ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb6ee010-661e-11dc-8e6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 61, person 75, work 4, org 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 15. listopadu 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 315
4 article
Narauní a odpol. listy přilohami („Naněný Obzor' ve středu n „Literární Hlidka v pátek) předplácí seu Vraze v adalinislraei na měais . . . . . . 2 K — h na čivrt leta . . . . . 6 K —b s drojí donáškeu a měste K 6 n čvl 7k 50k ve finaikšcn: 2 K 80h na mlale . . . Poštout na měste k o na čterů liela s dvojí zásllkeu na něai sk čtvrt lel
5 article Před ostrým bojem v Německu.
Před ostrým bojem v Německu. Kostky jsou tedy vrženy! Spolková rada německá schválila předevčírem (12. listopadu) skoro prý jednomyslně tu zlo- pověstnou osnovu budoucího celní h tarifu německého, ba ještě ji možno-i zhoršila! Základní ustanovení původní osnovy zůstala nezměněna, avšak clo na ch me zvýšil ten chrabrý »parlament německých vlád« ještě o několik hřebů, totiž ze 40 na 60 marek, na chmelovou moučku ze 60 na 90 marek (l), na zboží jantarové ze 200 na 400 marekl! Toliko — otruby chce německá spolková rada milostivě vpouštět do Němec beze všeho cla Tím jest rozhodnuto, že německý říšský kancléř hrabě Bülow tento monstrósní tarif neslýchané bezohlednosti a troufalosti dočasné vládní politiky berlínské »ve jménu císaře« najisto podá německému »rajehstagu«, který již dnem 26. listopadu v Berlíně bude zahájen. Z toho vzejde pěkná mela v Něme- cku i po všem jeho sousedstvu. Poslyšme jen, jak touž hodinou, kdy spolková rada ně- mecká vážila své osudné rozhodnutí — v Rusku již udeřili na poplach. Vážený ruský list »Rosšija« píše Německo vsadilo při zdělávání celního tarifu svou moc a svůj osud na jedinou kartu. Nej- krvavější válka nemohla by míti tak zhoubné následky, jako když by vypukla celní válka všech zemí sousedních proti Německu, kteráž by byla po schválení této osnovy nezbytnou. Německo musí uvážiti, že jeho moc a síla nespočívá dnes jako r. 1870 v jeho armádě, nýbrž v jeho o bchodu a průmyslu. Co by se stalo, kdyby se všichni sousedé Německa od- hodlali je celními sazbami boy- kotovati? Nelze se tomu diviti, že sou- sedé Německa uvedeni byli myšlenkami o budoucnosti svých obchodních styků s Ně- meckem v rozechvění. Německo musí zají- mati především otázka: Sousedě jeho obejdou se i bez obchodu sNěme- ckem, Německo jich však postrá- dati nemůže.
Němec Bülow Německo Berlín Nout Rusko marekl
6 article
Podobně se smýšlí o tom husarském kousku celní politiky německé u nás, ve Vídni. v Uhrách, v Italii, ve Francii, po všem světě. Považme jen, kterak i ta »vezdy věrná« — Berlínu Vídeň ústy Körbrovými. dee 17. října rozčileně se ozvala! Musí věru již zle dohořívati k prstům a jíti do tuhého, od- vážíli se rakouský c. k. ministr proti Berlínu zareptati: že »nehodláme na dále hráti úlohu trpělivé ovce.e Ovšem, že se k této póse pan Körber teprv tehda odvážil, když byl před tím již jeho maďarský kollega Koloman Szel! proti tarífní té bezohlednesti »našeho nejbližšího spojence« — pořádně ostruhami zabřinkl. Zajisté Maďaři, hájíce vlastní kůže své. již se o to postarají, aby tentokráte Rakou- sko před pruským furiantstvím necouvlo na způsob trpělivě, bojacné ovce, ale výminečně zůstalo pevným. A stejně nedovolí životní hmotný zájem národa italského žádnému kabinetu krále Viktora Emanuela III., aby snesl a strpěl brutální ta německá cla a na základě jich obnovil s Německem jménem Italie obchodní smlouvu. Nadtož pak Francie, Belgie, Ho- landsko a především Rusko. To již ně- kolikráte poučilo pány v Berlíně, že ve věcech celní a obchodní politiky nedá s sebou tropiti drzě pruské žerty. Jsme přesvědčeni, že dnešní důtklivá výstraha »Rossije« nemine se v kruzích průmyslnictva německého s účinkem. To věru není žádná planá hrozba a nebytelná fráse, hrozí-li Německu ruský list celní válkou všech zemí a ptá-li se, co
Körber Szel Maďar Viktor Emanuel III Vídeň Uhry Italia Francie Berlín Německo Belgie Rusko
7 article
by bylo z německého průmyslu a obchodu, kdyby jej odvetou za chystané hrozné ty celní agrární sazby německé veškeří sousedé vůkol bovkotovali svými celními sazbami, dle hesla: Jak ty mně, tak ja tobě, oko za oko, zub za zub. — Nechť se zástupci německých vlád ve spolkové radě — jako obvčejně — servilně poddali vůli a diktátu rázného si mperator a Germanův«, však v massách německého lidu panuje o celním tomto tarifu rozhodně mínění opáčné Aneb by všechna ta opposice převážné vět- šiny německého tisku, všechny ty protestace nesčetných německých spolkův, všechno to bojovné brojení německých socialistů jakož i měšťanských živlů a stran — nemělo se bráti vázně? sNejsou to jen sociální demo- kraté němečtí, kteří jménem obecného, pra- covního lidu co nejvášnivěji zatracují tento »junkerský« celní tarif Bülowův, poněvadz jím budou strašně zdraženy všechny potraviny, takže vzejde z toho nesmírná obecná bída pracujícího lidu, zvlášť když sousední státy navzájem zavrou své hranice německým tovarům, následkem čehož na sta továren německých přijde na mizinu a na statisíce lidu dělného o mzdu. — Tuto obavu chovají také továrníci a průmyslníci němečtí, tedy kruhové kapitalistův německých a proto neobmeží se opposice proti novému tarifu celnímu v nastávajícím říšském sněmu jen na sociální demokraty, nýbrž s nimi plec na pleci operovati budou také strany měšťácké. ani národních liberálův, ani klerikálův ne- vyjímaje. Jevit se již dnes v katolickém centru rozpor mínění stejně jako mezi nacionálněliberální stranou, která jindy na slepo chodívala s vládou. Naproti tomu opět agrárníkům něme ckým nejeví se ani tento tarif ještě dosta- tečným, brojí proti němu jako proti nedo- činu a hrozí mu svou opposicí nejkrajnější.
Germanův Bülowův
8 article
Slovem, vyjma jedinou frakci konservativců, nemá v říšském sněmu německém vládní předloha nového celního tarifu dodnes nikde přátel a žádných vyhlídek na většinu. Zato mnohem spíše na tuhý odpor a houžev- natou obstrukci, která při takovém ohromném počtu celních sazeb mohla by se prověsti do nekonečna. Vskutků také nejen sociální demokraté ale i měšťansko-opposiční strany na týden před sejitím se říšského sněmu takovou houževnatou obstrukcí »až do konce roku 1902«, kdy vyprší dosavadní obchodní smleuvy Německa s cizinou, do opravdy říš- ské vladě berlínské vyhrožují. — Každým způsobem k boji dojde a vý- sledek jeho nemůže býti než tento: bud opposice říšského sněmu vynuti podstatné zmienění krutých sazeb celního tarifu a vláda i se spolkovou radou se takovému usnešení sněmu říšského podrobí, pak ale znamená to obrat celé vnitřní politiky ně- mecké v levo a dohnání agrárníkův a kon- servativců německých do tuhé opposice, aneb vláda Bülowova, držící dnes s konservativci i agrárníky, opře se vzdorně většině sněmu nesleví s krutých sazeb celního tarifu ani číslice — nuž, pak je opět spor a boj mezi vládou a většinou lidu něme- ckého a kromě toho současná celn válka se všemi sousedy Německa, se všemi téměř státy evropskými od Ruska až po Italii. — Kostky jsou vrženy: strany ně- mecké, jako vláda německá, strojí se k sou- boji, jehož výsledku širá cizina s největším napjetím hledí vstříc. Neboť na něm závisí směr obchodní poli- tiky všech evropských států, na výsledku jeho závisí hmotné blaho nebo škoda millionů lidí nevinných, pilných, pra- covitých, zvláště v tom vezdy vůči Německu — slabém Rakousku! — Proto caveant consules!
Bülowův Německo Rusko Rakousko
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (71. schůze.) Z Vídně, 14. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Poslanecká sněmovna vstupuje dneškem do pálého týdne podzimní kampaně. Nelze říci: do pátého týdne svých praci. Těch není valně. B lze pověděti, že jich není vůbec. Není v plenu, není ve výborech. Parlament je, jakoby byl učarován. Činí křečovité pokusy k pohybu, na- píná všechny sily, ale nejde to. A již bylo sly- šeti dnes hlasy, které jsou variací známé písně: »Když to nejde, nechme to!« Polská jedn excellence přinesla pověst, že bude říšská rada pro soustavnou nledělnost záhy zavřena. Pověsť do- cházela viry a bylo praveno, že se shoduje se skutečným stavem věcí, že vyhovuje situaci a ž by nikdo nemohl býti překvapen, kdyby ohláška byla brzo provázena skníkem. Na jednacím pořadu jsou pořáde ještě pilné návrhy. Romančukův o zemských vol- bách haličských vzbudil veliký rozruch. Při povaze voleb těch pochopitelný. K napjelí mezi kolem polským a třemi ostatními neodvis- lýini živly v zemi, polskými a ruskými, přidru- žilo se ještě napjelí můzi drem. Körbrem a klu- bem polským. V tomto jsou hněvy veliké a sami nejoddanější přátelé nynějšího ministorského před- sedy mezi Poláky jich netají. Vznikly ze dvpu příčin. Zarazilo, že pan dr. Körber, který seděl v předsíni hr. Kazimíra Badena, pravil, že z jeho chefa byly volby r. 1897 horší, násilnější, krvavější nežli letošní. A zarazilo, že dr. Körber mlčel, když jeho hejímani haličtí, rozumíse vesměs polští konservativci, byli poslancem Daszyúským napadeni. Zpraven o této rozmrze- losti, chef vlády a chef politické správy pro mluvil počátkem schůze podruhé.
Romančukův Polák doktor Körber Baden Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
Měně, nežli řekl ku obraně, svých podří- zenců, říci nemohl. Dle stenografického proto- kolu je sice napsáno »pochvala u Poláků«, ale fakticky tito rozcházeli se nespokojeni, jak přišl ministra poslouchati, a páter Pastor později dal jejich nevoli rozhorlený projev. Ostatni skoro 4hodinná rozprava o této zá- ležitosti odbyla se výhradně mezi Poláky sa- mými. Poslanec Olševský, se strany haličsko- lidové, mluvil svojí mateřštinou, jazykem tedy podle poslední řeči posl. Jaworské ho »převalné většině sněmu nesrozumitelným« — a hle! veliký kruh poslanců skupil se kolem něho, ale — Poláci meli účastenství v něm ne- hojné.n Roli obhájce kola polského převzal pro- Vělovějský; měl dnes první a poslední debut. Za nedlouho vstoupí do ministerstva vy- učování a vzdá se mandátu. Škoda, že svoj výmluvnost, kterou vyniká zajisté nad všechny svoje kollegy, dal do služeb věci problematické litujeme také, že nezůstane poslancem, aby mohl užiti talentu svěho pro spory čestnější. Jakousi sensaci vzbudila replika hr. Voj- těcha Dědušického, kterýž, opustiv meze debaty zabýval se poměry vídeňského parlamentu ke sněmům zemským a jejich úpravou. Pravil: »Má říšská rada předpisovat zastupitelstvům zemským způsob, jakým vyšetřovati mají volby zemské? Má vídeňský parlament býli povýšen na rozhodčího jednotlivých stran v královstvích a zemích ?« O Polácích a jich poměru k Ra kousku vykládal s největším pathosema hlasem nejpovýšenějším, až jeho přátelé mu demonstrativně tleskali a někteří jej ve sně- movně celovali. Z návrhu Romančukova zamítnut by požadavek po dosazení parlamentn komise pro zemské volby haličské a po zří- zení zvláštního soudu pro záležitosti volební vůbec a schválen toliko postulát po zá- koně proti volebním nešvarům. —
Polák Olševský Romančukův
11 article
Jest tu zkušenost, že sensace ohlášené, čím častěji se o nich mluví, tím spíše pozbývaj účinku. Tato pravda se osvědčila na novo. Ko- nečně došlo na pilné návrhy o církevních vě- cech a celá otázka jest odbyta. Není mezi nimi žádné vnitřní souvislosti, a proto důvodně bylo naléháno posl. Brzorádem, aby nebyly slu- čovány v debatě jedné. Sněmovna však po přání presidenta hrab. Vettra rozhodla v opačném smyslu. Svoje ná- vrhy odůvodňovali poslanci dr. Erler a dr. Eisenkolb, onen tiše, hlasem sotva slyšitel- ným pro nejbližší své okolí, tento hlasitě a lo- mozně, ale dojem byl stejný: věcná nuda jako při drobném, šustivém, neutuchajícím dešti. Veselé intermezzo bylo jediné. Chabařovský Germán dr. Eisenkolb velebil totiž protestantské národy jako mravně lepší, naproti tomu však katolické jako mravně pokleslé. K oněm počítal také obě republiky burské. Tu bylo naň však zvoláno: »Což pak Anglie? Ta přece není také katolická!« Dr. Eisenkolb oeitl se ve veli- kých rozpacích a chtěl si pomoci z nich z brusu novou zprávou, kterou prý dostal z Říma, že velříše britská padá v osidla Vatikánu, což vzbu- dilo velikou a důvodnou veselost. Druhá episoda, která se udála za řeči vše- německého mluvčího, byla nadmíru bouřlivou Četl skoro celé tři hodiny z četných brožur knih, které prý váží dohromady 140 kg. Dr Žáček, který právě předsedal, po dvou hodi- nách jej upozornil, že k takové lektuře musí míti souhlas presidia. Soudruhové Eisenkol- bovi vrhali se na dra. Žáčka co nejneurvaleji.
Brzorád doktor Erler Eisenkolb Germán Eisenkol Žáček ko Anglie Řím Vatikán kg
12 article
Volali na něj: »Musíte kušovat, sice vám ho- díme 30 pilných návrhů!« Posl. Franko Stein běžel ihned k estrádě předsednické a cpal dru. Žáčkovi papír, pravě: »Tady máte jeden, zejtra dostanete jich 29.« Když pak dr. Žáček od- větil, že návrhy se podávají na začátku schůze a na konci, nikoli však během schůze, Stein na něj volal: »Vy holomku!« Druzí Všeněmci při- zvukovali Steinovi: »Vy hlupáku, vy padouchu, to dovede jen Čech.« Vzrušení v zasedací síni bylo nesmírné a hluboké. Když pak dr. Eisen- kolb dokončil, byl posl. Stein donucen svými přátely veřejně odvolati urážky, učiněné dru. Žáčkovi; pravil, žejich lituje a že prosí sně- movnu za odpuštění. Žádal však zároveň, aby dr. Žáček odvolal důtku, kterou mu udělil také aby projevil politování, že způsobem pří- krým jej odbyl a posílal z presidia na jeho místo. Dr. Žáček však co nejrozhodněji ode- přel, namitaje, že odbyl-li skutečné p. Franka Steina tonem poněkud příkřeji, byl jím k tomu donucen. Sněmovna se pak odročila do úterka. V loži, vyhražené sněmovně panské, seděl celé odpoledne bývalý ministerský předsedaa nynější místodržitel ve Štyrsku hr. Clary. Pa- trně si myslil: »jsem rád,l že jsem venku.« Zdali si také myslil »ne bis in idem«, nevíme.
Posl Franco Stein Žáček doktor Stein Čo Eisen Claro Štyrsko
13 article
Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dop. Ministr financi podal předlohu o výhodách pro budovy se zdravými a levnými dělnickými byty. Povoluje se 24letá berní svoboda budov po- drobených třídní dani domovní; poplatkový ekviva- lent snižuje se ze 3 na 11/2 proc.; povolují se úlevy výdělkové daně dle § 85. zákona o příjmové dani společnostem, jež staví a pronajímají dělnické byty. Předloha obsahuje rozličná pravidla zdravotní a mravní — mezi nimi oddělení bytů pro svobodné mužské a ženské, maximální a minimální rozměry bytů, stálý dozor na provedení všech těch opatření. Výhody povolují se jen takým budovám, jež věnují se na 50 let za dělnické a p. byty. Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy Klofáčův a sp. na výšetření jmění mrtvé rukya zvláště klášterů v Rakouskul Návrhy poslanců Hofera a sp. na opětné příjetí v Čechách propuštěných poštovních výprav čích a povolení 1/4leté výpovědi až do konečné úpravy právních a služebních poměrů jejich a po loketském příspěvku na zřízení reálky: — Nowaka a spol. za zrušení malé a zavedení třídní loterie v Rakousku; Dotaz y podali poslanci: Cinger a spol. p poměrech u okr. nemocenské pokladny v Chlumci — Kittel a spol. po jednání koncesionářů stavby železnice z Postoloprt do Rakovníka a zřízení sta- V drobnémí prodejí: raaní čísle o sobě . . . ra 8b odpoladní . . . za 2k ve alialkách na vsakovš rauní čtslo. . . . . . . . sdpoleduí . . . . . . . . Sh Inserat platí se hotové napřed. Piežplaceni s isserty přijíná sdnísi- stracs v Mazlanské ulici č.s.
Klofáčův Hofer Nowak Cinger Kittel Čechy Rakousko Chlumec Postoloprty Rakovník Mazlanský ulice
14 article
Tam nacházají se též režskee. tiskárna s ezpedice „Národnich Listá“. Bukopisy se nevracejí- nice nedaleko Opočna: — Niesig a spol. po ná- hradě za škody způsobené ostrou střelbou vojskv severních Čechách; — Sokol a spol po chování se úřadnictva ústecko-teplické dráhy k českým cestu- jícím: — Kliemann a spol. po prodeji dvojjazyč- ných poštovních lístků v Krýrech: — Hybeš a spol. po chování se okr. hejtmana kladenského k de- legátům tamější nemocenské pokladny: — Schalk a spol. po domnělém odstrkování Němcův u staveb- ního ředitelstva státních železnic; — Hanních a spol. po zavedeném vyšetřování proti třem oso- bám pro podpis petice o zavedení starobního a inva- liditního pojišťování a poměrech lampářův a j. n ústecko-teplické dráze: — Holer a spol. po vě- zenských pracích na újmu maloživnostníků a po če- ském vyzvání, zaslaném německé obci stran zapra- vení vojenské taxy: — Chiari a spol. po obsazení předních míst v poradním sboru a ředitelství pro stavbu vodních dráh: — Licht a spol. po obchodu s uhlím ve spojení s Uhrami, aby byla hájena do- mácí výroba; — Choc a spol. po afféře záložníků dra. Ošťádala a Biny, nalehajíce na jejich bezodkladné propuštění z vazby Potom rokovalo se dál o pilnosti návrhu posl. Romančuka stran haličských voleb.
Národnich Hybeš Němcův Ošťádal Bina Romančuk Opočno Čechy Uhry
15 article
M.-p. dr. Körber, vyžádav si slovo, praví, že jeden z řečníků užil vůči státním úřadníkům tonu, proti němuž se musí ohraditi. Pokládá za svou po- vinnost všechny nenáležitosti odkliditi a veřejně se prohlašuje za odpůrce všelikého okrašlování; ale zrovna tak je odpůrcem všelikého obviňování bez- branných a nepřítomných. Musí vziti úřadníkyv ochranu již proto, že takové obvinění je s to způso- biti, že by úřadníci pozbyli důvěry, které je třebau vykonávání jejich povinností. Nemá býti pochybnosti o jeho tvrzení, že přednesené stížnosti vzhledemk provádění voleb svědomitě a přísně budou vyšetřeny. Potom vykládal, jak výšetřeny jsou dva případy a žádá, by z této ukázky sněmovna posoudila, že přísně a svědomitě případy ty jsou vyšetřeny a bez- pečila se, že administrativa hledí zcela určitě a jistě plniti svou povinnost Posl. Olševský prohlašuje, že by se sedlá- kům haličským spíše hodilo jednati o tomto zákoné na sněmu zemském. Polská strana lidová podporo- vala však návrh posl. Romančuka, protože jest pře- svědčena, že opposiční strany by byly na haličském sněmu zemském majorisovány a terrorisoványa protože nepřístojnosti, na které si stěžuje návrh Ro- mančukův, trpí také opposiční strany polské.
doktor Körber Posl Olševský Romančuk
16 article
Podepsali jsme návrh a budeme proň hlasovat, ač nemáme naděje, že by prošel. Jsme přesvědčeni. že vláda dala Halič v šanc »stančíkům«. Podobné zlořády dály se ve východní i západní Haliči a proto nemají rázu národního, ale sociálního. Vyzývá vládu, aby dala přednesené stížnosti zevrubně vyšetřiti. (Bravo! Posl. Cvikliňský obracel se proti vývodům ruských řečníků a poukazoval k tomu, že sám na- vrhovatel Romančuk přiznal, že při posledních vol- bách haličských nedošlo k násilnostem. Také Poláci jsou pro poctivý boj a přihodily-li se nesprávnosti, jsou sami ochotni vystoupiti proti nim. Ale sněmovna není povolána souditi v takových věcech, již proto ne, že jí scházejí všecky spisy. Jen haličský sněm je povolán rozhodovati v takových záležitostech. Vláda prohlásila, že jest ochotna stíhati přehmaty nepravidelnosti, přihodily-li se. Řečník snaží se do- kázati, že také na straně navrhovatele udály se různé volební zlořády, které lze omluviti jen částečně váš- nivostí. Prohlašuje jmenem polského kola, že sou- hlasí s návrhem dra. Pacáka, aby pilný návrh byl rozdělen. Poláci budou hlasovati pro pilnost druhé části a zamítnou část první a třetí. Posl. Dašiňský polemisoval s vývody mini- sterského předsedy a prohlásil: Nesmíme používati své immunity k útokům na bezbranné a nepřítomné.
Posl Romančuk Polák Pacák Dašiňský Halič
17 article
Avšak okr. hejtmani nejsou bezbranní, tím je utisko- vaný lid. Haličské opposici nejedná se také o útoky ale o obranu. Řečník obrací se na konec proti posl. Cvikliňskému, pravě: Tolik Excellencí, tolik magnátů, tolik stranníků tam sedí a nikdo se neujal slova. Šlechtice musí bránit universitní professor dr. Ludvik Cvikliňský. Pane professore, nedejte se užiti za sta- tistu proti nám, není to ani praktické. Šlechtici ne- budou dlouho míti příležitost vyznamenávati a od- měňovati vás krásnými mísly, lépe je přidržeti se štrokých mass lidových. Posl. Sehrott na to navrhl konec debaly. Návrh byl přijat a prolože nebylo dalšího řečníka pro návrh, byl zvolen hlavním řečníkem protivník návrhu a to posl. hr. Dědušický. Posl. hr. Dědušický polemisoval s Dašiňským. vytýkaje mu nedostatek informací k podezřívání. Kdyby pilný návrh byl přijat, parlament přestoupil by meze své oprávněnosti, zasahuje do práv a vý- konné moci. V tomto parlamentu zažilo se mnoho věcí, tak že se ani neví, může-li se většina po své vůli na něčem usnésti. Parlament pozbyl udavačstvím a demagogií vě- domí své síly proti vládě. Parlament nemůže před- pisovati zemskému sněmu, jak má zkoumati volby. Má snad býti rozhodčím mezi stranami jednotlivých korunních zemí? Socialisté měli by si vážiti parla- mentu jako mocné zbraně, jíž moňou něčeho dobýti.
doktor Ludvik Cvikliňský Posl Dědušický Dašiňský
18 title
FEUILLETON.
19 article Na horní Vltavě.
Na horní Vltavě. Iledímeli v Praze na naši Vltavu, uklid- něnou a rozšířenou, tvořici hladinu »jako zreadlo v salonu«, v niž zvlášť za jasné noei měsíčné odráží se tisíce světel, věží a věžiček, neřekli bychom, že to tatáž, klerá 25 km. výše jeví se nám jako prudká, skotačivá šuihlá dlv- čina prostovlasá, jež si vesele poskakuje, šumí a pěníc mezi příkrými stěnami skalními a jen po proudu volně nese vory a jednoduchá pla- vidla. Jest podivno, že řeka středem Čech k srdci země tekoucí nedala se již dávno skrotiti a že údolí její nestalo se přirozenou cestou z jihu českého ke hlavnímu městu. Již i Sázava otevřela malebné své břehy železné dráze a klidnými jindy Pikovicemi neb pod zbořeným kostelcem ozývá se tichem lesním hvízdot lokomotivy. Údon Vltavy zůstává opušténo, nad Ště- chovicemi možno říci je už neznámo, nepří- stupno. Vždyť do r. 1742 ani do Chuchle ne- vedla cesta poděl řeky, pro skály až k samě řece sahající, až Franeouzi, zřizujíce pohodlnější vojenské spojení mezi Zbraslaví a Prahou pře- kážky odstranili a silnici založili. Od té doby změnilo se ovšem mnoho na obou březích jako na Rýnu spějí na kus cesty po obou březích vlaky, silnice netrhne se povozy a ve- locipedisty, jimž silnice zbraslavská zvláště se zamlouvá, A na řece jest teprv živo! Vory lodky, parníčky a parníky brázdí zde hladinu již podmaněnou, hrázemi sůženou. Divoká dívčina navigačními náspy jako kor- setem spoutaná, způsobně nese všechna tato plavidla po prouduc i proti vodě. Leda u Mo- dřan snad proudem klade překážku veslování.
Franeouh Vltava Praha Pikovice Chuchle Zbraslav Rýn km
20 article
Tak byla první meta pro vpády výletníků získána. Ale též průmysl hlásí se ke svému právu, nepřidávaje krajině ani půvabu ani ozonu. Skály o tom vypravují. Není v celé Evropě vhodnějšího místa pozorovati zajímavé převraty a uložení vrstev, nežli se oku nasky- tují plavbou po našem parníku. Ještě tu stojí očernalá skála vyšehradská. z drobné břidlice složená! Dlouho-li však Nová silníce pod Vyšehradem otevře snad nový pohled do složení skal. Starobylá patina tvoři se na povrchu skal stoletým hlodáním větrů bujením rostlinek, ovzduší však zmizí. Jest tomu ovšem dávno, kdy branické skály byly mohutným prahem na příč řeky po- loženým, jehož pokračování na druhém břehu lze dnes u »Výskočilky« pozorovati. Vltava tu mo- hutným slapem v údolí ještě neobydlené se Mítila. Jsou však pamětníci, kdy osad Dvorce a Branika téměř nebylo a skály, výborně »staro- městské vápno« poskytujícl, sahaly skoro az k řece. Ve vápencích těchlo, zvláště černých, jemnozrných a poněkud hlinitých vyskytují s hojně zkameněliny praobyvatelů bývalého silur- ského moře. Všem Pražanům jsou běžny názvy orthoceras, trilobt, graptolit a pod. Kdo pustí se jednou, provázen znalcem, do zajímavých skal hlubočepských, k sv. Prokopu a Chuchli s kladívkem geologickým, toho mocně zaujme půda klassická pracemi Barrandovými. Jinak má se ovšem s půvabem idylly údolí svatopro- kopského a hlubočepského. Značná spotřeba vápenného kamene pro cukrovary, vápenice cementárny, jež mění údolí jako na Javě v údolí smrti, nemilosrdně kouše skály vápencové, jež nechrání ani staré legendy o poustevničení svatých v jeskyních. Co lopota a ruch doby zde na dolním toku zkazily, třeba tedy hledati výše na Vltavé. Ješté
Skála Pražan Barrandův Evropa Vltava Chuchle Java
21 article
do nedávna počínala zde idyllická příroda. Na Závisti stála jen hájovna Zalužanka, upominajíeí na osvíceného učence XVI. století Adama Zalu- žana ze Zalužan, v příčném údolíčku krčil se Jarov a pozvolna pracoval koly svými proti proudu mezi příkrými skalami parník. V leté mnohdy parník uvízl již u Vraného. Avšak ruch počíná se buditi i v části Zbraslav-Davle. Pohledněme na skály, jež si řeka zde pro- rvala tvrdými horninami. Za jakou as dobu ? Nelze ani příbližně určiti. Chronologie geologická má se k časomíře historické jako vzdálenosti hvězd k lokti pozemskému. Ze skal vymizely zde stopy bývalého života, náležejí pásmu brdskému. azoickému, které Barrande čítal sice jako etáži B ještě k siluru, dnes však všeobecně útvaru prahornímu se klade. Huronské fyllity, jak bři- dlice ty se nazývají, byly předmětem různého výkladu. Barvy jsou různé, jevíce na lomutu hedbávný, tu polokovový lesk; na blízku žuly stávají se vždy zřetelněji krystallinickými. Ni nepoukazuje na to, jsou-li usazeninami z moře, leda hlinitá součástka břidlic, jež pochází z bahna prahorních moři. Břidlice by snad rychleji větráním braly za své, kdyby nebyly prostoupeny žilami tvrdšího porfyru, který v stavu vyvřelém štěrbinami břidlice pronikl a nyní namnoze jasnější barvou od okolní hor- niny se odlišuje. Kámen tento se právě čile láme, jak vidíme na levém břehu proti Vra- nému u Strnada, pak ve velkém lomu u Davle, proti ústí Sázavy položenému. Horniny vránského porfyritu používá ses zálibou zvlášť k vodním stavbám na hráze, které řeku doprovázejí. Údoli čilými pracemi na vodě i draham železnými nechci říci oživlo, ale pozbylo své opuštěnosti. Ještě zde krouží ostříž nad skalami a ob- jeví se sraka na stráních k Trnové. Na vode
Adam Zala Barrande Strnad Zalužany Jarov Zbraslav Davle
22 article
však viděti stále v práci lodi, (vlastně speciálně šify) naloženě kamením, pontony, jež vytahuj kameny z řeky a slyšeti jest rány, jimiž skály se trhají. Dráha nepřispěla valně ku pozdviženi krajiny; jest doprava zboží i osob velice primi tivní a zdlouhavá. Nicméně kdo dříve mohl tal snadno navštiviti půvabná příčná údoli u Mě chenic neb u Libříce? Davle v posledních letech činí též pokroky má upravené nábřeží a poskytuje i letní byty Spojení s parníkem bylo po celě léto pravidelné, Tedy druhá meta pro proud Pražanů byla by získána. A nyní výše ke Štěchovicům, k Proudům a pak do světa nežnámého. Spád má Vltava největší mezi Podolskem a Štěchovicemi (1.25 na 1 km.); průměrnou rychlost v Proudech 2 m za sekundu, u Štěchovic 1.3, v Praze jen 0. 4. Veliké nánosy štěrku u Ostrova, na Korbelce u Štěchovic a jinde svědčí o dravé síle řeky rozvodněné; na Ostrově celý kus zdi bývalého kláštera během několika lel odnesen byl o několik metrů doleji. Do Štěchovie jest již spojení se světem nejisto. Menší voda zamezuje zhusta parníkům dostihnouti konečné stanice; dráha tu nevede, silnice jest v inundaci, poštovní spojení obsta- rává pěší posel. Parník nemaje konkurence (jako do Davle) ani nedbá přiliš, a zvlášť trapná jest pro celé okolí Štěchovie vždy nejistota, pojede-li parník či nic. Jednoduchý optický signál, neb telegraí spravil by věc, ale jest podivuhodná netečnost ku krajině, přece jen 25 km. od Prahy vzdáleně ! Jest vůbec podivno, že Vltava tekouc středem Čech k srdci země nestala se přiroze- nou cestou z jihu ku hlavnímu městu. Ovšem že technické obtíže usplavnění jsou ohromněa jest třeba poněkud skepticky pohlížeti na pro- vedení nových plánů úpravy řeky z Budějovic
Pražan Davle Štěchovice Vltava Praha Ostrov Štěchovie Čechy Budějovice Korbelka u Štěchovice km
23 article
ku Praze. Čeho se však leká při dobré vůli moderní technika, která provedla smělejší a velkolepější práce — jinde? Snad i uměle odslrkovaná celá tato krajína středních Čech, neznámější a nepřistupnější nežli centrální Afrika, dočká se svého oživení a ocenění. Vše to ovšem není na úkor velkolepé přírody, jejíž obrázek bych zachytiti chtěl, dřive nežli tu na- stanou práce trhanů na regulaci řeky. Ovšem že štědrá přiroda zde není dary svými, poskytujíe více kamení nežli chleba. Snad bývalo jinak, když ještě zlatonosný zeleno- kam od Jilového, jenž napříč skrze Sázavua Vltavu na Štěchovice, k Slapům, v Kobylich drahách atd. se táhne, poskytoval skutečně neb sliboval zlato. Zlato, jež dávno zmizelo; před- kové je roznesli, a snad již Jan Lucemburský na dobrodružných cestách v cizině je probil. Epigonům nezbývá nežli geologicky studovati někdejší nalezišté a stopy dolování. ) Podobné stopy vidíme hned na úpatí skal- ního hřebenu mezi Sázavou a Vltavou u Davle. Vystoupíme-li po cestě do skály vtesané na vrchol hřebene, nalezneme zde stopy valů a hradu ne- známého jména a původu. V naši historii vůbec vyskytuje se několik obdobi, kde všechna kon- tinuita přirozeného vývoje byla přetržena. Také historie kláštera na Ostrově proti sv. Kilianu, kolem něhož parník nás pomalu unáší, jeví mnohé mezery. Zajímavým místem jest Ostrov dosud, s jeho sporými troskami; nalezáme tu však dosud úlomky ozdob gothických, ornamentu ze sliveneckého mramoru a pod. Ostatně nenl Ostrov více ostrovem, ano rameno na levém břehu hrázi jest odděleno, by řeka stala se splavnější. Blíže kostela sv. Kiliana jest otevřen *) Viz pečlivou práci dr. Jind. Barvíře: O vý- skytu zlata na některých důležitějších naleziskách českých. V Praze 1896. Nákladem královské české společnosti nauk.
Jilový Vltava Jan lucemburský Kilián svatý . Kilián doktor Jindo Praha Čechy Afrika Štěchovice Slapy Sázava Vltava Davle