3
masthead
15. listopadu 1901. Čislor 315
4
article
Zastává se hr. Ondřeje Potockého a prohlašuje, že
vládnoucí v Haliči strana řídí se pouze láskou
k vlasti a lidu. Protestuje, že polský klub neprovo-
zuje jiné politiky ke dvoru, jiné k lidu. Císař by
ubezpečován nejednou, že Polácí našli v Rakousku
ocbranu své národnosti a spravedlnost. Poláci ne-
jsou velezrádci a spiklenci a chtějí hájiti trán i říši.
Pracují pro polskost a budou pracovat také bu-
doucně.
Po věcných poznámkách posi. Remtaněnl
ve svém doslovu dovozoval z rokování, že pilnost
jeho návrhu je prokázána, opřel se vývodům řečníků
polské strany i ministerského předsedy, nebo
účelem jeho návrhu je způsobili vyšetření volebních
zlořádů. Rusové nasytili se nespravedlností. Žádá,
by se uznala pilnost jeho návrhu. (Bravo)
Následujícím hlasováním byla přizeána pilno
2. odstavci návrhu na brzké pořízení zákona proti
volebním zlořádům. Pilnost odstavce I. a 3. o příu-
ném vyšetření zlořádů zvláštní komisí a dosazení
volebního sondu propadla.
Polom rokovalo se
o pilných návrzích stran řeholi.
Pesli dr. Brzorád navehoval, aby rokovalo se
zvlastě o Schumejerově návrhu, neboť nemá s ostat-
ními nie společného, ale návrh ten propadl.
Poslanec Erler odůvodňuje svůj návrh, po
ukazeval na kongregnční zákon francouzský, jehož
účelem neni zrušení francouzských řeholí, ani konfi-
skace jejich slatků. Francie clitšla se pouze chrániti
před výstopky všemohoucích řeholí a když se jim
nepodvolila, řehole stěhují se zvláště do jiných ka-
to ických zemí. Rakousko jest jim otevřeno a prot
jest každý pokroku milovný občan povinen opřiti s
tomuto vpádu. Uznává někdejší zásluhy klášterů, ale
nynějším je upírá. Některě řády, zejmena jezovitský
hledí si politiky a ty j ou škůdci státu a společnosti.
Potocki
Polácet
Polák
Rus
Bravo
doktor
Brzorád
Erler
Halič
Rakousko
Polom
Francie
5
article
Světského duchovenstva je dost, koná řádně svou
povinnost a nepotřebuje klášterní pomoci. Každý
mních přistěhovalec stane se novým žoldnéřem kle-
rikalismu.
Řečník p jednal zevrubně o národohospodářské
škodě z majelku mrtvé ruky a opatřéních protí ne-
žádoucímu přestěhovalectví a prohlásil, že ministerské
výnosy v té věci neuspokojí, proto že se mohou dle
libosti měnit a vykládali, caž dokládá i skutečným
případem z Tyrolska. Jen řišský zákon může zjednati
pořádek a proto třeba se o něj postarat. Dovolává
se svobodomyslnosti sněmovny. (Hlučná pochvala
v levo. Posfanec WolI volá opětně: Pryč od
Říma
Posl. Eisenkelb lichotí Edlerovi pro jeh
řeč, dovozuje, že nepřál nikdy výminečným záko-
nům, ale když hrozi nebezpečí, třeba brániti se.
Jedná se o hoj se zhoubným systémem Jeho strana
nechce vystupovati se svým navrhem proti nábožen
ství. Dovozuje, že stojí tu proti sobě dva různé svě
tové názory. Nechce zkracovati zásluhy Hímsk
církve, ale pro Němce se již přežila a je totožna
s jezovilatvím. Všecky sláty, kde římsklá církev
mohla vykonávati svou moc beze všl překážky, za-
bynuly nebo hynou. Burské republiky drží evange-
lický duch. Stěžuje si na římsko-katolickou církev
že snaží se potlačiti všeliké sobě nepříznivé mínění
násilnými prostředky a byla vždy nepřátelská vě-
dám, vzdělání a svobodě. Dovozuje, že sluší zru-
šiti kláštery, třeba to něco stálo, neboť mniší a du-
chovní šiří učení, jež odporuje stálním základním
zákonúm.
Ročník zabývá se pak olázkou mentální reser
vace a čle některá mísla z různých brožur.
Místopředseda dr. Žáček: Musím pana řečník
upozorniti, že čístí v této sněmovně není dovoleno
(Odpor na lavicích všeněmeckých.
Poslanec Kittel: Pane presidente, chcete mit
22 pilné návrhy?
Edler
Němec
doktor
Žáček
Kittel
Tyrolsko
Řím
Hímsk církev
6
article
Místopředseda dr. Žáček: Prosím p. řečníka
aby pokračoval ve své řeci a aby nečetl. (Opětný
křik mezi Všeněmci.)
Poslanec Stein: Vy si to ještě rozmyslíte, za-
čínati si s námi! To by vám přišlo draho
Místopředseda dr. Žáček: Žádlám za klid
(Opětná vřava na lavicích všeněmeck ých.
Poslanec Stein (k dru. Žáčkovi): Jděte ven!
Poslanec Schreiter: Neprovokujte
Místopředseda dr. Žáček žádá řečníka, aby
ve své řeči pokračoval. (Odpor a vřava na lavicíc
věeněmeckých.)
Posl. dr. Eisenkolb: Musím o těchto vě-
cech něco přečísti, poněvadž jest to tak nejlépe.
M. předs. dr. Žáček: Prohlašuji p. řečníkovi.
že. chce li dále čísti a nechce-li pokračovati v řeči.
odejmu mu slovo. (Velká vřava mezi Všeněmci.)
Posl. Steln žene se k presidentské tribuně a
položí na stolec dra. Žáčka pilný návrh: Tady
máte pilný návrh; to jest první, budete- li takto dále
pokračovati, přijde jich ješlě 29.
M. předs. dr. Žáček: Pro mne, třebas ještě
více
Posl. Stein: Budeme dělati obstrukci, protože
se vámi nedáme terrorisovati.
M. předs. dr. Žáček: Prosím pana poslance,
aby odebral se na své místo. (Velký křik mez
Všeněmci.)
Posl. dr. Schalk (kdru. Žáčkovi): Jak vy nám
můžele komaudovati, abychom šli na svá místa.
učte se jednacímu řádu! Jest neuvěřitelno, jaks
chovále.
Místopředšeda dr. Žáček: Žádám pana řečníka
aby ve své řeči pokračoval.
Posl. Stein (k dru. Žáčkovi)« Čtěte napřen
Kniggovo »Obcování s lidmi«, než-li si sednete tam
nahoru. Vy nevzdělaný místopředsedol
Místopředseda dr. Žáček: Volám vás k po-
řádku pro tento nezpůsob.
Posl. Stein: To jest drzost, ještě si vyjeti na
mne tímte tenem, když podávám pilný návrh.
doktor
Žáček
Stein
Schreiter
Posl
Eisenkolb
Schalk
Kniggův
7
article
Posl. Schreiter: To dokáže jen Čech
(Hlučná nevole mezi Čechy.)
těž lom felsitového porfyritu. Tvrdý tento kámen
»žabák« dle zelenavé barvy skalníky nazývaný,
jest pevný, prostoupený hojnými krystallky živce.
bezbarvého křemene a jiných součástek. Na
strmých stráních prosakují místy praménky, tvoři
se i malé krápníky a úžlabiny vystlány jsou
játrovkovým mechem Morchantií. Stráně levého
břehu jsou hojně zalesněné, kdežto pravé břehy
(majetek strahovského kláštera) jsou namnoze
pusty, jen sporými břízkami porostlé. Proč zů-
stávají pustými, majíce vzor na protějšku ? Jak
daly by se zvelebitil
Nad Štěchovicemi obkličuje nás na řece již
příroda nevyrušovaná. Skála strmí zde svisle,
sotva zbývá hráz navigační; koně tu chvili musi
se přebroditi z levého na pravý břeh. Na břehu
poletují po párku kulici, liše pohvizdujíce. Po-
jednou zaslechli jsme hlučné kýhání nad hlavou
to brunšovské husy denně konaji výlety, spou-
štějíce se se straně na řeku. Řeka živitelka nese
zde jen menší plavidla.
Posl
Čo
Skála
Čechy
Štěchovice
8
article
Z večera kmitají se na řece četná světla
to na vorech přenoeují plavci, čekajíce až se
rozední. Pak táhnou nepřetržilě od Budějovie,
Pisku i z Lužnice: napřed vrálný s pramení-
kem, uprostřed hotovák, u kormidla zadák
Plují-li vory bystrými proudy, lze na písčinách
užíti pravého přiboje vln a ušetřiti cestu
Norderney. Misty slyšíme druhdy v tichém údoli
zvuk jako xylofonu. Příčína záhy se nám ob-
Se sírmé stráně zřízena jest »šoupačka « č
»házečka«, klerou hrnou se dolů povalky a po-
lena v divé směsici, tu na sebe narážejíce, tu
velkým obloukem vzájemně se přeskakujíce. Jak
malebné jsou zátočiny řeky, jež zkrátiti má za
příští regulace tunel
Na Žižkovu brodu zůžuje se řeka na ne-
patrnou bystřinu, u Buku se opět rozšiřuje v za-
mlklou tišinu.
Pražanům jest nejznámějši bod ve Svato
janských proudech, kde slojí sloup s orlem
jasní.
Misty
Žižkův
Pražan
Budějovie
Pisco
Lužnice
9
article
Místopředseda dr. Žáček volá posl. Schreilra
k pořádku a prosí řečníka, aby pokračoval. (Ve-
liká vřava mezi Všeněmci.
Posl. Stein (k dru. Žáčkovi): Nemáte práva
žáďati od nás pořádku, protože jste porušil takt. Vy
jste hulvát! (Bouřlivý odpor na lavicích če
ských.)
Místopředs. dr. Žáček: Volám vás k po-
řádku pro toto nestydaté jednání. Pro
sím, abyste se choval, jak se sluší ve sněmovně.
Posl. Schreiter: Volejte se sám k pořádku
to jest lepší.
Místopředs. dr. Žáček: Volám vás k pořádku
(Hlučné potupné výkřiky a fujl se strany Všeněmců
Račte chovati se, jak se sluší.
Posl. Eisenkolb (pokračuje) líčil jezovitskou
morálku a oprávněnost hnutí »Pryč od Říma!e, pravě
ku konci, že pod tímto heslem vzejde Rakousku
šťastnější budoucnost.
Rokování přerušuje se.
Posl. Choc stěžoval si, že se mu minule ode-
přelo slovo, protože hlásil se o ně česky. V delší řeč
rozhíral různé záložnické afféry ve svém volebnín
okresu pro hlášení se slovem »zde« a nalehal na o
pověď na dřívější dotaz se zacházení se záložníky
Posl. Stein (k jednacímu řádu) omlouvá svů
neparlamentní výkřík proti místopředsedovi, žádá
aby se tato omluva vzala k vědomosti, troufaje, že
prý laké místopředseda hude litovali svého jednání
Místopředseda dr. Záček prohlažuje, že před-
sednický úřad stává se pro tón, jakým se ve sně-
movně mluví, čím dále obtížnějším. Nepopírá, že
odpověděl podrážděně posl. Steinovi, avšak odvolá-
vati nemá co nebo litovati, neboť předseda mů právo
vyzvati poslance, jenž prodral se až k předsednické
tribuně a na předsedu křičí, aby ráčil jiti na své
místo. Lituje, že okolnosti nutily ho mlovili lak.
jako by nebýval mluvil, nejsa k tomu nucen.
doktor
Žáček
Posl
Stein
Místopředs
Choc
Řím
Rakousko
Eisenkolb
10
article
Oznamuje, že sejde s dnešní schůze rozpočto-
vého výboru.
K návrhu posl. Procházky usnešeno dát jako
prení odstavec na pořad jednací zprávu rozpočtového
výboru o návrzích posl. Pommera a spol. a Pro
cházky a spol. na úpravu diurnistských poměrň.
Posl. Tollinger a spol. podali pilný náv
na rokování o předloze stran zemědělských spole-
čenstev.
Konec schůze v 6 hod. 38 min. večer; příšt
bude v úterý.
Poslanec Jaroš a soudr, podali na mínistr
železnic tento dotaz: Rolnické skladiště v Jaromět
zaprodalo v druhé polovině měsíce října pro vývoz
za hranice 30 vagonů ječmene, který dle smlouvy
v určité lhůtě dodán býti měl z nádraží josefovského
do překladiště v Mělníku, odknd potom po lodi do-
praven býti měl do Německa. Aby jmenované skla-
diště mohlo závazku svému dostáti, objednalo sobě
u přednosty stanice v Josefově na den 28. října
čtyři a další dny potom po pěti vozích denně.
Správa dráhy přes to, že jí závazek skladiště by
znám, obstarání vozů pro prvé dny odepřela a ob
starala první vozy o čtyří dny později a na míst
objednaných pěti vozů dodávala polom skladišt
jeden až dva vozy denně. Tím se stalo, že skla
dišté jaroměřské nemohlo dodávací lhůtu svému od
běrateli dodržeti, a má nyní něsti veškeré ztráty
které opozděním lodí vzešly. A proto táží se pode-
psaní:
Jsou tyto nepřístojnosti, kterých se severozá
padní a jich severní spojovací dráha dopouští, Vasí
Exc. známy, a co hodlá V. Exc. učiniti, aby se rol
nickému družstvu v Jaroměři dostalo náležítého od-
škodnění?
Pommer
Posl
Tollinger
Jaroš
Jaromět
Mělník
Německo
Josefov
Jaroměř
11
article
K úpravě řeky Oharky. Ke zprávě před-
sednictva vodního družstva na dolejší Ohři v Bohu
šovicích, kteréž oznámilo českým účastníkům schůze
a interessentům úpravy řeky Ohře, že poslanec dr
Schücker slovu svému dostál, slíbív, že dá počin.
aby úprava řeky Ohře byla urychlena, což prý se
stalo tím, že podal nyní návrh v říšské radě, aby
Oharka byla regulována státním nákladem a pří-
spěvkem země, zaslal nám pan posl. Maštál ka
následující vysvětlení
Ze zprávy předsednictva vodního družstva by se
mohlo souditi, že čeští poslanci nevěnují otázce
úpravy Ohře žádoucí pozornosti a nedbají tudíž
zájmů končin, jimiž Oharka protéká.
Budiž dán pravdě průchod, že tomu tak není,
neboť právě čeští poslanci podnikají úsilovné kroky.
aby z fondu 75 mill. kor., k tomu určeného, po
skytnut byl značný obnos na úpravu řek v českém
království a také nejblíže příští zasedání sněmu král
českého bude se as zaměstnávati předlohou, dle které
za příspěvku zemského celá řada řek v Čechác
bude za účelem úpravy jich finančně zajištěna. Mez
těmi bude se nalézati ovšem v první řadě řeka Obře.
Jestliže tudíž češti poslancové nenásledují příkladu
pana dra. Schückra a pana Schönerera, který take
tyto dny podobný podal návrh, děje se to proto, po-
něvadž je jim známo, že jednání o dotyčnou před-
lohu vodní pro zemský sněm, jímž financování regu-
lace řeky Ohře bude zabezpečeno, je v plném proudu
a co nejdříve bude skončeno.
Oharek
Schücker
Obr
Schönerer
Ohře
12
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 14. listopadu. (C. B.)
Poplatkový výbor rokoval o Lichtově ná
vrhu na zrušení poplatkového ekviva
lentu otevřených obchodních a kommanditních
společností.
Navrhovatel posl. Licht trval při generálním
podrobení výdělkových společnosti poplatkovému
ekvivalentu.
Posl. Dyk domnívá se, že by movitý kapitá
získal neomluvitelnou výhradu na vzub jiných po-
platníků.
stavený na památku prací Ferdinandem III. r.
1643 pro uvolnění proudu trháním skal prove-
dených. V tu chvili, kdy vypraví se sem spo-
lečnost, kterou pak loď proudy odnáší, jest tu
ovšem hlučno a zpěv se odráží ozvěnou od' skal.
Jindy však tu jest tak tichounko, že slyším
kání lesní ve vzduchu a jen šum proudů jedno
tvárně hučí. A toto místo zůstává opustěno
Člověk, jenž by zde chtěl prodliti, žiti by musi
jako sv. Jan, kořinky lesními se živě. Před lety
chtěl jistý podnikatel zříditi zde letní hostinee.
nebylo mu však povoleno. Prý by se tu mohl
zdržovati podezřelí lidé! Jaká romantika! A lež
vše ladem! A našinci se pachtí do krujin, které
jsou pravými průchodními domy cestujícího pbe-
censtva, tísní se v hotelích, v přeepaných va-
gonech a srážejí vazy. Beata solitudo — sol
beatitudo. Krása přírody se ovšem ve městech
posuzuje dle vzdálenosti místa a podle výšky
hor; místa musí býti proslavená, hodně okou-
kaná a ochozená, aby se libila, či spíše, aby se
o nich smělo horovati.
Licht
Posl
Dyk
Ferdinand III
svatý . Jan
Beata
Krása
Vídeň
13
article
Zde na horní Vltavě jest krajina zane-
dbaná, půvabná, přistupná, ale opuštěná. Zde
dýchati možno ozon, a dostihnouti zatím růz-
nýmí útrapami až tam, kde na žulové skále
objeví se pohádkový zámek Orlík.
Sem tedy budiž obrácena pozornost těch
kteří upravují cesty přátelům přírody. Dříve
nežli započnou snad velkolepé práce, projekto-
vané regulací řeky, pronesena buďtez některá
přání. Pravidelné spojení po řece z Davl
do Štéchovie budiž udržováno při malé vodě
vlečnou lodí. Pohodlnějši cesta, nežli jest
dosavadní turistická, nechť se pořídí k proudůmé
Lázně řičné buďlež ve Štěchovicích zřizeny
postaráno buď o větší počet a lepší výbér let-
ních bytů. Věci tyto vice vynesou krajiné nežli
problemutické hledání zlata! Nová meta bude
otevřena českým výletníkům a povzbuzeno zve
B. B.
ojbení středu Čech.
Posl. Jaxa Chamiec vyčítá různou praxi po
slední a předposlední
Odb. přednosta dr. Froschauer omlouvá
praxi ministerstva financí a prohlásil, že vláda mus
vybírati poplatkový ekvivalent nebo poplatek z pře
nosu jmění při každé změně osoby společníkovy
avšak takové zákonné ustanovení nevypadlo by ven
koncem ve prospěch interessentů.
Rokování bylo potom přerušeno a výbor schváli
vládní předlohu o prodloužení kolkové a po-
platkové svobody pro podání a p. př
rozdělování obecních pozemků dle dalmatského
zemského zákona z r. 1876 až do 1. ledna 1902.
Posl
doktor
Froschauer
Vltava
Orlík
Štěchovice
Čechy
14
article
Ve středeční schůzi soctálně politiekého
výboru při debatě o vládní osnové stran upravení
pracovního poměru dělnictva při železničních stavbác
režijních a pomocných závodech (dílnách atd.) uja
se slova také posl. Šrámek, který hájiv stanovisko
dělnictva, pravil: Vyslovím se jen krátce o 8 7. této
vládní osnovy. Paragrať ten dle osnovy vládní jes
pro nás, zástupce dělnictva, nepřijatelný, a sice proto.
poněvadž znamená krok nazpět v zákonné ochraně
dělnictva železničního. Jedná se zde přece o zákon,
kterým na dlouhá léta do budoucnosti má býti pevně
stanovena doba pracovní. Proto musím jen litovati.
že vláda při stylisování tohoto paragrafu neměla před
očima náležitý pokrok na cestě sociälních reform.
že zůstala státi tam, kde stojíme již po tolik lel, ž
zůstala státi na stanovisku zákona ze dne 8. března
1885. Vláda praví sice, že by veliké nesnáze způso-
bilo zavedení pronikavých normálních ustanovení
pro úzký krub, po továrnicku provozované činnosti
dříve, nežli by tato pro celý ten veliký okruh veškere
tovární práce zavedena býti mohla. To jest ale
chybné na skutečnost nazírání, to jest theorie, která
neodpovídá duchu vývoje ochranného zákonodárstv
u nás, to neodpovídá ani sociálně politickým povin
nostem vlády vůči dělnictvu, to jest stanovisko, kter
zvláště erár, stát jako zaměstnavatel nebo podnikate
nikdy zaujmouti neměl, poněvadž jest to stanoviskc
soukromých železničních společností, které jen vy
soké divídendy na zřeteli mají, kterým ale právě stát
nejlepším příkladem, v dobrém smyslu slova tobo, má
jíti napřed, což se ale paragrafem 7. této vládn
osnovy neděje.
Šrámek
15
article
Konečně ale se má přece také bráti náležilý
zřetel na dělnicivo, na jeho požadavky a snahy, ono
nemá býti dnes již pokládáno za pouhý pracovní
materiál, nýbrž za stejněcenného kompaciscenta s
zaměstnavalelem, za stejně důležitý článek v onom
velkém řetěze celé industrie dnešní a dle toho má
býti s ním jednáno. To se ale neděje, když se na
příklad požadavky dělnictva, ohledně zkrácení dob
pracovní, dobře znají, ale při tom se úplně a zúmy
slně přehlížejí. Pokud se tohoto zákona týče, tu
i vláda doznává, že u všech pomocných podniků
železničních vlastně již existuje deseti“, ba i devíti
půthodinná doba pracovní, v jarním sezení byl přijat
zákon, kterýmž se zavedla Shodinné doba pracovní
pro horníky v dolech uhelných, dělnictvo samo již
po dlouhá léta volá po osmihodinné době pracovní.
a tu přichází vláda s osnovou zákona, kterým se
zavésti má opětně pracovní doba jedenáctihodinná
To jest obrácená cesta, kterou se vláda dala, na níž
ji my následovati nemůžeme. Z té příčiny prohlašuj
jmenem svých dělnických kollegů z klubu našeho, že
budeme hlasovati pro návrh posl. Eldersche na za-
vedení osmihodinné doby pracovní pro pomocné pod
niky železniční, ve případě odmítnutí návrhu toho.
pro desetihodinnou dobu pracovní.
Připomenouti musíme, že návrh vládní zní sice
na jedenáctihodinnou dobu pracovní, ale stanoví zá
roveň, že kde již kratší doba pracovní zavedena jest
nesmí býli prodloužena.
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. listopadu. (Nové ně-
melcké so uručienství.) Němečtí pokro-
kovci a nacionátové sklonili už poslušně své
hrdé germanské šíje pod jařmo rytiře Schöne-
rera. Ale vítěznému rytíři nestačí před trium-
fálním vozem pouhá dvouspřež; chce mit
celou trojku s úslavověrným velkostatkem upro-
střed. Proto »Ostd. Rundsch.« projevuje upřímné
politování nad tím, že ústavověrný velkostatek
opominul zúčastniti se schůze, svolané Schöne-
rerem proti české technice brněnské, kojí se
však povnou nadějí, že co se nestalo dne 12.
t. m., stane se jistě příště a ústavověrní velko-
statkáři přijdou do následující schůze, jež bude
věnována opět české technice brněnské, čimž
umožní uskutečnění německého souručenství.
Nevíme, jak se do oné příšti schůze rozhodnou
hr. Stürgkh, bar. Schwegel, dr. Grabmayr
dr. Bärnreither; »Reichsw « zatím pochybuje,
že Všeněmci skutečně litují jich nepřítomnosti
ve schůzi dne 12. t. m. Soudí totiž, že jim na
spoluúčinkování německého velkostatku záleži
asi zrovna tolik, jako jim dosud záleželo na
sněmeckém souručenstvu«, neboť jejich politi-
ckým heslem jest: »Bláznovstvím k úspěchu !«
»Ostatně« — dodává »Reichsw.« — »jeden
člen ústavověrného velkostatku se už vyslovil.
že všeněmecká akce proti české technice brněnské
jest nevčasná a bezpředmětná.«
»Inform.« soudi, že svým tažením prot
české technice brněnské Všeněmei dopomohl
pravici a zejmena Čechům ke hlavní výhře, po-
névadž touto akcí sitnace se rázem změnila na
prospěch pravice. Jakmile se pokrokovci a na-
cionálové podřídili diktatuře Schönererově, jest
německé souručenství ve své nanejvýš kazimirské
formě obnoveno a vržena tím rukavice pravicí
i vládě zároveň.
Schön
Stürgkh
doktor
Grabmayr
Bärnreither
Čecho
Praha
17
article
Klerikální štyrsko-hradecký »Volkshl.« ne
lituje, že antisemité do všeněmecké schůze po
zváni nebyli. Obnoví-li se německé souručenst
bez antisemitů, klerikálního centra a ústavověr
ného velkostatku, bude tím jen zpečetěno od
volání svatodušního programu a v nejchoulosti
vější situaci se oetnou pokrokovci a nacionálové.
Neboť buď budou nuceni všeněmeckou pilulk
trpělivě spolknouti a prováděti spolu všechny
hlouposti, k nimž všeněmecká vojenská rada
vydá rozkaz, anebo dáti Všeněmcům výhosta
snésti, až budou opět obviněni ze zrady něme-
ekého národa.
V Praze, 13. listopadu. (K sit u sci.
Poslanec Th. Merunovič, jenž už před týdnem
tvrdil ve svém dopise »Gaz. Narodové«, že nej-
děle o vánocích dojde k přeměně nynějšího ka-
binetu, opětuje tutéž myšlenku i ve svém list
ze dne 9. t. m. »Situace jest na oko klídnější
— píše z Vídně —; všeobecně má se však a
to, že v parlamentě neuhosti se trvalý klid.
dokud ve složení kabinetu nenastanou určité.
nezbytné změny, jež by vládu přibližily více
k proudům, jítřicím parlament. Nebude to snad
kabinet parlamentní v přesném slova smyslu,
ale z ministerstva budou odstraněny aspoň ně-
které osobnosti, jichž jednání rozbíjí parlament
budic nespokojenost a vzrušení v millionových
massách obpvatelstva. (Pisstel zmiňuje se mimo
jiné o »tajných nařízeních ministrů Spens-
Boodena a Wittha, kteří neloyálním způsobem
snažili se obejíti úmluvu mezi vládou a Čechy,
že v otázce jazykové nenastane žádná změna
do parlamentního vyřízení nejpilnějších státních
potřeb, a sice obejiti úmluvu onu na prospěch
požadavků všeněmeckých, což právem pobouřilo
zástupce českého národa.«) Kdyby byli z ka-
binetu odstranění minisiří — pokračuje Th
Th
Merunovič
Spens
Booden
Witth
Čecho
Praha
Vídeň
18
article
Merunovič — kteří důsledně projevují německo
centralistické choutky, rozumí se, že Poláci b
byli poslední, kteří by se k tomu chtěli vze
příti. Otázka ta se pojí k olázce jakéhosi do
rozumění mezi směrodatnými kluby parlament
ními. O utvoření stálé většiny sněmovní nen
sice nyní řeči, ale pro vyřízení některých kon
kretních případů, stojících na jednacím pořadu,
dobře by se hodilo jakés takés dorozumění.«
Z Lublaně, 11. listopadu. (Město Lu-
blaň pro slovinskou universitu.)
Po přikladu jihoslovanského studenístva ve Št.
Polák
Lublaň
Lu
19
article
Hradci vyslovilo se i městské zastupilelstvo
lublaňské ve schůzi dne 10. t. m. jednohlasně
pro zřízení slovinské university v Lublani. Sta-
rosta Iv. Hribar vylíčil v delší řeči nynější stav
otázky, ukázal na svorný poslup všech Jiho-
slovanů v této věci, opřel se zřízení pouze vlašské
university v Terstu, poněvadž Terst není město
jen vlašské, ježto leží na půdě slovanské, alo
ničeho nenamítal proti zřízení vlašské vysoké
školy v čistě vlašském Tridenísku; dodav ko-
nečně, že pro slovinskou universitu, jež může
býti založena jen v Lublani, najde se ihned
dostatečný počet posluchačů i vědecky dobře
kvalifikovaných professorů, navrhl následujíe
resoluci:
1. Vzhledem ku prohlášení ministra osvěty
stran vlašských přednášek universitních, učině-
nému na říšské radě, prohlašuje obecní zastu-
pitelstvo lublaňské, že mnohem četnější slo
vinský, chorvatský a srbský národ má, ne-
větší, tedy aspoň stejné právo na universitn
přednášky ve svém jazyku, jako národ vlašský
2. Poněvadž se nedá čekati, že by se takove
přednášky mohly zavésti na universitě štyrsko
hradecké nebo vídeňské, možno právu tomu vy
hověti jen založením university v Lublani
3. C. k. správa vyučování se žádá, aby učinil
potřebné přípravy ke zřízení university. 4. Zvol
se tříčlenná delegace městského zastupitelstva.
jež resoluci odevzdá ministru vyučování a učiní
ve Vídni jiné vhodné kroky k dosažení cíle.
Iva
Hribar
Hradec
Lublaň
Terst
Vídeň
20
article
Resoluce, navržená starostou Hribarem, byla
za hlučné pochvaly jednomyslně přijata a do
depulace zvoleni: starosta, jeho náměstek ryt
Bleiweis a dr. Majaron.
Ze Lvova, 11. listopadu. (G ym nasti um
stanislavovské.) V době, kdy jiní slo-
vanští národové se domáhají zřízení university
nebo zdokonalení svých vysokých škol ve svých
hlavních měslech, národ haličsko ruský zabývá
se zatím jen touhou po zutrakvisování university
lvovské. Haličská Rus bojuje nyní hlavně o rusk
gymnasia, která pokládá za ústupky se strany
polské. Bylo před časem sděleno, že ruské gym
nasium ve Stanislavově, jemuž Poláci činí už
několik let překážky, bude přece zřízeno, a sice
z iniciativy vládní. Poláci zprávu tu popírali
»Galičaninu« sděluje se však z Vídně na zá
kladě informaci úplně věrohodných, že dr. Körbe
za souhlasu ministra osvěty a po rozmluvě s ná
městníkem haličským hr. Pininským dal ji
určitý slib, že ruské gymnasium ve Slanislavově
bude otevřeno roku 1902.
Hribar
doktor
Majaron
Stanislavův
Polák
Körbe
Lvov
Rus
Vídeň
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. listopadu.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. listopadu.
Po poznaňském processe proti
polským akademikům.
V poznaňském processe s polskými akade
miky, obviněnými pro tajné spolčování, odsou
zeni: Bolevský na 4 měsíce, jeden obžalovaný
na 6 měsíců, jeden na dva měsíce, jeden n
měsíc, tři na 6 neděl.
Tisk německý po processe ani nedutá. Sl
boval si, že budou odhaleny veliké věci, nějak
hrozné spiknutí polské, rozvětvené po všec
polských zemích a nebezpečné všem třem stá-
tům, které se o Polsku rozdělily. To by bylo
výborné, kdyby Německo v pronásledování Po-
láků nebylo samo a přimělo k němu i Ruskoa
Rakousko! Zatím vyšla processem na jevo
pouze mizernosť německé policie, sloužící n
zájmům veřejné bezpečnosti, nýbrž politickému
trýznění nenáviděné národnosti. Ani katolická
»Germania« se nerozhovořila, a to proto, jak
dí »Dz. Pozn.«, že i ona se přidala k orgánům
hakatismu.
Zejtra v pátek bude ve Hvězdně za-
hájen druhý process s Poláky, jenž slibuje být
zajímavějším processu s akademiky. Ličení pře
bude se konati s polskými matkamni z Vřesně.
jež před několika měsíci ztropily skandál tam-
nímu učiteli, krutě trestavšímu jejich děti za to.
že nechtély ve škole modliti se německy. Ob-
žalovány jsou pro zločin veřejného násilí. Ku
přeličení odjeli všichni polšti poslanci z P-
znuňska.
Dz
Polák
Praha
Polsko
Německo
Rakousko
Ob
22
article
Z pobytu německého prince Adal-
berta v Cařihradé.
Cařihradský dopisovatel »HIon. Bpex «, jak
se zdá mohamedán, podává některé zajímavé
črly z návštěvy německého prince Adalberta
v Cařihradě. Obyvatelstvo zůstalo úplně chlad-
ným. Prince Adalberta s družinou jeho vítala
pouze německá kolonie. Turci pov žují Němce
za spojence sultánovy, nikoli však za své
mlčí k polilice pudišachově, ale krčí nad ní ra-
meny a vědí, že nemohou se nadit od Němeů
ničeho dobrého. Němečtí hosté prohlíželi si do
podrobna památnosti města; obyvatelstvo nejen
že jim nedělalo nijakých ovaci, ono naopal
tvářilo se, jakoby přítomuost německých host
ani nepozorovalo. Cařihrad zachoval si své oby
čejné vzezření. V pátek o selamlyku byla před
palácem sultánovým týdenní vojenská paráda.
Vliv německých evičítelů na pohyby vojska by
patrný při pěchotě. Vojáci některých pluko
ohýbali nohy v kolenou tak dřevěně, jak
pruští gardistě. Jen Albanci neosvojili si tento
výcvik a chodili normálným krokem. Jak po-
zorně sultán choval se nejen k prinei, nýbrž
ke všem německým námořníkům, ukázalo se
druhý den po jednom z velmi častýchi v Caři-
hradě požárů. Prine poslal četu svých námoř
níků hasit. Nazejtří všichni ti námořníci dostal-
medaitle za »zachránění od smrti«, ačkoli př
požáru žádný lidský život ani ohrožen nebyl
a všichní byli sultánovi představeni. Jakmile se
prine z Cařihradu vzdálil, posílal sultánov
denně několik děkovacích telegramů.
HIon
Adalbertus
Turek
Němec
Albanec
Cařihrad
Adal
23
article
Car mezi Poláky.
Tyto dni byla earovi ve Skerněvicích před
stavena depulace vysoké šlechty polské. V de
putaci byli mezi jinými: carský komoří kníže
M. K. Radziwill, earský komoři hr. A. M. Po
tocký, kníže I. I. Baranovský, hr. A. S. Za-
mojský, kniže M. A. Voroněcký, hr. G. P.
Potocký, hr. Z. I. Vělopolský a hr. A. Z. Vélo-
polský, hr. A. V. Krasiňský, kníže S. E. Luho-
mírský, kníže M. M. Radziwill, kníže V. K.
Svjatopolk - Četvertyňský, hr. J. I. Tarnovský.
kníže V. N. Tenišev, hr. A. A. Toll aj.
Jmenem deputace cara oslovil kn. M. K. Radzi-
will. Děkoval panovnikovi za přízeň, projevenou
opětnou návštěvou skerněvického sidla, velebi!
jeho zásluhu o zachování evropského pokoje.
ujistil jej láskou a oddaností všeho národa
polského, jenž bude šťasten, bude-li i příšlě mi
možnost vítati ve svém středu svého mocnáře
a jeho rodinu. Car deputaci srdečně poděkoval.
Všichni členové deputace byli pozváni na diva-
delní představení v carském zámku, kde s nim
car a král velmi laskavě rozmlouval.
Poštívání na Poláky poznaňské
nemá konce.
Z »Berliner Tageblattu« znenáhla vyklubl
se jeden z nejnebezpečnějších lžisvobodomysl-
ných listů. Aby na Poláky poznaňské sved
ještě hrubší hospodářský nátisk pruské vlády
denuncoval je, že se spřáhli s vyhnaným
z Francie kalolickými řády, jež svými kapitály
přispějou jim na pomoc v obraně polské půde
proti umělé německé kolonisaci, již vede
v Poznani pruská vláda.
»Kurýr Poznaňský« posmívá se denun-
ciantské mizernosti berlinského listu« »Prozra-
díme »Berliner Tageblattu« tajemství ještě
mnohem sensačnější. Nedávno zemřelý Lichunčan
odkázal svůj obrovský majetek na polské účely.
a to jmenovitě na vykoupení polských vsi
z rukou německých. Jen prosíme »Berl. T.«,
aby na to neobrátil pozornost úřadů stálních!“
Polák
M K Radziwill
Voroněcký
Potocká
Vělopolský
Z Véla
A V Krasiňský
M M Radziwill
Svjatopolk
Četvertyňský
Tenišev
Toll
M K Radzi
Berl
Francie
Poznaň
Berliner Tageblatta
24
article
K válce burské.
Zástupce Transvaalu dr. Lleyds přibyl do
Berlína. Ujišťuje sám, že nikoli za účely poli-
tickými. Za to prý ve Vídni, kam se z Berline
chystá, chce protestovati proti prodeji děl a kon
anglickému vojsku v jižní Africe. Lleyds pro-
hlašuje zprávu o smrti Devetově za bajku. Tento
postoupil prozatímně velitelství svého sboruji
nému důstojníku, aby vykonal objíždku u bur
ských vojevůdců a s nimi se poradil. Lleyda
potvrzuje dále nedávnou zprávu, kterouž i my
jsme přinesli, že Burové u Kapského města pře-
padli konírny anglieké správy vojenské a že
množství koní pro vojsko určených a z Anglie
tam dopravených odvedli, Anglická vláda zprávu
tu umlčela, jakož vůbec prý nezaznamenává
ztrát materiálu válečného.
Liberální vůdce anglický, Campbell Banner-
mann, prohlásil v řeči své v Aberdeenu před-
včírem pronešené, že »musí« válka doveden
býti ke konci vítěznému a že nelze prý státům
burským poskytnouti neodvislosti, měla prý by
jim ale na smířenou přiznána býti samospráva
pod britskou suverenitou.
Některých listů německých došla zpráva, že
v Kapsku stojí prý sedm ostmin oby-
vatelstva proti Anglii ve zbrani
To ovšem jeví se vzhledem na tamní číselný
poměr mezi holandským a anglickým obyvatel-
stvem přehnaným, ač jinak není pochyby
že, jak jsme již vylíčili, poměry tamní jsou pro
Angličany kritické.
doktor
Lleyds
Burová
Campbell Banner
Transvaal
Berlín
Vídeň
jižní Afrika
Anglie
Aberdeen
Kapsko
25
article
Občanský klub na Král, Vino-
Občanský klub na Král, Vino-
hradech
svolal na včerejší večer do divadelního sálu Národ
ního domu veřejnou schůzi, na které o účelech klubu
promluvil jeho jednatel, p. dr. Ant. Novotný
dějinách Král. Vinohradů spisovatel p. dr. Václav
Řezníček.
Schůzil zahájil po 1/29. hod. večer předseda klubo
p. dr. Vostrčil a uvitav přítomné, udělil slovo
prvnímu řečníku.
Pan dr. Novetný pravil, že klub vytkl si za
úkol kritiku správy obce, by nebyla spravována bez
občanstva a jednostranně. Za tím účelem chce slou-
čiti všechny dobré přátelé, jimž záleží na řádné obecn
správě.
Klub pořádati bude v určitých lhůtách přátelské
schůze, na kterých pojedná se postupně o věcecl
obecně prospěšných. Schůze tyto budou míti za úče
i vzdělávání obocenstva, zejmena také v ohledu poli-
lickém. Politická výchova jest u nás dosud nedosta-
tečná, nesoustavná a ledabylá: veřejnost rozechvěje s
někdy pro maličkosti, ale velké křivdy snáší bez
hlesu. Když znásilňují se české menšiny v uzaví-
raném území, kdo si toho celkem všimne a naopak
co stalo se, když zřídilo se na Král. Vinohradech
německé gymnasium pro několik židů.
A přece práce politická jest vznešená a klub se
příčiní, by zjednal jí porozumění a pochopení. Dál
postará se klub, by Král. Vinohrady byly vzorem
české obce a byly řízeny muži nejlepšími k dobr
obyvatelstva i drahé vlasti. (Výborně ! Potlesk.
Pan dr. Václav Rezníček promluvil pak
v delší řeči o dějinách Král. Vinohrado.
Počal od prvých jich počátků, když Karel IV. založil
v místech jejich vinice, aby za víno nevyvážely se
peníze do ciziny a chudý lid by měl prácí a nemusil
choditi žebrotou. Vinice sáhaly od Naselského údoli
až k vrchu Vítkovu a v nich tu a tam stály viničné
domky.
Král
doktor
Antonín
Řezníček
Vostrčil
Novetný
Karel Iva
Naselský
Vinohrady
Vinica
Vítkov
Vino
26
article
Vylíčiv právní poměry vinic a jejich provádění,
naznačil zevrubně, kde se jednotlivé viníce rozklá-
daly a kdo před 400 léty byl jejich majitelem. Vinice
sáhaly na východ až za nynější remisy elektrických
dráh za vinohradským pivovarem a k olšanským
hřbitovům.
Hory viničné rozvíjely se téměř po celá tři sto-
letí a měly na 2000 obyvatel. Podatkem jich zkázy
byla válka třicetiletá a Král. Vinobrady utrpély nej-
více za oblehání Prahy Švédy, ale ještě nezanikly
Když přestala býti Praha sídelním městem a obklu-
pena byla fortifikacemi, vinice mizely a přecházely
do jiných rukou; noví majitelé zřizovai z nie
ovocné zahrady neb proměňovali je v pole. Tí
stalo se, že ze 2000 vinařů zbylo z nich r. 1729
jen 416.
Zkázou vinic byl vpád Prušáků za Bedžicha
Velkého r. 1754. R. 1783 zrušen také úřad berg
mistra a správa vinic odevzdána císařskému úřadu
vinohradskému, spravovanému královským proku-
rátorem; zároveň pominuly jejich výsady.
Zbyly pak jen jednollivé usedlosti, z nichž
zmínil se řečník obšírně zejmena o Kanálce a její
zakladateli, o sadech Vimmrových, který skoupi
přes polovici plání, na nichž rozkládají se dnešní
Král. Vinohrady a zřídil na velké jich části vinice
Když dostavil se v Čechách hlad, dal, by zaměstna
chudý zmírající lid, zkopati a srovnati skalnatou,
nerovnou půdu a zřídil na ni sady a založil
také pozdější »Kravin« s restaurací a trávníkem
pro děti.
Když r. 1848 práva vinic v okolí Prahy zrušen
a Praha jejich přivtělení nechtěla, přivtěleny vinice,
na př. za Štrahovskou branou, k sousedním obcím.
jedině na Král. Vinohradech zřízena na nátlak jejich
majitelů zvláštní obec. Vývin její a rozdělení ny-
nější v Král. Vinohrady a Žižkov a rychlý rozkvét
Král. Vinohradů, o nichž se řečník podrobně šítil,
jsou již všcohecně známy.
Král
Švéda
Prušák
Vinica
Praha
Vinohrady
Čechy
Žižkov