ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb598350-661e-11dc-8bb5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 154, place 49, org 25, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. listopadu 1901. Číslo 314.
4 article
Usneseno formulovati § 12., týkající se vyloučení některých míst a obvodů tak, aby v jisté době jistá místa a jisté obvody mohly býti z obchodu podom- ního vyloučeny. Rokování přerušeno při § 17.
5 article Berní výbor rokoval večer o dani z jízd
Berní výbor rokoval večer o dani z jízd nich lístkd. Posl. Doblho!! žádal, by se odsíranily kru- tosti předlohy, má-li se jednat o předloze zevrubně Zvýšení tarifů státních železnic neprovede se, pro- tože odporuje tendenci, na niž poukazovalo se při postálňovací akci. Posl. Dobošiňský myslí, že by bylo stiženo nejvíce obyvatelstvo městské. Poslanec Heimrich soudí že, postátní-li se severozápadní dráhy, zjednala by se rovnováha v správě státních dráh. Bude hlasovati proti předloze. Poslanec Byk poukazoval na zlé následky za- mýšlené daně pro Halič a přimlouval se za zavedení IV. třídy na železnicích. Ministr financí dr. Böhm- Bawerk dovozoval nutnost předlohy. Přebytky minulých let jsou tytam a budoucně jich pro nové výdaje nebude. V roz- počtu schází úhrada a proto musí se opatřili. Do- poručuje předlohu vůbec a zvláště formální návrh. aby přikázala se nejprv odboru. Posl. Dyk prohlašuje, že jeho strana bude hla- sovati proti předloze z příčin politických. Posl. Formánek opřel se předloze z příčin národohospodářských; rovněž posl. Völ kl. Konečně přijat návrh, aby se předloha přikázala odboru a tento potom zvolen.
Posl Byk doktor Böhm Bawerk Dyk Formánek Halič
6 article
Sociálně-politický výbor rokoval o úpravě praeovních poměrů při režijních stavbách že- lezničních. Posl. dr. Fořt navrhoval změnu § 7., aby usta novila se výslovně 10hodinná práce. Ministr dr. Wittek dovozoval oprávněnost § 7. odst. 1. a vyslovil se protí stanovení 10hodinné práce v zákoně, jenž má zvláštní účel. Žádá, by se přija § 7. dle předlohy. Posl. Kink opřel se zkrácení normálního pra- covního dne; Eldersch navrhoval Shodinnou práci a propadne-li jeho návrh, ať ustanoví s obecnou práce 10hodinnál Stein je pro 10hodinnou práci; Šrámek připojuje se k Elderschovu návrhu Holstein doporučoval § 7. dle vládní předlohy; Axmann podporoval zavedení 10hodinné práce. Ref. posl. dr. Fořt opřel se navrhovaným změnám Elderschovým. Při hlasování propadly navrhované změnya a § 7. přijat dle vládní předlohy. Posl. Eldersch ohlásil své návrhy jako minoritní votum, načež byla schůze skončena.
Posl doktor Fořt Wittek Eldersch Stein Šrámek Elderschův Holstein Axmann
7 article
Schůze slovanského studentstva ve Vídni. Z Vídně, 13. listopadu. V místnostech Besedy, která se nalezá za parlameniní budovou, konala se dnes večer valná hromada veškerého slovanského student- stva na vysokých školách vídeňských v příčině zřízení moravské a jihoslovanské universitya v příčině postátnění polského gymnasia v Tě- šíně. Účastenství bylo nadmíru hojné. Dostavilo se Čechů, Chorvatů, Poláků, Rusů, Srbůa Bulharů přes 1000. Klub poslanců českých zastupovali poslanci: Dr. Brzorád, Ho- vorka, Reichstädter, Bečvář, Ja- roš, Kratochvíl, Udržal, Hájek, Maštálka a Sokol. Klub konservativních velkostatkářů zastoupen byl rytmistrem Radi m- ským. Za národní sociály přišli posl. Černý Choc a Fressl, za české agrárníky posl E. Hrubý. Za ruské poslance prof. Bar- viňský; za poslance jihoslovanské: Povs , Robič, Spinčič, Biankini, Žičkar, Žitník, Pogačník, Berks, Píeifer, Fernjančič, Ferri, Ploj a Tavč ar. Posl. dr. Pacák a dr. Kramář se omlu- vili. Poslaneům slovanských stran byly uspořa- dány nejsrdečnější ovace. Napřed mluvili řečníc z kruhů studentských, kteří odůvodňovali na- vržené resoluce. Tyto se týkají: 1. žádostiz zřízení jihoslovanské university; 2. protestu proti universitě vlašské; 3. žádosti, aby vy- svědčení vydaná universitou záhřebskou platila ve všech zemích cislajtánských; 4. žádosti z zřízení university moravské; 5. žádosti o po- státnění polského gymnasia v Těšíně; 7. po měrů na vídeňské universitě; 8. organisaee veškerého slovanského studentstva na vysokýeh školách vídeňských. Všechny tyto resoluce byly schváleny za velkého nadšení jednohlasně. Když předseda tázal se shromáždění, kdo jest proti nim, bylo voláno z řad poslanců: »Körber,« což prová zeno hlučnou veselostl.
Čecho Chorvat Polák Rus Bulhar Brzorád Reichstädter Kratochvíl Udržal Hájek Maštálek Sokol Radi Choc E Hrubá profesor bar Spinčič Biankini Žičkar Žitník Pogačník Berks Píeifer Fernjančič Ferri Ploj Posl doktor Pacák Kramář Körber Vídeň Těšín Robič Tavč ar
8 article
Přijato také memorandum, které se odevzdá rektorovi university a které zní: »Prolože slo vanští studenti nazýváni jsou svými soudruhy »hosty«, prolestují proti tomu, aby pokládán byli za hosty a žádají rektora, by prohlásil,že hosty nejsou.« Požadavek o moravské universitě odůvod ňoval místopředseda českého spolku akademi ckého, právník Lengsfeld, který pravil Uznáváme požadavek Slovincův oprávněným, neboť sami pociťujeme nedostatek péče vídeň- ských vlád o naše potřeby kulturní. Naším přesvědčením jest, že university mají býti stře- diskem veškerých kulturních snah a praci. Ta- kového střediska jest třeba na Moravě. U nás nejlépe se daří vývozu dobrých českých hlav do ciziny. Proti tomuto vývozu pomohla by druhá universita. Na vídeňské université stn- duje z Moravy samé 1600 posluchačů, ze kte rých jest dobře počítaných 600 Čechů. Protc stavíme se po bok slovanským národům a žá- dáme od nich podpory, kterou poskytneme také jim. Řečník navrhl tuto resoluci: »Jsme přesvědčeni, že vybudování školstv jest podmínkou národní Jexistence. Proto vyzý- váme slovanské kluby v parlamentě, abyse zasadily u vlády o zřízení druhé české univer- sity.« (Hlučný pollesk.) Požadavek za převzetí soukromého pol ského gymnasia v Těšině do státní správy odů- vodňoval předseda polského akademického spolku Václav Biliňski, který pravil: Podporujeme Cechy i Slovince a žádáme tolikéž od nich při postátnění gymnasia téštnského. Nemůže být ke cti státu, že nemůžeme se učiti na svých universitách, ale ještě menší cti jest, že se ne- můžeme vzdělávali na svých školách středních.
Lengsfeld Slovincův Čecho Biliňski Morava Těšina
9 article
(Hllučný souhlas.) Nechceme provozovati nižádnou politiku, ale ze všech hrdel našich a ze všech prsou našich ozývá se hlas: »Spravedlnost«. (Hlučná pochvala.) Chorvat Dimitrievič z Bosny, formu- loval program vzájemnosti slovanských poslu- chačů na vysokých školách vídeňských stručně takto: 1. Národ pomáhá národu při domahání se jeho požadavků; 2. národ raduje se z pro spěchů národa, neboť pokrok jednoho jest zá- roveň pokrokem druhého; 3. národ nebrání vy voji národa druhého a nechce se vyvíjeti na škodu druhého; 4. pomáhejme všichni Slovákům proti tyranům maďarským, neboť stejné právo, jaké mají Maďaři na Rjeku, mají Turci na Pešt (Hlučná veselost a pochvala.) Když byli domluvili zástupcové jednotlivých národů slovanských ze středu studentstva, ujali se slova zástupcové národů slovanských z kruhů poslaneckých. Nejdříve promluvil místopředseda klubu po slanců českých na říšské radě dr. Brzorád. Uvítán byl dlouhotrvajícím potleskem a voláníma Na zdar ! Sláva Čechům! Pravil: Co nejsrdeč- něji děkujeme za vaše pozvání. Vyhověli jsme mu milerádi a nemusíme vás teprve ujišťovati že pokud jde o tužby jihoslovanských národů. poslanci čeští, jako věrní přátelé, státi budou p bok Slovincům a Chorvatům (Hlučný soublas) neboť jejich boj jest také bojem naším. (Hlučný souhlas.) Musíme postupovati ruku v rucea podporovati druh druha; co jednomu jest ku pro- spěchu, bude ku prospěchu také druhému. Jest psáno v základních zákonech, že všichni náro- dové jsou rovnoprávní a mohou se vzdělávati ve svých školách. Žádáme-li však je, praví se nám To jest politika vyděračská. (Hlučný potlesk pochvala.)
Chorvat Dimitrievič Slovák Maďar Turek doktor Brzorád Čecho Slovinec Bosna
10 article
Ještě žádný národ nejednal tak frivolněse svojí ústavou jako Němci rakouští. (Hlučný souhlas.) Říkají, že stojí kulturně výše nežl my, my že jsme infariorní. Jsme-li skutočně inferiorními, měli by nám dáti hodně škol, abychom se polepšili. (Hlučná veselost a po- tlesk.) Naši němečti krajané, kterým věru ni- kdo z nás jejich škol nebere, nevzali své su- periority z Rakouska. Mají tuto valnou části z Německa. Kultura našich německých sou- kmenovců jest ostatně zapsána v protokolech poslanecké sněmovny. (Hlučný souhlas.) Jest to superiorita sprostoty a nízkosti. (Hlučná veselost a souhlas.) Chceme-li školy my, pak Němci namitají, že to nejsou školy kulturní, nýbrž školy bojovné. Žádají-li však sami školy, ha také dokonce v obcích ryze českých, jako na př. na Král. Vinohradech, jsou to školy kulturní. (Hlučný souhlas.) Národ, který chce býti svoboden, ale národu druhému svobody nepřeje, nestojí na morální výši a boj, který se vede proti takovému národu jest bojem spravedlivým. (Souhlas.) Proto jsme přesvěd- čeni, že domůžeme se v boji tom vítězství.
Němec Král Rakousko Německo poslanecký sněmovna
11 article
Jsme rozradováni, že vystupujete poněkud agres- sivně. Vždyť jest to boj za naše práva, ne- máme tedy žádné příčiny, abychom se choulili a krčili. (Hlučný souhlas.) Volal li nedávno dr. Bareuther, vůdce Všeněmců ve sněmovně, že Rakousko buď bude německé, anebo ne- bude vůbec, odpovídáme: Rakousko bude bud spravedlivým ke všem, anebo nebude. (Hlučný potlesk. Všichni přítomní poslanci gratulují řeč- níku.) Posl. Černý praví: Sympathie, kterým byli češti poslanci uvítáni, platí zajisté českému národu. Vítám vřele nynější okamžik, nebot jest dokázáno, že se dovedeme sejiti, chceme- mluviti o svých bolestech. Tento okamžik jest zároveň důkazem, že jest v nás ještě dosli stly. Ta, bohužel, musí býti podporována teprve násilnými akty, které na nás Némci páchajl.
doktor Bareuther Posl Rakousko
12 article
Bojujeme o základní podmínky, bojujemeo uskutečnění ideje svobody a lidskosti. (Hlučný souhlas.) Školy musí býti chrámem humanity, ve kterých se pěstuje naše solidarita a ve kterých se posílní naše mohutnost, naše lidská existence, na niž máme právo. (Hlučná po- chvala.) Posl. Reichstědter: Jako zástupce české Moravy prohlašuji, že dívá se na snahy Jihoslovanů se stejného stanoviska, se kterého sama česká Morava vede boj za českou uni- versitu. Cesta k ní jest ještě daleká a boj bude zajisté ještě tuhý, protože vláda neuskuteční ani to, co slíbila pro brněnskou českou techniku. Rečník provolává jihoslovanské universitě » Živio!e a české universitě na Moravě »Na zdar!« Posl. dr. Ferjaněič: Byli jsme zde dnes svědky, jak solidarita slovanská ukázala mocnou sílu pro uskutečnění university jiho slovanské a university moravské. Budou-i všichni činitelé neunavně čilými, potom do- sáhneme čeho potřebujeme pro kulturní svů- pokrok a národní své bytí. (Hlučný souhlas. Němci namitají proti nám, že prý chceme mll universitu, když nemáme ani středních škol Pánové, to jest farizejství. (Hlučný souhlas. Napřed se činí překážky, abychom žádnýeh středních škol neměli a potom se říká, že žád- ných nemáme. O střední školy ostatně nejde, nýbrž o to, zda-li v národě našem jest tolik mládeže, by naplnila vysokou školu. Tato otázka jest dostatečně zodpověděna účastenstvím v dnešní schůzi. (Hlučný souhlas.) Druhá otázka jest, zda-li se najdou docenti pro naši universitu. Na tuto otázku musí se odpověděti posítivně.
Posl Jihoslovan doktor Ferjaněič Němec Pánová Morava český univerzita na Morava
13 article
Tím jsou všecky námitky proti naší universitě vyvráceny. Dejme dnes Tridentsku samosprávu a dejme zejtra do Terstu vlašskou universitu na ráz budou dvě země připraveny pro Velko italii. (Hlučný souhlas.) Absolventi vlašské uni- versity, proto že ve vlastních krajích nenalezli by dostatek zaměstnání, zaplavili by naše územi a povlašťovali by. Přeji si, aby nadšení, které se ukázalo v dnešní schůzi, nebylo vzplanutím ohně zapálené slámy, nýbrž aby bylo ohněm Vestalčiným, který si bedlivě uchovává a který také potrvá. (Dlouho trvající potlesk a pochvala.) Posl. dr. Ferri prohlašuje jmenem klubu chorvatsko-slovinského, že tento bude vešker požadavky dnes tlumočené ze všech sil podpo- rovati. Slovinci nalezají se v křižovém ohni, jsouce na jedné straně potlačováni Němci, na druhé Vlachy. Celý chorvatský národ ve svých citech jest za jedno s Čechy, Slovinci a podává jim bratrskou svou ruku. Posl. Povše sděluje, že deputaci krajin ského sněmu, který vyslal ji k císaři s poža davkem za slovinskou universitu, bylo kabinetn kanceláří sděleno, že bude panovníkem přijata.
Tridentsko samospráva Vestalčiný Posl doktor Ferri Slovinec Němec Vlach Terst Čechy
14 article
Po pádu hr. Thuna audience byla však zase odepřena. Nám jest útěchou, že po boku svém máme Čechy a Poláky. Přílomnost četných po- slanců českých jest nám důkazem, že nebu- deme marně bušiti na bránu slovanské solida- rity u Čechů. (Bouřlivé volání: Ať žijí Čechovél) V rožpočtovém výboru obnovíme své požadavky. Posl. Spinčič vítá sehůzi jmenem po slanců slovanských. Mládež dnes shromážděná dokázala, že dovede býti za jedno, jde-lio zájmy národní. Při těchto musí však přestat rozdíly strannické. K nám volali naši nepřátelé že máme vésti boj národní jen zbraněmi du ševními, ale sami vrhají se na nás násilím pěst ním. (Hlasy: Mommsenism !) Proto volám Tužte ducha, tužte však také paže! Budeme- takto jednati, nemusíme se báti ani Vlacha an Němce. (Hlučný souhlas.) Po tom poslanci slovanští opustili shro- máždění, které je provázelo neutuchajícím po- tleskem a zpěvem národní hymny »Hej Slo vané«.
Thun Polák Čecho Čechovél Posl Vlach Němec Čechy Mommsenism
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Ošťádal, c. k. zástupce asi- steněního lékaře, svým »zde!« při konirolním shromáždění v Olomouci soustředil na své osob všechny nenávistné hroty německého tisku na Moravě. Zabodávají se do joho hrudi se zřejmou rozkoší a škodolibostí a žhavou nedočkavost jeho osudu, jejž si maluje německý tisk nej svůdnějšími barvami, lahodícími německé msti- vosti. Všeněmecká »Neue Zeít« v Olomouci, jejímž nacionálním revíru se případ tento udál nemůže se lahody této ani nasytiti a ve formě úvodního článku sestavila si obžalobu s důvody že by je ani žádný auditor účelněji nedovedl. »Dr. Ošťádal jest lékařem prostějovské nemoc- nice,« píše »N. Z.«, »podle své vojenské hod- nosti zástupcem assistenčního lékaře v záloze, tudiž nepochybně nejintelligentnějším ze všech dosavadních provolavačů »zde!«, kteří takto osvědčili své české národní smýšlení. O násled- cích svého činu musil miti úplně jasné vědomí, on musil věděti, že jeho vzepření proti vojen- ským předpisům, i kdyby se bylo jedině a pouze obmezilo na hlášení v českém jazyce, mu si míti v zápětí citelnou odvetu. Avšak dr. Osťádal šel ješté dále, on odepřel důstoj- niku, kontrolní shromáždění vedoucímu z příma poslušenství a honosil se při tom, jakož i po- zději u doplňovacího okr. velitelství jednáním, kteréž podle platných vojenských předpisů mus býti pojimáno jakožťo porušen subordinace a těžkého trestu vy ža- duje. Intelligence tohoto lékaře a plné vědomí dosahu této jeho vzpurnosti padnou při tom — a to musil dr. Osťádal tak dobře věděti jako my — tíživě na váhu jeho viny, kdežto naproti tomu není ani jediné polehčujíe okolnosti v jeho prospěch mluvící, neboť renitentní lékař ten nachází se v plném požitku svých duševníeh sil a jak dokázáno, byl v kritickém okamžiku naprosto atřízliv. Dr
doktor Ošťádal Neue Olomouc Morava
16 article
Ostádal chtěl býti tudiž potrestán ..« Jak řečeno, odstavec z příští obžaloby na dra. Ostádala s zevrubným vytčením všech přitěžujících okol- ností. Z těžka tlumený jásot tají se v těcht řádeíeh, že svobodný občan podléhá vojen- ským předpisům, jenž kromě toho musí ne- chati utápěti čest svou v inkoustu pisatele, týmž pérem, kteréž vždycky holduje velezrád- ným cllům. .. Tentokráte ocítá se v zajímavé pro naše poměry situaci, že chtič jeho msty shoduje se až pohnutlivě s osudem, který oče- kává dra. Osťádala podle vojenských předpisů Chtivá narážka německo-radikálního plátku na dvojnásobnou insubordinaci dra. Ostádala týká se scény, kteráž se odehrála po výtce, učiněné mu c. k. setníkem J. Demelem. Odpovědělť dr.
Ostádal J Demel doktor
17 article
Ošťádal, jak známo, že jest svobodným státním občanem a že si v příčině užívání svého ma- teřského jazyka nedá od nikoho ukládati an nejmenší újmy. Setník Demel poznamenal při tom, že dr. Oštádal nestojí podle předpisu »hablacht«. »Stůjte habtacht, když s vám mluvím l« vzkřikl naň. Dr. Osťádal nevyhověl »Poroučím vám, abyste stál hapták!« opakoval setník. »Tyto rozkazy nejsou pro mne rozho dujíef!« odpověděl dr. Ostádal klidně. Na to dal jej selník zatknouti a odvésti četníkem na doplňovací velitelství. »Tu při výslechu osvědči dr. Osťádal oproti veliteli doplňovacího okresu na vlas totéž jednání,« dodává olomoucký lis v nevyličitelném mravním rozhořčení . . . Tolik ku karakteristice tónu, v jakém projednávají německé listy případ Oštádalův . . . 1I — Nový ruský arcikněz v Praze Nízkost, která se uchází o ozna čení mnohem citelnější a říznější roztahuje se ve včerejším večerníku »Pragen Tagblattu«. Pod titulem: »Nový ruský arcikně v Praze«, dává si orgán páně Mercyův psát z Petrohradu následující denunciaci stejně im- pertinentní jako blhou: Do Prahy byl vyslán na tamní ruský chrám nový arcikněz N. N.
Ošťádal Demel doktor Oštádalův N N Praha Petrohrad Pragen Tagblatt
18 article
Ryškov, jemuž krémem české společnosti uchy- stáno bylo uvitání v pravdě nadšené. Ku poclě tohoto ruského popa byla ve spolku »Do- mácnosti« uspořádána skvělá slavnost, k níž dostavily se četné české notability. Při této příležitosti byly pronešeny četné přípitky a řeči o slovanských národech, o nutnosti jich vzá- jemného sblížení a solidární ochrany jich spo- lečných zájmů. Jak známo, nejsou ruští popové v cízině exponovaní ničím jiným, leč agenty ruského pravoslaví a panslavismu i vrhá to po- divné světlo na Čechy, pakliže ruského popa takovým demonstrativním způsobem oslavují, zvláště pováží-li se, že čeští poslanci v rakou- ském parlamentu se tolik se svým vlastenectvím vychloubají a zrovna krokodýlí slzy nad tím prolévají, že budouenost Rakouska jest — Němci ohrožena. Dejme tomu, že by byl do Prahy vyslán německý pastor, aby tu provo- zoval propsgandu ve prospěch hnutí »Pryč o
Ryškov Němec Čechy Rakousko Praha
19 article
Říma« a všeněmeckou politiku, a že by se německé notability pražské kolem něho shro- měždíly, aby tohoto berlínského agenta slav- nostmi uvitaly — co by potom Češi řeklia jaké komentáře by k tomu napsali ? Ryškovova slavnost byla velice povážlivým symptomem českého smýšlení a je zjevno, že arranžéři této slavnosti počinali si přilis lehkomyslně a na to nepomyslili, jak těžce sebe a všechny účast- níky kompromitovali« (!) Německý šmok, skří- žený se špiclem denunciantským, jest, jak známo, nejohavnější nestvůrou, jaká kdy spatřila světlo tohoto světa, i zdá se, že máme tuto co či- niti s obzvláště zdařilým exemplářem tohoto druhu. Sedí jich na svatě Rusi dost a dost. Prolhanost je těchto světla se štítících indi- viduí pečetí nejznalejší a také článek »Pr. Tagbl.« vyznamenává se touto nepravostí na první pohled. Zpráva o večírku na počest nového duchovního, jenž nota bene uspořádán osobními dvěma přátel N. N. Ryškova a měl ráz kroužku obmeze- ného na známé oněch dvou pořadatelů, byl podle našeho vědomí obsažena jen ve vídeňském
Čech Ryškovův Rus N N Ryškův Řím
20 article
Vergunově »Slov. Věku« a odtud jest také čer pána špinavou německo-liberální naběračkou pražskou. Nepovídáme to proto, abychom hájil snad účastníky před nekonečně hloupými vý kony »P. T.« v oboru »odkrývačském«, ale kdyby slavnost bývala veřejnou, byly by on přinesly všechny české listy zprávy, na jichž nedostatek si »P. T.« výslovně naříká. Z toho odvozuje celé to infernální přítmí, jež hraje v nečisté jeho fantasii takovou úlohu. Slavnost podobného druhu mají se konati s veškerým zevním leskem, jaký přísluší významu hostě tak vzácného i nám tak velice milého a v místno- stech dosti k tomu velikých, aby pojaly sku- tečně všechen společenský krém pražský, byí otec Kryškov nebyl dosud ani protojerejem, nýbrž ještě »prostosvěčanikem«. Leč cose dosud nestalo, může nahraženo býti. Vůbec jest Praha dlužna ještě mnoho doháněti, co se týče její styků se zdejší ruskou společností, jejímž officiálním jaksi záslupcem jest ovšem dosud jedině ruský kněz. Bajky »Tagblattu« o propa- gandě a t. p. nemohou nám v tom nikterak překážeti, neboť naše styky s Rusy mohous dáti před celým světem viděti. Co se týče na- šeho a našich poslaneckých zástupců vlastene ckého smýšlení, jest velice patrno právě z na- šich vřelých sympatií pro vše ruské, kteréž bývaly také této říši vždycky velmi zdravé nejednou ji dokonce při životě zachránily. T se nemůže říci o oné straně, odkudž skutečně chodí do Rakouska pastoři a skutečně za účelem propagandy »los von Rom!« Do Prahy pastoři ovšem nejdou, poněvadž je jich tu bez toho dost a poněvadž krém německé zdejší spo- lečnosti, zvláště Tagblattovy, tak říkajíc »ne- chutnají«! Po tomto našem vysvětlení bude světlo, jaké na Čechy vrhá hostinka s otcem Kryškovem v »Domácnosti«, tak jasné, jak jen možno!
Rus Praha Rakousko Rom Čechy
21 article
— Volby do Úrazové pojišťovny děl- nické pro král. české. Dne 16. t. m. koně reklamační lhůta a jest třeba, aby všichni, kdo by snad byli posud listky hlasovací neobdrželi, se o ně ihned přihlásili u volební ko- mise Úrazové pojišťovny v král. českém v Praze II. na Poříčí č. 7. Výměnu pokažených lístků může se žádati až do konce listopadu. Abychom měli evidenci listků odovzdaných, žá- dáme všechny, kdož sbírání hlasovacích lístk na se vzali, aby tyto ihned zaslali volebnímu sboru pod adresou: Boh. Kavka, tajemník, Praha II. Vodičkova ul, »u Štajgrů«. — Kluby občanskó. Novoměstský občanský klub v Praze koná dneso 8. hod. več. za předsednietví p. MDra. Edv- Grégra členskou schůzi v sále M ěšť a n s ké besedy. Na pořadu jednání jest rozho vo o výsledku a důsledeich letošních doplňovacích voleb do sboru obec- ních starších a o kroelch, podnik- nutých klubem k docílení sjedno- cení všech svobodomyslných členů na radnici. Ke konci velné návrhy. Před schůzí přijimají se přihlášky nových členů. — Občanský klub na Král. Vlinohra- dech koná dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer veřejnou schůzi v Národním domě na Král. Vinohradech v divadelním sále (vchod z Ko- runní třídy). Promluví jednatel klubu dr. Ant Novotný »o účelech klubu« a spisovatel dr. Václ.
Kavka Grégr Král doktor Novotná Václ Praha Vodičkův ulice Edv Vinohrady ko úrazový pojišťovna Praha II novoměstský občanský klub národní dům na Královský
22 article
Řezníček so dějinách Král. Vinohradů až do doby nejnovější.« — Jan Novopacký, akademický malíř krajinář velmi ceněný sbůrateli starší české školy krajinářské, slaví dnes ve Slavětíně u Loun svoje osmdesáté narozeniny. Narozen 14. listo- padu 1821 v Nechanieích, prošel krušnou školou chudého umělce začátečníka. Provozovalť jíž v útlém věku maliřství jako samouk, vyučílse na akademii vídeňské, byl učitelem kreslení v různých šlochtických rodinách, načež nastoupil umělecké cesty do Přimeři a Dalmacie a na- vštivil též Ilalii. Zejmena svými krajinářskými pracemi dobyl si záhy zvučného jména a některé z obrazů jeho jsou majetkem císaře rakouského, vídeňské umělecké galerie a různých galerií šlechtických. Také pražské Rudolfinum chová obraz Novopackého. Známý biograf Wurzbach porovnává jej ve svěm uměleckém slovníku se slavným Holanďanem Ruysdnelem. Od r. 1868 vyučoval kreslení a malířství arcivévodkyni Giselu, načež až do r. 1895 byl kustodem v císařské galerii ve Vídni. Novopacký vyzna- menal se nejen jako maliř, ale i jako litogra a ryjec ve mědi a ve dřevě. Práce jeho, obrazy. studie a skizzy. páčí se celkem na 2559 čisel. Stařičký mistr vždycky cítil se českým umělcem. Přejeme mu ještě mnohá léta šťast- ného, spokojeného stáří! — Schůze II. třídy České Akademi bude v pátek, dne 15. t. m. o 5. hod. odp.
Řezníček Král Jan novopacký Wurzbach Holanďan Ruysdnel Gisela Slavětín Louny Nechaniee Přimer Dalmacie Vídeň Rudolfinum
23 article
Program: 1. Předložena budou pojednání: Prof Fr. Mareš: »Prineip zachování energie ve fysiologii«. Dr. O. Völker: »O vývinu di phragmatu a velkých ven«. Dr. K. Petr »O počtu tříd forem kvadratických záporného diskriminantu«. Prof. J. Sobotka: »0n- úhelníeích a n- stranech v poloze perspektivné a o konfiguraci rovinné soustavy sil v rovno- váze. Raimund Fišer. »Důkaz pátého postu latu Euklidova«. 2. Záležilosti administrativní. — Promoce dámy na české universitě Karlo Ferdinandově. Ve velké aufe české uni- versity byla včera v poledne povýšena na doktorku filosofie slečna Marie Fabiánova, professorka fysiky a mathematiky na dívěím gymnasiu »Mi- nervě«. Účastenství při promocí bylo veliké, aula byla přeplněna, zvláště dámy dostavily se v počtu hojném. Při promoci fungovali: rektor Th. dr. Jan Sýkora, děkan filosofické žakutty prof. dr. Zubatya dv. r. prof. dr. Studnička, promátor. Jakmile byla prohlášena doktorkou, pronesla sl. Fabiánova podě- kování, načež jí byla projevována blahopřání. Přede- vším od žákyň »Minervy«, které byly při promoci zastoupeny v plném počtu a milovaně professorc věnovaly kytice a příležitostné dárky. Jménem dru žek z »Minervy« blahopřála slečně Fabiánově slečna Božena Nevšímalová. — Druhý doktor damský české university, slečna Marie Fabiänova, jest dcerou vrch. inženýra severo-západní dráhy a párodila se v roce 1872 v Železném hrodě. Slřední studia konala »Minervě« studia filosoficků na české universitě Karlo-Ferdinandově.
Mareš Völker profesor Raimund Fišer Euklidův Fabiánův Th doktor Sýkora Zubatya Studnička Minerva Nevšímalová Sobotka univerzita Karla Ferdinandov Minerva « studio filosofick český univerzita KarlaFerdinandov profesor Francie
24 article
— České a německé školy v Praze V úterní schůzi městské rady pražské, rozšlřene o finanční odbor, vyřizen byl rozpočet školství praž ského na rok 1902. Českých škol obecných a mě šťanských jest v sedmi čivrtích pražských 60 o 328 třídách. Z těch jest 86 tříd měšťanských a 241 třída obecných škol, dále jest jedna pomocná škola pro slabomyslné. Učitelských sil jest celkem 387 a sice 363 definitivní, 3 zatímní podučitelé a 3 zat. pod- učitelky, 4 výpomocní učitelé a 6 výpom. učitelek 2 místa isou reservována pro libeňskou vychovatelnu
Praha
25 article
a 6 míst extra statum. Připomenouti dlužno, že o 1. září 1902 bude otevřena v Bubnech u Studánky nová škola obecná, spojená s měšťanskou pro chlapce i dívky. Řádný náklad na české školy obnáší 1,568.714 K (mimo školy libeňské). Škol něme- ckých jest v Praze 8 o 55 třídách s 59 učitelskými silami. Celkový náklad řádný jest rozpočten obnosem 246.922 K. Vlastní příjem školního fondu obnáší 182.968 K. — V Libni, o jejíž školství Praha bu- doucně musí pečovati, jest 9 škol o 22 třídách, na nichž působí 70 učitelských sil. Řádná potřeba ob- náší 224.853 K, vlastní úhrada liheúských škol 2220 K. Obec věnuje tudíž na udržování svého školství příští rok úbrnem 2,040.489 K, nečítaje v t náklady na stavbu nových škol. Poněvadž při dosa- vadních přirážkách školních téměř nic by nezbylo na vystavení nových škol, ani na dostavení škol již započntých, byl schválen návrh, aby finanční odbor navrhl způsob uhražení schodku. — Z české university. Druhá přednášk archaeologického kursu docenta p. dra. Fran Groha z oboru řeckých starožitnost scénických spojena bude s demonstracemi ski- optickými a konati se bude v sobotu dne 16. listo- padu v posluchárně fysikálního ústavu v Klementinu (ve II. posch.) od 4—6 hod. odpol. — O zřízení okreeního soudu ve Vršovi- cích. Včera konalo vršovické zastupitelstvo mimo- řádnou schůzi za předsednictví starosty p. Drobného. v níž rokováno o zřízení okresního soudu ve Vršo- vicích a o věnování potřebných místností pro sou na vždy. Návrh tento byl po obsáhlé rozpravě schválen 21 hlasem. V budově oné budou uml- stěny úřadovny okresního soudu a berního úřadu. V rozpravě uvedeno, že vláda žádá příliš mnoho obětí na obci, ač jest její povinností úřad zřidit. — Podobné usnesení stalo se i v mimořádné schůzi za- stupitelstva v Nuslích.
Fran Groh Bubno Praha Libeň Vrš Nusle fysikální ústav v Klementinum okresní soud v Vršo
26 article
— Ve schůzi správní komise obce karlín- ské dne 13. t. m. vyřízeny mimo jiné tyto záleži- tosti: Zamitnula stížnost král. hlavního města Prahy do výměru okresního poplatku, pouze v příčině 5 pei. úroků z prodlení vyhověno. — Vzat na vědomí po- savadní průběh jednání o sloučení předměstí s Prahou a usneseno zúčastnit se porad s předměstími pouze informativně. — Vzaty k vědomí návrhy rozpočtá škol českých a německých na rok 1902 učiněné ofliciálem zemského výboru p. K. Dvořákem a roz- povty předloží se místním školním radám. Kromě toho vyřízeny ještě některé drobnější záležitosti. — Dozvuky ke slavnosti Tychonově. Přední přírodovědecký časopis londýnský »Nature« při- náší v čísle ze dne 7. t. m. věcné vyličení pražské oslavy Tychona Braha, psané prof. Braunerem. Ve stati, k níž připojeno zdařilé vyobrazení Tychonova náhrobku a epitafia ve chrámě týnském, vyličen prohlídka hrobky zvěčnělého astronoma, popsán způ- sob, jakým zjištěna totožnost jeho ostatkův a tím nepřímo vyvráceny pomluvy o nešetrném jednání s ostatky učencovými, šířené nám nepřátelskými živly po cizích časopisech. — Přednášky. Lidové přednášky če- ské university. Dnes ve čtvrtek 14. listopadu koná se přednáška p. doc. dra. Václava Novolného »Církev a stát v českých dějinách do válek husit- ských« v sále Svatováclavské záložny (2. přednáška).
K Dvořák Tychonův Tychon Braha profesor Brauner doktor Novolný Praha Nature
27 article
— Téhož dne bude přednášeti doc. pan dr. Vladimír Slavík v Karlině v zasedací síni radnice v I. patře »O příčinách náhlé smrti a jak jim přeďcházetie (s demonstracemi, 2. přednáška). Začátek obou o 1/28. hod. večerní. Zapisovati se bude hodinu před před- náškou v místě, kde se koná. Zápisné jest 1 K pro všech šest přednášek jednoho kursu (pro dělnictvo 50 h). Za šatnu se neplatí. — Spolek archi- tektův a inženýrů v království če- ském koná zejtra v pátek dne 15. t. m. svoji VI. týdenní schůzi v malém sále Měšťanské besedy praž- ské. Na programu jest přednáška pana cís. rady to- várníka Frant. Křižíka »O mluvící obloukové lampě«. Schůze zahájena bude o 7. hod. več. Hosté jsou vítání. — Nadace pro pěstování vědy a umění. Z úroků nadání pro pěstování vědy a umění, založe- ného p. Janem Novotným, architektem v Praze, udělí se cena 652 K 8 hal. dílu z oboru literatury vědecké, obsahu pro lid poučného a sepsaného slo- hem širším kruhům národa českého srozumitelným. Kdož by se o cenu ucházeti chtěli, nechť podají žádosti do 30. listopadu t. r. v podacím protokolu rady měslské na staroměstské radnici a přiložík nim literární díla svá buď v rukopise neb tištěná. K žádostem, jež podány budou po uplynutí lhůty konkursní, jakož i k žádostem, k nimž nebudou přiloženy předepsané doklady, nebude se přihližeti. — Pro pp. majitele koní. Píše se nám: Poslední doba, kdy rozvedeny všude po Praze tratě elektrické, stala se pro majitele koní velice osudnou.
doktor Slavík František Křižík Novotná Praha
28 article
Koně jdoucí kolmo přes položené kolejnice přichá- zejí velmi často k těžkým úrazům. Přes kolejnice mělo by se jezditi šikmo, čímž by se kůň úrazu snadno vyhnul. Tomu však na některých křižovotkách ulic, kde vede též kolej dráhy elektrické, vyhnouti se nelze, na př. na Můstku a ve Spálené ulici, kde koně musí přejížděti koleje ve směru kolmém, při čemž velmi snadno zapadnou hmatcem podkovy do koleje a utrhnou nejen podkovu, nýbrž mnehdy i velký kus kopyta. Kůň stává se tím někdy na dlouhou dobu, v některých pak případech vůbec k dalšímu upotře- bení neschopným, neboť ochromní si svalstvo v noze. jehož opětné uzdravení jest velmi zdlouhavé a ná- kladné. Byl jsem svědkem, když kůň vstoupil hmat- cem od podkovy do kolejnice a jak dlouho to trvalo, nežli mohl kočí pomocí krumpáče nohu jeho uvolniti. Na doklad nebezpečí, které hrozí koním při špatných formách kolejnic, mám ve své dílně několik podkov, které zapadnutím do kolejnic nabyly tvarů přímo neuvěřitelných. Proto by se doporučovalo, aby správní rada elektr. podníků, zvláště na křižovatkách, dala položiti kolejnice nikoliv formy klínovité, nýbrž jak nahoře, tak i dole stejně široké, čímž by se podob- ným nehodám zabránilo. Lze zajisté s jistotou oče- kávat, že úřady, do jichž oboru takováto nedopatření náležejí, jakož i spolek pro ochranu zvířat v Praze v této věci co nejdřive a nejpřísněji zakročí, a ž jeho snahu všickni pp. majitele koní budou podpo- rovati.
Praha spolek pro ochrana zvíře
29 article
— Národní spolek českých techniků po- řádá v pátek 29. t. m. slavnostní večírek s akademil ve prospěch českých menšin. Večírkem vystoupí spolek poprvé ve své činnosti před českou veřejnost a doufá, že nalezne již vzhledem k vlasteneckému účelu večírku podpory veškeré veřejnosti, zvláště pak kruhů vlasteneckých, v nichž nejednou pronesena touha po středisku národního studentstva, které by snahy české v ohledu národním účinně a s láskou podporovalo. Národní spolek českých techniků, kter již v počáteích měl, jak známo, těžký boj prot těm, kteří chtějí české studentstvo převěsti do tábora. jenž potírá veškeré vlastenecké smýšlení, nastupuje poprvé na dráhu vytčenou. Reklamace přijímá pan Jindřich Kretší, L. jednatel, v Praze—II., ve Vyšehrad- ské třídě č. 43 n.
Jindřich Kretý Praha Vyšehrad národní studentstvo národní spolek český technik II
30 article
— Konkurs na knihovnu. »Zličan«, spolek akademíků z okresů: kouřimského, českobrodského, černokosteleckého, říčanského a jílovského, vypisuje konkurs na zadání lidové knihovny. Žádosti při- jímá p. Jar. Mlázovský, technik, Praha—II., Sokol- ská třída čís. 32 n České obchodnictvo nebude dávati letos štědrovočerní a novoroční dárky svému odběratelstvu, nýbrž jako jiná léta věnuje raději pří- spěvek Ústřední Maticí školské i obdrží o tom každý závod potvrzení ve způsobě diplomku, jaký již nyní lze objednali. Upozorňujeme obchodnictvo i odbory matiční na tento zdroj příjmů a doporučujeme, aby obecenstva všímalo si závodů, v nichž bude vánočnl diplomek Ústřední Matice školské. — Trigy na Národním divadle. Ve včerejší schůzi zemského výboru přísedící p. dr. Herold podal zprávu o záležitosti opatření trig na Národním di- vadle a usneseno, zmocniti p. dra. Herolda, aby o zhotovení trig vyjednával s akad. sochaři pp. Rousem, Šalounem a Holmanem. Dále usneseno, aby za opatření modelů bylo pozůstalé rodině po Bok. Schnirchovi vyplaceno 16.000 korun. — Zkouška s ohnivzdornými skly. Zajl- mavá produkce byla včera odpoledne uspořádána na nádvoří hasičské centrály staroměstské. Proveden byi pokus s některými druhy skel, aby se zjistilo, jakou mají při požáru trvanlivost a zda lze jimi nahraditi v určitých případech ohnivzdorný materiál, kterým místnost má býti oddělena. Ohnivzdorných hmot po- užívá se k tomu, aby se vzníku ohně zabránilo jednak aby vzniklý požár byl obmezen na nejbliži
Zličan doktor Herold Rous Šaloun Holman Schnirch Praha II Sokol národní divadlo národní divadle