ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb3f1d80-661e-11dc-bd57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 132, place 69, org 11, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. listopadu 1901. Číslo 313.
4 article
úsilí byla utlumena.) Nový hluk povstal opět, když řečník mluvil o různých synekurách. Nechci se děle zdržovat u osobních záležitostí, zmínil jsem se o lom jen proto, poněvadž rozprava doposud v tomto směru se vedla. Naší touhou jest, abychom se dověděli pravdy, my chceme vědět, kdo na radnici kradl, kdo lam nesprávnosti tropil. Není správné, vrhati všechnu zodpovědnost na celou stranu staročeskou. Ta ne- může býti činěna zodpovědnou za činy jednotlivců Rečník stěžuje si, že do samosprávných korporací nejsou připuštění dělníci. To dělnictvo nese velmi trpce. Kdo upřímně smýšlí s hospodářstvím obecním. ten musí se postarat o to, aby se tam doslali zá stupcové nejnižších vrstev. Řečník dále mluvil o do- mnělém ullačování dělnictva Mladočechy. (Hllučné projevy odporu a nevole. Souhlas u sociálních demo kratů.) Přecházím tedy k vlastnímu jádru věcí. My, jakož i vy zajisté odsuzujete každou krádež. Kdo krade, není čestným člověkem a zasluhuje odsouzení Odsouzení zasluhují také ti, kteří kradou dělnictvu hlasovací lístky k volbám do úrazové pojišťovny. (Hlučné projevy. Pan dr. Vejvar volá: Je tu ten- dence, aby se schůze rozbila! Nová bouře v zadu sálu neutuchající.) My jsme zde soudci, máme od soudit obžalovaného, ale žalobu jsme dosud neslyšeli. (Hlnčné projevy.) Pan dr. Vejv ar: Započnu tím, čím p. Raušar skoněil ..
doktor Vejvar Vejv Raušar
5 article
Pan Kremlička volá: Já mám slovo ! (Bouie souhlasu.) Pan dr. Vejvar: Milerád postupuju míste řečnické p. Kremličkovi. Předseda: Ale jinak vám slevo neudělím nevstoupile-li sem na podium, abyste se ospra vedlnil. Pan Kremlička: Já ospravedlnit? Froč ? T je podivná mluva! Přicházím sem jako Pilát do kreda k řečnickému stolu. To, co mám říci, je málo důležité. Z počátku bylo řečeno, že se bude mluvit jen o věci, ale pánové se dle toho neřídili. Za ta- kových okolností, na mou duši, se obávám zde něco říci. Nepokládám za svou povinnosť se omlouvat Za své konání jsem zodpověden jen svému svědomí Bylo mně vytýkáno, že jako městský rada jsem do- dával olej do elektrárny. Byl jsem vyzván, abych offeroval na dodávky. Mohu dokázati, že v našt elektrárně se oleje spotřebovalo nejméně. Výtky by se daly proněst jen tehdy, kdyby snad správní rada olejem si mazala. Nesprávným by bylo, kdyby někdo chtěl nesprávnosti v důchodě zakrýt. Ale byl to p. Topinka, který doporučoval důkladnou revisi Děkuji vám, že jstě mě nechali mluvit po řeči p Raušara, jehož řeč se mě zamlouvala. Pan dr. Vejvar vytkl především pozoruhodnou spojitost názorů p. Kremličky a obč. Raušara. Ob připustili, že se děly nesprávnosti na radnici. Ná se netýká výtka, že jsme vytlačili dělnické kruhy z radnice. S tím se měli obrátit na ty, kdož uza vřeti kompromis a pomahali na radnici Farkačiádě.
Kremlička doktor Vejvar Pilát Topinka Raušar Ob
6 article
My jsme otom již v klubu mluvili, aby se do toholo sboru dostali také zástupcové dělnictva. Toto nemů žeme ignorovat. (Souhlas.) Talo schůze není první bude jich ještě více. Dnes se neobíráme podrob nostmi, na ty dojde řada později. Dnes máme do- kázali, že rozpuštění se nestalo z důvodů politických Obč. Raušar žádal doklady. Nestačí mu to, že úřady uznaly na rozpuštění? Stéžoval si dále, že jsem vylýkal p. Demarlinovi kominictví. Mohu ujistiti, že někteří malí živnostníci jsou na tom mnohem hůže než p. Raušar, který má sinekuru v nemoc. pokladně. (Velká bouře souhlasu a odporu. Občan Raušar volá: Já nejsem za to placen. Já jsem živ ze žurnalistiky! Nová bouře.) Pakli p. Raušar zde výslovně prohlásil, že z nemoc. pokladny nemá žádných příjmů, pak odvolávám výrok o sinekuře. (Souhlas.) Ujišťuji, že do příštího zastupitelstva bude vyslán zástupce dělnictva, ale nikoli z řad sociální demokracie, nýbrž z řad těch, kteří cítí s národem. (Hlučný souhlas.) Pan Dušek pravil socialistům: Vy z poctiveů chcete dělat zloděje a ze zlodějů poclivce! (Bouřlivé projevy ) Pan Zelenka v zastoupení odhoru zemské jednoty soukromých úladníků v Karlíně uvedl, ž nemá se zde jednati o otázkách osobních. Připomíná že stav soukromých úřadníků byl opomíjen při se stavování zastupitelstva. Nehleďte na smýšlení poli- tické, nýbrž na schopnosti. Kdyby se tak vždy dělo, nemusilo by dojít k takovým úřadním opatřením (Souhlas.) Pan Truneček doporučil ke schválení ná- sledující
Raušar Dušek Zelenka Truneček Karlín
8 article
»My voličové a poplatnici karlínští dnešního dne ve veřejné schůzi shromáždění prohlašujeme 1. že víláme místodržitelstvím vyslovené roz- puštění obecního zastupitelstva v Karlíně, spatřu- jíce v rozpuštění tom slibný počálek ozdravěn rozháraných poměrů v obecním hospodářství, jakot i iklidnění rozvášněných mysli poplatnictva 2. zároveň vyslovujeme pevné odhodlání, nedo- pustiti v nastávajících obecních volbách zvolen takých mužů, kteří buď nucenými, buď dobrovol- nými přátelskými styky s Farkačem anebo sobe- ckým využitím hodnosti členské v zastupitelstvu spolupřivedili nynějsí kritické poměry v obecní správě.« (Souhlas.) Obč. Raušar vyvrací tvrzení o sinekuře. (Bouřlivé projevy nevole.) Já jsem u strany, kteri nikoho zadarmo neplatí. Jsem také sekretářem strany; v nemocenské pokladně jsem předsedou který není honorován. Tam mám jen 30 kr. denně za dvě hodiny práce. To jsou ty mé sinekury (Hlučné projevy.) Nevěříme, že se na radnici dostane dělník. (Bouřlivé projevy: Takový ne, z vaší strany l O resoluci pravi, že se nemá akt takový schvalovati. Bez tohoto úvodu budeme pro resoluci hlasovati. Rozpravy za neustálého rozruchu zúčastnili se dále pp. Sýkora, Rössler a Kremlička.
Raušar Sýkora Rössler Kremlička Karlín
9 article
Tento pravil: Kdo je hlavním vinníkem, to se zjisti a jiné instance. Tam se také zjistí, kdo je vinnikem první, druhé a třetí třídy. (Hlas: Aha, vy jste měli šarže! Hlučná veselost.) Dodávání potřeb pro obec není žádnou příhanou, Po té přijat návrh na konec debaty. Promluvili ještě pp. Nejedlý, Deport a Stibitz, načež předseda oznámil, že dá hlasovati o resoluci. U stolu Staročechů povstal hlučný odpor, poněvadž nebylo uděleno slovo ješlě p. Demartinovi. Obě. Čer ný navrhoval, aby bylo hlasováno o tom, zda má pan Demartiní ještě mluvit. Připomíná, že na příšti schůzi vyplní místnost sociální demokraté. Shro- máždění vyslovuje se pro to, aby p. Demarli- novi bylo udějeno slovo. Týž obhajoval zastupi- telstvo, které činilo úplně svoji povinnost, zbavilo důchodního místa a hledělo, aby škoda byla nahra- žena. (Nová bouře. Hlasy: Ukradne-li kdo housku. je zavřen a Farkače nezavřeli!) Řečník za neustá- lého hluku pokračuje, že pan Engelmann doporu čoval schválení rozpočtu. (Nová bouře odporu. Před- seda volá: Pane, vy zneužíváte mé trpělivosti, to není lovální! Opětný hluk.) Vy nás zde obviňujete, jako bychom také kradli . . . (Nový ohlušující rámus.) S resolucí proto souhlasit nemohu . . (Hluk. To pochopujeme! Všeobecný křik.) Navržená resoluce byla přijata všem proti hlasům Staročechů a socialistů a schůze za hlučné bouře ukončena.
Hlas Nejedlá Stibitz Demartinit Farkač Engelmann
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. listopadu. (Szello v návštěva ve Vídni.) Účelem dnešní ná- vštěvy uherského předsedy ministerstva ve Vídni jest dle »Pester Lloydu«, podati panovnikov zprávu o různých běžných věcech uherských Předseda uherského ministerstva užije však své přítomnosti ve Vidni také k tomu, aby se do- hodl s drem. Körbrem o různých věcech, týka- jieích se obou částí rakouského soustáti. Do hody vyžaduje především autonomní celn tarif, jehož prvé čtení orgány obou vlád již ukončily a proto v brzku přistoupí ke čtení druhému. Než se to stane, nutno, aby se obě vlády definitivně dorozuměly o některých dosud pochybných otázkách a proto lze za to miti, že Kol. Szell zavede rozhovor i na tento před- mět. Kol. Szell vráli se do Pešti nejdéle ve čtvrtek ráno, aby mohl býti ve sněmu přílomen adresní debatě. Z Pešti, 11. listopadu. (Adresa uher ského sněmu.) Drem. Falkem sepsaný návrh adresy uherského sněmu jako odpovědi na trůnní řeč obsahuje tato hlavní místa: Nynější období uherského sněmu počíná za poměrů tak obtížných, s jakými se nesetkal žádný sněm od obnovení uherské ústavnosti. Po tři desetileti
Lloyd Falk Praha Vídeň Pešť
11 article
Uhry pokračovaly utěšeně ve vzhledě hmotném i osvětovém, tak že si získaly uznání všeho vzdělaného světa. Od několika let javí se však nepříznivý obrat a následkem klesajícího hmot- ného blahobytu ubývá i proslředků, nezbytně potřebných pro rozvoj živola duševního. Náro napíná své síly, aby žalosiný stav tento od- stranil, ale dosud bezúspěšně. Zejmena jedna otázka, jejíž šťastné rozřešení rychle by po- vzneslo hmolný stav země, ochromuje už ně- kolik let nojdůležitější zájmy uherské. Jestto hospodářské vyrovnání rakousko-uherské. Uher- ská vláda uzavřela už před lety s tehdejší ra- kouskou vládou smlouvu, která sice nevyhovuje všem přáním, na jichž splnění by Uhry právem mohly činiti nároky, ale většina uherského ná- roda přece by smlouvu onu akceptovala, kdyby byla přijata též rakouskou říšskou radou. Ny- nější stav vyrovnání spočívá sice veskrze na zákonité půdě, přece však jest jen zalimní modus vivendi, za jehož uskutečnění vzdáváme díky uherské vládě. Ale tato zatímná úprava nevyhovuje přece úplně intencím XII. čl. zákona z r. 1867, dle něhož takové otázky mají býti upraveny na základě souhlas- ného usnesení obou parlamentů na určitou dobu a sice vždy na delší řadu let, aby se pro důležité společné zájmy získala ja- kási stabilita. S uherské strany dbáno bude práva a spravedlnosti, již se panovník ve své trůnní řeči do Uhrů naděje, ale kdyby ke shodě přece nemohlo dojíti, Uhry si zůstavují své zá- konem zaručené právo, aby učinily své samo- statné opatření.
Uher Náro Uhry Uher
12 article
Přocházejíc k všeobecnému celnímu tarifu, adresa přijímá s uspokojením na vědomí, že vláda jest odhodlána hájiti rovnoměrně a harmo- nicky zájmy zemědělství i průmyslu. Ale vzhle- dem k proudům, jež lze znamenati v cele Evropě, očekává se, že v prvé řadě bude dbáno zájmů zemědělských, poněvadž zemědělství jest dosud hlavním sloupem, o nějž se opírá blaho- byt Uher a proto musí býti novým celním tari- fem předem chráněno. Povznese-li se stav zemědělského obyvatelstva, prospěje se tím ne- přímo i průmyslu, jenž najde pak v zemi vice odbytu; jinak bude parlament spolu s vládou hledati prostředky, aby domácí průmysl se mohl rozvíjeti a síliti a ne-li hned, tedy svým časem mohl s úspěchem čeliti zahraničné konku- renci.
Evropa
13 article
Při obchodních smlouvách sci zími státy opětuje adresa starý stesk, že pro Uhry jest škodliva ona obchodní politika, kterou provozují zejmena ony cizi státy, s ni- miž našo říše jest v nejživějším obchodním spojení a s nimiž nás vážou i vřelé svazky politického přátelství. Přes to adresa se nevzdává naděje, že tak, jako obchodní politika nesmí škodlivě působiti na spojenecké poměry, majíeí svůj kořen v osobním přátelství mocnářů i v ei- tech národů a poskytující po celá desetiletí důležitou záruku evropského míru: právě tento spojenecký poměr bude snad míti mirnící vliv na ony protivy, jež nyní vystupují v oboru ob- chodní politiky. Kdyby však se tato naděje nesplnila, mohlo by se jen opětovati to, co bylo už r. 1877 uherským sněmem prohlášeno: mu- sely by se nalezti vhodné prostředky, aby se škoda, kterou utrpíme a které nemůžeme úplně odvrátiti, redukovala na míru co možno nejmenší a po případě bychom se chopili i takových zbraní, kterých se stanoviska theorelického sice neschvalujeme, ale které nám vnutí politika sebeobrany. Ostatní část navržené adresy jest po většině parafrasestrůnní řeči, leda bychom dodali, ž dr. Falk trvání trojspolku přikládá až dosud ještě větší váhu, než dobrým poměrům rakouské říše se všemi ostatními státy. Adres n debata v uherské sněmovně započne v čtvrtek.
doktor Falk Uhry
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. listopadu. Hříchy Německa ve východní politice. »IIpaoc Boc» dovozuje, že ve všech zmateích na východě blízkém i dalekém. ve všech krveprolitích v Armenii, na Balkáně i v Činé, ve všech křivdách a násilích, kter jsou tam páchány na jednotliveích i ná- rodech, vidna je ruka německá. Německo skutečně v Turecku vládne, sultán nedělá nie, leč plní jeho rady. Německo (pokud se týče Rakousko) vinno je pronásledováním Srhů v Tu recku, neboť chce, aby se zmenšil počet pravo- slavných Slovanů. Německo poradilo sultánovi aby vydal iradé o pravoslavných křesťanech, ubijených od Albanců, které co do falše nemá sobě rovna. Podle toho iradé vinni jsou řežmi. kterými je ubljejí Albanci, sami pravoslavní křesťané (Srbové), neboť kdyby se necítili vin- nými, neutíkali by, t. j. dali by se k radosti a pohodlí Němců, Turkův i Albanců do jednoho vyvraždit. »Vzpomeňme si,« píše list, »nedávné návštěvy třetího syna německého císaře, prinee Adalberla, v Cařihradé a otcovského uvitáni, jakého se mu dostalo od sultána, a hned nám bude všecko jasno. V té chvili, co na Balkáně i v Arménii znova se začíná cediti krev, při jiždl k sullánovi německý prine a sultán jej prohlašuje za »rodného syna!« Může být ještě významnější události? Čínská válka jen proto vznikla, že císař Vilém chtěl Rusko zaměstnati v Čině, aby sám stal se pánem v Cařihradě Co nevinné křesťanské krve prolito na Balkáně a v Arménii jen za tento rok! Krev ta padá nejen na hilavy přímých vrahů, nýbrž i na hlavy těch, kdož je k tomu navedli a najali, na hlavy všeho německého něroda, jenž s politikou hohen- zollerskou se stotožňuje i«
IIpaoc Boc Srba Němec Turkův Albanec Vilém Praha Německo Armenia Balkán Turecko Rakousko Arménie Rusko Cařihrad
15 article
Odpově ď Krägrova Salisburyovi. President republiky transvaalské, Krüger, vyjádřil se vzhledem na řeč Salisburyovu aPokud nebude přiznána Burům úplná neodvislosť, nelze mluvit o konciválky. Burové nemají nej- menší důvěry k samosprávě, jakou by Chamberlain povolil a dávaj raději přednost vyhlazení úpl- nému, nežli jakékoli odvislosti o Anglie.« Cecil Rhodes a Jameson v Italii. Pověstný »král jihosfrický« a zuřivý ne- přítel Burův, Cecil Rhodes a přítel jeho J meson, jenž provedl před léty první zákeřnický vpád do Transvaalu, příbyli z lázní Salso mag- iore předvčírem automobilem do. Verony. Sotva zvědělo se o jich příjezdu, odevzdal bezpočet občanů veronských v hotelu, kde se usídlili, pro ně navštivenky s nadpisy: »Ewiva Krüger !« »Sláva Burům!« a s ostřejšími ještě poznám- kami. Rhodes a Jameson pospišili na to opě z města. K urovnaněmu konfiktu franko- tureckému. Z Paříže, 12. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«) »Journal« tvrdí, že v podminkách, přija- tých sultánem v příčině uznání dobročinných ústavů francouzských, počáteční slova: »které jsou pod protektorátem francouzskýma, byla vynechána. »Journal« praví, nevymohla-l si Francie pojmutí slov těch v úmluvu, patrno. že to jest první rána, kterouž nepopiratelně francouzský protektorát nad katoliky východu utrpěl.
Krüger Burová Chamberlain Cecil Rhodes Jameson Italia Burův Sláva Bur Rhodes Anglie Transvaal Verona Paříž Francie Krägrov Salisbury Ewiva Krüger
16 article
Fillpinské poslání. Vůdce povstalců generál Malvar, který by! od ústředního výboru Filipiňanů potvrzen za nástupce Aquinalda (jenžto, jak známo, nalézá se v zajetí Američanů), uveřejnil pro klamaci, ve které se sám povyšuje za generál-kapitána a reorganisuje armádu povstalců pod velením dvou generálmajorů a 4 divisních generálů. Každý vůdce, který bude Američanům na- pomáhati, bude považován za velezrádce a po- dobný osud postihne všecky povstalce, kteři vzdají se Američanům. Malvar blahopřeje svým vojákům k docileným úspěchům v poli, jakož i všem, kteří pro véc svoho dy bojují.
Malvar Američan
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středová přiloha „,Naučný Obzor“ — Vrchní protektor německých na cionálů opět osvědčil jim svou přízeň. Všeně- mecké zastupitelstvo obce Jablonné, usmyslilo si předělati název svůj, zajisté dost určitý a jasný, v »Jablonné německé« (Deutsch-Gabel) i podala ministerstvu v tomto směru žádost. Dalo by se mysliti, že pan Körber tuto frivolní, potřebou nijak neodůvodněnou, jenom německo-národní zpupností diktovanou žádost a limine odmitne. Však špatně znal by pana chefa kabinetu, kdo by tak soudil. Docela nadpak. Dr. Körber dal věe vyšetřiti a minulý čivrtek mohl zvěstovati pánům z Wolfovy skupiny, že je vše již hotovo, že třeba jen některým nedůležitým formalitám vyhověti, aby stalo se po vůli pánův, kteří pří- vlastek »český« kde mohou v topografli od- hazují, za to ale všude, kde to jde, přívlastek »německý« k místním názvům zavěšují. Za ne- dlouho jmenovati se bude »Gabel« — »Deutsch Gabel«. A čím odůvodňují tento doplněk ku větší cti a slávě Germánsstva? Že prý je ještě jedno, české Jablonné (Gabel) a to že se neustále mate. Není sice pravdou, že by tomu tak bylo, že by si zasilatelé tato dvě od sebe vzdálená místa mátli a stalo-li se to, pak jsou to ojedi- nělé případy, však k německo-národní demon- straci stačí. Třeba dobře zaznamenati tulo novou ochotu páně Körbrovu ke Všeněmcům. Třeb se osvědčila ve věci jen podřizené, bezvýznamná není, naopak doplňuje řadu zjevů, z nichž patrno, že nejvládnější stranou dnes, mimo P - láky, kteří jsou vždy, všude a za všech okol ností vládní, jsou — Všeněmci.
Körber doktor Wolfův Körbrův Všeň Jablonná Gabel Deutsch Gabel český Jablonná DeutschGabel
18 article
— Pod záhlavím »Wacht am Rhein v Rakousku« přináší mnichovský »Vaterland« satyru na naše Všeněmce, která chce být vtipnou a především trefnou. Co se týče vtipu jest rázu »konservativního«, a není nám po něm konečně ničeho, ale důsledky od mylných opti mistických předpokladů odvozené, jsou chybné. Leč slyšme, co píše mnichovský list: »Každé všeněmecké křtiny, každý všeněmecký pro- fessorský kommers a všechno všeněmecké, eo mezi tím leží, koná se ve znamení »Wacht am Rhein«. Každý Všeněmec, počinaje všeněmeckým ševcovským učedníkem až k pohlaváru novo- germánů Schönererovi vzhůru (či lépe dolů ?) řve pří každé vhodné i nevhodné příležitosti svou »Wacht am Rhein«. A vše, všechno nacházej a hledají Všeněmci ve své »Wacht am Rhein« Srdnatost a útěchu, vílězství a pomslu a spásu ještě zvlášť; vše děje se zajisté za zvuků této plsničky. . . Pojď, milý čtenáři, a následuj mn v duchu do některého místa v severních anebo severo-východních Čechách. Slavnostní ticho noční slavilo svůj vjezd atd. Tak poetickými noci dávno u nás již nejsou, abychom mohli říci: »V klidu spějí všichni občané, toliko oko zákona bdi!« Právě toto oko zákona dnesu nás více spí než bdí, a většina měšťanů a se- dláků teprve při lampách v hostincích řádně oživne. Blížíce se k oknu takto jasně osvětle- ného hostince, milý čtenáři, shledáváme, že to. co jsme měli z dáli za řev, jest vlastně »zpě- vem!« Potajný pohled štěrbinou v okenici ukáže nám sál, jehož stěny pokryty jsou obrazy
Rakousko východní Čechy Wacht be Rhein
19 article
Wolfa, Schönerera, Bismarka a Huttena, každý z nich ovinut jest několika lokty černo červeno- žlutého sukna. Kolem stolu sedí skupina čtvrt ních, polovičních výrostků i lidí dospělýeh kolem mocných pohárů — to jsou Všeněmcil — A nyní řve to, ječí, zvučí a vyje. — — Na to následuje »básnický« rozbor všeněmecké hymny, až po známou výzvu pěvcovu: »Kdo chce býti Rýna strážcem?« Pisatel, Němec z Čech (dopis je datován »Aus Böhmen«), táže se po té — v listě říšskoněmeckém —: »V Če- chách, v Rakousku napadne lidem, že s napje- tím všech sil řvou ven do světa: »Kdo žez vás rakouských státních občanů chce býti stráž- cem Rýna?« Co od nás poctivých Němcův Čechách všechno tihle Všeněmci nežádají ! My prý máme všechen svůj majetek zpeněžiti a nej- bližším rychlovlakem odjeti směrem ke Kolinu, Bonnu a Mohuči, a tu posaditi se na zelený
Wolf Schönerer Bismark Hutten Němec Němcův Čechy Rakousko Bonn Mohuč Aus Böhmen c Rýn
20 article
břeh Rýna s halapartnou v ruce a jej střežiti Tu bych byl věru žádostivým, kdo by se v Če- chách propůjčil za hlídače Rýna? Proto vyznívá také mocný řev všeněmeckých pěvců beze všeho výsledku! »Statisíci trhne to bleskem a oko září leskem!« To je trochu neskromné, milí páni pěvcil . . . Jestliže těmi statisíci něco trhine, pak je to nejvýše zděšení z roty — zešilevších zpěváků. To snad tilo právě nahlédli, protože hned dále fvou: »Budiž v klidu, vlasti milá, — my všichni strážného chopíme se dila!« To se vám dobře podařilo 1 — pokračuje pisatel dále. Nechce-li jíti nikdo, jděte raději sami! Ne- mohlo by ani býti chvalitebnějšího a k tomu požehnanějšího rozhodnutí! Kdyby jednou přišla hodina, v níž bychom my Němci v Če- chách, v Chebu a Podmoklech, pluk rakouských Všeněmců, se všemi jich přes míru otylými, chromými a hrbatými vůdci v čele, viděli, an parou unášen jest v dál třebas až do Nimwe (kteréž, jak známo, leží také na Rýně), abychom je už nikdy více nespatřili, pak byls si mohla oddechnouti, vlasti milá, pak by's mohlo býti věru klidno, milé Rakousko!« Polud »Vater- land«! To jest všechno náramně překrásné. bohužel však příliš opřimistické! Satyra, kter se klame, byť byla sebe trefněji myšlena, ne- trefi! Zbožný pisatel se mýlí, posmívá li se sta- tisícům, kteří prý žasnou v uzavřeniém území nad šílenými pěvci písně »Wacht am Rhein!« Naopak, toto pro Němce dnes v Čechách nej- sladší šilenství veliká většina našich Němců pro- dělává s sebou s největší odevzdaností a uvě- doměním, neboť v šílenství tomto jest výtečný systém a půjdou-li jednou pluky všeněmecké směrem shora naznučeným — míní s sebou vzíti také hned »spolkové země rakouské!«
Němec Polud Vater Satyr Rýn Cheb Podmokly Rakousko Čechy Wacht be Rhein
21 article
Zvlášť kdyby měli mluviti Němci chebští podmokelšti. Zpívali by docela jinou, než myslí naivní německý pan páter v mnichovském »Vaterlandu!« — Z Opavy, 12. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«) Obeení volby v Kateřinkách, které počnou ve čtvriek a připraveny byly od opavských Némeů neslýchaným nátlakem a znásilňováním českých odvislých voličů, hrozi poskytnouti nevídaný dosud i ve Slezsku obraz. Zdejší německé listy volají na volební den všecky opavské Němce k válečné výpravě do Kateřinek, kam prý česká strana povolala si na pomoc rváče z Prahy( Již dnes chodí po obci němečti dobře placení provokatéři, kteří mají hnáti vodu na mlýn těm, kdo je vyslali. — Z České Akademie pro vědy, slo- vesnost a uměni. Třída II. uděli v r. 1902 podpory za účelem bádání v oboru věd přírod- ních, matematických a lékařských v eelkovém obnosu 7086 korun. Dáte budou udělena tř stipendia po 400 kor. Žádosti dlužno podat kanceláři Akademie do 31. ledna 1902. — Osobní. Pan MUDr. Josef Fišer, dřív prak. lékař v Kukse u Dvora Král. n. Lab., byl jmenován zemským výborem vévodství krajinskéhio sekundářem zemské nemocnice v Lublani. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Šepsov z Prahy a pan Antonín Konrad, inženýr v Libě- jicích, slavili sňatek svůj dne 10. t. m. v chrámu u sv. Havla v Praze. — Paní Marie Milinov ská roz. Bürgermeistrova z Mirovic a pan Emanuel Mi- linovský, městský zahradnik v Příbrami, slavili sňatek dne 12. listopadu ve františkánském kostele v Praze. — Paní Zdenka Huškova roz. Netu- šilova z České Třebové a p. Ladislav Hušek, dro- guista ve Vys. Mýtě, slavili sňatek dne 12. listopadu v chrámu v České 1 řebové.
Němec MUDr Fišer Král Šepsov Antonín Konrád Havel Milinov Bürgermeistrův Emanuel Zdenko Huškův Hušek Opava Kateřinka Praha Kuks Lublaň Mirovice Příbram Neto Český Třebová Mýto Český 1 Český akademie pro věda
22 article
— Úmrtí. Včera zemřel p. Karel F. S wo- boda, býv. ředitel cukrovaru a c. k. inspektor. v 58. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z chrámu Páně u sv. Petra na olšanský břbitov. — V Litomyšli zemřel dne 12. listopadu pan Václ av Berounský, mistr kartáčnický, v 76. roce věku svého ochrnutím plic. Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne 14. listopadu odpoledne na hřbitov sv. Anny. — Installaco roktora českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova bude se konati ve středu dne 27. listopadu. — Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Josef Sommer, advokát v Hořicích, ustanoven byl dekretem výboru advokátní komory král. českého v Praze, ze dne 9. t. m. 1901 č. 2980, substilutem zesnulého p. JUDra. Karla Rumla, zem. advokáta v Hořicích. — Pohřeb pana Josefa Čapka, bývalého starosty semilského, konati se bude dnes ve středu o 2. hod. odpolední z domu smulku na hřbitov semilský. — Vrchní ředitel ústavu chudinského města Praby, odstupující městský radní pan Vá- elav Kasalický, rozloučil se včera s úřadnictvem kanceláře toholo ústavu. V plném počtu shromážděné úřadnictvo podalo mu na důkaz, jaké vážnostia oblibě v jich kruhu se těšil, skvostně provedenou adresu následujícího znění: »Slovutný pane! Račte laskavě dovoliti, abychom ne z pouhé formality. nýbrž s opravdovou upřímností vysloviti Vám směli nejvřelejší díky za veškeré ty nesčetné projevy přízně, jimiž Jste nás po celý čas svého úřadování v pravdě zahrnoval. Ujišťujeme Vás, slovutný pane, že povždy rádi a s vděčností vzpomínati budeme laskavosti a spravedlnosti Vaší a prosíme Vás, abyste i na dále přízeň svoji nám zachovati ráčil.« Pan vrchní ředitel mile překvapen a dojat poděkoval úřadnictvu a rozloučil se s ním velmi přátelsky.
Petro Václ Berounský Anna JUDr Sommer Ruml Čapek Olšanský Litomyšl Hořice Praha český vysoký učený KarlaFerdinandov ústav chudinský město Praba dekret výbor advokátní komora král
23 article
— Jmenováni na školách pražských. Ve včerejší schůzi městské rady pražské byli jmenovánii def. řídícím učitelem obecné školy na Vyšehradě p. Frant. Slánský, učitel na ob. chlap. škole v Hole- šovicích; definitivní lídící učiteikou divčí školy na Vyšehradě sl. Karla Řezáčova, učitelka na ob. škole dívčí u sv. Františka; del. učitelem na obecné chlapecké škole u sv. Františka p. Jan Sucharda, zal. učitel na ob. škole chlapecké v Bubnech; defin. učitelem při obecné chlap. škole na Vyšehradě pan Alex. Mašek, zat. učitel na Hrádku; deí, učitelem při ob. a měšť. škole na Hradčanech p. Frant. Z vo- níček, zat. učitel na škole u nejsv. Trojíce; defin. učitelem při ob. a měšť. škole na Hradčanech pan Václav Růžek, zat. podučitel na Hrádku; defin. učitelkou na ob. a měšť. škole v Bubnech Božena Robouská, podučit. na téže škole; def. poduči- telem na obec. a měšt. škole na Hrádku p. Petr Dejmek, zatímní podučitel u sv. Jindřicha; defin. podučitelem při obecné a měšť. škole na Hradčanech p. Karel Hájek, učitel ve vychovatelně Olivových v Říčanech; def. podučitelem při ob. a měšť. škole na Vyšehradě p. Jan Gmach, zat. podučítel na Karlově; def. podučitelem na ob. chlap. škole u sv. Vojtěcha p. Ant. Hrych, zat. poduč. na novoměst- ské škole; def. podučitelem na ob. chlap. škole u sv Vojtěcha p. Ant. Vinepal, zal. učitel na Hrádku a def. podučitelkou při obecné škole dívčí na Vyše- hradě sl. Konstance Smolková, zat. učitelka n Maninách.
František Slánský Řezáčův Suchard Alex Mašek Růžek Robouská Dejmek Jindřich Hájek Gmach Vojtěch p Hrych svatý Vojtěch p Antonín Konstanc Smolková Vyšehrad Bubno Hradčany Říčany Karlov Maniny Vyšhradit
24 article
— Ze zemské školní rady. Ve včerejšt schůzi povoleno bylo zřízení dvojtřídní školy v Dol- ních Hořicích (okres Tábor), jednotřídní školy v Po- tvorově (okres plzeňský), celoroční expositury ve Všerulově (okres Dolní Kralovice) a v Radnavě (okr Pelhřimuv). — Vyhláška o užších volbách do sboru obecních starších byla dnes nalepena na praž ských nárožích. Uvádí se v ní, že ve smyslu § 53. pr. ob. řádu nutno vykonati užší volbu na M alé straně ve sboru II. mezi pp. Janem Heraine m. továrním inženýrem a stavitelem a Jos. Kleine rem, c. k. pošt. kontrolorem; ve sboru III. má být zvoten jeden obecní starší na 3 leta a sice v užší volbě mezi p. Tomášem Cetlovským, podko- vářem a Ant. Svobodou, obchodníkem s dřívím a povozníkem. Dále natno vykonati užší volbu v třelím sboru holešovickobubenském mezi pp. Joselem Hübschem, klempířem a Václavem Varvažovským, strojníkem. Užší tyto volby budou se konati ve středu dne 20. listopadua sice od 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. — Včera večer s těmito vyhláškami byla potiž v presidiu rady městské na radnici. Dle dáného nařízení měla být vyhláška ještě včera večer odevzdána návěšt- nímu ústavu, aby ji dal nalepit. Sluha přinesl však celý náklad do presidia nazpět se sdélením, že firma Kubásak a spol. přijetí vyhlášky odepčela, poněvadz koncessi předala firmě A. Renn. O tomlo předání nebylo však presidiu na radnici pranic oznámenoa tak povstaly rozpaky, co se s vyhláškou má státi.
Pelhřimův Herain Klein Cetlovský Josel Hübsch Varvažovský Dolo Hořice okres Tábor Dolní Kralovice Kubásak A . Renn
25 article
Konečně rozhodnuto, že odevzdá se náklad vyhlášky firmě A. Renn. — První schůze městské rady pražská konala se včera. Po její zahájení připomenul sta- rosta p. dr. Srb, že rada městská poprvé zasedá- novém složení. Přátelskými slovy uvítal všechny její členy, dožaduje se podpory jejich a vyslovujs naději, že svorností a horlivostí zdaři se vykonati mnoho plodné práce ve prospěch obce. — Na to ujal se slova měst. rada p. dr. Podlipný a po- ukázal na způsob, jakým se provedly volby do rady městské. Pravil, že se při volbách těch žádný zřetel nebral na početní sílu toho kterého sdružení, nýbrž jen na lihovůlí dvou, mezi sebou se domiuvivájch stran. Tím se stalo, že sdružení p. dra. Friče bylo vyhraženo 9 míst v městské radě a sdružení dra. Podlipného, které jen o několik členů je slabší, při- padla jen dvě místa, která jim dle početní síly svobodomyslných zástupců na Starém měslé musila vším právem připadnouti. Kdyby se při volbě členů rady městské bylo jednalo spra- vedlivě, dle klíče, který jest v každém parlamentním sdružení obvyklým, bylo by se musilo sdružení svo- bodomyslnému, jehož předsedou jest dr. Podlipný, vyhraditi více míst v radě městské. Také ti obecní starší, kteří se nenalézají v žádném sdružení, měli právo alespoň na jedno místo v radě městské. Tím způsobem bylo by se předešlo všem trpkostema usnadnilo to, co jest přáním všech stran, totiž klidná, na vzájemné dohodě kolvíef úspěšná práce.
A Renn Srb doktor Podlipná Frič Podlipný
26 article
Rečník prohlašuje proto, že jednání takové nese přímo známku strannickosti a že tím na početně slabších stranách členů sboru obecních starších bylo spácháno majorisování, ba přímo znásilnční. Po- něvadž presidium rady městské, dle zpráv řečníku zdělených, o tomto aktu nespravedlnosti mělo vě- domosť, přivádí to řečník loyálně na vědomí a dle potřeby bude mít jednání toto své důsledky. — Starosta p. dr. Srb odvětil, že nebyl od nikoho za intervenci žádán a že úplné ponechal věc, jak také slušno, stranám samým. Pan dr. Holubovsky prohlásil, že strana národní vyjednala pro sebe 12 městských radních a straně svobodomyslné ujedná- ním připadlo také 12 členů městské rady a tu bylo věcí obou stran svobadomyslných o těch 12 míst se dohodnouti. — Ze sdružení p. dra. Friče bylo sděleno, že nespočívá na pravdě tvrzení, že v radě městské nezasedají zástupcové všech stran ve sburu obecních starších existujících. Neboť kromě 12 zá- stupců strany sfaročeské jest v městské radě 9 zá- stupců svobodomyslných ze sdružení dra. Friče, 2 ze sdružení pana dra. Podlipného a 1 ze členů sboru, kteří do žádného sdružení nevstoupili. Mezi sdru- ženími svobodemyslnými před volbou do rady městské letos nebylo vyjednáváno. — Na to byl vyřízen jednací pořad schůze.
Srb Frič doktor Podlipný
27 article
V rozpravě o rozpočtu obecním na rok 1902 městský rada p. dr. Podlipný opětoval návrh na zřízení zimní, resp. krytě plovárny a aby k tomu cíli na adaptaci bývalé strojovny na Zofiné byl zařaděn do rozpočtu obnos 110.000 korun. Za tento návrh v ho- spodářské komisi přimlonval se ob. st. pan Vaniček. Rozpravy zúčastnili se pp. m. r. Jirousek, Voitl, dr. Městecký a Tereba, kteří v zásadě s návrhem sou- hlasili. Vyslovili však mínění, že záležitost měla by se přenechati soukromému podnikateli, kterému by obec určitým způsobem vyšla vstříc. Uvedeno také, že strojovna žofínská k tomuto účelu se nehosií. Návrh m. r. pana dra. Podlipného byl potom schvá- len. — Vyhověno bylo 92 žádostem za příznsní práva domovského ve smyslu zákona z roku 1806 18 žádostí bylo zamítnuto.
doktor Podlipná Jirousek Voitl Městecký Tereba Podlipný
28 article
— Akce za účelem ajednocení svobodo- myslných členů sboru obecních starších. Po ustavení nedávnými volbami doplněného sboru obecních starších poprvé mají příslušníci národní strany svobodomyslné většinu, ale s opravdovým politováním přemnozí patřili na to, kterak tato většina je roztříštěna. Dvě sdružení svobodomysiná jsou na radnici založena a řada odhodlaných pra- covníků nalezá se na rozcestí, ohlašujíc, že pro- zatím nevstoupí do žádného z obou středisk. Tento neblahý stav odstraniti a národní stranu svobodo- myslnou na radnici zeeliti, obralo si za úkol ně- kolik obecních starších, k žádnému sdružení nená- ležejících. Po úradě rozeslán byl včera všem svobodo- myslným obecním starším přípis následujícího obsahu: »Velectěný pane kollego! Prosti jsouce vší osobní ambice, chceme pokusiti se o to, aby členové sboru obecních starších, náležející straně svobodomyslné, sesťoupili se v jediný klub, a za účelem rozhovoru o tomto pokuse svoláváme schůzi pp. svobodomysl- ných členů sboru obecních starších na pondělí dne 18. listopadu o 4. hod. odp. do síně č. 28 na ra- dnici staroměstské a žádáme Vás, abyste ráčil do schůze té se dostaviti. K tomuto kroku vedou nás jedině věcné důvody, a těm pp. kollegům, kteři mnji v první řadě na mysli zájem a důstojnost strany svobodomyslné, myslíme že netřeba blíže odhodlání naše odůvodňovati. Zájem a důstojnost strany svo- bodomyslné vyžaduje, aby na radnici právě tak jednotně byla representována, jako strana národní.
národní strana svoboda
29 article
Utvořením jediného klubu však nemusí a nemá býti vyloučeno, ahy v rámci klubu zůstala nebo utvořila se menší sdružení buď podle čtvrtí nebo podle jiných kriterií. Mimo to sluší vziti spravedlivý zřetel na oblížné postavení nově zvolených svobadomyslných členů sboru, kteří přišli na radnici po rozdvojení se strany svobodomyslné, a od nichž nelze žádati, aby přidali se k jednomu nebo druhému sdružení a tak dali jednomu přednost před druhým a dělali tim soudce nad událostmi, jež jsou jim jen z povzdáli známy. To platí také o pp. členech sboru, kteří zvo- leni byli za Libeň. Předpokládajíce plným právem dobrou vůli u všech pp. kollegů svobadomyslné strany, těšíme se na účastenství všech při uvedeně poradě. V Praze, dne 12. listopadu 1901. J. Ort. dr. Nesý, Al. Vaníček. — Dle našich informací se zdarem setká se akce na svolání schůze, neboť u obou sdru- žení jeví se s lím souhlas.
J Ort doktor Nesý Al Vaníček Libeň Praha
30 article
T Češi a Slováci. »Budapesti Hírlap«, nej- rozšířenější list maďarský, přinesl ve svém čtvrtečním čísle poznovu zajímavý doklad o tom, jak vel ice sto- puje všechny zprávy, jež o Českoslovanské jednoté ve veřejnosti se objeví. Je známo, že výbor léto ná- rodní jednoty úzkostlivě dbá toho, aby nevyšloa čistě kulturní činnosti jeho ve prospěch ubohých Slo- váků do novin skoro ničeho a že obmezuje se na zprávy důvěrné, jež příznivcům svým k informaci podává. Slává se totiž stále, že Maďaři maří a kři- žují činnost jednoty českoslovanské, ačkoli tato jest tak nevinná a nikdy nevybočuje z mezí zákonitých, stanovami vyměřených, že výtek nelze jí činiti pra- žádných. Realistický denník pražský přinesl před krátkem v několika řádcích zprávičku o činnosti jed- noty, kterou některý sakademik« chtěl snad jednotě pomoci; neprozřetelně však učinil to bez souhlasu výboru jednoty, který by zajisté motivy takové pu- bíikace jinak upravil. »Budapeati Hirlap« skoro do- slovně překládá si tuto zprávičku, upozorňuje na
Čech Slovák Maďar Hirlap Budapest Hírlap
31 article
toto nové nebezpečí, jež s této strany dle Masary- kova orgánu Slovensku hrozí a navazuje k ní tento trumf: »V jakém rozměru rozšiřují agenti jednoty české knihy mezi našimi Slováky, snažil se objas- niti překvapujícími daty školní inspektor Libertiny při nejposlednější schůzi Nitranské župy, který při této příležitosti učinil toto zajímavé sdělení: Jakožto školní dozorce nemohu uznati oprávněnost výtky, ža správa naší župy neučinila ničeho proti hro zicímu panslavskému proudu. Jest známa věc, že knihy a spisy panslavského ducha, jež zvenčí pašují mezi slovenský lid, kdekoli jsem jen mohl, jsem sbírala na vozy jsem jich dal svézti na dvůr župního domu, kde byly spáleny. Ale vše je marné, protože stojíme před proudem tak silným, že nemáme sami síly, abychom s úspěchem ho překo- nali.« — Jsme přesvědčení, že tichou prací prospělo by se i v redakci rea istického denníku více než a bombasty posílanými do Zlámaných Lhot. Na zajíce
Masar Slovák Slovensko zlámaný Lhota