
národně-sociální a dnes s ochofou poslouchá
výklady, že program agrární strany jest pod-
statou svou vlastně i po své politické stránce
programem konservativním. To jsou nejširší rysy
politického rozvoje strany agrární. Úsudku při
čiňovati netřeba.
Ale jak pravím: naše agrární hnutí přijalo
formu politické strany. A z toho důvodu jsem
považoval za svou povinnost říci, že t a to
bezprogramnost a neuj a sněnos
strany o základních zásadách české otázky
a politiky chová v sobě veliké nebezpeči.
a proto jsem kladl důraz na to, že naše země-
dělstvo není části národa samostatného a svo-
bodného, nýbrž že právě z nesamost at-
nosti a nesvobody našeho ná-
roda mu plynou zvláštní úkoly
jako českému zemědělstvu
Nepravil jsem tedy, že naše agrární hnutí po-
třebuje »národnostně českého agrárního pro-
gramu«, jak pan dr. Horáček mi podkládá,
nýbrž kladl jsem zvláštní váhu na národně-
politické poslání rolnictv
v našem národě, které třídní výlučností
bude posunuto v pozadí. Vzhledem k těmto
vyšším cílům české politi ky
lekal jsem se a lekám se vý-
lučně třídních hesel, a to nadto
hesel, za nimiž není ani hospo-
dářského jednotného programu,
ba za nimiž není ani jasného uvě-
domění si vlastních cílů.
doktor
Horáček
21
article
Tento fakt doložil jsem voláním po ochran-
ných clech proti zahraniční soutěži. Dokázal
jsem čísly našeho mezinárodního obchodu a na
šeho obilního obchodu s Uhry, že jsme my
v Čechách dnes co do chlebovin passivními
že jsme, vyjímaje ječmen a ove s' (jež
pun dr. Horáček v replice vynechal), své vý-
vozné schopnosti pozbyli. Ceny chlebovin že
speciálně nestlačujen soutěž zahraniční, nýbrž
uherská. Pan dr. Horáček poslední vývod po-
kládá za ukvapený. Jakým důvodem, patrno
z prostého výpočtu: v r. 1900 jsme vyvezli
81.000 q pšenice a dovezli 67.000 q, byla tedy
aktivnost celé říše 14.000 q. Naproti tomu
dovezeno do této poloviny říšské z Uher přes
5 millionů q pšenice. Že by z těchto 5 mill. a
k nám do Čech ničeho nepřišlo a že horni
aktivum jest naším aktivem, to přece nebude
tvrdití nikdo, kdo jen trochu poměry zná. A u
žita? Toho jsme dovezli do celé říše přes
48.000 q a vyvezli 3000 q. tedy jsme co do
celé říše passivními 45.000 q. Naproti tomu do-
vezli jsme z druhé říšské poloviny k nám do
Cislajtanie přes 3 milliony q. Kde jest, proslm,
sebe menší ukvapenost v úsudku, že jsme co
do žila a pšenice své vývozní schopnosti pozbyl
— kde?
doktor
Horáček
Uhry
Čechy
22
article
Loyalně p. dru. Horáčkovi přiznávám, že
zemědělstvo tvoří podstatnou čásť, ba většinu
českého národa v Čechách, ale rozhodně a vším
důrazem musím se ohraditi proti větě, že
každý prospěch zemědělství jes
tudíž i prospěchem národa. To byl
ona nebezpečná konsekvence, které jsem se bál
po stránce politické, a kterou p. dr. Horáček
nelekal se přenésti na půdu čistě
hospodářskou. A přece není omylu
většího! To, oč resoluce valné hromady nej-
více se přimlouvá, zvýšení obilních cel za účelem
zvýšení cen obilních, může sice prospěti země-
dělstvu, ale rozhodně ublíží na př. dělnictvu
živnostnictvu (zdražením potravin, recipročními
V drobnéní prodejis
ranní číilo osolé . . . za S h
cdpole dní
. za 2 k
Ve dlialkách na venikově
ranní číslb. . . . . .
odpoledul
Inseráty
plati se hotově napřež.
Předplaeoní a insrty přijímá zdmlil-
strace v Marlassté ulici č.3.
Tam nacházsjí se též rrdakce,
tiskárnn a sapedice „Národnich Listá“
Rakopiey se novracnjl.
10h
Horáček
doktor
Národnich
Rakopiey
Čechy
Marlassta ulice
23
article
ely na vyváženě tovary průmyslové atd.). Aji
ných příkladů dala by se řada uvésti.
Maje na zřeteli zájmy rakouského vývozu
ječmenného a cukerního, hledal jsem těžisko
zájmů zemědělských při úpravě nových smluv
obchodních spíše ve snaze o zachování obilních
celních sazeb ciziny (v přední řadě Německa)
vyslóvil se co do žita a pšenice proti nerozmy-
slně přijímanému heslu celní ochrany chlebovin.
Ale právě proto, poněvadž (následkem
uherské soutéže) nevýnosné pěstění chleboví
bude nutno zaj této formule vystřídati novými,
pevněji (než ha celní ochraně chvilkově půso-
bící) založenými zdroji přijmovými, vyslovíl
jsem nepokryté tento důsledek. Zcela vše-
obecně. Prostě proto, že jsem ani chvili nebyl
v pochybnostech, že mi bude rozuměno. Ne-
bylo však tomu tak. Neváhám tedy konkretně
říci, že tím myslím účinnější a racionálnější
chov dobytka, lukařstvi, pěstění zelenin, zaklá-
dání nových zemědělských průmyslů a výroh
atd. dle různých podmínek krajů a poměr
odbytových. Do detailů co do jednotlivých
krajů se ovšem pouštěti nemohu.
Německo
24
article
A nyní jen několik slov o oněch věcech,
jež byly vlastnlm důvodem této diskusse. Pan
dr. Horáček ve své replice sám svůj výrok
o tom, že českým národem jest če-
ské rolnictyo, posunuje v pozadí (a také
tak řečen byl, jak jsem ho cítoval 1); činí tak
všeobecným výkladem, co jest národ,
klade zbytečný důraz, že částí národní jest i
sociálně-demokratické dělnictvo, což jsem ani
v nejmenším nepopřel. Ale o to vše spor nebyl
a není. Vytkl jsem panu dru. Horáčkovi, že
oné věty jako sociální politik říci
nemél a když ji vyslovil, připamatoval jsem
mu moment zodpovědnosti za vý-
rok tento a vychovatelskou chybu,
jím spáchanou. Fakt, že chyba se stala a sice
chyba sociálnímu politiku neo-
pustitelná, neodčiní ani sebe delší vý
klady, tím méně vývody, že určitý stav, domá-
haje se splnění svých speciálních interessů, ne-
křižuje zájmů národa. Věta tato porážíse
sama sebou a nemusím se ani dovolávati toho,
co jsem nahoře řekl.
doktor
Horáček
25
article
Tím, co pan dr. Horáček praví o poměru
politické strany a třídní organisace, široce tuto
zabývati se nebudu. Jednak nemluvil jsem vše-
obecně, jak p. dr. Horáček čini, nýbrž snažil
jsem se zodpověděli si otázku o poměru če-
ského hnutí agrárního k české politice národní.
a důrazně vytkl problém malébo národa nesa-
mostatného, jemuž se p. dr. Horáček ve své
replice tak opatrně vyhnul, jednak vymyká se
všeobecná úvaha tato z rámce novinářského
článku. Jen jedno bych podotkl. Mluví-li již pan
dr. Horáček o »dosavadní neplodné činnosti tak
značného počtu poslanců v lůně strany svobo-
domyslné« a vykládá-li ji »neslučitelnými proti-
vami a odpory mezi ideovým podkladem strany
a požadavky agrárními«, tu dovolil bych si
prostě říci, že hlavní vina asi by spíše byla na
těchto zástupcích samotných, kteří v lůně strany
vytvořili svou stavovskou organisaci a jichž ze-
mědělský odbor vešel v čilé styky s rolniky
ostatních zemí rakouských. Nepopíratelným fak-
tem ale také jest, že cesta každé nápravy jest
dlouhou a namáhavou a že doporučovaný panem
drem. všelék výlučné organisace stavovsko-poli-
tické může spíše oddáliti řešení otázek země-
dělských. Neboť vnese do lůna na-
šeho národa bojtam, kde dosud se
cesta upravovala dohodou a kde
také úspěch byl zajištěnější pod-
porou ostatních vrstev národních.
A boj proti intelligenci? I jemu dal p. dr.
Horáček potravy dost a dost. Směsováním pojm
intelligence jako stavu a intelligence jako vzdé-
lání výroku svého neodčiní. Nebo že výroky,
»že jen lidé z jeho středu mu (zemědělstvu)
pomohou« atd., nejsou ničím jiým, než sta-
rým heslem proti spolupůsobení intelligence
doktor
Horáček
stavovskýpole
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nalad
27
article
Několik receptů z praklické duševědy.
Známe dobře všichni to slovo! Jednoho
dne vstaneme spokojeni se životem, důvěřiví.
ducha jasného a plni veselých myšlének : jsme
dobrě nálady. Jindy máme hlavu plnou trpkých
myšlének, jsme nespokojeni, kousaví, misanthro-
pičií, pohřížení ve své nitro a přemilajíce tvrdo
šijně nějakou nemilou vzpomínku: jsme špatn
nálady.
Dobrá nálada přináší štěstí. Vše se na nás
směje; nejspletitější afféry se rozuzlují jakohy
zázrakem; lidé, jež potkáváme, řikají nám samé
příjemné věci; listy, jež dávno čekáme, do
zházejí.
Ve špatné náladě děláme špatně vše, co do
rukou vezmeme — vše nám »padá z ruky«
Mluvíme s někým, rozumíme špatně, vykládám
falešně slova, rozčilujeme se pro maličkost
pro nic; rozumíme opáčně. Nic neni méně váb
ného, méně harmonického, než špatná nálada
naproti tomu dobrá nálada — toť gracie, har
monie, takt.
Dobrá nálada dělá nás lepšími. Ve zlé ná-
ladě jsme neschopni sympathie, útrpnosti ; jsme
zlí a vidime ve všem zlomyslnost, prcháme před
společností, jsme neschopni dobrého hnutí,
vlidného slova.
Tím vším ale dobrodiní dobré nálady není
vyčerpáno. Ona jest nakažliv a — jednoz
největších dobrodiní. Naše dobrá nálada vyza-
řuje, jako teplo, od nás na všecky, kdožse
přibliží. Nejzřetelněji to pozorovati v rodině.
Zasmuší-li se otec, hned velká tíha padne všem
na prsa; mluvi se málo, tiše, nesměle, i malé
děti nechaji žertů a mají se na pozoru, atmo-
sféra je dusivá. A tak i jinde. Máte-li komu
říci něco méně příjemného, nějakou trpči pravdu.
počkejte, až budete v dobré náladě, řeknete t
lépe a bude to lépe přijato.
28
article
Ideálem by bylo, býti stále dobré ná-
lady, aspoň míti možnost, zaopatřiti si ji dle
libosti, na stisknuti knofliku. Vynálezce takového
návodu sice posud se hledá — než přece jsou
recepty na výrobu dobré nálady, ne sice ne-
omylné, ale aspoň ne zavržitelné. Přidržujeme
se tu pěkné statě z oboru prakticky užité psy-
chologie Camilla Mélinauda v Revue de
Revues.“)
Abychom byli dobré nálady, buďme pře-
devším zdrávi. Ve dnech plného zdraví, kdy
každý sval, každá žilka jen v nás hrají, jsme
vždy dobré nálady. Hygiena jest původ dobré
nálady; a hygiena, toť v krátkosti střídmost
čistota.
Jiná příčina nálady bývá stav naší sebe
lásky. Stačí pochvala, aby nám zpříjemnila exi-
stenci; stačí úspěch, abychom přáli vše dobre
všemu stvoření. Nejmoudřejší v tom podléhají.
Chyba, jež se nám vyčítá, překážka, jež se nám
v cestu stavl, směšnosť, jež na nás byla obje
vena, zkali naši náladu. Nie nás tak nepodráždí.
jako staví-li se nám před oči naše slabosti.
Pohružujeme se ve své nitro, vzpomínáme
jiných porážek — všecky veselé upomínky ja-
koby se byly ztratily; přemítáme o nepřízn
osudu a jsme ve strašlivé náladě — až snad
nějaká dobrá duše nám hodí nějaké pochle-
benství nebo chválu, kterou se opět vylé-
A recept? Existuje hygiena sebelásky, jako
hygiena těla, a můžeme ji resumovati v jedno
pravidlo: konati vše, co konáme, pečlivě
přesně, věnujíce se svému úkolu docela. Pak
číme.
Camillo Mélinauda
jít Revues
29
article
*) R. 1900.
nejspíše vyhneme se neúspěchu; a nevyhneme-l
se, budeme trpěti méně, majíce svědomí na své
straně.
Mocný vliv na náladu má sympathie neb
antipathie, jež tušime ve svém okoli. Jsme-li
ve společnosti, kde cítíme že nás mají rádi.
jistě se nám tam libí a jsme dobré nálady
Oznámí se nám, že někdo k nám chová zvláštní
sympathii: hned se nás zmocní vůči naznačené
osobě nekonečná přízeň, nálada stoupne o celý
stupeň. V neznámé společnosti, kde se setkáme
jen s chladnou nevšímavosti, brzy se nám lidé
zdají nadutými, podeeňují nás — jsme brzo špatné
nálady. Dobrá nálada není často než vědomí, že
jsme milováni.
Čtvrtá příčina: pořádek neb nepořádek na-
šeho života a myšlének. Pořádek dává dobrou
náladu, nepořádek špatnou. A slovo »pořádek«
v nejširším smyslu, i pořádek, jejž dělá hospo
dyně v zásuvkách, i pořádek, jejž dělá učenec
v přírodě.
Jsme »celí šťastni«, když jsme si v do
mácnosti něco uspořádali, knihovnu, nábýtek
prádlo atd. Žena sebe rozmarnější je roztomilá
když si dobře uklidila svou skříň, zaranžoval
vkusně salon. Naopak pocit nepořádku je z nej
horších ostnů. Každý zná zoufalou náladu pr
stěhování.
Právě tak důležit je pořádek v konání
Dostanete list, jejž dlužno zodpověděti. Jste
trochu nedbali — odložite odpověď na zejtřek
zejtra máte ještě měně chuti; ltaké dojem listu
není již čerstvý; přijdou jiné listy, pak zase
jiné a jiné. Balík roste a stále hlodá na vás
pocit neurčité povinnosti, jež volá; nejasná
úzkost mísí se do vašeho konání, až jednoho
rána sednete kurážně, píšete až do večera, vy-
řídite všecky dopisy a ulehnete zemdleni, ale
spokojeni. Konečně i pořádek myšlenek má
velký vliv na náladu. Kdo neví, kam se přiklo
niti, kývá se nerozhodně brzy sem, brzo tam
30
article
neb chtěje mysliti najednou na mnoho i věcí
nemyslí vlastně na nic — bývá zřídka dobre
nálady.
Posledni recept: »dobrou náladu dělá vě-
domí dobře vykonané povinnosti«.
Máme-li tedy vyléčiti zlou náladu, tedy
předně vykonáme povinnost, 4řebas nemilou.
dlouho již odkládanou; za druhé, vyjasníme
myšlenky, porozprávíme si, povíme, co nám lež
na srdci a chce ven; konečně podnikneme ně-
jakou intensivní čmnost, jež nedá na nic jiného
mysliti: zaplováme si, zatělocvičíme, projíždíme
se na kole, zabavíme se turisticky. Nepomáhá-l
vše, pak nutno léčiti uraženou sebelásku. Při-
pomeneme dotýčnému rozmrzelci jeho zásluhy
dáme má cítiti, že je dobře oceňován, ba obdi-
vován, uvedeme na důkaz pochvalu nějak
osobnosti, již on si váží: toť onen zázračný
knoflík, jejž třeba stisknouti — ale stisknouti
opatrně a delikátně, neboť jakmile se cítí účel —
vše je ztraceno. V nejhorším případě necháme
zlý rozmar vybouřiti, až sám doklepe. Člověk
ve špatném rozmaru podobá se hracímu stroji
Na otočení klíčem hraje docela novou písničku
přikrou, trhavou; hude ji nějaký čas — ne
může jinak; třeba neodvratně vyposlouchati
předvídané pískoty a protivné refrény; jest to
automatické, mechanické — ale ne věčné; péro
dojde, ještě několik násilně vyražených not —
pak svatý pokoj. A to je moment, kdy třeb
chladnokrevnosti a taktu: jediné otočení ne-
šťastné — a protivná písnička začne znova.
Fysiologové tvrdí, že změny nálad vzni
kaji změnami organickými. Jsou aspoň vždy
spojeny s jistými změnami stavu tělesného —
špatná nálada se změnami oběhu krevního
v mozku, anaemií, zemdleností buněk mozko
vých, snížením tlaku krevního.
Přímo nápadné je přetvořování nálady al-
koholem, vínem, coffeinem, morfinem. Hypno-
tisovaným možno suggerovati jakoukoliv náladu.
31
article
Než jsou případy, kde vlivy čistě duševní
a morálné mění náladu.
Zkuste nějakému i člověku zdravému a
v dobré náladě se nacházejícímu chváliti talent
někoho, na koho má zlosť, nebo doneste mu
nepříznivý úsudek, jejž jste o něm zaslechli,
aneb mu řekněte, že žena, o které myslí, že
se ji libí, jej nemůže ani vidět: jistě jej uvr-
hnete ve špatnou náladu.
Proč urážka naší sebelásky nás tolik za-
chmuřuje? Působí v nás konfusi ideí, konflikt
snah a tužeb s novým dojmem, jakýsi stav
zmatečný.1
Podobně při pořádku neb nepořádku my-
šlenek mechunism je ještě zjevnější. Myslite již
několik dní na úkol, jejž máte rozluštiti. Na-
padly vám již různé odpovědi, slyseli jste mí-
nění jiných, ale nejste ještě ustálen, kolisáte
mezi jedním rozluštěním a druhým, různé the-
orie ve vás zápasí. Po celou tu dobu jste za-
ujati, podrážděni, jste špatné nálady. Až jed-
noho dne se vyjasní, našli jate dobré rozluštění
— jistota nastoupila místo změtení — jste spo-
kojeni, dobrá nálada se dostavila.
Snílkové skoro vždy jsou melancholici : ko-
lisají mezi svými chimérami a reálnou skuteč-
ností. Lidé nerozhodní bývají mrzouti. Proto
některá tělesná cvičení mají opravdovou lé-
čebnou cenu, na př. jizda na velocipedu je vý-
borný prostředek k soustředění tělesnému i du-
ševnímu, tedy i k získávání dobré nálady.
Rady se sice dávají, aby nebyly uposlech-
nuty, recepty se píší, aby se jich neužilo ; ale
některý čtenář snad přece dostane chuť zkusiti
něco prakticky, co tu uvedeno — ať si pak
v dobré náladě vzpomene těchto řádků a trochu
nás pochválí zase — pro naši dobrou náladu.