ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb547a40-661e-11dc-9af5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, work 2, person 81, org 12
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 314.
4 article
Na ranní n odpol, Histy přilohnmi (. Naněný Obzor“l va středu a „Literární Hlidka v pátek) předp lssí sen Praze v adninistraei na měste s K — ns čtvrt leta . . . . . s dveji denálkeu na měsle n dtri et. . ve silaikách na měsíe . . Poštoni
Praha Hista přilohn
5 article
2 K 30 K so Bi
6 article
ne črrě lt. . . . a drají stillies
7 article
ss něsin bala
8 article Budiž učiněna přítrž vše- německým útokům!
Budiž učiněna přítrž vše- německým útokům! Málo radosti způsobí asi Rakousku ny nějši všeněmecký pochod proti kulturním zájmům neněmeckých národů, jehož nejno vější útok platí české technice v Brně Útočili Němci sice i v minulých letech na každý střední ústav, jenž v rámci rakouské školní politiky vyrůstal pro kulturní potřeby odstrčených narodů slovanských, připomí- náme jen nesnáze, jakéž po leta činěny byly českému gymnasiu v Opavě a vřavu, jakáž způsobena byla pro slovinské nižší gymna- sium v Celji, ale všechny ony výstřednost a násilnosti daleko zůstaly za nynějším hro- madným útokem, řízeným Schönererovci jehož počátky dlužno hledati v týchž konči nách, odkud vůbec se dodává kontraban velkoněmecký. Na některých německých vysokých ško lách ozvala se počátkém tohoto roku nesná šelivá agitace proti cizím posluchačům zvláště Rusům, jejíž nízký, výdělkářský ráz doznali ve zvláštním pamětním spise sam pořadatelé, prohlašujíce, že cizí posluchač doma pak zaujmou místa, jež by byla při padla — Němcům. Agitace tato přenesena byla na všecky vysoké školy v Německu ukázala, jak hluboko pokleslo souvěké vě decké stanovisko dotýčných agitátorů, vzpo- meneme-li, že svoboda učení poklá- dána byla ode dávna v Německu za největší vymoženost kulturní. A hle! netrvalo dlouho a do programo vých článků německo-národních pojat by poprvé i požadavek o nedotknutelnosti k ul turní državy Němců cislajtánských. Pro paganda všeněmecká má v této polovině říše dle všeho velmi na spěch, jakoby měla vy konati všecku práci do určité lhůty — s po dobným chvatem pracovalo se asi na obrov ské dráze sibiřské — a tak již v tomto ob dobí rady říšské vidíme na všech stranách účinky nového článku všeněmeckého pro- gramu.
Němec Rus Rakousko Brno Opava Německo
9 article
Štyrský Hradec, od let hlavní sídlo vý středních nacionálů německých, získalst smutné vavříny pustými demonstracemi proti přednáškám italským, ač Italové mohou se vělším právem honositi starými zásluhami kulturními, zejmena proti Němců m, ba jsou četní němečtí znalci vlastní ně- mecké vzdělanosti, kteří v ní nevidí pranic původního, ale přímo ji prohlašují za pouhý odlesk kultury staroitalské. P Italech přišli jsme na řadu my Čechové specialně česká vysoká škola technická v Brně. Tuto vyhlédli si Schönererovci za nej novější cíl své zvrhlé agitace, a co pro ostatn poslanecké soukmenovce jejich jest nejpotup nější, akce ta jest v rukou všeněmeckých karabáčem, kterýmž mají býti vmrskáni do stáda jejich. Tentokráte připadl dru. Bareuthrovi úkol aby neüprosně švihal tímto karabáčem, a jak jsme včera oznámili, byla k jeho návrhu přijata resoluce, jíž se má zvrátiti všechna posavadní praxe co do nákladů státem na vysoké školy vedených, a spolu má na- vždy zamezeno býti zřizování takových škoh pro neněmecké národy.
Italos Němec Čecho Schönererovec Štyrský Hradec vysoký škola technický v Brno
10 article
Teprve nyní při české vysoké škol technické v Brně rozpomenuli se Němci na potřebu říšského zákona o školách těchto, ač mají sami několik technik státem vydržo- vaných, na nichž jeden německý poslucha státu přijde dráže, než kterýkoliv professor na nich učící. Vzhledem k těmto notorickým skutečno stem jeví se býti právní pochybnosti dra Bareuthra pouhou záminkou, vlastní podstata akce jím zastupované však spočívá v tom donutiti ostatní německé poslance, aby při stoupili na výše vzpomenutý programový článek výstředních německých nacionálův jímž, jak z ukázek jeho posavadních účinků patrno, zahájena akce proti kulturním zájmům veškerých neněmeckých národů! Pravíme výslovně veškerých ne německých národů, majíce na paměti agitaci proti cizím posluchačům na vysokých školác v Německu dříve zahájenou. Agitaci všeněmecké ničím není ústava. ničím ustanovení její, že mají býti zřízeny ústavy vzdělávací tak, aby každý ve svém jazyce mohl nabýti vzdělání; agitace německá se nestydí, že stát pro Němce vydržuje zby tečné ústavy, a že již dávno sněm moravský se usnesl, aby pro oba národy, Čechy Němce, se zřídily vysoké školy technické na Moravě, ona vidí před sebou jen jediný cí mařiti všemi způsoby rozvoj ná rodů neněmeckých.
Němec Čecho Německo český vysoký škola technický v Brno vysoký škola technický na Morava
11 article
Nám není ovšem známo, do které lhůty chce býti se svým herostratským posláním hotova, ale tolik vidíme a poznáváme, že nadešel pro neněmecké národy této poloviny říše okamžik, aby proti neslýchané, roz- vratné všeněmecké agitaci postavila s nerozborná hráz vzájemnost veškerých neněmeckých národů Všeněmci již dávno opustili půdu ústavní jim jde jen o to, aby z neněmeckých národů této poloviny říše nadělali bezduchých ná strojů, sloužících rozpínavosti velkoněmecké, a tento jejich pochod se nezastaví potud pokud ohrožení národové proti nim si ne- zjednají opory veškerého ostatního vzděla- ného světa. K takovéto součinnosti nepo skytli Všeněmci odpůrcům svým nikdy vý datnějších zbraní, než v okamžiku tomtoa jest to takřka pokyn osudu, že právě v těchto dnech jeden z předních časopisů německ říše upozornil německé přepjatce na nejslabšt stránku jejich velikášství — na nezna- lost světa slovanského! Slovanská vzdělanost, tak píše porýnský list, není ni- kterak nepatrná. Kdo by hlásal něco jiného, dal by na jevo velikou neznalost a počínal by si jako Francouzové do r. 1870. Nuže, chtějí páni z tábora všeněme- ckého stůj co stůj toho dosíci, aby zdejš Slované pozbyli víry ve spravedlnost zdej šího německého předvoje a aby hledali cesty k oné kulturní síle slovanské, kteráž vnucuje úctu i sjednocenému Německu? Nenarazí-li mezi ostatními německým poslanci ani nyní ještě terrorism všeněmecký na zdravý smysl, nuže, proč by neněmečt a zejmena slovanšlí národové neměli se vzcho piti a prohlásiti: přemíra naší trpělivosti jest vyčerpána, zlého souseda ani my nejsme po- vinni trpěti mezi sebou!
Francouz Slovan Německo
12 article Čeští a němečtí inženýři.
Čeští a němečtí inženýři. (Píše český technik.) Nízký útok, kterýž u přiležitosti jmenování professorů české techniky v Brně podnikl »Neue Freie Presse« na čest těchto pánů i na čest české vysoké školy technické v Praze kterýžto útok důstojným a rázným způsobem byl již odmrštěn ústy prof. Hráského, nutí mne k několika poznámkám. Roku 1890 započato bylo v Drážďanech s velkými přestavbami tamějších nádraží. Dráha jež křižovala ulice v stejné úrovni, vyzdvižena byla nad ulice, vybudována byla nádherná ná draží, postaveno veliké množství mostů atd. atd Stavby tylo, jež z největší části jsou již dokon čeny, vyžadovaly nákladu přes 60 mill. marek slouží dnes k ozdobě hlavního města královstv saského. A při těchto rozsáhlých pracích zaměstnáno bylo v létech 1890/9 postupně asi 20 inženýrů z Rakouska a z těch bylo 16 absolventů pražské české vysoké školy technické! Práce, kterou tito, tehdy mladí ještě tech- nikové v Drážďanech vykonali, zůstane povždy nejlepším dokladem zdalnosti a schopnosti če- ských inženýrů a tím také i školy, ježje odchovala. Není možno vypočítávati na tomto míst všechny objekty, jež po návrhu českých inže- nýrů v Drážďanech byly provedeny — poče jich je ohromný — stačí jen poukázati na pře krásné loubí hlavního nádraží, kopuli a železné střechy nad čekárnami a vestibulem tamže, n loubí zastávky »Wettiner-Strasse«, na mosty »Hohe Brücke«, »Falkenbrücke«, most přes při jezd do přistavu krále Alberta, podvedení Pražské ulice atd. atd.
profesor Hráský Falkenbrücke Albert Brno Drážďany Rakousko Neue Frei Presse český vysoký škola technický v Praga český vysoký škola technický Hohe Brücke
13 title
Vedle prací konstruktivních zaměstnáni byl
14 article
někteří z inženýrů českých v sekcích stavebních kde navrhovali mosty betonové, opěry mostové zdi opěrné, a samostatně vedli dozor stavební Saští páni chefové chovali se k českým inženýrům vzorně, s opravdovou kollegialitou taktem, a nic jim nevadila ta různá ř a č ve jménech českých inženýrů, aniž to, že někteř při příchodu svém do Drážďan jen velmi nedo konale němčinu ovládali. Vždyť mosty se počítaj a navrhují po česku právě tak jako po německu Že zaměstnávají saské státní dráhy české, čili jak se tam říkalo »rakouské« inženýry, nezůstalo arciť tajno. A tu (nepamatuji se již při jaké příležitosti), bylo žalováno, že prý s zaměstnávají na úkor sil domácích inženýř čeští, neznající ani správně německy ! A jaká byla odpověď generálního ředitelství královských saských státních dráh? — Přiznali, že z ne- dostatku sil domácích nuceni jsou zaměst návati inženýry »rakouské«, že však všichn znají tolik německy, mnoho-li k vykonávání jich povinností je zapotřebí, že jsou s výkony těchto inženýrů dokonale spokojení a že není tudiž žádného důvodu, proč by »rakouské« in ženýry měli propouštětil (Lituji, že nemohu uvésti datum, kdy při nesly listy drážďanské zprávu o této zále žitosti — aby »N. Fr. Pr.« neměla příčiny pochybovati o správnosti mého tvrzení, jakos osměluje pochybovati o nevyvratitelných slovech prof. Hrázkého) Ani jeden z českých inženýrů zaměstna ných v Drážďanech nebyl propuštěn — všichn opustili Sasko dobrovolně, aby navrátili se do své vlasti; každý odnášel si skvělé vysvědčen opalřené pečetí gener. ředitelství král. saskýeh státních dráh a každý byl vyzýván, aby poslal do Drážďan zase síly nové.
profesor Hrázký Saska Drážďany Francie
15 article
Kdyby byla česká věda technická (jak opo vážlivě trvrdl »N. Fr. Pr.«) méně cenná ne německá, bylo by možno bývalo, aby stát saský zaměstnával po celé desetiletí české inženýry když je v říši německé tolik technik a kdyt v samotných Drážďanech je technika velmi dobré pověsti? Nebyla zde nejlepší přiležitosť ke srov nání schopností a vědomostí absolventů české techniky s absolventy techník německých A kdyby toto ssrovnání bylo dopadlo v ne- prospěch českých techniků, byl by přijíma saský stát další české inženýry? Proč ale nezaměstnával stát saský u větš míře radějí absolventy německých technik ra kouských, kteři oproti svým českým kollegům měli tu velikou výhodu, že ovládali dokonale němčinu, a že znali všechny odborné významy. jimž čeští technikové se teprve přiučovat musili ? — — Činnosť českých inženýrů v Drážďaneci zůstane povždy skvělým důkazem české píle dovednosti, spolu pak i výbornosti české vy soké školy technické v Prazel Ke konci, aby nemohla snad zase » Neu Fr. Pr.« po svém způsobu pochybovati o če ském původu inženýrů v Drážďanech zaměst- naných, uvádím jich jména (pokud arciť jsem se upamatovati mohl) a to se všemi čárkam a háčky, s nimiž podepisovali ryze německ plány! A saský stát se proto nerozpadl — a stavby drážďanské stojí k ozdobě města take až dodnesl Uvádíme jména v abecedním pořádku: Gustav Červínka, nyní professor n české technice v Brně. Jan Frič, inžený severozápadní dráhy v Čáslaví. Kare Glockner, živnostenský inspektor.. Kare- Herzán, inženýr král. hlav. města Prahy.
Červínek Frič Kare Herzán Francie Drážďany Brno Čáslav Praha
16 article
J. Iserle, stavební komisař c. k. státních dráh v Plzni. Joseť Jeřábek, inžený firmy A. Lanna v Praze. Jan Kolář, inženýr česko-moravské továrny. Ant. Los, stavebn inženýr a podnikatel. J. Máslo, inženýr král. hlav. města Prahy. Frant. Morávek, in ženýr železničního oddělení zemského výboru. J. Novák, vrchní inženýr továrny Škodovy v Plzni. Kristian Procházka, inženýt česko-moravské továrny. Velimir Sťiasni inženýr u civilního inženýra Polgeho v Drážďanech (Chorvat, absolvent české techniky). Břetisl a Tolman, c. k. inženýr při kanalisaci Vltavy a Labe v Praze. Bohumil Závodský stavební komisař c. k. státních dráh v Olo- mouci. August Zdráhal, inženýr při pod nikatelství, neznámo kde. Theodor Ž kavec, inženýr firmy A. Lanna v Praze Vedle těchto inženýrů, zaměstnaných př slavbě nádraží, zaměstnán byl v oddělení pr stavby pozemní (Landbauverwaltung) ještě archi- tekt Vilém Bejšovee (nyní c. k. stavebn adjunkt v při místodržitelství) a dosud působ v Saské Kamenici inženýr S y nl ek. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13. listopadu.
J Iserle Jeřábek A Lanna Kolář J Máslo František Morávek J Novák Škodův Procházka Chorvat Břetisl Tolman Bohumil Zdráhal Ž kavec Bejšovee Plzeň Praha Drážďany Vltava Ola Vídeň pr stavba pozemní Landbauverwaltung
17 article
Rozpočtový výbor konal dnes schůzi za předsednictví dra. Kathreina u přítomnosti ministra obchodu bar. Calla Posl. dr. Kramář žádal, by především, jal u jiných předloh, bylo hlasováno též o přechodu k zevrubné debatě- Předseda prohlásíl, že dle jeho mínění by hlasování neodpovídulo jednacímu řádu, neboť výboi nemůže předlohu, jež mu je předložena k poradě a limine odmitnouti. Nemá to býti prejudicem pro příšti případy, jestliže jen z toho ohledu, aby po- rady nebyly prodlužovány, dává hlasovat o návrhu dra. Kramáře. Při hlasování jednomyslně usnoseno přikroči k debatě zevrubné. Potom bylo rokováno o kap. XI. »M ini ste stvo obchodu.« Zpravodaj dr. Bärenreither mluvil o úvěru pr průmysl a podporu vývozu. Ukazoval, že na etablo vání firem za hranicemi od r. 1899 bylo vydán 162.800 K, docíleno obratu za 2,259.000 K. Větš akce bude moci býti podniknuta teprve po vydán zákona o podpoře průmyslu. Při celém nákladu n obeslání pařížské výstavy bylo ušetřeno 300.000 K tedy 10 proc. celého úvěru. Nejaktuálnější položkou rozpočtu je 400.000 K, zařaděných pro přípravne práce ke stavbě vodních cest.
Posl doktor Kramář Bärenreither K Větš
18 article
Tázal se ministra, ví-li vláda, jak rozřeší soubo všech těchto otázek. Navrhoval, aby ze statistickýci úvěrů přikázala se mezinárodnímu pracovnímu úřadu v Bazileji roční suma, jak hodlají učiniti tak jiné státy. Konečně objasňoval rozdíly mezi oběma rozpočty Ministr obchodu bar. Call, zalichotiv minist Bärnreitherovi, uváděl rozpočtové číslice na vodn stavby a p. Ředitelství vodních staveb je mu před mětem nejvážnějších úvah. S touto organisací doulá stačiti do počátku stavby v r. 1904. Centrálka mus prozkoumati všecky projekty. Mimo ní musí si od borné kanceláře hleděli jednotlivých projektů. Tent úřad musí býti zřízen zároveň s ustavením se po radního sboru pro vodní dráhy. První úlohou jeho bude navrhnouti vládé stavební program pro léta 1904—1912. Ministr nechce předbíhati dobrozdán poradního sboru, avšak uvádí, jak si věc on myslí Stavba vodních dráh, o nichž stala se usnešení take na sněmích, má počíti r. 1904 a provésti se nejdéle ve 20 letech. Práce, jež mají se provésti pouze v I. stavebním období, do r. 1913, musí srovnávati se se všcobecným příkazem zákona. Avšak musí se také držeti v mezích povolených úvěrů.
Bärnreither Call
19 article
Některé v § 8 uvedené trati vyhovují nedosta- tečně vodohospodářským potřebám. Jejich projekty jsou hotovy a proto bude dobře začíti s nimi, pro tože družstva s podobnými pracemi již jsou též běhu. Pro průplavní projekty platí podobné ohledy bude dobře nepočne-li se s nejtěžšími. Je třeba ne- jen pokusné trati, ale i celého pokusného průplav pro studie. Tu vystupuje do popředí dunajsko oder- ský průplav s připojením na Vislu. Úvěru k podporování průmyslu a vývozu mohlo použiti se proto, že vládní předloha o podporován? domácího průmyslu není dosud projednána, pouze částečně a to k podpoře vývozní. Pravidla vydan býv. ministrem v březnu 1899 osvědčila se. Ochota k vývoznímu obchodu v našich kruzích je velm nestejná. Shledalo se, že rakouské zboží nachází dobrý odbyt také v těch místech, kde vyskytnese dobrý obchodník v pravý čas. Od r. 1899 dostal vývozní podporu 18 rakouských kupců. Vývozn akademie splňuje naděje, jež se v ní skládají Pracovní stařistika vyžaduje 14.600 K úvěru. aby mohla prováděti se na šírším základu a ministn trofá že bude zákonně upravena. Stálý poradní sbor v tomto odvětvíšbude obnoven.
Visla Vývozn akademie
20 article
Novým zařízením je statistika mezizemního ob chodu (s Uhrami). Nesnadné je zanjmouti postávení k navržené resoluci stran mězinárodních sdružen k ochraně práce, čím více pracuje se doma na zdo konalení sociálního zákonodárství, tím více žádou byly by mezinárodní pokroky v tomto oboru. Ma kavý prospěch lze očekávati jen od kanceláří, zří zených spolupůsobením vlád. Podpora švýcarskému ústavu byla by na pováženou a mohla by se vyklá dati nepříznivě. Mimo to třeba tu dorozuměn suherskou vládou ve prospěch mezinárodních ochran nách opatření. Výbor může osvědčiti svou přízeř k snahám po mezinárodních ochranných opatřeních přijetím navržené resoluce, avšak vláda nemůže uči- niti žádané prohlášení Posl. ryl. Kozlovský soudí, že vzhleden k různým obavám vláda měla by zabezpečiti země- dělství a dřevařství vydatnou ochranu na zahrani čním trhu. Úprava obchodu s Německem byla by žádoucí, avšak obchodní smlouvy nesluší uzavírati za každon cenu. Stýská si na šikány německé pošty jež zadržují dopravu polských listů a zásilek, kára zanedbávání haličského průmyslu domácího při vo- jenských dodávkách, kritisuje činnost rakouského Lloydu a přimlouvá se za novou organisaci vod ního úřadu zřízením ministerstva veřejných prae nebo ředitelství pro vodní stavby. V drobném prodejí: ranní čislo s sobě . . . za 8b odpoledlní . . . za z Ve clialkách na vankovš ranní čalo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotevě napřed. Fřešplanení a jnterty přijíná sdminl- strnee v Marisuské ulici č.a Tam nacházejí se ték radakee Uskárna z erpedics „Národnich Listě Rukopisy se novrneej
Posl Lloyd Uskárna Uhry Ma Německo Marisuský ulice
21 article
Posl. dr. Kramář soudí, že společenstevní in struktoří prospívali by mnohem více, kdyby se zdo- konalila živnostenská společenstva. Očekává, že zříde se podobná instituce, až povstanou společenstva země- dělská. Troufá, že vývozní akademie prospěje rozvoji vývozu do ciziny, avšak ústav ten nesmí býti pouze pro Vídeň. Troufá, zřídí-li se vývozní akademi v Praze, že vláda bude jí přáti tak, jako vídeňské. Očekává, že v záležitostech listů s polskými adresami rakouská vláda v Německu rázně zakročí a postará se o zachovávání zákonů světového pošlovního spolku. Přimlouvá se za soustředění vodotechnických kance- lářů a rozšíření ministerstva železnic. Nemá co na- mítati proti dunajsko oderskému průplavu, nalebá však, aby průpravné práce k úpravě Labe a jiných českých řek prováděly se co možná rychle. Varuje před kažením díla falešnou organisací, aby se ne- řeklo, že jediná velká věc, kde Němci a Češi společně pracovali, byla jen okamžitým úspěchem, mydlinovou bublinou. Přimlouvá se za novou organisaci statisti- cké služby zřízením velkého ústředního statistického úřadu. Konečně stýskal si na odstrkování české práce na pařížské výstavé a při udělování vyznamenání. Je tím vinna národní jednostrannost rakousko-uherského komisaře, k němuž nemá naprosto žádné důvěry Posl. Pernerstorfer přimlouval se za pod- porování mezinárodní kanceláře bazilejské, protože do zřízení úřadního ústavu je daleko. Navrhuje resoluci, aby s příštím rozpočtem byla předložena zpráva živnost. společenstevních instruktorů.
Posl doktor Kramář Němec Čech Vídeň Praha Německo
22 article
Posl. Hoffmann- Wellenhof konstatoval prospěch spolačenstevních instruktorů v jižních krajinách a přimlouval se za postátnění vyšších obchodních škol, za zřízení ministerstva dopravy (místo železnic), za podporu bazilejského ústavu konečně stěžoval si, že u jednatelstva rak. lloydu v Cařihradě ani jediný úřadník neumí německy Ministr bar. Cal1 podal zprávu stran obstará- vání veškeré manipulace ve skladištích, odpověděl na stesky posl. Kozlovského, slibuje nápravu. Konečně zastával se hlavního komisaře na pařížské výstavě. osobuje mu zásluhy o tamější úspěchy rakouského průmyslu. Posl. Vukošič souhlasí s podporováním vý- vozu také do východní Asie, avšak na Levant nesmí zapomínati se. Rád by, aby se na přesrok povolil dodatečný úvěr na rybářskou výstavu ve Vídnia povolilo 90.480 K na elektrické osvětlení v terstském přistavu. O rakouském Lloydu promluví až se bude rokovat o subvencích. Posl. Lupul dovozoval nutné splavnění Pauču až na hranice bukovinské, dovozuje jeho důležitost.
Posl Hoffmann Wellenhof Cal Kozlovský Lloyd Cařihrad Asie
23 article
Posl. dr. Kurz připoušti, že naše vývozní firmy nedovedou se přizpůsobit úplně vkusu ciziny. Vinou toho je ministerstvo, jež poskytuje málo příležitosti k se- znání potřeb dotyčných odbytišť. Žádá, by se povolil pro pražské obchodní museum pro letošek a r. 190 na podporování vývozu roční subvence aspoň 5000 ročně a do příštího rozpočtu vřadilo 10,000 K. Kárá bezoblednost naproti neněmeckým vystavovatelům na pařižské výstavě. Českým vystavovatelům stala s křivda a budoucně dovedou se před ní chránit. Posl. Kienmann líčil škody obchodních míst na uherských hranicích a žádal ministra za odpomo Dále žádal, aby přednostou ředitelstva, jež vodní stavby provádí, stal se lechnický odborník. Posl. Povše pukazoval na velký význam ob chodních smluv. Nynější situace Rakouska je pová- žliva pro úbytek vývozu obilí, mouky a dobytka Při uzavírání obchodních smluv musí se věnovat zvláštní pozornost rakouským vinařům. Žádá na mi- nistrovi objasnění o vinném obchodu s Italií a za ochranu domácího vinařství. Rokování bylo potom přerušeno a příští schůze bude zejtra večer.
Posl doktor Rakousko obchodní muzeum
24 article
Odbor pro zvířecí nákazy zvolil posl dra. Scheinera reférentem o jeho návrhu na po vinné pojišťování dobytka; posl. Tollingera re- ferentem o jeho a Deluganově návrhu na převzetí nákladu na zvěrolékařskou tržní dohlídku státem posl. Bindera referentem o návrzích Irově a j. na zrušení ministerského nařízení ze dne 22. května 1892 stran přeložení trhu; posl. Grössla referen- tem o jeho a Šajerově návrhu na zrušení potravní daně při nuceném porážení dobytka. Legitimační výbor schválil proteslovanou volbu posl. dra Heilingera dle Voglerova rele- rátu. Posl. dr. Vogler byl zvolen zpravodajem volbách posl. Gasteigera, Flediera, Flandora a Pete lence. Volba Blazovského tref. Królikovský) bude vy- šetřována Odbor ústavního výboru rokoval o návrzích Kaisera a Bareuthera na ztušení § 14. a po daš debatě, jež dotýkala se i předešlého jednání, byl při jat 4 proti 2 hlasům návrh na škrinutí § 14 st zákl. zák. ze dne 21. prosince 1869. Poslanec Ferjančič dal podnět, aby otázka změny jednacího řádu poslanecké sněmovny dostala se do rozpravy příslušnou resolucí a referál o tom svěřen posl. K a i se r o vi. Odbor živnostenského výboru rokova o upravení podomníso obehod Při § 10. předlohy navrhl referent, aby z po- domního obchodu byl vyloučen obchod s pečivem, margarinem a máslem Návrh byl přijat Posl. dr. Welsskirchner žádal také vylou- čení cukrovinek a pečiva cukrářského z podomního obchodu Také tento návrh byl přijat.
Scheiner Tollinger Deluganův Irův Grössl Šajerův Heilinger Voglerův Posl doktor Vogler Flandora Pete lence Kaiser Ferjančič Welsskirchner poslanecký sněmovna
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 13. listopadu, »Zle bude, pane, zle, jest-li v čas nezmoudříte a nepře- stanete se suchou obstrukcí proti vládě, kterouž přes všechno popírání provádíte.« Slovy těmi zaťukal mi včera ve Vídni n rameno spolský bratr«, který ve všem srovnává se jako individuum s námi, jenž s námi je příte lem lidu, obhájcem práv středního stavu, ba, který dokonce s námi i do hospody chodí a zdejšt špatné pivo pije, který ale jako člen klubu pol- ského největší je otrok pana Jaworského, na je- hož povel by hlasoval třeba pro to, by každému z nás srubli hlavu. »Proč, drahý Slávy synu?e »Poněvadž zatím nastane zima, lidé nebudou míti práci a následkem toho co jísti.« »A domníváte se snad, že bych nebezpeč to zažehnal, kdybych hlasoval proti francouzským kongregacím? Nemylte se, pane, tím, co my v řišské radě uděláme, statisíce hladových ne- nasytime.« Ostatně jsou nyní důležitější otázky na denním pořádku, než jak pomáhat nezaměstna ným, jak nasytit statisíce lidí bez výdělku zameziti hrůzám, jež může míti v zápětí den za dnem rostoucí bída. Dnes jest na denním pořádku reforma mužského oděvu. A kdyby dnes zmizelo na
Jaworský Praha Vídeň
26 article
jednou v Evropě asi 150 millionů párů kalho a toliktéž vest a kabátů, nepočítaje v to zim níky, svrchníky, plástě, kožichy atd., byla by to revoluce taková, jakých historie nezazname nává mnoho. A jaká že je příčina boje, kterou nespoko jenci, jejichž sídlem je tatáž Paříž, která dosu byla sídlem všech převratů, vypověděti chitej nynějšímu kroji? Co přimělo pány, kteří z boulevardu des Italiens diktují světu, má-li nositi špičaté boty či široké, košile bilé či barevně? Mužský oblek je prý dnes strašně střízlivý. strašně fádní a nehezký. Je pravda, že ženám má býti v první řadě ponechána pestrost a bar- vitost a že ženě přísluší především látka měkká, která přesně k formám přilne, však tím není řečeno, že má každý muž vypadati jako zří- zenec pohřebního ústavu, ba co to tvrdím, vždyt člověk ten má bílý chochol, punčochy a přesky na střevicích. Nosí snad někdo z nás chochol Jest nám vidět punčochy, nemáme-li prasklou botu a kde na nás stříbrná přeska? Představte si, jak vypadá modní člověk přesně dle žurnálu sestrojený. Kdosi onehdy v jistém listě tvrdil, že nynější mužský kostým sestrojen je ze samých obdélníků. Že tomu tak, přesvědčite se, věnujete-li chvilenku pozor- nost střihům na mužské oděvy. Samá rovná linie, všude samý pravý úhel. Pěkná okrouhlá linie je vyloučena z oděvu muže, moderní elegán vypadá věru jako známí panáci, jaké sestavuj
Evropa Paříž
27 article
děti z jednoduchých najmě pravoúhelných geo- metrických figur. A jak musí býti všechn hladké na takovém oděvu! Proto také žehlička důležitějším je dnes u krejčího nástrojem, než Může při takovém stavu věci krejčovská geniálnost nějak vyniknouti ? Co zbude u všecl všudy tvůrci sebe krásnějšího fraku, než ho přistřihnout dle obvyklého vzoru, všit do něhc hedvábnou podšívku a přišit naň — sprost černé knofliky. Kdyby mohl příšit aspoň stříbrné Může si snad mužský krejčí přišit křídla fantasie, může snad ubožák ušit pro svého zá- kazníka »báseň«, jako to může, ba musí učiní krejčí pro dámy? I tomu nejodvážnějšímu ruce sklesnou - neboť eo má vymysliti, aby se svým sakkem lišil od jiného? Kdo je fanalikem rovnosti, tomu se ovšen nynější kroj hodí. Za tři desítky koupí si mimo řádně výpomocný sluha v expeditu, jenž pracuje v interessu státu tím, že mete, vytápí a větrá kancelář a v deset hodin přináší pánům pivo párky, zrovna takový šat, jaký má ministr. Týž ovšem zaň zaplatí zlatých osmdesát. Kdo ale neholduje zásadám Schnitzlerovým, naopak kloní se k modnímu nyní aristokratismu Nietzschovu, těžce nese tu dnešní střízlivost v mužském oděvu. Jeden jako druhý Zdali pak jste již kdy zabývali se otázkou proč na srdce ženská tak velikou jeví přílažli vost vojenská uniforma? Jen z té příčiny, že
Schnitzlerův Nietzschův
28 article
jehla. od občanské liší se barvitostí a umělostí. Tak jakoby ani žádné mužské krásy nebylo a ná- sledkem toho také ne potřebí oděvu, který by ji zvedl a povznesl! Pochopuji velmi dobře, ž nesrovnalost ta v odborných kruzích velmi těžeo se pociťuje a že konečně smělý jakýs duch v Paříži odvážil se aspoň započíti s reformoe kroje mužského. Započal s vestou a jakkoli střih ponech slarý, zhotovil ji z látky pestré, plné živých barev. Kalkuluje totiž, že při tom nezůstane. Že za nedlouho po nynějším jedno- nanejvýš dvoubarevném následovati bude kabát pestrý po něm rovněž takové spodky. A že dojde též na jiný střih, rozumi se samo sebou. Nezůstane také při. nynějších látkách, poněvadž by se v renaissanci pěkného kroje ze století patnáctého a šestnáctého — a o ty právě jde — nijak nehodily. Továrny budou nuceny přízpůsobiti se nové modě, která, až drobet se ujme, zcel jiný vykouzli obraz společnosti naší. Tážete se, myslím-li všechno to do opravdy? A namitáte, že malovaná vesta není nic nového Že ji nosil už nebožtik váš dědeček a že dávn již máte ji také vy i s pěkně granátovými kno fličky. Je pravda, že u náš v Čechách udržela se vůbec barva i na mužském oděvu u poroe nání s krojem jiných národů poměrně nejdéle A vždyť zpíváme dosud: »Já mám malovanou vestičku, já mám malovanou vestičku, mám« — Co tedy prohlašuje Paříž za novou r formu, máme my už dávno.
Paříž Čechy
29 article
Máme vůbec všechno a všeho nadbylek to právě národní naši hospodáři prohlašují za příčinu té naší mizerie a bídy. Máme přília mnoho obilí a chleba, přiliš mnoho bramborů řípy, máme přiliš mnoho škol a příliš mnoho učených a chytrých lídí, jenom peněz u nás všude nedostalek. Opravdu A přece mi bylo řečeno, že jedině v mi- nulém roce prodělalo p. t. pražské publikum v bursovní spekulaci neméně než 14 millionu korun. Uvažme, co to znamená. Je to bezmála tolik, co nám vláda povoliti chce, rozděleno n deset stejných ročních dosí, na nezbytné potřeby. O, my máme peněz dost, ale v babiččiných punčvohách, jimž teď říkáme spořitelní a zálo- ženské knížky. Ven ale nechce s nimi nikdo. Rozhoupáme-li se ale přece jenom k něčemu, je zpravidla už pozdě. Smetanu sebral už jiný. Půjde to u nás asi také s tou naší re- formou šatovou zvolna. Co bude zapotřebí mučedníků, než odporem a protivenstvím ko- nečně nová myšlenka vítězně se prodere A nebude to pěkné podívání, až naši za- milovaní a zasnoubení vykračovati si budou v bílých atlasových střevičkách jako — Romeové?
Smetan Romeo