ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb717820-661e-11dc-bf31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 109, place 59, org 4, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. listopadu 1901. Čislor 315
4 article
Zastává se hr. Ondřeje Potockého a prohlašuje, že vládnoucí v Haliči strana řídí se pouze láskou k vlasti a lidu. Protestuje, že polský klub neprovo- zuje jiné politiky ke dvoru, jiné k lidu. Císař by ubezpečován nejednou, že Polácí našli v Rakousku ocbranu své národnosti a spravedlnost. Poláci ne- jsou velezrádci a spiklenci a chtějí hájiti trán i říši. Pracují pro polskost a budou pracovat také bu- doucně. Po věcných poznámkách posi. Remtaněnl ve svém doslovu dovozoval z rokování, že pilnost jeho návrhu je prokázána, opřel se vývodům řečníků polské strany i ministerského předsedy, nebo účelem jeho návrhu je způsobili vyšetření volebních zlořádů. Rusové nasytili se nespravedlností. Žádá, by se uznala pilnost jeho návrhu. (Bravo) Následujícím hlasováním byla přizeána pilno 2. odstavci návrhu na brzké pořízení zákona proti volebním zlořádům. Pilnost odstavce I. a 3. o příu- ném vyšetření zlořádů zvláštní komisí a dosazení volebního sondu propadla. Polom rokovalo se o pilných návrzích stran řeholi. Pesli dr. Brzorád navehoval, aby rokovalo se zvlastě o Schumejerově návrhu, neboť nemá s ostat- ními nie společného, ale návrh ten propadl. Poslanec Erler odůvodňuje svůj návrh, po ukazeval na kongregnční zákon francouzský, jehož účelem neni zrušení francouzských řeholí, ani konfi- skace jejich slatků. Francie clitšla se pouze chrániti před výstopky všemohoucích řeholí a když se jim nepodvolila, řehole stěhují se zvláště do jiných ka- to ických zemí. Rakousko jest jim otevřeno a prot jest každý pokroku milovný občan povinen opřiti s tomuto vpádu. Uznává někdejší zásluhy klášterů, ale nynějším je upírá. Některě řády, zejmena jezovitský hledí si politiky a ty j ou škůdci státu a společnosti.
Potocki Polácet Polák Rus Bravo doktor Brzorád Erler Halič Rakousko Polom Francie
5 article
Světského duchovenstva je dost, koná řádně svou povinnost a nepotřebuje klášterní pomoci. Každý mních přistěhovalec stane se novým žoldnéřem kle- rikalismu. Řečník p jednal zevrubně o národohospodářské škodě z majelku mrtvé ruky a opatřéních protí ne- žádoucímu přestěhovalectví a prohlásil, že ministerské výnosy v té věci neuspokojí, proto že se mohou dle libosti měnit a vykládali, caž dokládá i skutečným případem z Tyrolska. Jen řišský zákon může zjednati pořádek a proto třeba se o něj postarat. Dovolává se svobodomyslnosti sněmovny. (Hlučná pochvala v levo. Posfanec WolI volá opětně: Pryč od Říma Posl. Eisenkelb lichotí Edlerovi pro jeh řeč, dovozuje, že nepřál nikdy výminečným záko- nům, ale když hrozi nebezpečí, třeba brániti se. Jedná se o hoj se zhoubným systémem Jeho strana nechce vystupovati se svým navrhem proti nábožen ství. Dovozuje, že stojí tu proti sobě dva různé svě tové názory. Nechce zkracovati zásluhy Hímsk církve, ale pro Němce se již přežila a je totožna s jezovilatvím. Všecky sláty, kde římsklá církev mohla vykonávati svou moc beze všl překážky, za- bynuly nebo hynou. Burské republiky drží evange- lický duch. Stěžuje si na římsko-katolickou církev že snaží se potlačiti všeliké sobě nepříznivé mínění násilnými prostředky a byla vždy nepřátelská vě- dám, vzdělání a svobodě. Dovozuje, že sluší zru- šiti kláštery, třeba to něco stálo, neboť mniší a du- chovní šiří učení, jež odporuje stálním základním zákonúm. Ročník zabývá se pak olázkou mentální reser vace a čle některá mísla z různých brožur. Místopředseda dr. Žáček: Musím pana řečník upozorniti, že čístí v této sněmovně není dovoleno (Odpor na lavicích všeněmeckých. Poslanec Kittel: Pane presidente, chcete mit 22 pilné návrhy?
Edler Němec doktor Žáček Kittel Tyrolsko Řím Hímsk církev
6 article
Místopředseda dr. Žáček: Prosím p. řečníka aby pokračoval ve své řeci a aby nečetl. (Opětný křik mezi Všeněmci.) Poslanec Stein: Vy si to ještě rozmyslíte, za- čínati si s námi! To by vám přišlo draho Místopředseda dr. Žáček: Žádlám za klid (Opětná vřava na lavicích všeněmeck ých. Poslanec Stein (k dru. Žáčkovi): Jděte ven! Poslanec Schreiter: Neprovokujte Místopředseda dr. Žáček žádá řečníka, aby ve své řeči pokračoval. (Odpor a vřava na lavicíc věeněmeckých.) Posl. dr. Eisenkolb: Musím o těchto vě- cech něco přečísti, poněvadž jest to tak nejlépe. M. předs. dr. Žáček: Prohlašuji p. řečníkovi. že. chce li dále čísti a nechce-li pokračovati v řeči. odejmu mu slovo. (Velká vřava mezi Všeněmci.) Posl. Steln žene se k presidentské tribuně a položí na stolec dra. Žáčka pilný návrh: Tady máte pilný návrh; to jest první, budete- li takto dále pokračovati, přijde jich ješlě 29. M. předs. dr. Žáček: Pro mne, třebas ještě více Posl. Stein: Budeme dělati obstrukci, protože se vámi nedáme terrorisovati. M. předs. dr. Žáček: Prosím pana poslance, aby odebral se na své místo. (Velký křik mez Všeněmci.) Posl. dr. Schalk (kdru. Žáčkovi): Jak vy nám můžele komaudovati, abychom šli na svá místa. učte se jednacímu řádu! Jest neuvěřitelno, jaks chovále. Místopředšeda dr. Žáček: Žádám pana řečníka aby ve své řeči pokračoval. Posl. Stein (k dru. Žáčkovi)« Čtěte napřen Kniggovo »Obcování s lidmi«, než-li si sednete tam nahoru. Vy nevzdělaný místopředsedol Místopředseda dr. Žáček: Volám vás k po- řádku pro tento nezpůsob. Posl. Stein: To jest drzost, ještě si vyjeti na mne tímte tenem, když podávám pilný návrh.
doktor Žáček Stein Schreiter Posl Eisenkolb Schalk Kniggův
7 article
Posl. Schreiter: To dokáže jen Čech (Hlučná nevole mezi Čechy.) těž lom felsitového porfyritu. Tvrdý tento kámen »žabák« dle zelenavé barvy skalníky nazývaný, jest pevný, prostoupený hojnými krystallky živce. bezbarvého křemene a jiných součástek. Na strmých stráních prosakují místy praménky, tvoři se i malé krápníky a úžlabiny vystlány jsou játrovkovým mechem Morchantií. Stráně levého břehu jsou hojně zalesněné, kdežto pravé břehy (majetek strahovského kláštera) jsou namnoze pusty, jen sporými břízkami porostlé. Proč zů- stávají pustými, majíce vzor na protějšku ? Jak daly by se zvelebitil Nad Štěchovicemi obkličuje nás na řece již příroda nevyrušovaná. Skála strmí zde svisle, sotva zbývá hráz navigační; koně tu chvili musi se přebroditi z levého na pravý břeh. Na břehu poletují po párku kulici, liše pohvizdujíce. Po- jednou zaslechli jsme hlučné kýhání nad hlavou to brunšovské husy denně konaji výlety, spou- štějíce se se straně na řeku. Řeka živitelka nese zde jen menší plavidla.
Posl Čo Skála Čechy Štěchovice
8 article
Z večera kmitají se na řece četná světla to na vorech přenoeují plavci, čekajíce až se rozední. Pak táhnou nepřetržilě od Budějovie, Pisku i z Lužnice: napřed vrálný s pramení- kem, uprostřed hotovák, u kormidla zadák Plují-li vory bystrými proudy, lze na písčinách užíti pravého přiboje vln a ušetřiti cestu Norderney. Misty slyšíme druhdy v tichém údoli zvuk jako xylofonu. Příčína záhy se nám ob- Se sírmé stráně zřízena jest »šoupačka « č »házečka«, klerou hrnou se dolů povalky a po- lena v divé směsici, tu na sebe narážejíce, tu velkým obloukem vzájemně se přeskakujíce. Jak malebné jsou zátočiny řeky, jež zkrátiti má za příští regulace tunel Na Žižkovu brodu zůžuje se řeka na ne- patrnou bystřinu, u Buku se opět rozšiřuje v za- mlklou tišinu. Pražanům jest nejznámějši bod ve Svato janských proudech, kde slojí sloup s orlem jasní.
Misty Žižkův Pražan Budějovie Pisco Lužnice
9 article
Místopředseda dr. Žáček volá posl. Schreilra k pořádku a prosí řečníka, aby pokračoval. (Ve- liká vřava mezi Všeněmci. Posl. Stein (k dru. Žáčkovi): Nemáte práva žáďati od nás pořádku, protože jste porušil takt. Vy jste hulvát! (Bouřlivý odpor na lavicích če ských.) Místopředs. dr. Žáček: Volám vás k po- řádku pro toto nestydaté jednání. Pro sím, abyste se choval, jak se sluší ve sněmovně. Posl. Schreiter: Volejte se sám k pořádku to jest lepší. Místopředs. dr. Žáček: Volám vás k pořádku (Hlučné potupné výkřiky a fujl se strany Všeněmců Račte chovati se, jak se sluší. Posl. Eisenkolb (pokračuje) líčil jezovitskou morálku a oprávněnost hnutí »Pryč od Říma!e, pravě ku konci, že pod tímto heslem vzejde Rakousku šťastnější budoucnost. Rokování přerušuje se. Posl. Choc stěžoval si, že se mu minule ode- přelo slovo, protože hlásil se o ně česky. V delší řeč rozhíral různé záložnické afféry ve svém volebnín okresu pro hlášení se slovem »zde« a nalehal na o pověď na dřívější dotaz se zacházení se záložníky Posl. Stein (k jednacímu řádu) omlouvá svů neparlamentní výkřík proti místopředsedovi, žádá aby se tato omluva vzala k vědomosti, troufaje, že prý laké místopředseda hude litovali svého jednání Místopředseda dr. Záček prohlažuje, že před- sednický úřad stává se pro tón, jakým se ve sně- movně mluví, čím dále obtížnějším. Nepopírá, že odpověděl podrážděně posl. Steinovi, avšak odvolá- vati nemá co nebo litovati, neboť předseda mů právo vyzvati poslance, jenž prodral se až k předsednické tribuně a na předsedu křičí, aby ráčil jiti na své místo. Lituje, že okolnosti nutily ho mlovili lak. jako by nebýval mluvil, nejsa k tomu nucen.
doktor Žáček Posl Stein Místopředs Choc Řím Rakousko Eisenkolb
10 article
Oznamuje, že sejde s dnešní schůze rozpočto- vého výboru. K návrhu posl. Procházky usnešeno dát jako prení odstavec na pořad jednací zprávu rozpočtového výboru o návrzích posl. Pommera a spol. a Pro cházky a spol. na úpravu diurnistských poměrň. Posl. Tollinger a spol. podali pilný náv na rokování o předloze stran zemědělských spole- čenstev. Konec schůze v 6 hod. 38 min. večer; příšt bude v úterý. Poslanec Jaroš a soudr, podali na mínistr železnic tento dotaz: Rolnické skladiště v Jaromět zaprodalo v druhé polovině měsíce října pro vývoz za hranice 30 vagonů ječmene, který dle smlouvy v určité lhůtě dodán býti měl z nádraží josefovského do překladiště v Mělníku, odknd potom po lodi do- praven býti měl do Německa. Aby jmenované skla- diště mohlo závazku svému dostáti, objednalo sobě u přednosty stanice v Josefově na den 28. října čtyři a další dny potom po pěti vozích denně. Správa dráhy přes to, že jí závazek skladiště by znám, obstarání vozů pro prvé dny odepřela a ob starala první vozy o čtyří dny později a na míst objednaných pěti vozů dodávala polom skladišt jeden až dva vozy denně. Tím se stalo, že skla dišté jaroměřské nemohlo dodávací lhůtu svému od běrateli dodržeti, a má nyní něsti veškeré ztráty které opozděním lodí vzešly. A proto táží se pode- psaní: Jsou tyto nepřístojnosti, kterých se severozá padní a jich severní spojovací dráha dopouští, Vasí Exc. známy, a co hodlá V. Exc. učiniti, aby se rol nickému družstvu v Jaroměři dostalo náležítého od- škodnění?
Pommer Posl Tollinger Jaroš Jaromět Mělník Německo Josefov Jaroměř
11 article
K úpravě řeky Oharky. Ke zprávě před- sednictva vodního družstva na dolejší Ohři v Bohu šovicích, kteréž oznámilo českým účastníkům schůze a interessentům úpravy řeky Ohře, že poslanec dr Schücker slovu svému dostál, slíbív, že dá počin. aby úprava řeky Ohře byla urychlena, což prý se stalo tím, že podal nyní návrh v říšské radě, aby Oharka byla regulována státním nákladem a pří- spěvkem země, zaslal nám pan posl. Maštál ka následující vysvětlení Ze zprávy předsednictva vodního družstva by se mohlo souditi, že čeští poslanci nevěnují otázce úpravy Ohře žádoucí pozornosti a nedbají tudíž zájmů končin, jimiž Oharka protéká. Budiž dán pravdě průchod, že tomu tak není, neboť právě čeští poslanci podnikají úsilovné kroky. aby z fondu 75 mill. kor., k tomu určeného, po skytnut byl značný obnos na úpravu řek v českém království a také nejblíže příští zasedání sněmu král českého bude se as zaměstnávati předlohou, dle které za příspěvku zemského celá řada řek v Čechác bude za účelem úpravy jich finančně zajištěna. Mez těmi bude se nalézati ovšem v první řadě řeka Obře. Jestliže tudíž češti poslancové nenásledují příkladu pana dra. Schückra a pana Schönerera, který take tyto dny podobný podal návrh, děje se to proto, po- něvadž je jim známo, že jednání o dotyčnou před- lohu vodní pro zemský sněm, jímž financování regu- lace řeky Ohře bude zabezpečeno, je v plném proudu a co nejdříve bude skončeno.
Oharek Schücker Obr Schönerer Ohře
12 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 14. listopadu. (C. B.) Poplatkový výbor rokoval o Lichtově ná vrhu na zrušení poplatkového ekviva lentu otevřených obchodních a kommanditních společností. Navrhovatel posl. Licht trval při generálním podrobení výdělkových společnosti poplatkovému ekvivalentu. Posl. Dyk domnívá se, že by movitý kapitá získal neomluvitelnou výhradu na vzub jiných po- platníků. stavený na památku prací Ferdinandem III. r. 1643 pro uvolnění proudu trháním skal prove- dených. V tu chvili, kdy vypraví se sem spo- lečnost, kterou pak loď proudy odnáší, jest tu ovšem hlučno a zpěv se odráží ozvěnou od' skal. Jindy však tu jest tak tichounko, že slyším kání lesní ve vzduchu a jen šum proudů jedno tvárně hučí. A toto místo zůstává opustěno Člověk, jenž by zde chtěl prodliti, žiti by musi jako sv. Jan, kořinky lesními se živě. Před lety chtěl jistý podnikatel zříditi zde letní hostinee. nebylo mu však povoleno. Prý by se tu mohl zdržovati podezřelí lidé! Jaká romantika! A lež vše ladem! A našinci se pachtí do krujin, které jsou pravými průchodními domy cestujícího pbe- censtva, tísní se v hotelích, v přeepaných va- gonech a srážejí vazy. Beata solitudo — sol beatitudo. Krása přírody se ovšem ve městech posuzuje dle vzdálenosti místa a podle výšky hor; místa musí býti proslavená, hodně okou- kaná a ochozená, aby se libila, či spíše, aby se o nich smělo horovati.
Licht Posl Dyk Ferdinand III svatý . Jan Beata Krása Vídeň
13 article
Zde na horní Vltavě jest krajina zane- dbaná, půvabná, přistupná, ale opuštěná. Zde dýchati možno ozon, a dostihnouti zatím růz- nýmí útrapami až tam, kde na žulové skále objeví se pohádkový zámek Orlík. Sem tedy budiž obrácena pozornost těch kteří upravují cesty přátelům přírody. Dříve nežli započnou snad velkolepé práce, projekto- vané regulací řeky, pronesena buďtez některá přání. Pravidelné spojení po řece z Davl do Štéchovie budiž udržováno při malé vodě vlečnou lodí. Pohodlnějši cesta, nežli jest dosavadní turistická, nechť se pořídí k proudůmé Lázně řičné buďlež ve Štěchovicích zřizeny postaráno buď o větší počet a lepší výbér let- ních bytů. Věci tyto vice vynesou krajiné nežli problemutické hledání zlata! Nová meta bude otevřena českým výletníkům a povzbuzeno zve B. B. ojbení středu Čech. Posl. Jaxa Chamiec vyčítá různou praxi po slední a předposlední Odb. přednosta dr. Froschauer omlouvá praxi ministerstva financí a prohlásil, že vláda mus vybírati poplatkový ekvivalent nebo poplatek z pře nosu jmění při každé změně osoby společníkovy avšak takové zákonné ustanovení nevypadlo by ven koncem ve prospěch interessentů. Rokování bylo potom přerušeno a výbor schváli vládní předlohu o prodloužení kolkové a po- platkové svobody pro podání a p. př rozdělování obecních pozemků dle dalmatského zemského zákona z r. 1876 až do 1. ledna 1902.
Posl doktor Froschauer Vltava Orlík Štěchovice Čechy
14 article
Ve středeční schůzi soctálně politiekého výboru při debatě o vládní osnové stran upravení pracovního poměru dělnictva při železničních stavbác režijních a pomocných závodech (dílnách atd.) uja se slova také posl. Šrámek, který hájiv stanovisko dělnictva, pravil: Vyslovím se jen krátce o 8 7. této vládní osnovy. Paragrať ten dle osnovy vládní jes pro nás, zástupce dělnictva, nepřijatelný, a sice proto. poněvadž znamená krok nazpět v zákonné ochraně dělnictva železničního. Jedná se zde přece o zákon, kterým na dlouhá léta do budoucnosti má býti pevně stanovena doba pracovní. Proto musím jen litovati. že vláda při stylisování tohoto paragrafu neměla před očima náležitý pokrok na cestě sociälních reform. že zůstala státi tam, kde stojíme již po tolik lel, ž zůstala státi na stanovisku zákona ze dne 8. března 1885. Vláda praví sice, že by veliké nesnáze způso- bilo zavedení pronikavých normálních ustanovení pro úzký krub, po továrnicku provozované činnosti dříve, nežli by tato pro celý ten veliký okruh veškere tovární práce zavedena býti mohla. To jest ale chybné na skutečnost nazírání, to jest theorie, která neodpovídá duchu vývoje ochranného zákonodárstv u nás, to neodpovídá ani sociálně politickým povin nostem vlády vůči dělnictvu, to jest stanovisko, kter zvláště erár, stát jako zaměstnavatel nebo podnikate nikdy zaujmouti neměl, poněvadž jest to stanoviskc soukromých železničních společností, které jen vy soké divídendy na zřeteli mají, kterým ale právě stát nejlepším příkladem, v dobrém smyslu slova tobo, má jíti napřed, což se ale paragrafem 7. této vládn osnovy neděje.
Šrámek
15 article
Konečně ale se má přece také bráti náležilý zřetel na dělnicivo, na jeho požadavky a snahy, ono nemá býti dnes již pokládáno za pouhý pracovní materiál, nýbrž za stejněcenného kompaciscenta s zaměstnavalelem, za stejně důležitý článek v onom velkém řetěze celé industrie dnešní a dle toho má býti s ním jednáno. To se ale neděje, když se na příklad požadavky dělnictva, ohledně zkrácení dob pracovní, dobře znají, ale při tom se úplně a zúmy slně přehlížejí. Pokud se tohoto zákona týče, tu i vláda doznává, že u všech pomocných podniků železničních vlastně již existuje deseti“, ba i devíti půthodinná doba pracovní, v jarním sezení byl přijat zákon, kterýmž se zavedla Shodinné doba pracovní pro horníky v dolech uhelných, dělnictvo samo již po dlouhá léta volá po osmihodinné době pracovní. a tu přichází vláda s osnovou zákona, kterým se zavésti má opětně pracovní doba jedenáctihodinná To jest obrácená cesta, kterou se vláda dala, na níž ji my následovati nemůžeme. Z té příčiny prohlašuj jmenem svých dělnických kollegů z klubu našeho, že budeme hlasovati pro návrh posl. Eldersche na za- vedení osmihodinné doby pracovní pro pomocné pod niky železniční, ve případě odmítnutí návrhu toho. pro desetihodinnou dobu pracovní. Připomenouti musíme, že návrh vládní zní sice na jedenáctihodinnou dobu pracovní, ale stanoví zá roveň, že kde již kratší doba pracovní zavedena jest nesmí býli prodloužena.
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. listopadu. (Nové ně- melcké so uručienství.) Němečtí pokro- kovci a nacionátové sklonili už poslušně své hrdé germanské šíje pod jařmo rytiře Schöne- rera. Ale vítěznému rytíři nestačí před trium- fálním vozem pouhá dvouspřež; chce mit celou trojku s úslavověrným velkostatkem upro- střed. Proto »Ostd. Rundsch.« projevuje upřímné politování nad tím, že ústavověrný velkostatek opominul zúčastniti se schůze, svolané Schöne- rerem proti české technice brněnské, kojí se však povnou nadějí, že co se nestalo dne 12. t. m., stane se jistě příště a ústavověrní velko- statkáři přijdou do následující schůze, jež bude věnována opět české technice brněnské, čimž umožní uskutečnění německého souručenství. Nevíme, jak se do oné příšti schůze rozhodnou hr. Stürgkh, bar. Schwegel, dr. Grabmayr dr. Bärnreither; »Reichsw « zatím pochybuje, že Všeněmci skutečně litují jich nepřítomnosti ve schůzi dne 12. t. m. Soudí totiž, že jim na spoluúčinkování německého velkostatku záleži asi zrovna tolik, jako jim dosud záleželo na sněmeckém souručenstvu«, neboť jejich politi- ckým heslem jest: »Bláznovstvím k úspěchu !« »Ostatně« — dodává »Reichsw.« — »jeden člen ústavověrného velkostatku se už vyslovil. že všeněmecká akce proti české technice brněnské jest nevčasná a bezpředmětná.« »Inform.« soudi, že svým tažením prot české technice brněnské Všeněmei dopomohl pravici a zejmena Čechům ke hlavní výhře, po- névadž touto akcí sitnace se rázem změnila na prospěch pravice. Jakmile se pokrokovci a na- cionálové podřídili diktatuře Schönererově, jest německé souručenství ve své nanejvýš kazimirské formě obnoveno a vržena tím rukavice pravicí i vládě zároveň.
Schön Stürgkh doktor Grabmayr Bärnreither Čecho Praha
17 article
Klerikální štyrsko-hradecký »Volkshl.« ne lituje, že antisemité do všeněmecké schůze po zváni nebyli. Obnoví-li se německé souručenst bez antisemitů, klerikálního centra a ústavověr ného velkostatku, bude tím jen zpečetěno od volání svatodušního programu a v nejchoulosti vější situaci se oetnou pokrokovci a nacionálové. Neboť buď budou nuceni všeněmeckou pilulk trpělivě spolknouti a prováděti spolu všechny hlouposti, k nimž všeněmecká vojenská rada vydá rozkaz, anebo dáti Všeněmcům výhosta snésti, až budou opět obviněni ze zrady něme- ekého národa. V Praze, 13. listopadu. (K sit u sci. Poslanec Th. Merunovič, jenž už před týdnem tvrdil ve svém dopise »Gaz. Narodové«, že nej- děle o vánocích dojde k přeměně nynějšího ka- binetu, opětuje tutéž myšlenku i ve svém list ze dne 9. t. m. »Situace jest na oko klídnější — píše z Vídně —; všeobecně má se však a to, že v parlamentě neuhosti se trvalý klid. dokud ve složení kabinetu nenastanou určité. nezbytné změny, jež by vládu přibližily více k proudům, jítřicím parlament. Nebude to snad kabinet parlamentní v přesném slova smyslu, ale z ministerstva budou odstraněny aspoň ně- které osobnosti, jichž jednání rozbíjí parlament budic nespokojenost a vzrušení v millionových massách obpvatelstva. (Pisstel zmiňuje se mimo jiné o »tajných nařízeních ministrů Spens- Boodena a Wittha, kteří neloyálním způsobem snažili se obejíti úmluvu mezi vládou a Čechy, že v otázce jazykové nenastane žádná změna do parlamentního vyřízení nejpilnějších státních potřeb, a sice obejiti úmluvu onu na prospěch požadavků všeněmeckých, což právem pobouřilo zástupce českého národa.«) Kdyby byli z ka- binetu odstranění minisiří — pokračuje Th
Th Merunovič Spens Booden Witth Čecho Praha Vídeň
18 article
Merunovič — kteří důsledně projevují německo centralistické choutky, rozumí se, že Poláci b byli poslední, kteří by se k tomu chtěli vze příti. Otázka ta se pojí k olázce jakéhosi do rozumění mezi směrodatnými kluby parlament ními. O utvoření stálé většiny sněmovní nen sice nyní řeči, ale pro vyřízení některých kon kretních případů, stojících na jednacím pořadu, dobře by se hodilo jakés takés dorozumění.« Z Lublaně, 11. listopadu. (Město Lu- blaň pro slovinskou universitu.) Po přikladu jihoslovanského studenístva ve Št.
Polák Lublaň Lu
19 article
Hradci vyslovilo se i městské zastupilelstvo lublaňské ve schůzi dne 10. t. m. jednohlasně pro zřízení slovinské university v Lublani. Sta- rosta Iv. Hribar vylíčil v delší řeči nynější stav otázky, ukázal na svorný poslup všech Jiho- slovanů v této věci, opřel se zřízení pouze vlašské university v Terstu, poněvadž Terst není město jen vlašské, ježto leží na půdě slovanské, alo ničeho nenamítal proti zřízení vlašské vysoké školy v čistě vlašském Tridenísku; dodav ko- nečně, že pro slovinskou universitu, jež může býti založena jen v Lublani, najde se ihned dostatečný počet posluchačů i vědecky dobře kvalifikovaných professorů, navrhl následujíe resoluci: 1. Vzhledem ku prohlášení ministra osvěty stran vlašských přednášek universitních, učině- nému na říšské radě, prohlašuje obecní zastu- pitelstvo lublaňské, že mnohem četnější slo vinský, chorvatský a srbský národ má, ne- větší, tedy aspoň stejné právo na universitn přednášky ve svém jazyku, jako národ vlašský 2. Poněvadž se nedá čekati, že by se takove přednášky mohly zavésti na universitě štyrsko hradecké nebo vídeňské, možno právu tomu vy hověti jen založením university v Lublani 3. C. k. správa vyučování se žádá, aby učinil potřebné přípravy ke zřízení university. 4. Zvol se tříčlenná delegace městského zastupitelstva. jež resoluci odevzdá ministru vyučování a učiní ve Vídni jiné vhodné kroky k dosažení cíle.
Iva Hribar Hradec Lublaň Terst Vídeň
20 article
Resoluce, navržená starostou Hribarem, byla za hlučné pochvaly jednomyslně přijata a do depulace zvoleni: starosta, jeho náměstek ryt Bleiweis a dr. Majaron. Ze Lvova, 11. listopadu. (G ym nasti um stanislavovské.) V době, kdy jiní slo- vanští národové se domáhají zřízení university nebo zdokonalení svých vysokých škol ve svých hlavních měslech, národ haličsko ruský zabývá se zatím jen touhou po zutrakvisování university lvovské. Haličská Rus bojuje nyní hlavně o rusk gymnasia, která pokládá za ústupky se strany polské. Bylo před časem sděleno, že ruské gym nasium ve Stanislavově, jemuž Poláci činí už několik let překážky, bude přece zřízeno, a sice z iniciativy vládní. Poláci zprávu tu popírali »Galičaninu« sděluje se však z Vídně na zá kladě informaci úplně věrohodných, že dr. Körbe za souhlasu ministra osvěty a po rozmluvě s ná městníkem haličským hr. Pininským dal ji určitý slib, že ruské gymnasium ve Slanislavově bude otevřeno roku 1902.
Hribar doktor Majaron Stanislavův Polák Körbe Lvov Rus Vídeň
21 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. listopadu.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. listopadu. Po poznaňském processe proti polským akademikům. V poznaňském processe s polskými akade miky, obviněnými pro tajné spolčování, odsou zeni: Bolevský na 4 měsíce, jeden obžalovaný na 6 měsíců, jeden na dva měsíce, jeden n měsíc, tři na 6 neděl. Tisk německý po processe ani nedutá. Sl boval si, že budou odhaleny veliké věci, nějak hrozné spiknutí polské, rozvětvené po všec polských zemích a nebezpečné všem třem stá- tům, které se o Polsku rozdělily. To by bylo výborné, kdyby Německo v pronásledování Po- láků nebylo samo a přimělo k němu i Ruskoa Rakousko! Zatím vyšla processem na jevo pouze mizernosť německé policie, sloužící n zájmům veřejné bezpečnosti, nýbrž politickému trýznění nenáviděné národnosti. Ani katolická »Germania« se nerozhovořila, a to proto, jak dí »Dz. Pozn.«, že i ona se přidala k orgánům hakatismu. Zejtra v pátek bude ve Hvězdně za- hájen druhý process s Poláky, jenž slibuje být zajímavějším processu s akademiky. Ličení pře bude se konati s polskými matkamni z Vřesně. jež před několika měsíci ztropily skandál tam- nímu učiteli, krutě trestavšímu jejich děti za to. že nechtély ve škole modliti se německy. Ob- žalovány jsou pro zločin veřejného násilí. Ku přeličení odjeli všichni polšti poslanci z P- znuňska.
Dz Polák Praha Polsko Německo Rakousko Ob
22 article
Z pobytu německého prince Adal- berta v Cařihradé. Cařihradský dopisovatel »HIon. Bpex «, jak se zdá mohamedán, podává některé zajímavé črly z návštěvy německého prince Adalberta v Cařihradě. Obyvatelstvo zůstalo úplně chlad- ným. Prince Adalberta s družinou jeho vítala pouze německá kolonie. Turci pov žují Němce za spojence sultánovy, nikoli však za své mlčí k polilice pudišachově, ale krčí nad ní ra- meny a vědí, že nemohou se nadit od Němeů ničeho dobrého. Němečtí hosté prohlíželi si do podrobna památnosti města; obyvatelstvo nejen že jim nedělalo nijakých ovaci, ono naopal tvářilo se, jakoby přítomuost německých host ani nepozorovalo. Cařihrad zachoval si své oby čejné vzezření. V pátek o selamlyku byla před palácem sultánovým týdenní vojenská paráda. Vliv německých evičítelů na pohyby vojska by patrný při pěchotě. Vojáci některých pluko ohýbali nohy v kolenou tak dřevěně, jak pruští gardistě. Jen Albanci neosvojili si tento výcvik a chodili normálným krokem. Jak po- zorně sultán choval se nejen k prinei, nýbrž ke všem německým námořníkům, ukázalo se druhý den po jednom z velmi častýchi v Caři- hradě požárů. Prine poslal četu svých námoř níků hasit. Nazejtří všichni ti námořníci dostal- medaitle za »zachránění od smrti«, ačkoli př požáru žádný lidský život ani ohrožen nebyl a všichní byli sultánovi představeni. Jakmile se prine z Cařihradu vzdálil, posílal sultánov denně několik děkovacích telegramů.
HIon Adalbertus Turek Němec Albanec Cařihrad Adal
23 article
Car mezi Poláky. Tyto dni byla earovi ve Skerněvicích před stavena depulace vysoké šlechty polské. V de putaci byli mezi jinými: carský komoří kníže M. K. Radziwill, earský komoři hr. A. M. Po tocký, kníže I. I. Baranovský, hr. A. S. Za- mojský, kniže M. A. Voroněcký, hr. G. P. Potocký, hr. Z. I. Vělopolský a hr. A. Z. Vélo- polský, hr. A. V. Krasiňský, kníže S. E. Luho- mírský, kníže M. M. Radziwill, kníže V. K. Svjatopolk - Četvertyňský, hr. J. I. Tarnovský. kníže V. N. Tenišev, hr. A. A. Toll aj. Jmenem deputace cara oslovil kn. M. K. Radzi- will. Děkoval panovnikovi za přízeň, projevenou opětnou návštěvou skerněvického sidla, velebi! jeho zásluhu o zachování evropského pokoje. ujistil jej láskou a oddaností všeho národa polského, jenž bude šťasten, bude-li i příšlě mi možnost vítati ve svém středu svého mocnáře a jeho rodinu. Car deputaci srdečně poděkoval. Všichni členové deputace byli pozváni na diva- delní představení v carském zámku, kde s nim car a král velmi laskavě rozmlouval. Poštívání na Poláky poznaňské nemá konce. Z »Berliner Tageblattu« znenáhla vyklubl se jeden z nejnebezpečnějších lžisvobodomysl- ných listů. Aby na Poláky poznaňské sved ještě hrubší hospodářský nátisk pruské vlády denuncoval je, že se spřáhli s vyhnaným z Francie kalolickými řády, jež svými kapitály přispějou jim na pomoc v obraně polské půde proti umělé německé kolonisaci, již vede v Poznani pruská vláda. »Kurýr Poznaňský« posmívá se denun- ciantské mizernosti berlinského listu« »Prozra- díme »Berliner Tageblattu« tajemství ještě mnohem sensačnější. Nedávno zemřelý Lichunčan odkázal svůj obrovský majetek na polské účely. a to jmenovitě na vykoupení polských vsi z rukou německých. Jen prosíme »Berl. T.«, aby na to neobrátil pozornost úřadů stálních!“
Polák M K Radziwill Voroněcký Potocká Vělopolský Z Véla A V Krasiňský M M Radziwill Svjatopolk Četvertyňský Tenišev Toll M K Radzi Berl Francie Poznaň Berliner Tageblatta
24 article
K válce burské. Zástupce Transvaalu dr. Lleyds přibyl do Berlína. Ujišťuje sám, že nikoli za účely poli- tickými. Za to prý ve Vídni, kam se z Berline chystá, chce protestovati proti prodeji děl a kon anglickému vojsku v jižní Africe. Lleyds pro- hlašuje zprávu o smrti Devetově za bajku. Tento postoupil prozatímně velitelství svého sboruji nému důstojníku, aby vykonal objíždku u bur ských vojevůdců a s nimi se poradil. Lleyda potvrzuje dále nedávnou zprávu, kterouž i my jsme přinesli, že Burové u Kapského města pře- padli konírny anglieké správy vojenské a že množství koní pro vojsko určených a z Anglie tam dopravených odvedli, Anglická vláda zprávu tu umlčela, jakož vůbec prý nezaznamenává ztrát materiálu válečného. Liberální vůdce anglický, Campbell Banner- mann, prohlásil v řeči své v Aberdeenu před- včírem pronešené, že »musí« válka doveden býti ke konci vítěznému a že nelze prý státům burským poskytnouti neodvislosti, měla prý by jim ale na smířenou přiznána býti samospráva pod britskou suverenitou. Některých listů německých došla zpráva, že v Kapsku stojí prý sedm ostmin oby- vatelstva proti Anglii ve zbrani To ovšem jeví se vzhledem na tamní číselný poměr mezi holandským a anglickým obyvatel- stvem přehnaným, ač jinak není pochyby že, jak jsme již vylíčili, poměry tamní jsou pro Angličany kritické.
doktor Lleyds Burová Campbell Banner Transvaal Berlín Vídeň jižní Afrika Anglie Aberdeen Kapsko
25 article Občanský klub na Král, Vino-
Občanský klub na Král, Vino- hradech svolal na včerejší večer do divadelního sálu Národ ního domu veřejnou schůzi, na které o účelech klubu promluvil jeho jednatel, p. dr. Ant. Novotný dějinách Král. Vinohradů spisovatel p. dr. Václav Řezníček. Schůzil zahájil po 1/29. hod. večer předseda klubo p. dr. Vostrčil a uvitav přítomné, udělil slovo prvnímu řečníku. Pan dr. Novetný pravil, že klub vytkl si za úkol kritiku správy obce, by nebyla spravována bez občanstva a jednostranně. Za tím účelem chce slou- čiti všechny dobré přátelé, jimž záleží na řádné obecn správě. Klub pořádati bude v určitých lhůtách přátelské schůze, na kterých pojedná se postupně o věcecl obecně prospěšných. Schůze tyto budou míti za úče i vzdělávání obocenstva, zejmena také v ohledu poli- lickém. Politická výchova jest u nás dosud nedosta- tečná, nesoustavná a ledabylá: veřejnost rozechvěje s někdy pro maličkosti, ale velké křivdy snáší bez hlesu. Když znásilňují se české menšiny v uzaví- raném území, kdo si toho celkem všimne a naopak co stalo se, když zřídilo se na Král. Vinohradech německé gymnasium pro několik židů. A přece práce politická jest vznešená a klub se příčiní, by zjednal jí porozumění a pochopení. Dál postará se klub, by Král. Vinohrady byly vzorem české obce a byly řízeny muži nejlepšími k dobr obyvatelstva i drahé vlasti. (Výborně ! Potlesk. Pan dr. Václav Rezníček promluvil pak v delší řeči o dějinách Král. Vinohrado. Počal od prvých jich počátků, když Karel IV. založil v místech jejich vinice, aby za víno nevyvážely se peníze do ciziny a chudý lid by měl prácí a nemusil choditi žebrotou. Vinice sáhaly od Naselského údoli až k vrchu Vítkovu a v nich tu a tam stály viničné domky.
Král doktor Antonín Řezníček Vostrčil Novetný Karel Iva Naselský Vinohrady Vinica Vítkov Vino
26 article
Vylíčiv právní poměry vinic a jejich provádění, naznačil zevrubně, kde se jednotlivé viníce rozklá- daly a kdo před 400 léty byl jejich majitelem. Vinice sáhaly na východ až za nynější remisy elektrických dráh za vinohradským pivovarem a k olšanským hřbitovům. Hory viničné rozvíjely se téměř po celá tři sto- letí a měly na 2000 obyvatel. Podatkem jich zkázy byla válka třicetiletá a Král. Vinobrady utrpély nej- více za oblehání Prahy Švédy, ale ještě nezanikly Když přestala býti Praha sídelním městem a obklu- pena byla fortifikacemi, vinice mizely a přecházely do jiných rukou; noví majitelé zřizovai z nie ovocné zahrady neb proměňovali je v pole. Tí stalo se, že ze 2000 vinařů zbylo z nich r. 1729 jen 416. Zkázou vinic byl vpád Prušáků za Bedžicha Velkého r. 1754. R. 1783 zrušen také úřad berg mistra a správa vinic odevzdána císařskému úřadu vinohradskému, spravovanému královským proku- rátorem; zároveň pominuly jejich výsady. Zbyly pak jen jednollivé usedlosti, z nichž zmínil se řečník obšírně zejmena o Kanálce a její zakladateli, o sadech Vimmrových, který skoupi přes polovici plání, na nichž rozkládají se dnešní Král. Vinohrady a zřídil na velké jich části vinice Když dostavil se v Čechách hlad, dal, by zaměstna chudý zmírající lid, zkopati a srovnati skalnatou, nerovnou půdu a zřídil na ni sady a založil také pozdější »Kravin« s restaurací a trávníkem pro děti. Když r. 1848 práva vinic v okolí Prahy zrušen a Praha jejich přivtělení nechtěla, přivtěleny vinice, na př. za Štrahovskou branou, k sousedním obcím. jedině na Král. Vinohradech zřízena na nátlak jejich majitelů zvláštní obec. Vývin její a rozdělení ny- nější v Král. Vinohrady a Žižkov a rychlý rozkvét Král. Vinohradů, o nichž se řečník podrobně šítil, jsou již všcohecně známy.
Král Švéda Prušák Vinica Praha Vinohrady Čechy Žižkov