2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
9. června 1909. Číslo 157
4
article
dobrou službu. Automobilové společnosti vláda
uděli přiměřenou subvenci.
Na rakousko-uherských paroplavebních spo-
lečnostech nyní bude, aby své linie přizpůsobily
novému stavu věcí, jenž nastane povznesením
Baru, a prodloužila je do tohoto přístavu. Kotor
tím arci velice utrpí, ale rakouská vláda by jej
nezachránila, kdyby paroplavebné linie do Baru
neprodloužila, a kromě toho by učinila škodu
rakousko-uherskému vývozu. Kdyby rakouská
vláda nedovolila prodloužiti paroplavebné linie
do Baru, Černá Hora by na to odpověděla bez-
výminečně zápovědí dovážeti zboží z Kotoru.
Tím by Černá Hora byla pro rakouský obchod
úplně ztracena a své potřeby by ukájela jen
z těch zemí, které by udržovaly spojení s Barem.
O tržiště černohorské stojí Italie i Francie,
ale dlužno zaznamenati, že v poslední době
i nejvěrnější spojenec Rakousko Uherska, Ně-
mecko, vystupuje zde jako jeho konkurent.
Dlužno dodati, že tu nejde jen o tržiště
černohorské, nýbrž i dodávání tovarů do se-
verní Albanie.
Rakousko-uherská diplemacie, pokud se
týká styků s Černou ilorou, dopustila se v po-
sledních letech rozhodně chyby, že nepůsobila
u své vlády, aby zastavila obchodní nepřátelstv
naproti Černé Hoře, jež bylo s rakousko-uherské
strany s takovou horlivostí pěstováno, jako i ob-
chodní nepřátelství naproti Srbsku. Rakousko-
uherskému obchodu bylo by dobře šlo k duhu.
kdyby Rakousko-Uhersko samo z vlastního po-
pudu bylo se vzdalo praktikování 29. čl. berlin-
ské smlouvy, a dalo podnět, aby rakouský kapi-
tál předešel italský a vyslavěl Černé Hoře bar
ský přístav. Rakouská přístavní policie v Baru
nemá žádného smyslu a nepřináší Rakousko-
Uhersku nijakého prospěchu, naopak živí jen
nedůvěru a zášť k Rakousko- Uhersku.
Kotor
Černá Hora
Francie
Rakousko Uhersko
Albánie
Rakousko
Černá hoře
Srbsko
RakouskoUhersko
Uhersko
5
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 8. června. (K. k.)
V dnešní schůzi rozpočtového výboru
ujal se slova ministr vyučování hr. Stürgkh. Snažil
se vyvriliti zpravodajovy námitky ve příčině zvý-
šení úvěrů, věnovaných umění na 700 00
korun. Považuje je se zřetelem na stoupající poža-
davky vesměs za oprávněné. Postátnění vídeňské
konservatoře vedeno bylo tak, že nemusís
umělecký život vídeňský ani stydět, ani nemusí ho
litovati.
O resolucích, ve příčlně střední he
školství prohlašuje, že postupové poměry suplen-
tů nejsou nepříznivy a obzvláště lze doufati, že doba
suplentury dlouho nepotrvá. Pokud jde o úlevu gy-
mnasiím zřízením průmyslových a obchodních škol
souhlasí z plna srdce s názorem, na němž resoluce
jest vybudována. Na stížnosti do příliš zdlouhavého
postupu staveb různých vysokoškolských bu-
dov prohlašuje, že ministerstvo věnuje této otázce
vesměs vážnou a zevrubnou pozornost. Vyučovací
správa neuzavírá se nikterak nutnosti vybudovati
nebo zrovuzříditi jisté stavby, avšak jisté okoleo-
sti způsobují zde průtahy, zvláště otázka rozpočlová.
Pokud jde o nutnou relormu kolejného, byl
zaslán profesorským sborům dotaz, jenž bude bohdá
základem účelné reformy.
Vyučovací správa nezneuznává význam ho-
spodárských vzdělavacích kursů a a
bude dostatek potřebných učitelských sil, budou
kursy značněji rozmnoženy. Na přání v příčině
rozmnožení školsk. dozorčího perso-
nélu odpovídá, že i po té stránce stane se opatření
dle voho, jak bude třeba a budou dovolovati finanční
prostřoal
Stürgkh
Vídeň
6
article
a něE n
stemální úravě otázky zemských školních inspek-
torů. Posará se však, aby zařaděním příslušných
úvěrů vylo tadividuálně možno nesrovnalosti vy-
rovnati e stabilisování okr. škol. in-
šDektců v blízké době pochybuje, protože fin.
výdaje by byly značné. Jmenování II. místo-
pře šedy zem. školní rady v Praze ne-
narží na přilišné obtíže osobní, spíše na obtiže or-
grilsačně-administrativní. Vynasnaží se prověsti zá-
tžilost ve smyslu, jenž vyhoví rovnoměrně všem
názorům. Resoluce o zřízení středních
škol s českou vyučovací řečí a o osvobo-
zení různých obcí od příspěvku na postavené jiža
právě budované střední školy budou dojista co nej-
pečlivěji vyučovací správou uváženy. Bude na n
dle toho, jak budou tomu dovolovati skutečné pro-
sředky, vzat zřetel v přištím rozpočtu.
Pakud jde o obehodní učiliště, je váž
ným úmyslem uvažovati o postátnění jedné německé
a jedné české obchodní akademie a bude-li možno
rozšíhti tuto akci též na jednu dvoutřídní českoua
jednu německou obchodní školu.
Praha
7
article
Posl. Šilinger uvedl na přetřes celou řadu zále-
žitcstí obecného školství moravského, jež jsou
předmětem jednání instancí. Ministr si uložil, roz-
bodnouti o těchto záležitostech čistě věcně, pouze
na zákonném základě a beze všeho průtahu.
Pokud se týče různých omylů vzhledem k re-
formě středoškolského vyučování zdů-
razňuje ministr vůči poznámce posl. Schmida, že do
ministerstva vyučování vnikl duch, přátelský huma-
nistickým gymnasiím, že, když přijato zásadou mno-
ho cest vzdělání, jež vésti mají na universitu, pro
humanistické gymnasium zůstává oprávnění, aby
udrželo si význačnou svéráznost. Pokud jde o ne-
dávný výnos o maturitní zkoušce byl vy-
volán dotazy a spočivá úplně na Marchetově výnosu.
I kdyby nesouhlasil se všemi částmí tohoto výnosu
považoval by z paedagogicko-didaktických důvodn
za škodlivo příkročiti v tak krátké lhůtě k jeho změ-
ně. Ve skutečnosti tento nový průvodčí výnos ničeho
nového nezavádí.
Posl
Šilinger
Schmid
8
article
Zajímavé a velice pozoruhedně vývody posl
Čelakovského a Bachnanna o vysokoskol-
ských otázkách spadají většinou do rámce pro-
hlášení o stavbách a podolýká vůči zřízení nových
českých gymnasií na Moravě, žádanému
posl. Šrámkem, že vyučovací správa musí si počí-
nati zdrželivě, protože především třeba postát-
niti nyněnší zemské střední školy. To bude prove-
deno postupně, jak budou finanění prostředky do
volovati.
S postátněním dvoutřídních obchod-
ních škol musí počato býti nejprve v Čechách
Vláda pracuje také na vybudování theologi-
tkých fakult
Jmenováním německého zem. škol. inspektora
pro Krajinu nestalo se prý slovinské majoritě tělo
korunní země žádné bezpráví, protože inspektorje
přidělen a hlasuje v zemské školní radě, jen jedná-l
se o vylizení záležitostí, spadajících v jeho obar.
Ministr prosí, by z věcných a zásadních důvodů ne-
bylo upuštěno od dobré tradice rozpočtového výboru.
aby tctiž na rozpočtu ničeho nebylo měněno.
Čelakovský
Bachnann
Šrámek
Krajina
Morava
Čechy
9
article
Vyslovuje konečně svůj úplný souhlas se státni-
cky prozíravou resoluci ryt. Gorskiho o vy so.
kých školách, při čemž zdůrazůuje zvlášť okol-
nost, že pro působení každé školy, zvláště pak uni-
versity, je rozhodujícím, aby povsta ly
totiž za okolností, v nichž neisou jed-
nou národnosťí druhé závíděny a ne-
vznikají cestou roztrpčeného boje, ný-
brž cestou dohody a zakládány jsouv
dohodě dotyčných zemských interes-
entů a národností. Projevuje tyto zásadyv
souhlase se zpravodajem, prosí ministr, by tato reso-
luce byla sehválena. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Posl. dr. Bachmann: Existence několika stráda-
jících universi“ nevybízí ke zřízení nových. Když
zvlášť odpor Němců proti zřízení II. české uni-
versity na Moravě cznačován jest jako kul-
turně nepřátelský, děje se tak neprávěm. S Nem i
z Moravy souhlasí všichni ostatní Němci z Rakou-
ska, že zde vedle kulturních hrají roli také jiné ještě
zvláště hospodářské a národně-politické momenty.
o nichž musí dříve mezi zůčastněnými doefleno býti
dohody. To přípouští se také se strany české a bude
to nutno i pokud se týče českých sporných otázek.
Posl
doktor
Bachmann
Němec
Morava
10
article
Avšak nutno říci, že nelze obhájiti, když v. tomto
směru dělají si Čechové výhrady. Oba národy nej-
lépe vědí, komu svěřiti mají zaslupování svýeh
zájmů.
Řečník mluvil potom o požadavcích německé
university v Praze. Urguje novou stavbu universitní
budovy a universitní biblictheky a jejich přiměřenou
dolaci, lepší zařízení universitní kanceláře; dále pod-
poru několika fakult, jmenovitě však zřízení německé
babické školy a nové hvězdárny na německé uni-
versitě, lepší dotaci seminářů a ústavů, zvláště nově
zřízených ústavů medicinské fakulty a konečně usta-
novení výpomocných sil. Promlouvá dále o staveb-
ních poměrech na německé technice, zvláště o velmi
potřebné novostavbě chemického ústavu. Dále měle
by se pomýšleti na postátnění pražské obchodní aka-
demie, jež má na to nejspravedlivější nárok, jakož
i hudební školy v Bečově a pražské konservatoře
Je také třeba nové budovy pro třetí německou státn
reálku v Jindřišské ulici v Praze, nebo třeba reálku
tuto umístili v lepších místnostech.
Čecho
Praha
Bečov
Jindřišská ulice
ústav medicinský fakulta
11
article
Posl. Choc domáhal se zřízení české univer-
sity v Brně, ohražoval se proti diktátu Němeů
v této věci a zvláště proti dnešní řeči Bachmar nově
Naléhal na novostavbu české university v Praze
stěžoval si do nestejně dotace českých fakuli cproti
fakultám německým, promlouval o záležitosti rektora
Berila, činil výtky korespondenci českých vysokých
škol s místodržitelstvím, žádal, by v ministerstvu
bylo více českých úřadníků a pojednal zevrubněo
nedostatcích české techniky v Praze. Dále
žádal za vybudování umělecké akademiev
Praze, postátnění hudební konservatoře v Praze, za
stipendia pro české spisovatele, za podporu českému
Osvětovému svazu, za zřízení nových místností pro
tělocvičnu české reálky na Kr. Vinohradech, za po-
státnění gymnasiálni budovy v Benešově, za novo-
stavbu reálky v Parlubicích. Pojednav o českém
obecném školství v Dol. Rakousích, vyslovii se proti
definitivnému ustanovení okr. šk. inspektorů a do-
mábal se konečně zlepšení poměrů školníků, při-
mlouvaje se za jejich požadavky.
Posl
Choc
Brno
Praha
Benešov
Dolo
Rakousy
český osvětový svaz
12
article
Fosl. Šrámek ohradil se především proti anti
klerikálnímu výpadu zpravodaje o obecném školství
posl. Staňka. Domáhal se postátnění školy Komen
ského, avšak též přiměřené subvence z nábožen-
ského fondu pro české bohoslužby ve Vídni. Pro-
mlouvá o několika tužbách ve příčině sířediního škol
ství a ohnažoval se co nejrozhodněji proti každěmu
oprávnění veta Němců vůči tužbě po zřízení české
university v Brně, pokud jde o tento kulturní poža-
davek českého národa.
Posl. dr. Sylvester pravil, že nepodá rovněž le-
tos žádného návrhu na zřízení nětlecké university
v Brně, protože Češi také prohlásili, že upustí ol
podání resoluce. Především mělo by se přikročiti
k vybudování nynějších vysokých škol
Posl. dr. Adler nemůže souhlasiti se škrinutím
položky na německého zemského školního inspektora
v Krajině, jak posl. Žitnik navrhoval. Jeho stranu
podporuje každý kulturní požadavek každého národa.
a kdyby Slovincům nějak se křivdilo, nebo kdyby
odpírán byl jim nějaký spravedlivý požadavek, byl
by jeho strana první, jež by tento požadavek hájila.
Šrámek
Staněk
Němec
Posl
doktor
Sylvester
Čech
Adler
Žitnik
Slovinec
Vídeň
český univerzita v Brno
nětlecký univerzita v Brno
vysoký škola Posl
13
article
Tomu však tak není.
Posl. sv. p. Roisberg pojednal o nutnosti vy-
budovati mezinárodní statistiku. Navrhl zavedení
populárních kursů pro duchovní a učitele, aby kursy
těmi se učinila přítrž zašantročování uměleckých
památek, jichž lze nyní na sta u vídeňských anti-
kvářů nalézti. Domáhá se přístavby cpavského če
ského gymnasia, žádal o subvenci pro řeskou obec
nou školu v Opavě, vydržovanou Maticí školskou
dále za vyslání odborníka do Opavy, aby podal do-
brozdání o 1236 starých dílech knihovny Malice
Lidové a aby potom navržena byla přiměřená sub-
vence. Konečně tlumočil požadavek II. české univer-
sity v Brně.
Posl. Hybeš pojednal o nedostatku uřitelstva
Moravě a stěžoval si do pronásledování českých
učitelů na Moravě, kteří jsou bez vyzaaní.
Po řečech posl. Prochasky a tyt. Kozlow-
zTE. Ná Pola J
je rozpočet min. vyučování a zbývající položky roz-
počtu.
Mezi spisy došlými poslantké sně-
movny byly dolazy poslanců Černéno a sp. po
používání trestanců jako dělníků a po ztýrání za-
ložníka Emila Stiesse, jenž byl povolán k voronské-
mu cvičení u 4. setniny 3. praporu zákopmiků v Pra-
ze: — V. Kotlářo a sp. po místních ústavech pro
pojišťování dobylka v Čechách; — dra. Meter ky
a sp. po porušování jazykové rovnoprávnosti na
ústecko-teplické dráze: — Čecha a sp. po stanovení
nových sazeb st. drah pro dopravu dříví a postupo-
vých poměrech poštovních adjunktů, poštovneh ol-
ciantů a aspírantů v království českém: — Fresla
a sp. po odkladu obecních voleb v BeruuLě- — dra.
Roisberg
Posl
Hybeš
Černéno
Stiess
Čecho
Fresl
Opava
Brno
Morava
Prochaska
Čechy
BeruuL
ný škola v Opava
Malice lidový
Polo J
14
article
Kramáře, Klofáče, Udržala a sp. po zákaza.
jímž sborová velitelství pražské zapovědělo vojen-
ským kapelám hru při slavnosti „Prana Duchaovu
a Mostu“: — Johanisa a sp. po neořísto,noslecn
ve správě nemocnice pražského obchodního gremia
— Ira a sp. po sestavení senátů správníhoo soudu
s ohledem na národnostně-politické vlivy a I. lsého
a sp. po zatčení účastníků májové slavnosti v Ja-
blonci nad Nisou.
Předseda ministerstva předložil protokol ze dne
28. února 1909 o úpravě otázky mezi mocnářstvím
rakousko-uherským a říší osmanskou a ministr fi-
nancí předlohu o způsobu hrazení náhrady, jež se
má zaplatiti osmanské říši za státní statky v Bosn
a Hercegovině.
Klofáč
Udržal
Ir
Most
blonec nad Nisa
Bosn a Hercegovina
Pran Duchaovo
15
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
K hlasování o resoluci
Šusteršičově.
Z Vídně, 8. června.
(Pattai, Žáček, Bienerth, BilIňs kl.,
Předsedové poslanecké sněmovny, nebožuik
dr. Smolka, bar. Chlumetzky a hr. Vetler nikdy
by nebyli učinili, k čemu se dnes odhodlal dr
Pattai. Jest pravda, že má jeden připad pre-
cedentní: loni stejně jednal nynější ministr ob-
chodu dr. Weiskirehner. Avšak myslíme, že neni
zdrávo pro poslaneckou sněmovnu, zanáší-li se
do nt zvyklosti z blizké radnice.
Dr. Žáček neodhodlal se odejíti ze sně-
movny, vydal se, hlasuje proti poslancům če-
ským — sám selský syn — znásilnění bar
Bienerthem, že položil svůj hlas prot
kmetům bosensko-hercegovský m.
Bar. Bienerth neměl tolik taktu, by sám dra.
Žáčka sprostil závazku býti za jedno s ostat-
ními členy kabinetu, ač mohl tak učiniti, jako
předchůdce jeho, svob. pán dr. Beck, jenž
několikráte, když bylo nebezpečí, že češtl mi-
nistří dr. Pacák a dr. Fořt, dr. Fiedler a Prášek
by jako ministři hlasovali jinak, nežli poslanei
čeští, přistoupil k nim a radil jim, aby vyvaro-
hali se všech koníliktů s poslanci a radě ji
vlasování se zdrzeli.
Ještě prudčí bouře, nežli proti dru. Žáčkovi,
ozvala se právem a důvodně proti dru. Leonu
Biliňskému. Ministr financí měl míti tolik
smyslu a porozumění pro situaci a její citlivé
stránky, by nebyl arbiter in sua causa, by nehla-
soval a nerozhodoval sám ve věci, ve které je ob-
žalovaným a stranou.
Bienerth
BilIňs
kl
doktor
Smolek
Chlumetzky
Pattai
Weiskirehner
Žáček
Beck
Pacák
Fořt
Fiedler
Prášek
Biliňský
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
„Ne“, které položil správce pokladu proti
návrhu Šusteršičově, způsobilo pravý orkán
v oposici. Voláno bylo na dra. Biliňského: „Ab-
zůg!“, „Fuj!“, „Abzůg lichváři!“ Dr. Biliňsk
zrudl celý v obličeji, položil obě ruce křížem
a díval se do sněmovny.
snr o
Ještě jinak bylo toto hlasování dle jmen ve-
lice zajímavo. S oposicí hlasovali posl. baron
Hoek a dr. Ofner. Křesťanští sociálové tropili
proti nim lomoz. Bývalý ministr dr. Korytowsk“
který v poslední schůzi nebyl, dostavil se dnes
a hlasoval pro svého nástupce s úmyslem patr-
ným a zjevným. Všeněmci Iro, Jäger a Malik.
jakož i členové polské strany lidové před hlaso-
váním vyšli. Z poslanců českých scházeli toliko
dva: Kadlčák a Srb; z ruských jediný dr.
Markov. Když ozval se Bernt, který nebyl v mi-
nulé schůzi, za kterého však někdo jiný dvakrá
hlasoval, což způsobilo lomoz a násilné zakon-
čení schůze, hlasitě a demonstrativně dnes vy
křikl své „ne“, ozvala se v celé sněmovně hluč
ná veselost. Posl. Stark, byv vyvolán, zvolal-
Proti švindlu sociálních demokratů volám „ne“
Nevoli způsobilo, že posl. P. Stoja lov
ski hlasoval proti sedlákům bosensko-herce-
govským. Všichni židovští poslanci, pokud ne-
jsou členy kola polského, hlasovali s oposicí.
doktor
Biliňsk
Hoek
Ofner
Korytowsk
Jäger
Malik
Srb
Markov
Bernt
Posl
Stark
Abzůg lichvář
17
article
Napjetí bylo za celého hlasování dle jmen
ohromné, nebývalé. Možno říci, že všichni čle-
nové kabinetu a na 100 poslanců zaznamenávali
hlasy v knížce, obsahující pouze jména poslan-
ců a zvláště k hlasování dle jmen uchystané. Pr
jméně Vojta měla oposice Shlasovou většinu, př
jméně Wójcík byla rovnost hlasů. Když pak vy-
hlášen byl výsledek hlasování v ten rozum, že
návrhy Šusteršičovy jsou zamitnuty většinou
5 hlasů, bylo voláno: Vláda jest zachráněna mi-
nisterskými hlasy. Posl. Fresl vytáhl svojí želez-
niční píšťalku a jal se na ni pískati. Posl. Seitz
přiběhl k němu a skonejšil ho. Dra. Šusteršice
a dra. P. Kreka jsme neviděli, co jsou poslanei
tak rozechvěnými, jako dnes. Konečně stišil se
hluk, který provázel celé hlasování první a ko-
nalo se hlasování druhé, prosté. Druhá resoluee
Šusteršičova zamítnuta 243 hlasy proti 227 a
třeti většinou toliko 4 hlasovou při hlasování dle
jmen, protože posl. dvor. r. Kuranda, který pro
tuto resoluci hlasoval ve výboru, dnes před hla
sováním vyšel. a
Jak vidno, podlehla oposice Slovanské jed-
noty a sociálně-demokratické, podporovaná po-
slanci klubu ruského — 5 poslanců skupiny Va-
silkovy hlasovalo pro vládu — jenom malé vět-
šině, sehnané s 5 ministry, hlasem dra. Pattaie
a hlasem p. Starka. Oposice nemá pražádné
příčiny býti sklíčenou a malomyslnou a rmoutiti
se z porážky své. Naopak, vítati dlužno, že ne-
přistoupila na shnilý kompromis neslaný a ne-
mastný, na resoluci, kterou se opovážil dnes
v noci po rozmluvě buďsi s bar. Bienerthem,
nebo s drem. Biliňským předseda kola polského
dr. Glabiňski předložiti dru. Šusteršičovi
jeho prostřednictvím Slovanské jednotě. Nežli
zahoditi a ponížiti se pro takovou resoluci, kte-
rou měl býti zachráněn dr. Biliňski v úřadě, ra-
ději porážku.
Vojta
Posl
Fresl
Seitz
Kuranda
doktor
Starek
Bienerth
Glabiňski
Virginie
Šusteršičův
18
article
Situační.
Situační.
Z Vídně, 8. června. Poslanecká sněmovna
se dnes odročila do pátku. Toho dne nebude po-
kračováno v prvním čtení vládních předloh fi-
nančních, nýbrž zahájí se rozprava o pilném ná
vrhu dra. Stránského a soudruhů v příčině
aféry rektora české techniky pro
Bertla s min. vyučování hr. Stürgkhem
Kolo polské dnes opustilo poslaneckou sně-
osvědčuje se rozpoznání, které před 25 lety již
o něm učinil nebožtík tyrolský poslanec, zname-
nitý řečník P. Greuter, když pravil: „Kolo pol-
ské má zvláštní privilej: může se o téže věc
usnášeti třikráte a po každé jinak.
Vláda však nemá žádně příčiny k jásotu
vítězoslávě. Nebyla zachráněna tentokráte sně-
movnou, nýbrž zachránila se sama svými mini-
stry purlamentními. Zvlášťní osud stihá ministry
české: Za to, že Němci provozovali na sněmu
království českého obstrukci, odstoupili d
Fiedler a Prášek, za to, co provinil Polák dr
Biliňski při zemědělské bance pro Bosnu a Her-
cegovinu, má odstoupiti dr. Žáček. Jak vidno
spravedlnost pro Čechy jest hodně slepá.
Stránský
P Greuter
Němec
Fiedler
Prášek
Polák
Biliňski
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
Bosna a Hera
19
article
Věrolomnost kola polského.
Z Vídně, 8. června. Včera myslilo a doufal
se, že kolo polské obrátilo, že opustilo bludné
cesty svého spojenství s Němci a Všeněmei. Byi
to kratinký sen, byla to iluse, ze které byli po-
slanci Slovanské jednoté náležející vytrženi.
Kolo polské po krátkém vykročen
k slovanským poslancům vrátilo se zase k úhlav-
ním škůdcům a nepřátelům národa nejen če-
ského, nejen slovinského, nýbrž také polského.
Dnešní den — tím jsme jisti — způsobí v celé
Haliči u všech Poláků národně smýšlejících a cí-
tících bouři nevole proti kolu polskému, které
znova podalo ruku pomocnou proti Čechům
Slovineům německým hakatistům a německým
utiskovatelům všeho, co v tomto státě volá p
rovném právu a po troše svěžího vzduchu k dý
chání a živolu.
Němec
Polák
Čecho
Vídeň
Halič
20
article
Ku prováděni lékárenského zákona.
Z Vídně, 8. června. Ve výboru živnosten-
ském při rokování o kolisi zájmů lékárníků a
drogistů ukázal posl. Dürich na kolisi zájmu lé-
kárníků a lékařů jako majitelů domácích léká-
ren. Jakkoli uznal oprávněnost toho, by šetřeno
bylo zájmů lékárníků, přece se vyslovil, že nutno
klásti nejvýše zájmy zdravotnictví obecenstva
zejména venkovského, pročež nemůže souhlasit
s přísnou praxí nynější, s kterou žádosti ven-
kovských lékařů se zkoumají a zamítají, nýbrž
musí vyzvati vládu, by při posuzování žádostí
měla hlavní zřetel ku požadavkům zdravotnictví.
Po těchto výkladech Dürichových, provázených
všeobecným souhlasem, prohlásil zástupce vla-
dy sekční rada dr. Melichar, že nyní na základě
zákona z r. 1906 vláda může se říditi jen ohledy
veřejnými a nikoli dřívějšími normami, kteréž
ovšem nevyhovovaly. Dr. Melichar slíbil, že přá-
ní, projevenému posl. Dürichem, zajisté bude
vyhověno.
Ze slovanské jednoly.
Z Vídně, 8. června. Zejtra odpoledne sejde
se parlamentní komise svazu Slovanské jednoty
k poradě o dalším postupu taktickém.
Schůze v Haliči.
Z Vídně, 8. června. V neděli 13. června
konají se v Haliči četné schůze, na kterých čle-
nové polské strany lidové budou referovati o po
sledních událostech v parlamentě.
Dürichův
doktor
Melichar
Dürich
Vídeň
Halič
21
article
Potice.
Potice.
Z Vidně, 8. června. Posl. Švejk podal dnes
petici obecního úřadu města Uhlířských Janovie,
Malešova, měšťanského společenstva hostinských
a výčepníků v Praze, společenstva hostinských
v Nových Dvorech, obecního úřadu ve Sv. Mi
kuláši v příčině zamftnutí vládni předlohy o zvý-
šení daně z piva; petici společenstva živnost
v Uhlířských Janovicích, Čestíně, Kácově, Čer-
vených Janovicích a Zbraslavicích v příčině
změny vládní osnovy o sociálním pojišťováníi
petici městské rady na Mělníce za zřízení r-
formního reálného gymnasia státního, konečně
petici vojenských vysloužilců v Nových Dvorec
proti zřízení sboru válečníků. — Posl. dr. Če-
lakovský podal dnes 4 petice ústředního
spolku českých profesorů vysokých škol, ve kte-
rých se žádá, by rektorům technických škol
zvýšeny byly funkění přídavky a přednostům
klinik a seminářů posavadní remunerace, by p-
ložka ve státním rozpočtu na vzdělání nových
sil pro vysoké školy se zvýšila, by těm, kteři
přestupují z veřejných úřadů na vysokou školu,
počítala se léta ve službě posud strávená a po-
nechal se dosavadní plat. Tyto petice budou
protokolovány.
Posl
Švejk
če
Malešov
Praha
Nová Dvůr
uhlířský Janovice
Čestín
Kácov
Čer
vený Janovice
Zbraslavice
Mělník
obecní úřad město uhlířský Janovia
22
article
Audience Košuta a Andrasse.
Z Vídně, 8. června. Dnešní audience mi-
nistra Košuta a Andrasse nevedla k žádnému
rozhodnutí. Jisto jest, že císař není ochoten
svěřiti vládu výhradně straně neodvislosti. Ne-
obyčejně dlouhé trvání audience vyložilo se tím.
že Košut podával císaři velmi dlouhou zprávu.
Císař ji vzal na vědomi, prohlásil však hned.
že požadavky skupiny, která žádá rozluku banky
nemají naděje na uskutečnění.
Z Vídně, 8. června. (K. k.) Císař přija
odpoledne ministra vnitra hr. Andrasse ve sly-
šení, které trvalo pět čtvrtí hodiny.
O 5. hod. odpol. vrátili se ministři Košut
a Andrassy do Pešti.
Stolypin a schůzka císařů.
Z Vídně, 8 června. »W. Allg. Ztg.« ozna
muje, že účastenství ministerského předsedy Stoly-
pina na blízké schůzce clsatů stalo se na vý
slovné přání eísaře Viléma. Odstoupení Stolypi
novo jest otázkou nedaleké budoucnosti. Stoly-
pin odstoupí současně s lzvolským, jebož demis
bude přijata. Příští ministerstvo bude sestávat
z mužů, jejichž politické smýšlení bude rozhud-
nou koncesí dumě
Posl. Malik žaluje „Lidové Noviny“.
Z Vidně, 8. června. Všeněmecká korespon-
dence oznamuje: „Posl. Malik podal žalobu na
„Lidové Noviny“ brněnské pro zprávu o jeho
souboji s bar. Rolsbergem.
Košut
Andrass
Andrassy
Stolypin
W Allg
Vilém
Posl
Malik
Vídeň
Pešť
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Doplňovací volby zemské na Moravě.
Z Brna, 8. června. (K. k.) Doplňovael
volby zemské, jichž třeba po úmrtí poslance
Bradatschka, zvoleného obchodní komorou,a
posl. Seydela, zvoleného ve II. sboru velkostat-
kářské kurie, byly ustanoveny na 26. resp. n
30. t. m.
O mandát po Derschatlovi.
Ze Štyrského Hradce, 8. června. (K. k.)
O dnešních doplňovacích říšských volbách ve
druhém štyrském říšském volebním okresu Štyr-
ský Hradec, jež bylo třeba vykonati následkem
složení mandátu bývalým ministrem železnic dr.
šl. Derschattou, byly odevzdány 4902 platné
n4n0 kh larne
Obdrželi: zemský poslanec Wastian (něm. pokr.)
2291, spisovatel Neunteufel (křest. soc.) 1328
a obecní radní dr. Machal Schacherl (soc. dem.)
1274 hlasy. Jest tudiž nutna užší volba mezi
Wastianem a Neunteuflem. Koná s
v sobotu dne 12. t. m.
Osobní z Bulharska.
Ze Sofije, 7. června. (Ag. tel. bulg.) M.-p.
Malinov odjel do ciziny a nový rak.ruherský
vyslanec hr. Thurn-V alsassina na do-
volenou.
Bulharsko a východní dráha.
Ze Sofije, 8. června. (K. k) Mezi bulhar-
skou vládou a zdejším zástupcem východní
dráhy konalo se včera a dnes čilé vyjednávání
o úpravě odškodného, jež dosud Bulharsko má
zaplatiti společnosti východní dráhy. Naskýtá se
ještě dost obuíží, protože bulharská vláda ne-
hodlá úplně vyhověti nárokům společnosti, aě
uzavřena byla v tom směru v Cařihradě úmluva
mezi ministrem Ljapčevem a delegátem společ-
nosti. Má se za to, že záhy bude dohody do
cíleno.
Bradatschka
Wastian
Neunteufel
doktor
Machal Schacherl
Neunteufl
Malinov
Thurn
Morava
Brno
Štyrský Hradec
Bulharsko
Sofijá
Cařihrad
východní dráha
Štyrský Hradec
Sofij
24
article
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 8. června. (Spb. Ag.) Říšská
duma skončila povšechné rokování o zákonu,
týkajícím se změny náboženské h
vyznání a usnesla se přejíti k rokování ze-
vrubnému proti hlasům pravice a části umír-
něné pravice.
Krétská olázka.
Z Cařihradu, 8. června. (Havas.) Potvrzuje
se, že Turecko požádalo mocnosti, chránleí
Krétu, by ponechaly zatím na Krétě mezi-
národní vojsko. Dále vyhradilo si, kdyby tolo
vojsko bylo odvoláno, nedopustit již porušování
status quo, trpěně po prohlášení Řecka o an-
nexi a přeje si, by dřívější poměr byl obnoven.
Z Paříže, 8. června. (K. k.) »Ag. Havas
sděluje z Londýna, že čtyři mocnosti chránieí
Krétu neusnesly se dosud o zabezpečení ochrany
ottomanského praporu pro ten případ, že by
mezinárodní vojsko bylo z Krěty odvoláno.
Ministr o tureckém loďsivu vojenském
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) »Osm
Lloyd« a »Proodos« uveřejňují identické roz
mluvy s ministrem námořnietva, který pravil,
že loďstvo jistě ten týden vypluje. Nejprve bude
manévrovati v mramorském moři a navštíví
všecky přístavy souostroví v moři egejském ž
k Jaffě. Pověst, že odpluje ke Kretě a dostane
zapečetěné rozkazy, je nepravdíva. Ministr pravi
dále, že Turei chtějí se státi tak silnými jako
Japonci. Poukázal na žádaný kdysi mimořádný
úvěr 18 mil. lib. na stavbu 13 vojenských lodí
a množství minonosek, jež má býti provedena
v osmi letech.
Havas
Lloyd
Turei
Japonec
Petrohrad
Cařihrad
Turecko
Kréta
Řecko
Paříž
Londýn
Jaffa
Aga
25
article
Tiskový sjezd v Anglil.
Z Londýna, 8. června. (K. k.) Ve dnešní
schůzi tiskového sjezdu pronesl státní tajemník
sir Edward Grey řeč, v níž nazval udržení ny-
nějšího stavu loďstva nejdůležitější otázkou ne-
jen pro mateřskou zemi Anglii, nýbrž také pro
všechny zámořské samosprávné državy. Jeho
obchodní politika směřuje ke konsolidací a roz-
voji ríše, jakož i k tomu, aby pokud možno
Anglie vyhnula se sporům s jinými národy
Londýn
Anglie
Edward Grey
26
article
Tisk může mnoho přispěti ku r odpoře těchi
Tisk může mnoho přispěti ku r odpoře těchi
snah, čelíefch ku posilení říše a k zachování
28
article
Cařihradské zprávy.
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) Dle sou-
hlasných zpráv jest siluace v adanském
kraji ještě stále velmi nepříznivá.
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) [Sně
movna] Vláda podala obchodní konvenci
uzavřenou mezi Tureckem a Černou Horou
Sněmovna pokračuje v druhém čtení osnovyo
revisi ústavy a to při článku, stanovícím práva
sultánova. Několik poslanců si přeje, aby v zájmu
sesílení moci koruny bylo sultánovi přiznáno
právo ministry sesazovati, jinak hrozí prý zemi
nebezpečí, že bude vydána v šanc absolutismu
kabinetu. — Zmíněný článek byl komisi vrácen.
Hlučná debata rozpředla se o článku ve přičině
vyučování. Pozměňovací návrh křesťanských po-
slanců, v němž žádá se za zachování nynější
křesťanské vyučovací soustavy, byl zamitnut
K návrhu bulharského poslance Doreva byl
schválen článek o listovním tajemství.
— Koluje zde pověsť, že Urmia v Persi
byla Turky obsazena.
— Trest doživotního vězení, k němuž byl
odsouzen vydavatel »Mizanu« Murad, byl iradem
potvrzen.
— Arménský časopis »Manzumei Erkinre
byl zastaven pro uveřejňování přehnaných zpráv
z Adany.
Turečti Bulhaři proti placení vojenské daně.
Ze Soluna, 8. června. (K. k.) Bulhaři od-
pírají v celé zemi rozhodně placení vojenské
daně a pořádají všude projevy v tom smyslu,
aby byli připuštěni k vojenské službě. V Tik-
viši, kde úřady trvaly na vyblrání této daně
zatkly několik osob, došlo ke shluknutí. Zástup
tábl před konak a vynutil si, že zatčené osoby
byly propuštény. Úrady očekávají od minister
stva nové instrukce.
Tuzecké poselstvo v Petrohradě.
Z Petrohradu, 7. června. (Spb. Ag.) Dnen
ráno přibylo sem turecké poselstvo nobifikovat
sultánovo nastoupení na trůn.
Dorev
Urmia
Turek
Murad
Erkinre
Bulhar
Cařihrad
Turecko
Adana
Petrohrad
Persi
Aga
Soluna
29
article
Bezdrátní telegrafie v Anglií.
Z Londýna, 8. června. (K. k.) Dle novin
admiralita hodlá převzíti stanice pro beztrátní
telegrafii, zvláště na východním pobřeží Anglie.
a zříditi nové stanice na místech strategicky dů-
ležitých
Anglie
Londýn
30
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské
Londýnská bursa.
Z Londýna, 8. června. Konsoly 84.25, Rupie
62.75, japonské renta 93.—, španěiské renta 98.—
uherská zlatá renta 96.50, Kanada pac. 187
diskont 1/1s, lombardy 4.50, italská renta 104.25
stříbro 24.25, směnky na Vídeň 24.26. — Smýšleni
Surové železe.
Z Glasgova, 8. června. Surové železo (závě-
rečné smýšlení) povolné. Middlesborough pohotové
48 sh 5d, Middlesborough na 3 měs. 48 sh 101pd.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 8. června. (Peněžní bursa.)
Závěrečná amýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akcií 1,050 000 (1,140.000,
Union Paellle 190.75 (190.75).
Kanada Paeille 1833/% (183.—)
Unite States Steel Čorpormand 67.75 (671/2)-
Baltimore and Ohio 1181/2 (118.—).
Káva.
8. června 7. červn
Rlo fatr čls. 7 . . . . . 71/2
na srpen . . . . . . . 6.15
Cukr
8. června 7. červn
Cukr Fafr Muse.) . . . 342 3.42
Tuky Western Stenm . . 11.90 11.75
Tuky známka Wilcex . . 12.25
Pšenice.
Cukr
Londýn
Kanada
Vídeň
Nový York
Baltimore
Ohio
Union Paellle 190.75
Musa
Glasgův
sh 5 d
Steel Čorpormand 67.75
Tuka western Sten
Wilcex
pšenice
31
article
Z Nového Yorku, 8. června. (Obilní bursr.)
Smýšlení obilní bursy povolné.
8. června 7. červn
150.—
pohotová nová sklizeň . . 151.—
127.—
na červenec . . . . . . 1261
na září . . . . . . . 117 117 75
vn Kukuřice. alle ej
h 8. června 7. červn
na červenec . . . . . . 81.75 82.00
na září . . . . .
na prosinec . . . . . . 68.50 68.50
Petrolej
8. června 7. červn
rallnovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rallnovaný Standard White 8.50 8.50
Kovy.
8. června 7. června
Měď. . . . . 13.62 13.75 13.62 13.75
Cin . . . . . 29.— 29.25 29.121/2 29.37
Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.75 16. 25
Bavlna.
Z Nev. Yorku, 8. června. (Bavlnářská burs.)
Bavlnové lhůty byly po zahájení v souhlase s Ii-
verpoolem slabší, později se interveucí haussiérů
vzpružily, ke konci byly však na všeobecné pro-
deje povolné.
8. června 7. června 5. červua
pohotová . . . . 11.35 11.45 11.50
na červenec . . . 10.73 10.90 10 90
10.76
na říjen . . . . 10.71 10.77
na prosinec . . . 10.72 10.79 10 78
na březen. . . . 10.67 10.75 10.74
Závěrečné smýšlení povolné.
Z Nov. Orleanu, 8. června. Na červenec 10.94
(11.12), na říjen 10.70 (10.79
Nový York
Něva
York
alle ej h
white 8.50
kov
29.121 / 2
15.75
11.45
32
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na středu 9. června. Den od začátku roku 160., do
konce roku 206. Východ slunce o 3. hod. 53 min.
ráno, západ slunce o 8. hod. 6 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 12. hod. 10 min. v noci, zapad měsice
o 9. hod. 11 min. ráno.
Katolíků svátky: Prima a Felic. m.
Evangelfků: Vil. Kareve
Pravoslavných (27. května): Theraponta
Muteprolopická pozorovaní na rozhladně na Petřini
325 metrů nad mořem.
Dne 7. a 8. června 1909.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 731.1 732 6 7322
Teploměr C. + 12.8 + 13.2 + 195
Vlhko. ... 77 68 56
Petřin
Prima
Felic
Therapont
+ 195 vlhko
33
title
Obloha . . . jasná jasná jasná
SV s
34
article
Slla větru . slabý slabý slabý
Slla větru . slabý slabý slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 18.5
Teplota nejvyšší na slunc . . + 38.2
Teplota nejnižsí ve stinu . . + 68
Teplota nejnižší při zemi . . + 54
Slunce svítilo 71/4 hod.
Prům. rychlost vštru za hod : 20.2 kmo
Srážky v mm.