ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb4650d0-661b-11dc-8012-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 66, person 40, work 3, org 9
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne II. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 251.
4 article
Na ranut a odpol. HIsty O přílal ami („Naučný Obaor“i ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předp lácí set Fraze v administran sa sěits . . . . . . 2 K = k 6 K — ns čtvst lsta . . . . s drojí čenáškou K 50 TES 7K50 na čtvt leta ve sliikich „ K 9oh na měsíe . . . . .. Poštont na měsíe . . . . . ke ns čtvrt leja s dvají zásllkou so na měsi lela
HIsta Fraga
5 article Setkání v Gdansku.
Setkání v Gdansku. Dnes setká se v Gdansku ruský car s císařem německým, kteréžto setkání vedle pobytu anglického krále na dvoře dánském tvoří druhou významnou událost na cestě carově do Francie. Jest zajímavo, že skoro v tutéž dobu (8. září) před dvaceti- lety se konala v Gdansku schůze cara Alexandra III. s eísařem Vilémem I., tvůrcem sjednoceného Německa. Byť i bylo pravidlem, že v moderní po litice schůzím panovníkův nelze již přikládat rozhodující důležitosti pro rozvoj událost světových, přece jen nelze upříti všeho vý- znamu setkání dvou nejmocnějších panovníků evropských, třeba se neudálo za okázalého účastenství jejich řídících státníků. Zejmen velevyslanci pověření u států, jejichž panov níci si činí návštěvu, bývají přítomni, když jaksi okázale i na venek se chce osvědčiti že na schůzi se bude jednati o otázkách po vahy mezinárodní. Tentokráte se výslovně však oznamuje, že ruský velevyslanec berlín ský nepřeruší svou dovolenou a nebude pří tomen v Gdansku. Jest to nepopíratelnou známkou výhod- ného postavení slovanské velříše, že přátel ské styky s ní pěstuje nejen panovník angli cký, ale i onen stát, jenž se vůbec pokládá za předního představitele trojspolku — Něme- cko, aniž by proto vznikaly sebe menší po- chybnosti o stálosti spojenectví Francie a Ruska.
Francie Německo Rusko Vilém I
6 article
Rusko od poslední války turecké pěstuje v Evropě vůbec politiku největší opatrnosti a zdrželivosti, čehož nejvýznačnějším dokla- dem jest za našich dnů zvláště často vzpo- minané ujednání petrohradské z roku 1897 s Bakousko-Uherskem o zachování posavadního stavu na poloostrově balkánském. Toto petro hradské ujednání z roku 1897 bylo s to vy vrátiti známou domněnku, jejíž původ ostatně se odvozuje z politických názorů někdejšího železného kancléře německého Bismarka, že z různosti směrů politiky ruské a rakousko- uherské na poloostrově balkánském vznik- nouti může srážka obou velmocí, jež by při- nutila Německo, aby se postavilo po bok svého trojspolkového spojence. Ba ještě dnes, v předvečer schůze v Gdansku, opětuje frank- furtský tisk tvrzení, »že jest životní otázkou Německa, aby silné Rakousko-Uhersko za- mezilo postup Ruska na jih.« »Ježto však válka Rakousko-Uherska s Ruskem,« pokračuje týž tist, »jakkoliv se opětovně zdála byt v ovzduší, náleží k věcem co nejméně pravdě- podobným na světě, jest i možnost utkán Německa a Ruska z této příčiny velmi ne- patrná.« Avšak v Německu přece jen pociťují že není mezi nimi a Ruskem vše jasno, ba pohlížejí na účinky německé východn politiky v Rusku bezmála neklidněji než Ru sové sami. Doznávají, že styky rusko-něme cké od berlínského kongresu vlastně ani ni kdy k bývalé vřelosti nemohly dospěti. Ně- mecko zajisté nedalo si svým panovníkem ujíti nižádné příležitosti, aby neosvědčovalo co nejnápadněji přízeň svou sultánu ture ckému, postaralo se svými důstojníky o re organisaci tureckého vojska, zmocnilo se vy hodných koncessí železničních nejen v Malé Asii ale i hlouběji v asijském Turecku, čímž
Rusko Evropa BakouskoUhersko Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Turecko
7 article
se přímo postavilo do cesty zájmům Ruska. I způsob, jakým Rusko si vedlo při čínské politice Německa a jmenování světového mar šála hr. Waldersee, svědčil o tom, že Rusko není politikou německou v Číně nadšeno Ani návrh nového celního tarifu německého nesvědčí o zvláštnípřížni Německa k hospo dářským zájmům ruským. Podle toho všeho nebylo by vlastně an možno předpokládati, že by mohly býti styky rusko německé důvěrné; Němci sami je ozna- čují jen jako »korrektní« a netají se tím ni- kterak, že car nemá zvláštních důvodů, vy hledávati císaře Viléma II., ale že zajížd z Dánska k návštěvě císaře německého k ma névrům válečného loďstva německého v Gdan sku pouze následkem pozvání císaře Viléma. Jest proto pozoruhodné, že k této ná vštěvě carově přinášejí »Novosti« petrohrad ské článek, jenž celým svým zněním dává tušiti původ z kruhů, kteréž ne pracují pra- videlně v žurnalistice; otázka jest jen, zdali jsou to kruhy ruské či německé. Vykládá, že Rusko a Německo od roku 1812 nikdy spolu nebojovaly a vždy v míru upřímném žily. I všecka doba panování nynějšího císaře německého byla prý nepřetržitým zlepšová- ním dobrých styků sousedských. Kdyz Vilém II. nastoupil, zastal rusko-německý spor hospodářský. Sotva však byl odstraněn
Ruska Němec Vilém II Vilém Rusko Německo Waldersee Čína Dánsko
8 article
Bismark, uložil císař Vilém II. kaneléři Capri- vimu, aby zjednal nápravu hospodářských styků s Ruskem a ujednána obchodní smlouva z r. 1894, jež na deset let odstra- nila někdejší celní nedorozumění. Současně se lepšily i politické styky rusko německéa možno prý tudíž předpokládati, že schůze v Gdansku stane se původem nového, dal- šího upevnění mírných a dobrých poměrů sousedských, což jest v zájmu veškeré Ev- ropy, neboť klid, hospodářský rozvoj a blaho- byt Evropy závisí především na Německu Rusku. Ani toto ani ono nemá však zapo- třebí nijaké výbojné války. Dva veliké evrop- ské spolky, v nichž se nalezají, zabezpečují sice rovnováhu Evropy, ale nikterak nedoka- zují bezpodmínečné soupeření obou dotyčných skupin velmocí; za posledních 10—12 let se styky těchto skupin tak zmírnily, že nejen nelze očekávati srážky mezi nimi, ale ani význačnějšího nedorozumění. »Budoucnost Německa jest na moři,« vyslovil císař Vilém II. a to jest heslem jeho politiky. Opí- rajíc se o své válečné loďstvo a obrovskou armádu, mohlo by Německo sledovati pří- kladu Napoleona I. a znepokojovati Evropu. Ve skutečnosti děje se však právě opak; ně- mecký císař dává přednost mírnému rozvoji říše německé. Ani o mírumilovnosti Ruska nemůže býti pochybnosti; haagská konference z roku 1899 podala o tom skvělý důkaz. Konečně prý také nelze mluviti o anta gonismu mezi německými a ruskými zájmy na Východě, a obvinovati Německo proto že provádí v Turecku svůj vliv. Toť právo jeho jakůžto státu . . . Jest zřejmo, že není ani možno blaho sklonněji posuzovati politiku Německa, než se tuto stalo v »Novostech«; a proto jsme hned předem podotkli, že by bylo zajímavo věděti, kdo tu tak líbezně cvrliká? Možno ovšem též připustiti, že zde na neseny zůmyslně co nejsvětlejší barvy perem
Vilém II Eva Vilém Capri Rusko Gdansko Evropa Německo Turecko
9 article
ruským, protože současná velikost Německa přece jen není naprosto beze všech stínů,a k těm náležejí nejen nynější tuhé vnitřní zápasy v Německu o směr příští hospodář- ské politiky německé, ale i vleklá hospodář- ská tíseň německá, již provází značné vy- střízlivění z dosažené jednoty, a rostoucí obrovské potřeby říše německé, jež nakupila zatím bezmála pět milliard marek státního dluhu a skončila svůj poslední rok rozpo- čtový schodkem, kterýž se v následujících letech bude množili, aniž by si v Německu byli vědomi, z jakých pramenů opatřii úhrady, selhou-li naděje, kladené v nový celní tarif, povedeli tarif ten sám k hospo dářským zápasům se sousedy a způsobíl tudíž další otřesení výrobnosti německéa zahraničného obchodu německého.
Německo
10 title
Útok na presidenta Mac Kinleye
Mac
11 article Stav raněného
Stav raněného Lékaři nechtějí vyjádřiti se před dnešním večerem, úterním, že by nebezpečí pro život Mac Kinleye bylo úplně minulo, ano, někteří z nich soudí, že ještě i později mohou nastati kompli- kace. Skutečně v bulletinech uváděná čísla o tepu, teplotě a dýchání svědčí, že nebezpeči není ještě zúplna vyloučeno. Naději budí však přece, že operace vykonána byla takřka ihned. Trvala pak jen 52 minut. Dobře působí též, že president může spáti bez užívání morfia. Živen jest whiským a vejci. Paní Mac Kinleyová neví prý pravou pří- činu choroby svého manžela. Řeklo se jí prý, že Mac Kinley na výstavě upadl a že se poněku zranil. Jestiť paní Mac Kinleyová nesmírně ner- vosní. Když ve čtvrtek přibyla do Buffala rána z hmoždíře příliš blízko jí vypálena byla, zachvácena byla mdlobou.
Mac Kinleyová Mac Buffalo Mac Kinley
12 article Útočníkovo vězení-
Útočníkovo vězení- Čolgoš, jenž byl až dosud uvězněn v III poschodí městského vězení buffalského, byl včer dopraven do sklepní kobky. Jeho cela dosavadní měla zamřežované okno, vedoucí na ulici a úřady obávaly se, že by, když by se u okna ukázal, z ulice mohl někdo po něm střeliti, Formální obžalobu nelze proti němu vznésti. dokud nebude úplně jisto, zůstane-li Mac Kinley na živu čili nic. Čolgošovi, jenž jest vášnivým kuřákem, dostává se denně tří doutníkův. Policie doufá prý »po dobrém« z něho spíše vyznání o domnělých spoluvinnících vylákati. Lékaři pro- hlašují Čolgoše za duševně úplně zdravého. Buffalo leží ve státu newyorském a proto pod- lehá Čolgoš právomoci úřadův a soudův jedině tohoto státu. Nalehání na spolkovou vládu washingtonskou, aby přísněji proti němu po- stoupila, plyne proto z neznalosti amerických zákonův, neboť věc ta vyžadovala by změny spolkové ústavy, kterouž by se samospráva jednotlivých státův Unie obmezila. Anarchisté a vlády.
Čolgoš Mac Kinley
13 article
Rovněž tak naléhání evropské na washing tonskou vládu, aby zostřila opatření proti anar- chistům vůbec, zůstane asi bez výsledku, protože také tu musila by býti změněna ústav spolková, jelikož policejní a ostatní podobná opatření jsou věcí samosprávy jednotlivých státův a z Washingtonu nic v té věci nařizovati ne- mohou. Změna ústavy ale i ve Spojených stá- tech vyžaduje postupu dost komplikovaného protože by se zatím rozčilení rozptýlilo, ke změ- nám těm skoro najisto nedojde. Na nejvýše sáhne se k obmezení přistěhovalectva, tím ale trpěti bude částečně i přistěhovalectvo neanar chistické. Ostatně nesnáze a otázky tyto posilují v Americe právě jen soudce Lyncha, tedy ne- zákonný a řádným soudním řízením nekontrolo- vaný výkon odvety. Sdělujeť se, že v Denveru utvořil se soukromý výbor, jenž má prý bdi nad anarchisty. Členové výborů těch, jichž jmena se tají, pokusí prý se zúčastniti se i schůzí anarch isti- ckých, Předseda denverského výboru prohlásil, že on a společníci jeho jsou prý odhodláni vymýtiti anarchism. Jakmile prý o někom dva věrohodní svědei prohlásí, že hlásá anarchistické nauky, mus muž ten prý zemříti, Pravda jest, že anarchistům dopřávalo se až dosud v Unii svobod co nejširších. Tak na př. Most v březnu t. r. otiskl ve své »Freiheite v Unii neporušeně týž článek, vyzývající k za- vraždění všech mocnářův, pro kterýž byl v Londýně r. 1881 po zavraždění eara Alex andra II. na 16 měsícův do káznice odsouzen
Alex Washington spojený stý Amerika Denver Most Londýn Freiheite
14 article
Ale na druhé siivně právě příklady evropských států, v nichž attentáty mnohem častěji se opakují, než ve svobodné Unii, dokazují, že tuhým policejním režimem anarchism nebyl ještě nikde vymýtěn. Dnes také již i konserva tivní »Times« londýnské z téhož důvodu zvedají silný odpor proti tomu, aby na povel cizích mocí byly obmezovány zásady svobod občanských, z nichž právě Anglie i Unie vy- rostly a k rozmachu dospěly. Také americký vyslanec ve Vídni Mac Cormich v jednom interviewu svém opírá se pokusům těm i do- kládá pak: »Anarchism není v Americe z or- ganisován. Organisace takové by se tam také stěží trpěly. Jsou osoby, jež jsou anar- chisty, ale není organisovaných anarchistických spolkův. Naše zákony připouštějí, aby každý volně mluvil a psal. Pak mohou se i anarehi- stické názory volně hlásati. Máme rozhodně z rozumější, by lidé, i když anarchisty jsou, to co mají na srdci, volně vyslovili, misto a by potají konspirovali. Víte, že nevy- pusti-li se volně pára, že roztrhne uzavřenou nádobu? Tito anarchisté, jež necháváme volně názory jich projevovati, přikročili by častěji ještě k nebezpečným či- nům, kdyby zákony naše nedovolovaly jim, aby si ulevili slovy.« Vyslanec projevil také mínění, že zločin Čolgošův nebyl výronem spiknutí, nýbrž činem individuálním.
Cormich Anglie Vídeň Amerika svobodný Unia Times Čolgošův
15 article
Berlinská policie byla, jak se dal čekati, první, jež zahájila mimořádnou akci proti anarchistům. Opatřila si anarchistickým listem berlinským »Neues Leben« pořízený seznam obonentů jeho a přispivatelů k podpůr nému fondu a poslala místním úřadům policej- ním jména osob dotyčných. Hned na to vyko nány dle seznamů těch četné domovní prohlídky v různých místech Némecka. Zdaž se něco vy pátralo, se nopraví. Telegramy- Z Bostonu, 9. září. (C.-B.) Zdejší po- licie uvažuje, měla-li by zrušiti a na rchi stické spolky a kluby. w. Z Londýna, 10. září. Kolují vytrvalé pověsti, že policie jest již na stopě Čol- go šových s poluvinník ů. Vláda severo-
Boston Londýn Neue Leben
17 article
Jamerická chce se zmocniti nejen spoluvinníků, nýbrž i těch, již mluveným a tištěným slovem vykonávali na útočníka svůj vliv. To plati zvláště o Emmě Goldmannové, jejíž tištěné před- nášky a řeči byly u vraha nalezeny. Také sdru- žení anarchistických »rytířů zlatého orla« v Cle- velandu bude obžalováno, že shromážděními svými a řečmi vraha ke skutku svádělo. Bude-li Čolgoš stíhán jen pro pokus vraždy, při čemž může býti odsouzen jen na 10 let, byl by pak zvláště ještě souzen a maximálními tresty trestán pro zločin násilí na detektivech pá- x. Z Londýna, 10. září. Zprávy v Buffala úplně odporují si. Jedny hlásají, že se zdaří presidenta na živu zachovati a že co nejdříve se uzdraví. Chorý může prý se již na loží obraceti. Oproti tomu Mac Burney tvrdí, ž nelze říci, že by nebezpečí již úplně minulo. Třeba ještě týdne vyčkati, nedostaví-li se kom- plikace, jež by životu presídentově nebezpečnou chaný.
Goldmann Čolgoš Mac Burney Londýn Buffalo
18 article
se stala. y. Z Chicaga, 10. září. Devět an- archistů bude pohnáno před soud Tři ženy byly zatčeny, ale propuštěny na svobodu na kauci po 3000 dolarech. Ostatní zatčent jsou ve vazbě ponecháni. Zdejší policie zatkla Emmu Goldmannovu, jejímiž výklady, jež tiskem rozšiřovány byly, byl Čolgoš k provedení skutku svého podnícen. Z Londýna, 10. září. Z Nového Yorku sdělují, že bývalý šéř tajné policis Harris o se vyslovil, že již před 3 lety bylo zamýšleno spiknutí anarchistické na zavraždění president Mac Kinleye. Čolgoš se prý přiznal, že zavražděnl Mac Kinleye bylo usneseno na schůzi anarchi- stické, ale že on sám se dobrovolně nabídl, že attentát provede. Dále se prý přiznal, že měl dva spoluvinníky, mužea ženu. Zdráhá se však pověděti jejich jmena.
Goldmannův Harris Mac Kinley Kinley Chicago Londýn Nový York
19 article
Myslí se, že žena ta je Emma Goldmannova. Z New Yorku, 10. září. (C.-B.) Telegram »New York Tribuny« ze Silver City v Novém Mexiku oznamuje, že v Santa-Ritě zatčen byl anarchista Ant. Maggio, jenž ještě před útokem buffalským prohlásil, že Mac Kinley bude před 1. řijnem zavražděn. Počet anarchistů ve Spojených státech činí prý 100.000. Z Buffela, 10. září. (C.-B.) Dnes o 7. ho- dině ranní vydaný bulletin praví: Prjes i d e nt strávil poslední noc tak dob re, jako dosud žádnou od attentátu. Tep 118, teplota 100.4, dýchání 28. Z Buffala, 10. září. (C.-B.) O 9. hodině ranní vydána o stavu presidentové tato zpráva: »Stav presidenta Mac Kinleye byl dnes ráno neobyčejně uspokojivý. Nenastanou-li kom- plikaee, lze očekávati brzké pozdravení. Tepy 104, teolota 99.8 F., dechů 26.« Teplota byla měřena v ústech. Lékař P'ark pravil, že Mac Kinley dobře spal, procitnuv, byl čilý, ba i hovořil. President nedostal ještě přirozenou cestou žádnou potravu. Včera žádal, by mu dali ranní noviny, ale jeho žádosti nebylo vyhověno. Je velmi ne- snadno přiměti presidenta, aby nemluvil. Něko- likráte prý již vyslovil se o různých záměrech, jež později hodlá provésti.
Goldmannův Antonín Maggio Mac Kinley Mac New York Mexiko SantoRita spojený stát Buffel Buffalo Silver Cita
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rusové v Kanadě. Podává J. W. Rus jako kolonista v cízině a zejmena v Americe jest nemožným, čehož dokladem jes bídný stav osad duchohorců v Kanadě, o nichž zajímavé zprávy podává ruský konsul v Kanadě N. B. Struwe. Duchoborci přestěhovali se do Amerik z Kavkazu přes Cypr v počtu 7400 duší hynou nyní mravně i tělesně na vysočině Assi nabovi, kde staré jejich pořádky se vyvrátily jejich čisté mravy se pokazily a oni sami stal se opilci a pobudy. Z toho fakta, praví ruský konsul, že ducho borci, kteří dostali zde v Kanadě pozemky žijí zde již druhý rok, jsou nuceni sháněti denní výdělek, možno souditi, že postavení jejich není nikterak skvělé. Pravda, že posledního roku byla úroda velice nedostatečná, oni však sam dle svého udání trpí stále nedostatkem výdělku.
Rus N B Struwe Kanada Rus Amerika Kavkaz
21 article
Pozemky nedostali zvláště pěkné a stěžovali si zejmena na jarní mrazy. Krajina sama jest velice vhodná pro chov dobytka ve velkém, k tomu však třeba kapitálů, jichž ovšem chudi přistěhovalei nemají. Proto jest zde také množ ství opuštěných farem; lidé zkusili zde svého štěstí a zase odešli. Mezi duchoborskými vesni- cemi rozbili svůj tábor kvakeři, kteří zřídil v stanech národní školu pro děti duchoborců, v které učí je angličině, čtení, psaní a počítání. Děti rády navštěvují školu, překvapujíce učitele svými sehopnostmi. Hmotný stav všech vesnie jest bídný. Část jich zřízena byla na komuní stických zásadách, tak že všechno mají spo- lečné: půdu, koně, krávy i mouku; mužové kteři odešli za výdělkem, posilají peníze do společné pokladny a takovým způsobem vesnice udržují se v poměrném blahobytu, ačkoliv do- bytka jest nedostatek a vzdělané půdy jeso velmi málo. Polní plodiny trpí ranními mrazy jež zničily zejmena brambory. Hůře se daří vesnicím, v nichž každá rodina spravuje farmu na svůj vrub. Skutečne hospodářství vlastně ani neprovozuje a provozo- vati ani nemůže, jelikož má nedostatek pro- síředků; jeden má krám, druhý koně, třetí pluh, čívrtý však nemá ničeho. Zaseto bylo také něcc
národní škola pro dítě
22 article
pšenice a ovsa na pokus a na semeno; půdu vzdělali lopatami a někdy také zorali ji pluhem, do něhož zapřáhli ženy. Kanadská vláda vykázala duchoborcům p 160 akrech na každého muže, jenž dosáhl 18. roku. Avšak uživati těchto pozemků dosud nikdo nezačal, jelikož mužů ve vesnicích skoro ani není; odešli za výdělkem. Sotva se jim v krátkém čáse podaří zorati půdu a zavěstisi hospodářství. Nejlepší, co duchoborci mají, jsou jejich chatrče, které postavili si sami z kmenů, po- mazané uvnitř i zevnitř hlinou, s velikými ruskými pecemi, o nichž v studené Kanadě ne- měli dosud ani ponětí. Duchoborci jsou zde vážení jako dobří pracovníci a poctivci. Tak zn úřadní ruská zpráva. Osady duchoborců navštivil loni v červnu ruský Američan P. A. Tverský, jenž chtě prvotně přestěhovati duchoborce do Kalifornie a svým sentimentálním líčením amerického ži- vota udržoval ruskou mládež v růžové republi- kánské mlze, takže opouštěla Rus a utikala do Ameriky, aby se stala otroky nějakého anglo saského velkokapilalisty. Tverský, jenž by nyní rád pomohl svým krajanům z bídy, líčí pravou příčinu vystěho- valeckého ruchu do Kanady. Angličtí spekulanti, praví to banditi, seskupili se kolem mocné železniční společnosti »Canadian Pacific RR. R.
Američan tverský Rus Kanada Kalifornie Amerika Canadian Pacifik RR
23 article
Company«, aby pomohli svým obchodům a zvý- šili cenu svých pozemků a za příčinou tousi umínili, že uměle zalidní krajinu Assinoboyu v Manitobě. Ve Spojených státech vydržují 250 vystěhovaleckých agentů, kteři dodávají stále nové přistěhovalce do severní Kanady, při čemž mají buď stálý plat nebo pět dollarů z hlavy každého přistéhovalce. Přistěhovalecký ruch řídí jakýsi Maelleary, žijící ve Winipegu, hlavním městě Manitoby. On právě to byl, s nímž za- hájili vyjednávání vůdcové duchoborců. Vesničky duchoborců rozkládají se kolem městečka Yorktownu, jež spojeno jest železnicí s Winipegem. Dráha lato byla vystavěna pře 10 roky, ale na celé prostoře, 220 angl. mil, není ani jediného elevátoru. »Deset let není zde elevátorů — proto také nemůže zde býti do- statečného množství obili«, dí zpravodaj. York- town jest nepatrné městečko s tisícem oby- vatelů. Vystěhovalečtí agenti roku 1897 sehnali sem 4000 haličských Poláků, kteří doslov umírají hladem. Rozumí se, že domácí dělníci. jichž výdělek následkem toho se zmenšil, ne- návidí tyto přistěhovalce. A nyní přibyli k nim ještě duchoborci. Ani Poláci, ani duchoborci, praví Tverský, nejsou považováni za bělochy, staví je na stejnou úroveň s četnými zde Indiány a half breds, kteří jsou míšenci Indiánů s bělochy. K nim chovají se tak, jako k černochům v Jižní Ame- rice. V očích místního obyvatelstva jsou — nižším plemenem. Poláci jsou úplnými žebráky stojící na velmi nízkém stupni vzdělání, kteří ne- dovedou pochopiti požadavků amerických dělníků.
Polák Indián Manitoba spojený stát Kanada Yorktown York Company
24 article
Poháněni jsouce chronickým hladomorem, zavinili snížení platů, které před jejich příchodem byly dosti značné; tím ovšem zcela přirozéně popu- dili proti sobě veškeré obyvatelstvo. K nim při družili se nyní duchoborci se svými zásadam »neprotivení se zlu« a vyhýbání se soudům třeba by byli od svých zaměstnavatelů všelijak utlačováni. Hrozný výsledek v krátce ovšem se dostavil: zcela obyčejným zjevem bylo, když duchoborec nedostal mzdy, bylo mu vynadáno a po případě ještě byl sbit. Ve směru tom na- sbíral Tverský mnoho fakt, která jsou přim tragieká. Dva duchoborci, stařec a mladík, za- bloudili v mrazivě noci a napolo zmrzlí dostali se na farmu jistého plnokrevného Kanaďana a prosili ho, aby je nechal přenocovatic aspon v chlévě. Farmář však jim přikázal, aby táhla dále; klekli na kolena a prosili dále; tu vyšei ven s ručnicí v ruce a pravil, že je zastřelí, neodejdou-li. Nešťastníci odešli. Stařee zmrzl za půl hodiny, kdežto mladík dobelhal se ráno do své vesnice s omrzlýma rukama a nohama
25 article
Jiný farmář, pozloben jsa taškářskými kousky děti duchoborců poblíž jeho farmy, vrazil do jejich zástupu a tak silně kopl nohou šestiletého hocha do břicha, že tento za několik hodin ze mřel. Třetí farmář, najav si k práci duchobor ského hocha v jeho vlastním obleku, rozzlobi se na něho pro jakousi přičinu a okamžitěc ho vyhnal, stáhl s něho vlastní jeho oblek a poslal ho domů nahého za nejparnějšího léta, kdy bylo plno komárů; nešťastník přišel domů polomrtvý. jsa hrozně poštípán hmyzem. Duchoborští dělníci jsou okrádáni o mzdu jednotlivě i v celých partiích. V každé vesnici jest několik případů kdy dělníci, zvláště výrostci, byli po několika- měsíční práci vyhnáni bez zaplacení jediného centu. Nejinak daří se celým partiím. Na pod- zim roku 1899 dvě stě lidi pracovalo po čtyř měsíce po kolena ve vodě; za to nedostali ani halíře a zůstali ještě zaměstnavateli »dlužni« 450 dollarů. Když Tverský po návratu do York- tovnu vyložil Mac Clearovi všechna tato fakta, agent pokrčil pouze rameny a pravil: »Vím o všem tom, ale co dělat, když sami nechtějí jiti k soudu? Mám nejlepší vůli jim pomoci, ale nemohu nic dělat. Darebáků, jako všude jinde, jest u nás velmi mnoho a já dokonce si myslím, že vaši duchoborci svými výstřednostmi kazí náš lid. Před jejich přichodem taková fakta byla u nás nemožna.« Tverský navštívil šest duchoborských vesni a shledal, že následkem stálého chladu a vlh- kosti bylo tam mnoho stížených pakostnici, zá- nětem plic a tuberkulosou. Lékařské pomoci zde vůbec není, neboť v celém dalekém okoli York- townu není ani jediného lékaře. Ženy nosí dřívi ze vzdálenosti 5 až 6 verst; voda jest, pouze v sludních a tu ještě jest někdy velmi špatná.
Mac York versta
26 article
I v červnu bývají mrazy, které v zimě dosahují 35° R. Petr Mochorlov, jenž zvolil tuto krajinu zároveň s knížetem X., jedním z vůdců ducho- borců, pravil k Tverskému: »Jest to skutečně špatné místo, ale my nejsme ničím vinni. Pře- devším přijeli jsme sem v zimě, kdy bylo všechno pod sněhem. Což pak půda prohliží se v zimě? Kromě toho nejsme mocní angličiny. fakže nemůžeme se nikterak dorozuměti. Tak dostali jsme se do toho, jako moucha do po- lévky a marný jest všechen nářek.« Výdělky duchoborců jsou nepatrné, nebot potloukají se obyčejně po Yorktownu a Wini pegu bez práce. Dle výpočtu Tverského ducho- borské rodiny již před rokem byly dlužny 20.000 dolarů za mouku, krávy, koné a hospo- dářská náčiní. Stálé pronásledování mělo na ně rozkladný vliv a vzbudilo v nich lhostejnostk osudu. Hned po příchodu do Kanady žilo mezi nimi asi dvacet intelligentů Tolstovců, ale ti všichni vrátili se již zase do vlasti a odejeli dokonce i ranhojiči, jelikož život byl jim zde nesnesitelným a nebylo po ruce žádných léků.
R Mochorlov Yorktown Kanada
27 article
Nyní otročí tito ruští duchoborci kanadským vystěhovaleckým agentům, kteři nachtějí je pu- stiti z Kanady proto, že dostali z hlavy každého duchoborce pět dollarů. Kromě toho žádají od nich tři dollary za akr železničních pozemků, z nichž polovice jest ve vykázaném údělu a kromě toho několik jejich vesnic zbudováno jest na železniční půdě, o čemž jejich předáci ne- měli patrně ani tušení. Tyto tři dollary nemají a dva roky trestnické práce, všechny budový, studny, ploty a ženami zoraná pole stanou se majetkem kanadské železné dráhy. Pomocí Tverského 140 duchoborců praco- valo v Kalifornii na pile. Dle udání jeho bylo 40 z nich muži svědomitými a střídmými, 20 byli o něco horší, ostatní pak byli opilci a le- noši. Většina jich naučila se opilství v Kanadě. Mezi jelisavetpolskými duchoborci byli praví lu- piči, pravý postrach ostatních, kteří stále jen spílali a byli každým okamžikem připraveni ke rvačce.
Kanada Kalifornie
28 article
Duchoborci naučili se výborně nadávati anglicky, čehož používají při každé vhodné pří- ležitosti k ustrnutí Američanů, kteři takového chování nejsou žádnými milovníky. Všechny hádky, které měli duchoborci se zaměstnavateli, způsobeny byly opilstvím. Jejich baráky, ku- chyně a jidelny nalezl Tverský uvnitř i zevnitř v největší nečistotě; nové budovy, které byly pro ně zřízeny, za dva měsíce proměnili v cosi neslýchaného. Jediným předmětem hovoru mezi nimi byl Kavkaz a jejich rvačky s Tatary, lu- pičství a krádež dobytka, což vše během doby nabývalo mythických rozměrů. Náboženství ne- hrálo v jejich životě žádné úlohy. Nesvětili ani jediného svátku, nikdy neshromažďovali se k modlitbám a jen zřidka z nich některý za- zpíval žalm. Tim končily jejich nán oženské obřady. Kromě opilství a tuláctví jest mezi ducho- borci rozšířeno zlodějství. Jednou byl kufr vy- páčen a ukradeno 75 dollarů. Tlumočník, jenž měl pod dozorem šat a obuv, byl nucen vše to zaplatiti, když jednou celá třelina zásob byla vykradena. Společné nádoby, jako čajníky, talíře, nádoby na kávu a nože, byly jednou všechny ukradeny odjiždějícími duchoborci, kteři nimi naplnili své kufry. Jsou to vesměs neřesti, vlastní ruským mužíkům, uvážíme-li však, že 40 pet. ducho- borců, pracovavších v Kaliformi, byli lidé svě- domití, střídmi a poctivi, shledáme, že ze 7400 lidí byli skoro 3000 poctivci, kteří trestu hodnou lehkomyslností ruských »reformátorů« dostali se do otroctví kanadských podnikatelů. Možná že za cenu tohoto utrpení uchovaji si v Kanadě své náboženství, jako si je uchevai na Kavkaze od roku 1841 do těch dob, pokud
Američan Tatar Kavkaz Kanada