2
masthead
NÁRODNÍ LESTY.
3
masthead
18. května 1901.
5
article
vydělávání a barvení kožešin, zpracování a hotovení
kožešinových oděvů a k tomu potřebných střihů,
střihy čepie civilních a uniformních. Kurs započne
9. června a potrvá do 13. července a přístupným jest
mistrům i pomocníkům. Přihlášky dějí se u ředitel-
ství technologického musea v Praze listy příhlašnými,
které řádně vyplněné třeba si dáti stvrditi společen-
stvom, jemuž ucházeč přináleží. Úplně nemajetní
účastníci mohou se ucházeti o stipendia u přísluš-
ných činitelů místních, obchodních a živnostenských
komor, po případě u technologického průmyslového
musea, pokud fond stačí. Přihlášky do kursu, jakož
i žádosti za podporu třeba podali nejdéle do konce
května t.r.
* Majitelům droguerií a materiálních zá-
vodů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Kondiční
odbor klubu českých assistentů drogerie v Praze
maje na zřeteli zaopatřovati bezplatně místa svým
kollegům členům, o kterých dříve jest dobře infor-
mován a již dobrou kvalifikací se vykázati mohou.
obrací se na velev. pp. cbéfy, aby jeho snahu pokud
možná nejvíce podporovali a uprázdněná místa v
svých cl. závodech kond. odboru t. j. jeho správei
p. Janu Votrubovi, obchodvedoucímu v Praze—II. čís.
pop. 510 laskavě ohlašovali a s důvěrou se na něh
ve všech svých potřebách obraceli. My pak, pa-
mětlivi vždy svých povinností, ubezpečujeme pp.
chéfy, že vždy přičiníme se doporučiti jen síly,
o kterých jsme zpravení a dobře přesvědčeni, že
úplně vyhoví. Při této příležitosti děkujeme za do-
savadní benevolenci pp. chéfů našemu klubu pro-
kázanou. Kondiční odbor klubu čes. assist. drogerie
v Praze.
Votruba
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
6
article
Dělnická bursa v Praze, ústřední spolek
pro udílení právních rad a zprostředkování práce
služby, přesídlila dne 14. května své kancelářské
místnosti do čís. p. 1947 na Zderaze. Úřadní hodiny
od 8. hod. ranní do 12. hod. polední a od 2 do
hod. večer. Ve dny sváteční úřaduje se od 9 do 11
hod. dopoledne.
at
* Valná hromada nemocenské pokladny
pro pomocniky kadeřnické, holičské a vlá-
senkářské koná se v ponděli 20. t. m. v 8 hod.
večer v místnostech »Na košíku«.
* Nemocenská pokladna při společen-
stvu různých živnosti ve Vysočanech bude
míti dne 20. května v 7 hod. večer řádnou valnou
hromadu v místnosti p. Nováka ve Vysočanech.
* Volby do představenstva Úrazové po-
jišťovny dělnické pro království české, jež
letošního rokn konati se maji za skupiny II. (doly,
hutě, strojírny, zpracování kovů atd., IV. kameniny.
zeminy, živnosti stavební, VI. papír, kůže, živnosti
polygrafické), nebudou provedeny jako jiná
léta 31. května, nýbrž odloženy jsou až na
listopad t. r. Právo volební následkem toho bu-
dou míti všechny podniky, jež nejděle do konee
června t. r. za člena Úrazové pojišťovny se přihlásí.
* Slovanský obchodnický spolek ve Vídní
má v úterý dne 21. t. m. o 1/29. hod. večer v re-
stauraci p. Gabriela, V. Pilgramg 22, členskou schůzi
s přednáškou posl. p. Václava Karbusa, předsedy
Českoslovanské obchodnické besedy v Praze, o ná-
vrhu zákona ve příčině právních poměrů obchodního
pomocnictva.
Novák
Gabriel
V Pilgramg
Karbus
Praha
Zderaz
Vysočany
Vídeň
Vysočan
II
7
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Jednola učitelská »Komenský« pro
Prahu a okolí pořádá dnes v sobotu vycházku do
Rajské zahrady. Schůzka o 3. hod. před nádražím
císaře Františka Josefa.
Komenský
František Josef
Praha
8
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Vohrožené obci blíže Sušice jest na
prodej menší mlýn se stálou vodou, vlastním rybní-
kem a 18 korci pozemků, hodící se pro menší závod
průmyslový neb ke zřízení chovné stanice ryb. Cena
7500 zl. Bližší zprávy sdělí kancelář Národní Jednoty
pošumavské v Praze, Vodičkova ulice, dům Národní
kavárny.
Poptávky po vhodných letních by-
tech kancelář rovněž ochotně zodpoví a přijímá na-
bídky letních bytů a popisem místních a dopravnícl
poměrů a cen za ubytování požadovaných.
Z místního odboru Ústřední Matice
školské v Bubnech. Schůzi damského odboru
za přítomnosti 45 účastnic řídila předsedkyně pí. A.
Schillerová. Pokladní zvolena pí. Marie Magnusová,
choť úřadníka. Po obsáhlém referátu jednatelky Lud-
mily Jakubičkové projednávány různé záležitosti.
Zvaní na Akademii postupuje čile a bude v příštím
týdnu se zdarem skončeno. Výbor ustavil se ve dvě
sekce, jež práce mezi sebou rozdělily. První pro
buffet řídí paní předsedkyně, druhou pro ostatní
atrakce jednatelka. Příští schůze koná se opět v so-
botu (dne 18. května) o 6. hod. večer »u Havránkůe
v Bělského třídě.
A Schillerová
Magnusová
Jakubičko
Sušice
Praha
Vodičkův ulice
Bubno
národní kavárna
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Vlasten. dobročinný spolek Ba
ráčníků bubenečsko-letenských
v Praze pořádá ve dnech 26. a 27. května t. r.
v českoslovanské výstavní dědině pod záštitou vele-
obce Baráčníků v král. českém národní lidovou
slavnost ve prospěch postavení české školy ve zněm-
čeném územi.
Sokolský věstník.
Zvýstavního odboru IV. sletu v še
sokolského. Br. jednoty, obchodníci a průmy
slníci, kteří hodlají se zúčastniti výstavy, upozorňuji
se, že veškeré předměty nejdéle do 10. června mus
býti zaslány na adresu br. Štan. Havlíka, obchodníka
v Praze, Karlovo náměstí č. p. 550—II. Při zásil-
kách budiž připomenuto, které předměty věnují s
příštímu museu sokolskému. — Odbor dal zhotoviti
různé diagramy dle statistiky z r. 1899 a mapy dle
statistiky z r. 1900, prolo žádají se br. župy v Če-
chách a na Moravě, které stalist. dolazníky »Svazu-
dosudjnevrálily, aby tak neprodleně učinily. Jednotám
a župám neukládá se zbotoviti diagramy za určité
období jejich činnosti, poněvadž výstava potrvá jen
14 dní, na zbolovení diagramů jest krátký čas, od-
borníci pro jich zhotovení ve většině jednot nejsou
po ruce a návod pro krátkost času a jiné překážky
nelze jednotám zaslati. Ovšem diagramy dobrovolně
zhotovené budou velice vítány. — Odbor výslavní
vydal nový druh dopisnic s vyobrazením příštiho
plakátu Mik. Aleše a prodává 100 kusů za 3 K, po-
štou 3 K 20 h. Objednávky vyřizuje br. Jos. Pelikán.
obchodník na Staroměstském náměsti č. 22 n. —
Havlík
Aleš
Pelikán
Praha
Karlův náměstí
Morava
svazdosudjnevrálit
Mik
10
article
Odbor vydá též výstavní katalog, do něhož přijímají
se inserty českých firem. Celá strana účtuje se za
10 K, půl strany za 6, čtvrt strany za 4. Schůze od-
boru konají se nyní každé pondělí o 1/28. hodině
večerní v taj. úřadě Č. O. S. — Ze »Sokola-
pražskélio: Důležitá schůze výletní komise koná
se v sobotu dne 18. května o 8. hod. večerní, Účast
všech členů nutna. — Těl. jednotá »Sokol-
Selc-Roztoky pořádá dne 18. t. m. veřejné do-
mácí cvičení s přednáškou br. L. Fišra: »Naše ná-
rodní povinnosti«. — Sokolská župa krušno
horská konati bude s let s veřejným cvičením
2. června. »Sokol« pražský, jemuž Duchcov byl dán
v ochranu, vyšle k sletu četnou deputací. Br. jed-
noty v Praze a na venkově, zvláště v Podřipsku
kterým byly dány v ochranu jednoty v župě Kruš-
nohorské sdružené (Most, Teplice, Ústí n. L.., Pod
mokly, Lom, Krásné Březno, Bilina, Ledvice, Osek,
Nové Verneřice, Hostomíce atd.) žádají se, aby k de
putaci dle možnosti se připojily. Jízdné asi 4 zl.
Přihlášky do taj, úřadu C. O. S. — »Sokole
v Praze na Starém městě pořádá v neděli
19. t. m. polodenní výlet do Veltěže k veřejnému
cvičení IV. okrsku župy Barákovy. Schůze o 1/z2. hod.
odpol. na nádraží spol. státních dráh v Hybernské
ulici. — »Sokol« v Nuslích pořádá dnes »So-
kolský večer« s přednáškou br. R. Bílka, župního
náčelníka, v 8 hod. v Sokolně. Zejtra o 3. hod. odp
veřejná zkouška pro IV. slet všesokolský taktéž
v Sokolně. Po cvičení koncert atd. V sále taneční
vínek. Vstup v předprodeji 40 h, u pokladny 60 h.
L Fišr
C O
Barákův
R Bílek
Č . O . S
Duchcov
Praha
Most
Teplice
Ústí
Lom
Krásná Březno
Bilina
Ledvice
Osek
Nová Verneřice
Veltěž
hybernský ulice
Nusle
Sokol
SokolSelc
11
article
Hasičský věstník.
Hasičská župa východních Čech »Or
lice« pořádá v pondělí svatodušní dne 27. května
v Doudlebůch pod záštiton obecního zastupitelstv
slavnost na pamět 20letého trvání sdruženi župníbo.
O 10. hodině jest slavnostní schůze v sále pana Fr
Pavláta, na které dějiny župy sdělí dozorce župní
pan K. Brdička a o činnosti sborů v župě zastoupe-
ných promluví jednatel župy pan učitel B. Smrtka
Společný oběd. Večer věneček u pána Fr. Pavláta. —
Sbor dobrovolných hasičů ve Velk
Lečici pořádá v neděli 19. května veřejné cvičení
Schůze.
Dne 18. května: »Kroužek Klicperův
má výborovou schůzi. — Akademická besed
v Žižkově pořádá v 8 hod. přednášku v reslau
raci »na Závisti« v Palackého tř. Přednášeti bude
JUC. Rud. Brož, red. časopisu pokrokového student-
stva, »o pokrokovém hnutí«.
Pavlát
K Brdička
Klicperův
Brož
východní Čechy
Or
Doudlebů
Francie
Žižkov
Palacký třída
12
article
Zábavy.
Dne 18. května: První pražský klu
citeristů má v 8 hod. večer v rest. pí. Bigalské
(I. patro) v Jerusalémské ul. poslední hudební večer
v této saísoně. — Zpěvácký spolek »Ratolest-
v Žižkově pořádá v 7 hod. v hotelu »Suchý« kon
certní večer na oslavu 20letého trvání. — Mií stn
odbor Národní jednoty severočeskě
pro obce v meziříčí labsko-vltavském pořádá v ne-
děli dne 19. května o 1/28. hod. večerní v sále pana
Procházky v Chlumíně přátelský večírek s humori-
stickým programem, na kterém účinkují pp. K. L. No-
votný a Edvard Půlpán, člen dramatického odboru
Měšťanské bosedy malostranské; průvod harmonia
převzal s ochotou p. inž. Josef Dědeček.
Ochotnická divadla.
Divad. ochot. spolek »Heřman« v Heřmanově
Městci sehraje v neděli dne 19. května v 8 hod. več.
v hotelu Pivničkově Distlovu studentskou historku
»Na bytě«, Archlebův dramatický akt »Až do smrti!
a Bozděchův žert iNáramek«.
Výlety a vycházky.
První vzáj, se podp. spolek »Palacký« na
Královských Vinohradech má dne 19. t.
m. vycházku do transitních sklepů »Prvního společ.
skladu vína českých hostinských v Praze«. Schůze
ve spolkové místnosti o půl 9. hod. dopol. Odpoledne
jest vycházka do měšťanského pivovaru na Krák.
Mia
Procházka
K L
Půlpán
Ing
Dědeček
Heřman
Distlův
Archlebův
Bozděchův
Výleta
Palacká
Jerusalémská ulice
Žižkov
Chlumín
Heřmanův Městec
Praha
ochotnický divadlo
královský Vinohrady
13
article
Vinohradech. Schůze ve 2 hod. odpol. ve spolkové
místnosti p. Valíra. Hosté vítáni. — Kroužek
»Maryša« v Praze pořádá v pondělí svatodušní
dne 27. t. m. společný výlet do Hostivaře. Schůzeo
půl 2. hod. na Františkově nádraží. Odjezd přesně
ve 2 hod. vlakem do Hostivaře do restaurace »Na
kovárně«. Tanec, sol. výstupy, tombola, výletní
pošta, společenské hry atd. Hosté vítání. — Čten.-
ochot. beseda »Ty!« v Praze má v nedělí
dne 19. t. m. výlet do Hodkoviček. Schůzka ve 2h.
odp. u parniku. V pondělí jest schůze výborová. —
Beseda »Čelakovský« v Praze pořádá
v neděli dne 19. t. m. vycházku do Podhože »na
Břetistavku«. Schůzka o půl 3. hodině odpolední
u Rudolfinum. — Odbor Zemské jednoty
soukromých úřadníků v Karlíně pořádá
v neděli dne 19. t. m. polodenní výlet spojený
s prohlídkou společenského pivovaru v Braníku.
Schůzka ve 3/42. hod. odpol. u přístaviště velkých
parníků. Dnes o 8. hod. večer zahájeno bude obvykle
koutení kuželek v hostinci pana Kazdy v Karlíně
su dvou hroznů.«
Maryša
Čelakovský
Kazda
Praha
Hostivař
Františkov nádraží
Hodkovičky
Podhož
Karlín
Braník
Rudolfinum
společenský pivovar
14
article
Moravsko -slezská beseda oznamuje
členstvu svému, že zemřel její čestný a zakládající
člen p. JUDr. Jan Zavadil, dlouholetý předseda
»Radhoště« a žádá je, aby v počlu nejhojnějším
zúčastnili se jeho pohřbu, který koná se dnes v so-
botu o 4. hod. z domu smutku ve Spálené ulici.
Z té příčiny odkládá se dnešní výlet do Zátiší na
den 1. června.
Představenstvo spolku architek-
tův a inženýnů v král. českém na základě
voleb, provedených výroční valnou hromadou, usta-
vilo se takto: předsedou zvolen p. Richard Jahn.
cís. rada, inženýr a továrník; místopředsedou p. Ant.
Landa, král. zemský stav. rada; jednatelem p. Ri-
chard Šantrůček, inženýr zemědělské rady; zástupce
jednatele p. Rudolf Kříženecký, architekt; pokladní-
kem p. Ludvík Čížek, městský inženýr; knihovní-
kem p. Josel Langer, inženýr; správcem domu pan
Čeněk Kašpar, inženýr zemědělské rady; pořadate-
lem přednášek p. Frant. Krátký, inženýr; redaktorem
zpráv spolkových p. prof. Fr. Péro; redaktorem
»Technického Obzoru« p. Jos. Lhota.
JUDr
Zavadil
Jahn
Landa
Ri
Šantrůček
Kříženecký
Čížek
Josel Langer
Kašpar
František
Jos
Francie
Lhota
spolek architektův
15
article
Nový paprsek světla do novo-
dobého zemědělství.
Nový paprsek světla do novo-
dobého zemědělství.
Vždy více a více uplatňuje se výrok, že
elektřina rychlým postupem všechnu lidskou
práci ovládne. Jak se elektrického proudu s vel-
kou výhodou již užívá v továrnách, v lučbě,
v metallurgii, při osvětlování a topení, při po-
honu veřejných dopravních prostředků atd., je
zajisté obecně známo; avšak elektřina seu
těchto oborů nezastavuje, její vítězný proud lets
dále, otevírá si působiště za působištém a ovládá
krok za krokem rozsáhlé sféry průmyslové čin-
nosti, rozšiřuje obzor vědám a poskytuje lid
skému úsilí pomocnou sílu k dostihování vždy
větších a vydatnějších výsledků.
Nejnověji osvědčila elektřina svoji takřka
kouzelnou silu také v oboru, kdež se toho as
nejméně očekávalo — v zemědělství.
16
article
Již před více než padesáti lety soudili ně-
kteří fysikové, že elektrické proudy, jež povr-
chem zemským bez ustání krouží, na vzrůst
zdar rostlinstva jakýsi vliv mají a že nepochybně
životní energii bylin příznivě rozhojňují. Ale t
byl jenom mlhavý theoretický závěr a tehda,
kolem roku 1845., nenapadlo nikomu ani z da-
leka, aby učinil pokus, zdali by nebylo lze, vý-
sledek zemědělské práce, to jest úrodu roz-
množiti a zvýšiti umělým přivádě-
ním elektrickych proudů do oseté
a osázené půdy. Teprve když elektřina
v posledních desíti letech minulého právě sto-
letí, začala slaviti triumfální vjezd do všech oborů
lidské práce, začaly se ve Francii činit tu a tam
pokusy na oživení plodnosti půdy elektrickým
proudem, a pokusy ty setkaly se všude témě
s dobrým výsledkem; ale i to považováno je-
nom za jakousi zajímavou fysikální hříčkua
nepřikládáno docíleným výsledkům žádné prak-
tické ceny. Rozhodující, praktické pokusy v tom
směru zahájeny teprve na Rusi a v Americea
tyto experimenty dodělaly se tak překvapujících
výsledků, že se zdá, jakoby už nebyla vzdálena
doba, kdy každý pokročilý zemědělec elektřiny
uživati bude, aby rychlejší a hojnější žně
docilil.
Francie
Rus
17
article
Publikace ústavů vědecky zemědělských
uvádějí zejména dva ruské velkostatkáře, kteře
nejskvělejších výsledků docílili, pp. Spěškova
Kravkova. Statkář Spěškov zkoušel nejprve, jaký
účinek bude míti přivádění elektřiny na rostoue
stéhla obilná a přesvědčil se, že elektřinou sí-
lené rostliny dvakrát až i šestkrát tolik zrn na-
sadily a vyvinuly, než stébla elektřinou nedotý-
kaná, a že zrní bylo lepši jakosti než dříve
Učiniv tento objev, jal se p. Spěško
»elektrisovati« celé kusy poli a zapustil za tím
účelem do pole, osázeného brambory, na jed-
nom konci desku zinkovou a na druhém konei
desku měděnou a spojil potom tylo desky
měděnými dráty. Totěž učinil na jiném poli.
jež oseto bylo cukrovkou. A výsledek byl vel-
kolepý: elektrieky »oživená« část pole dala
třikrát tak velikou úrodu, jako ostatní půda
Spěškov
Spěško
Spěškov Kravkov
polo
18
article
Na to učinil Spěškov krok dalsr: provlekl cele
Na to učinil Spěškov krok dalsr: provlekl cele
ječmenem oseté pole síti vodících drátů a to
v ten způsob, že zarazil v mezerách od desíti
k desíti metrům dřevěné koliky a že tyto
oliky pak mezi sebou spojil křížem křážem
protaženými měděnými dráty, jimiž potom elek-
trický proud byl proháněn. Výsledkem tohoto
pokusu bylo, že ječmen o dvanácto dní dříve
uzrál a že měl zrní neobyčejně hojné, pěknéa
těžké. Na letošek odhodial se následkem toho
p. Spěškov, že bude zúrodňovati všechny svoje
osevné pozemky.
Druhý z obou shora jmenovaných ruských
statkářů, p. Kravkov, prováděl dosud pokus
jenom v laboratoři, avšak dospěl při tom k po-
znatkům, jež celé akci dodávají vědeckého pod
kladu, ukazujíce příčiny, jež hojnější vzrůst
bohats. plodnost »elektrisovaných« obilních sté
bel spůsobují. Kravkov přesvědčil se totiž,že
problháním elekrických proudů teplota půdy se
zvyšuje, vlhkosti přibývá a přispůsobovací či
assimilační síla rostlin se stupňuje.
K podobným výsledkům dospěl také slavný
francouzský učenec Berthelot, a takž lze mí
za jisté, že — navzdor jiným nepodařeným po
kusům zemědělců — následkem těchto experi
mentů »elektrokultura« heslem všech badatelů
v oboru zemědělství se slane, a potom, osvěd-
čí-li se vůbec a všestranně, v obecnou praxi ze-
mědělců vejde a navzdor stálému klesání cen
rolníkům výnosnost půdy značně zvýší. Bylo by
zajisté triumfem vědy, kdyby tak, čeho všecký
agrární programy a boje docíliti s to nebyly.
rolnietvu bez zápasů přinesla — elektřinal
Kravkov
Berthelot
19
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Rozpočtové provisorium.
Z Vídně, 17. května.
(Zvl. telegram »Národních Listů«.)
Včera o 7. hod. sešel se rozpočtový výbor
aby projednal zatímní rozpočet na druhou po-
lovinu tohoto roku. Jako první řečník ujal se
slova posl. dr. Stránský k tomuto o svěd-
čení:
»Rozpočtové provisorium, které se projed-
nává, poskytuje mně příležitosti, abych jmenem
celé strany naší prohlásil toto:
Pozdravení parlamentu, kter
předstíráno jest vládním tiskem
a také vídeňskými německo-libe-
rálními listy v poslední době tak
často, spočívá na zůmyslném u ko-
lébání veřejnosti.
Čím více levice sněmovní a vídeňský tisk
jsou si vědomy, že mají velkou část viny na
demolování konstituce, tím více jeví se u nich
snaha vzbuditi posudky příznivé o nynější si
tuaci a je rozšířiti. Ve skutečnosti tkví tento
posudek jenom na povrchu parlamentu. Timto
posudkem má se pomocí vnějšího obrazu, jaký
poskytuje zákonodárný sbor, vzbuditi klam
o vnitřní rozháranosti a bezvládnosti parlamentu,
který klesl již k agonii. Zaměňuje se tu
pouhé zdání s vnitřní podstatou.
Povinnestí svých dbalý a pravdy milovný
peslanec jest následkem toho donucen říci, že
rány, které byly ústavnímu ži-
votu zasazeny tříletým znásilňo-
váním jeho, jsou pořád ještě neza-
celeny a nezajizveny. Dělnosti
zdatností parlamentu, která jest
toliko okamžitou a která jest zjed-
nána toliko různými dráždidly
skutečná síla jeho životní daleko
ještě není prokázána.
Musím tudíž co nejrozhodněj
vystoupiti proti bludu, jako by
český národ byl zapomněl a pro-
minul náhlé a nepochopitelne
zrušení jazykových nařízení. T
bylo by promlčení zločinu bez
předchozí náhrady škody, to byl
by s to, aby dalo stavu protipráv-
nímu vydržením ráz stavu práv-
ního.
doktor
Stránský
Vídeň
20
article
Vy, pánové, se nedostanete ke
klidu a nemůžete se k němu do-
státi, dokud nám nedostane se
našeho nám zaručeného práva.
Ohromná jest věru cena, kterou stát platiti
musí za neblahé ono opatření, kterým naše
vlastenectví bylo podrobeno zkoušce. Dejte si
vypočísti nějakým finančníkem, co stál tento
proces již peněz. Jako politikové dovedete si
vypočísti sami, kolik duševní energie našich
státníků, kolik státní autority, kolik smyslu pro
pořádek a zákonitost v parlamentě i mimo něj,
kolik vnitřní i vnější bezpečnosti říše, kolik
potřebné ustálenosti našeho poměru k Uhrám,
zkrátka kolik životní síly státní pohltila daleko
rozevřená propast onoho neblahého zrušení ja-
zykových výnosů. Nedozírné jeou ná-
sledky a oběti, kterých ještě
opatření to si vyžádati mů že.
Ve chvíli, ve které národní rovnoprávnost byla
obětována a brutálním způsobem popadnuta z
hrdlo, aby byla zardousena, děje se pokus,
jen aby její výkřiky bolesti
byly přehlušeny, druhou rukou
rozházeti zvonivé millio niy.
Tyto národohospodářské předlohy nesvědčí o
nevyčerpatělných zdrojích bohatstvi, ný b rž
slouží jenom k zastření a za-
temnění politické tísně. Jsme
svorni v braní, ale pochybuji, že budeme svorni
také v dávání, až bude třeba postarati seo
úhradu. Tento moment vyžaduje cíle vědomé.
v politických ideách jednolité, národního proti-
venství prosté většiny, která by se dovedla do-
rozuměti také s menšinou.
Tato sněmovna nemá většiny
a také ji nenajde, dokud národní
otázka nebude rozřešena ve
smyslu úplné rovnoprávnosti.
Uhry
21
article
Zastupitelstvo lidové, které se musi vyhýbati
politickým otázkám, nemůže činiti nároků na
charakter parlamentu. Nynější sněm ovna
poslanecká jest toliko hospo-
dařským poradním sborem pr
vládu.
Parlament bez většiny, bez po-
litické ideje není žádným parla
mentem. K tomu přistupuje ještě, že všeliká
kázeň jest uvolněna a že jednací řád překážo
všeliké akci. Před každým hlasováním musí pre
sident se handrkovati a smlouvati také s nej
menšími skupinami, ba jednotlivými poslanei
kteří mají osvědčené plíce a nemá nižádnéh
ohledu na nějakou většinu.
Odstavení kardinální, státem hýbající otázkv
není žadným rozřešením. Pokud Rakou-
sko jí nerozřoší delinitivně, do t
doby zůstává obstrukce, necha
jest ukrytou či zjevnou, nejdůle-
žitějším právním institutem, nej-
konstitutivnějším elementem této
sněmovny. Nebude také miti žádných ohledů.
Před ní sklání se stát jednou v oboru politi
ckém, jednou v oboru finaněním, jednou v oboru
hospodářském, brzy v oboru aútority, jindy zase
znehodnoceňuje a ponižuje administraci.
Nepokládáme záhodným, dnes a tady vy
kládati Vám důvody, pro které jsme změnili tak-
tiku. Bylo by bývalo pro nás svůdno, následo-
vati příkladu našich němockých kollegů a ob
strukcí do krajností prováděnou vyvzdorovati
úspěchy. My však na druhé straně nejsme dosti
doktrinárními, abychom z pouhé umíněnosti
jankovitosti setrvali při methodě, která je sama
sebou povážlivou a nebezpečnou, jakmile jsou
nám k disposici cesty jiné. My jsme zahájil
obstrukci a prováděli ji hlavné proto, a by
chom podali důkaz své mohutno
sti. Myslíme, že jsme tento důkaz
podali. Vydati existenei státu povážlivým otře
sům nemohlo býti naším zájmem.
22
article
Musili jsme říci, že zatlačení státu do oné
posice, do které byl vtěsnán pány, kteří roku
1897 zahájili obstrukci a v letech 1898 a 1899
v ní pokračovali, znamená tolik, ja ko
kdybychom vydali říši v šane
hnali vodu na mlýn těch, kter
spekulují na úplné ochromen
státu a rozpadnutí jeho. My však
chceme silné, neodvislé Rakou-
sko, poněvadž jenom takové můž
dostáti historickému poslání, to-
tiž býti ochranou a baštou pro
všecky národy. Naše postavení v
sněmovně jest důkazem, že ne-
máme proč bychom liťovali změny
taktiky. Strany, které tlačily na úplné naše
osamocení, nyní nás pilně vyhledávají.
Všeobecným hlasům po dorozumění obou
nejdůležitějších národů v Rakousku neuzavíráme
sluchu. Na základě rovnoprávnosti a rovnocen-
nosti jsme ochotní k takovému míru. Jedinou
správnou methodu k dosažení jeho spatřujeme
v pozemštění vyjednávání, jehož účelem bylo by
dosažení národního smíru.
Tyto otázky jsou »nad síly« této sně-
movny a proto nojsou v těto sněmovně řeši
telny. Naše nynější postavení ne-
znamená ani dost málo, že máme
k vládě důvěru a že ji chceme pod-
porovati. Naopak, jsme v opposici.
Tato vláda od prvopočátku trvá
na půdě krkolomného coup de
main ze dne 17. října 1899. Ona při-
ostřila ještě toto bezpráví ne ná-
vistí s nepřátelstvím, se kterým
ministrové financí a justice za-
chovali se vůči našemu národu.
Vůči této nenávisti a protivenství má postup
p. misterského předsedy, jinak objektivní, cenu
čistě platonickou a akademickou.
Rakousko
23
article
Naše nedůvěra jest však odůvodněna také
tím, že postrádáme u chéfa vlády odhodlanost
k rozmotání politických otázek. »Vášn
prostá setrvačnost« v nejlepším
případě jest methodou, ale nikdy
ž ádným programem. Dá se prováděti
jenom, dokud se otvirají pokladny státu, aby
z nich rozdávány byly milliony.
Dovoluji si tudíž prohlásiti.
že budeme hlasovati proti budžet-
nímu provisoriu a položiti panu
předsedovi ministerstva otázku,
zdali pokládá nynější episodu
jako summum svého politického
programu a svého státnického
umění, či zdali chce dospěti, jak
a kterým směrem a kterými ce-
stami k rozřešení politických
národních otázek.
Posl. dr. Bärenreither nechce upadnou
v ton dra. Stránského, ježto výklady jeho se prý ne-
hodí na nynější situaci a jsou v příkrém odpor
s postupem českých poslanců na jiných místech.
Německý velkostatek povolí budžetní provisorium
jako první krok k parlamentnímu projednání roz
počtu.
Posl. prof. Rohič činí toto prohlášení : »My
Slovinci žádáme, aby vůči nám zachovávána byla
rovnoprávnost v úřadech, soudech a školách i v
veřejném životě. Po všech těchto stránkách děje s
slovinskému národu zejmena ve Štyrsku. Přímoří
Korutanech největší bezpráví. Nynější vláda tak
naproti nejskrovnějším kulturním snahám a také
oproti nejodůvodněnějším hospodářským požadavkům
našim chová se zamítavě, pročež nejsme s to
abychom jí vyslovili důvěru.
Posl
doktor
Bärenreither
Stránský
profesor
Rohič
Štyrsko
Korutany
24
article
Ministerský předseda dr. Körber dovozoval
že vláda vítala s upřímným povděkem změněné po
stavení zástupců českého národa, jež umožnilo ře-
šení řady největších a nejdůležitějších hospodářských
předloh. Jsem si vědom — praví — že ona zmén
nestala se k vůli vládě, ale se zřetelem na poznané
zájmy tříd, jež zastupují, neboť skutečně jen takým
projevem možná prospěti zájmům státu a jeho ná-
rodům, ne však jeho odpíráním neb dokonce ochro-
mováním zastupitelstva lidu, od něhož obyvatelstv
právem smí očekávati to, k čemu dle ústavy jest za-
vázáno. Proto jsme — vzdor tomu, co se zde řekl
— velice potěšeni, že skoro všecky strany posla
necké sněmovny sdružily se aspoň kolem národo-
hospodářských předloh.
Myslí-li pp. zástupci českého národa, že ne-
mohou nebo ješlě nemohou doprovázeti vlády n
jejích politických cestách, chci poznamenati, že —
ač povoloväní rozpočtu nebo jeho části bývá dle do-
brého parlamentního zvyku z pravidla věcí důvěry
— ze zvláštních poměrů, jenž nás přiměly k prosbě,
by politická otázka byla dřív odstavena, odvozuje s
také oprávněnost, považovat schválení prozatímného
rozpoctu tenkráte ještě za věc státního hospodářství.
Přijde okamžik, kdy dáme půjčku na jednac
pořad a poslanci rakouských národů budou moci vy-
slovit úsudek o náhledu vlády. Možná, že podaříse
nám potom nakloniti bezpředsudečným snahám vlády
také mínění stran, jež chovají se tenkráte k vládě
odmítavě a zvláště strany, v jejímž jméně mluvii
posl. dr. Stránský.
doktor
Körber
Stránský
necký sněmovna
25
article
Ostatně považuje však právě nynější období z
nejtepší přípravu a za nezbytný úvod k řešení také
četných neřešených národních a politických otázek
Vláda, pokud bude v úřadě, nikdy nesejde s cesty
již jí vytkly státní zájmy a neupusti od svého
pečlívě střeženého stanoviska zásadnosti a objekti-
vity. (Pochvac.)
Poslanec dr. Schalk: Jazykové výnosy jsou
formálně sice zrušeny, ale v praxi trvají dale. Je to
důkazem málomoci vlády, že si netroufá zrušení to
provésti a to následkem zjevného aktivního a pas-
sivního odporu vedlejší české vlády v Čechách.
Vydání jazykových výnosů bylo největším historickým
nevděkem, kterého doznal německý lid státem a roz
hodujícími kruhy. Nebude-li skutečné zrušení výnost
těch záhy provedeno, bude touto nezákonitostí
timto nevděkem se strany státu zplozena irredenta
která jest ultima ratio lidu, jenž po staletí přináše
státu oběti na krvi a statcích a nyní vidí se ohro-
žena ve své národní existenci. Zkouška německého
národa z vlastenectví dopadne špatně, nezruší-li
vláda jazykové výnosy úplně a nezavede-li němčinu
jako státní jazyk a nepostaví-li tím stát na podklad,
na kterém může jedině prospívat. Z uvedených do-
vodů budeme hlasovat proti provisoriu.
K Lupulovu návrhu rokování uzavírá se.
Posl. Kaiser prohlásil, že německá lidová
strana bude hlasovati pro zatímný rozpočet, zvláště
aby zamezila panství § 14. Vyčítá posl. dru. Strán-
skému, že není povolaným zástupcem českého
národa.
doktor
Schalk
Lupulův
Posl
Kaiser
Čechy
26
article
Posl. dr. Pergelt: Mly Němci máme také
ještě požadavky politické, národní, hospodářské
kulturní, které jsme dosud odstavovali, na jichž
uskutečnění však nalehati budeme z důvodů národ-
ních a státních. Připomínám především požadavek,
aby se úplně provedlo zrušení jazykových nařízeni
v Čechách, které jest dosud jen na papíře. Musíme
naléhati na to, aby v německém území byli ustano-
vováni jen němečtí úřadníci, kteří německého jazyka
jsou slovem a písmem úplně mocni a dovedou s ně-
meckými stranami jednati v jejich jazyce. Nesmí
se vyskytnouti, aby se líčení odročilo jedině proto,
že úřadník, který líčení vedl, není mocen jazyka
strany. (Tato slova p. dra. Pergelta podepsali by-
chom také, pokud se týká Čechů, oběma rukama.
Pozn. zprav.) Tolikéž musí se ve příčině státní
němčiny učiniti přítrž nezákonnému stavu dosa-
vadnímu.
Posl. Romančuk činí toto prohlášení: Pro-
tože nynější vláda nečiní přítrž posavadním zlořádům
správy haličské, protože připustila většinu nezákon-
ností při volbách, prolože trpí nadvládu jedné třídy
nad celým ruským národem a nad většinou polského
národa v Halíči, protože k nápravě křivd, spáchaných
na ruském lidu, protože k zvelebě jeho ničím nepři-
spívá, protože trpí, aby roský sedlák krněl v nej-
větší bídě, ze které se vyprostiti může jen vystěho-
váním, nemohu vysloviti vládě důvěru a budu hlaso-
vati proti rozpočtu.
Posl. Barviňský prohlásil, že on a jeho
přátelé budou hlasovali pro předlohu.
Posl. Barviňský prohlásil se pro zatímný
rozpočet.
Potom usnešeno přejíti k zevrubné debatě a po
Mengrových vývodech byl zatímný rozpočet bez
další debaty schválen-
Posl
doktor
Pergelt
Němec
Čecho
Romančuk
Mengrový
Čechy
27
article
Z Vídně, 17. května
Vídeň
28
article
Výbor pro vodní dráhy měl dopoledne
schůzi za předsednictví posl. dra. Luegra a přítom-
nosti ministrů dra. Körbra, Calla a Bölam- Bawerka
a počal rokovati o jednotlivých článcích předloby.
Hlavní zpravodaj dr. Menger (k § 1.) horli
proti zlehčování předlohy s některých stran. Maj
se prý ustanoviti podmínky smluv mezi státema
korunními zeměmi. Rozumí se, že vláda před každou
úmluvou se zeměmi musí být přesvědčena o tech-
nické provednosti toho kterého průplavu. Výbor po-
važoval za nutné ustanoviti zemské příspěvky stejno-
měrně. Neměl by se žádati vlastně žádný příspě-
vek, avšak považuje-li je vláda za nezbytnou pod-
minku, musí býti příspěvek přiměřený nákladu na
průplav nebo jeho čásť, jež se v té které zemi pro-
vede, musí ustanoviti se stejná proceniní sazba pro
všecky. Výbor navrhuje 10%. Navrhuje, aby čl. 1.
přijal se dle výborového návrhu.
Posl. Fr. Hofmann navrhoval resoluci, jíž
vláda vyzývá se, aby úprava řek ve Slezsku prová-
děla se spěšněji a aby řeka Opava byla pojata do
projektu dunajsko oderského průplavu.
Calla
doktor
Menger
Posl
František
Hofmann
Slezsko
Opava
oderský průplav
BölamBawerka
29
article
Poslanec dr. Bärnreitber promluvil nejprvé
o poměru zemědělství k průplavům. Změní se sku-
tečně poměry odbytu a L cen, avšak naproli ujmě
zemědělství budou státi také výhody. Stavba du-
najsko-oderského průplavu až do Krakova a kanali-
sace i úprava Labe jsou výnosnější a národohospo-
dářsky i dopravně-politicky důležitější objekty, pro-
čež se musí jimi počiti. Předloha není zákonem
v obyčejném smyslu slova, ani rámcovým zákonem,
ale programem, spojeným s povolením I. lhůty dosud
neznámé sumy celkové. Finačního podkladu není.
neboť vláda odkazuje se, vyjednávati se zeměmi. Do-
vozuje, že jednání ve sněmích je zdlouhavé a ob-
tižné a prohlašuje, že stanovení zemských příspěvků
je hlavní věcí předlohy. Vládě vyplatí se, dostane li
třeba menší sumu, než chce. Přijímá odborové návrhy
a navrhuje, aby se dospělo ke shodě s vláduu.
Na poznámky poslance Daszyňského stran roz-
početní stránky předlohy prohlašuje, že suma 250
mili. K, jež dle předlohy má se vydati, přijde čá-
stečně do rozpočiu na r. 1905, protože však bude
v nejbližší době třeba mnoho peněz, bude třeba sta-
noviti finanční plán na několik let, aby nebyla po-
rušena rovnováha v stálním rozpočiu. Bylo by dobře,
kdyby se bylo rokovalo zároveň též o finančním
pláně. Protože to však za nynějších okolností nebyl
možná a potřebu a úhradu nelze zcela přehlédnouti,
nesmí se věc ta pouštěti se zřetele. Bude třeba let,
aby uskutečnila se jen část toho, co předloha sli-
buje. K tomu bude třeba trvalého spolupůsobení
vlády, holdující opravdu moderním zásadám, a lido-
vého zastupitelstva, jež musí zatlačiti staré spory,
tak aby byla možna regenerace našich parlament-
ních poměrů. Připomíná ochranu dělnictva při télo
předloze a vyhražuje si návrh na zřízení zvláštního
živnostenského inspektora.
doktor
Bärnreitber
Daszyňský
Krakov
30
article
Posl. dr. Kaizl: Právě při této předloze není
nutně třeba vykládati o úhradě, neboť jde o výdaje
menší než při velkých investicích. Je pravda, že
předloha je výsledkem náhlého průplavního nadšen
v Rakousku, které spočívá na třech základech:
1. na radosti techniků, že jim kynou velké výkony.
2. na manchesterském názoru o výhodách volné do-
pravy, 3. na domněnce, že doprava průplavní musí
býti neobmzeeně lacinou. To nadšení musí býti zajisté
tlumeno. Technika byla vždy vedena a ovládána
ekonomikou
My, kteří se nalézáme ve znamení celní ochrany,
a snad budeme ve znamení tom v blízké budouc-
nosti ještě více, nemůžeme se zhostiti všech ohledů
na účinky velikých mezinárodních komunikací
stavěti mezinárodní průplavy jen, abychom je potom
nullifikovali snad ochrannými ely. To bylo by zajisté
protismyslností. Řečník pojednává pak o známých
výkladech uherského ministra m. sl. Hieronyma
o následku rakouských průplavů na dopravu
uherskou.
Možno-li slyšeti v agitaci pro stavbu průplavů,
že má býti připravována celní unie s Německem,
musí býti prohlášeno co nejrozhodněji, že my tako-
vouto celní unii pokládáme zcela nemys litelnou. C
se týká dopravy po vodě, musí býti již nyní roz-
hodně protestováno proti tomu, aby nezdravou poli-
tikou tarifní pro dopravu vodní průplavy snad byly
vybudovány na podařeného pasořitka ve stálém roz-
počtu, jakým jsou nyní státní železnice.
Kdyby se opravdu na to pomýšlelo, utvářit
vodní stavby tak, aby nehradily plný náklad, bylo
by lépe vybudovati železnice a jezditi na nich ještě
levněji a ještě větším nákladem, než-li se jezdí dnes.
Posl
doktor
Kaizl
Hieronymus
Rakousko
Německo
31
article
Byly sestaveny nejdobrodružnější výpočty o levnosti
dopravy. Pan Gunesch počítá pro náklad průplav
dunajsko-budějovického na tunu a kilometr 1 hal.
Ovšem bez zúročení. V pruské průplavní předloze
na průplav z Rýna do Dorthmundu počítá se ná-
klad 1.7, 2.2. 2.7 feniku. Podle podrobného refe-
rátu má se počítati za tunu a kilometr z Vídně do
Budějovic 1.35 hal. Připočtou-li se však úrokya
amortisace, stoupnou tarify na 21/2 hal., to jest na
větší sazbu, než jest dnes asi na státních dráhách.
Dělba dopravy mezi železnicemi a vodními cestami
nedá se tak definitivně provésti, jak si pánové
myslí. Nejen pokud se týká tak zv. zboží těžkého
nýbrž také pokud se týká méně cenného. Také pro
cenné zboží dá se dopravě po vodě přednost, bude-li
levnější, než na státních dráhách, což možno před-
pokládati u průplavů, jichž výstavba bude snad-
nější. Jest dokonce nepochybno, že po zahájení do-
pravy na vodních cestách dlužno se nadíti deruty
na trhu železničním, neboť velké železnice utrpi
velmi těžké rány. O jižní dráze, která utrpí zajisté
škodu velikou novou dráhou přes Alpy, netřeba
zvláště mluviti, ale severní dráha, sovero-západnía
společnost státních dráh utrpí veliké ztráty stejně,
jako c. k. dráhy stální.
Pro tyto bude již proto třeba nové, zdravějš
tarifní politiky, aby vodní cesty mohly užívat samy
zdravější politiky, neboť jen potom také na náklad-
ních vodních cestäch bude doprava levnější nežli n
železnicích. Zboží, které zbude železnicím, snese tím
snáze potom vyšší sazby. Vzhledem k okolnosti, k
Gunesch
Rýn
Dorthmund
Vídeň
Budějovice
Alpy
hala