2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
tele
Na společnou depeši, již císařská r -
drnu poslala pí. Ma e Kinlevové, došl
prostřednjctvím amerického vyslanectva tot
sdělení: »Dojemné osvědčení soucitu J. V. ně-
meckého císaře a císařovny sděleno pí. Ma
Kinlevové. Vyslanectví bylo uloženo, vysloviti
jejím jmenem hluboký dík.«
Z Nového Yorku, 9. září. (C.-B.) V Penn
sylvanii konalo včera 200 vlaských an
arehis!ů schůzi, v níž vyslovili po v d ě
nad attentátem na presidenta Míac Kinleye.
Včerejší chicagská schůze asi 200
soeialistů zamitla navržený projev sou
citu s presidentem Mac Kinleyem. Odpůrci ná-
vrhu prohlašovali, že socialisté nestárají se
Kinleye, jako zástupce kapitalistické třidy, ať je
v bezpečí nebo nebezpečí.
Socialisté s vát u M a s s a c h u s sl e t t s
měli včera schůzí v Bostoně a na ni přijali re-
soluci, jež Čolgašův čin z atracuje.
Z Buffala, 9. září. (C.-B.) Newy-yorský lékat
Mac Burney prohlédnuv presidenta, prohlásil
nenastane-li žádné náhlé zhoršení, že může pr-
sident ve třech týdnech neb do měsíce opě
úřad svůj vykonávati. Dostavily se opět příznak
peristaltické činnosti, čímž nebezpečí zánětu po
břišnice se silně zmenšilo.
ma Kinlevová
Míac Kinley
Mac Kinley
Kinley
Čolgašův
Mac Burney
Ma e Kinlevová
Nový York
Bostona
Buffalo
c h
6
article
Ze slovanské Riviery.
(Pův. dopis »Nár. Listů-.)
V Opatii, 2. září 1901.
Překrásný kout světa, ta »slovanská« i
viera. Na nejsevernějším zálivu moře jaderskébo
uprostřed zkaménělého Krasu, příroda bohatě na-
dala její pobřeží. Kol kolem vidíš jen háje vavřínů
rozmarin, eypriší, oliv, fiků, palem, stoupající o
modré Adrie mírně k výšinám. Celému kraj
vévodí velebná Velká Učka (Monte Maggiore).
A před tebou jasné, modré Jaderské moře.
ohražené hornatým Cresem (Cherso), pustým
Kerkem a v dáli výběžky alp winarských. Zde
v tom krvtém zálivu žije svým zvláštním životem
slovanská Riviera. Na jedně straně vysoko zvedá
se stará Karlva, národně uvědomělá velká chor
vatská občina, na druhém konci uzavírá záliv
nad mořem romanticky položená Mosčenica.
A uprostřed v bohaté zelení rozkládají se ob-
činy, pobřežní Voloska, Veprinac, Ika, Ičičí
Lovrana, jichž středem je světoznámé, nyní lá-
zeňské místo Opatie (Abbazia).
Adrie
Kerk
Karlvo
severní záliv
Cres
Ika
Mont
Ičičit Lovrana
7
article
Přírodní krásy Opatie a jejího okoli nejsou
dílem novější doby. Starobylé opatství u sv. Ja-
kuba, od něhož má ohec jméno, již v dávném
středověku bylo sídlem mnichů, kteří o vzdělání
lidu tohoto zákouti počovali. Však málo kdo
něm věděl a je výhledával. Teprve roku 1882
jižní dráha vystavěla tu hotel »Quarnero« a po-
čala proměňovati Opatii v lázeňské místo.
Rozkvět Opatie od té doby jest veliký. N
sta vil rozkládá se poděl pobřeží, překrásný
park, bohaté sady, nejmoderněji vystavěné hotely
a pohodlně zařízená nábřeží upoutají mocně zra
cizincův
Avšak s touto činností jižní dráhy dosta-
vílo se i germanisování Opatie a okol.
Cizinec, neznajíci národnostních poměrů
Rakouska, který zejmena, neví, že za Opati
rozkládá se daleko široko slovanská Istraa
Chorvatsko, domnívál bý se, že nalézá se na
Baltu v moři německém. Zevní ráz Opatie je
úplně německý. Hotely, vily a obchody, až n
nepatrné výmínky, označeny jsou nápisy něme-
ckými. Poněmčování postupuje plným proudem.
Opatie
Rakousko
Chorvatsko
8
article
Zvláštním zákonem zemským prohilášen
Opatie za lázeňské město a záležitosti i lázeňiské
obstarává zvláštní »Curcomission«. Toto opatření.
obmezující samosprávu obecní, pod rouškou zve-
lebení mista, nebýl6 ničím jiným než prostřed-
kem germanisáčním. »Cureomission« složena jest
z9 zástupců vlády, jížní dráhy, majitelů hoteln
a pensionů, a zástupců obce. Opatiel jest čásl
obce Volosky, k níž náleží též místo Ika. Správa
obce Volosky nalézá se v chorvatských rukou
Starostou jest dr. Ondřej Stanger, zemský po
slanec a náměstek zemského hejtmana.
V Istrii vede se všude tuhý zápas o správ
obecní mezi Slovany a Vlachy. Poslední pod
poruje istrianskýsněm, zemský výbor ikúřady
státní. Nadvládu Vlachů zejmena umožňuje zřl-
zení velkých obci.
K jednotlivým městům, dříve povlastěným,
připojeno jest množství obcí okolních tak, aby
vliv »Talianášů« rozšířil se i na celé okoli.
čas zván byl vynikajícími učenci Nového světa.
Ličí se nám dojmy plavby, krajin, zvláště ale
velkolepých musel v Novám Yorku sbírek
v Bostonu a Cambridgi. V museu v Hawar
college nalezá se sbírka Šáryho, jež prodána
byla věřiteli těhož za 28.000 zl. do Ameriky.
»Poznáváme,« praví autor, »že ve víru den-
ního života i v dostizích po jmění neutuchá zde
v Americe smysl pro vědu a že i laikové, třeb
sami neměli času s vědou se zabývat, přece po-
važují za svou povinnost podporovat vědecký
pokrok.«
Obecenstvo ostatně mohlo se v museu pře-
svědčiti, jak plodná byla cesta do Ameriky, kd
koupí a výměnou získána celá řada živočichů
zkamenělin, fotografií a j., jež vřaděny budou
do sbírek ostatních.
doktor
Stanger
Vlach
Talianáš
Šáry
Istria
Nova York sbírka
Boston
Cambridge
Hawar
Amerika
Slovan
Volosky
9
article
Mladým našim přírodozpytcům radí se dů
tklivě naučiti se anglickému jazyku: »málo co
prospělo mně v mé působnosti tak, jako znalost
jazyka anglického«.
Na banketu prof. Osbornem ke cti českého
učence pořádaném pronesl Frič mezi jiným
»Na své cestě seznal jsem sbírky palneontologické
ve Spojených státech a naučil se vážiti si pokro-
čilého směru, jakým jsou pořádány, podávajíce
doklady k theorii descendenční. Doufejme, že
i toto sblížení s učenci Nového světa prospěje
vědě palaeontologické. « —
Cestopis ukončují některé črty z novéh
datum z cesty po Italii; z Neapole, Capri
z Říma, Nízzy a Monaka.
V Monaku kníže Albert, vynikající badatel
buduje nové museum pro oceanografii na strmém
svahu skály; zde budou též četné pracovny pro
učence a rozsáhlé místnosti pro akvaria. A pro-
vádí nás autor poutěmi svými během půl stoleti
vždy za účelem obohatiti vlastní zkušenosti
tím prospěti budoucí generaci přírodozpytcův
zvláště národnímu museu českému.
Hle, prostředek, jak udržeti si sílu vždy
zvěží a mysl pružnou.
profesor
Osborn
Frič
Albert
spojený stát
Neapol
Capri
Řím
Nízza
Monako
10
article
V tomto zápasu s Vlachy ani se nepozoruje
nebezpečí sofficiální rakouské germanisaco«.
Jinak by nebylo lze vysvětliti, proč obecní
správa ve Volosce trpí tolo poněmčování Opatije
a tento německý nátěr a proč zástupci obce
v »kurkomisi«, jichž je mezi 15 členy pět
nimž náležejí osvědčení vlastenci chorvatští, ani
se neozvou, když sl. »Curcomission« úřaduje
pouze po německu, vydává své vyhlášky pouz
po německu atd.
Mocným fedrovatelem poněmčování byl
jižní dráha, která zřídila t. zv. »Curanstalten«.
Nyní je má v nájmu mezinárodní společnost
spacích vagonů, která ovšem nezná též jiného
jazyka než německého. Také slavné úřady státní
domnívají se, že tu nejsou pro domácí lid. D-
kazem toho jest, že vyhlášky sl. c. k. inspekce
přistavní jsou jen německé a vlaské, že n
budovách úřadních jen tu a tam na místě pod-
řízeném objeví se vedle němčiny i jazyk chor-
vatský.
olenhi
K udržování německého rázu přispívá dále
invase německých hótelierů, nájemeů pensionů
a obchodníků z Vídně, Štyrského Hradce, Ce-
lovce atd. Domácí lid příliš ochotně přenechává
tučný výdělek lázeňských sesón cizineům
Většina budov v Opatii (tedy i většina vili) jest
majetkem chorvatským; najaty je mají ale Něm
nebo renegáti.
Vlach
Vídeň
Štyrský Hradec
Ce
Německo
11
article
Zvláštní úkaz, že Němci, kteří žádají o
každého, kdo žije mezi nimi, aby osvojils
jejich jazyk a splynul s nimi, přijdou-li do slo-
vanského kraje, nejen nenaučí se jazyku domá-
címu, nýbrž vnucují svůj jazyk i domorodému
obyvatelstvu a projevují ostentativně nevážnost
svou k jazyku obyvatelstva, mezi nímž žijí.
Stará chyba slovanská, slabost a povolnost,
jim to ovšem umožňuje.
Avšak vzdor tomuto nátěru německému
jest Opalije obeí ryze slovanskou. Právě pro-
váděly se zápisy do škol. Do školy chorvatské
v Opatii zapsáno 126 dětí; do školy vlask
vdor úsilovné agitaci pouze 28 dítek. Mimot
jest zde ovšem také soukromá německá škola,
kterou navštěvují zvláště děti přistěhovalých
cizinců.
Němec
12
article
Chorvatští vlastenci poznali, že jedině školou
možno položiti pevný základ k národnímu uvě-
domění. Zápasy o školy jsou nyní v Istrii na
denním pořádku. Zemské školní úřady ovšem
ochotně zřizují školy vlaské a německé a činí
školám chorvatským největší obtíže. V městě
Volosce, téměř ryze chorvatském, jest jen škol
vlaská. Již 5 let usiluje obec o školu chorvat-
skou, ale marně; úřady odkazují na chorvat-
skou školu v Opatiji, která tvoří s Voloskou
jedinou obec. Proto odhodlali se Chorvaté k
svépomoci. Družstvo sv. Cyrilla a Methoděje zři-
dilo právě ve Volosce soukromou chorvatskou
školu; při zápisu dnešního dne provedeném, při-
hlásilo se do vlaské veřejné školy 25 děuí, do
chorvatské soukromé však hned první den 74
dětí. A úřady školní tvrdily, že ve Volosce školy
chorvatské zapolřebí neníl
Jedině národní výchovou mladé generace
odstraní se smutně zjevy nedostátečně národní
hrdosti Slovanů na pobřeží Adrie.
V poslední době staly se v tomto směr
utěšené pokroky. Na všech občinách zakládaj
se čitalonice a národní domy. Jak velebně na př-
vítá vás na vysoké skále snárodní dom« v Karlvě
v jejímž obvodu, ve Špinčičích, narodil se mil
přitel náš a poslanec říšský Věkoslav Špinčič
Věkoslav Špinčič jest apoštolem svého lidu
žije v Opatiji a jest střediskem národního ruchu.
V Opatiji má i čtenářský spolek »Zora« svůj
vlastní dům, ale je skryt, jako vůbec živel chor
vatský. Nájemce místnosti hostinských a kavár
ních pouze německou firmou svého »Café Cen
tral« označuje se cizincům.
Na slovanské rivieře na nejvýš zapotřeb
jest dostatek národně uvědomělé, energické intelli
gence.
Voloská
Chorvat
Cyrill
Methoděj
Adrie
Istria
Voloska
Opatiji
národní dom
Zora
13
article
»Talianášská« propaganda bojuje penězi.
vydržuje v Opatiji zvláštní »ehorvatský« list
demoralisuje národně lid odvislý a neuvědomělý
a jen tak jest možno, že krásná Lovrana, V
prinac, Ičičí — ryze chorvatské obce — mají
správu vlaskou.
V Opatiji a Volosce jsou již zdravé po-
čátky k nápravě. Chorvatští vlastenci vyslovíl
přání, aby se zde usadili češti obchodníci
průmyslníci, kteří by najisto valně přispěli svou
rozhodností ke změně poměrů.
Malá česká kolonie tu je. Kapelník lázeňské
kapely p. Boh. Frisek jest její duší. Jeho vila
»Melanie«, překrásně položena u moře, je vždy
přijemným útulkem českých hostů. . Lázeňská
kapela záleží většinou z českých hudebniků-
Jak často při denních koncertech v sadech slv-
šíme zvuky hudby Smetanovy, Dvořákovy.
Rozkošného a i skladeb kapelníka Friska.
Češi naleznou zde lid dobrý, přátele věrné,
pravé srdce slovanské. Třeba jen, aby naši
lidé vždy jako Češi vystupovali.
Zejmena české rodiny, které po dobu letní
vyhledávají pobyt u moře aneb v Alpách, měl
by sem zavítati. Všcobecný stesk, že Němei
porušují naproti českým hostům i zásady po-
hostinství, měl by býti příčinou, aby obrátil se-
proud výletní do krajin slovanských.
Lovrana
Melanie
Smetanův
Dvořákův
Rozkošný
Frisk
Čech
Němei
Opatiji
Alpy
Voloska
14
article
Zde na pobřeží Adrie všecko naleznete.
Daleké cesty na hory, překrásně rozhledy, mě-
nivé, mnohem zajímavější moře, než je na se-
veru. O pohodlí v Opatii je vzorně v každém
směru postaráno a na rozdíl od Baltu strava
našim českým požadavkům úplně vyhovující
zdravá pramenitá voda, která vodovodem z
Velké učky do celé obce se rozvádí.
Maďaři již dávno ocenili krásy a pohodl
Opatie a proto zejmena v měsících letních
slyšíš zde téměř jen zvuky »líbezně« maďarštiny.
Ovšem že to podporuje báječně levná jizda po
dráze do Rěky, odkud za tři čtvrti hodiny
parníkem lze se dostati dol O patie.
Pobyt českých lázeňských hosti zejmena
brzo by přispěl k tomu, aby domácí obyvatel-
stvo, které němčiny uživá k vůli cizincům, ja-
zyku svému ve veřejnosti zjednalo plnou plat-
Jak radostně zajiskří oko Chorvata, který
s tebou mluví německy, jakmilo uslyší slov
české. Čech svým jazykem úplně se tu do-
rozumí.
V užívání slovanských jazyků mezi obyva-
telstvem pobřežním jest velký vychovatelsk
moment. Lidě, kteří posud byli nuceni uži
vati v obchodu jazyka německého neb vlaského
nost.
Adrie
Maďar
Chorvat
Čo
Balt
Rěky
15
article
Boh. Bauše.
jako jazyka dorozumivacího, poznají, že i jazyk
slovanský jest k tomu způsobilým.
Ovšem, že i vlastencům chorvatským na-
stává mnoho práce. Ale již dnes měla b
obecní správa ve Volosce všechny veřejné cesty
místa a důležitá zařízení označiti jazykem chor-
vatským. Jen trochu více odhodlání a povn
vůle. —
Uprostřed velkolepých hotelů a vil jižn
dráhou postavených na pokrají nádherného »lá-
zeňského« sadu u samého moře krčí se starý
opatský kosteliček, z něhož hlaholí kolem jdou-
eím hostům lázeňským dojemné zvuky staro-
slovanské bohoslužby,
Krči se, krčí jako ten chorvatský živel
posud v Opatii — avšak, jako nebylo možn
kostelík ten odstranit z nejkrásnějšího “ místa
Opatie, tak i živel, chorvatšký trvá, zmahá se
a nebude to dlouho trvali a zmohutní tou
měrou, že bude vládnoucím na pobřeží aže
bude pak lze plným právem mluviti o »slovan-
ské Rivieře.
Jako na jedné straně chorvátská Karlea
chrání tuto slovanskou rivieru, tak na druhém
konci v Mosčenici zřízena nová bašta chorvat
ská k obraně její. Zakoupen starý hrádek kní
žat Montecucoli a zřízen z něho »národn
dome v Mosčenici. Velebně pohliží starý kastel
na záliv opatijský. S verrandy přehlídneš tct
zápasiště národní na moři. Dne 24. srpna 1901
národní dom« mosčenický odevzdán byl veřej-
nosti. S tisíci hlav lidu chorvatského byli jsm
přítomní i my. Z verrandy do dálného moř
zaznívala naše národní hymna, dojemně zapěná
dívkami chovatskými. Lid s jásotem vítal Čechy.
Bauše
Čecho
Krč
16
article
Byl to překrásný večernl ole
Byl to překrásný večernl ole
V sobotu dno 31. srpna 1901 shromáždi
se Čechové v Opatiji meškájíci téměř plným
počtem. Byli přitomni dr. Herold s chotí, dr.
Kabeš, advokát z Prahy s rodinou, dr. Šikl
z Plzně s rodinou, řed. Jirásek z Libně s chotí,
kustod Borovský s rodínou, účetní Záhor a ne-
unavný kapelník Frišek. K podnětu dra. He-
rolda usneseno uspořádati na druhý den pro-
jíždku po moří při svitu měsíčním na zvláštní lodi
na počest zdějších ehovatských vlastenců. Kapelnik
Frisek ihned ochotně provedí veškeré přípravy.
V přístavu opatijském objevil se o 8. hodině
večer velký parnik »Ungaro-Croaty« »Stefanie«,
ozářen lampičkami a lampiony. Na palubě sbro-
mázdili so. češti lázeňští hosté, chorvatští vla-
stenei, zpěvácký spolek zdejší SLovor« a lázeř-
ská kapela. Za zvůků národních píšní a voláni
»Slávy« a »Živio« opustil parník přístav opatij
ský před zraky udiveného obecenstva a plul po
tiché hladině mořské poděl cetého pobřeží Kvar-
nery. Zpěvy »Lovora« střidaly se s hudební
produkci kapely lážeňské. Společnost velice ani-
movaná pěla národní české písně.
Loď v tiché noci vzbüdila záhy pozornost
celého pobřeží. Z Iky, Lovraný, Dragy Mosče-
nice slyšeti bylo volání slávy a živio a zapáleny
byly tam pochodně.
Jen v Lovraně na přisiavu několik Tal
našů začalo pískat a řvát; byla to demonstrace
úplně pochybená.
Loď dojela až na samý konoc zálivu k ves-
ničce Bersecu, položené na vysokém návršt.
Čecho
doktor
Herold
Kabeš
Šikl
Jirásek
Stefanie
Mosč
Opatiji
Praha
Plzeň
Libeň
He
Kvara
Ica
Lovraný
UngaroCroata
17
article
Tamější »župník«-farář slavil právě své jmeniny
Loď se zastavila a oslavenci, chorvatskému pa-
triotu, způsobeny ovace. Zpáteční jízda byl
triumfální. Obyvatelstvo pobřežní dovědělos
o národní lodi a na všech stranách máváno
bylo hořícími pochodněmi a loď akklamována.
U Mosčenice zavládlo ticho a posl. Spinčié ujal
se slova, aby poděkoval Čechům za tento po-
vzbuzující večer, a aby nás ubezpečil věrné
lásky a oddaností Chorvatů i Slovinců v Istře.
Vzletná řeč jeho vzbudila velké nadšení. Chor-
vaté provolávali slávu Čechům a dru. Heroldovi,
Češi slávu Chorvatům a posl. Spinčičovi. Na to
odpověděl jmenem Čechů dr. Herold řečí plně
síly a odhodlání. Nový jásot na lodi. A tak
znovu utvrzena totožnost cilů a tužeb i tofož-
nost zápasů, které vedou Slované na severu
i jihu. Byly to okamžiky velebné, mohutné.
Nové přátelské svazky uzavřeny, staré utuženy.
A z břehů lázeňských obyvatelstvo zbožně na-
slouchalo velebným zvukům písní českých
chorvatských, netušťe ani, eo na lodi se děje.
Po třihodinné plavbě mořské vrátili jsme
se domů, rozradostněni a šťastni.
Výlet způsobil velký rozruch. Všeobecně
uznáno, že loď poskytovala velkolepý pohle
z břehů a hosté cizích národností litovali, že
nemohli býti přítomni. I zdejší německý »Tag-
blatt« o tomto improvisovaném výletu přinesl
sympatický článek.
Bylo to poprvé, kdy lázeňští hosté vstou-
pili v přísný, oficiální styk s chorvatskými pa-
trioty Kvarnera. V národním ohledu učiněn
skutek záslužný.
My čeští účastníci nikdy nezapomenem
tohoto večera na sslovanské riviéře«.
Čecho
Chorvat
Čech
doktor
Herold řeč
Slovan
Istra
Chor
18
article
Politické zprávy domácí.
Úhrnný výsledek selských voleb
do haličského sněmu.
Dne 5. t. m. zvoleni do zemského sněmu
v selských obeích haličských: 50 kandidátů
polské vládní strany, 2 polští lidovci (Kremp
a Stapinský), 4 členové mazurského »Chlop-
ského spolku« (Kramarčík, Potoček, Šved, Žar-
decký), 3 stojalovčíci (Stojalovský, Sokolyševský,
Šajer), 13 poslanců ruských a kromě toho kněz
Vilčkěvič a notár Guza, kteříž kandidovali na
svůj vrub.
Polská šlechticko vládní ( stančíkovská
strana dobyla 6, vlastně 8 mandátů, připočtou-l
se k ní Guza a Vilčkěvič. Polská lidová strana
prohrála šest mandátů. Stojalovčíci dobyli 3
mandátů (připočteme-li k nim kněze Špondera)i
v minulém zasedání zastupoval ji jediný Stoja-
lovský. Mazurský »Chlopský spolek« ztratil dna
mandáty, jmenovitě propadli Data a Vařecha,
za něž zvoleni stančíkovci. Rusové měli v po-
sledním zasedání 15 poslanců, nyní budou mí
jen 13. Ztratili tedy dva mandáty. Nových
okresů Rusové dobyli šest, jmenovitě Ravu Ru-
skou, Twiku, Stryj, Žolkvu, a šest starých pro-
hráli: Kaluš, Kolomyju, Podhajce, Přemyšl,
Sňatýn, Sokal, Tolmac a Židačov. Jako novi
poslanci vejdou do sněmu: Plocký, Guza, kněz
Křementovský, dr. Vuřt, hr. Tyškěvič, Roma
Puzina, kněz Šponder, Stapinský, Vujnovský.
Edmund Litynský, hr. Mycelský, Vlodek, Ba
rabaš, Gec, Tračevský, Hnojinský, kněz Vilčkě-
vič, pravoslavný duchovní Bolačevský, Čaj-
kovský, dr. Mohylnický, Bal, Šajer. Trusko-
leský, Mojsa, Krajinský, Gurik, Urbanský, hr.
Bavorovský, Glidžuk, Skolyševský, Čenský, dr.
Korolj, Pavlikovský a Agopsovič. Z kandidátů
šlechtických propadli: Potvorovský v Bohorod-
čanech, Třeceský v Krosně, Ramult v Lěsku.
Tarosevič v Roliatýně, hr. Karel Dědušický
v Stryji, Bronislav Osuchovský v Turcí a Jan
Dučiminský.
Kramarčík
Potoček
Šved
Žar
Šajer
Rus
Podhajc
Sňatýn
Sokal
Tolmac
Židačov
Křementovský
doktor
vuřt
Rom
Puzin
Šponder
Stapinský
Vujnovský
Litynský
Vlodek
Gec
Tračevský
Hnojinský
Vilčk
Mohylnický
Bala
Truska
Urbanský
Čenská
Korolj
Pavlikovský
Agopsovič
Dědušický
Osuchovský
Dučiminský
Twika
Stryj
Přemyšl
Roliatýn
Turce
Stojalovský
Sokolyševský
Kolomyja
19
article
Slováci v činné oppostcí.
Svatomartinské »Národní Noviny« ozna-
mují, že slovenská národní strana ustanovila se
zúčastniti se činně nastávajících voleb do sněmu
uherského. V každém slovenském volebném
okresu vystoupí jako kandidát poslanectví při-
vrženec národní strany anebo, kde by sám
okres muže takového kandidoval, bude tohoto
kandidáta podporovati všemi silami. Va těch slo-
venských volebných okresech, kde národní slo-
venský nevystoupí, ústřední výbor doporučo-
vati bude voličům takové kandidáty, kteří svou
dosavadní působností buď se jesí dost ochot-
nými vyhověti spravedlivým žádostem nemaďar-
ských národností, aneho takové, kteří v té pří-
čině poskytnou dostatečnou záruku.
etl
z českého Slezska.
Němečtí akademikové v Téšíně uspořádali
bývalému řediteli reálných škol p. Januséhkovi
na rozloučenou komers, na kterém úřadně bylo
stvrzeno, že p. Januschke na těšinské reálce
provozoval německou propagandu. Pan Demel,
purkmistr města, děkoval odstupujícímu řediteli
za to, že na reálné škole za něho panoval ně-
mecký duch, a sliboval, že tak bude i příště.
Januschke odpovídaje pravil, že »š kola re-
álná jako vyšší škola německá m
povinnost podporovati němectvíe
Slovák
Demel
Virginie
Slezsko
Téšín
národní novina
slovenský národní strana
20
article
Episoda z halických manévrů.
Lvovský »Předsvit« vypravuje následujíe
episodu z halických manévrů.
V noci dne 25. srpna okolo 12. hod. po
ručík 14. pluku dragounů H. K. povolal do své
jizby hospodáře domu, kde byl ubytován, Vasi-
lija Kobzana, a nejprvé jej častoval“ vodkóu
potom mu nabízel 4 K za panenskou čest jeho
dcery, a když Vasilij Kobzan dal se do láteření
pro takový návrh, důstojník snažil se jej uchlá-
choliti tak, že učiněnou nabídku přenesl na dív-
činu matku. Když chlop ještě více se rozzuřil,
důstojník pohrozil mu revolverem. Na chlopa
to neúčinkovalo. Důstojník nabil revolver 4 kul-
kami a poručil chlopovi, aby se postavil na tři
kroky od něho. Chlop neposlechl a držel se
těsně vedle důstojníka, čímž zachránil svůj živo.
Poručík výstřelil všecky čtyři rány, ale netre fl.
Než nabil po druhé, sedlák utekl a s rodinou
pevně se zavřel.
Jsme žádostivi, jaký bude další osud tohot
statečného syna Marsova.
H K
Kobzan
Marsův
21
article
Nedovolují slovanského obřadu.
Hrvatské« oznamují ze Šibeníka v Dal
macii, že mezi tamním občanstvem pozoruje se
velká nespokojenost, jejíž příčinou je, že biskup
Zanoni zakázal čtení staroslovanské mše v tam-
ním sborovém chrámě. Nespokojenci chystají se
přestoupiti k vyznání řecko- katolickému.
Jednání dalmatských katolickych biskup
ve příčině staroslovanské mše je skutečně hodno
odsouzení. Protože katolická mše ve sťaroslo-
vanském jazyku je papežem Lvem XIII. dovo-
lena, biskupové nemají tomu o své újmě brániti.
Zbraňováním neposlouží autoritě papežově
vtisknou jednání celé katolické církve se Sl -
vany péčeť neupřímnosti.
Chyba jest ovšem v tom, že dalmnatští Chor-
vaté v porůzných bojích za staroslovanskou mši
zůstávají při planých hirozbách a nejsou dosta-
tečně podporováni ani od Chorvatův, ani od
blízkých Slovincův, ani od Čechů, ani od Po-
láků, kteří vesměs mají na staroslovanský obřan
právo, přiznané jim papežem Lvem XIIl.
Jestliže katoličtí biskupové ještě za život
Lva XIII. takto nohama šlapou jeho »grande
munus«, co s ním bude po jeho smrti?
Proč katolické duchovenstvo české necháp
se této příležitosti, aby učinilo krok, před kterým
by i jeho odpůrce musil smeknouti a uznati jej
za národní?
Zanoni
dův len
Chorvatův
Slovincův
Čecho
Lev XIII
22
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. zárí.
Z Bosny a Hercegoviny.
Bosna a Hercegovina jsou Rakousko Uhen-
skem okupovány a podle smlouvy berlínské mají
sultánu býti navráceny, až tam bude zaveden
pořádek. To arci je lhůta velmi neurčitá. z
tím ale suverénem vokupovaných zemích zůstává
sultán. Sultán je kromě toho církevní hlavou
všeho muslomanského světa. Muslomanskému
obyvatelstvu bosensko-hercegovskému až dosu
nebylo bráněno, aby při výročních příležitostech
vzdávali sultánovi poctu jako svému padišachu
i kalifovi. Nedávno oslavili výročí sultánova
nastolení. To již nezůstalo pro ně bez ná-
sledků.
Z Brčky o tom píšou: Zdejší statkář Ibra-
him Glinac obdržel expressně obsílku k okres-
nímu soudu. Tam se naň obořili, proč osvětli
svůj dům ve výroční den sultánova nastolení.
Tázaný odpověděl: Já sultána Abdula Hamida
chána ctím jako svého kalifa a není té moci
která by mne od něho odtrhla. Dostal pokuty
200 K. Ibrahim Glinac hned zaplatil, řka: Na
slávu Abdula Hamida chána není mi to mnoho.
Hamid
Dostal
K Glinac
Praha
Bosna a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Ibra
23
article
Po něm přišel na řadu Abdul effendi Zairovič
— dostal pokuty 100 K, dále Ibro Sadikovi
— 100 K, Husejn aga Ratič — 100 K a ještě
mnoho jiných.
V Modriči v den výroči sultánova přihodilo
se, že Ali beg Kodigovič dal vztýčiti na džamiji
prapor. Ale jiný mohamedán, Osman beg, dal
nějakému člověku 2 zl., aby ten prapor strhnul.
Člověk už prapor odnášel, když ho jiní dopadli,
stloukli a prapor zase na džamii vyvěsili. Na
to Ali beg podnikl útok na dům Osmana bega
vyvlekl jej ven a přede všemi lidmi jej popli
val. Osman beg udal to žandarmerii, jež proř
poslala jednoho muže, aby jej přivedl. Ali bep
prohlásil: »Půjdu, ale jen jako junák, jen
s puškou v ruce!« Když mu žandarm marn
vysvětloval, že se tak nezatýká, odešel a při
vedl si posilu. Žandarmové postavili se kolen
domu Ali begova, ale než se nadáli, sami byi
obklíčeni zástupem asi 100 mohamedánů. Polo-
žení bylo hrozivé. V kritickém okamžiku přišel
okresní komissar, poručil žandarmům odejíti a
mohamedánům domlouval, až je upokojil.
Sadiek
Husejn
Ratič
Al
Kodigovič
beg
bego
bep
begův
24
article
Carovy cesty.
Německé loďstvo s Vilémem v čele stane
10. září u Zoppotu. 11. září přibude cara
Vilém II. pojede mu na »Hohenzolleru« vstříe.
Po té odbude se gdanská přehlídka loďsiva
před earem Carská vachta zakotví a caru před-
stavení budou admirálové a velitelé lodí. Na to
provede se manévr lodstva před carem. 12.
záři bude pokračováno ve cvičení loďstva před
oběma panovníky. 13. záři po závěrečném
manévru car opět odpluje do Dánska, Vilém II.
vrátí se přes Noufahrwasser do Gdanska. Na
nčmeckou půdu car vůbec nevstoupí.
V málo dnech po návratu do Fredensborgu od-
pluje čar do Dunkerku, kam 18. t. m. přibude.
Ve Francii konají všeobecná opatření pro bez-
pečnost carovu. Znepokojeni byli prý již před
několika dny sdělením petrohradským, že pře
krátkou dobou zmizelo z Ruska několik pode-
zřelých anarchistů. Z několika francouzských
měst přibyli policejní ředitelé do Paříže, aby
přispěli k pátrání po tom, zdaž někteři z míst
jejich zmizelí anarchisté odebrali se do Dunkerku
neb do Compiěgne.
Carův
Vilém
Vilém II
Dánsko
Fredensborg
Dunkerk
Francie
Rusko
Paříž
26
article
Volební ruch.
Volební ruch.
z městského úřadu ve Vršovicích.
Seznam voličů pro volbu poslance do sněmu
zemského ke dni 8. října t. r. ustanovené jest
od dnešního dne počinaje při městském úřadě
k volnému nahlédnutí vyložen. Námitky proti se-
znamu tomu podati lze v nepřekročitelné 14denní
lhůtě ode dne dnešního počínaje pří městském
úrřade.
Z Hořovic. Dne 8. t. m. konali důvěrníci
národní strany svohodomyslné za okres hiofo-
vický schůzi, v niž byl pro nastávajíci zemské
volby za kandidáta poslanectví jednomyslně přijat
Jo sef Mareš, rolnik ve Zdicich.
Z Březnice. Z podnětu městské rady
v Blatné byla dne 8. září t. r. svořána staröstou
p. Mí. Tomkem do zasodací smně městské rall-
nice v Březníci schůze voličů, k níž pozvána
byla zvláště živnostenská společenstva“ mfstnli.
Schůze byla vzhledem ke krátké přípravné době
dosti četně navštívena. Po uvítání přítomných
panem starostou převzal předsednictvi náměstek
p. Havlíček, kterýž vyličiv účel schůze udél
slovo městskému tajemníku pan Konrádu Traxle-
rovi. Týž v krátkých rysech naznačil separati-
stické vystupování strany agrární proti stavům
všem a všem stranám národním vůbec. Označil
toto jednání za nerozvážné, pochybené, zájmy
národa poškozující, zejmena v době tak vážné.
i vyzval přítomné, aby boji, Stranou sigrární vy-
volanému, s otevřeným hledím čelili a věrni
starým národním zásadám vítězně jej provedli.
Mareš
Tomek
Havlíček
Traxl
Vršovice
Hořovice
Březnice
Blatná
27
article
Proti rozkladným anahám jednotliveů vystoupit
má kazde vlastenec, zejmenukdra—vákt,— te
rozvážné rolnictvo nejde s tak zvanýmí egrár-
niky, nýbrž poctivě vytrvá v jednotném táboře
národním. Vývody tyto byly provázeny souhlásém.
Zvoleno pak 12důvérníků pro schůzi na den
15. září t. r. do Blatné svolanou a uloženo jim,
aby přičinili se o zvolení poslance, kterýží bez-
výminečně se zaváže, že v piříp acdlě zi vo-
leni vstoupí do klubu poslanců nářodní strany
svobodomyslné.
Z Mladé Boleslavi. Í (Zvl. tel. » N. L«)
Městáká rada se usnosla v dnešní schůzi požá-
dati opět dosavadního svého poslance dra. Va-
clava Škalrdu v uznáni jeho velikých zásluh
aby opětně přijal kandidaturu za zdlejší okre
do zemského sněmu.
Dále prohlásila svůj souhlas s kandidaturou
pana dra. V. Škardly následující společenstva:
obchodnií gremium, společenstvo
krejčí, společenstvo obuvníků,
společenstvo stavebníků, spole-
čenstvo kovopracov'nikiů, spole-
čenstvo hostinských, řezníků a pe-
kařů a společenstvo různých ře-
me se l, vesměs jednohlasně.
Z Nových Benátek. Důvěrníci národní
strany svobodomyslné z okresu benáteckého se
usnesli za souhlasu zástupců města Nových Be-
nátek navrhnouti za kandidáta poslanectví na
sněm království českého za okresy novobenáte-
cký a nymburský pana Josefa Šulce, rolníka
a okresního starostu v Jiřiefeh, dosavadního svého
zemského poslance.
N L
Městákat
Šulc
Blatná
Mladá Boleslav
Virginie
Nová Benátky
Nová Be
28
article
Z Lysé nad Labem. Důvěrníci národní
strany svobodomyslné jakož i zástupcové,, měst-
ské rady v Lysé nad Labem souhlasí s kandida-
turou pana Josefa Šulce, rolníka v Jiřicích
a okresního starosty novobenáteckého.
Z Chrudimi. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné v Chrudimí usnesli se ve schůzi
své dne 6. září konané jednomyslně na návrhu,
by pro mandát sněmu království českého za měst-
skou skupínu Chrudim a Heřmanův Městec kan-
didován byl dosavadní poslanec pan JUDr. Karel
Pippich, advokát v Chrudimi.
Z Brandýsa nad Labem. Důvěrníci ná
rodní strany svobodomyslné v Brandýse nad
Labem navrhují za kandidáta poslanectví pro
sněm království českého dosavadního svého po
slance pana Ervína Špindlera, říšského po
slance a starostu města Roudnice nad Labem.
Z Vysokého Mýta. Důvěrníci národn
strany svobodomyslné z měst Vysokého Mýt
a Hlinska usnesli se shodně se zástupcí měs
Skutče jednomyslně navrhnouti za kandidáta po
slanectví na sněm království českého svého de
savadního zástupce pana prof. dra. Jaromin
Čelakovského.
Ze Skutče. (Zvl. tel. »N. L.«) Voličoe
a důvěrnící národní strany svobodomyslné trv
na kandidatuře p. prof. dra. Čelakovs kéh
do sněmu král. českého. — Petrus, str
Z Domažlic. Ve shodě s důvěrníky v
městě Klatovech usnesli se důvěrníci národn
strany svobodomyslné v Domažlicích navrhnoui
za kandidáta pro nastávající volby do sněmu
zemského pana MUDra. Al. M ašk a, starostu
v Klatovech. Městská rada domažlická návrh te
rosta.
Šulc
JUDr
Pippich
Špindler
profesor
doktor
Jaromin Čelakovský
Petrus
Mudra
Lysá nad Labe
Jiřice
Chrudim
Heřmanův Městec
Brandýs nad Labe
Roudnice nad Labe
Vysoký Mýto
Hlinsko
Skuteč
Domažlice
Klatovy