2
masthead
V Praze, v sůbotu dne 18. května 190I.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hlaty
předplácí ssr rr.
oN h Prure v aller jelstrsci i o
a mšte... .. 2. K —
na čtvzt leta . . 6 K. —h
s dvojí čonáskou j, gr
Da pis
tieta i . 7 K 50 h
ve mislkáck
za město . . . . 9 K 30 h
Teštona
na ma ění
za atnit leáa
vdvejí zkrilkou
na vsřaše . . . .
ndirrt lta . . . 11 k
Teštona
5
title
Dnešní čísla pro Prahu je a. 10 slranách.
Praha
6
article
Podivné zprávy z hranic
východních.
Podivné zprávy z hranic
východních.
Zprávy o nepokojích studentských na
Rusi a o oslavě prvního května v západníeh
průmyslových obvodech ruského Polska zne-
náhla opouštějí sloupce novin, ale z prachu
jimi ve střední Evropě zvířeného, počínaj
pronikati účinky, jichž se asi nejméně nadáli
ti, kdož domnívali se dle všeho jisto jistě,
že hlasy jejich budou míti aspoň účinky
známých trub jerišských. Rusko, zaměstnan
daleko na východě čínském, ovšem v po
sledních letech jakoby bylo věřilo, že všeck
jeho poslání soustředěno jest v Sibíří a
v Mandzursku, a že zůstavilo záležitosti
evropské zdánlivě jejich osudu. Nepokoje
studentské na vysokých školách ruskýcha
nápadná horlivost a účastenství, jakéž při
nich jevila zejmena-jedna část němecného
tisku a německé »vědy« — odnože této
školy výskytly se nejen u nás, ale i v Bul
harsku — ve spojení s událostmi v průmy-
slových obvodech polských obrátily však po-
zornost Rusů opět poněkud ke hranicím
evropským a ovšem především k udalostem
na vlastním území,nod ana:8ta—
A účinky pozornosti této z počátku“ je-
vily se va zprávách o zatýkání, jež prová-
dělo se zvláště na území, sousedícím s Ně-
meckem. Dle všeho jednalo se při zatýkání
onom především o zjištění spojitosti mezi
ruchem, jenž vypukl v ruském studeutstvua
z části i v dělnictvu v ruském Polsku,a
mezi onou cizinou, jejíž jásot až příliš ná-
padně prozrazoval více, než pouhý ušlechtilý
zájem pro zápasníky za myšlenky svobody a
pokroku.
A výsledky, k nimž vedlo obrácení po-
zornosti Ruska k jeho západním hranicím.
jsou již nyní rázu velmi povážlivého nejen
v ohledu hospodářském, ale i poli-
tickém.
Rus
Rus
Polsko
Evropa
Rusko
7
article
Zatýkání pro projevy rázu demon-
stračního přivedlo Rusy na řady podvodů
železničních, při nichž dali si zasilatelé
»ztracených« zásilek vyplatiti náhrady, jdoucí
do millionů, ba stalo se prý i, že v pod-
loudné dopravě shledáno bylo, jak německý
konsulát varšavský projevil zvláštní jakýsi
enion
zájem pro určitý příp ad.
To ovšem jsou prozatím předběžné
zprávy, jež asi nepovídají plnou pravduo
tom, co vše Rusové na západnich svých
hranicích seznali a vypátrali, ale neodporuje
to nikterak zprávám, dále docházejícím,
z nichž stručně a obsažně zní na př. toto
místo ve varšavském dopise »Kur. Lwow.«
Určitý politický i policejní význam má ná-
vštěva generála Zujeva, druhého náčelník
četnictva v carstvě ruském, návště v
v pásmu pohraničném. Obejel v prů-
vodu místních náčelníkův četnictva celé po-
zadí dabrovské, okolí Sosnovic, Budinaa
Častochovy. Všímal si nejen příprav k oslavě
1. května, ale rovněž i podloudnictví a z ne-
užívání průvodních listů; ba tvrdi
se i, že chtěl cosi vypátrati o domnělých
pruských přípravách válečných, o čemž, mi-
mochodem podotknuto, občas se n tu vysky-
tují pověsti.
Ve zřejmé souvislosti s touto zprávou
časopisu Ivovského oznamuje se »Berl. Tag
blattu«i:i Dovídáme se z různých zpráv, jež
nás docházejí z Horního Slezska, že varšav-
ský generální gubernátor vydal nařízení toho
smyslu, že nedovoluje se do Ruska vstup
israelitům na pohraničné legitimace (druh
průvodního listu pro pohraniční pásmo s plat-
ností několikadenni), rovněž nedovolujese
přechod z Ruska do Německa za týchž pod-
mínek.
Rus
Zujev
Sosnův
Budinaa Častochův
Berl
Slezsko
Rusko
Německo
8
article
Opatřením tfmto postižen bude onen
pohraniční, místní obchod, kterýž se pro-
středkoval a vedl právě pomocí oněch legi-
timací mezi Německem a Ruskem. Ačkoliv
berlinský list mluví o pbvodu pouze jediného
pohraničného okresucelního, bylo asi vy-
dáno nařízení ono pro celou hranici rusko-
německou a dle yšeho i rusko-haličskoua
bukovinskou, a to i pro onu část, jež náleži
do obvodu generálního gubernátora kyjev.
ského. Dovidá se totiž »Haličanins, že
v Novoselici v Bukovině, na hranicích rusko-
rakouských, počinají úřady ruské činiti ja
kési překážky obchodníkům. Proto černo-
vecký poslanec na radě říšské Straucher
obrátil se v zájmu svých souvěrců s obšír
ným pamětním spisem na ministra zahranič
ných záležitosti, hraběte Goluchovského
Goluchovský mu pravil, že nařídil vyšetřenl
této záležitosti. Z Černovců se potvrzuje
ze obchodní překázky v Novoselici dosu
trvají. e
Jaké opatření učiní Prusko v této zále-
žitosti, dosud se neoznamuje, a pouze se
připomíná ke zprávě berlínského listu, že
místní pruské úřady v Opolsku učiní
kroky, aby tyto pohraniční překážky byly
v 3d
odstraněny.
Goluchovský
Německo
Rusko
Novoselica
Bukovina
Černovec
9
article
Rozumí se, že některé časopisy, blízké
postiženým pohraničným obchodníkům, snaží
se dodati těmto pohraničným třenicím co nej-
většího významu, a dle posavadních nedosta-
tečných pramenů nedá se ještě náležitě po-
souditi, pokud míchají skutky s fantasil.
Nicméně nelze upřiti náležitého významu
zprávě »Köln. Zigu.«, kterýž z pravidla slou-
žívá záměrům vládním, že Německo rozmno-
žuje vojsko své na hranicích ruských. Pravít
Dle bezpečných zpráv nastane v dohledné
době větší zabezpečení na hranicích ruských
a budou zejmena do čtyř míst Východního
Pruska položeny posádky na čáře Allenstein-
Lyck, kdež má Prusko pouze slabou 37. di-
visi s myslivci, jedenáct praporů, brigádu
jízdy a pluk polního dělostřelectva, kdežto
Rusové vedle pohraničních družin mají tři
brigády pohraniéné stráže v Rypině, Lomze.
Köln
Ziga
Rus
Německo
Prusko
Allenstein
Lyck
10
article
Augustovu, dále jízdu a osm jízdných batterií
v obvodu Ostrolenky, Lomzy, Augustora.
Ruská jízda může ihned učiniti vpád, nebot
108 švadron jízdy, 19 praporů pěchoty a 96
děl jsou s to způsobiti přerušení mobilisace
a soustředění postupujícího vojska. Bylo by
srozumitelno, kdyby se do oněch končin po-
ložíl celý armádní sbor, vždyť první armádní
sbor nemá ani polovinu jízdy, již Rusové na
území tamním soustředili.
V Německu, jak známo, jsou to zvláště
kruby bismarkovské, jež neustávají tvrditi.
že nynější kurs německé politiky způsobuje
čím dále tím větší ochlazení mezi Německem
a Ruskem, při čemž se zvláště dovolávaji
německé výpravy čínské; mluvčí orgán těchto
kruhů »Hamb. Nachr.« nemohou ovšem pro-
pusliti tuto příležitost bez poznámky, v níž
uvádějí rozmnožení pohraničních sil něme
ckých přímo ve spojení s poslední návštěvou
francouzského ministra zahraničních záleži-
tostí Delcasséa v Petrohradě, ba podkládají
nedávným řečem ministrů francouzských
Andréa a Lanessana význam »válečné poho
tovosti«.
My ovšem nemůžeme sdíleti podobné
názory poplašné, majíce v dobré paměti, že
v Německu vždy vypomáhají si řinčením
šavlí, kdykoliv mají zapotřebí nového přitažení
finančního šroubu anebo povolnosti říšského
sněmu. Mimo to jest dosti pravděpodobno
že má se takto i agrárníkům pro jejich po
žadavky a pro nesnáz, již způsobili průplavn
předloze, vpraviti náležitý pocit o nebezpečí.
jakéž svým jednáním způsobují. Jest ostatně
přirozeno, že blížící se vyjednávání o ob-
chodní smlouvu německo-ruskou se povede
Augustův
Augustora
Rus
Německo
Rusko
Petrohrad
Lomza
12
article
s obou stran s náležitým důrazem, jemuz
pohotovost pohraničná dodává přiměřené
váhy.
Co se týče pohraničních překážek ob
chodních, zdá se, že týkají se prozatím jen
živlů méně solidních a tu by vážný a zdravý
styk obchodní jenom získal. Jinak by bylo
ovšem, kdyby byl Rusové při své vynucené
pozornosti pro hranice západní nabyli i ji-
ných dokladů, než o pohraničných obchod-
ních šmejdech. Ovšem stihne opatření to
množství osob, jejichž ohrožená existence
může dohnati je i k činům výstřednímu a
způsobiti na obou stranách hranic všeliké
nepředvídané případy.
Rus
13
article
Agrárni glossy.
Agrárni glossy.
Že současné naše agrárníchnutí nemá svého
pevného programu, že vyvoláno bylo ne velikou
potřebou vnitřní, nýbrž osobními různicemi
nevraživostmi, že mu nejde o vybudování urči-
tého svépomocného programu zemědélstva če-
ského, nýbrž že jeho pozadí jest zcela jiné —
kdo by to dnes příklady dokládal ! Procitnutí
našeho rolnictva ze sna o všeléku pomoci státní
musilo nutně míti v zápětí úvahu o tom, ja-
kými cestami třeba jíti dále, za jakými cili a
jakými prostředky. Ona vůle rolnictva
vrátiti se k soblě, nespolehati na nikoho,
než na sebe, byla zdravým prvkem, který by
bylodalvzklíčiti řádné odborné organi-
saci zemědělské. Ale stalo se zase, co oby-
čejně u nás se děje: to, coblylo zdra-
vého v novém hnuti, posuniuto do
druhé,třetí řadly a veškerý te
slibný ruch utonul v agitaci poli-
tické. Jsou to smutně důsledky našeho jen
politikaření, které vládlo naším veřejným živo-
tem, které natropilo tolik zla a které dusilo
každou reelní práci.
Nepíšeme snad proti snahům zemědělstva.
14
article
České zemědělstvo, tento důležitý faktor našeho
národa, má právo, aby hájilo a bránilo své
zájmy, ba má přímo povinnost činiti tak a má
nárok, aby ostatní vrštvy národa nehleděly
klidně na boj jeho. Ale ono má právě jako
české zemědělstvo své zvláštní úkoly, které
plynou z celého našeho národního postavenía
zápasu. Ono není zemědělstvem národně jed-
notného státu, nýbrž části nesamostatného a ne-
svobodného národá. Je-li hlásané jen agrárnicetví
dobrým a zdárným řešením onoho problému
malého národa, který zaměstnával hlavy našich
buditelů a na jehož řešení my do dnes pracu-
jeme, posoudí každý snadno, kdo pochopil vý
znam fakta, že cesta k naší samostatnosti ne
vede třídními hesly, ale hospodářským povzná
šením všech vrstev našeho národa.
O řešení těchto základních
otázek se naše agrární hnutí an
nepokusilo. Hlásání, že trvá na státním
právu, jest pouhou frásí, která nezastře a také
nemůže zastříti naprostý nedostatek programo
vosti v tomto směru.
15
article
Ale naše agrární hnutí nepropracovalo s
ze své sgitace ani k svému hospodář
skému (zemědělskému) programu. Pro
sincový sjezd byl toho patrným důkazem a
právě minulá valná hromada sdružení českých
zemědšlců dokladem druhým a ještě klassičtěj-
ším. Součásně reformní snahy agrární jdou
hlavně dvěma směry, jednak snaží se vybudo-
vati a upraviti agrární právo, jednak chtějí ce-
stou svépomoci zorganisovati rolnietvo, aby se
stalo silným a vlivným činitelem národohospo-
dářským a aby na jeho potřeby bylo bráno
zření v obchodní politice státní. V prvém směru
naše hnutí agrární přímo zatvrzele mlčí a orga
nisaci odbornou dávno zaměnilo organisací poli-
tickou. Vlastně tu organisaci odbornou jen
chtělo — jakmile stal se pokus o ni, vyrostla
organisace politická, a to k tomu nejednotná,
plná rozporů a bezprogramová.
Na schůzích se ovšem o hospodářských
otázkách také mluví a přijímají se různě reso-
luce. A v nich se tento nedostatek pevného
hospodářského programu projevuje přímo nemi-
losrdně. Doklad? Sdružení zemědělců dalo
by souhlas ke stavbě průplavů jen tehdy, »když
by naše ohrožená výroba zemědělská dostatečně
vysokými ely a rozumným tarifnictvím před
zahraniční soutěží chráněna byla.«
Náš obilní dovoz zahraničný utvářil se
takto:
olo r. 1898 1899 1900
doveženoqq nien q
ječmene 474.383 38.308 37.940
ovsa 230.437 48.808 58.233
pšenice 1,907.358 666,390 67.557
žita2,251.404 203.153 48.678
mouky 33.747 10,450 4.250
Naproti tomu vyvezeno:ol e
16
article
1900
r. 1898 1899
leni on nnognon
ječmene 3,318.854 4,142.468 2,993.190
ovsa 91.925 631.350 331.553
pšenice 29.003 7.169 81,741
žita
3.993 6.350 3.715
mouky 34.723 37.684 503 558
sladu 1,645.510 1,823.136 1,853. 575
To jsou čísla meziná rodního obchodu r
kousko-uherského. Patrno, že vyjímaje ječmen
a oves, jsme své vývozní schopnosti pozbyli.
Totiž i jako říšský celek. Jaké jsou ale poměry
speciálně u nás? Vodltkem nám může býti ob-
chodní náš styk s Uherskem. Jeho čísla jsou
věru výmluvná přílis.
V roce 1900 dovezeno bylo k nám z Uher
pšenice . . . . . 5,233.695
žita . . . . . . 3,354.576 »
bječmene . . . . . 2,298.702 » a im
ovsa . . . . . . 2,532.476 »
sladu . . . . . . 104.230 »
mouky . . . . . 5,29 1.923 »
Z nich patrno, že jsme, vyjímaje ječmén
a oves, passivními a že u nás oněch obilin,
o jichž celní ochraně se nejvíce mluví (pšenice
a žito), pěstíme méně než potřebujeme a že
nedostatek hradí nám Uhersko. Kdybychom ob-
klíčili rakousko-uherské mocnářství sebe vyššími
celními hradbami proti cizím chlebovinám, ne-
prospěje tato celní ochrana nám, nýbrž v prvé
řadě Uhrám, které mají speciální zájem na tom,
aby jim české obilní trhy byly zachovány.a
není to zahraniční soutěž, která stlačuje ceny
žita a pšenice, nýbrž uherská. Takový jest
skutéčný stav a jen na něm může reellní poli-
tika buďovati. Resoluce nedělní schůze spoko-
jila se všeobecnou frásí o zvýšení obilních cel
proti zahraniční soutěži, tedy v prvě řadě
proti Německu, zapominajíc, že cenu chlebovin
ničí uherská soutěž a že interessy zemědělstva
oproti zahraničním státům leží spíše v tom, aby
zachována byla jich obilní cla na dnešní výši
než aby nepromyšlené zvyšování našich obilních
cel zatarasilo cestu našemu zemědělskému vý-
vozu, který nám ještě zbyl.
Uhersko
Uhry
Německo
17
article
Stejně platí to i o sazbách dopravních.
Pánové mohli si přečísti polemiku mezi jistým
cislajtánským německým agrárním a maďarským
listem. Německý žádal, aby na nových prů
plavech byla pro dovážené sem uherské obilí,
jakmile vatoupí do hranic této poloviny, stano-
vena zvláštní vyšší sazba (resp. ve formě úlen
pro domácí obilí). Maďarský odpověděl stručně.
že o tentýž obnos, o který Rakousko zvýší
své sazby pro uherské obilí, sníží je pro
totéž obiií uherská vláda na svých tratích.
Na tuto otázku se resoluce netroufala. Vo-
lila raději všeobecnou, populárni frási, než
cestu dlouhých úvah a namahavé práce.
My nemůžeme ovšem v tomto článku ši-
roce vykládati a dokládati, že jistější ceslou
k úspěchu než zvyšování obilních cel, které
prospěje nejvýše na krátkou dobu, jest při-
způsobeni výroby zemědělské daným poměrům
a jich výhodám pro určité odvětví výroby této-
V drobném prodejtt
raaní čí-lo o sobě . . . h
pdpeladni
Ve slislkách za venkovš
nní čolo. . . . . . . . 10
odpelední. . . . . . . . 5h
ura t
platíso botevá napře.
Přoůplaceni a innrrty přijíaá udaalnl-
straee v Merianské ulici č. z.
re éhánejí se t4a redlskee,
tiskárna a tzpešice „Náredních Listů“,
Bakoplvy ze pevraei
Rakousko
Merianský ulice
18
article
A ostatek nutno předem zodpověděti otázku,
donutili-li bychom rolnictvo obilními oly k tomp,
aby se vracelo k produkci ehlebovin, kterou
z části opustilo, anebo bylo-li by snad lépe se-
silovati v něm snahy o nalezení nových, pev-
něji založených zdrojů přijmových. Faktem
zatím jest, že zemědělské sdružení tyto zá-
kladní otázky odsunulo a spojilo se všeobecným
heslem.
Ale valná hromada sdružení přinesla přec
jen jistě překvapení. Pan dr. Horáček je při-
pravil. Závěrem své přednášky o otázce země-
dělského pojišťování. Radil důtklivě k setrvání
na cestě politiky stavovské. »Nedejte se
másti různými výtkami, že roze-
štvete národ tím, že děláte sta-
vovskou politiku. Já se vás ptám, kdo
jest ten národ? Jest tim národem několik
žurnalistů (!) aneho vy ? A já neváhám
říci, že tím národemi jste vy, české
rolnictvole To jsou slova sociálního poli-
tika, který psal »Počátky českého hnutí děl-
nického«, který pracoval na »Našich hospodář-
ských nedostatcích« a národohospodářského re-
daktora konservativního časopisu? Bylsi
pan dr. Horáček vědom své veliké z od p o
vědnolsiti plynoucí proň ze slov, která, pro-
nesl, uvědomil si svou velikou vychova-
telskou chybu, které se dopustil ?
doktor
Horáček
19
article
Kdýby slova tato byl pronesl p. Hrubý
nebo Zázvorka, budiž; zanikla s okamžikemn,
kdy byla řečena. Byla ale vyrčena so-
eiálním politikem, který jim sám ani
věřiti nemůže, a který jimi podněcuje nebez-
pečnou Utřídní výlučnost. Jak daleko
jest od slov oněch k závěru: když tedy če-
ským národem jsme my rolníci, pak zase jest
národní politikou naše politika. A co znamená
podobný závěr, toho, tuším, dokládati ne-
Ano — rolnictvo jest důležitou
částí našeho národa, faktorem,
který tak eminentně přispěl k našemu obrození,
který mnoho vykonal pro náš postup, který
mnoho obětoval pro naši véc, ale vedle něho
jest tu živnostnictvo, které tak čestně
dostálo svým povinnostem, dělnictvo, pro
něž nám tolik zbývá učiniti a jež má právo žá-
dati naši pomoc, a ostatnítřídy a vrstv
Ne v lehkém a demagogickém podpalování tříd-
ních zájmů a třídní výlučnosti leží těžisko mo-
derní sociální politiky české, nýbrž v »h o spo-
dářském povznesení a zimohutněn
národa jako celku i všech jeh o
vrstev« (jak pan dr. Horáček sám jindy na-
psal). Český program národní spojoval všechny
třídy českého lidu k společné práci a hlásal
solidařitu všech. V tomto hledání sociální har-
monie leží mnohý důvod našeho úspěšného vý-
voje. V tomto znamení prozařovaly snahy o vy-
budování českého programu hospodářského a
tímto směrem šlo a jde naše sociálně-politické
úsilí dneška. Co to začasté stálo práce, aby
prvky třídního boje svedeny byly v cestu zdár-
nější pro náš vývoj, co práce vynaloženo
A nyní přichází český sociální politik s hesly a
slovy, která snad smí pronésti agitátor, ke kte-
rým se ale nesmí dát strhnouti sociální politik.
Hrubá
Zázvorka
doktor
Horáček
20
article
Ale pan dr. Horáček také ví, že heslo sta-
vovské politiky bývá u nás provázeno heslem
proti intelligenci. Ba pan dr. Horáček tento
proud sám posiloval, tvrdě, že »jeni lidé z jeho
středu mu (zemědělstvu) pomohou, kteří jeho
věci rozuměji a rozuměti chtějí.« Jest si pan
doktor vědom zodpovědnosti své za tento vý-
rok? Ještě má málo dusivých příkladů pro vý-
sledky podobných hesel? Děkuje snad sociální
demokracie německá za svou sílu a váhu massám
nebo intelligenci svých vůdců a pracovníků
To nebyly rozvážené a promyšlené výroky,
které pan dr. Horáček pronesl. A seriosní pra-
covník má si býti vědom zodpovědnosti za každé
své slovol
doktor
Horáček
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O radnickém jarmarce
adii
Obrázek mravů z minulých věků. Podává
Váelav Schulz.
Za klidnějších poměrů století XVI. rozmohí
se blahobyt ve všech vrstvách národa. Obrážel
se v úpravě domů a šatů, projevoval se na
přátelských schůzkách bohatými hostinami. P'áni.
rytiři i městané potrpěli si na zasedání raději
delší než kratšl. A po dobré hostině chutnalo
víno. Pilo se dobře a hojně. *) Ohnivé vlno
rozvázalo jazyky, až nějaké slovo zavdalo pod-
nět k ostřejší výměné náhledů. Nedostatek dů-
vodů nahražovalo potom již ostří kordu. Teprv
prolitá krev vracela rozpáleným hlavám žáďouci
klid a rozvahu.
Většinou podařilo se přátelům rozvaděné
strany opět smititi, ale někdy došlo přece
k žalobě u soudu komorního. A télo okolnosti
Váelav Schulz
23
article
*) Petr Vok z Rožmberka dne 22. října 1599
nařízuje radě města Soběslavě, aby převzali vino z
panských sklepů: »Moudří a opatrní věrní milíl
Vězte, že jsem o tom nařídil, poněvadž té vuole jsem,
vín roku tohoto zrostlých do tisíce věder dáti skou
piti a nemoha takověho počtu vín pro loňská vína.
kterýchž ještě drahně set věder mám, postaviti dáli,
něco týchž loňských vín do měst a městeček mých
poručiti vytáhnouti a v ty ceně, co mně samého
stojí, poddaným mým zase pustiti. Protož jest vnole
má v tom, abyšte i vy k obci vaší dvadceti toliko
věder nadepsaného vína z lochův mých vyzdvihna,
ty vyšenkovati (zarazíce všechen jiný vinný šenk
vás při spolusousedích vašich, dokavad takových.
dvadceti věder odbyto nebude) a speněžiti dali a bez
meškání pro taková vína sem na Krumlov odeslali.
A aby tím snázejí taková vína odbýti jse mohly, ne-
budou povinni žádných ungeltův z nich spraviti-
O čemž věda v tom jse tak a ne jináče zachovejte.
Datum na Krumlově v pátek po sv. Voršile lelha 99.
Ruků vlastní. Moudrým a opatrným purkmistru a
raddě města mého Soběslavě atd., věrným milým.e
Vok
Voršila
Rožmberk
Soběslava
Krumlov
24
article
děkujeme, že zachovala se nám svědectví o tom
jak to při hostinách a pitkách v XVI. a XVII
stoleti chodilo. V archivu musea království če
ského nacházejí se četná taková svědectví, která
nám podávají jasný obraz života na hradech
tvrzích i ve městech.
Na jarmark, který dne 24. května 1607
Radnicích byl, sjelo se vedle četného lidu obec
ného i více pánů z okoli, které usedlý tam pan
Jan Černín z Chudenic » přivítal a aby do domu
jeho šli a s ním, co dům dá, zavděl přijali,«
pozval. Byli tu zejmena pánové Hertvík Myška
ze Žlanic na Zaječicích, JMCé hejtman panstv
Křivoklátu, Jan Jindřich Vojíř Saska z Vačovie
JMCé forstmistr panství Křivoklátu, Bohuchval
Berbisdorf z Berbisdorfu, hejtman panství Zbi
rova, Jan Křen z Vinatova, Petr Krištof Ka
poun ze Svojkova, Bohuslav Elsnie z Elsnie
Jan Vesecký z Vísky a j. v.
V pohostinném domě pana Černína dobře
se jedlo a pilo. Víno i staré pivo. Ka večeru
někteři sedli na koně a projížděli se na rynku
mezi krámy tropíce všelikou neplechu s proda-
vači. Povstala hádka, šermy, krveprolévání, bn
pan Vesecký v obrané bodl pana Berbisdorfa
tak nešťastně, že týž mrtev k zemi se skácel
kožiše, který byl před tím žertem v krámě ko
žešníkovi vzal. Tak smutně skončila hostina.
Pan Bohuchval Berbizdorf byl mrtev, pan Čer
nín a pan Vesecký těžce, pan Elsnic lehce
raněni.
Pozdraviv se, žaloval pan Černín pan
Elsnice, ale také pan Elsnic žaloval pana
Černina.
Byla událost soudně vyšetřována. Množstv
svědků z Radnie, Hořovic, Rokycan a vsí okol
ních vyslýcháno. Výpovědi zapsány jsou v Regi-
strech svědomí soudu komorníko. Buďlež zde
uvedena tři a sice Jakuba Šlemera, hostinského
Jana Hrdličky a Jiříka Barborky, vesměs z Radnie,
která vzájemně se doplňujíce smutné zakončen
jarmarku a hostiny dosti jasně a drasticky vy
Černín
Hertvík Myška
Jan
Jindřich
Vojíř
Berbisdorf
Křen
Krištof
Bohuslav Elsnie
Vesecká
Bohuchvat
Čer
Elsnic
Černina
Šlemer
Hrdlička
Jiřík Barborka
Chudenice
Žlanice
Křivoklát
Berbisdorf
Svojkov
Elsnie
Radnie
Hořovice
Rokycany
Sasko
Vinatův
25
article
Jakub Šlemer, učiniv přísahu podle práva
na kříž, svědčil.
»Toho sem povědom, že ve čtvrtek den
božího Vstoupení (24. května) letha 1607 byvš
jarmark u nás v městě Radnieích, když sou
u pána měho Heřmana Černína byli pan hejt
man Zbirovskej s jinejmi pány u voběda, z měho
domu k panu Heřmanovi Černinovi k vobědu
víno, těž staré pivo nosili. I přišel jest do domu
mého pan Černin a řekl mně: Jakube, mám
u sebe hosti! Jak sem živ sem je v mém domě
nejměl. Sem nad tím potěšen, že sou mně na-
vštivili. Velmi velice veselí sou. Poněvadž máš
pivo na mále a oni ho plti nechtí, poruč svému
sládkovi, nechť do mého lochu jde. Ať provriá
jedno polouvozí. Dám jim píti všechněm dosti
Poněvadž tak veselí sou, nechť pije, kdo můž
»Když se potom k večeru schylovalo, na
koně vsedali; trubači před panskejm domem
troubili. V tom předně v cestě tumlovali koně
plesnivého. Tak pan hejtman Křivoklátský s foršt-
mistrem jezdili mezi krámy, též krámy bořili
divně sobě provozovali. Lidé z rynku do mého
domu běželi, sobě jeden druhým stěžovali, jak
sobě na tom rynku provozují, že jest proti pánu
Bohu. Co by měli na sebo pozor a paměť jmíti,
těch věcí sami se dopouštějí. Kdybychom my se
těch věcí, sedláci, dopouštěli, uměli by nás po-
trestati, do věže dáti, též spokutovati. I majíce
já u sebe dobré poctivé lidí přespolní, kteří
k jarmarku přijeli, v domě mém plno hosti sem
měl; (těšil jsem je) aby se nic nebáli, že se jim
nie zlého nestane a ke mně nepřijedou. V tom
byvši já mezi lidmi za řády, přílom křik se stal.
že pana Jana Heřmana zabili. Z měho domu
lidí vyběhli, já s nimi, chtěje se podívati, jest-li
Šlemer
Heřman Černín
Zbirovský
Černina
Jakub
hejtman
Heřman
Radniee
boží vstoupený
26
article
ličují.
pravda. Tu proti mně čeládka panská běží
abych šel do panského domu, že pána našeho
zabili. Tu přiševši do světnice pána sem našel
že jest ležel v světnici na zemi; na něho hle-
dím, volám, aby se pán pamatoval; a on ani
ke mně nepromluvil. Tak sem já sám za jiné
neměl, než že dokonce umrlý jest. A krve okolo
pána mnoho bylo. A jdouce já ven z světnice
zavírám dům a vokenice, aby ti nezbední lidé
do domu panskýho nemohli. Tu z těch nezbed-
ných jeden, nějaký kovářský pacholek, veliký
sochor vzal, rozběhával se na dům, kvalt pro-
vozoval. Nemohši do domu se dobýti šel k vo-
kenici; též mlálil, až skoha odskočila. Vlezl do
domu, dům otevřel a jiných tam pět s dobytými
rapíry pustil, kteříž do domu vskočivše, křičeli:
Hola! Hola! Heřmane Černíne! Jsi-li dobrej.
poetivej, pod, braň se! A pakli nepůjdeš, ne-
mám tě než za z k... y syna. V tom k šturmu
udeřili. Z domu všickni vyjeli. Z města ven jel
Na ráno poslavše pán pro mně, jdu z domu
mého; spatřivše lidí že před panskejm domem
mnoho jest, tak sem u sebe soudil, že již pán
od té rány umřel. Jdouc do sklepu k pánu,
kde ležel, dám pozdravení. Pán plajíce se mne,
vim-li o tom co a jest-li pravda, že jest zabie
pan hejíman Zbirovský, dal sem pánu správu,
že jest tak. Medle viš-li, kdo jest mu to učinil?
Heřman Černín
Zbirovský
27
article
Praví lidé, že jest učinil pan Veseckej, že jest
se mušel brániti panu hejtmanu. Poručil mně
pan Heřman, abych se ptal, kdo jest to k šturmu
udeřil. Jest-li kdo z mejch poddanejch učinil,
že ho chce zstrestati, že se nim padesáti ka-
tíma (sic). K tomu se před panský dům natref
Hořovský mydlář, že pán ráčí se tak hněvat
pro to šlurmování. Mydlář oznámil :« Pane.
kdo jest to učinil, učinil dobře ! Kdyby toho
šturmování nebýlo, byli by vás dokbnce zabil
a do světnice byli by se dali. V tom se pán
ráčil spokojiti. A předce kázal ptáti se o štur
Vesecký
Heřman
Hořovský
Mydlář
28
article
mování. Víceji nevím. Dáno mně od chůze 1í
grošů českých.«
Jan Hrdlička z Radnic svědčil
»Toho jsem povědom, když letha pominu-
lého 1607 ve čtvrtek den památný Nanebevstou-
pení Pána Krista v Radnicích jarmark byl, že
pan Bohuslav Elsnic s panem hejtmanem Zbi-
rovským panem Bohuchvalem Berbistorfem a
panem hejímanem Křivoklátským na koních po
městě Radnicích jezdili a čeládka a služebníci
za nimi. Dali sobě troubiti, mezi krámy semi
tam několikrát projížděli, krámy zpřevraceli,
lidem škodu na koření, pernicích a jiných ku-
peckých zboží činili, vokůrky převraceli a roz-
házeli, kožešníkům kožichy brali, do ních sa
obláčeli, nie více než po půl tolaru za ně pla-
tili. A pan Jan Heřmán Černín v domě svým
Janem Bognarem, služebníkem svým rukama
šermoval, až jej pana Heřmana Černína rukou
v tvář zasáhl. K čemuž se pan Bohuslav Elsni
přičinil a témuž Bognarovi víc než jednou pěsli
dal pravíc: Šelmo, proč tak pána svého bijes?
A pan Jan Černín mu řekl: Můj. pane bratře,
nech ho a nebí jej! Kdybych já sám tomu ne-
chtěl, on by mi toho neudělal. *) K tomu řekl pan
Bohuslav Elsnie, aby mu to odpustil. A pan
Černín mu zase řekl, že se toho do něho ne-
nadál, aby mu měl služebníka jeho tak bíti;
ješto, kdyby mu co týž služebník byl ubližil,
že by věděl, jak to jemu k nápravě přivěst.
On pak pan Bohuslav Elsnie spůrně se posta-
voval, až se jeden druhého za ruce vzali a chtěl
se práti. A pan Elsnic měl raplr dobytý. Ale
pan Černín neměl dobytýho rapíru. I vida to
pan forštmistr Křivoklátský přiskoči k panu
*) Jan Bognar byl šaškem pana Jana Heřmana
Černína z Chudenic. Svědčíť o něm Jan Fridrich
Litvin mezi jiným: »kterýž se za blázna dělal.« Pan
Elsnic udeřil jej »pěstí několikráte v tvář, až ho t
hned okrvavil.«
Hrdlička
Elsnic
Bohuchval
hejíman
Heřmán
Bognar
Heřman Černín
Elsni
Černín
Bohuslav Elsnie
Jan
Fridrich
Litvin
Zbi
Chudenice
pán Krist