2
masthead
V Praze, ve středu dne II. září 1901.
Praha
4
article
Na ranut a odpol. HIsty
O přílal ami („Naučný Obaor“i ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předp lácí set
Fraze v administran
sa sěits . . . . . . 2 K = k
6 K —
ns čtvst lsta . . . .
s drojí čenáškou
K 50
TES
7K50
na čtvt leta
ve sliikich „ K 9oh
na měsíe . . . . ..
Poštont
na měsíe . . . . .
ke
ns čtvrt leja
s dvají zásllkou
so
na měsi
lela
HIsta
Fraga
5
article
Setkání v Gdansku.
Setkání v Gdansku.
Dnes setká se v Gdansku ruský car
s císařem německým, kteréžto setkání vedle
pobytu anglického krále na dvoře dánském
tvoří druhou významnou událost na cestě
carově do Francie. Jest zajímavo, že skoro
v tutéž dobu (8. září) před dvaceti- lety se
konala v Gdansku schůze cara Alexandra III.
s eísařem Vilémem I., tvůrcem sjednoceného
Německa.
Byť i bylo pravidlem, že v moderní po
litice schůzím panovníkův nelze již přikládat
rozhodující důležitosti pro rozvoj událost
světových, přece jen nelze upříti všeho vý-
znamu setkání dvou nejmocnějších panovníků
evropských, třeba se neudálo za okázalého
účastenství jejich řídících státníků. Zejmen
velevyslanci pověření u států, jejichž panov
níci si činí návštěvu, bývají přítomni, když
jaksi okázale i na venek se chce osvědčiti
že na schůzi se bude jednati o otázkách po
vahy mezinárodní. Tentokráte se výslovně
však oznamuje, že ruský velevyslanec berlín
ský nepřeruší svou dovolenou a nebude pří
tomen v Gdansku.
Jest to nepopíratelnou známkou výhod-
ného postavení slovanské velříše, že přátel
ské styky s ní pěstuje nejen panovník angli
cký, ale i onen stát, jenž se vůbec pokládá
za předního představitele trojspolku — Něme-
cko, aniž by proto vznikaly sebe menší po-
chybnosti o stálosti spojenectví Francie
a Ruska.
Francie
Německo
Rusko
Vilém I
6
article
Rusko od poslední války turecké pěstuje
v Evropě vůbec politiku největší opatrnosti
a zdrželivosti, čehož nejvýznačnějším dokla-
dem jest za našich dnů zvláště často vzpo-
minané ujednání petrohradské z roku 1897
s Bakousko-Uherskem o zachování posavadního
stavu na poloostrově balkánském. Toto petro
hradské ujednání z roku 1897 bylo s to vy
vrátiti známou domněnku, jejíž původ ostatně
se odvozuje z politických názorů někdejšího
železného kancléře německého Bismarka, že
z různosti směrů politiky ruské a rakousko-
uherské na poloostrově balkánském vznik-
nouti může srážka obou velmocí, jež by při-
nutila Německo, aby se postavilo po bok
svého trojspolkového spojence. Ba ještě dnes,
v předvečer schůze v Gdansku, opětuje frank-
furtský tisk tvrzení, »že jest životní otázkou
Německa, aby silné Rakousko-Uhersko za-
mezilo postup Ruska na jih.« »Ježto však
válka Rakousko-Uherska s Ruskem,« pokračuje
týž tist, »jakkoliv se opětovně zdála byt
v ovzduší, náleží k věcem co nejméně pravdě-
podobným na světě, jest i možnost utkán
Německa a Ruska z této příčiny velmi ne-
patrná.«
Avšak v Německu přece jen pociťují
že není mezi nimi a Ruskem vše jasno, ba
pohlížejí na účinky německé východn
politiky v Rusku bezmála neklidněji než Ru
sové sami. Doznávají, že styky rusko-něme
cké od berlínského kongresu vlastně ani ni
kdy k bývalé vřelosti nemohly dospěti. Ně-
mecko zajisté nedalo si svým panovníkem
ujíti nižádné příležitosti, aby neosvědčovalo
co nejnápadněji přízeň svou sultánu ture
ckému, postaralo se svými důstojníky o re
organisaci tureckého vojska, zmocnilo se vy
hodných koncessí železničních nejen v Malé
Asii ale i hlouběji v asijském Turecku, čímž
Rusko
Evropa
BakouskoUhersko
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Turecko
7
article
se přímo postavilo do cesty zájmům Ruska.
I způsob, jakým Rusko si vedlo při čínské
politice Německa a jmenování světového mar
šála hr. Waldersee, svědčil o tom, že Rusko
není politikou německou v Číně nadšeno
Ani návrh nového celního tarifu německého
nesvědčí o zvláštnípřížni Německa k hospo
dářským zájmům ruským.
Podle toho všeho nebylo by vlastně an
možno předpokládati, že by mohly býti styky
rusko německé důvěrné; Němci sami je ozna-
čují jen jako »korrektní« a netají se tím ni-
kterak, že car nemá zvláštních důvodů, vy
hledávati císaře Viléma II., ale že zajížd
z Dánska k návštěvě císaře německého k ma
névrům válečného loďstva německého v Gdan
sku pouze následkem pozvání císaře
Viléma.
Jest proto pozoruhodné, že k této ná
vštěvě carově přinášejí »Novosti« petrohrad
ské článek, jenž celým svým zněním dává
tušiti původ z kruhů, kteréž ne pracují pra-
videlně v žurnalistice; otázka jest jen, zdali
jsou to kruhy ruské či německé. Vykládá,
že Rusko a Německo od roku 1812 nikdy
spolu nebojovaly a vždy v míru upřímném
žily. I všecka doba panování nynějšího císaře
německého byla prý nepřetržitým zlepšová-
ním dobrých styků sousedských. Kdyz
Vilém II. nastoupil, zastal rusko-německý
spor hospodářský. Sotva však byl odstraněn
Ruska
Němec
Vilém II
Vilém
Rusko
Německo
Waldersee
Čína
Dánsko
8
article
Bismark, uložil císař Vilém II. kaneléři Capri-
vimu, aby zjednal nápravu hospodářských
styků s Ruskem a ujednána obchodní
smlouva z r. 1894, jež na deset let odstra-
nila někdejší celní nedorozumění. Současně
se lepšily i politické styky rusko německéa
možno prý tudíž předpokládati, že schůze
v Gdansku stane se původem nového, dal-
šího upevnění mírných a dobrých poměrů
sousedských, což jest v zájmu veškeré Ev-
ropy, neboť klid, hospodářský rozvoj a blaho-
byt Evropy závisí především na Německu
Rusku. Ani toto ani ono nemá však zapo-
třebí nijaké výbojné války. Dva veliké evrop-
ské spolky, v nichž se nalezají, zabezpečují
sice rovnováhu Evropy, ale nikterak nedoka-
zují bezpodmínečné soupeření obou dotyčných
skupin velmocí; za posledních 10—12 let se
styky těchto skupin tak zmírnily, že nejen
nelze očekávati srážky mezi nimi, ale ani
význačnějšího nedorozumění. »Budoucnost
Německa jest na moři,« vyslovil císař
Vilém II. a to jest heslem jeho politiky. Opí-
rajíc se o své válečné loďstvo a obrovskou
armádu, mohlo by Německo sledovati pří-
kladu Napoleona I. a znepokojovati Evropu.
Ve skutečnosti děje se však právě opak; ně-
mecký císař dává přednost mírnému rozvoji
říše německé. Ani o mírumilovnosti Ruska
nemůže býti pochybnosti; haagská konference
z roku 1899 podala o tom skvělý důkaz.
Konečně prý také nelze mluviti o anta
gonismu mezi německými a ruskými zájmy
na Východě, a obvinovati Německo proto
že provádí v Turecku svůj vliv. Toť právo
jeho jakůžto státu . . .
Jest zřejmo, že není ani možno blaho
sklonněji posuzovati politiku Německa, než
se tuto stalo v »Novostech«; a proto jsme
hned předem podotkli, že by bylo zajímavo
věděti, kdo tu tak líbezně cvrliká?
Možno ovšem též připustiti, že zde na
neseny zůmyslně co nejsvětlejší barvy perem
Vilém II
Eva
Vilém
Capri
Rusko
Gdansko
Evropa
Německo
Turecko
9
article
ruským, protože současná velikost Německa
přece jen není naprosto beze všech stínů,a
k těm náležejí nejen nynější tuhé vnitřní
zápasy v Německu o směr příští hospodář-
ské politiky německé, ale i vleklá hospodář-
ská tíseň německá, již provází značné vy-
střízlivění z dosažené jednoty, a rostoucí
obrovské potřeby říše německé, jež nakupila
zatím bezmála pět milliard marek státního
dluhu a skončila svůj poslední rok rozpo-
čtový schodkem, kterýž se v následujících
letech bude množili, aniž by si v Německu
byli vědomi, z jakých pramenů opatřii
úhrady, selhou-li naděje, kladené v nový
celní tarif, povedeli tarif ten sám k hospo
dářským zápasům se sousedy a způsobíl
tudíž další otřesení výrobnosti německéa
zahraničného obchodu německého.
Německo
10
title
Útok na presidenta Mac Kinleye
Mac
11
article
Stav raněného
Stav raněného
Lékaři nechtějí vyjádřiti se před dnešním
večerem, úterním, že by nebezpečí pro život Mac
Kinleye bylo úplně minulo, ano, někteří z nich
soudí, že ještě i později mohou nastati kompli-
kace. Skutečně v bulletinech uváděná čísla
o tepu, teplotě a dýchání svědčí, že nebezpeči
není ještě zúplna vyloučeno. Naději budí však
přece, že operace vykonána byla takřka ihned.
Trvala pak jen 52 minut. Dobře působí též, že
president může spáti bez užívání morfia. Živen
jest whiským a vejci.
Paní Mac Kinleyová neví prý pravou pří-
činu choroby svého manžela. Řeklo se jí prý,
že Mac Kinley na výstavě upadl a že se poněku
zranil. Jestiť paní Mac Kinleyová nesmírně ner-
vosní. Když ve čtvrtek přibyla do Buffala
rána z hmoždíře příliš blízko jí vypálena byla,
zachvácena byla mdlobou.
Mac Kinleyová
Mac
Buffalo
Mac Kinley
12
article
Útočníkovo vězení-
Útočníkovo vězení-
Čolgoš, jenž byl až dosud uvězněn v III
poschodí městského vězení buffalského, byl včer
dopraven do sklepní kobky. Jeho cela dosavadní
měla zamřežované okno, vedoucí na ulici a
úřady obávaly se, že by, když by se u okna
ukázal, z ulice mohl někdo po něm střeliti,
Formální obžalobu nelze proti němu vznésti.
dokud nebude úplně jisto, zůstane-li Mac Kinley
na živu čili nic. Čolgošovi, jenž jest vášnivým
kuřákem, dostává se denně tří doutníkův. Policie
doufá prý »po dobrém« z něho spíše vyznání
o domnělých spoluvinnících vylákati. Lékaři pro-
hlašují Čolgoše za duševně úplně zdravého.
Buffalo leží ve státu newyorském a proto pod-
lehá Čolgoš právomoci úřadův a soudův jedině
tohoto státu. Nalehání na spolkovou vládu
washingtonskou, aby přísněji proti němu po-
stoupila, plyne proto z neznalosti amerických
zákonův, neboť věc ta vyžadovala by změny
spolkové ústavy, kterouž by se samospráva
jednotlivých státův Unie obmezila.
Anarchisté a vlády.
Čolgoš
Mac Kinley
13
article
Rovněž tak naléhání evropské na washing
tonskou vládu, aby zostřila opatření proti anar-
chistům vůbec, zůstane asi bez výsledku,
protože také tu musila by býti změněna ústav
spolková, jelikož policejní a ostatní podobná
opatření jsou věcí samosprávy jednotlivých státův
a z Washingtonu nic v té věci nařizovati ne-
mohou. Změna ústavy ale i ve Spojených stá-
tech vyžaduje postupu dost komplikovaného
protože by se zatím rozčilení rozptýlilo, ke změ-
nám těm skoro najisto nedojde. Na nejvýše
sáhne se k obmezení přistěhovalectva, tím ale
trpěti bude částečně i přistěhovalectvo neanar
chistické. Ostatně nesnáze a otázky tyto posilují
v Americe právě jen soudce Lyncha, tedy ne-
zákonný a řádným soudním řízením nekontrolo-
vaný výkon odvety. Sdělujeť se, že v Denveru
utvořil se soukromý výbor, jenž má prý bdi
nad anarchisty. Členové výborů těch,
jichž jmena se tají, pokusí prý se
zúčastniti se i schůzí anarch isti-
ckých, Předseda denverského výboru prohlásil,
že on a společníci jeho jsou prý odhodláni
vymýtiti anarchism. Jakmile prý o někom
dva věrohodní svědei prohlásí, že
hlásá anarchistické nauky, mus
muž ten prý zemříti,
Pravda jest, že anarchistům dopřávalo se
až dosud v Unii svobod co nejširších. Tak na
př. Most v březnu t. r. otiskl ve své »Freiheite
v Unii neporušeně týž článek, vyzývající k za-
vraždění všech mocnářův, pro kterýž byl
v Londýně r. 1881 po zavraždění eara Alex
andra II. na 16 měsícův do káznice odsouzen
Alex
Washington
spojený stý
Amerika
Denver
Most
Londýn
Freiheite
14
article
Ale na druhé siivně právě příklady evropských
států, v nichž attentáty mnohem častěji se
opakují, než ve svobodné Unii, dokazují, že
tuhým policejním režimem anarchism nebyl ještě
nikde vymýtěn. Dnes také již i konserva
tivní »Times« londýnské z téhož důvodu
zvedají silný odpor proti tomu, aby na povel
cizích mocí byly obmezovány zásady svobod
občanských, z nichž právě Anglie i Unie vy-
rostly a k rozmachu dospěly. Také americký
vyslanec ve Vídni Mac Cormich v jednom
interviewu svém opírá se pokusům těm i do-
kládá pak: »Anarchism není v Americe z or-
ganisován. Organisace takové by se tam
také stěží trpěly. Jsou osoby, jež jsou anar-
chisty, ale není organisovaných anarchistických
spolkův. Naše zákony připouštějí, aby každý
volně mluvil a psal. Pak mohou se i anarehi-
stické názory volně hlásati. Máme rozhodně z
rozumější, by lidé, i když anarchisty jsou, to
co mají na srdci, volně vyslovili, misto a by
potají konspirovali. Víte, že nevy-
pusti-li se volně pára, že roztrhne uzavřenou
nádobu? Tito anarchisté, jež necháváme volně
názory jich projevovati, přikročili by
častěji ještě k nebezpečným či-
nům, kdyby zákony naše nedovolovaly jim,
aby si ulevili slovy.« Vyslanec projevil také
mínění, že zločin Čolgošův nebyl výronem
spiknutí, nýbrž činem individuálním.
Cormich
Anglie
Vídeň
Amerika
svobodný Unia
Times
Čolgošův
15
article
Berlinská policie byla, jak se dal
čekati, první, jež zahájila mimořádnou akci
proti anarchistům. Opatřila si anarchistickým
listem berlinským »Neues Leben« pořízený
seznam obonentů jeho a přispivatelů k podpůr
nému fondu a poslala místním úřadům policej-
ním jména osob dotyčných. Hned na to vyko
nány dle seznamů těch četné domovní prohlídky
v různých místech Némecka. Zdaž se něco vy
pátralo, se nopraví.
Telegramy-
Z Bostonu, 9. září. (C.-B.) Zdejší po-
licie uvažuje, měla-li by zrušiti a na rchi
stické spolky a kluby.
w. Z Londýna, 10. září. Kolují vytrvalé
pověsti, že policie jest již na stopě Čol-
go šových s poluvinník ů. Vláda severo-
Boston
Londýn
Neue Leben
17
article
Jamerická chce se zmocniti nejen spoluvinníků,
nýbrž i těch, již mluveným a tištěným slovem
vykonávali na útočníka svůj vliv. To plati
zvláště o Emmě Goldmannové, jejíž tištěné před-
nášky a řeči byly u vraha nalezeny. Také sdru-
žení anarchistických »rytířů zlatého orla« v Cle-
velandu bude obžalováno, že shromážděními
svými a řečmi vraha ke skutku svádělo. Bude-li
Čolgoš stíhán jen pro pokus vraždy, při čemž
může býti odsouzen jen na 10 let, byl by pak
zvláště ještě souzen a maximálními tresty
trestán pro zločin násilí na detektivech pá-
x. Z Londýna, 10. září. Zprávy v Buffala
úplně odporují si. Jedny hlásají, že se
zdaří presidenta na živu zachovati a že co
nejdříve se uzdraví. Chorý může prý se již na
loží obraceti. Oproti tomu Mac Burney tvrdí, ž
nelze říci, že by nebezpečí již úplně minulo.
Třeba ještě týdne vyčkati, nedostaví-li se kom-
plikace, jež by životu presídentově nebezpečnou
chaný.
Goldmann
Čolgoš
Mac Burney
Londýn
Buffalo
18
article
se stala.
y. Z Chicaga, 10. září. Devět an-
archistů bude pohnáno před soud Tři
ženy byly zatčeny, ale propuštěny na svobodu
na kauci po 3000 dolarech. Ostatní zatčent
jsou ve vazbě ponecháni.
Zdejší policie zatkla Emmu Goldmannovu,
jejímiž výklady, jež tiskem rozšiřovány byly,
byl Čolgoš k provedení skutku svého podnícen.
Z Londýna, 10. září. Z Nového Yorku
sdělují, že bývalý šéř tajné policis Harris o
se vyslovil, že již před 3 lety bylo zamýšleno
spiknutí anarchistické na zavraždění president
Mac Kinleye.
Čolgoš se prý přiznal, že zavražděnl
Mac Kinleye bylo usneseno na schůzi anarchi-
stické, ale že on sám se dobrovolně nabídl, že
attentát provede. Dále se prý přiznal, že
měl dva spoluvinníky, mužea
ženu. Zdráhá se však pověděti jejich jmena.
Goldmannův
Harris
Mac Kinley
Kinley
Chicago
Londýn
Nový York
19
article
Myslí se, že žena ta je Emma Goldmannova.
Z New Yorku, 10. září. (C.-B.) Telegram
»New York Tribuny« ze Silver City v Novém
Mexiku oznamuje, že v Santa-Ritě zatčen byl
anarchista Ant. Maggio, jenž ještě před útokem
buffalským prohlásil, že Mac Kinley bude před
1. řijnem zavražděn. Počet anarchistů
ve Spojených státech činí prý
100.000.
Z Buffela, 10. září. (C.-B.) Dnes o 7. ho-
dině ranní vydaný bulletin praví: Prjes i d e nt
strávil poslední noc tak dob re,
jako dosud žádnou od attentátu.
Tep 118, teplota 100.4, dýchání 28.
Z Buffala, 10. září. (C.-B.) O 9. hodině
ranní vydána o stavu presidentové tato zpráva:
»Stav presidenta Mac Kinleye byl dnes
ráno neobyčejně uspokojivý. Nenastanou-li kom-
plikaee, lze očekávati brzké pozdravení. Tepy
104, teolota 99.8 F., dechů 26.«
Teplota byla měřena v ústech. Lékař P'ark
pravil, že Mac Kinley dobře spal, procitnuv,
byl čilý, ba i hovořil.
President nedostal ještě přirozenou cestou
žádnou potravu.
Včera žádal, by mu dali ranní noviny, ale
jeho žádosti nebylo vyhověno. Je velmi ne-
snadno přiměti presidenta, aby nemluvil. Něko-
likráte prý již vyslovil se o různých záměrech,
jež později hodlá provésti.
Goldmannův
Antonín
Maggio
Mac Kinley
Mac
New York
Mexiko
SantoRita
spojený stát
Buffel
Buffalo
Silver Cita
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rusové v Kanadě.
Podává J. W.
Rus jako kolonista v cízině a zejmena
v Americe jest nemožným, čehož dokladem jes
bídný stav osad duchohorců v Kanadě, o nichž
zajímavé zprávy podává ruský konsul v Kanadě
N. B. Struwe.
Duchoborci přestěhovali se do Amerik
z Kavkazu přes Cypr v počtu 7400 duší
hynou nyní mravně i tělesně na vysočině Assi
nabovi, kde staré jejich pořádky se vyvrátily
jejich čisté mravy se pokazily a oni sami stal
se opilci a pobudy.
Z toho fakta, praví ruský konsul, že ducho
borci, kteří dostali zde v Kanadě pozemky
žijí zde již druhý rok, jsou nuceni sháněti
denní výdělek, možno souditi, že postavení jejich
není nikterak skvělé. Pravda, že posledního roku
byla úroda velice nedostatečná, oni však sam
dle svého udání trpí stále nedostatkem výdělku.
Rus
N B
Struwe
Kanada
Rus
Amerika
Kavkaz
21
article
Pozemky nedostali zvláště pěkné a stěžovali si
zejmena na jarní mrazy. Krajina sama jest
velice vhodná pro chov dobytka ve velkém,
k tomu však třeba kapitálů, jichž ovšem chudi
přistěhovalei nemají. Proto jest zde také množ
ství opuštěných farem; lidé zkusili zde svého
štěstí a zase odešli. Mezi duchoborskými vesni-
cemi rozbili svůj tábor kvakeři, kteří zřídil
v stanech národní školu pro děti duchoborců,
v které učí je angličině, čtení, psaní a počítání.
Děti rády navštěvují školu, překvapujíce učitele
svými sehopnostmi. Hmotný stav všech vesnie
jest bídný. Část jich zřízena byla na komuní
stických zásadách, tak že všechno mají spo-
lečné: půdu, koně, krávy i mouku; mužové
kteři odešli za výdělkem, posilají peníze do
společné pokladny a takovým způsobem vesnice
udržují se v poměrném blahobytu, ačkoliv do-
bytka jest nedostatek a vzdělané půdy jeso
velmi málo. Polní plodiny trpí ranními mrazy
jež zničily zejmena brambory.
Hůře se daří vesnicím, v nichž každá
rodina spravuje farmu na svůj vrub. Skutečne
hospodářství vlastně ani neprovozuje a provozo-
vati ani nemůže, jelikož má nedostatek pro-
síředků; jeden má krám, druhý koně, třetí pluh,
čívrtý však nemá ničeho. Zaseto bylo také něcc
národní škola pro dítě
22
article
pšenice a ovsa na pokus a na semeno; půdu
vzdělali lopatami a někdy také zorali ji pluhem,
do něhož zapřáhli ženy.
Kanadská vláda vykázala duchoborcům p
160 akrech na každého muže, jenž dosáhl
18. roku. Avšak uživati těchto pozemků dosud
nikdo nezačal, jelikož mužů ve vesnicích skoro
ani není; odešli za výdělkem. Sotva se jim
v krátkém čáse podaří zorati půdu a zavěstisi
hospodářství.
Nejlepší, co duchoborci mají, jsou jejich
chatrče, které postavili si sami z kmenů, po-
mazané uvnitř i zevnitř hlinou, s velikými
ruskými pecemi, o nichž v studené Kanadě ne-
měli dosud ani ponětí. Duchoborci jsou zde
vážení jako dobří pracovníci a poctivci. Tak zn
úřadní ruská zpráva.
Osady duchoborců navštivil loni v červnu
ruský Američan P. A. Tverský, jenž chtě
prvotně přestěhovati duchoborce do Kalifornie
a svým sentimentálním líčením amerického ži-
vota udržoval ruskou mládež v růžové republi-
kánské mlze, takže opouštěla Rus a utikala do
Ameriky, aby se stala otroky nějakého anglo
saského velkokapilalisty.
Tverský, jenž by nyní rád pomohl svým
krajanům z bídy, líčí pravou příčinu vystěho-
valeckého ruchu do Kanady. Angličtí spekulanti,
praví to banditi, seskupili se kolem mocné
železniční společnosti »Canadian Pacific RR. R.
Američan
tverský
Rus
Kanada
Kalifornie
Amerika
Canadian Pacifik RR
23
article
Company«, aby pomohli svým obchodům a zvý-
šili cenu svých pozemků a za příčinou tousi
umínili, že uměle zalidní krajinu Assinoboyu
v Manitobě. Ve Spojených státech vydržují 250
vystěhovaleckých agentů, kteři dodávají stále
nové přistěhovalce do severní Kanady, při čemž
mají buď stálý plat nebo pět dollarů z hlavy
každého přistéhovalce. Přistěhovalecký ruch řídí
jakýsi Maelleary, žijící ve Winipegu, hlavním
městě Manitoby. On právě to byl, s nímž za-
hájili vyjednávání vůdcové duchoborců.
Vesničky duchoborců rozkládají se kolem
městečka Yorktownu, jež spojeno jest železnicí
s Winipegem. Dráha lato byla vystavěna pře
10 roky, ale na celé prostoře, 220 angl. mil,
není ani jediného elevátoru. »Deset let není zde
elevátorů — proto také nemůže zde býti do-
statečného množství obili«, dí zpravodaj. York-
town jest nepatrné městečko s tisícem oby-
vatelů. Vystěhovalečtí agenti roku 1897 sehnali
sem 4000 haličských Poláků, kteří doslov
umírají hladem. Rozumí se, že domácí dělníci.
jichž výdělek následkem toho se zmenšil, ne-
návidí tyto přistěhovalce. A nyní přibyli k nim
ještě duchoborci.
Ani Poláci, ani duchoborci, praví Tverský,
nejsou považováni za bělochy, staví je na stejnou
úroveň s četnými zde Indiány a half breds,
kteří jsou míšenci Indiánů s bělochy. K nim
chovají se tak, jako k černochům v Jižní Ame-
rice. V očích místního obyvatelstva jsou —
nižším plemenem. Poláci jsou úplnými žebráky
stojící na velmi nízkém stupni vzdělání, kteří ne-
dovedou pochopiti požadavků amerických dělníků.
Polák
Indián
Manitoba
spojený stát
Kanada
Yorktown
York
Company
24
article
Poháněni jsouce chronickým hladomorem, zavinili
snížení platů, které před jejich příchodem byly
dosti značné; tím ovšem zcela přirozéně popu-
dili proti sobě veškeré obyvatelstvo. K nim při
družili se nyní duchoborci se svými zásadam
»neprotivení se zlu« a vyhýbání se soudům
třeba by byli od svých zaměstnavatelů všelijak
utlačováni. Hrozný výsledek v krátce ovšem se
dostavil: zcela obyčejným zjevem bylo, když
duchoborec nedostal mzdy, bylo mu vynadáno
a po případě ještě byl sbit. Ve směru tom na-
sbíral Tverský mnoho fakt, která jsou přim
tragieká. Dva duchoborci, stařec a mladík, za-
bloudili v mrazivě noci a napolo zmrzlí dostali
se na farmu jistého plnokrevného Kanaďana a
prosili ho, aby je nechal přenocovatic aspon
v chlévě. Farmář však jim přikázal, aby táhla
dále; klekli na kolena a prosili dále; tu vyšei
ven s ručnicí v ruce a pravil, že je zastřelí,
neodejdou-li. Nešťastníci odešli. Stařee zmrzl za
půl hodiny, kdežto mladík dobelhal se ráno do
své vesnice s omrzlýma rukama a nohama
25
article
Jiný farmář, pozloben jsa taškářskými kousky
děti duchoborců poblíž jeho farmy, vrazil do
jejich zástupu a tak silně kopl nohou šestiletého
hocha do břicha, že tento za několik hodin ze
mřel. Třetí farmář, najav si k práci duchobor
ského hocha v jeho vlastním obleku, rozzlobi
se na něho pro jakousi přičinu a okamžitěc ho
vyhnal, stáhl s něho vlastní jeho oblek a poslal
ho domů nahého za nejparnějšího léta, kdy bylo
plno komárů; nešťastník přišel domů polomrtvý.
jsa hrozně poštípán hmyzem. Duchoborští dělníci
jsou okrádáni o mzdu jednotlivě i v celých
partiích. V každé vesnici jest několik případů
kdy dělníci, zvláště výrostci, byli po několika-
měsíční práci vyhnáni bez zaplacení jediného
centu. Nejinak daří se celým partiím. Na pod-
zim roku 1899 dvě stě lidi pracovalo po čtyř
měsíce po kolena ve vodě; za to nedostali ani
halíře a zůstali ještě zaměstnavateli »dlužni«
450 dollarů. Když Tverský po návratu do York-
tovnu vyložil Mac Clearovi všechna tato fakta,
agent pokrčil pouze rameny a pravil: »Vím
o všem tom, ale co dělat, když sami nechtějí
jiti k soudu? Mám nejlepší vůli jim pomoci,
ale nemohu nic dělat. Darebáků, jako všude
jinde, jest u nás velmi mnoho a já dokonce si
myslím, že vaši duchoborci svými výstřednostmi
kazí náš lid. Před jejich přichodem taková fakta
byla u nás nemožna.«
Tverský navštívil šest duchoborských vesni
a shledal, že následkem stálého chladu a vlh-
kosti bylo tam mnoho stížených pakostnici, zá-
nětem plic a tuberkulosou. Lékařské pomoci zde
vůbec není, neboť v celém dalekém okoli York-
townu není ani jediného lékaře. Ženy nosí dřívi
ze vzdálenosti 5 až 6 verst; voda jest, pouze
v sludních a tu ještě jest někdy velmi špatná.
Mac
York
versta
26
article
I v červnu bývají mrazy, které v zimě dosahují
35° R. Petr Mochorlov, jenž zvolil tuto krajinu
zároveň s knížetem X., jedním z vůdců ducho-
borců, pravil k Tverskému: »Jest to skutečně
špatné místo, ale my nejsme ničím vinni. Pře-
devším přijeli jsme sem v zimě, kdy bylo
všechno pod sněhem. Což pak půda prohliží se
v zimě? Kromě toho nejsme mocní angličiny.
fakže nemůžeme se nikterak dorozuměti. Tak
dostali jsme se do toho, jako moucha do po-
lévky a marný jest všechen nářek.«
Výdělky duchoborců jsou nepatrné, nebot
potloukají se obyčejně po Yorktownu a Wini
pegu bez práce. Dle výpočtu Tverského ducho-
borské rodiny již před rokem byly dlužny
20.000 dolarů za mouku, krávy, koné a hospo-
dářská náčiní. Stálé pronásledování mělo na ně
rozkladný vliv a vzbudilo v nich lhostejnostk
osudu. Hned po příchodu do Kanady žilo mezi
nimi asi dvacet intelligentů Tolstovců, ale ti
všichni vrátili se již zase do vlasti a odejeli
dokonce i ranhojiči, jelikož život byl jim zde
nesnesitelným a nebylo po ruce žádných léků.
R Mochorlov
Yorktown
Kanada
27
article
Nyní otročí tito ruští duchoborci kanadským
vystěhovaleckým agentům, kteři nachtějí je pu-
stiti z Kanady proto, že dostali z hlavy každého
duchoborce pět dollarů. Kromě toho žádají od
nich tři dollary za akr železničních pozemků,
z nichž polovice jest ve vykázaném údělu a
kromě toho několik jejich vesnic zbudováno jest
na železniční půdě, o čemž jejich předáci ne-
měli patrně ani tušení. Tyto tři dollary nemají
a dva roky trestnické práce, všechny budový,
studny, ploty a ženami zoraná pole stanou se
majetkem kanadské železné dráhy.
Pomocí Tverského 140 duchoborců praco-
valo v Kalifornii na pile. Dle udání jeho bylo
40 z nich muži svědomitými a střídmými, 20
byli o něco horší, ostatní pak byli opilci a le-
noši. Většina jich naučila se opilství v Kanadě.
Mezi jelisavetpolskými duchoborci byli praví lu-
piči, pravý postrach ostatních, kteří stále jen
spílali a byli každým okamžikem připraveni ke
rvačce.
Kanada
Kalifornie
28
article
Duchoborci naučili se výborně nadávati
anglicky, čehož používají při každé vhodné pří-
ležitosti k ustrnutí Američanů, kteři takového
chování nejsou žádnými milovníky. Všechny
hádky, které měli duchoborci se zaměstnavateli,
způsobeny byly opilstvím. Jejich baráky, ku-
chyně a jidelny nalezl Tverský uvnitř i zevnitř
v největší nečistotě; nové budovy, které byly
pro ně zřízeny, za dva měsíce proměnili v cosi
neslýchaného. Jediným předmětem hovoru mezi
nimi byl Kavkaz a jejich rvačky s Tatary, lu-
pičství a krádež dobytka, což vše během doby
nabývalo mythických rozměrů. Náboženství ne-
hrálo v jejich životě žádné úlohy. Nesvětili ani
jediného svátku, nikdy neshromažďovali se
k modlitbám a jen zřidka z nich některý za-
zpíval žalm. Tim končily jejich nán oženské
obřady.
Kromě opilství a tuláctví jest mezi ducho-
borci rozšířeno zlodějství. Jednou byl kufr vy-
páčen a ukradeno 75 dollarů. Tlumočník, jenž
měl pod dozorem šat a obuv, byl nucen vše to
zaplatiti, když jednou celá třelina zásob byla
vykradena. Společné nádoby, jako čajníky,
talíře, nádoby na kávu a nože, byly jednou
všechny ukradeny odjiždějícími duchoborci, kteři
nimi naplnili své kufry.
Jsou to vesměs neřesti, vlastní ruským
mužíkům, uvážíme-li však, že 40 pet. ducho-
borců, pracovavších v Kaliformi, byli lidé svě-
domití, střídmi a poctivi, shledáme, že ze 7400
lidí byli skoro 3000 poctivci, kteří trestu hodnou
lehkomyslností ruských »reformátorů« dostali se
do otroctví kanadských podnikatelů.
Možná že za cenu tohoto utrpení uchovaji
si v Kanadě své náboženství, jako si je uchevai
na Kavkaze od roku 1841 do těch dob, pokud
Američan
Tatar
Kavkaz
Kanada