2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na ranní n odpol, Histy
přilohnmi (. Naněný Obzor“l va
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předp lssí sen
Praze v adninistraei
na měste
s K —
ns čtvrt leta . . . . .
s dveji denálkeu
na měsle
n dtri et. .
ve silaikách
na měsíe . .
Poštoni
Praha
Hista přilohn
6
article
ne črrě lt. . . .
a drají stillies
8
article
Budiž učiněna přítrž vše-
německým útokům!
Budiž učiněna přítrž vše-
německým útokům!
Málo radosti způsobí asi Rakousku ny
nějši všeněmecký pochod proti kulturním
zájmům neněmeckých národů, jehož nejno
vější útok platí české technice v Brně
Útočili Němci sice i v minulých letech na
každý střední ústav, jenž v rámci rakouské
školní politiky vyrůstal pro kulturní potřeby
odstrčených narodů slovanských, připomí-
náme jen nesnáze, jakéž po leta činěny byly
českému gymnasiu v Opavě a vřavu, jakáž
způsobena byla pro slovinské nižší gymna-
sium v Celji, ale všechny ony výstřednost
a násilnosti daleko zůstaly za nynějším hro-
madným útokem, řízeným Schönererovci
jehož počátky dlužno hledati v týchž konči
nách, odkud vůbec se dodává kontraban
velkoněmecký.
Na některých německých vysokých ško
lách ozvala se počátkém tohoto roku nesná
šelivá agitace proti cizím posluchačům
zvláště Rusům, jejíž nízký, výdělkářský ráz
doznali ve zvláštním pamětním spise sam
pořadatelé, prohlašujíce, že cizí posluchač
doma pak zaujmou místa, jež by byla při
padla — Němcům. Agitace tato přenesena
byla na všecky vysoké školy v Německu
ukázala, jak hluboko pokleslo souvěké vě
decké stanovisko dotýčných agitátorů, vzpo-
meneme-li, že svoboda učení poklá-
dána byla ode dávna v Německu za největší
vymoženost kulturní.
A hle! netrvalo dlouho a do programo
vých článků německo-národních pojat by
poprvé i požadavek o nedotknutelnosti k ul
turní državy Němců cislajtánských. Pro
paganda všeněmecká má v této polovině říše
dle všeho velmi na spěch, jakoby měla vy
konati všecku práci do určité lhůty — s po
dobným chvatem pracovalo se asi na obrov
ské dráze sibiřské — a tak již v tomto ob
dobí rady říšské vidíme na všech stranách
účinky nového článku všeněmeckého pro-
gramu.
Němec
Rus
Rakousko
Brno
Opava
Německo
9
article
Štyrský Hradec, od let hlavní sídlo vý
středních nacionálů německých, získalst
smutné vavříny pustými demonstracemi proti
přednáškám italským, ač Italové mohou se
vělším právem honositi starými zásluhami
kulturními, zejmena proti Němců m,
ba jsou četní němečtí znalci vlastní ně-
mecké vzdělanosti, kteří v ní nevidí pranic
původního, ale přímo ji prohlašují za pouhý
odlesk kultury staroitalské. P
Italech přišli jsme na řadu my Čechové
specialně česká vysoká škola technická
v Brně.
Tuto vyhlédli si Schönererovci za nej
novější cíl své zvrhlé agitace, a co pro ostatn
poslanecké soukmenovce jejich jest nejpotup
nější, akce ta jest v rukou všeněmeckých
karabáčem, kterýmž mají býti vmrskáni do
stáda jejich.
Tentokráte připadl dru. Bareuthrovi úkol
aby neüprosně švihal tímto karabáčem, a jak
jsme včera oznámili, byla k jeho návrhu
přijata resoluce, jíž se má zvrátiti všechna
posavadní praxe co do nákladů státem
na vysoké školy vedených, a spolu má na-
vždy zamezeno býti zřizování takových škoh
pro neněmecké národy.
Italos
Němec
Čecho
Schönererovec
Štyrský Hradec
vysoký škola technický v Brno
10
article
Teprve nyní při české vysoké škol
technické v Brně rozpomenuli se Němci na
potřebu říšského zákona o školách těchto,
ač mají sami několik technik státem vydržo-
vaných, na nichž jeden německý poslucha
státu přijde dráže, než kterýkoliv professor
na nich učící.
Vzhledem k těmto notorickým skutečno
stem jeví se býti právní pochybnosti dra
Bareuthra pouhou záminkou, vlastní podstata
akce jím zastupované však spočívá v tom
donutiti ostatní německé poslance, aby při
stoupili na výše vzpomenutý programový
článek výstředních německých nacionálův
jímž, jak z ukázek jeho posavadních účinků
patrno, zahájena akce proti kulturním
zájmům veškerých neněmeckých
národů! Pravíme výslovně veškerých ne
německých národů, majíce na paměti agitaci
proti cizím posluchačům na vysokých školác
v Německu dříve zahájenou.
Agitaci všeněmecké ničím není ústava.
ničím ustanovení její, že mají býti zřízeny
ústavy vzdělávací tak, aby každý ve svém
jazyce mohl nabýti vzdělání; agitace německá
se nestydí, že stát pro Němce vydržuje zby
tečné ústavy, a že již dávno sněm moravský
se usnesl, aby pro oba národy, Čechy
Němce, se zřídily vysoké školy technické na
Moravě, ona vidí před sebou jen jediný cí
mařiti všemi způsoby rozvoj ná
rodů neněmeckých.
Němec
Čecho
Německo
český vysoký škola technický v Brno
vysoký škola technický na Morava
11
article
Nám není ovšem známo, do které lhůty
chce býti se svým herostratským posláním
hotova, ale tolik vidíme a poznáváme, že
nadešel pro neněmecké národy této poloviny
říše okamžik, aby proti neslýchané, roz-
vratné všeněmecké agitaci postavila s
nerozborná hráz vzájemnost
veškerých neněmeckých národů
Všeněmci již dávno opustili půdu ústavní
jim jde jen o to, aby z neněmeckých národů
této poloviny říše nadělali bezduchých ná
strojů, sloužících rozpínavosti velkoněmecké,
a tento jejich pochod se nezastaví potud
pokud ohrožení národové proti nim si ne-
zjednají opory veškerého ostatního vzděla-
ného světa. K takovéto součinnosti nepo
skytli Všeněmci odpůrcům svým nikdy vý
datnějších zbraní, než v okamžiku tomtoa
jest to takřka pokyn osudu, že právě v těchto
dnech jeden z předních časopisů německ
říše upozornil německé přepjatce na nejslabšt
stránku jejich velikášství — na nezna-
lost světa slovanského! Slovanská
vzdělanost, tak píše porýnský list, není ni-
kterak nepatrná. Kdo by hlásal něco jiného,
dal by na jevo velikou neznalost a počínal
by si jako Francouzové do r. 1870.
Nuže, chtějí páni z tábora všeněme-
ckého stůj co stůj toho dosíci, aby zdejš
Slované pozbyli víry ve spravedlnost zdej
šího německého předvoje a aby hledali cesty
k oné kulturní síle slovanské, kteráž vnucuje
úctu i sjednocenému Německu?
Nenarazí-li mezi ostatními německým
poslanci ani nyní ještě terrorism všeněmecký
na zdravý smysl, nuže, proč by neněmečt
a zejmena slovanšlí národové neměli se vzcho
piti a prohlásiti: přemíra naší trpělivosti jest
vyčerpána, zlého souseda ani my nejsme po-
vinni trpěti mezi sebou!
Francouz
Slovan
Německo
12
article
Čeští a němečtí inženýři.
Čeští a němečtí inženýři.
(Píše český technik.)
Nízký útok, kterýž u přiležitosti jmenování
professorů české techniky v Brně podnikl
»Neue Freie Presse« na čest těchto pánů i na
čest české vysoké školy technické v Praze
kterýžto útok důstojným a rázným způsobem
byl již odmrštěn ústy prof. Hráského, nutí mne
k několika poznámkám.
Roku 1890 započato bylo v Drážďanech
s velkými přestavbami tamějších nádraží. Dráha
jež křižovala ulice v stejné úrovni, vyzdvižena
byla nad ulice, vybudována byla nádherná ná
draží, postaveno veliké množství mostů atd. atd
Stavby tylo, jež z největší části jsou již dokon
čeny, vyžadovaly nákladu přes 60 mill. marek
slouží dnes k ozdobě hlavního města královstv
saského.
A při těchto rozsáhlých pracích zaměstnáno
bylo v létech 1890/9 postupně asi 20 inženýrů
z Rakouska a z těch bylo 16 absolventů pražské
české vysoké školy technické!
Práce, kterou tito, tehdy mladí ještě tech-
nikové v Drážďanech vykonali, zůstane povždy
nejlepším dokladem zdalnosti a schopnosti če-
ských inženýrů a tím také i školy, ježje
odchovala.
Není možno vypočítávati na tomto míst
všechny objekty, jež po návrhu českých inže-
nýrů v Drážďanech byly provedeny — poče
jich je ohromný — stačí jen poukázati na pře
krásné loubí hlavního nádraží, kopuli a železné
střechy nad čekárnami a vestibulem tamže, n
loubí zastávky »Wettiner-Strasse«, na mosty
»Hohe Brücke«, »Falkenbrücke«, most přes při
jezd do přistavu krále Alberta, podvedení Pražské
ulice atd. atd.
profesor
Hráský
Falkenbrücke
Albert
Brno
Drážďany
Rakousko
Neue Frei Presse
český vysoký škola technický v Praga
český vysoký škola technický
Hohe Brücke
13
title
Vedle prací konstruktivních zaměstnáni byl
14
article
někteří z inženýrů českých v sekcích stavebních
kde navrhovali mosty betonové, opěry mostové
zdi opěrné, a samostatně vedli dozor stavební
Saští páni chefové chovali se k českým
inženýrům vzorně, s opravdovou kollegialitou
taktem, a nic jim nevadila ta různá ř a č ve
jménech českých inženýrů, aniž to, že někteř
při příchodu svém do Drážďan jen velmi nedo
konale němčinu ovládali. Vždyť mosty se počítaj
a navrhují po česku právě tak jako po německu
Že zaměstnávají saské státní dráhy české,
čili jak se tam říkalo »rakouské« inženýry,
nezůstalo arciť tajno. A tu (nepamatuji se již
při jaké příležitosti), bylo žalováno, že prý s
zaměstnávají na úkor sil domácích inženýř
čeští, neznající ani správně německy ! A jaká
byla odpověď generálního ředitelství královských
saských státních dráh? — Přiznali, že z ne-
dostatku sil domácích nuceni jsou zaměst
návati inženýry »rakouské«, že však všichn
znají tolik německy, mnoho-li k vykonávání
jich povinností je zapotřebí, že jsou s výkony
těchto inženýrů dokonale spokojení a že není
tudiž žádného důvodu, proč by »rakouské« in
ženýry měli propouštětil
(Lituji, že nemohu uvésti datum, kdy při
nesly listy drážďanské zprávu o této zále
žitosti — aby »N. Fr. Pr.« neměla příčiny
pochybovati o správnosti mého tvrzení, jakos
osměluje pochybovati o nevyvratitelných slovech
prof. Hrázkého)
Ani jeden z českých inženýrů zaměstna
ných v Drážďanech nebyl propuštěn — všichn
opustili Sasko dobrovolně, aby navrátili se do
své vlasti; každý odnášel si skvělé vysvědčen
opalřené pečetí gener. ředitelství král. saskýeh
státních dráh a každý byl vyzýván, aby poslal
do Drážďan zase síly nové.
profesor
Hrázký
Saska
Drážďany
Francie
15
article
Kdyby byla česká věda technická (jak opo
vážlivě trvrdl »N. Fr. Pr.«) méně cenná ne
německá, bylo by možno bývalo, aby stát saský
zaměstnával po celé desetiletí české inženýry
když je v říši německé tolik technik a kdyt
v samotných Drážďanech je technika velmi
dobré pověsti?
Nebyla zde nejlepší přiležitosť ke srov
nání schopností a vědomostí absolventů české
techniky s absolventy techník německých
A kdyby toto ssrovnání bylo dopadlo v ne-
prospěch českých techniků, byl by přijíma
saský stát další české inženýry?
Proč ale nezaměstnával stát saský u větš
míře radějí absolventy německých technik ra
kouských, kteři oproti svým českým kollegům
měli tu velikou výhodu, že ovládali dokonale
němčinu, a že znali všechny odborné významy.
jimž čeští technikové se teprve přiučovat
musili ? — —
Činnosť českých inženýrů v Drážďaneci
zůstane povždy skvělým důkazem české píle
dovednosti, spolu pak i výbornosti české vy
soké školy technické v Prazel
Ke konci, aby nemohla snad zase » Neu
Fr. Pr.« po svém způsobu pochybovati o če
ském původu inženýrů v Drážďanech zaměst-
naných, uvádím jich jména (pokud arciť jsem
se upamatovati mohl) a to se všemi čárkam
a háčky, s nimiž podepisovali ryze německ
plány! A saský stát se proto nerozpadl —
a stavby drážďanské stojí k ozdobě města take
až dodnesl
Uvádíme jména v abecedním pořádku:
Gustav Červínka, nyní professor n
české technice v Brně. Jan Frič, inžený
severozápadní dráhy v Čáslaví. Kare
Glockner, živnostenský inspektor.. Kare-
Herzán, inženýr král. hlav. města Prahy.
Červínek
Frič
Kare
Herzán
Francie
Drážďany
Brno
Čáslav
Praha
16
article
J. Iserle, stavební komisař c. k. státních
dráh v Plzni. Joseť Jeřábek, inžený
firmy A. Lanna v Praze. Jan Kolář, inženýr
česko-moravské továrny. Ant. Los, stavebn
inženýr a podnikatel. J. Máslo, inženýr král.
hlav. města Prahy. Frant. Morávek, in
ženýr železničního oddělení zemského výboru.
J. Novák, vrchní inženýr továrny Škodovy
v Plzni. Kristian Procházka, inženýt
česko-moravské továrny. Velimir Sťiasni
inženýr u civilního inženýra Polgeho v Drážďanech
(Chorvat, absolvent české techniky). Břetisl a
Tolman, c. k. inženýr při kanalisaci Vltavy
a Labe v Praze. Bohumil Závodský
stavební komisař c. k. státních dráh v Olo-
mouci. August Zdráhal, inženýr při pod
nikatelství, neznámo kde. Theodor Ž
kavec, inženýr firmy A. Lanna v Praze
Vedle těchto inženýrů, zaměstnaných př
slavbě nádraží, zaměstnán byl v oddělení pr
stavby pozemní (Landbauverwaltung) ještě archi-
tekt Vilém Bejšovee (nyní c. k. stavebn
adjunkt v při místodržitelství) a dosud působ
v Saské Kamenici inženýr S y nl ek.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 13. listopadu.
J Iserle
Jeřábek
A Lanna
Kolář
J Máslo
František
Morávek
J Novák
Škodův
Procházka
Chorvat
Břetisl
Tolman
Bohumil
Zdráhal
Ž kavec
Bejšovee
Plzeň
Praha
Drážďany
Vltava
Ola
Vídeň
pr stavba pozemní
Landbauverwaltung
17
article
Rozpočtový výbor konal dnes schůzi za
předsednictví dra. Kathreina u přítomnosti ministra
obchodu bar. Calla
Posl. dr. Kramář žádal, by především, jal
u jiných předloh, bylo hlasováno též o přechodu
k zevrubné debatě-
Předseda prohlásíl, že dle jeho mínění by
hlasování neodpovídulo jednacímu řádu, neboť výboi
nemůže předlohu, jež mu je předložena k poradě
a limine odmitnouti. Nemá to býti prejudicem pro
příšti případy, jestliže jen z toho ohledu, aby po-
rady nebyly prodlužovány, dává hlasovat o návrhu
dra. Kramáře.
Při hlasování jednomyslně usnoseno přikroči
k debatě zevrubné.
Potom bylo rokováno o kap. XI. »M ini ste
stvo obchodu.«
Zpravodaj dr. Bärenreither mluvil o úvěru pr
průmysl a podporu vývozu. Ukazoval, že na etablo
vání firem za hranicemi od r. 1899 bylo vydán
162.800 K, docíleno obratu za 2,259.000 K. Větš
akce bude moci býti podniknuta teprve po vydán
zákona o podpoře průmyslu. Při celém nákladu n
obeslání pařížské výstavy bylo ušetřeno 300.000 K
tedy 10 proc. celého úvěru. Nejaktuálnější položkou
rozpočtu je 400.000 K, zařaděných pro přípravne
práce ke stavbě vodních cest.
Posl
doktor
Kramář
Bärenreither
K Větš
18
article
Tázal se ministra, ví-li vláda, jak rozřeší soubo
všech těchto otázek. Navrhoval, aby ze statistickýci
úvěrů přikázala se mezinárodnímu pracovnímu
úřadu v Bazileji roční suma, jak hodlají učiniti tak
jiné státy. Konečně objasňoval rozdíly mezi oběma
rozpočty
Ministr obchodu bar. Call, zalichotiv minist
Bärnreitherovi, uváděl rozpočtové číslice na vodn
stavby a p. Ředitelství vodních staveb je mu před
mětem nejvážnějších úvah. S touto organisací doulá
stačiti do počátku stavby v r. 1904. Centrálka mus
prozkoumati všecky projekty. Mimo ní musí si od
borné kanceláře hleděli jednotlivých projektů. Tent
úřad musí býti zřízen zároveň s ustavením se po
radního sboru pro vodní dráhy. První úlohou jeho
bude navrhnouti vládé stavební program pro léta
1904—1912. Ministr nechce předbíhati dobrozdán
poradního sboru, avšak uvádí, jak si věc on myslí
Stavba vodních dráh, o nichž stala se usnešení take
na sněmích, má počíti r. 1904 a provésti se nejdéle
ve 20 letech. Práce, jež mají se provésti pouze
v I. stavebním období, do r. 1913, musí srovnávati
se se všcobecným příkazem zákona. Avšak musí se
také držeti v mezích povolených úvěrů.
Bärnreither
Call
19
article
Některé v § 8 uvedené trati vyhovují nedosta-
tečně vodohospodářským potřebám. Jejich projekty
jsou hotovy a proto bude dobře začíti s nimi, pro
tože družstva s podobnými pracemi již jsou též
běhu. Pro průplavní projekty platí podobné ohledy
bude dobře nepočne-li se s nejtěžšími. Je třeba ne-
jen pokusné trati, ale i celého pokusného průplav
pro studie. Tu vystupuje do popředí dunajsko oder-
ský průplav s připojením na Vislu.
Úvěru k podporování průmyslu a vývozu mohlo
použiti se proto, že vládní předloha o podporován?
domácího průmyslu není dosud projednána, pouze
částečně a to k podpoře vývozní. Pravidla vydan
býv. ministrem v březnu 1899 osvědčila se. Ochota
k vývoznímu obchodu v našich kruzích je velm
nestejná. Shledalo se, že rakouské zboží nachází
dobrý odbyt také v těch místech, kde vyskytnese
dobrý obchodník v pravý čas. Od r. 1899 dostal
vývozní podporu 18 rakouských kupců. Vývozn
akademie splňuje naděje, jež se v ní skládají
Pracovní stařistika vyžaduje 14.600 K úvěru.
aby mohla prováděti se na šírším základu a ministn
trofá že bude zákonně upravena. Stálý poradní
sbor v tomto odvětvíšbude obnoven.
Visla
Vývozn akademie
20
article
Novým zařízením je statistika mezizemního ob
chodu (s Uhrami). Nesnadné je zanjmouti postávení
k navržené resoluci stran mězinárodních sdružen
k ochraně práce, čím více pracuje se doma na zdo
konalení sociálního zákonodárství, tím více žádou
byly by mezinárodní pokroky v tomto oboru. Ma
kavý prospěch lze očekávati jen od kanceláří, zří
zených spolupůsobením vlád. Podpora švýcarskému
ústavu byla by na pováženou a mohla by se vyklá
dati nepříznivě. Mimo to třeba tu dorozuměn
suherskou vládou ve prospěch mezinárodních ochran
nách opatření. Výbor může osvědčiti svou přízeř
k snahám po mezinárodních ochranných opatřeních
přijetím navržené resoluce, avšak vláda nemůže uči-
niti žádané prohlášení
Posl. ryl. Kozlovský soudí, že vzhleden
k různým obavám vláda měla by zabezpečiti země-
dělství a dřevařství vydatnou ochranu na zahrani
čním trhu. Úprava obchodu s Německem byla by
žádoucí, avšak obchodní smlouvy nesluší uzavírati
za každon cenu. Stýská si na šikány německé pošty
jež zadržují dopravu polských listů a zásilek, kára
zanedbávání haličského průmyslu domácího při vo-
jenských dodávkách, kritisuje činnost rakouského
Lloydu a přimlouvá se za novou organisaci vod
ního úřadu zřízením ministerstva veřejných prae
nebo ředitelství pro vodní stavby.
V drobném prodejí:
ranní čislo s sobě . . . za 8b
odpoledlní
. . . za z
Ve clialkách na vankovš
ranní čalo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotevě napřed.
Fřešplanení a jnterty přijíná sdminl-
strnee v Marisuské ulici č.a
Tam nacházejí se ték radakee
Uskárna z erpedics „Národnich Listě
Rukopisy se novrneej
Posl
Lloyd
Uskárna
Uhry
Ma
Německo
Marisuský ulice
21
article
Posl. dr. Kramář soudí, že společenstevní in
struktoří prospívali by mnohem více, kdyby se zdo-
konalila živnostenská společenstva. Očekává, že zříde
se podobná instituce, až povstanou společenstva země-
dělská. Troufá, že vývozní akademie prospěje rozvoji
vývozu do ciziny, avšak ústav ten nesmí býti pouze
pro Vídeň. Troufá, zřídí-li se vývozní akademi
v Praze, že vláda bude jí přáti tak, jako vídeňské.
Očekává, že v záležitostech listů s polskými adresami
rakouská vláda v Německu rázně zakročí a postará
se o zachovávání zákonů světového pošlovního spolku.
Přimlouvá se za soustředění vodotechnických kance-
lářů a rozšíření ministerstva železnic. Nemá co na-
mítati proti dunajsko oderskému průplavu, nalebá
však, aby průpravné práce k úpravě Labe a jiných
českých řek prováděly se co možná rychle. Varuje
před kažením díla falešnou organisací, aby se ne-
řeklo, že jediná velká věc, kde Němci a Češi společně
pracovali, byla jen okamžitým úspěchem, mydlinovou
bublinou. Přimlouvá se za novou organisaci statisti-
cké služby zřízením velkého ústředního statistického
úřadu. Konečně stýskal si na odstrkování české práce
na pařížské výstavé a při udělování vyznamenání. Je
tím vinna národní jednostrannost rakousko-uherského
komisaře, k němuž nemá naprosto žádné důvěry
Posl. Pernerstorfer přimlouval se za pod-
porování mezinárodní kanceláře bazilejské, protože
do zřízení úřadního ústavu je daleko. Navrhuje
resoluci, aby s příštím rozpočtem byla předložena
zpráva živnost. společenstevních instruktorů.
Posl
doktor
Kramář
Němec
Čech
Vídeň
Praha
Německo
22
article
Posl. Hoffmann- Wellenhof konstatoval
prospěch spolačenstevních instruktorů v jižních
krajinách a přimlouval se za postátnění vyšších
obchodních škol, za zřízení ministerstva dopravy
(místo železnic), za podporu bazilejského ústavu
konečně stěžoval si, že u jednatelstva rak. lloydu
v Cařihradě ani jediný úřadník neumí německy
Ministr bar. Cal1 podal zprávu stran obstará-
vání veškeré manipulace ve skladištích, odpověděl na
stesky posl. Kozlovského, slibuje nápravu. Konečně
zastával se hlavního komisaře na pařížské výstavě.
osobuje mu zásluhy o tamější úspěchy rakouského
průmyslu.
Posl. Vukošič souhlasí s podporováním vý-
vozu také do východní Asie, avšak na Levant nesmí
zapomínati se. Rád by, aby se na přesrok povolil
dodatečný úvěr na rybářskou výstavu ve Vídnia
povolilo 90.480 K na elektrické osvětlení v terstském
přistavu. O rakouském Lloydu promluví až se bude
rokovat o subvencích.
Posl. Lupul dovozoval nutné splavnění Pauču
až na hranice bukovinské, dovozuje jeho důležitost.
Posl
Hoffmann
Wellenhof
Cal
Kozlovský
Lloyd
Cařihrad
Asie
23
article
Posl. dr. Kurz připoušti, že naše vývozní firmy
nedovedou se přizpůsobit úplně vkusu ciziny. Vinou
toho je ministerstvo, jež poskytuje málo příležitosti k se-
znání potřeb dotyčných odbytišť. Žádá, by se povolil
pro pražské obchodní museum pro letošek a r. 190
na podporování vývozu roční subvence aspoň 5000
ročně a do příštího rozpočtu vřadilo 10,000 K. Kárá
bezoblednost naproti neněmeckým vystavovatelům na
pařižské výstavě. Českým vystavovatelům stala s
křivda a budoucně dovedou se před ní chránit.
Posl. Kienmann líčil škody obchodních míst
na uherských hranicích a žádal ministra za odpomo
Dále žádal, aby přednostou ředitelstva, jež vodní
stavby provádí, stal se lechnický odborník.
Posl. Povše pukazoval na velký význam ob
chodních smluv. Nynější situace Rakouska je pová-
žliva pro úbytek vývozu obilí, mouky a dobytka
Při uzavírání obchodních smluv musí se věnovat
zvláštní pozornost rakouským vinařům. Žádá na mi-
nistrovi objasnění o vinném obchodu s Italií a za
ochranu domácího vinařství.
Rokování bylo potom přerušeno a příští schůze
bude zejtra večer.
Posl
doktor
Rakousko
obchodní muzeum
24
article
Odbor pro zvířecí nákazy zvolil posl
dra. Scheinera reférentem o jeho návrhu na po
vinné pojišťování dobytka; posl. Tollingera re-
ferentem o jeho a Deluganově návrhu na převzetí
nákladu na zvěrolékařskou tržní dohlídku státem
posl. Bindera referentem o návrzích Irově a j. na
zrušení ministerského nařízení ze dne 22. května
1892 stran přeložení trhu; posl. Grössla referen-
tem o jeho a Šajerově návrhu na zrušení potravní
daně při nuceném porážení dobytka.
Legitimační výbor schválil proteslovanou
volbu posl. dra Heilingera dle Voglerova rele-
rátu. Posl. dr. Vogler byl zvolen zpravodajem
volbách posl. Gasteigera, Flediera, Flandora a Pete
lence. Volba Blazovského tref. Królikovský) bude vy-
šetřována
Odbor ústavního výboru rokoval o návrzích
Kaisera a Bareuthera na ztušení § 14. a po daš
debatě, jež dotýkala se i předešlého jednání, byl při
jat 4 proti 2 hlasům návrh na škrinutí § 14 st
zákl. zák. ze dne 21. prosince 1869.
Poslanec Ferjančič dal podnět, aby otázka
změny jednacího řádu poslanecké sněmovny dostala
se do rozpravy příslušnou resolucí a referál o tom
svěřen posl. K a i se r o vi.
Odbor živnostenského výboru rokova
o upravení podomníso obehod
Při § 10. předlohy navrhl referent, aby z po-
domního obchodu byl vyloučen obchod s pečivem,
margarinem a máslem
Návrh byl přijat
Posl. dr. Welsskirchner žádal také vylou-
čení cukrovinek a pečiva cukrářského z podomního
obchodu
Také tento návrh byl přijat.
Scheiner
Tollinger
Deluganův
Irův
Grössl
Šajerův
Heilinger
Voglerův
Posl
doktor
Vogler
Flandora
Pete lence
Kaiser
Ferjančič
Welsskirchner
poslanecký sněmovna
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 13. listopadu, »Zle bude,
pane, zle, jest-li v čas nezmoudříte a nepře-
stanete se suchou obstrukcí proti vládě, kterouž
přes všechno popírání provádíte.«
Slovy těmi zaťukal mi včera ve Vídni n
rameno spolský bratr«, který ve všem srovnává
se jako individuum s námi, jenž s námi je příte
lem lidu, obhájcem práv středního stavu, ba,
který dokonce s námi i do hospody chodí a zdejšt
špatné pivo pije, který ale jako člen klubu pol-
ského největší je otrok pana Jaworského, na je-
hož povel by hlasoval třeba pro to, by každému
z nás srubli hlavu.
»Proč, drahý Slávy synu?e
»Poněvadž zatím nastane zima, lidé nebudou
míti práci a následkem toho co jísti.«
»A domníváte se snad, že bych nebezpeč
to zažehnal, kdybych hlasoval proti francouzským
kongregacím? Nemylte se, pane, tím, co my
v řišské radě uděláme, statisíce hladových ne-
nasytime.«
Ostatně jsou nyní důležitější otázky na
denním pořádku, než jak pomáhat nezaměstna
ným, jak nasytit statisíce lidí bez výdělku
zameziti hrůzám, jež může míti v zápětí den
za dnem rostoucí bída.
Dnes jest na denním pořádku reforma
mužského oděvu. A kdyby dnes zmizelo na
Jaworský
Praha
Vídeň
26
article
jednou v Evropě asi 150 millionů párů kalho
a toliktéž vest a kabátů, nepočítaje v to zim
níky, svrchníky, plástě, kožichy atd., byla by
to revoluce taková, jakých historie nezazname
nává mnoho.
A jaká že je příčina boje, kterou nespoko
jenci, jejichž sídlem je tatáž Paříž, která dosu
byla sídlem všech převratů, vypověděti chitej
nynějšímu kroji?
Co přimělo pány, kteří z boulevardu des
Italiens diktují světu, má-li nositi špičaté boty
či široké, košile bilé či barevně?
Mužský oblek je prý dnes strašně střízlivý.
strašně fádní a nehezký. Je pravda, že ženám
má býti v první řadě ponechána pestrost a bar-
vitost a že ženě přísluší především látka měkká,
která přesně k formám přilne, však tím není
řečeno, že má každý muž vypadati jako zří-
zenec pohřebního ústavu, ba co to tvrdím, vždyt
člověk ten má bílý chochol, punčochy a přesky
na střevicích. Nosí snad někdo z nás chochol
Jest nám vidět punčochy, nemáme-li prasklou
botu a kde na nás stříbrná přeska?
Představte si, jak vypadá modní člověk
přesně dle žurnálu sestrojený. Kdosi onehdy
v jistém listě tvrdil, že nynější mužský kostým
sestrojen je ze samých obdélníků. Že tomu
tak, přesvědčite se, věnujete-li chvilenku pozor-
nost střihům na mužské oděvy. Samá rovná
linie, všude samý pravý úhel. Pěkná okrouhlá
linie je vyloučena z oděvu muže, moderní elegán
vypadá věru jako známí panáci, jaké sestavuj
Evropa
Paříž
27
article
děti z jednoduchých najmě pravoúhelných geo-
metrických figur. A jak musí býti všechn
hladké na takovém oděvu! Proto také žehlička
důležitějším je dnes u krejčího nástrojem, než
Může při takovém stavu věci krejčovská
geniálnost nějak vyniknouti ? Co zbude u všecl
všudy tvůrci sebe krásnějšího fraku, než ho
přistřihnout dle obvyklého vzoru, všit do něhc
hedvábnou podšívku a přišit naň — sprost
černé knofliky. Kdyby mohl příšit aspoň stříbrné
Může si snad mužský krejčí přišit křídla
fantasie, může snad ubožák ušit pro svého zá-
kazníka »báseň«, jako to může, ba musí učiní
krejčí pro dámy?
I tomu nejodvážnějšímu ruce sklesnou -
neboť eo má vymysliti, aby se svým sakkem
lišil od jiného?
Kdo je fanalikem rovnosti, tomu se ovšen
nynější kroj hodí. Za tři desítky koupí si mimo
řádně výpomocný sluha v expeditu, jenž pracuje
v interessu státu tím, že mete, vytápí a větrá
kancelář a v deset hodin přináší pánům pivo
párky, zrovna takový šat, jaký má ministr. Týž
ovšem zaň zaplatí zlatých osmdesát. Kdo ale
neholduje zásadám Schnitzlerovým, naopak kloní
se k modnímu nyní aristokratismu Nietzschovu,
těžce nese tu dnešní střízlivost v mužském
oděvu. Jeden jako druhý
Zdali pak jste již kdy zabývali se otázkou
proč na srdce ženská tak velikou jeví přílažli
vost vojenská uniforma? Jen z té příčiny, že
Schnitzlerův
Nietzschův
28
article
jehla.
od občanské liší se barvitostí a umělostí. Tak
jakoby ani žádné mužské krásy nebylo a ná-
sledkem toho také ne potřebí oděvu, který by
ji zvedl a povznesl! Pochopuji velmi dobře, ž
nesrovnalost ta v odborných kruzích velmi těžeo
se pociťuje a že konečně smělý jakýs duch
v Paříži odvážil se aspoň započíti s reformoe
kroje mužského.
Započal s vestou a jakkoli střih ponech
slarý, zhotovil ji z látky pestré, plné živých
barev. Kalkuluje totiž, že při tom nezůstane.
Že za nedlouho po nynějším jedno- nanejvýš
dvoubarevném následovati bude kabát pestrý
po něm rovněž takové spodky. A že dojde též
na jiný střih, rozumi se samo sebou. Nezůstane
také při. nynějších látkách, poněvadž by se
v renaissanci pěkného kroje ze století patnáctého
a šestnáctého — a o ty právě jde — nijak
nehodily. Továrny budou nuceny přízpůsobiti se
nové modě, která, až drobet se ujme, zcel
jiný vykouzli obraz společnosti naší.
Tážete se, myslím-li všechno to do opravdy?
A namitáte, že malovaná vesta není nic nového
Že ji nosil už nebožtik váš dědeček a že dávn
již máte ji také vy i s pěkně granátovými kno
fličky. Je pravda, že u náš v Čechách udržela
se vůbec barva i na mužském oděvu u poroe
nání s krojem jiných národů poměrně nejdéle
A vždyť zpíváme dosud: »Já mám malovanou
vestičku, já mám malovanou vestičku, mám« —
Co tedy prohlašuje Paříž za novou r
formu, máme my už dávno.
Paříž
Čechy
29
article
Máme vůbec všechno a všeho nadbylek
to právě národní naši hospodáři prohlašují za
příčinu té naší mizerie a bídy. Máme přília
mnoho obilí a chleba, přiliš mnoho bramborů
řípy, máme přiliš mnoho škol a příliš mnoho
učených a chytrých lídí, jenom peněz u nás
všude nedostalek.
Opravdu
A přece mi bylo řečeno, že jedině v mi-
nulém roce prodělalo p. t. pražské publikum
v bursovní spekulaci neméně než 14 millionu
korun.
Uvažme, co to znamená. Je to bezmála
tolik, co nám vláda povoliti chce, rozděleno n
deset stejných ročních dosí, na nezbytné
potřeby.
O, my máme peněz dost, ale v babiččiných
punčvohách, jimž teď říkáme spořitelní a zálo-
ženské knížky. Ven ale nechce s nimi nikdo.
Rozhoupáme-li se ale přece jenom k něčemu,
je zpravidla už pozdě. Smetanu sebral už jiný.
Půjde to u nás asi také s tou naší re-
formou šatovou zvolna. Co bude zapotřebí
mučedníků, než odporem a protivenstvím ko-
nečně nová myšlenka vítězně se prodere
A nebude to pěkné podívání, až naši za-
milovaní a zasnoubení vykračovati si budou
v bílých atlasových střevičkách jako —
Romeové?
Smetan
Romeo