2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. listopadu 1901. Číslo 314.
4
article
Usneseno formulovati § 12., týkající se vyloučení
některých míst a obvodů tak, aby v jisté době jistá
místa a jisté obvody mohly býti z obchodu podom-
ního vyloučeny.
Rokování přerušeno při § 17.
5
article
Berní výbor rokoval večer o dani z jízd
Berní výbor rokoval večer o dani z jízd
nich lístkd.
Posl. Doblho!! žádal, by se odsíranily kru-
tosti předlohy, má-li se jednat o předloze zevrubně
Zvýšení tarifů státních železnic neprovede se, pro-
tože odporuje tendenci, na niž poukazovalo se při
postálňovací akci.
Posl. Dobošiňský myslí, že by bylo stiženo
nejvíce obyvatelstvo městské.
Poslanec Heimrich soudí že, postátní-li se
severozápadní dráhy, zjednala by se rovnováha v
správě státních dráh. Bude hlasovati proti předloze.
Poslanec Byk poukazoval na zlé následky za-
mýšlené daně pro Halič a přimlouval se za zavedení
IV. třídy na železnicích.
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk dovozoval
nutnost předlohy. Přebytky minulých let jsou tytam
a budoucně jich pro nové výdaje nebude. V roz-
počtu schází úhrada a proto musí se opatřili. Do-
poručuje předlohu vůbec a zvláště formální návrh.
aby přikázala se nejprv odboru.
Posl. Dyk prohlašuje, že jeho strana bude hla-
sovati proti předloze z příčin politických.
Posl. Formánek opřel se předloze z příčin
národohospodářských; rovněž posl. Völ kl.
Konečně přijat návrh, aby se předloha přikázala
odboru a tento potom zvolen.
Posl
Byk
doktor
Böhm
Bawerk
Dyk
Formánek
Halič
6
article
Sociálně-politický výbor rokoval o úpravě
praeovních poměrů při režijních stavbách že-
lezničních.
Posl. dr. Fořt navrhoval změnu § 7., aby usta
novila se výslovně 10hodinná práce.
Ministr dr. Wittek dovozoval oprávněnost § 7.
odst. 1. a vyslovil se protí stanovení 10hodinné práce
v zákoně, jenž má zvláštní účel. Žádá, by se přija
§ 7. dle předlohy.
Posl. Kink opřel se zkrácení normálního pra-
covního dne; Eldersch navrhoval Shodinnou
práci a propadne-li jeho návrh, ať ustanoví s
obecnou práce 10hodinnál Stein je pro 10hodinnou
práci; Šrámek připojuje se k Elderschovu návrhu
Holstein doporučoval § 7. dle vládní předlohy;
Axmann podporoval zavedení 10hodinné práce.
Ref. posl. dr. Fořt opřel se navrhovaným
změnám Elderschovým.
Při hlasování propadly navrhované změnya
a § 7. přijat dle vládní předlohy.
Posl. Eldersch ohlásil své návrhy jako
minoritní votum, načež byla schůze skončena.
Posl
doktor
Fořt
Wittek
Eldersch
Stein
Šrámek
Elderschův
Holstein
Axmann
7
article
Schůze slovanského studentstva
ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu.
V místnostech Besedy, která se nalezá za
parlameniní budovou, konala se dnes večer
valná hromada veškerého slovanského student-
stva na vysokých školách vídeňských v příčině
zřízení moravské a jihoslovanské universitya
v příčině postátnění polského gymnasia v Tě-
šíně. Účastenství bylo nadmíru hojné. Dostavilo
se Čechů, Chorvatů, Poláků, Rusů, Srbůa
Bulharů přes 1000. Klub poslanců českých
zastupovali poslanci: Dr. Brzorád, Ho-
vorka, Reichstädter, Bečvář, Ja-
roš, Kratochvíl, Udržal, Hájek,
Maštálka a Sokol. Klub konservativních
velkostatkářů zastoupen byl rytmistrem Radi m-
ským. Za národní sociály přišli posl. Černý
Choc a Fressl, za české agrárníky posl
E. Hrubý. Za ruské poslance prof. Bar-
viňský; za poslance jihoslovanské: Povs ,
Robič, Spinčič, Biankini, Žičkar,
Žitník, Pogačník, Berks, Píeifer,
Fernjančič, Ferri, Ploj a Tavč ar.
Posl. dr. Pacák a dr. Kramář se omlu-
vili. Poslaneům slovanských stran byly uspořa-
dány nejsrdečnější ovace. Napřed mluvili řečníc
z kruhů studentských, kteří odůvodňovali na-
vržené resoluce. Tyto se týkají: 1. žádostiz
zřízení jihoslovanské university; 2. protestu
proti universitě vlašské; 3. žádosti, aby vy-
svědčení vydaná universitou záhřebskou platila
ve všech zemích cislajtánských; 4. žádosti z
zřízení university moravské; 5. žádosti o po-
státnění polského gymnasia v Těšíně; 7. po
měrů na vídeňské universitě; 8. organisaee
veškerého slovanského studentstva na vysokýeh
školách vídeňských.
Všechny tyto resoluce byly schváleny za
velkého nadšení jednohlasně. Když předseda
tázal se shromáždění, kdo jest proti nim, bylo
voláno z řad poslanců: »Körber,« což prová
zeno hlučnou veselostl.
Čecho
Chorvat
Polák
Rus
Bulhar
Brzorád
Reichstädter
Kratochvíl
Udržal
Hájek
Maštálek
Sokol
Radi
Choc
E Hrubá
profesor
bar
Spinčič
Biankini
Žičkar
Žitník
Pogačník
Berks
Píeifer
Fernjančič
Ferri
Ploj
Posl
doktor
Pacák
Kramář
Körber
Vídeň
Těšín
Robič
Tavč ar
8
article
Přijato také memorandum, které se odevzdá
rektorovi university a které zní: »Prolože slo
vanští studenti nazýváni jsou svými soudruhy
»hosty«, prolestují proti tomu, aby pokládán
byli za hosty a žádají rektora, by prohlásil,že
hosty nejsou.«
Požadavek o moravské universitě odůvod
ňoval místopředseda českého spolku akademi
ckého, právník Lengsfeld, který pravil
Uznáváme požadavek Slovincův oprávněným,
neboť sami pociťujeme nedostatek péče vídeň-
ských vlád o naše potřeby kulturní. Naším
přesvědčením jest, že university mají býti stře-
diskem veškerých kulturních snah a praci. Ta-
kového střediska jest třeba na Moravě. U nás
nejlépe se daří vývozu dobrých českých hlav
do ciziny. Proti tomuto vývozu pomohla by
druhá universita. Na vídeňské université stn-
duje z Moravy samé 1600 posluchačů, ze kte
rých jest dobře počítaných 600 Čechů. Protc
stavíme se po bok slovanským národům a žá-
dáme od nich podpory, kterou poskytneme také
jim. Řečník navrhl tuto resoluci:
»Jsme přesvědčeni, že vybudování školstv
jest podmínkou národní Jexistence. Proto vyzý-
váme slovanské kluby v parlamentě, abyse
zasadily u vlády o zřízení druhé české univer-
sity.« (Hlučný pollesk.)
Požadavek za převzetí soukromého pol
ského gymnasia v Těšině do státní správy odů-
vodňoval předseda polského akademického spolku
Václav Biliňski, který pravil: Podporujeme
Cechy i Slovince a žádáme tolikéž od nich při
postátnění gymnasia téštnského. Nemůže být
ke cti státu, že nemůžeme se učiti na svých
universitách, ale ještě menší cti jest, že se ne-
můžeme vzdělávali na svých školách středních.
Lengsfeld
Slovincův
Čecho
Biliňski
Morava
Těšina
9
article
(Hllučný souhlas.)
Nechceme provozovati nižádnou politiku,
ale ze všech hrdel našich a ze všech prsou
našich ozývá se hlas: »Spravedlnost«. (Hlučná
pochvala.)
Chorvat Dimitrievič z Bosny, formu-
loval program vzájemnosti slovanských poslu-
chačů na vysokých školách vídeňských stručně
takto: 1. Národ pomáhá národu při domahání
se jeho požadavků; 2. národ raduje se z pro
spěchů národa, neboť pokrok jednoho jest zá-
roveň pokrokem druhého; 3. národ nebrání vy
voji národa druhého a nechce se vyvíjeti na
škodu druhého; 4. pomáhejme všichni Slovákům
proti tyranům maďarským, neboť stejné právo,
jaké mají Maďaři na Rjeku, mají Turci na Pešt
(Hlučná veselost a pochvala.)
Když byli domluvili zástupcové jednotlivých
národů slovanských ze středu studentstva, ujali
se slova zástupcové národů slovanských z kruhů
poslaneckých.
Nejdříve promluvil místopředseda klubu po
slanců českých na říšské radě dr. Brzorád.
Uvítán byl dlouhotrvajícím potleskem a voláníma
Na zdar ! Sláva Čechům! Pravil: Co nejsrdeč-
něji děkujeme za vaše pozvání. Vyhověli jsme
mu milerádi a nemusíme vás teprve ujišťovati
že pokud jde o tužby jihoslovanských národů.
poslanci čeští, jako věrní přátelé, státi budou p
bok Slovincům a Chorvatům (Hlučný soublas)
neboť jejich boj jest také bojem naším. (Hlučný
souhlas.) Musíme postupovati ruku v rucea
podporovati druh druha; co jednomu jest ku pro-
spěchu, bude ku prospěchu také druhému. Jest
psáno v základních zákonech, že všichni náro-
dové jsou rovnoprávní a mohou se vzdělávati ve
svých školách. Žádáme-li však je, praví se nám
To jest politika vyděračská. (Hlučný potlesk
pochvala.)
Chorvat
Dimitrievič
Slovák
Maďar
Turek
doktor
Brzorád
Čecho
Slovinec
Bosna
10
article
Ještě žádný národ nejednal tak frivolněse
svojí ústavou jako Němci rakouští. (Hlučný
souhlas.) Říkají, že stojí kulturně výše nežl
my, my že jsme infariorní. Jsme-li skutočně
inferiorními, měli by nám dáti hodně škol,
abychom se polepšili. (Hlučná veselost a po-
tlesk.) Naši němečti krajané, kterým věru ni-
kdo z nás jejich škol nebere, nevzali své su-
periority z Rakouska. Mají tuto valnou části
z Německa. Kultura našich německých sou-
kmenovců jest ostatně zapsána v protokolech
poslanecké sněmovny. (Hlučný souhlas.) Jest
to superiorita sprostoty a nízkosti. (Hlučná
veselost a souhlas.) Chceme-li školy my, pak
Němci namitají, že to nejsou školy kulturní,
nýbrž školy bojovné. Žádají-li však sami školy,
ha také dokonce v obcích ryze českých, jako
na př. na Král. Vinohradech, jsou to školy
kulturní. (Hlučný souhlas.) Národ, který chce
býti svoboden, ale národu druhému svobody
nepřeje, nestojí na morální výši a boj, který
se vede proti takovému národu jest bojem
spravedlivým. (Souhlas.) Proto jsme přesvěd-
čeni, že domůžeme se v boji tom vítězství.
Němec
Král
Rakousko
Německo
poslanecký sněmovna
11
article
Jsme rozradováni, že vystupujete poněkud agres-
sivně. Vždyť jest to boj za naše práva, ne-
máme tedy žádné příčiny, abychom se choulili
a krčili. (Hlučný souhlas.) Volal li nedávno
dr. Bareuther, vůdce Všeněmců ve sněmovně,
že Rakousko buď bude německé, anebo ne-
bude vůbec, odpovídáme: Rakousko bude bud
spravedlivým ke všem, anebo nebude. (Hlučný
potlesk. Všichni přítomní poslanci gratulují řeč-
níku.)
Posl. Černý praví: Sympathie, kterým
byli češti poslanci uvítáni, platí zajisté českému
národu. Vítám vřele nynější okamžik, nebot
jest dokázáno, že se dovedeme sejiti, chceme-
mluviti o svých bolestech. Tento okamžik jest
zároveň důkazem, že jest v nás ještě dosli
stly. Ta, bohužel, musí býti podporována teprve
násilnými akty, které na nás Némci páchajl.
doktor
Bareuther
Posl
Rakousko
12
article
Bojujeme o základní podmínky, bojujemeo
uskutečnění ideje svobody a lidskosti. (Hlučný
souhlas.) Školy musí býti chrámem humanity,
ve kterých se pěstuje naše solidarita a ve
kterých se posílní naše mohutnost, naše lidská
existence, na niž máme právo. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Reichstědter: Jako zástupce
české Moravy prohlašuji, že dívá se na snahy
Jihoslovanů se stejného stanoviska, se kterého
sama česká Morava vede boj za českou uni-
versitu. Cesta k ní jest ještě daleká a boj bude
zajisté ještě tuhý, protože vláda neuskuteční
ani to, co slíbila pro brněnskou českou techniku.
Rečník provolává jihoslovanské universitě » Živio!e
a české universitě na Moravě »Na zdar!«
Posl. dr. Ferjaněič: Byli jsme zde
dnes svědky, jak solidarita slovanská ukázala
mocnou sílu pro uskutečnění university jiho
slovanské a university moravské. Budou-i
všichni činitelé neunavně čilými, potom do-
sáhneme čeho potřebujeme pro kulturní svů-
pokrok a národní své bytí. (Hlučný souhlas.
Němci namitají proti nám, že prý chceme mll
universitu, když nemáme ani středních škol
Pánové, to jest farizejství. (Hlučný souhlas.
Napřed se činí překážky, abychom žádnýeh
středních škol neměli a potom se říká, že žád-
ných nemáme. O střední školy ostatně nejde,
nýbrž o to, zda-li v národě našem jest tolik
mládeže, by naplnila vysokou školu. Tato otázka
jest dostatečně zodpověděna účastenstvím v dnešní
schůzi. (Hlučný souhlas.) Druhá otázka jest,
zda-li se najdou docenti pro naši universitu.
Na tuto otázku musí se odpověděti posítivně.
Posl
Jihoslovan
doktor
Ferjaněič
Němec
Pánová
Morava
český univerzita na Morava
13
article
Tím jsou všecky námitky proti naší universitě
vyvráceny. Dejme dnes Tridentsku samosprávu
a dejme zejtra do Terstu vlašskou universitu
na ráz budou dvě země připraveny pro Velko
italii. (Hlučný souhlas.) Absolventi vlašské uni-
versity, proto že ve vlastních krajích nenalezli
by dostatek zaměstnání, zaplavili by naše územi
a povlašťovali by. Přeji si, aby nadšení, které
se ukázalo v dnešní schůzi, nebylo vzplanutím
ohně zapálené slámy, nýbrž aby bylo ohněm
Vestalčiným, který si bedlivě uchovává a který
také potrvá. (Dlouho trvající potlesk a pochvala.)
Posl. dr. Ferri prohlašuje jmenem klubu
chorvatsko-slovinského, že tento bude vešker
požadavky dnes tlumočené ze všech sil podpo-
rovati. Slovinci nalezají se v křižovém ohni,
jsouce na jedné straně potlačováni Němci, na
druhé Vlachy. Celý chorvatský národ ve svých
citech jest za jedno s Čechy, Slovinci a podává
jim bratrskou svou ruku.
Posl. Povše sděluje, že deputaci krajin
ského sněmu, který vyslal ji k císaři s poža
davkem za slovinskou universitu, bylo kabinetn
kanceláří sděleno, že bude panovníkem přijata.
Tridentsko samospráva
Vestalčiný
Posl
doktor
Ferri
Slovinec
Němec
Vlach
Terst
Čechy
14
article
Po pádu hr. Thuna audience byla však zase
odepřena. Nám jest útěchou, že po boku svém
máme Čechy a Poláky. Přílomnost četných po-
slanců českých jest nám důkazem, že nebu-
deme marně bušiti na bránu slovanské solida-
rity u Čechů. (Bouřlivé volání: Ať žijí Čechovél)
V rožpočtovém výboru obnovíme své požadavky.
Posl. Spinčič vítá sehůzi jmenem po
slanců slovanských. Mládež dnes shromážděná
dokázala, že dovede býti za jedno, jde-lio
zájmy národní. Při těchto musí však přestat
rozdíly strannické. K nám volali naši nepřátelé
že máme vésti boj národní jen zbraněmi du
ševními, ale sami vrhají se na nás násilím pěst
ním. (Hlasy: Mommsenism !) Proto volám
Tužte ducha, tužte však také paže! Budeme-
takto jednati, nemusíme se báti ani Vlacha an
Němce. (Hlučný souhlas.)
Po tom poslanci slovanští opustili shro-
máždění, které je provázelo neutuchajícím po-
tleskem a zpěvem národní hymny »Hej Slo
vané«.
Thun
Polák
Čecho
Čechovél
Posl
Vlach
Němec
Čechy
Mommsenism
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Ošťádal, c. k. zástupce asi-
steněního lékaře, svým »zde!« při konirolním
shromáždění v Olomouci soustředil na své osob
všechny nenávistné hroty německého tisku na
Moravě. Zabodávají se do joho hrudi se zřejmou
rozkoší a škodolibostí a žhavou nedočkavost
jeho osudu, jejž si maluje německý tisk nej
svůdnějšími barvami, lahodícími německé msti-
vosti. Všeněmecká »Neue Zeít« v Olomouci,
jejímž nacionálním revíru se případ tento udál
nemůže se lahody této ani nasytiti a ve formě
úvodního článku sestavila si obžalobu s důvody
že by je ani žádný auditor účelněji nedovedl.
»Dr. Ošťádal jest lékařem prostějovské nemoc-
nice,« píše »N. Z.«, »podle své vojenské hod-
nosti zástupcem assistenčního lékaře v záloze,
tudiž nepochybně nejintelligentnějším ze všech
dosavadních provolavačů »zde!«, kteří takto
osvědčili své české národní smýšlení. O násled-
cích svého činu musil miti úplně jasné vědomí,
on musil věděti, že jeho vzepření proti vojen-
ským předpisům, i kdyby se bylo jedině a pouze
obmezilo na hlášení v českém jazyce, mu si
míti v zápětí citelnou odvetu. Avšak
dr. Osťádal šel ješté dále, on odepřel důstoj-
niku, kontrolní shromáždění vedoucímu z příma
poslušenství a honosil se při tom, jakož i po-
zději u doplňovacího okr. velitelství jednáním,
kteréž podle platných vojenských předpisů mus
býti pojimáno jakožťo porušen
subordinace a těžkého trestu vy ža-
duje. Intelligence tohoto lékaře a plné vědomí
dosahu této jeho vzpurnosti padnou při tom —
a to musil dr. Osťádal tak dobře věděti jako
my — tíživě na váhu jeho viny, kdežto naproti
tomu není ani jediné polehčujíe
okolnosti v jeho prospěch mluvící,
neboť renitentní lékař ten nachází se v plném
požitku svých duševníeh sil a jak dokázáno,
byl v kritickém okamžiku naprosto atřízliv. Dr
doktor
Ošťádal
Neue
Olomouc
Morava
16
article
Ostádal chtěl býti tudiž potrestán ..« Jak řečeno,
odstavec z příští obžaloby na dra. Ostádala s
zevrubným vytčením všech přitěžujících okol-
ností. Z těžka tlumený jásot tají se v těcht
řádeíeh, že svobodný občan podléhá vojen-
ským předpisům, jenž kromě toho musí ne-
chati utápěti čest svou v inkoustu pisatele,
týmž pérem, kteréž vždycky holduje velezrád-
ným cllům. .. Tentokráte ocítá se v zajímavé
pro naše poměry situaci, že chtič jeho msty
shoduje se až pohnutlivě s osudem, který oče-
kává dra. Osťádala podle vojenských předpisů
Chtivá narážka německo-radikálního plátku na
dvojnásobnou insubordinaci dra. Ostádala týká
se scény, kteráž se odehrála po výtce, učiněné
mu c. k. setníkem J. Demelem. Odpovědělť dr.
Ostádal
J Demel
doktor
17
article
Ošťádal, jak známo, že jest svobodným státním
občanem a že si v příčině užívání svého ma-
teřského jazyka nedá od nikoho ukládati an
nejmenší újmy. Setník Demel poznamenal při
tom, že dr. Oštádal nestojí podle předpisu
»hablacht«. »Stůjte habtacht, když s vám
mluvím l« vzkřikl naň. Dr. Osťádal nevyhověl
»Poroučím vám, abyste stál hapták!« opakoval
setník. »Tyto rozkazy nejsou pro mne rozho
dujíef!« odpověděl dr. Ostádal klidně. Na to
dal jej selník zatknouti a odvésti četníkem na
doplňovací velitelství. »Tu při výslechu osvědči
dr. Osťádal oproti veliteli doplňovacího okresu
na vlas totéž jednání,« dodává olomoucký lis
v nevyličitelném mravním rozhořčení . . . Tolik
ku karakteristice tónu, v jakém projednávají
německé listy případ Oštádalův . . . 1I
— Nový ruský arcikněz v Praze
Nízkost, která se uchází o ozna
čení mnohem citelnější a říznější
roztahuje se ve včerejším večerníku »Pragen
Tagblattu«. Pod titulem: »Nový ruský arcikně
v Praze«, dává si orgán páně Mercyův psát
z Petrohradu následující denunciaci stejně im-
pertinentní jako blhou: Do Prahy byl vyslán
na tamní ruský chrám nový arcikněz N. N.
Ošťádal
Demel
doktor
Oštádalův
N N
Praha
Petrohrad
Pragen Tagblatt
18
article
Ryškov, jemuž krémem české společnosti uchy-
stáno bylo uvitání v pravdě nadšené. Ku poclě
tohoto ruského popa byla ve spolku »Do-
mácnosti« uspořádána skvělá slavnost, k níž
dostavily se četné české notability. Při této
příležitosti byly pronešeny četné přípitky a řeči
o slovanských národech, o nutnosti jich vzá-
jemného sblížení a solidární ochrany jich spo-
lečných zájmů. Jak známo, nejsou ruští popové
v cízině exponovaní ničím jiným, leč agenty
ruského pravoslaví a panslavismu i vrhá to po-
divné světlo na Čechy, pakliže ruského popa
takovým demonstrativním způsobem oslavují,
zvláště pováží-li se, že čeští poslanci v rakou-
ském parlamentu se tolik se svým vlastenectvím
vychloubají a zrovna krokodýlí slzy nad tím
prolévají, že budouenost Rakouska jest —
Němci ohrožena. Dejme tomu, že by byl do
Prahy vyslán německý pastor, aby tu provo-
zoval propsgandu ve prospěch hnutí »Pryč o
Ryškov
Němec
Čechy
Rakousko
Praha
19
article
Říma« a všeněmeckou politiku, a že by se
německé notability pražské kolem něho shro-
měždíly, aby tohoto berlínského agenta slav-
nostmi uvitaly — co by potom Češi řeklia
jaké komentáře by k tomu napsali ? Ryškovova
slavnost byla velice povážlivým symptomem
českého smýšlení a je zjevno, že arranžéři této
slavnosti počinali si přilis lehkomyslně a na to
nepomyslili, jak těžce sebe a všechny účast-
níky kompromitovali« (!) Německý šmok, skří-
žený se špiclem denunciantským, jest, jak známo,
nejohavnější nestvůrou, jaká kdy spatřila světlo
tohoto světa, i zdá se, že máme tuto co či-
niti s obzvláště zdařilým exemplářem tohoto
druhu. Sedí jich na svatě Rusi dost a dost.
Prolhanost je těchto světla se štítících indi-
viduí pečetí nejznalejší a také článek »Pr. Tagbl.«
vyznamenává se touto nepravostí na první pohled.
Zpráva o večírku na počest nového duchovního,
jenž nota bene uspořádán osobními dvěma přátel
N. N. Ryškova a měl ráz kroužku obmeze-
ného na známé oněch dvou pořadatelů, byl
podle našeho vědomí obsažena jen ve vídeňském
Čech
Ryškovův
Rus
N N
Ryškův
Řím
20
article
Vergunově »Slov. Věku« a odtud jest také čer
pána špinavou německo-liberální naběračkou
pražskou. Nepovídáme to proto, abychom hájil
snad účastníky před nekonečně hloupými vý
kony »P. T.« v oboru »odkrývačském«, ale
kdyby slavnost bývala veřejnou, byly by on
přinesly všechny české listy zprávy, na jichž
nedostatek si »P. T.« výslovně naříká. Z toho
odvozuje celé to infernální přítmí, jež hraje
v nečisté jeho fantasii takovou úlohu. Slavnost
podobného druhu mají se konati s veškerým
zevním leskem, jaký přísluší významu hostě tak
vzácného i nám tak velice milého a v místno-
stech dosti k tomu velikých, aby pojaly sku-
tečně všechen společenský krém pražský, byí
otec Kryškov nebyl dosud ani protojerejem,
nýbrž ještě »prostosvěčanikem«. Leč cose
dosud nestalo, může nahraženo býti. Vůbec jest
Praha dlužna ještě mnoho doháněti, co se týče
její styků se zdejší ruskou společností, jejímž
officiálním jaksi záslupcem jest ovšem dosud
jedině ruský kněz. Bajky »Tagblattu« o propa-
gandě a t. p. nemohou nám v tom nikterak
překážeti, neboť naše styky s Rusy mohous
dáti před celým světem viděti. Co se týče na-
šeho a našich poslaneckých zástupců vlastene
ckého smýšlení, jest velice patrno právě z na-
šich vřelých sympatií pro vše ruské, kteréž
bývaly také této říši vždycky velmi zdravé
nejednou ji dokonce při životě zachránily. T
se nemůže říci o oné straně, odkudž skutečně
chodí do Rakouska pastoři a skutečně za
účelem propagandy »los von Rom!« Do Prahy
pastoři ovšem nejdou, poněvadž je jich tu bez
toho dost a poněvadž krém německé zdejší spo-
lečnosti, zvláště Tagblattovy, tak říkajíc »ne-
chutnají«! Po tomto našem vysvětlení bude
světlo, jaké na Čechy vrhá hostinka s otcem
Kryškovem v »Domácnosti«, tak jasné, jak jen
možno!
Rus
Praha
Rakousko
Rom
Čechy
21
article
— Volby do Úrazové pojišťovny děl-
nické pro král. české. Dne 16. t. m. koně
reklamační lhůta a jest třeba, aby všichni, kdo
by snad byli posud listky hlasovací neobdrželi,
se o ně ihned přihlásili u volební ko-
mise Úrazové pojišťovny v král. českém v
Praze II. na Poříčí č. 7. Výměnu pokažených
lístků může se žádati až do konce listopadu.
Abychom měli evidenci listků odovzdaných, žá-
dáme všechny, kdož sbírání hlasovacích lístk
na se vzali, aby tyto ihned zaslali volebnímu
sboru pod adresou: Boh. Kavka, tajemník,
Praha II. Vodičkova ul, »u Štajgrů«.
— Kluby občanskó. Novoměstský
občanský klub v Praze koná dneso
8. hod. več. za předsednietví p. MDra. Edv-
Grégra členskou schůzi v sále M ěšť a n s ké
besedy. Na pořadu jednání jest rozho vo
o výsledku a důsledeich letošních
doplňovacích voleb do sboru obec-
ních starších a o kroelch, podnik-
nutých klubem k docílení sjedno-
cení všech svobodomyslných členů
na radnici. Ke konci velné návrhy. Před
schůzí přijimají se přihlášky nových členů. —
Občanský klub na Král. Vlinohra-
dech koná dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer
veřejnou schůzi v Národním domě na Král.
Vinohradech v divadelním sále (vchod z Ko-
runní třídy). Promluví jednatel klubu dr. Ant
Novotný »o účelech klubu« a spisovatel dr. Václ.
Kavka
Grégr
Král
doktor
Novotná
Václ
Praha
Vodičkův ulice
Edv
Vinohrady
ko
úrazový pojišťovna
Praha II
novoměstský občanský klub
národní dům na Královský
22
article
Řezníček so dějinách Král. Vinohradů až do
doby nejnovější.«
— Jan Novopacký, akademický malíř
krajinář velmi ceněný sbůrateli starší české
školy krajinářské, slaví dnes ve Slavětíně u Loun
svoje osmdesáté narozeniny. Narozen 14. listo-
padu 1821 v Nechanieích, prošel krušnou školou
chudého umělce začátečníka. Provozovalť jíž
v útlém věku maliřství jako samouk, vyučílse
na akademii vídeňské, byl učitelem kreslení
v různých šlochtických rodinách, načež nastoupil
umělecké cesty do Přimeři a Dalmacie a na-
vštivil též Ilalii. Zejmena svými krajinářskými
pracemi dobyl si záhy zvučného jména a některé
z obrazů jeho jsou majetkem císaře rakouského,
vídeňské umělecké galerie a různých galerií
šlechtických. Také pražské Rudolfinum chová
obraz Novopackého. Známý biograf Wurzbach
porovnává jej ve svěm uměleckém slovníku se
slavným Holanďanem Ruysdnelem. Od r. 1868
vyučoval kreslení a malířství arcivévodkyni
Giselu, načež až do r. 1895 byl kustodem
v císařské galerii ve Vídni. Novopacký vyzna-
menal se nejen jako maliř, ale i jako litogra
a ryjec ve mědi a ve dřevě. Práce jeho, obrazy.
studie a skizzy. páčí se celkem na 2559 čisel.
Stařičký mistr vždycky cítil se českým
umělcem. Přejeme mu ještě mnohá léta šťast-
ného, spokojeného stáří!
— Schůze II. třídy České Akademi
bude v pátek, dne 15. t. m. o 5. hod. odp.
Řezníček
Král
Jan novopacký
Wurzbach
Holanďan
Ruysdnel
Gisela
Slavětín
Louny
Nechaniee
Přimer
Dalmacie
Vídeň
Rudolfinum
23
article
Program: 1. Předložena budou pojednání: Prof
Fr. Mareš: »Prineip zachování energie ve
fysiologii«. Dr. O. Völker: »O vývinu di
phragmatu a velkých ven«. Dr. K. Petr
»O počtu tříd forem kvadratických záporného
diskriminantu«. Prof. J. Sobotka: »0n-
úhelníeích a n- stranech v poloze perspektivné
a o konfiguraci rovinné soustavy sil v rovno-
váze. Raimund Fišer. »Důkaz pátého postu
latu Euklidova«. 2. Záležilosti administrativní.
— Promoce dámy na české universitě
Karlo Ferdinandově. Ve velké aufe české uni-
versity byla včera v poledne povýšena na doktorku
filosofie slečna Marie Fabiánova, professorka
fysiky a mathematiky na dívěím gymnasiu »Mi-
nervě«. Účastenství při promocí bylo veliké, aula
byla přeplněna, zvláště dámy dostavily se v počtu
hojném. Při promoci fungovali: rektor Th. dr. Jan
Sýkora, děkan filosofické žakutty prof. dr. Zubatya
dv. r. prof. dr. Studnička, promátor. Jakmile byla
prohlášena doktorkou, pronesla sl. Fabiánova podě-
kování, načež jí byla projevována blahopřání. Přede-
vším od žákyň »Minervy«, které byly při promoci
zastoupeny v plném počtu a milovaně professorc
věnovaly kytice a příležitostné dárky. Jménem dru
žek z »Minervy« blahopřála slečně Fabiánově slečna
Božena Nevšímalová. — Druhý doktor damský české
university, slečna Marie Fabiänova, jest dcerou vrch.
inženýra severo-západní dráhy a párodila se v roce
1872 v Železném hrodě. Slřední studia konala
»Minervě« studia filosoficků na české universitě
Karlo-Ferdinandově.
Mareš
Völker
profesor
Raimund Fišer
Euklidův
Fabiánův
Th
doktor
Sýkora
Zubatya
Studnička
Minerva
Nevšímalová
Sobotka
univerzita Karla Ferdinandov
Minerva « studio filosofick
český univerzita KarlaFerdinandov
profesor Francie
24
article
— České a německé školy v Praze
V úterní schůzi městské rady pražské, rozšlřene
o finanční odbor, vyřizen byl rozpočet školství praž
ského na rok 1902. Českých škol obecných a mě
šťanských jest v sedmi čivrtích pražských 60 o 328
třídách. Z těch jest 86 tříd měšťanských a 241 třída
obecných škol, dále jest jedna pomocná škola pro
slabomyslné. Učitelských sil jest celkem 387 a sice
363 definitivní, 3 zatímní podučitelé a 3 zat. pod-
učitelky, 4 výpomocní učitelé a 6 výpom. učitelek
2 místa isou reservována pro libeňskou vychovatelnu
Praha
25
article
a 6 míst extra statum. Připomenouti dlužno, že o
1. září 1902 bude otevřena v Bubnech u Studánky
nová škola obecná, spojená s měšťanskou pro chlapce
i dívky. Řádný náklad na české školy obnáší
1,568.714 K (mimo školy libeňské). Škol něme-
ckých jest v Praze 8 o 55 třídách s 59 učitelskými
silami. Celkový náklad řádný jest rozpočten obnosem
246.922 K. Vlastní příjem školního fondu obnáší
182.968 K. — V Libni, o jejíž školství Praha bu-
doucně musí pečovati, jest 9 škol o 22 třídách, na
nichž působí 70 učitelských sil. Řádná potřeba ob-
náší 224.853 K, vlastní úhrada liheúských škol
2220 K. Obec věnuje tudíž na udržování svého
školství příští rok úbrnem 2,040.489 K, nečítaje v t
náklady na stavbu nových škol. Poněvadž při dosa-
vadních přirážkách školních téměř nic by nezbylo
na vystavení nových škol, ani na dostavení škol již
započntých, byl schválen návrh, aby finanční odbor
navrhl způsob uhražení schodku.
— Z české university. Druhá přednášk
archaeologického kursu docenta p. dra. Fran
Groha z oboru řeckých starožitnost
scénických spojena bude s demonstracemi ski-
optickými a konati se bude v sobotu dne 16. listo-
padu v posluchárně fysikálního ústavu v Klementinu
(ve II. posch.) od 4—6 hod. odpol.
— O zřízení okreeního soudu ve Vršovi-
cích. Včera konalo vršovické zastupitelstvo mimo-
řádnou schůzi za předsednictví starosty p. Drobného.
v níž rokováno o zřízení okresního soudu ve Vršo-
vicích a o věnování potřebných místností pro sou
na vždy. Návrh tento byl po obsáhlé rozpravě
schválen 21 hlasem. V budově oné budou uml-
stěny úřadovny okresního soudu a berního úřadu.
V rozpravě uvedeno, že vláda žádá příliš mnoho
obětí na obci, ač jest její povinností úřad zřidit. —
Podobné usnesení stalo se i v mimořádné schůzi za-
stupitelstva v Nuslích.
Fran Groh
Bubno
Praha
Libeň
Vrš
Nusle
fysikální ústav v Klementinum
okresní soud v Vršo
26
article
— Ve schůzi správní komise obce karlín-
ské dne 13. t. m. vyřízeny mimo jiné tyto záleži-
tosti: Zamitnula stížnost král. hlavního města Prahy
do výměru okresního poplatku, pouze v příčině 5 pei.
úroků z prodlení vyhověno. — Vzat na vědomí po-
savadní průběh jednání o sloučení předměstí s Prahou
a usneseno zúčastnit se porad s předměstími pouze
informativně. — Vzaty k vědomí návrhy rozpočtá
škol českých a německých na rok 1902 učiněné
ofliciálem zemského výboru p. K. Dvořákem a roz-
povty předloží se místním školním radám. Kromě
toho vyřízeny ještě některé drobnější záležitosti.
— Dozvuky ke slavnosti Tychonově.
Přední přírodovědecký časopis londýnský »Nature« při-
náší v čísle ze dne 7. t. m. věcné vyličení pražské
oslavy Tychona Braha, psané prof. Braunerem. Ve
stati, k níž připojeno zdařilé vyobrazení Tychonova
náhrobku a epitafia ve chrámě týnském, vyličen
prohlídka hrobky zvěčnělého astronoma, popsán způ-
sob, jakým zjištěna totožnost jeho ostatkův a tím
nepřímo vyvráceny pomluvy o nešetrném jednání
s ostatky učencovými, šířené nám nepřátelskými
živly po cizích časopisech.
— Přednášky. Lidové přednášky če-
ské university. Dnes ve čtvrtek 14. listopadu
koná se přednáška p. doc. dra. Václava Novolného
»Církev a stát v českých dějinách do válek husit-
ských« v sále Svatováclavské záložny (2. přednáška).
K Dvořák
Tychonův
Tychon Braha
profesor
Brauner
doktor
Novolný
Praha
Nature
27
article
— Téhož dne bude přednášeti doc. pan dr. Vladimír
Slavík v Karlině v zasedací síni radnice v I. patře
»O příčinách náhlé smrti a jak jim přeďcházetie
(s demonstracemi, 2. přednáška). Začátek obou o 1/28.
hod. večerní. Zapisovati se bude hodinu před před-
náškou v místě, kde se koná. Zápisné jest 1 K pro
všech šest přednášek jednoho kursu (pro dělnictvo
50 h). Za šatnu se neplatí. — Spolek archi-
tektův a inženýrů v království če-
ském koná zejtra v pátek dne 15. t. m. svoji VI.
týdenní schůzi v malém sále Měšťanské besedy praž-
ské. Na programu jest přednáška pana cís. rady to-
várníka Frant. Křižíka »O mluvící obloukové
lampě«. Schůze zahájena bude o 7. hod. več. Hosté
jsou vítání.
— Nadace pro pěstování vědy a umění.
Z úroků nadání pro pěstování vědy a umění, založe-
ného p. Janem Novotným, architektem v Praze,
udělí se cena 652 K 8 hal. dílu z oboru literatury
vědecké, obsahu pro lid poučného a sepsaného slo-
hem širším kruhům národa českého srozumitelným.
Kdož by se o cenu ucházeti chtěli, nechť podají
žádosti do 30. listopadu t. r. v podacím protokolu
rady měslské na staroměstské radnici a přiložík
nim literární díla svá buď v rukopise neb tištěná.
K žádostem, jež podány budou po uplynutí lhůty
konkursní, jakož i k žádostem, k nimž nebudou
přiloženy předepsané doklady, nebude se přihližeti.
— Pro pp. majitele koní. Píše se nám:
Poslední doba, kdy rozvedeny všude po Praze tratě
elektrické, stala se pro majitele koní velice osudnou.
doktor
Slavík
František
Křižík
Novotná
Praha
28
article
Koně jdoucí kolmo přes položené kolejnice přichá-
zejí velmi často k těžkým úrazům. Přes kolejnice
mělo by se jezditi šikmo, čímž by se kůň úrazu
snadno vyhnul. Tomu však na některých křižovotkách
ulic, kde vede též kolej dráhy elektrické, vyhnouti se
nelze, na př. na Můstku a ve Spálené ulici, kde koně
musí přejížděti koleje ve směru kolmém, při čemž
velmi snadno zapadnou hmatcem podkovy do koleje
a utrhnou nejen podkovu, nýbrž mnehdy i velký kus
kopyta. Kůň stává se tím někdy na dlouhou dobu,
v některých pak případech vůbec k dalšímu upotře-
bení neschopným, neboť ochromní si svalstvo v noze.
jehož opětné uzdravení jest velmi zdlouhavé a ná-
kladné. Byl jsem svědkem, když kůň vstoupil hmat-
cem od podkovy do kolejnice a jak dlouho to trvalo,
nežli mohl kočí pomocí krumpáče nohu jeho uvolniti.
Na doklad nebezpečí, které hrozí koním při špatných
formách kolejnic, mám ve své dílně několik podkov,
které zapadnutím do kolejnic nabyly tvarů přímo
neuvěřitelných. Proto by se doporučovalo, aby správní
rada elektr. podníků, zvláště na křižovatkách, dala
položiti kolejnice nikoliv formy klínovité, nýbrž jak
nahoře, tak i dole stejně široké, čímž by se podob-
ným nehodám zabránilo. Lze zajisté s jistotou oče-
kávat, že úřady, do jichž oboru takováto nedopatření
náležejí, jakož i spolek pro ochranu zvířat v Praze
v této věci co nejdřive a nejpřísněji zakročí, a ž
jeho snahu všickni pp. majitele koní budou podpo-
rovati.
Praha
spolek pro ochrana zvíře
29
article
— Národní spolek českých techniků po-
řádá v pátek 29. t. m. slavnostní večírek s akademil
ve prospěch českých menšin. Večírkem vystoupí
spolek poprvé ve své činnosti před českou veřejnost
a doufá, že nalezne již vzhledem k vlasteneckému
účelu večírku podpory veškeré veřejnosti, zvláště pak
kruhů vlasteneckých, v nichž nejednou pronesena
touha po středisku národního studentstva, které by
snahy české v ohledu národním účinně a s láskou
podporovalo. Národní spolek českých techniků, kter
již v počáteích měl, jak známo, těžký boj prot
těm, kteří chtějí české studentstvo převěsti do tábora.
jenž potírá veškeré vlastenecké smýšlení, nastupuje
poprvé na dráhu vytčenou. Reklamace přijímá pan
Jindřich Kretší, L. jednatel, v Praze—II., ve Vyšehrad-
ské třídě č. 43 n.
Jindřich Kretý
Praha
Vyšehrad
národní studentstvo
národní spolek český technik
II
30
article
— Konkurs na knihovnu. »Zličan«, spolek
akademíků z okresů: kouřimského, českobrodského,
černokosteleckého, říčanského a jílovského, vypisuje
konkurs na zadání lidové knihovny. Žádosti při-
jímá p. Jar. Mlázovský, technik, Praha—II., Sokol-
ská třída čís. 32 n
České obchodnictvo nebude dávati
letos štědrovočerní a novoroční dárky svému
odběratelstvu, nýbrž jako jiná léta věnuje raději pří-
spěvek Ústřední Maticí školské i obdrží o tom každý
závod potvrzení ve způsobě diplomku, jaký již nyní
lze objednali. Upozorňujeme obchodnictvo i odbory
matiční na tento zdroj příjmů a doporučujeme, aby
obecenstva všímalo si závodů, v nichž bude vánočnl
diplomek Ústřední Matice školské.
— Trigy na Národním divadle. Ve včerejší
schůzi zemského výboru přísedící p. dr. Herold podal
zprávu o záležitosti opatření trig na Národním di-
vadle a usneseno, zmocniti p. dra. Herolda, aby
o zhotovení trig vyjednával s akad. sochaři pp.
Rousem, Šalounem a Holmanem. Dále usneseno, aby
za opatření modelů bylo pozůstalé rodině po Bok.
Schnirchovi vyplaceno 16.000 korun.
— Zkouška s ohnivzdornými skly. Zajl-
mavá produkce byla včera odpoledne uspořádána na
nádvoří hasičské centrály staroměstské. Proveden byi
pokus s některými druhy skel, aby se zjistilo, jakou
mají při požáru trvanlivost a zda lze jimi nahraditi
v určitých případech ohnivzdorný materiál, kterým
místnost má býti oddělena. Ohnivzdorných hmot po-
užívá se k tomu, aby se vzníku ohně zabránilo
jednak aby vzniklý požár byl obmezen na nejbliži
Zličan
doktor
Herold
Rous
Šaloun
Holman
Schnirch
Praha
II
Sokol
národní divadlo
národní divadle