ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bba78170-660c-11dc-8983-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 41, org 3, person 68, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sůbotu dne 18. května 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 136.
4 article
Na ranní a odpol. Hlaty předplácí ssr rr. oN h Prure v aller jelstrsci i o a mšte... .. 2. K — na čtvzt leta . . 6 K. —h s dvojí čonáskou j, gr Da pis tieta i . 7 K 50 h ve mislkáck za město . . . . 9 K 30 h Teštona na ma ění za atnit leáa vdvejí zkrilkou na vsřaše . . . . ndirrt lta . . . 11 k
Teštona
5 title
Dnešní čísla pro Prahu je a. 10 slranách.
Praha
6 article Podivné zprávy z hranic východních.
Podivné zprávy z hranic východních. Zprávy o nepokojích studentských na Rusi a o oslavě prvního května v západníeh průmyslových obvodech ruského Polska zne- náhla opouštějí sloupce novin, ale z prachu jimi ve střední Evropě zvířeného, počínaj pronikati účinky, jichž se asi nejméně nadáli ti, kdož domnívali se dle všeho jisto jistě, že hlasy jejich budou míti aspoň účinky známých trub jerišských. Rusko, zaměstnan daleko na východě čínském, ovšem v po sledních letech jakoby bylo věřilo, že všeck jeho poslání soustředěno jest v Sibíří a v Mandzursku, a že zůstavilo záležitosti evropské zdánlivě jejich osudu. Nepokoje studentské na vysokých školách ruskýcha nápadná horlivost a účastenství, jakéž při nich jevila zejmena-jedna část němecného tisku a německé »vědy« — odnože této školy výskytly se nejen u nás, ale i v Bul harsku — ve spojení s událostmi v průmy- slových obvodech polských obrátily však po- zornost Rusů opět poněkud ke hranicím evropským a ovšem především k udalostem na vlastním území,nod ana:8ta— A účinky pozornosti této z počátku“ je- vily se va zprávách o zatýkání, jež prová- dělo se zvláště na území, sousedícím s Ně- meckem. Dle všeho jednalo se při zatýkání onom především o zjištění spojitosti mezi ruchem, jenž vypukl v ruském studeutstvua z části i v dělnictvu v ruském Polsku,a mezi onou cizinou, jejíž jásot až příliš ná- padně prozrazoval více, než pouhý ušlechtilý zájem pro zápasníky za myšlenky svobody a pokroku. A výsledky, k nimž vedlo obrácení po- zornosti Ruska k jeho západním hranicím. jsou již nyní rázu velmi povážlivého nejen v ohledu hospodářském, ale i poli- tickém.
Rus Rus Polsko Evropa Rusko
7 article
Zatýkání pro projevy rázu demon- stračního přivedlo Rusy na řady podvodů železničních, při nichž dali si zasilatelé »ztracených« zásilek vyplatiti náhrady, jdoucí do millionů, ba stalo se prý i, že v pod- loudné dopravě shledáno bylo, jak německý konsulát varšavský projevil zvláštní jakýsi enion zájem pro určitý příp ad. To ovšem jsou prozatím předběžné zprávy, jež asi nepovídají plnou pravduo tom, co vše Rusové na západnich svých hranicích seznali a vypátrali, ale neodporuje to nikterak zprávám, dále docházejícím, z nichž stručně a obsažně zní na př. toto místo ve varšavském dopise »Kur. Lwow.« Určitý politický i policejní význam má ná- vštěva generála Zujeva, druhého náčelník četnictva v carstvě ruském, návště v v pásmu pohraničném. Obejel v prů- vodu místních náčelníkův četnictva celé po- zadí dabrovské, okolí Sosnovic, Budinaa Častochovy. Všímal si nejen příprav k oslavě 1. května, ale rovněž i podloudnictví a z ne- užívání průvodních listů; ba tvrdi se i, že chtěl cosi vypátrati o domnělých pruských přípravách válečných, o čemž, mi- mochodem podotknuto, občas se n tu vysky- tují pověsti. Ve zřejmé souvislosti s touto zprávou časopisu Ivovského oznamuje se »Berl. Tag blattu«i:i Dovídáme se z různých zpráv, jež nás docházejí z Horního Slezska, že varšav- ský generální gubernátor vydal nařízení toho smyslu, že nedovoluje se do Ruska vstup israelitům na pohraničné legitimace (druh průvodního listu pro pohraniční pásmo s plat- ností několikadenni), rovněž nedovolujese přechod z Ruska do Německa za týchž pod- mínek.
Rus Zujev Sosnův Budinaa Častochův Berl Slezsko Rusko Německo
8 article
Opatřením tfmto postižen bude onen pohraniční, místní obchod, kterýž se pro- středkoval a vedl právě pomocí oněch legi- timací mezi Německem a Ruskem. Ačkoliv berlinský list mluví o pbvodu pouze jediného pohraničného okresucelního, bylo asi vy- dáno nařízení ono pro celou hranici rusko- německou a dle yšeho i rusko-haličskoua bukovinskou, a to i pro onu část, jež náleži do obvodu generálního gubernátora kyjev. ského. Dovidá se totiž »Haličanins, že v Novoselici v Bukovině, na hranicích rusko- rakouských, počinají úřady ruské činiti ja kési překážky obchodníkům. Proto černo- vecký poslanec na radě říšské Straucher obrátil se v zájmu svých souvěrců s obšír ným pamětním spisem na ministra zahranič ných záležitosti, hraběte Goluchovského Goluchovský mu pravil, že nařídil vyšetřenl této záležitosti. Z Černovců se potvrzuje ze obchodní překázky v Novoselici dosu trvají. e Jaké opatření učiní Prusko v této zále- žitosti, dosud se neoznamuje, a pouze se připomíná ke zprávě berlínského listu, že místní pruské úřady v Opolsku učiní kroky, aby tyto pohraniční překážky byly v 3d odstraněny.
Goluchovský Německo Rusko Novoselica Bukovina Černovec
9 article
Rozumí se, že některé časopisy, blízké postiženým pohraničným obchodníkům, snaží se dodati těmto pohraničným třenicím co nej- většího významu, a dle posavadních nedosta- tečných pramenů nedá se ještě náležitě po- souditi, pokud míchají skutky s fantasil. Nicméně nelze upřiti náležitého významu zprávě »Köln. Zigu.«, kterýž z pravidla slou- žívá záměrům vládním, že Německo rozmno- žuje vojsko své na hranicích ruských. Pravít Dle bezpečných zpráv nastane v dohledné době větší zabezpečení na hranicích ruských a budou zejmena do čtyř míst Východního Pruska položeny posádky na čáře Allenstein- Lyck, kdež má Prusko pouze slabou 37. di- visi s myslivci, jedenáct praporů, brigádu jízdy a pluk polního dělostřelectva, kdežto Rusové vedle pohraničních družin mají tři brigády pohraniéné stráže v Rypině, Lomze.
Köln Ziga Rus Německo Prusko Allenstein Lyck
10 article
Augustovu, dále jízdu a osm jízdných batterií v obvodu Ostrolenky, Lomzy, Augustora. Ruská jízda může ihned učiniti vpád, nebot 108 švadron jízdy, 19 praporů pěchoty a 96 děl jsou s to způsobiti přerušení mobilisace a soustředění postupujícího vojska. Bylo by srozumitelno, kdyby se do oněch končin po- ložíl celý armádní sbor, vždyť první armádní sbor nemá ani polovinu jízdy, již Rusové na území tamním soustředili. V Německu, jak známo, jsou to zvláště kruby bismarkovské, jež neustávají tvrditi. že nynější kurs německé politiky způsobuje čím dále tím větší ochlazení mezi Německem a Ruskem, při čemž se zvláště dovolávaji německé výpravy čínské; mluvčí orgán těchto kruhů »Hamb. Nachr.« nemohou ovšem pro- pusliti tuto příležitost bez poznámky, v níž uvádějí rozmnožení pohraničních sil něme ckých přímo ve spojení s poslední návštěvou francouzského ministra zahraničních záleži- tostí Delcasséa v Petrohradě, ba podkládají nedávným řečem ministrů francouzských Andréa a Lanessana význam »válečné poho tovosti«. My ovšem nemůžeme sdíleti podobné názory poplašné, majíce v dobré paměti, že v Německu vždy vypomáhají si řinčením šavlí, kdykoliv mají zapotřebí nového přitažení finančního šroubu anebo povolnosti říšského sněmu. Mimo to jest dosti pravděpodobno že má se takto i agrárníkům pro jejich po žadavky a pro nesnáz, již způsobili průplavn předloze, vpraviti náležitý pocit o nebezpečí. jakéž svým jednáním způsobují. Jest ostatně přirozeno, že blížící se vyjednávání o ob- chodní smlouvu německo-ruskou se povede
Augustův Augustora Rus Německo Rusko Petrohrad Lomza
12 article
s obou stran s náležitým důrazem, jemuz pohotovost pohraničná dodává přiměřené váhy. Co se týče pohraničních překážek ob chodních, zdá se, že týkají se prozatím jen živlů méně solidních a tu by vážný a zdravý styk obchodní jenom získal. Jinak by bylo ovšem, kdyby byl Rusové při své vynucené pozornosti pro hranice západní nabyli i ji- ných dokladů, než o pohraničných obchod- ních šmejdech. Ovšem stihne opatření to množství osob, jejichž ohrožená existence může dohnati je i k činům výstřednímu a způsobiti na obou stranách hranic všeliké nepředvídané případy.
Rus
13 article Agrárni glossy.
Agrárni glossy. Že současné naše agrárníchnutí nemá svého pevného programu, že vyvoláno bylo ne velikou potřebou vnitřní, nýbrž osobními různicemi nevraživostmi, že mu nejde o vybudování urči- tého svépomocného programu zemědélstva če- ského, nýbrž že jeho pozadí jest zcela jiné — kdo by to dnes příklady dokládal ! Procitnutí našeho rolnictva ze sna o všeléku pomoci státní musilo nutně míti v zápětí úvahu o tom, ja- kými cestami třeba jíti dále, za jakými cili a jakými prostředky. Ona vůle rolnictva vrátiti se k soblě, nespolehati na nikoho, než na sebe, byla zdravým prvkem, který by bylodalvzklíčiti řádné odborné organi- saci zemědělské. Ale stalo se zase, co oby- čejně u nás se děje: to, coblylo zdra- vého v novém hnuti, posuniuto do druhé,třetí řadly a veškerý te slibný ruch utonul v agitaci poli- tické. Jsou to smutně důsledky našeho jen politikaření, které vládlo naším veřejným živo- tem, které natropilo tolik zla a které dusilo každou reelní práci. Nepíšeme snad proti snahům zemědělstva.
14 article
České zemědělstvo, tento důležitý faktor našeho národa, má právo, aby hájilo a bránilo své zájmy, ba má přímo povinnost činiti tak a má nárok, aby ostatní vrštvy národa nehleděly klidně na boj jeho. Ale ono má právě jako české zemědělstvo své zvláštní úkoly, které plynou z celého našeho národního postavenía zápasu. Ono není zemědělstvem národně jed- notného státu, nýbrž části nesamostatného a ne- svobodného národá. Je-li hlásané jen agrárnicetví dobrým a zdárným řešením onoho problému malého národa, který zaměstnával hlavy našich buditelů a na jehož řešení my do dnes pracu- jeme, posoudí každý snadno, kdo pochopil vý znam fakta, že cesta k naší samostatnosti ne vede třídními hesly, ale hospodářským povzná šením všech vrstev našeho národa. O řešení těchto základních otázek se naše agrární hnutí an nepokusilo. Hlásání, že trvá na státním právu, jest pouhou frásí, která nezastře a také nemůže zastříti naprostý nedostatek programo vosti v tomto směru.
15 article
Ale naše agrární hnutí nepropracovalo s ze své sgitace ani k svému hospodář skému (zemědělskému) programu. Pro sincový sjezd byl toho patrným důkazem a právě minulá valná hromada sdružení českých zemědšlců dokladem druhým a ještě klassičtěj- ším. Součásně reformní snahy agrární jdou hlavně dvěma směry, jednak snaží se vybudo- vati a upraviti agrární právo, jednak chtějí ce- stou svépomoci zorganisovati rolnietvo, aby se stalo silným a vlivným činitelem národohospo- dářským a aby na jeho potřeby bylo bráno zření v obchodní politice státní. V prvém směru naše hnutí agrární přímo zatvrzele mlčí a orga nisaci odbornou dávno zaměnilo organisací poli- tickou. Vlastně tu organisaci odbornou jen chtělo — jakmile stal se pokus o ni, vyrostla organisace politická, a to k tomu nejednotná, plná rozporů a bezprogramová. Na schůzích se ovšem o hospodářských otázkách také mluví a přijímají se různě reso- luce. A v nich se tento nedostatek pevného hospodářského programu projevuje přímo nemi- losrdně. Doklad? Sdružení zemědělců dalo by souhlas ke stavbě průplavů jen tehdy, »když by naše ohrožená výroba zemědělská dostatečně vysokými ely a rozumným tarifnictvím před zahraniční soutěží chráněna byla.« Náš obilní dovoz zahraničný utvářil se takto: olo r. 1898 1899 1900 doveženoqq nien q ječmene 474.383 38.308 37.940 ovsa 230.437 48.808 58.233 pšenice 1,907.358 666,390 67.557 žita2,251.404 203.153 48.678 mouky 33.747 10,450 4.250 Naproti tomu vyvezeno:ol e
16 article
1900 r. 1898 1899 leni on nnognon ječmene 3,318.854 4,142.468 2,993.190 ovsa 91.925 631.350 331.553 pšenice 29.003 7.169 81,741 žita 3.993 6.350 3.715 mouky 34.723 37.684 503 558 sladu 1,645.510 1,823.136 1,853. 575 To jsou čísla meziná rodního obchodu r kousko-uherského. Patrno, že vyjímaje ječmen a oves, jsme své vývozní schopnosti pozbyli. Totiž i jako říšský celek. Jaké jsou ale poměry speciálně u nás? Vodltkem nám může býti ob- chodní náš styk s Uherskem. Jeho čísla jsou věru výmluvná přílis. V roce 1900 dovezeno bylo k nám z Uher pšenice . . . . . 5,233.695 žita . . . . . . 3,354.576 » bječmene . . . . . 2,298.702 » a im ovsa . . . . . . 2,532.476 » sladu . . . . . . 104.230 » mouky . . . . . 5,29 1.923 » Z nich patrno, že jsme, vyjímaje ječmén a oves, passivními a že u nás oněch obilin, o jichž celní ochraně se nejvíce mluví (pšenice a žito), pěstíme méně než potřebujeme a že nedostatek hradí nám Uhersko. Kdybychom ob- klíčili rakousko-uherské mocnářství sebe vyššími celními hradbami proti cizím chlebovinám, ne- prospěje tato celní ochrana nám, nýbrž v prvé řadě Uhrám, které mají speciální zájem na tom, aby jim české obilní trhy byly zachovány.a není to zahraniční soutěž, která stlačuje ceny žita a pšenice, nýbrž uherská. Takový jest skutéčný stav a jen na něm může reellní poli- tika buďovati. Resoluce nedělní schůze spoko- jila se všeobecnou frásí o zvýšení obilních cel proti zahraniční soutěži, tedy v prvě řadě proti Německu, zapominajíc, že cenu chlebovin ničí uherská soutěž a že interessy zemědělstva oproti zahraničním státům leží spíše v tom, aby zachována byla jich obilní cla na dnešní výši než aby nepromyšlené zvyšování našich obilních cel zatarasilo cestu našemu zemědělskému vý- vozu, který nám ještě zbyl.
Uhersko Uhry Německo
17 article
Stejně platí to i o sazbách dopravních. Pánové mohli si přečísti polemiku mezi jistým cislajtánským německým agrárním a maďarským listem. Německý žádal, aby na nových prů plavech byla pro dovážené sem uherské obilí, jakmile vatoupí do hranic této poloviny, stano- vena zvláštní vyšší sazba (resp. ve formě úlen pro domácí obilí). Maďarský odpověděl stručně. že o tentýž obnos, o který Rakousko zvýší své sazby pro uherské obilí, sníží je pro totéž obiií uherská vláda na svých tratích. Na tuto otázku se resoluce netroufala. Vo- lila raději všeobecnou, populárni frási, než cestu dlouhých úvah a namahavé práce. My nemůžeme ovšem v tomto článku ši- roce vykládati a dokládati, že jistější ceslou k úspěchu než zvyšování obilních cel, které prospěje nejvýše na krátkou dobu, jest při- způsobeni výroby zemědělské daným poměrům a jich výhodám pro určité odvětví výroby této- V drobném prodejtt raaní čí-lo o sobě . . . h pdpeladni Ve slislkách za venkovš nní čolo. . . . . . . . 10 odpelední. . . . . . . . 5h ura t platíso botevá napře. Přoůplaceni a innrrty přijíaá udaalnl- straee v Merianské ulici č. z. re éhánejí se t4a redlskee, tiskárna a tzpešice „Náredních Listů“, Bakoplvy ze pevraei
Rakousko Merianský ulice
18 article
A ostatek nutno předem zodpověděti otázku, donutili-li bychom rolnictvo obilními oly k tomp, aby se vracelo k produkci ehlebovin, kterou z části opustilo, anebo bylo-li by snad lépe se- silovati v něm snahy o nalezení nových, pev- něji založených zdrojů přijmových. Faktem zatím jest, že zemědělské sdružení tyto zá- kladní otázky odsunulo a spojilo se všeobecným heslem. Ale valná hromada sdružení přinesla přec jen jistě překvapení. Pan dr. Horáček je při- pravil. Závěrem své přednášky o otázce země- dělského pojišťování. Radil důtklivě k setrvání na cestě politiky stavovské. »Nedejte se másti různými výtkami, že roze- štvete národ tím, že děláte sta- vovskou politiku. Já se vás ptám, kdo jest ten národ? Jest tim národem několik žurnalistů (!) aneho vy ? A já neváhám říci, že tím národemi jste vy, české rolnictvole To jsou slova sociálního poli- tika, který psal »Počátky českého hnutí děl- nického«, který pracoval na »Našich hospodář- ských nedostatcích« a národohospodářského re- daktora konservativního časopisu? Bylsi pan dr. Horáček vědom své veliké z od p o vědnolsiti plynoucí proň ze slov, která, pro- nesl, uvědomil si svou velikou vychova- telskou chybu, které se dopustil ?
doktor Horáček
19 article
Kdýby slova tato byl pronesl p. Hrubý nebo Zázvorka, budiž; zanikla s okamžikemn, kdy byla řečena. Byla ale vyrčena so- eiálním politikem, který jim sám ani věřiti nemůže, a který jimi podněcuje nebez- pečnou Utřídní výlučnost. Jak daleko jest od slov oněch k závěru: když tedy če- ským národem jsme my rolníci, pak zase jest národní politikou naše politika. A co znamená podobný závěr, toho, tuším, dokládati ne- Ano — rolnictvo jest důležitou částí našeho národa, faktorem, který tak eminentně přispěl k našemu obrození, který mnoho vykonal pro náš postup, který mnoho obětoval pro naši véc, ale vedle něho jest tu živnostnictvo, které tak čestně dostálo svým povinnostem, dělnictvo, pro něž nám tolik zbývá učiniti a jež má právo žá- dati naši pomoc, a ostatnítřídy a vrstv Ne v lehkém a demagogickém podpalování tříd- ních zájmů a třídní výlučnosti leží těžisko mo- derní sociální politiky české, nýbrž v »h o spo- dářském povznesení a zimohutněn národa jako celku i všech jeh o vrstev« (jak pan dr. Horáček sám jindy na- psal). Český program národní spojoval všechny třídy českého lidu k společné práci a hlásal solidařitu všech. V tomto hledání sociální har- monie leží mnohý důvod našeho úspěšného vý- voje. V tomto znamení prozařovaly snahy o vy- budování českého programu hospodářského a tímto směrem šlo a jde naše sociálně-politické úsilí dneška. Co to začasté stálo práce, aby prvky třídního boje svedeny byly v cestu zdár- nější pro náš vývoj, co práce vynaloženo A nyní přichází český sociální politik s hesly a slovy, která snad smí pronésti agitátor, ke kte- rým se ale nesmí dát strhnouti sociální politik.
Hrubá Zázvorka doktor Horáček
20 article
Ale pan dr. Horáček také ví, že heslo sta- vovské politiky bývá u nás provázeno heslem proti intelligenci. Ba pan dr. Horáček tento proud sám posiloval, tvrdě, že »jeni lidé z jeho středu mu (zemědělstvu) pomohou, kteří jeho věci rozuměji a rozuměti chtějí.« Jest si pan doktor vědom zodpovědnosti své za tento vý- rok? Ještě má málo dusivých příkladů pro vý- sledky podobných hesel? Děkuje snad sociální demokracie německá za svou sílu a váhu massám nebo intelligenci svých vůdců a pracovníků To nebyly rozvážené a promyšlené výroky, které pan dr. Horáček pronesl. A seriosní pra- covník má si býti vědom zodpovědnosti za každé své slovol
doktor Horáček
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O radnickém jarmarce adii Obrázek mravů z minulých věků. Podává Váelav Schulz. Za klidnějších poměrů století XVI. rozmohí se blahobyt ve všech vrstvách národa. Obrážel se v úpravě domů a šatů, projevoval se na přátelských schůzkách bohatými hostinami. P'áni. rytiři i městané potrpěli si na zasedání raději delší než kratšl. A po dobré hostině chutnalo víno. Pilo se dobře a hojně. *) Ohnivé vlno rozvázalo jazyky, až nějaké slovo zavdalo pod- nět k ostřejší výměné náhledů. Nedostatek dů- vodů nahražovalo potom již ostří kordu. Teprv prolitá krev vracela rozpáleným hlavám žáďouci klid a rozvahu. Většinou podařilo se přátelům rozvaděné strany opět smititi, ale někdy došlo přece k žalobě u soudu komorního. A télo okolnosti
Váelav Schulz
23 article
*) Petr Vok z Rožmberka dne 22. října 1599 nařízuje radě města Soběslavě, aby převzali vino z panských sklepů: »Moudří a opatrní věrní milíl Vězte, že jsem o tom nařídil, poněvadž té vuole jsem, vín roku tohoto zrostlých do tisíce věder dáti skou piti a nemoha takověho počtu vín pro loňská vína. kterýchž ještě drahně set věder mám, postaviti dáli, něco týchž loňských vín do měst a městeček mých poručiti vytáhnouti a v ty ceně, co mně samého stojí, poddaným mým zase pustiti. Protož jest vnole má v tom, abyšte i vy k obci vaší dvadceti toliko věder nadepsaného vína z lochův mých vyzdvihna, ty vyšenkovati (zarazíce všechen jiný vinný šenk vás při spolusousedích vašich, dokavad takových. dvadceti věder odbyto nebude) a speněžiti dali a bez meškání pro taková vína sem na Krumlov odeslali. A aby tím snázejí taková vína odbýti jse mohly, ne- budou povinni žádných ungeltův z nich spraviti- O čemž věda v tom jse tak a ne jináče zachovejte. Datum na Krumlově v pátek po sv. Voršile lelha 99. Ruků vlastní. Moudrým a opatrným purkmistru a raddě města mého Soběslavě atd., věrným milým.e
Vok Voršila Rožmberk Soběslava Krumlov
24 article
děkujeme, že zachovala se nám svědectví o tom jak to při hostinách a pitkách v XVI. a XVII stoleti chodilo. V archivu musea království če ského nacházejí se četná taková svědectví, která nám podávají jasný obraz života na hradech tvrzích i ve městech. Na jarmark, který dne 24. května 1607 Radnicích byl, sjelo se vedle četného lidu obec ného i více pánů z okoli, které usedlý tam pan Jan Černín z Chudenic » přivítal a aby do domu jeho šli a s ním, co dům dá, zavděl přijali,« pozval. Byli tu zejmena pánové Hertvík Myška ze Žlanic na Zaječicích, JMCé hejtman panstv Křivoklátu, Jan Jindřich Vojíř Saska z Vačovie JMCé forstmistr panství Křivoklátu, Bohuchval Berbisdorf z Berbisdorfu, hejtman panství Zbi rova, Jan Křen z Vinatova, Petr Krištof Ka poun ze Svojkova, Bohuslav Elsnie z Elsnie Jan Vesecký z Vísky a j. v. V pohostinném domě pana Černína dobře se jedlo a pilo. Víno i staré pivo. Ka večeru někteři sedli na koně a projížděli se na rynku mezi krámy tropíce všelikou neplechu s proda- vači. Povstala hádka, šermy, krveprolévání, bn pan Vesecký v obrané bodl pana Berbisdorfa tak nešťastně, že týž mrtev k zemi se skácel kožiše, který byl před tím žertem v krámě ko žešníkovi vzal. Tak smutně skončila hostina. Pan Bohuchval Berbizdorf byl mrtev, pan Čer nín a pan Vesecký těžce, pan Elsnic lehce raněni. Pozdraviv se, žaloval pan Černín pan Elsnice, ale také pan Elsnic žaloval pana Černina. Byla událost soudně vyšetřována. Množstv svědků z Radnie, Hořovic, Rokycan a vsí okol ních vyslýcháno. Výpovědi zapsány jsou v Regi- strech svědomí soudu komorníko. Buďlež zde uvedena tři a sice Jakuba Šlemera, hostinského Jana Hrdličky a Jiříka Barborky, vesměs z Radnie, která vzájemně se doplňujíce smutné zakončen jarmarku a hostiny dosti jasně a drasticky vy
Černín Hertvík Myška Jan Jindřich Vojíř Berbisdorf Křen Krištof Bohuslav Elsnie Vesecká Bohuchvat Čer Elsnic Černina Šlemer Hrdlička Jiřík Barborka Chudenice Žlanice Křivoklát Berbisdorf Svojkov Elsnie Radnie Hořovice Rokycany Sasko Vinatův
25 article
Jakub Šlemer, učiniv přísahu podle práva na kříž, svědčil. »Toho sem povědom, že ve čtvrtek den božího Vstoupení (24. května) letha 1607 byvš jarmark u nás v městě Radnieích, když sou u pána měho Heřmana Černína byli pan hejt man Zbirovskej s jinejmi pány u voběda, z měho domu k panu Heřmanovi Černinovi k vobědu víno, těž staré pivo nosili. I přišel jest do domu mého pan Černin a řekl mně: Jakube, mám u sebe hosti! Jak sem živ sem je v mém domě nejměl. Sem nad tím potěšen, že sou mně na- vštivili. Velmi velice veselí sou. Poněvadž máš pivo na mále a oni ho plti nechtí, poruč svému sládkovi, nechť do mého lochu jde. Ať provriá jedno polouvozí. Dám jim píti všechněm dosti Poněvadž tak veselí sou, nechť pije, kdo můž »Když se potom k večeru schylovalo, na koně vsedali; trubači před panskejm domem troubili. V tom předně v cestě tumlovali koně plesnivého. Tak pan hejtman Křivoklátský s foršt- mistrem jezdili mezi krámy, též krámy bořili divně sobě provozovali. Lidé z rynku do mého domu běželi, sobě jeden druhým stěžovali, jak sobě na tom rynku provozují, že jest proti pánu Bohu. Co by měli na sebo pozor a paměť jmíti, těch věcí sami se dopouštějí. Kdybychom my se těch věcí, sedláci, dopouštěli, uměli by nás po- trestati, do věže dáti, též spokutovati. I majíce já u sebe dobré poctivé lidí přespolní, kteří k jarmarku přijeli, v domě mém plno hosti sem měl; (těšil jsem je) aby se nic nebáli, že se jim nie zlého nestane a ke mně nepřijedou. V tom byvši já mezi lidmi za řády, přílom křik se stal. že pana Jana Heřmana zabili. Z měho domu lidí vyběhli, já s nimi, chtěje se podívati, jest-li
Šlemer Heřman Černín Zbirovský Černina Jakub hejtman Heřman Radniee boží vstoupený
26 article
ličují. pravda. Tu proti mně čeládka panská běží abych šel do panského domu, že pána našeho zabili. Tu přiševši do světnice pána sem našel že jest ležel v světnici na zemi; na něho hle- dím, volám, aby se pán pamatoval; a on ani ke mně nepromluvil. Tak sem já sám za jiné neměl, než že dokonce umrlý jest. A krve okolo pána mnoho bylo. A jdouce já ven z světnice zavírám dům a vokenice, aby ti nezbední lidé do domu panskýho nemohli. Tu z těch nezbed- ných jeden, nějaký kovářský pacholek, veliký sochor vzal, rozběhával se na dům, kvalt pro- vozoval. Nemohši do domu se dobýti šel k vo- kenici; též mlálil, až skoha odskočila. Vlezl do domu, dům otevřel a jiných tam pět s dobytými rapíry pustil, kteříž do domu vskočivše, křičeli: Hola! Hola! Heřmane Černíne! Jsi-li dobrej. poetivej, pod, braň se! A pakli nepůjdeš, ne- mám tě než za z k... y syna. V tom k šturmu udeřili. Z domu všickni vyjeli. Z města ven jel Na ráno poslavše pán pro mně, jdu z domu mého; spatřivše lidí že před panskejm domem mnoho jest, tak sem u sebe soudil, že již pán od té rány umřel. Jdouc do sklepu k pánu, kde ležel, dám pozdravení. Pán plajíce se mne, vim-li o tom co a jest-li pravda, že jest zabie pan hejíman Zbirovský, dal sem pánu správu, že jest tak. Medle viš-li, kdo jest mu to učinil?
Heřman Černín Zbirovský
27 article
Praví lidé, že jest učinil pan Veseckej, že jest se mušel brániti panu hejtmanu. Poručil mně pan Heřman, abych se ptal, kdo jest to k šturmu udeřil. Jest-li kdo z mejch poddanejch učinil, že ho chce zstrestati, že se nim padesáti ka- tíma (sic). K tomu se před panský dům natref Hořovský mydlář, že pán ráčí se tak hněvat pro to šlurmování. Mydlář oznámil :« Pane. kdo jest to učinil, učinil dobře ! Kdyby toho šturmování nebýlo, byli by vás dokbnce zabil a do světnice byli by se dali. V tom se pán ráčil spokojiti. A předce kázal ptáti se o štur
Vesecký Heřman Hořovský Mydlář
28 article
mování. Víceji nevím. Dáno mně od chůze 1í grošů českých.« Jan Hrdlička z Radnic svědčil »Toho jsem povědom, když letha pominu- lého 1607 ve čtvrtek den památný Nanebevstou- pení Pána Krista v Radnicích jarmark byl, že pan Bohuslav Elsnic s panem hejtmanem Zbi- rovským panem Bohuchvalem Berbistorfem a panem hejímanem Křivoklátským na koních po městě Radnicích jezdili a čeládka a služebníci za nimi. Dali sobě troubiti, mezi krámy semi tam několikrát projížděli, krámy zpřevraceli, lidem škodu na koření, pernicích a jiných ku- peckých zboží činili, vokůrky převraceli a roz- házeli, kožešníkům kožichy brali, do ních sa obláčeli, nie více než po půl tolaru za ně pla- tili. A pan Jan Heřmán Černín v domě svým Janem Bognarem, služebníkem svým rukama šermoval, až jej pana Heřmana Černína rukou v tvář zasáhl. K čemuž se pan Bohuslav Elsni přičinil a témuž Bognarovi víc než jednou pěsli dal pravíc: Šelmo, proč tak pána svého bijes? A pan Jan Černín mu řekl: Můj. pane bratře, nech ho a nebí jej! Kdybych já sám tomu ne- chtěl, on by mi toho neudělal. *) K tomu řekl pan Bohuslav Elsnie, aby mu to odpustil. A pan Černín mu zase řekl, že se toho do něho ne- nadál, aby mu měl služebníka jeho tak bíti; ješto, kdyby mu co týž služebník byl ubližil, že by věděl, jak to jemu k nápravě přivěst. On pak pan Bohuslav Elsnie spůrně se posta- voval, až se jeden druhého za ruce vzali a chtěl se práti. A pan Elsnic měl raplr dobytý. Ale pan Černín neměl dobytýho rapíru. I vida to pan forštmistr Křivoklátský přiskoči k panu *) Jan Bognar byl šaškem pana Jana Heřmana Černína z Chudenic. Svědčíť o něm Jan Fridrich Litvin mezi jiným: »kterýž se za blázna dělal.« Pan Elsnic udeřil jej »pěstí několikráte v tvář, až ho t hned okrvavil.«
Hrdlička Elsnic Bohuchval hejíman Heřmán Bognar Heřman Černín Elsni Černín Bohuslav Elsnie Jan Fridrich Litvin Zbi Chudenice pán Krist