Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

9. června 1909. Číslo 157.

4 article

polského obyvatelstva haličského, prohlásil v rozmluvě s redaktorem „Corr. Herz.“, že li- dovci se vůbec netají svou nechutí k ministru financl ryt. Biliňskému. Nechut k němu ne- vznikla z důvodů osobních, nýbrž zásadních. Lidoví poslanci nemohou převzíti odpovědnost za to, že polské kolo provádí už delší dobu poli- tiku zřejmě protíslovanskou. A spiritus movens této protislovanské politiky jest ryt. Biliňski, Li- dová strana však nežádá, aby se polské kolo sloučilo se slovanskou jednotou. Drží se politiky volné ruky, ale volné nejen proti Slovanům, ný- brž také proti Němcům. Není-li možno v Rakou- sku vládnouti proti Němcům, nesmí se vládnouti ani proti Slovanům. Jest klam, tvrdí-li se, že li- dovei touží po ministerském portefeuillu. Ustou- pí-li ryl. Biliňski, Poláci budou ovšem naléhati. aby portefeuille financí zůstal v jejich rukou.

Herz Slovan Němec Polák Raka Usta

5 article

Kandidátem polského kola na toto ministerstvo byl by však prof. Glabiňski. O nějakých osob. ních příčinách nynějších sporů v polském kole nemůže býti tedy řečí. Spor je čistě věcný, du- vody jeho jsou polítické a zásadní. V Praze, 8. června. (Spor rakousko- uherský.) Nejmenovaný, neaktivný uherský politik uveřejňuje v „N. P. Journ.“ úvahu o pří činách nynější uherské krise a sporných názo- rech v obou státech habsburské říše. Přičiny jsou jen zdánlivě osobní; vlastní příčina spočívá v tom, že poměry v obou státech ed vzniku dualismu se vyvijely nestejně a jsou nyní velice různé, kdežto za dob Deákových se vývíjely sou- běžně v obou státech. V Rakousku je už dávno spuštěna základna, kterou předpokládali Deáka hr. Andrássy. Na místo německé supremacie vstoupil byť ne formálně ještě, ale ve skuteč- nosti federalismus národnosti; ze starého mě- šťáckého režimu vyvinul se režim silně obchodní a průmyslový. V Uhrách však supremacie ma- darského národa trvá ve skutečnosti i formálně a byla v poslední debě sesílena i novými zá- kony; ze starého stejně jako v Rakousku měštá- ckého režimu vyvinul se režim šlechticko-agrární.

Glabiňski Journ Deákův Deák Andrássy Praha Rakousko Uhry

6 article

Ve Vídní, kde si přejí, aby se udržel dualismus, snaží se o souběžný vývoj v obou státech a po- něvadž v Rakousku neni možno obnoviti supre- macii Němců, jeví se snaha, aby se Uhry při- způsobily Rakousku. Nový, čistě demokratický volební řád a důkladná reforma státní správy mají uvolniti lidové massy a poskytnouti trochu volnosti také národnostem, zároveň však ode straniti i nynější šlechticko agrární režim. Jestliže še Uhry přizpůsobí, bude klid a v Uhráh bude možno prováděti dále maďarskou politiku. Nepřízpůsobí-li se, pak rozhodne slla, který směr má v Uhrách zvítěziti. Pisatel však si netroufá tvrditi, že převaha se ukáže na straně uherské. V Praze, 8. června. (Uherská krise.) Ani dnešní slyšení Košutovoa Andrásso- vo nezpůsobilo nijakého obratu ve vleklé uher- ské krisí. Panovník ponechal si na pozdější dobu rozhodnutí o bankovních požadavcích Ko- šutových a vojenských ústupcích Andrássových, což znamená, že nesouhlasí ani s těmito ani s oněmi. Panovník dle „Fremdenbl.“ trvá na ústavním rozřešení krise; ale žádá, aby koalice splnila dříve závazky, převzaté úmluvou z roku 1906, a aby se v politice, zahájené vyrovnáním r. 1867, nestala nijaká změna. Koalice je dluž- na ještě volební opravu. Tuto opravu má pro- vésti, třebas pomocí nějakého zatímného mini- sterstva, v němž by však koalicní strány müsily býti stejně zastoupeny, jako dosud, totiž stran neodvislosti třemi členy, strany ústavní a lidová také třemi a v čele by musil stát přívrženec vy- rovnání z r. 1867. V poslední době vyjednává se prý mezi stranami v tomto směru a úspěci vyjednávání není zatím vyloučen.

Němec Uher Košutovo Andrásso Andrássový Vídeň Rakousko Uhry Praha ko

7 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Moskevská porada o Sokolstvi. Z Moskvy, 1. června. (Pův. dopis » Nár Listů«.) Pobyt slovanských delegátů v Moskvěje u konce. Včerejším banketem v hotelu »Praga« na náměstí proti pomníku Gogolovu, byly vyčer- pány veřejné projevy, které souvisely s návštěvou slovanské delegace v Möskvé. Dnes byly soukromé podníky a kroužkové projevy. Z nich nejdůležitějším byla soukromá po- rada u starosty města N. Gučkova o výstavě a bance slovanské. Z českých delegátů byli při- tomni referent dr. Preiss, dr. Kramář a poslane Dürich. Z Rusů předseda a člen bursovní rady Krestovníkov a Prochorov, poslanec a vůdce okta- bristů Gučkov (bratr starosty) a j. Přitomné za- jímala, jak přirozeno, všeslovanská výstava, která přece jenom bude uspořádána v Moskvě nejspíše r. 1913 na prvé výročí grünvaldské bilvy, pod názvem »Všeruská a všeslovanská výstava«, by se neubližilo ruské samolibosti. V bytě člena obecního zastupitelstva a místo- předsedy ruského Sokola N. Šustova konána porada o Sokolstvu. Jednání bylo velice oživené a zajímavé. Přítomní byli především sta rosta svazu slovanského Sokolatva dr. J. S ch ei- ner, ruský poslanec a člen pražského Sokol Lvov, generál Volodimirov, načelník mo- skevského Sokolstva F. K. Šnepp. předseda ruské tělocvičné jednoty Sokol J. Kasatkin, Čechofil Gračev a zvláště zástupci ruského Sokola zdejsího, studeníského spolku Sokol, sokolského odboru »Slavia«, českého kroužku a j., usneseno založiti svaz ruského Sokolstva a činnost jeho a místo pro prvý rok položiti do Petro- hradu, načežřízení jeho přejde do Mo skvy.

Gogolův N Gučkův doktor Preiss Kramář Dürich Rus Krestovníkov Prochorov Gučkov Sokol N Šustův Volodimirov Šnepp Gračev Moskva Praga Sokol Lvov Sokol J . Kasatkin Sokol zdejsí Sokol sokolský odbor Slavia Petrahrad

8 article

»Temps« o setkání cara s Vilémem II. Pařížský orgán zahraničného ministerstva »Temps« pojednává v pozoruhodném článku o nástávající schůzce ruského a německého pa- novníka. Uvádí, že přes služby Rusku nepři- jemné, prokázané Německem Rakousku za vý- chodní krise, nejednalo by Rusko správně, kdyby si dodávalo zdání, že má ještě nevůli proti Ná- mecku. Je tudiž dosti samozřejmo, že car sejde se s Vilémem, až přibude do ruských vod- Není správné domnivati se, že by tato schůzka mohla cokoliv změniti na nynějším skupení vel- mocí. Politika evropská nemůže toužit po roz- biti nebo seslabení nynějšího seskupení. Nynější poměry zaručují mír. Je žádoueno, aby podobné sehůzky a jiné události mezinárodní nevyvolá- vuly více odvážné domněnky. Schůzku Viléma II s earem možno posuzovati s klídem a netřeba v ní viděti iakékoliv nebezpečí pro spolek Ruska s Francil. Návštěva krále Eduarda nemusí též býti ohrožením trojspolku.

Vilém II Vilém Eduard Rusko Německo Rakousko

9 article

Námořní program francouzský. V závěrečné schůzi vyšší námořní rady byo ustanoven definitivní program, dle něhož se má válečné loďstvo skládati až do r. 1919 ze 45 obrněnců, 2 výzvědných křižníků, 60 torpedo- borců, 84 torpedovek a 64 podmořských člunů. Francie přičiňuje se všemožně, aby zdoko- nalila svou válečnou moc. Chce udržeti stejný krok s Anglií. Premier A squith ve své vý- znamné řeči o námořnictvu prohlásil zásadu, že Avglie se musí vyrovnati svým loďstvem ná- mořní moci dvou nejblíže velkých námořních států. Tím byla míněna loďstva francouzské a německé Francie chystá se s ohromným nákladem třl mliard rozmnožili své těžké obrněnce I, třídy a jiné řadové lodi a německé listy poukazuj vzhledem k tomu, že Auglie nesmí jen na Ne- mecko svalovat vinu za nynější přemrštěné zá vodění v námořním zbrojení. Nově projektované námořní stavby budou představovati 6 lodi typu »Dantona« a »Patrie«. Obnos tři miliard je určen pro deset let. Lodi typu »Daptona« jsou o 18.350 tunách, jsou vělší nežli německé, ale menší nežli anglieké »Dreadnonghty«. Šest podobných lodí musí býti postaveno do r. 1911 a r. 1919 bude ml Francie ve svém loďstvu dvanáct obr typu »Dreadnoughte. Též lodi typu »Patrie« budou znamenati velké posilnění ná- mořnictví francouzského. Norsrpeo ls aj Francouzští katolíci.

Auglie Danton Francie Anglie Daptona Patria

10 article

Při závěrečné slavnosli, konané na počesl prohlášení Panny Orleanské za svatou, pravi biskup montaubanský megn. Marty, že vý- slovným přáním papežovým je, aby francouzšt katolici neorganisovali, se politicky, neshroma- ždovali se pod praporem určité strany polibieké ale aby výhradné se sjednotili na poli nábožen- ském k obraně katolické víry. a dsbě t odbisleln Perská revoluce. Satar chan poslal z tureckého konsulátu v Tavrizu, kam se byl utekl, telegrafický pro- test »Mutinu« proti obsazení města Rusy. Ape- luje k civilisované Eýropě, abý to netrpěla. Většina revolněionářů ruských souhlasí ale se zakročením Ruska, jež nesnesitelným poměrům v Tavrizu učinilo konec. V dumě odhalil mi- nistr Izvolský, že kavkazětí nespokojenci chy- stali se ve chvíli zakročení ruského v Persii odtrhnouti Kavkaz od Ruska, ale spiknutí bylo v čas odhaleno. V Busiru na jihu Persie vy- pukly nové nepokojel i mysli se, že Angličané ne poznovu Busir Gbsadí Antimilitarism v Americe ponhým projevem svohodného minění. Anarchisté zabájili v námořním mužstvu Spojených států v obrovském slohu propagandu antimilitaristickou. Bezpočtem tiskopísů vyzývají mužstvo k vypovězení poslušnosti. Protože je posílali dosud poštou, zakročil ministr námoř- nictvi Meyer u presidenta Tafta proli ministru pošt Hiichcockovi, ponévadž tenlo xzpíral se zasílání tiskopisů poštou zameziti, jeli k ož by ve veřejnosti takový krok protti právu svobodného projevu miněn v zbudil bouřl. Ale nýní dle všeho podrohl se Hitchcoek tlaku velkokapitalistického presi- denta republiky a zakročí.

Mars Rus Angličan Meyer Taft Hiichcock Tavriz Mutina Ape Rusko Persie Amerika spojený stát

11 title

Výstava světové obchodní reklamy v Brně-Lužánkách.

Brno Lužánky

12 article

V Praze, 8. června. Podává A. Veber.

A Veber Praha

13 article

Provedena dle plánu arch. Mráčka, jenž záro- veň s prnf. Pouchlým podjal se také ochotně prach zařizovacích, působí výstava milým dojmem. Deko- raci provedla a potřebné předměty zapůjčila firm Pilát a Šmídek. Vzhledem k reklamnímu materiálu obsahuje výstava tato bohaté sbírky dvou hlavních činitelů reklamy: plakáty a inserty. Plakáty vyplňují celou velkou dvoranu a rozdělené dle oborů vykazují ně- kolik větších oddílů. Káva, čaj čokoláda. V tomto oddělen plakát Lamplotův svou stručností a vkusností provedení, modernímu plakátu plně odpovídající. všeobecně se líbí. Jak náleži hezká Arabka s roz- jiskřenýma očima a bělounkými zoubky pěkně se vyjímá v oranžové půdě. Silně vystupuje plakát fy. Foit Paiker. Kaffče Mesmer a umělecký plakát Jul. Meinl's Thee; pěkné jsou též plakáty Chocolat Menier. Cacao Bensdorp, Indra Tea. Zde jest umnístěn také plakát alegorie Reklamy, mistrně navržený. Nápoje. Na prvém místě uvésti dlužno vý- stavku firmy Mercier Cie., vývozní dům šampaň- ského vina v Epernay (dva umělecké plakáty, na plátně malované našim mistrem Dědinou: dvě elegantní dámy s kalíšky vína v ruce) těší se vše- obecné pozornosti. Firma vgreslena v malou elipt- ckou vignetu, nenápadně odstíněnou, čímž nesnadná otázka, umístiti firmu na plakát tak jemný, velmi šťastným způsobem rozřešena. Zda se však, že při velikosti plakátů ona delikátnost provedení, jíž zvykli jsme při Dědinovi, poněkud utrpěla: Pěkná jest skleněná firma ze skleněných perliček; za zmín- ku stojí také štitek ohromností sujelu, imponujíce sud-kolos, obsahující 200 tisíc láhví, naplněných vínem, tažený 24 páry volů na výstavu pařížskou 1889. Z katalogu této firmy možno si teprv učiniti představu o rozlehlosti závodu a velkosti produkce.

Mráček Pouchlá Pilát Šmídek Lamplotův Foit Paiker Kaffč Mesmer Jula Meinl ' s Thee Mercier Cie Indra Tea

14 article

Champagne Törley, Pešt, vystávuje tři menší plakáty a sádrovou sošku. Jednoduchý plakát J. V. Šimonka, pěstitele vína v Mělníku, jest ladný. Pěkné jsou plakáty Společenstvo pivovaru pražských slád- ků v Braníku na divadelní motiv, víno Müller Extra genru středověkého, kolekce plakátů Součkových z Mochova a sbírka návrhů, pozůstávající ze 6 pla- kátů. Silnými barevnými kontrasty vyníká plakát Menkov Cognac. Sem patří také na jiném místě vy- staveně zarámované plakáty Poděbradské kyselky jeden každý umělecké ceny a maličký, však hezou- čký žertovný Úprkův plakátek „Šaraticel, . Požívatiny. Umělecký plakát Colman Mustard (žena sklízející hořčici) patří k nejkrásněj- ším plakátům této výstavy. Pěkně působí 2 plakáty tropického motivu „Ceres“. Slušnými jsou plakáty: Brunin, anglický plakát Quaker oats. Tiskařské a nakladatelské. Velká ex- pcsice nakladatelství J. Otty s pověstnou obrovskou knihou, na loňské pražské výstavě vystavenou, a na- kladatelství J. R. Vilímka zaujímají celé oddělení K literární části přísluší na jiném místě vystavené umělecké plakáty „Illustrierte Zeitung“ a Fromes Kalender, 4 plakáty secesního slohu „Sport im Bild“; tiskárna Richterova v Příboře má hezoučké 4 dřevoryty- Automobilism a cyklistikla« Nejkrás- nějším v tomto oboru je právě vyšlý plakát fy. Lau- rin Klement od Nejedlého, který nad míru zda- řile zachycuje šílený let závodního automobilu Velký francouzský plakát fy. E. Vesin Lyon, nápadný anglický plakát „Humber“ a dobrý plakátek firmy Trojan 4 Nagel v Kolíně doplňuji toto oddělení: Hrací stroje. Krásná velká expesice Jarů- škova. chsahující původní návrhy vlislních cliché

Pešt Šimonek Müller Součkův Úprkův Šaraticel Colman Mustard Ceres J Ott Vilímek Richterův Klement Nejedlý E Vesin Champagne Mělník Braník Mochov Příbor Automobilism Nejkrás Humber Kolín Brunin Illustrierte Zeitung Times Kalender im Bild Trojan 4 Nagel

15 article

patří vůbec k prvním ozdobám celě výstavy. Umě- lecký plakát fy. A. J. Melzer v Kulné Hoře utrpě příliš nápadnou firmou. A ještě nutno povšimnouti si sccesního plakátu Hupfeldova „Odeon“, Podniky dopravní zaujímají celé oddě- lení. Jsou tu plakáty paroplavební společnosti Re Star Line a romantické plakáty různých železnic. Pěkně provedený zarámovaný plakát „Am Rhein budí pozornost návštěvníků; vystavuje jej cestovní kancelář Neiser. Z turistiky jest tu znamenitá rekla- ma Sdružení hotelierů tunisských (Société de Hůte- liens ct d Hivernage de Tunis de la Tunisie) a sice obrazný plán Tuniska a průvodce Tuniskem, vydá- vaný ve 3 jazycích čtvrtletně o několika tisících exemplářích. Čigarety. Několik francouzských plakátů, je- den krásnější druhého, jeden poločinský a anglický plakat, k nimž příiělény 2 plakáty Česko-budějovické sirkárny, svou nápadností vynikají. Z kosmetiky (a mýdla) budíž uveden velko plakát „Monte Christo Seife“, umělecký a něžný pik- kátek „Apollo“, z několika plakátů sestávající re- klama Schichtova, originální plakát Mikuláškův „Li- buše“ a Bruna Seife se silhouettou brněnského Špil- berku, plakátek „Thymolin“ s velmi pěknou my šlenkou, ne však s takým provedením.

A J Melzer Odeon jít Tunis jít le Tunisie Apollo Schichtův Mikuláškův Brun Uma Kulný hoře Tunisko Monte Christo Re star Lin Neiser Českobudějovický sirkárna Špil Société jít Hůte

16 article

I s jiné strany bylo pracováno pro reklamua právě s tímto význačným podníkem spojena neměně důležilá literární událost: objevení se díla značně ceny odborné, v naší literaluře dosud neexistujícího „Reklama a život“ od Vojty Holmana. Na základ důkladného studia předvádí nám autor zajímavě historii reklmy, sleduje její průběh a vývin a dávaje prektické pokyny, vřele doporučuje obchiodnictvu čilou, obchod oživující reklamu, Vkusná úprava a reprodukce moderních plakátů a inserátů doplňuií textevou část v elegantní celek. V této výstavě na- lézá se jeho originální reklama a možno knihu onu ši koupili. A povšimnuvše si ještě ve velké dvoraně 3 pla- kátů fy. Charles Guyot v Paříži, ze kterých vane humor až bombastický, obrovského plakátu „Grand Magažins dů Louvre-Paris“, v malé dvorance pal originálu ruského velkouzenáře Thama, originálu že- lezářského závodu Vichr a restaurace „u Jonáků- (Stopka) s rozmarnou scénou, dále samostatné ex pesice firmy „Vágner Kment“ a plakátem „Yost obrovských rozměrů a s oddělením koloniálního zboží firem, jež zastupují a věnovavše pozornost fotografickému odděleni, přicházíme k dalším re- klamním předmětům. Jsou to jmenovitě elegantní kalenídáře nástěnné fy, Ed. Grégr a syn a útržkové kalendáře, z nichž velmí pěkná jest větší výstavka Iy. Ant. Kyrášek v Kolíně, vkusná to novinka ka- lendářů s řezaným passepartovým rámem a kolekce reklamních plechových neb kartonových štítků, ve- dle kolekcí reklamních kanceláří (Molenda, Gabriel a Vydavatelství obchodní reklamy); dále exposice firmy Skoch a Bayer v Kolíně, vesměs české firmy, které nejlépe dokazují, že nepotřebujeme se více obraceti v oboru tomtč na firmy cizí, které již s těží mohou dosíci tak jemného provedení a libého sou- hrnu barev našich vyrabitelů českých.

Rekl Vojta Holman Charles Tham Vichr Jonák Stopka Vágner Yost Grégr Kyrášek Molenda Gabriel Bayer Paříž Louvre Paris Kolín Grand Magažin d Skoch

17 article

Bohatá jest sbírka inserátů— nádhernými inse- ráty „Odolu“ počínaje — až do typografických in- sertů různých firem, mezi nimiž kolekce reklam- ního ústavu Zdenko Šindler obsahuje pěkné vzorky inserátů. Z časopisů, obsahujících inseráty jest zde zvláště několik amerických denních listů. obchodní španělský věstník „Mercurio“, francouzská „Illustration“, skvostnou úpravou insertů známá aj K insertům řadí se nádherné reklamní listy, v ně- kolika skřínkách umístěné. Zajímávý a zvláštní jest koutek čínský, jehož originály zapůjčeny bylyp. tajemníkém Obchodní jednoty Fr. Kolátorem. Drob- ných reklamních předmětů, v obchodě užívaných. je zde poněkud málo. Nemožňo nezmíniti se o pře- pychových katalocích různých firem (Klíčník, Four- barks. Morse Co., Belle Jardiniere) a o létačkách. z nichž nejlepší jsou kolektivní letáčky fy. Lamplo- tovy, Jeřábkovy a letáček fy. Lužný a Trlica. A tak dostali jsme se na koncc výstavy. Při odchodu po- všimneme si ještě pyramidy i ochranné známky „Oriental“, zarámovaných vyznamenání fy. J. L.ídl a skleněné mísky reklamní Buvovy cikorky. K dokindnému prohléšnutr výslávy býT6 hy te ba dlouhých hodin a proto se doporučuje několika- násobná návštěva. Výstava, bude trvati včetně az do neděle 13. června t. r Ještě jednou o nutnosti a účelnost zřízení expositury při Českoslovan- ské akademii obchodní.

Bohatá Zdenko Šindler Kolátor Jeřábkův Lužná Trlica ídl Francie Four Mors Company Bell Jardiniere Oriental

19 article

B. Ani posila finančního důvodu jejž můj odpůrce vede do boje proti naší exposi- tuře, nepomůže mu k vítězství. Správnost výtky. že bylo by mrháním národniho ma- jetku, nechať státu subvenci, kterou by musil poskytnouti nové akademii, nikterak neuznávám a tím méně kajicně, jak uštěpačně tvrdí můj odpůrce. Ke kajícnosti nemám žádné příčiny, po- něvadž jsem nezavinil, že vláda poskytuje na- šemu velkému ústavu subvenci o málo větší. nežli ústavům malým, zrovna tak jako našim politickým zástupeům, mezi nimiž jsou přece pá- nové mnohem mocnější a mnohem moudřejší, nežli jest moje maličkost, nelze přičítati za vinu, že pro naše úslavy vědecké, pro universitu a techniky nemohou vymoci úplné parity s ústa- vy německými co do výšky nákladu, na ně stá- tem věnovaného. Tvrdí-li tedy můj odpůrce, že mám příčinu ke kajícnosti, jest to jen důkazem, že jest nejen v logice, jak jsem výše ukázal nýbrž i v katechismu trochu slabší, jinak by vě- děl, že pokání musí činiti jen ten, kdo se do- pustil viny. Slabost jeho logiky a podivuhodní nedůslednost jeví se ovšem i v tomto případě. Kde toho potřebuje pro své vývody, dovozuje, že expositura se starou akademií budou vlastně tři ústavy a právě proto nemohou miti jednoho ředitele, nýbrž tři a rovněž tři samostatné sbory profesorské, kde však se jedná o subvenci státní, o niž měla by právo ucházeti se každá z těch tří akademií, tam jest to zase jediná akademie Takovými metodami lze ovšem hravě udělati z bílého černé a naopak.

20 article

Však, mluvi-li se o mrhání národníhe ma- jetku, dovolím si ukázati na případ, který jsem při zřízení expositury od počátku měl na mysli. kde běži o částky mnohem větší a nad to ještě o požadavek lidskosti a spravedlnosti. Na Česke- slovanské akademii obchodní studuje dobrá tře tína žáků nemajetných, ba nuzných, od nichž jako ředitel musím vymáhati vysoké školné, byt i srdce mně při tom krvácelo, poněvadž ústav při malých subvencích bez toho vdovího groše obejiti se nemůže. Lotos bylo podáno 315 žá- dostí za osvobození, ale z těch musilo býti 110 zcela odmitnuto pro nedostatek hmotných pro- středků, jimiž akademie disponuje, ostatní pak byli poděleni namnoze jen čtvrtinou osvobození, A při tom akademie obětovala na osvobození celou subvencí zemskou v částce 9000 K, celou subvenci obchodní a živnostenské komory praž- ské v částce 2000 K a ještě značnou část sub- vence státní! Věnuje-li však akademie subvence jí udílené na osvobození od školného, jest pa- trno, že náklad na vydržování učiliště spadá vlastně na rodiče posluchačů platících, což se nedá srovnati se spořádanou správou veřejnou. Vždyť činnost obchodní jest jakýmsi vyvrchole- ním celé hospodářské organisace, absolventi pal vyšších učilišť obchodních jsou v ní důležitými činiteli, pročež správa veřejná jest spíše povin- na starati se o ně, nežli o akademie uměleckéo

živnostenský komora pražit

21 article

Není třeba dlouho vykládati, že Sbor pro vydržování Českoslovanské obchodní akademie vydržuje tři učiliště, měl by při postátňovací akci výhodnější posici, nežli předměstské obee, a mohl by s lepší nadějí na úspěch žádati za po- státnění aspoň jednoho ze svých učilišť. Jakou úsporu národního jmění by to znamenalo, lze posouditi z toho, že na c. k. české akademi v Brně bylo letos osvobozeno od placení škol- ného 181 žáků ze 250. Se stanoviska hospodářského dlužno it uvážiti, že pro oba kombinované ústavy stačí jedna knihovna učitelská, což znamená ročně zase úsporu asi 2000 K. 7. I ohledy zdravotní a bezpečnostní, jež můj odpůrce s průhlednou tendenci nazývá pří- mo ubohýmí, mluví proti samostatné obchodní akademii. Pomýslí-li se totiž na zřízení ústavu nanejvýšo dvojnásobných třídách, odpadne nám všeho všudy osm třid, a dvacet nám jich zů- stane, tak že nebude možná pomoci zásadám, jsou-li jaké v tom ohledu, kdežto při ústavech kombinovaných rozdělí se posluchačstvo tak aby žádná škola nebyla přetížena. nbveo Ovšem musím připomenouti, že můj od- půrce objevil se i po této stránce měně upřím- ným milovníkem pravdy: tvrdilt, že v domě č. 1779 učebny byly pořízeny ze soukromých bytů, a když jsem mu ukázal, že pravý opak jest pravda, ježto budova byla stavěna k účelům školním, mluví záse o tmavých, nevětraných chodbách. Že jsem nedostatku světla v těehto zadníeh chedbách aspoň částečně pomohl za- sklením dveří, vedoucích do učeben, a že tyto chodby pravidelně se větrají po čas vyučování okny, jdoucími z jich předni části do prostran- ného dvora, o tom můj odpůrce arci neví, poně- vadě nechce věděti. Že ty chodby jsou tak ubohé, neviděl ani vládní inspektor, ani zástupce ministerstva.

Brno

22 article

8. I tak všechny probrané okolnosti: nedo- statek místnosti v starém učilišti, slušný ohled na suplujici učitele, nebezpečí příšti fluktuace, žádou- cí specialisace vyučování, mož nost výpomoci při uživání učeb- ných pomůcek, důvody finanční, ohledy zdravotní a bezpečnostní, vše mluví proti zcela samostatné akademii ob- chodní a ve prospěch expositury. Jak jsem výše vyložil, stačil by vlastně sám o sobě důvod první, totiž nedosatek místnosti v starém učilisti, který by znemožnil zápis pro příští školní rok, kdyby nezřídila se expositura. Jestliže však všechny uvedené důvody ukazují absolutní nutnost zřízení expositury, dlužno také postarati se o příměře- nou její správu. Nemá-li trpěti kázeň a násled- kem toho také prospěch v odlehlé exposituře, musí býti pro ni ustanoven náměstek ředitelův, kterýž bude odpovéden za přesné provádění

23 article

učebné osnovy i za pořádek s ředitelem dřive ujednaný, pokud ho nepředpisují platné před- pisy. To jsou úkoly, ve kterých ředitelův námě- stek bude moci uplatniti plnou měrou svou in- dividualitu, zrovna tak jako v užším oboru může ji uplatniti prořesor třídni ve své třídě. Ježío však zřízením expositury přibude řediteli práce administrativní, tak že nebude mu možná vyko- návatí na mateřském ústavě potřebný dozor pae- aagogfeky, mímo to pude mu takeaontrzeti n vedení expositury, musí býti dosazen druhý ná městek ředitelův pro mateřské učiliště. Kompe- tenci náměstkův ovšem zevrubně vyčítati ne- budu, poněvadž nemohu tuto vypisovati celéz in- strukce pro ně. Že by zrovna v příštím poměru obou náměsíků ředitelových k řediteli byly ně- jaké zvláštní téžkosti, nikterak nenahlížím. Moj odpůrce spatřuje v tom ovšem s hlavní důvod proti exposituře a ukazuje zejména na to, že se taková instituce dosud nikde nevyvinula mimo (zanedbanou — čte se mezi řádky) Halič. Však tato námitka nemá žádné váhy, neboť lidské in- stituce, pokud jspu lidé rozumní, nemají se vy- víjeti pouze dle analogie, nýbrž dle vnitřní po- vahy věci, o niž běží. Dokázal jsem, že zřízení zcela samostatné akademie obchodní citelně by poškodilo starší učiliště, poněvadž by mu zne- možnilo vyváznouti z dosavadních nesnázia nové by mu připravilo. Expositura jest tedy, chce-li můj odpůrce tak na věc pohlížeti, nut- ným zlem, a proto také navržená pro ni správa jest nutná a přiměřená. Za normálních poměrů snad by se k této formě nesáhlo, ale v tomto případě nemůže to býti jinak.

Halič

24 article

Můj odpůrce prohlašuje arci toto řešení z paedagogické monstrum a doufá, že státní sprá- va, „vedena jsoue hlediskem především paeda- gogickým, rozhodne zcela věeně v životním zá- jmu našeho obchodního školství, ohroženém touto zamýšlenou kombinaci.“ Vskutku, člověku zrovna husí kůže naskakuje, čte-li o tom nebez- pečí, hrozícím obchodnímu školství ze zřízení expositury. Ale můj odpůrce patrně nemysli to s těmi hrůzami do opravdy, neboť vyvraceje ná- milku, kterou jsem já nikde neučinil, že by toliž akademie utrpěla škodu, ježto má místnosti již najaté, pravi, že „bude-li vedle expositury zří zena samostatná akademie, patrně z počátku to liko o dvou třídách, bude stejně ještě pro fili- álku Č. A. O. vybývati 8 třid, pro něž místnosti má již najaty. Z toho jest patrno, že můj od půrce sám považuje exposituru za nutnou a pae- dagozické monstrum, jímž straší samu správu vyučovací, nalezne tedy v jeho očích milost, jen bude-li zároveň zřízena samostatná obchodní akademie. Jedná se tedy o samostatnou akade- mii, nebo ještě spíše o samostatného ředitele stůj co stůj, tedy i s pardonováním paedagogi- ckého monstra. mnnl

A O

25 article

Ostatně mohl se můj odpůrce i jinak upo- kojiti. Dle záliby, se kterou provádí na tom mon- stru krkolomné evoluce, zdá se, že povoláním patří mezi pěstitele věd přírodních, pročež jistě ví, že všechna předpotopní monstra postupem času vyhynula, z čehož lze odvozovati bezpeč- nou naději, že vezme za své i to naše paedago- gické menstrum. Až bude expositura úplně vy- pravena, opatřena vlastní účelnou budovou, vše- mi učebnými pomůckami, nebude překážky, aby ňplně neosamostatněla. Ovšem někteří učitelé za příčinou spocialisace budou musit býti společní, což by mohlo býti i po postátnění jedné akade- mie, neboť i ta bude zaměstnávati síly pomocné, jak to zcela účelně a moudře činí c. k. akademie v Brně. Naposledy musím opáčití prosbu mého od- půrce, „aby polemika byla vedena způsobei pravdě odpovídajícím.“ Můj odpůrce tvrdí, že obec pražská odročila rozhodnutí o nájmu míst- ností pro akademii právě proto, že správní výbor

Brno

26 article

Č. A. O. bez jejího vědomí o své újmě a na své risiko místnosti najal, a viní mne z vědomé nepravdy, ježto jsem napsal, že správní výbor Č. A. O. musel najmouti místnosti, poněvadž rada městská rozhodnutí o jeho žádosti odročila. Dovoluji si tedy připomenouti fakta, jež každý čtenář může kontrolovati v denních listech. Městská rada jednala o žádosti správního vý- boru Č. A. O. ve schůzi, konané dne 30. dubna, nazejtří dne 1. května zvěděl jsem ve školním referátě, že naše žádost padla, pročež žádal jsem hned starostu správního výboru, aby svolal sehůzi na pondělek dne 3. května za příčinou úrady, co se má státi. Správní výbor rozhodl v této schůzi, že se mají mistnosti najmouti, po- něvadž musí se dáti výpověď. Touž dobou dne 3. května konala se schůze obecního zastupitel- stva, ve které obecní starší pan Tom, J. Maděra, jenž jest zástupcem obce ve správním výboru Č. A. O., trpkýmí i případnými slovy vyčítal radě městské, že odepřela akademii podporu, kdežto na konání koňských dostihů povoluje ochotně mnohem větši částky. Na tuto inter pe- laci odpověděl předsedající náměstek starostův p. dr. Štych, že neše žádost nebyla zamitnuta, nýbrž jen odročena. To jest přece jasné svěde- ctví, že žádost naše byla odročena (jeden z mou- drých otců města prý v radě ještě odůvodnil od- ročení tvrzením, že vezmeme místnosti od obce rádi i ve lhůtě listopadové, patrně tedy předpo- kládal, že po čtvrt leta můžeme deset tříd ne- chati na ulici), pročež správní výbor akademie nemohl jednati jinak, nežli jednal. Tvrdí-li tedy můj odpůrce, že jsem nemluvil pravdy, jest to jen důkazem, jak málo lze věřiti všem jeho vý- kladům, neboť nespoléhaje na své slabé důvody, patrně rád by přenesl spor na pole osobní,a tam, jak známo, inteligence nerozhoduje!

A O Tom J Maděra doktor Štych Č . A Č . A

27 article

Red. dr. J. Režábek.

Red doktor J Režábek

28 article Schůze voličů malostranských a hradčanských,

Schůze voličů malostranských a hradčanských, svolaná volebním výborem sdružených spolků malostranských a hradčanských, konala se včera večer v Malostranské besedě za neobvčejně hoj- ného účastenství. Pozváni byli všichni kandidáti, ucházející se o poslanecký mandát na radu říš- skou za V. volební okres, přišel však toliko kandidát národni strany svobodomyslné univ. proř. dr. Vílém Funk. Ostatní svou nepřitom- nost omluvili. Dostavili se však kromě přísluš- niků národní strany svobodomyslné, kteří byli ve veliké většině, také stoupenci stran jiných, zejména národně-sociální a sociálně-demokra- tické.

doktor Funk

29 article

Schůzi zahájil předseda posl. dr. Pinkas, jenž uvedl, že po několika schůzích jak na Malé straně tak na Hradčanech, ve kterých, byla. kandidatura prof. dra. Funka schválena, svo- lána byla dnešní schůze za tím účelem, aby voličstvo mělo příležitost vyslechnouti netoliko kandidáta, navrženého sdruženými spolky malo- stranskými a hradčanskými, nýbrž také stran druhých. Vyslovil politování nad nepřítumností pozvaných kandidátů, prohlásil však, že vzhle- dem k tomu, že schůzi jsou přítomni také zá- stupcové jiných politických stran, kteří byli po- zvánr jen v omezeném počtu, považuje za nutno a slušno, aby se o osobě kandidáta nehla- oe Kandidát národní strany svobodomyslně prof. dr. Vilém Funk, uvitán potleskem,v úvodu své programové řeči označil vzhledem k výtkám, v tisku národně-sociálním mu čině- ným, že se při své kandidatuře staví na stano- visko místní a stavovské, že se však za své mladočešství stydí, jasně a přesně svůje užšl program politický. Prohlásil, že kandiduje na program ná- rodní strany svobodomyslné, na onen program, jak vytknul ho zejména náš nezapomenutelný Grégr a Sladkovský (Výborně! Potlesk.) a jak došel výrazu na valném sjezdu strany roku 1907 pořádaném. Mnoho může však i program sebe lepší ztratiti, když činné jeho provádění nekryje se a jeho literou a motivy. Nechce se vyhýbati kritice taktiky své strany, přiznává, že mnohé chyby v taktice strany se staly, je však toho názoru, že není správno odsuzovati vše, co se stalo.

doktor Pinkas profesor Funk Grégr Sladkovský Hradčany

31 article

Stejně nevyhýbá se kritice své vlastní čin- nosti. Z úvah téchto plyne jeho stanovisko : jest otevřeným stranníkem programu národní strany svobodomyslné, jenž byl vydán na valném sjezdu- r. 1907, nevyhýbá se kritice chyb taktických, ale jde jako síla nová s nejlepším úmyslem z chyb, které se staly, hledati poučení pro tak- tiku svou a toho dbáti, aby chyby jiných ne- staly se i chybami jeho. Dopustí-li se pak sám ehyb, bere jen za tyto plnou zodpovědnost. Zá- kladním bodem své taktiky činí zásadu: nezbyt- nosti našeho národa musí býti ukojeny. Nebu- dou-li ukojeny, pak nezná žádných nezbytnosti státních a v tomto případě shledává politiku oposice a obstrukce úplně na místě. (Výborně l Potlesk.) V dulší řeči naznačil řečník svůj program politický a skončil přáním, by volební boj byl čistý a by volba znamenala prospěch národa. (Dlouhotrvající potlesk.) Při řeči tajemníka klubu národní strany svobodomyslné pana Sise, kterýž podrobil ostré kritice zejména činnost strany národně-sociální a staročeské, činili přislušníci těchto stran hlučný protest, takže předseda posl. dr. Pinkas mu- sil několikráte napomínati ke klidu. Soudní adj. pan Mattuš uznal objektiv- nost a propracovanost řeči kandidáta prof. dra. Funka, načež obrálil se proti výtkám tajem. Sisa a snažil se stranu staročeskou proti nim obhájiti. Posl. dr. Pinkas odpověděl stručně na vývody p. Mattušovy, načež m. r. p. Vaníček poukázal na práci národní strany svobodomyslné pro střední stavy a doporučil volbu prof. dra. Funka jakožto neohroženého a schopného za- stance zájmů stavovských i všenárodních. Potom promluvil ještě p. Rys, načež předseda posl. dr. Pinkas provelal kandidatuře prof. dra Funka srdečné »Na zdar!« a schůzi ukončl nb nozed

Sisa doktor Pinkas Mattuš profesor Funk Posl Mattušův Vaníček Rys klub národní strana