ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb30f410-661b-11dc-9f13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 132, place 83, work 3, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. září 1pn,
4 masthead
Čísta 250,
5 article
tele Na společnou depeši, již císařská r - drnu poslala pí. Ma e Kinlevové, došl prostřednjctvím amerického vyslanectva tot sdělení: »Dojemné osvědčení soucitu J. V. ně- meckého císaře a císařovny sděleno pí. Ma Kinlevové. Vyslanectví bylo uloženo, vysloviti jejím jmenem hluboký dík.« Z Nového Yorku, 9. září. (C.-B.) V Penn sylvanii konalo včera 200 vlaských an arehis!ů schůzi, v níž vyslovili po v d ě nad attentátem na presidenta Míac Kinleye. Včerejší chicagská schůze asi 200 soeialistů zamitla navržený projev sou citu s presidentem Mac Kinleyem. Odpůrci ná- vrhu prohlašovali, že socialisté nestárají se Kinleye, jako zástupce kapitalistické třidy, ať je v bezpečí nebo nebezpečí. Socialisté s vát u M a s s a c h u s sl e t t s měli včera schůzí v Bostoně a na ni přijali re- soluci, jež Čolgašův čin z atracuje. Z Buffala, 9. září. (C.-B.) Newy-yorský lékat Mac Burney prohlédnuv presidenta, prohlásil nenastane-li žádné náhlé zhoršení, že může pr- sident ve třech týdnech neb do měsíce opě úřad svůj vykonávati. Dostavily se opět příznak peristaltické činnosti, čímž nebezpečí zánětu po břišnice se silně zmenšilo.
ma Kinlevová Míac Kinley Mac Kinley Kinley Čolgašův Mac Burney Ma e Kinlevová Nový York Bostona Buffalo c h
6 article
Ze slovanské Riviery. (Pův. dopis »Nár. Listů-.) V Opatii, 2. září 1901. Překrásný kout světa, ta »slovanská« i viera. Na nejsevernějším zálivu moře jaderskébo uprostřed zkaménělého Krasu, příroda bohatě na- dala její pobřeží. Kol kolem vidíš jen háje vavřínů rozmarin, eypriší, oliv, fiků, palem, stoupající o modré Adrie mírně k výšinám. Celému kraj vévodí velebná Velká Učka (Monte Maggiore). A před tebou jasné, modré Jaderské moře. ohražené hornatým Cresem (Cherso), pustým Kerkem a v dáli výběžky alp winarských. Zde v tom krvtém zálivu žije svým zvláštním životem slovanská Riviera. Na jedně straně vysoko zvedá se stará Karlva, národně uvědomělá velká chor vatská občina, na druhém konci uzavírá záliv nad mořem romanticky položená Mosčenica. A uprostřed v bohaté zelení rozkládají se ob- činy, pobřežní Voloska, Veprinac, Ika, Ičičí Lovrana, jichž středem je světoznámé, nyní lá- zeňské místo Opatie (Abbazia).
Adrie Kerk Karlvo severní záliv Cres Ika Mont Ičičit Lovrana
7 article
Přírodní krásy Opatie a jejího okoli nejsou dílem novější doby. Starobylé opatství u sv. Ja- kuba, od něhož má ohec jméno, již v dávném středověku bylo sídlem mnichů, kteří o vzdělání lidu tohoto zákouti počovali. Však málo kdo něm věděl a je výhledával. Teprve roku 1882 jižní dráha vystavěla tu hotel »Quarnero« a po- čala proměňovati Opatii v lázeňské místo. Rozkvět Opatie od té doby jest veliký. N sta vil rozkládá se poděl pobřeží, překrásný park, bohaté sady, nejmoderněji vystavěné hotely a pohodlně zařízená nábřeží upoutají mocně zra cizincův Avšak s touto činností jižní dráhy dosta- vílo se i germanisování Opatie a okol. Cizinec, neznajíci národnostních poměrů Rakouska, který zejmena, neví, že za Opati rozkládá se daleko široko slovanská Istraa Chorvatsko, domnívál bý se, že nalézá se na Baltu v moři německém. Zevní ráz Opatie je úplně německý. Hotely, vily a obchody, až n nepatrné výmínky, označeny jsou nápisy něme- ckými. Poněmčování postupuje plným proudem.
Opatie Rakousko Chorvatsko
8 article
Zvláštním zákonem zemským prohilášen Opatie za lázeňské město a záležitosti i lázeňiské obstarává zvláštní »Curcomission«. Toto opatření. obmezující samosprávu obecní, pod rouškou zve- lebení mista, nebýl6 ničím jiným než prostřed- kem germanisáčním. »Cureomission« složena jest z9 zástupců vlády, jížní dráhy, majitelů hoteln a pensionů, a zástupců obce. Opatiel jest čásl obce Volosky, k níž náleží též místo Ika. Správa obce Volosky nalézá se v chorvatských rukou Starostou jest dr. Ondřej Stanger, zemský po slanec a náměstek zemského hejtmana. V Istrii vede se všude tuhý zápas o správ obecní mezi Slovany a Vlachy. Poslední pod poruje istrianskýsněm, zemský výbor ikúřady státní. Nadvládu Vlachů zejmena umožňuje zřl- zení velkých obci. K jednotlivým městům, dříve povlastěným, připojeno jest množství obcí okolních tak, aby vliv »Talianášů« rozšířil se i na celé okoli. čas zván byl vynikajícími učenci Nového světa. Ličí se nám dojmy plavby, krajin, zvláště ale velkolepých musel v Novám Yorku sbírek v Bostonu a Cambridgi. V museu v Hawar college nalezá se sbírka Šáryho, jež prodána byla věřiteli těhož za 28.000 zl. do Ameriky. »Poznáváme,« praví autor, »že ve víru den- ního života i v dostizích po jmění neutuchá zde v Americe smysl pro vědu a že i laikové, třeb sami neměli času s vědou se zabývat, přece po- važují za svou povinnost podporovat vědecký pokrok.« Obecenstvo ostatně mohlo se v museu pře- svědčiti, jak plodná byla cesta do Ameriky, kd koupí a výměnou získána celá řada živočichů zkamenělin, fotografií a j., jež vřaděny budou do sbírek ostatních.
doktor Stanger Vlach Talianáš Šáry Istria Nova York sbírka Boston Cambridge Hawar Amerika Slovan Volosky
9 article
Mladým našim přírodozpytcům radí se dů tklivě naučiti se anglickému jazyku: »málo co prospělo mně v mé působnosti tak, jako znalost jazyka anglického«. Na banketu prof. Osbornem ke cti českého učence pořádaném pronesl Frič mezi jiným »Na své cestě seznal jsem sbírky palneontologické ve Spojených státech a naučil se vážiti si pokro- čilého směru, jakým jsou pořádány, podávajíce doklady k theorii descendenční. Doufejme, že i toto sblížení s učenci Nového světa prospěje vědě palaeontologické. « — Cestopis ukončují některé črty z novéh datum z cesty po Italii; z Neapole, Capri z Říma, Nízzy a Monaka. V Monaku kníže Albert, vynikající badatel buduje nové museum pro oceanografii na strmém svahu skály; zde budou též četné pracovny pro učence a rozsáhlé místnosti pro akvaria. A pro- vádí nás autor poutěmi svými během půl stoleti vždy za účelem obohatiti vlastní zkušenosti tím prospěti budoucí generaci přírodozpytcův zvláště národnímu museu českému. Hle, prostředek, jak udržeti si sílu vždy zvěží a mysl pružnou.
profesor Osborn Frič Albert spojený stát Neapol Capri Řím Nízza Monako
10 article
V tomto zápasu s Vlachy ani se nepozoruje nebezpečí sofficiální rakouské germanisaco«. Jinak by nebylo lze vysvětliti, proč obecní správa ve Volosce trpí tolo poněmčování Opatije a tento německý nátěr a proč zástupci obce v »kurkomisi«, jichž je mezi 15 členy pět nimž náležejí osvědčení vlastenci chorvatští, ani se neozvou, když sl. »Curcomission« úřaduje pouze po německu, vydává své vyhlášky pouz po německu atd. Mocným fedrovatelem poněmčování byl jižní dráha, která zřídila t. zv. »Curanstalten«. Nyní je má v nájmu mezinárodní společnost spacích vagonů, která ovšem nezná též jiného jazyka než německého. Také slavné úřady státní domnívají se, že tu nejsou pro domácí lid. D- kazem toho jest, že vyhlášky sl. c. k. inspekce přistavní jsou jen německé a vlaské, že n budovách úřadních jen tu a tam na místě pod- řízeném objeví se vedle němčiny i jazyk chor- vatský. olenhi K udržování německého rázu přispívá dále invase německých hótelierů, nájemeů pensionů a obchodníků z Vídně, Štyrského Hradce, Ce- lovce atd. Domácí lid příliš ochotně přenechává tučný výdělek lázeňských sesón cizineům Většina budov v Opatii (tedy i většina vili) jest majetkem chorvatským; najaty je mají ale Něm nebo renegáti.
Vlach Vídeň Štyrský Hradec Ce Německo
11 article
Zvláštní úkaz, že Němci, kteří žádají o každého, kdo žije mezi nimi, aby osvojils jejich jazyk a splynul s nimi, přijdou-li do slo- vanského kraje, nejen nenaučí se jazyku domá- címu, nýbrž vnucují svůj jazyk i domorodému obyvatelstvu a projevují ostentativně nevážnost svou k jazyku obyvatelstva, mezi nímž žijí. Stará chyba slovanská, slabost a povolnost, jim to ovšem umožňuje. Avšak vzdor tomuto nátěru německému jest Opalije obeí ryze slovanskou. Právě pro- váděly se zápisy do škol. Do školy chorvatské v Opatii zapsáno 126 dětí; do školy vlask vdor úsilovné agitaci pouze 28 dítek. Mimot jest zde ovšem také soukromá německá škola, kterou navštěvují zvláště děti přistěhovalých cizinců.
Němec
12 article
Chorvatští vlastenci poznali, že jedině školou možno položiti pevný základ k národnímu uvě- domění. Zápasy o školy jsou nyní v Istrii na denním pořádku. Zemské školní úřady ovšem ochotně zřizují školy vlaské a německé a činí školám chorvatským největší obtíže. V městě Volosce, téměř ryze chorvatském, jest jen škol vlaská. Již 5 let usiluje obec o školu chorvat- skou, ale marně; úřady odkazují na chorvat- skou školu v Opatiji, která tvoří s Voloskou jedinou obec. Proto odhodlali se Chorvaté k svépomoci. Družstvo sv. Cyrilla a Methoděje zři- dilo právě ve Volosce soukromou chorvatskou školu; při zápisu dnešního dne provedeném, při- hlásilo se do vlaské veřejné školy 25 děuí, do chorvatské soukromé však hned první den 74 dětí. A úřady školní tvrdily, že ve Volosce školy chorvatské zapolřebí neníl Jedině národní výchovou mladé generace odstraní se smutně zjevy nedostátečně národní hrdosti Slovanů na pobřeží Adrie. V poslední době staly se v tomto směr utěšené pokroky. Na všech občinách zakládaj se čitalonice a národní domy. Jak velebně na př- vítá vás na vysoké skále snárodní dom« v Karlvě v jejímž obvodu, ve Špinčičích, narodil se mil přitel náš a poslanec říšský Věkoslav Špinčič Věkoslav Špinčič jest apoštolem svého lidu žije v Opatiji a jest střediskem národního ruchu. V Opatiji má i čtenářský spolek »Zora« svůj vlastní dům, ale je skryt, jako vůbec živel chor vatský. Nájemce místnosti hostinských a kavár ních pouze německou firmou svého »Café Cen tral« označuje se cizincům. Na slovanské rivieře na nejvýš zapotřeb jest dostatek národně uvědomělé, energické intelli gence.
Voloská Chorvat Cyrill Methoděj Adrie Istria Voloska Opatiji národní dom Zora
13 article
»Talianášská« propaganda bojuje penězi. vydržuje v Opatiji zvláštní »ehorvatský« list demoralisuje národně lid odvislý a neuvědomělý a jen tak jest možno, že krásná Lovrana, V prinac, Ičičí — ryze chorvatské obce — mají správu vlaskou. V Opatiji a Volosce jsou již zdravé po- čátky k nápravě. Chorvatští vlastenci vyslovíl přání, aby se zde usadili češti obchodníci průmyslníci, kteří by najisto valně přispěli svou rozhodností ke změně poměrů. Malá česká kolonie tu je. Kapelník lázeňské kapely p. Boh. Frisek jest její duší. Jeho vila »Melanie«, překrásně položena u moře, je vždy přijemným útulkem českých hostů. . Lázeňská kapela záleží většinou z českých hudebniků- Jak často při denních koncertech v sadech slv- šíme zvuky hudby Smetanovy, Dvořákovy. Rozkošného a i skladeb kapelníka Friska. Češi naleznou zde lid dobrý, přátele věrné, pravé srdce slovanské. Třeba jen, aby naši lidé vždy jako Češi vystupovali. Zejmena české rodiny, které po dobu letní vyhledávají pobyt u moře aneb v Alpách, měl by sem zavítati. Všcobecný stesk, že Němei porušují naproti českým hostům i zásady po- hostinství, měl by býti příčinou, aby obrátil se- proud výletní do krajin slovanských.
Lovrana Melanie Smetanův Dvořákův Rozkošný Frisk Čech Němei Opatiji Alpy Voloska
14 article
Zde na pobřeží Adrie všecko naleznete. Daleké cesty na hory, překrásně rozhledy, mě- nivé, mnohem zajímavější moře, než je na se- veru. O pohodlí v Opatii je vzorně v každém směru postaráno a na rozdíl od Baltu strava našim českým požadavkům úplně vyhovující zdravá pramenitá voda, která vodovodem z Velké učky do celé obce se rozvádí. Maďaři již dávno ocenili krásy a pohodl Opatie a proto zejmena v měsících letních slyšíš zde téměř jen zvuky »líbezně« maďarštiny. Ovšem že to podporuje báječně levná jizda po dráze do Rěky, odkud za tři čtvrti hodiny parníkem lze se dostati dol O patie. Pobyt českých lázeňských hosti zejmena brzo by přispěl k tomu, aby domácí obyvatel- stvo, které němčiny uživá k vůli cizincům, ja- zyku svému ve veřejnosti zjednalo plnou plat- Jak radostně zajiskří oko Chorvata, který s tebou mluví německy, jakmilo uslyší slov české. Čech svým jazykem úplně se tu do- rozumí. V užívání slovanských jazyků mezi obyva- telstvem pobřežním jest velký vychovatelsk moment. Lidě, kteří posud byli nuceni uži vati v obchodu jazyka německého neb vlaského nost.
Adrie Maďar Chorvat Čo Balt Rěky
15 article
Boh. Bauše. jako jazyka dorozumivacího, poznají, že i jazyk slovanský jest k tomu způsobilým. Ovšem, že i vlastencům chorvatským na- stává mnoho práce. Ale již dnes měla b obecní správa ve Volosce všechny veřejné cesty místa a důležitá zařízení označiti jazykem chor- vatským. Jen trochu více odhodlání a povn vůle. — Uprostřed velkolepých hotelů a vil jižn dráhou postavených na pokrají nádherného »lá- zeňského« sadu u samého moře krčí se starý opatský kosteliček, z něhož hlaholí kolem jdou- eím hostům lázeňským dojemné zvuky staro- slovanské bohoslužby, Krči se, krčí jako ten chorvatský živel posud v Opatii — avšak, jako nebylo možn kostelík ten odstranit z nejkrásnějšího “ místa Opatie, tak i živel, chorvatšký trvá, zmahá se a nebude to dlouho trvali a zmohutní tou měrou, že bude vládnoucím na pobřeží aže bude pak lze plným právem mluviti o »slovan- ské Rivieře. Jako na jedné straně chorvátská Karlea chrání tuto slovanskou rivieru, tak na druhém konci v Mosčenici zřízena nová bašta chorvat ská k obraně její. Zakoupen starý hrádek kní žat Montecucoli a zřízen z něho »národn dome v Mosčenici. Velebně pohliží starý kastel na záliv opatijský. S verrandy přehlídneš tct zápasiště národní na moři. Dne 24. srpna 1901 národní dom« mosčenický odevzdán byl veřej- nosti. S tisíci hlav lidu chorvatského byli jsm přítomní i my. Z verrandy do dálného moř zaznívala naše národní hymna, dojemně zapěná dívkami chovatskými. Lid s jásotem vítal Čechy.
Bauše Čecho Krč
16 article Byl to překrásný večernl ole
Byl to překrásný večernl ole V sobotu dno 31. srpna 1901 shromáždi se Čechové v Opatiji meškájíci téměř plným počtem. Byli přitomni dr. Herold s chotí, dr. Kabeš, advokát z Prahy s rodinou, dr. Šikl z Plzně s rodinou, řed. Jirásek z Libně s chotí, kustod Borovský s rodínou, účetní Záhor a ne- unavný kapelník Frišek. K podnětu dra. He- rolda usneseno uspořádati na druhý den pro- jíždku po moří při svitu měsíčním na zvláštní lodi na počest zdějších ehovatských vlastenců. Kapelnik Frisek ihned ochotně provedí veškeré přípravy. V přístavu opatijském objevil se o 8. hodině večer velký parnik »Ungaro-Croaty« »Stefanie«, ozářen lampičkami a lampiony. Na palubě sbro- mázdili so. češti lázeňští hosté, chorvatští vla- stenei, zpěvácký spolek zdejší SLovor« a lázeř- ská kapela. Za zvůků národních píšní a voláni »Slávy« a »Živio« opustil parník přístav opatij ský před zraky udiveného obecenstva a plul po tiché hladině mořské poděl cetého pobřeží Kvar- nery. Zpěvy »Lovora« střidaly se s hudební produkci kapely lážeňské. Společnost velice ani- movaná pěla národní české písně. Loď v tiché noci vzbüdila záhy pozornost celého pobřeží. Z Iky, Lovraný, Dragy Mosče- nice slyšeti bylo volání slávy a živio a zapáleny byly tam pochodně. Jen v Lovraně na přisiavu několik Tal našů začalo pískat a řvát; byla to demonstrace úplně pochybená. Loď dojela až na samý konoc zálivu k ves- ničce Bersecu, položené na vysokém návršt.
Čecho doktor Herold Kabeš Šikl Jirásek Stefanie Mosč Opatiji Praha Plzeň Libeň He Kvara Ica Lovraný UngaroCroata
17 article
Tamější »župník«-farář slavil právě své jmeniny Loď se zastavila a oslavenci, chorvatskému pa- triotu, způsobeny ovace. Zpáteční jízda byl triumfální. Obyvatelstvo pobřežní dovědělos o národní lodi a na všech stranách máváno bylo hořícími pochodněmi a loď akklamována. U Mosčenice zavládlo ticho a posl. Spinčié ujal se slova, aby poděkoval Čechům za tento po- vzbuzující večer, a aby nás ubezpečil věrné lásky a oddaností Chorvatů i Slovinců v Istře. Vzletná řeč jeho vzbudila velké nadšení. Chor- vaté provolávali slávu Čechům a dru. Heroldovi, Češi slávu Chorvatům a posl. Spinčičovi. Na to odpověděl jmenem Čechů dr. Herold řečí plně síly a odhodlání. Nový jásot na lodi. A tak znovu utvrzena totožnost cilů a tužeb i tofož- nost zápasů, které vedou Slované na severu i jihu. Byly to okamžiky velebné, mohutné. Nové přátelské svazky uzavřeny, staré utuženy. A z břehů lázeňských obyvatelstvo zbožně na- slouchalo velebným zvukům písní českých chorvatských, netušťe ani, eo na lodi se děje. Po třihodinné plavbě mořské vrátili jsme se domů, rozradostněni a šťastni. Výlet způsobil velký rozruch. Všeobecně uznáno, že loď poskytovala velkolepý pohle z břehů a hosté cizích národností litovali, že nemohli býti přítomni. I zdejší německý »Tag- blatt« o tomto improvisovaném výletu přinesl sympatický článek. Bylo to poprvé, kdy lázeňští hosté vstou- pili v přísný, oficiální styk s chorvatskými pa- trioty Kvarnera. V národním ohledu učiněn skutek záslužný. My čeští účastníci nikdy nezapomenem tohoto večera na sslovanské riviéře«.
Čecho Chorvat Čech doktor Herold řeč Slovan Istra Chor
18 article
Politické zprávy domácí. Úhrnný výsledek selských voleb do haličského sněmu. Dne 5. t. m. zvoleni do zemského sněmu v selských obeích haličských: 50 kandidátů polské vládní strany, 2 polští lidovci (Kremp a Stapinský), 4 členové mazurského »Chlop- ského spolku« (Kramarčík, Potoček, Šved, Žar- decký), 3 stojalovčíci (Stojalovský, Sokolyševský, Šajer), 13 poslanců ruských a kromě toho kněz Vilčkěvič a notár Guza, kteříž kandidovali na svůj vrub. Polská šlechticko vládní ( stančíkovská strana dobyla 6, vlastně 8 mandátů, připočtou-l se k ní Guza a Vilčkěvič. Polská lidová strana prohrála šest mandátů. Stojalovčíci dobyli 3 mandátů (připočteme-li k nim kněze Špondera)i v minulém zasedání zastupoval ji jediný Stoja- lovský. Mazurský »Chlopský spolek« ztratil dna mandáty, jmenovitě propadli Data a Vařecha, za něž zvoleni stančíkovci. Rusové měli v po- sledním zasedání 15 poslanců, nyní budou mí jen 13. Ztratili tedy dva mandáty. Nových okresů Rusové dobyli šest, jmenovitě Ravu Ru- skou, Twiku, Stryj, Žolkvu, a šest starých pro- hráli: Kaluš, Kolomyju, Podhajce, Přemyšl, Sňatýn, Sokal, Tolmac a Židačov. Jako novi poslanci vejdou do sněmu: Plocký, Guza, kněz Křementovský, dr. Vuřt, hr. Tyškěvič, Roma Puzina, kněz Šponder, Stapinský, Vujnovský. Edmund Litynský, hr. Mycelský, Vlodek, Ba rabaš, Gec, Tračevský, Hnojinský, kněz Vilčkě- vič, pravoslavný duchovní Bolačevský, Čaj- kovský, dr. Mohylnický, Bal, Šajer. Trusko- leský, Mojsa, Krajinský, Gurik, Urbanský, hr. Bavorovský, Glidžuk, Skolyševský, Čenský, dr. Korolj, Pavlikovský a Agopsovič. Z kandidátů šlechtických propadli: Potvorovský v Bohorod- čanech, Třeceský v Krosně, Ramult v Lěsku. Tarosevič v Roliatýně, hr. Karel Dědušický v Stryji, Bronislav Osuchovský v Turcí a Jan Dučiminský.
Kramarčík Potoček Šved Žar Šajer Rus Podhajc Sňatýn Sokal Tolmac Židačov Křementovský doktor vuřt Rom Puzin Šponder Stapinský Vujnovský Litynský Vlodek Gec Tračevský Hnojinský Vilčk Mohylnický Bala Truska Urbanský Čenská Korolj Pavlikovský Agopsovič Dědušický Osuchovský Dučiminský Twika Stryj Přemyšl Roliatýn Turce Stojalovský Sokolyševský Kolomyja
19 article
Slováci v činné oppostcí. Svatomartinské »Národní Noviny« ozna- mují, že slovenská národní strana ustanovila se zúčastniti se činně nastávajících voleb do sněmu uherského. V každém slovenském volebném okresu vystoupí jako kandidát poslanectví při- vrženec národní strany anebo, kde by sám okres muže takového kandidoval, bude tohoto kandidáta podporovati všemi silami. Va těch slo- venských volebných okresech, kde národní slo- venský nevystoupí, ústřední výbor doporučo- vati bude voličům takové kandidáty, kteří svou dosavadní působností buď se jesí dost ochot- nými vyhověti spravedlivým žádostem nemaďar- ských národností, aneho takové, kteří v té pří- čině poskytnou dostatečnou záruku. etl z českého Slezska. Němečtí akademikové v Téšíně uspořádali bývalému řediteli reálných škol p. Januséhkovi na rozloučenou komers, na kterém úřadně bylo stvrzeno, že p. Januschke na těšinské reálce provozoval německou propagandu. Pan Demel, purkmistr města, děkoval odstupujícímu řediteli za to, že na reálné škole za něho panoval ně- mecký duch, a sliboval, že tak bude i příště. Januschke odpovídaje pravil, že »š kola re- álná jako vyšší škola německá m povinnost podporovati němectvíe
Slovák Demel Virginie Slezsko Téšín národní novina slovenský národní strana
20 article
Episoda z halických manévrů. Lvovský »Předsvit« vypravuje následujíe episodu z halických manévrů. V noci dne 25. srpna okolo 12. hod. po ručík 14. pluku dragounů H. K. povolal do své jizby hospodáře domu, kde byl ubytován, Vasi- lija Kobzana, a nejprvé jej častoval“ vodkóu potom mu nabízel 4 K za panenskou čest jeho dcery, a když Vasilij Kobzan dal se do láteření pro takový návrh, důstojník snažil se jej uchlá- choliti tak, že učiněnou nabídku přenesl na dív- činu matku. Když chlop ještě více se rozzuřil, důstojník pohrozil mu revolverem. Na chlopa to neúčinkovalo. Důstojník nabil revolver 4 kul- kami a poručil chlopovi, aby se postavil na tři kroky od něho. Chlop neposlechl a držel se těsně vedle důstojníka, čímž zachránil svůj živo. Poručík výstřelil všecky čtyři rány, ale netre fl. Než nabil po druhé, sedlák utekl a s rodinou pevně se zavřel. Jsme žádostivi, jaký bude další osud tohot statečného syna Marsova.
H K Kobzan Marsův
21 article
Nedovolují slovanského obřadu. Hrvatské« oznamují ze Šibeníka v Dal macii, že mezi tamním občanstvem pozoruje se velká nespokojenost, jejíž příčinou je, že biskup Zanoni zakázal čtení staroslovanské mše v tam- ním sborovém chrámě. Nespokojenci chystají se přestoupiti k vyznání řecko- katolickému. Jednání dalmatských katolickych biskup ve příčině staroslovanské mše je skutečně hodno odsouzení. Protože katolická mše ve sťaroslo- vanském jazyku je papežem Lvem XIII. dovo- lena, biskupové nemají tomu o své újmě brániti. Zbraňováním neposlouží autoritě papežově vtisknou jednání celé katolické církve se Sl - vany péčeť neupřímnosti. Chyba jest ovšem v tom, že dalmnatští Chor- vaté v porůzných bojích za staroslovanskou mši zůstávají při planých hirozbách a nejsou dosta- tečně podporováni ani od Chorvatův, ani od blízkých Slovincův, ani od Čechů, ani od Po- láků, kteří vesměs mají na staroslovanský obřan právo, přiznané jim papežem Lvem XIIl. Jestliže katoličtí biskupové ještě za život Lva XIII. takto nohama šlapou jeho »grande munus«, co s ním bude po jeho smrti? Proč katolické duchovenstvo české necháp se této příležitosti, aby učinilo krok, před kterým by i jeho odpůrce musil smeknouti a uznati jej za národní?
Zanoni dův len Chorvatův Slovincův Čecho Lev XIII
22 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. zárí. Z Bosny a Hercegoviny. Bosna a Hercegovina jsou Rakousko Uhen- skem okupovány a podle smlouvy berlínské mají sultánu býti navráceny, až tam bude zaveden pořádek. To arci je lhůta velmi neurčitá. z tím ale suverénem vokupovaných zemích zůstává sultán. Sultán je kromě toho církevní hlavou všeho muslomanského světa. Muslomanskému obyvatelstvu bosensko-hercegovskému až dosu nebylo bráněno, aby při výročních příležitostech vzdávali sultánovi poctu jako svému padišachu i kalifovi. Nedávno oslavili výročí sultánova nastolení. To již nezůstalo pro ně bez ná- sledků. Z Brčky o tom píšou: Zdejší statkář Ibra- him Glinac obdržel expressně obsílku k okres- nímu soudu. Tam se naň obořili, proč osvětli svůj dům ve výroční den sultánova nastolení. Tázaný odpověděl: Já sultána Abdula Hamida chána ctím jako svého kalifa a není té moci která by mne od něho odtrhla. Dostal pokuty 200 K. Ibrahim Glinac hned zaplatil, řka: Na slávu Abdula Hamida chána není mi to mnoho.
Hamid Dostal K Glinac Praha Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Rakousko Ibra
23 article
Po něm přišel na řadu Abdul effendi Zairovič — dostal pokuty 100 K, dále Ibro Sadikovi — 100 K, Husejn aga Ratič — 100 K a ještě mnoho jiných. V Modriči v den výroči sultánova přihodilo se, že Ali beg Kodigovič dal vztýčiti na džamiji prapor. Ale jiný mohamedán, Osman beg, dal nějakému člověku 2 zl., aby ten prapor strhnul. Člověk už prapor odnášel, když ho jiní dopadli, stloukli a prapor zase na džamii vyvěsili. Na to Ali beg podnikl útok na dům Osmana bega vyvlekl jej ven a přede všemi lidmi jej popli val. Osman beg udal to žandarmerii, jež proř poslala jednoho muže, aby jej přivedl. Ali bep prohlásil: »Půjdu, ale jen jako junák, jen s puškou v ruce!« Když mu žandarm marn vysvětloval, že se tak nezatýká, odešel a při vedl si posilu. Žandarmové postavili se kolen domu Ali begova, ale než se nadáli, sami byi obklíčeni zástupem asi 100 mohamedánů. Polo- žení bylo hrozivé. V kritickém okamžiku přišel okresní komissar, poručil žandarmům odejíti a mohamedánům domlouval, až je upokojil.
Sadiek Husejn Ratič Al Kodigovič beg bego bep begův
24 article
Carovy cesty. Německé loďstvo s Vilémem v čele stane 10. září u Zoppotu. 11. září přibude cara Vilém II. pojede mu na »Hohenzolleru« vstříe. Po té odbude se gdanská přehlídka loďsiva před earem Carská vachta zakotví a caru před- stavení budou admirálové a velitelé lodí. Na to provede se manévr lodstva před carem. 12. záři bude pokračováno ve cvičení loďstva před oběma panovníky. 13. záři po závěrečném manévru car opět odpluje do Dánska, Vilém II. vrátí se přes Noufahrwasser do Gdanska. Na nčmeckou půdu car vůbec nevstoupí. V málo dnech po návratu do Fredensborgu od- pluje čar do Dunkerku, kam 18. t. m. přibude. Ve Francii konají všeobecná opatření pro bez- pečnost carovu. Znepokojeni byli prý již před několika dny sdělením petrohradským, že pře krátkou dobou zmizelo z Ruska několik pode- zřelých anarchistů. Z několika francouzských měst přibyli policejní ředitelé do Paříže, aby přispěli k pátrání po tom, zdaž někteři z míst jejich zmizelí anarchisté odebrali se do Dunkerku neb do Compiěgne.
Carův Vilém Vilém II Dánsko Fredensborg Dunkerk Francie Rusko Paříž
26 article Volební ruch.
Volební ruch. z městského úřadu ve Vršovicích. Seznam voličů pro volbu poslance do sněmu zemského ke dni 8. října t. r. ustanovené jest od dnešního dne počinaje při městském úřadě k volnému nahlédnutí vyložen. Námitky proti se- znamu tomu podati lze v nepřekročitelné 14denní lhůtě ode dne dnešního počínaje pří městském úrřade. Z Hořovic. Dne 8. t. m. konali důvěrníci národní strany svohodomyslné za okres hiofo- vický schůzi, v niž byl pro nastávajíci zemské volby za kandidáta poslanectví jednomyslně přijat Jo sef Mareš, rolnik ve Zdicich. Z Březnice. Z podnětu městské rady v Blatné byla dne 8. září t. r. svořána staröstou p. Mí. Tomkem do zasodací smně městské rall- nice v Březníci schůze voličů, k níž pozvána byla zvláště živnostenská společenstva“ mfstnli. Schůze byla vzhledem ke krátké přípravné době dosti četně navštívena. Po uvítání přítomných panem starostou převzal předsednictvi náměstek p. Havlíček, kterýž vyličiv účel schůze udél slovo městskému tajemníku pan Konrádu Traxle- rovi. Týž v krátkých rysech naznačil separati- stické vystupování strany agrární proti stavům všem a všem stranám národním vůbec. Označil toto jednání za nerozvážné, pochybené, zájmy národa poškozující, zejmena v době tak vážné. i vyzval přítomné, aby boji, Stranou sigrární vy- volanému, s otevřeným hledím čelili a věrni starým národním zásadám vítězně jej provedli.
Mareš Tomek Havlíček Traxl Vršovice Hořovice Březnice Blatná
27 article
Proti rozkladným anahám jednotliveů vystoupit má kazde vlastenec, zejmenukdra—vákt,— te rozvážné rolnictvo nejde s tak zvanýmí egrár- niky, nýbrž poctivě vytrvá v jednotném táboře národním. Vývody tyto byly provázeny souhlásém. Zvoleno pak 12důvérníků pro schůzi na den 15. září t. r. do Blatné svolanou a uloženo jim, aby přičinili se o zvolení poslance, kterýží bez- výminečně se zaváže, že v piříp acdlě zi vo- leni vstoupí do klubu poslanců nářodní strany svobodomyslné. Z Mladé Boleslavi. Í (Zvl. tel. » N. L«) Městáká rada se usnosla v dnešní schůzi požá- dati opět dosavadního svého poslance dra. Va- clava Škalrdu v uznáni jeho velikých zásluh aby opětně přijal kandidaturu za zdlejší okre do zemského sněmu. Dále prohlásila svůj souhlas s kandidaturou pana dra. V. Škardly následující společenstva: obchodnií gremium, společenstvo krejčí, společenstvo obuvníků, společenstvo stavebníků, spole- čenstvo kovopracov'nikiů, spole- čenstvo hostinských, řezníků a pe- kařů a společenstvo různých ře- me se l, vesměs jednohlasně. Z Nových Benátek. Důvěrníci národní strany svobodomyslné z okresu benáteckého se usnesli za souhlasu zástupců města Nových Be- nátek navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm království českého za okresy novobenáte- cký a nymburský pana Josefa Šulce, rolníka a okresního starostu v Jiřiefeh, dosavadního svého zemského poslance.
N L Městákat Šulc Blatná Mladá Boleslav Virginie Nová Benátky Nová Be
28 article
Z Lysé nad Labem. Důvěrníci národní strany svobodomyslné jakož i zástupcové,, měst- ské rady v Lysé nad Labem souhlasí s kandida- turou pana Josefa Šulce, rolníka v Jiřicích a okresního starosty novobenáteckého. Z Chrudimi. Důvěrníci národní strany svobodomyslné v Chrudimí usnesli se ve schůzi své dne 6. září konané jednomyslně na návrhu, by pro mandát sněmu království českého za měst- skou skupínu Chrudim a Heřmanův Městec kan- didován byl dosavadní poslanec pan JUDr. Karel Pippich, advokát v Chrudimi. Z Brandýsa nad Labem. Důvěrníci ná rodní strany svobodomyslné v Brandýse nad Labem navrhují za kandidáta poslanectví pro sněm království českého dosavadního svého po slance pana Ervína Špindlera, říšského po slance a starostu města Roudnice nad Labem. Z Vysokého Mýta. Důvěrníci národn strany svobodomyslné z měst Vysokého Mýt a Hlinska usnesli se shodně se zástupcí měs Skutče jednomyslně navrhnouti za kandidáta po slanectví na sněm království českého svého de savadního zástupce pana prof. dra. Jaromin Čelakovského. Ze Skutče. (Zvl. tel. »N. L.«) Voličoe a důvěrnící národní strany svobodomyslné trv na kandidatuře p. prof. dra. Čelakovs kéh do sněmu král. českého. — Petrus, str Z Domažlic. Ve shodě s důvěrníky v městě Klatovech usnesli se důvěrníci národn strany svobodomyslné v Domažlicích navrhnoui za kandidáta pro nastávající volby do sněmu zemského pana MUDra. Al. M ašk a, starostu v Klatovech. Městská rada domažlická návrh te rosta.
Šulc JUDr Pippich Špindler profesor doktor Jaromin Čelakovský Petrus Mudra Lysá nad Labe Jiřice Chrudim Heřmanův Městec Brandýs nad Labe Roudnice nad Labe Vysoký Mýto Hlinsko Skuteč Domažlice Klatovy