Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

8. června 1909. Číslo 156.

4 article

česko-německé. Piše tu, že síla rakouských Němců se vyčerpala věčným sporem česko- německým. Všichni rakouští Němci, kteří ne- bydlí v Čechách, dávno se už spřátelili s Ra- kouskem, které je slovanský stát, v němž Němci svou slabou početností znamenají málo, ale všechno mohou znamenati svou du- ševní a hospodářskou mocí. Neptají se, proč jich předkové Rakousko neponěmčili. Slované dnes tak už sesílili, že Němci si nemohou troufati do- honiti to, co jich předkové zameškali. Rakouští Němci z alpských zemí také nešilhají přes hra- nice, poněvadž vědí, že několik milionů rakou- ských Němců, spojených s říší, mnoho zisku by ji nepřineslo, za to však odpadnutí rakouských

Němec Slovan Čechy Rakousko

5 article

Slovanů k Rusku bylo by pro německou říši ve- likým nebezpečím. Konečně rakoušti Němci vě kovými styky se Slovany nabyli svého zvláštního rázu, jehož by po spojení s říší nouhájili. Proto jim nezbývá nic jiného, než setrvati ve slovan ském státě a hájit v něm svůj německý ráz tak aby všude bylo znáti součinnost německého du- cha v tomto státě. Tomu však překáží spor če- sko-německý. Němci z Čech nutí ostatní rakou- ské Němce, aby se podřizováli jich vedení; pr tomto tito Němci z Čech nepracují ani duševně. ani politicky, poněvadž všechna jich činnost se vyčerpává bojem o uliční tabulky, německé štlty německé ponocné, což všechno má vzbudii zdání, že Němei jsou v Čechách ještě panujícím národem, ač jím dávno už nejsou. Kdyby Němci v Čechách v čas byli pochopili, že nenasytnou touhu Čechů po vzdělání jest třeba svěsti na ně- meckou dráhu, mohly celé Čechy dnes už býti podrobeny německému duchu? Pro vzmocněne německého ducha je přec lhostejno, kterým ja- zykem vyjadřuje své myšlenky. Ale Němei za- meškali vyplniti vzdělanost Čechů německým duchem. Aby je naučilí německy myslitia eftiti, byli by musili mluviti s nimi česky. To však pokládali za zločin na měmectví. Ostatní rakouští Němci musejí si však dáti nyní otázku, smějí-li ještě dovoliti, aby všechny jejich po- třeby umikali před pražskými Přikopy. Musejí konečně prozkoumati firmu „Němců z Čechl a pak se ukáže, že za touto firmou nestojí ani šlechta, ani práce, že německý průmysl a ob- chodlv Čechách je od ní na útěku a také mládež nechce s ní míti nic společného. Pak rakoušti Němci poznají, jak by bylo hloupé, obětovati oné firmě celé své postavení, celý svůj význam, který by úplně klesl, kdyby se nové Rakousko nyní zařídilo bez nich.

Němec Slovan Němei Čecho Rusko Čechy Rakousko Přikopa

6 title

Politické zprávy zahraničně.

7 article

V Praze, 7. června.

Praha

8 article

Ruská sebedůvěra roste. Z. R. Z Petrohradu. (Pův. dop. »Nár. L.«) Sebedůvěra ruská po porážkách v Mandžuriia podvratným účinkem revoluce klesla na nulu, ale porážka ruské diplomacie v utázce Bosnya Hercegoviny klesání sebedůvěry náhle zastavila a od toho momentu pozoruje se rychlý její vzrůst. Přesvědčiti se o tom možno z úvah denního tisku i ruských měsíčníků. Na důkuz uvádím pouze, co píše v posledním svém čísle »Ekonomist Rossii«: »Z toho, že Rusko zápas na dalekém Vy- chodě nedovedlo do konce, nenásleduje, že by souseda. Vitězství Japonska nezna- mená jostě, že Rusko podlehne v zápase třeba s nejsilnějším z evropských států. Obrana vlasti — to není daleko to, co je válka v daleké a cizl Mandžurii. Mohou nám podat ultimatum proti uskutečnění našich nejvážnějš ích dějinných úkolů. Kde jsou hraniee ústupkův? Hle, třeba dobře uvážit, jsme-li sku- tečně tak bezmocní — jsou-li Německo a Ra- kousko skutečně s to, aby nás zničily, jak b si toho přály.s

Ekonomist Ruska Petrohrad Bosnya Hercegovina Japonsko Rusko Německo Ra

9 article

Autor článku poukazuje nyní na vojenskou moc obou »germánských« států — Německa i Rakouska. Armáda rakouská mu nedělá sta- rostI. »Jinak je to s německou armádou, která je znamenitě ozbrojena a vycvičena — ale bylo by chybou myslit, že je mnohem lepší, než armáda ruská, která má praksi válečnou, kdežto Německo po 38 let žádné války již nevedlo.« Pisatel článku přechází k finanční otázce a tu dokazuje, že by Rusko při dost malé podpoře Francie a Anglie mohlo vydržet válku po 3 roky a s jistým úsilím na ni věnovat od 1200 až do 1400 milionů rublů ročně. Podpora Anglie a Francie by byla již dostatečna — kdyby tito spojenci oba blokovali německé pří- stavy, čímž by německá říše, jež většinu země- dělských produktů musí dovážeti, citelně byla poskozena. Naproli tomu Rusko, jež produkuje dostatek obilí, dlouho by válkou s Německem Rakouskem nepřišlo do rozpaků. Rusko by tři leta vydrželo, ne tak jeho protivníci. (Slavjanin.)

Německo Rakousko Rusko Francie Anglie

10 article

Politické kolky francouzské. Jako u nás jsme zavedli národní kolek, tak i francouzští monarchisté použili podobného způsobu propsgandy. Dali do oběhu vignetky v podobě poštovních známek, které přilepují na korespondenei a poštovní zásilky všeho druhu. Jeden druh těchto kolků se podobá úplně po- štovním známkám úřadním, jen nápis má jiný. Na okrají nalézají se slova: »Bůh ochraňuj Francii«. Jiný kolek je modré barvy, představuje podobiznu věvody orleánského Filipa VIII. heslo pretendentovo: »Vše, co je národní, je naše. Filip VIII.« Royalistě nepoužívají těchto známek jen ke svě osobní potřebě, ale rozši- řují je mezi obecenstvem zdarma. Podnik royali- stů je obratně vymyšlen a jeví se účinným pro- středkem agitačním. Poněvadž k reklamní známce prvního druhu je použito vlastně známky po- stovní, je vládě obtižno zakročiti proti jejímu užívání. Jisto je všsk, že bude hledat prostředky proti této protirepublikánské manifestaci. Te snlimilitaristé rozšiřují podobné politické kolky s nápisy: »Ani muže, ani centimu pro milita- rismus. — Válka válce«. Nebylo by divu, kdyby byly dány též do oběhu kolky anarchi- stické s nápisy: »Pryč s vlasti !« nebo »Pryč s republikou !«

Filip Filip VIII Francie

11 article

Marocké záložitosti. Pařížským listům se oznamuje z Fezu, že am přibyly deputace tří mocných skupin vzbou- ených Beni- Mtirů, zádsjlcích o mír. Delegáti za- bili voly před palácem na znamení podrobení se a utekli se pak do mešity. Ženy z těchže kmenů přibyly za nimi. Hlasitě křičely, což je znamením zármutku. Bylo jim slíbeno státním hodnostou, že zakročí u sultána v jejich pro- spěch. Frakce vzbouřenců, žádajících o mír, bydlí nejblíže u Fezu a jsou nejvíce postiženy přítomnosti armády šerifovy. Mulej Hafid chová se ku podrobujícím se kmenům celkem netečně. Přál by si zničiti je vojenskou mocí, rozprášiti je do jiného území a osaditi jejich zemi Mdakry a Šauji. Německý císař za hranicemi. Schůzce císařů německého a ruského ne- bude dle nejnovějších zpráv přítomen říšský kaneléř Bülow, za to však státnit tajemník ně- mecký svob. pán Sehoen a vyslanec v Petro- hradě hr. Pourtalés. Císař výjede k schůzce z Gdanska na svě vachtě »Hohenzollern«, již provázeti budou dvě menší lodě. Po sehůzce vrátí se loďstvo německé zpěť do Gdanska, elsat německý nastoupí po zemi cestu do Hamburku. Odtud pak 25. července odebere se na dvou- měsíční cestu do Norška. vo9 i odězsl nnl Italie a Francie- o t olg

Beň Mtir Sehoen Hohenzollern Petra Gdansko Hamburk Francie

12 article

Pařížský »Temps«, který má— jak známo znamenité styky s diplomatickými kruhy i mimo Francii, konstatuje, že Italie za oněch 16 let, kdy v trojspolku byla v rukou Německa, aby brála provpkační úlohu vůči Erancii, neziskala (Italie) ničeho sni na poli politiekém, ani hospo- dářském. Nyni již trojspolek nemusí Franci znepokojovat, neboť politika italská proti ní více nesměťuje. Dnes styky francouzkositalské se již k vůli Německu nebo trojspolku nezkalil bel i7 o n 2e Oslava bitvy u Magenly 4. června konala se u Magenty oslava pa- mátné bitvy, v níž Rakušané v r. 1859 byl poraženi. Přítomni oslavě byli kniže z Aosty vojenský ataché francouzský, plukovník Jullian který v delší řeči pravil, že jest šťasten, že možno mu dliti na půdě, kde zápasili synové Francie spolu se syny Ilalie za čest svých pra- porů. Řeč svou ukončil plukovník Jullian vzpo- mínkou, že krev francouzská a italská nebyla u Magenty prolita nadarmo, neboť z bojiště toho povstala mladá, hrdá a silná Italie sjednocená. Arable usiluje o odtrhnutí se od Turecka. V oficiá ních kruzích tureckých se vypra- vuje, že arabšti separatisté za vedení Izzeda paše, bývalého tajemníka sultána Abdula Ha- mida, nalezajícího se teď v Egyptě, usilují vážné o autonomii Arabie. Hodlají provésti od- tržení sultanátu i kalifátu a snahy jejich pod- porovány jsou jak Araby tak Beduiny. Anglie, hodlající se usaditi pavně v Egyptě, mlčky tyto záměry separatistův arabských schvaluje.

Franek Rakušan Jullian Ilalie Abdul Arab Francie Německo Aosta Turecko Egypt Arabia Anglie Italia

13 article Čenstochova a výstava čensto- chovská.

Čenstochova a výstava čensto- chovská. nle F. H. První nepříznivý dojem při vstou- žandarmů s nasazenými bajonety zahlazen zdvo- řilým a hladkým provedením přehlídky pasů revise celní a příjemným uvelebením se v čistých a pohodlných vagonech »vídeňsko-varšavské že- lezné dráhy«, v nichž ochotně informace po- skytují úslužní a úhledně uniformovaní průvodčl vlaku. Za chvíli vlak již uhání směrem k Čen- stochové a oko pátravě pohlíží do krajiny, v níž očekává pohled na ubohé vsi, jaké často spa- třuje z vagonu na tratích haličských. Pohled takovýto však naskytá se jen výminkou — na- opak: místo ubohých chat chlopských stále hustěji spatřuje překvapený zrak cestovatele po- prvé projíždějícího tratí vídeňsko-varšavské dráhy mezi Granicí a Varšavou pyšné budovy velkých a dokonce ohromných továrních závodů, jejichž zdi z červených, neomítnutých cihel pronikavě odrážejí se od ostatních barev krajiny.

Čen Granice Varšava

14 article

Osvěžíte-li v duchu své vědomosti o hospo- dářské struktuře tohoto kraje, vzpomenete, že projiždíte oblasti průmyslově neobyčejně bohatou, nazvanou »Zaglebie dombrowskie« dle svého hlavního centra Dombrovy, vedle kteréhož města ještě celá řada jiných (Sielce, Sosnowiec, Zab- kowice, Zawiercie, Bendzin a j.) hostí asi 60. 000 dělníků v nesčetné řadě velkých závodů prů- myslových, z nichž některé jednotlivé soustře- dují až 8000 délníků. Jest to v přední řadě hornictví, hutnictví a průmysl železářský, který má sídlo v tomto okrsku průmyslovém, jehož pokračováním jest Čenstochova a okoli se závody velice různorodými, dále Nowo-Radomsk hlavně se svými třemi velkými továrnami na ohýbaný nábytek (z nichž 2 jsou filiálkami rakouských závodů Thonetových a Kohnových), načež po různu roztroušené závody průmyslové spojují tyto okrsky s obrovským průmyslovým centrem lodským (na pobočné trati vídeňsko-varšavské železnice ležlcím) a konečně s Varšavou. O Granice až do Lodi sahá gubernie piotrkovská, třetí to co do velikosti průmyslu v celém Rusku (po gubernii petrohradské a moskevské). Čtvrtá nejprůmyslnější gubernie pak jest varšavská. Již tento zcela zběžný přehled svědčí o tom, že Čenstochova, asi v první třetině trati mezi Gra- nicí a Varšavou ležící, není nevhodným místem pro průmyslovou výstavu, která tam v měsících srpnu a září t. r. inicistivou několika moder- ních, bystrých hospodářských pracovníků bude uspořádána.

dombrowskie Dombrův Čenstochův Thonetův Kohnův Sosnowiec Zawiercie Varšava Rusko

15 article

Jediný pohled s valů »Jasné Hory« čen- stochovské poučuje o průmyslovém rázu města. Na celé periferi městské spatřujete řady vyso- kých komínů mohutně do výše čnějících, opodál železné konstrukce vysokých hutí a vše tov dáli obklopeno malebným půlkruhem kopců. As 15 závodů železářských a továren na kovové výrobky (mezi nimiž tři továrny na kovové knofliky), několik závodů chemických, 8 továren na zboží bavlněné, vlněné a jutové, několik to- váren celuloidových, asi 10 vápenic a 10 vel- kých cihelen, asi 8 lihovarů, po 1 nebo 2 to- várnách na cement, kostlákové knofliky, papír. tapety, klobouky, sklo, mýdlo, zápalky, usně, lišty, po 1 pivovaru a mlýnu, několik pil a dvě větší tiskárny tvoři větší a velký průmysl města Čenstochovy a nejbližšího okolí, k němuž družt se ovšem řada závodů menších a malých. Cel- kem jest v Čonstochové samotné, asi 230 zá- vodů, které pracují pomocí motorů různého druhu, mezi nimiž jest ovšem značný podet motorů elektrických, napájených z místní elek- trárny. Čenstochova jest tedy značným, důleži- tým střediskem průmyslu, což vysvětluje tako rychlý vzrůst města. Ottův slovník naučný dle odhadu za r. 1885 označuje obyvatelstvo Čen- stochovy počtem 45.000, dnes však má Čen- stochova již na 100.000 obyvatelův; pouze v po- sledních šesti letech přibylo obyvatelstva více než 20 000 dušl.

Čenstochův Ottův Čenstochův

16 article

Město s tak rozvinutým průmyslem neod povídá však svým rázem, vzezřením, úpravou moderními zařízeními nikterak pojmům a poža- davkům našim. Nelze v tomto směru Čensto- chovu ani z daleka srovnávati na př. s Plzní, avšak ani a mnohými našimi menšími městy venko skými! Domy A Čenstochové jsou většinou při- zemní nebo jednopatrové; domy dvoupatrové jsou řídky, třípatrové vyskytují se pouze výji- mečně. Tím vysvětluje se veliké rozloha měsla, jehož dva nejdalší, protilehlé konce vzdáleny jsou od sebe přes 10 km. Jediná opravdu mo- derní zařízení jsou elektrické osvětlení a telefon.

Plzeň Čenstochová km

17 article

Dlažba však jest přímo orientálská, kanalisace a různých jiných nutností moderního města zde není. nn Jest to ovšem podobně jako v jiných mě- stech království polského a v Rusku následkem panujícího systemu, který vylučuje samosprávu a urpřipouští obyvatelstvu měst, aby o hospo- dářských, zdravotnických, školských a jiných potřebách svých rozhodovalo. Z 21 obecníeh starších jsou pouze 4 voleni a 17 jest jmeno- váno generálním gubernátorem, který ostatně zeela dle své libovůle potvrzuje nebo zamítá veškerá usnesení obecního zastupitelstva. Zdá se, že něktoré změny k lepšímu přivodí chystuná výstava: doufá se aspoň, že povoleno bude od- stranění dosavadní hrůzné dlažby a její náhrada dlažbou asfaltovou slespoň na hlavní ulici čen- stochovské, zvané »Třetí alej«, na jejímž konci bude hlavní vchod do výstavy. Vezmeme-li ozna- čení »elegantní« obchody, kavárny atd. v nej- skromnějším slova smyslu, možno říci, že »Tret aleje jest jejich hlavním střediskem a hlavní tepnou čenstochovekou. Celým středem široké ulice táhne se asi 3 km. dlouhá alej starých, kaštanových stromů; co do krásy strompřadí se ji berlínská ulice »Pod lipami« nevyro vná.

Rusko berlínský obecní zastupitelstvo km

18 article

Aleji touto prochází denně nesčetné skupin (kompanje) poutníků k »Jasné Hoře«, k cíli, k němuž směřují ročně statisíce nábožných dušl, které nelekají se obtížné, byť i čtrnáelidenní nebo třinedělní pěší pouti, aby oddaly se naději na zá- zraky, které očekávají od zázračného obrazu Matky boží čenstochovské. Ryehlé projiti roz- sáhlými místnostmi klášterními a četnými loděm a kaplemi chrámu jasnohorského vzbuzuje dojem, že není snad potřebí již viděti Mekku, aby bylo lze učiniti si pojem o velikosti a hloubce nábo- ženského přesvědčení, zanícení, ale také fana- tismu, fetišismu a pověrčivosti. Pohled na spousty lidských těl, které před obrazem Panny Marie čenstochovské jako bezvladné hmoty leží po celé hodiny na tvrdé zemi v nevystižitelné poniženosti a náboženském zanícení jest ohromující. Není snad v moderní době lza nřadatnniti ni kank vzenskeno citení, ale i náboženské pověry, abstrahujeme-li leda od Orientu, který je převyšuje ještě krvavým trýzně- ním vlastního těla.

Mekka Orient Matek boží pannus Marie

19 article

Vedle průmyslu jest klášter jasnohorský druhým hlavním faktorem hospodářského prospí- vání města a to faktorem velice důležitým; při- cháziť ročně do Čenstochovy až i půl milionu poutníků, z nichž ovšem značná část náleží vrst- vám nejchudším; velký podíl však mají také zá- možnější vrstvy rolnické a ostatek rozděluje s na všechny vrstvy ostatní, neboť léměř každý Polák podívá se jednou v životě do Čenstochovy. Největší čásť poutníků přicházívá v měsících srpnu a září, na které právě výstava čenstochovská byla položena; zajistíla si tím nejen veliký počet ná- vštěvníků, ale zajisté také značný výsledek jed- noho ze svých poslání a úkolů: býti učitelem málo pokročilého selského lídu a propagatorem modernějších způsobů hospodaření Vedle poutníků nápadným jest v Čensto chově značný počet obyvatelstva židovského dále ruských důstojníků a vojáků. Garnisona poměrně tak veliká, čitající přes 6000 mužů. umístěna jest zde z důvodů politických; čerstvé ještě upomínky na nedávné episody revoluční vzbuzují hlidky vojenské, které s nasazeným bodáky střeží místnosti bank ve dnech čilejšlho obratu, zvláště v ony dny, kdy továrny vyzve- dují si peníze na výplatu svých dělníků. V při- zemí filiálky říšské banky pak usídlena jest malá posádka vojenská trvale. Jsou to nyní již jen preventivní prostředky, kterým však přičítá se okolnost, že nyní již lupičské vpády do bank, továren atd, dlouho se nepřihodily. Při- pomínáte si nyní, proč na každé stanici při po- štovním vagonu, z něhož se vykládaly a do něhož se nakládaly zásilky zboží, peněžní a li- stovní, spatřovali jate stráž několika vojínů nebo žandarmů s nasazenými bajonety.

Polák

20 article

Ve své převážné většině jest obyvatelstv Čenstochovy polské, čemuž ovšem neodpovídají zúplna nápisy umístěné na krámech, obchodech a štítech domovních. Tyto musejí býti dle před- pisů úřadních napřed ruské a teprv na druhém místě polské; každá sebe menší tabulka polská, na domě vyvěšená, musí míti za protějšek nebo vedle sebe na levé straně umístěnou v téže ve- likosti a s týmž nápísem tabulku ruskou. Na- proti tomu spatřujete na některých obchodeeh veliké nápisy francouzské a nenalézáte nijakých odpovídajících tabulí ruských. Toto jest do- voleno . .. V nejbližší době přibude Čenstochové ještě jeden význam: jakožto uzlu důležité křižovatky železnični. Již nyní vystavěna jest část nové železnice, která má spojovati Pruské Slezsko království polské přes Čenstochovu a Kielce se středním a jižním Ruskem, kam dosud volena musila býti cesta velikou zajíždkou přes Var- šavu. Bude to dráha velmi významná a důle- žitá, čemuž nasvědčuje okolnost, že již na vy- stavěné malé části této dráby mezi Čenstocho- vou a hranicí říssko-německou rozvinula se velm čilá doprava. Pro dopravu výstavních předmětů nelze však tuto trať (přes Herby) doporučovati, jelikož by podmíňovala dvojí překládání zboží. Jedině vhodnou jest doprava přes Granici po dráze vídeňsko-varšavské, z jejiž čenstochovské stanice klado se pobočná kolojv ažo na výstaviště.

Čenstochův Herb Čenstochová Slezsko Rusko Vara

21 title

Případ rektora Bertla.

Bertl

22 article Porada posluchačů české techniky

Porada posluchačů české techniky Včera odpoledne o 3. hod. sešlo se stu- dentstvo techniky v nádvoři české techniky ku poradě. Předseda akčního výboru studentského IngC. Zdobnický referoval, že akční výbor studentský, jenž nyní je rozmnožen o kolegy z university, zamýšlel včera odpoledne uspořá- dati velkou manifestační schůzi, na niž měli s dostaviti též poslanci, jednak aby sami nabyl správných informací o aféře rektora Bertla jednak aby studentstvu podali zprávy o stavu télo záležitosti ve Vídni. Poslanci se však z příčinou schůze Slovanské jednoty nemohli z Vídně vzdáliti a proto od schůze upuštěnoa místo ní se bude konati porada, kdežto veřejná manifestační schůze bude svolána asi na sobotu. O situaci na technice brněnské referova IngC. Kyncl, jenž s IngC. Šourkem do Brna vyslán pražským akčním výborem student ským jako delegát. Delegáti při návštěvě u po- slance dra. Stránského seznali, že i on pokládá stávku za prostředek sice dobrý, ale dnes před- časný. Technickou schůzi v Brně prorekton Grimm nepovolil, namitaje, že rekter Bertl s svou záležitost vyřidí sám, bez pomoci student- stva a pak prý by stávka mohla poškoditi českou techniku v Brně. Misto technické uspo- řádána schůze důvěrná, která návštěvou se vy- rovnala schůzi technické.

Bertl Kyncl Šourek Stránský Grimm Vídeň Brno akční výbor studentský IngC

23 article

Kolegům brněnským tam podána podrobná zpráva o situaei v Praze a učiněny přípravy k za hájení stávky, takže na daný povel z Prahy stávka ihned v Brně může propuknouti. (Potlesk. JUSt. Tvrzický ubezpečuje posluchače české techniky sympatiemi a solidaritou studentstva university. Diel v neděli v Táboře, kde by žádán studujícími hospodářské akademie, aby tlumočil jich sympatie technikům. (Potesk. Svazu českoslovanského studentstva se vytýká že v záležitosti rektora Bertla nevystoupil aktivně Výtka ta je nemistná, neboť na tuto záležitost hledí se jako na politickou a vměšování se Svazu v ni by mohlo Svaz českoslovanského student- stva ohroziti. Konststuje, že je zabezpečena i solidarita politických fraket studentských. (Po- tlesk) Telegramy, vyslovující sympatie s akcl. zaslaly Spolek českých posluchačů vysoké země- dělské školy ve Vídni, čeští kolegové na hor nické akademii v Přibrami a studující hospo- dářské akademie v Tabore. Ke koncí přadseda vyzval k účastenství na veřejných schůzíc jednotlivých politických stran, jež budou tento týden aféře Bertlové věnovány.

Just Tvrzický Bertl Praha Brno Tábor Vídeň svaz českoslovanský studentstvo svaz českoslovanský student

24 article

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy konal včera odpoledne řádnou schůzi. Na galeri nalézali se tentokrát posluchači právnické fakulty s prof. drem. Vavřínkem, aby sledovali jednán sboru. Schůzi zahájil starosta p. dr. K. Grož o 1/45. hod odpol. Před vyřízením jednacího pořadu přednesena řada interpelací. Pan ob. st. H. Schick po náležitém odůvodněn navrhoval, aby rada městská co nejrozhodněji prote- stovala proti zvýšení tarifů na potraviny a proti ka vo a poselstvo česl lmletným žením v zájmu obyvatelů Prahy hlasovali. Dále se řečník přimlouvá za to, aby autobusů, jež nemají více je- zditi na Hradčany, použito bylo k dopravě mez Starým a Novým městem. Návrhy odkázány rad městské. Pan ob. st. Mattuž přednesl interpelaci v zále- žitosti trigor ometricko-polygonálního měření Prahy Když ciloval jistý německý článek, povstal v zase dací síni velký hluk a protestováno proti tomu, aby se přednášelo německy. Řečník navrhoval svoláni ankety odborníků, kterů by se vyslovila o tom, po- kud vykonané práce odpovídají vědeckým účelům a po případě navrhla, jakých třeba učinit opatření aby velký náklad nebyl učiněn marně. Starosta sll bil tuto záležitost nechat vyšetřit.

doktor Vavřínek H Schick Mattuž Praha Hradčany

25 article

Pan ob. st. Slavík jménem obyvatelstva vyše- hradského přednesl stesk na rozvaliny u viaduktů dráhy na Vyšehradě, které šíří odporný zápach jsou shromazdištěm smetl. Dále žádal, aby ředitelstv dráhy bylo vyzváno, zřídit odkapy nad chodníky. Pan ob st. Broft doporučoval, aby městská r da domáhala se u policejního ředitelství zrušení zlo řádu pouliční prostituce. Pan ob. st. Maděra pronesl stížnost na nezřizo vání dílčích telefonických stanic a žádal, aby radn městská u ministerstva obchodu a financí v té při čině zakročila. Pan ob. st. Šeyd žádal urychlení plánů na vý- pravu ostrova Štvanice. Případ rektora Bertla Pan ob. st. V. Štěpánsk vzpomenul záležitosti zektora české vysoké školy technické prof. Bertla jenž na vyzvání ministra vyučování hr. Stůrgkha aby se ospravedlnil z domnělých dvou deliktů (ne účastenství při plesu techniků a řeč při imatrikulaci) odpověděl odmítavě. Mnoho je podobného při tom s aférou prof. Wahrmunda a přece jaké se v obou nalézají rozdíly. Při atéře Wahrmundově čeští stu- denti s německými pořádali veřejné projevy a de monstrační průvody — zda Němci ve věci poru šení svobody rektora české vysoké školy odvážili by se manifestovati pro svobodu vysoké školy? Po- stup jednání rektora Berila jest úplně správný. P tom, co se v Praze stalo na podzim min. roku, jes mezi námi mínění jistě jednolné, že toliž místodržite nemohl být zván na ples českých techniků. Proto je pochopitelno, že po usnesení studentů řekl rektor

Slavík Broft Maděra Šeyd Bertl V Štěpánsk profesor Wahrmunda Wahrmundův Němec Vyšehrad Praha

26 article

„Kde není misto pro české studentstvo, není tak místa pro rektora!“ A také při řeči imatrikulační ne- dopustil se rektor ničeho trestného, zmínil-li se slepěm šovinismu Němců. To byl šovinismus, který zakryl pamětní desku P. J. Šafaříka, který bořil kříže na hřbitovech a končil Mommsenovým vyzváním rozbíjení českých lebek. Proti tomuto šovinismu rek- tor mluvil a pobádal studenty, aby v takových šlé- pějích nekráčeli. Řečník doporučuje, aby rada městská v této věci učinila pro- jev nejvřelejších sympatií a upřím- ných díků jménem veškerého oběan- stva rektoru Bertlovi a dále aby dů- razně protestovala proti omezován volného projevu myšlének. Návrh. hlučnou pochvalou provázený, byl jed- nomyslně schválen. Pan ob. st. Březnovský sděloval, že miístnosti pošlovního úřadu ve Voršilské ulici jsou velmí ne- dostatečné a nezdravé a žádal, aby se ministerstvo obchodu vyzvalo k odstranění těchto závad. Řečník podotýká, že poslanci ve Vídni stále se miliskuj s vládou a že tedy snadno se domohou splnění to- hcto přání. Pan m. r. Fiala urgoval vyřízení záležitosti opa- tření pitné vody pro některé části Hradčan. Pan ob. st. Hodek žádal, aby urychleno byl upravení viaduktů spojovací dráhy na král. Vyše- hradě, konstatuje neůpřímnost c. k. ředitelství stá drah, které odmítlo velice příznivý návrh obce praž- ské o řádně úpravě svědčící. Ředitelství stát. drah zamíllo úplně projednaný nárok obce pražské a po nechalo nepoládek a nečistotu v bezprosiředním sou sedství náměstí vyšehradského. Jest na čase, aby ředitelství stát. drah nařídile co nejdříve svým orgánům, by nepřístojnost shora uvedenou odstranili. Při tom budiz pamatováno n zřízení průehodu ke stanici vyšéhradské neibližším

Němec P J Šafařík Mommsenův Bertl Březnovská Fiala Hodek Vídeň Hradčany Vyšhradit

27 article

viaduktem spoj. dráhy. Žádá dále, aby pásmo elektr dráhy Moráň na trati vyšehradské bylo zrušeno, dále aby řed. státních drab zřídilo na stanici vyše- hradské zastávku rychlíků a přijímání zboží do 1a váhy k dopravě na státních drahách Pan ob. st. okr. soudce Krouský interpeloval ve příčině neobsazování referálu popisného, který jest již od 1, května 1908 uprázdněn a referátu školního, v němž ukládají se po dvě lěta sekretáři stále refe- ráty a pořádání anket, vzdor tomu, že rada městská se usnesla, aby pro odborné školství živnostenské systemisován byl referát zvláštní. Rečník poukazuje na § 130. oh. řádu, vytýká, že jest úřadnictvo v po- stupu zdržováno a že obec šetří v tomto směru, kdežto na obecním domě se prodělávají miliony Pan ob. st.Kaše doporučoval zřízení vhodné ko- munikace mezi dolejším Starým městem. Dale žádal, aby elektrická dráha byla vedena od Můstku ulicí Melantrichovou a domem Melantrichovým Následovalo vyřízení stavehních stížností. Za- mítnuty byly stížnosti: Mí. Zadáka v záležilosti novostaveb V. Romováčka v ulici Zahořanskéhoa Karla Císaře v záležitosti stavby domu na č. kat.

Krouská Dale Melantrichův V Romováček Císař Zahořanskéhoa obecní dům

28 article

251—VIII. při Královské třídě. Doplněno bude řízení ve věci stížnosti V. a M. Práškových ve věci parce- lace čp. 334—II. Částečně vyhověno stížnosti Ed. Beauforta ve věci novostavhy čp. 26 v Jungmannově třídě. Zrušeno řízení o stížnostech lirmy S. L. Rei- mann synové, dma. Břet. Pácala a dra. A. a Julie Deckerových. Schválen návrh položení vodovodu k nověmu židovskému hřhitovu v Libni nákladem 5500 K. Rov- něž schválen návrh na upravení požitků účetních praktikantů a písařů pražských obecních plynáre vyměřením služného 1600 K a kvarlálního příspěvku ročních 450 K mimo 10% drahotní přídavek prakti- kantům do 6 let nepostoupivším a zvýšením týden- ního platu pisařům, déle jednoho roku sloužícím z 20 na 24 kor.

M Práškův Beaufort Pácal Deckerův Jungmannův třída Libeň

29 article

Usreseno do rozpočtu na rok 1910 vložiti částku 7220 K na úpravu pensijních platů vdov s požitky, vyměřenými před 1. červnem 1899. Vyhověno žádosti měsiského fysika p. dra. Jindřicha Záhoře, aby přeložen byl na trvalý od- počinek. Po schválení návrhu zmínil se starosta p. dr. Grož o zásluhách dra. Záhoře, který po 25 let byl městským Iysikem. Za jeho dlouholetého půscbení byla zorganisována zdravotní služba, byla zavedena instituce školních a zubních lékařů; jeho přičiněním byly vydávány městské zdravotní pu- blikace. Dále zmínil se řečník o vědecké čin- nosti dra. Záhoře a vystovil za horlivou jeho činnost ve prospěch obce nejvře- lejší díky. (Hlučná pochvala.) Do dozorčí komise kanalisační zvolen p. Václ Novotný. Radě městské dáno zmocnění ustanovit volební komise pro doplňovací volbu poslance rády říšské za 5. volební okres Povolen náklad 3500 K na provedení kanalisace v ulici u Vodojemu na Letné Obci podolské povolena výpůjčka 150.000 K na stavbu škol. Usneseno zakoupit v asanačním obvodu a) dům čp. 287—V. v ulici Dušní od „nadnce Filipa a Rosa- lie Reachových pro kupce bez vlastního zavinění zchudlé a jich vdovy“ za cenu 38.300 K: — b) na- dační dům čp. 152V. v ulici „U staré školy“ o Soukromého spolku pro výchovu chudých židov- ských osiřelých dívek za cenu 71.000 K; — c) vy- vlastňovaný dům čp. 221—V. na nároží ulice „U starého hřhitova“ a Rabinské od manžeiů Karla a Josefy Martinkových za cenu 65.000 K: — d) vy- vlastňovaný dům čp. 242/244—V. v ulicí „U starého hrbitova“ od Josefa Svobody za cenu 336.750 K.

Jindřich Záhoř Grož doktor Záhoř Václ Novotná Filip Karel Martinkův Letná U stará škola Josef Svoboda

30 article

Schválen návrh, aby Pražské městské pojišťov- ně prodána byla zbývající plocha ve skupině XXXVI. asan. obvodu v ulici bezejmenné u kostela sv. Sal- vátora ve výměře 303 čtvei. sáhů po 240 K. Povolen náklad do výše 12.556 K 96 h na znovu- zřízení cdplaveného ledoborce pod IV. pilířem mostu Karlova a na opravu ostatních ledoborců téhož mostu a schválen návrh, aby na zřízení nového ohražení Král. Obory poděl příští silnice od vlečky do měst- kkcloksárny až k domku jezdného povolen nákla Pan Kasalieký výslovil přání, aby znovu byla podána žádost za odškodnění obce pražské za poškození rybolovu. Na to projednány návrhy na pojmenování a př - jmenování ulic v Praze. Schváleno, aby ulice mezi blokem 14. a 15. byla nazvána ulicí Elišky Krásnohorské, ulice mezí Stroj- pickou a Rudolfovou ulicí v Holešovících nazvána Schnirchovou; náměstí na býv. pozemcích Richtro- vých nazváno Strossmayerovým. Proti návrhu na změnu názvu ulice Úzké na Maislovu mluvil p. ob. st. Březnovský a docílil odročení této věci. Pan ob. st. Náhlovský doporučoval, aby změněn byl ná- nev Hopfenšokovy ulice. Pan H. Schick odůvod- ňoval návrh na schválení ulice Maislovy dokládaje, jaký to byl humanní muž. Debata o representnčním domě Ke konci schůze předložena byla zpráva ko- mise, zvolené k vyšetření příčin překročení nákladu a průtahu ve stavbě obecního domu u Prašné brány.

svatý . Sal Král Kasalieký Krásnohorská Rudolfová Schnirchův Strossmayerův Březnovská Náhlovský H Schick Maislův Praha Holešovíce Hopfenšokův ulice most Karlov Richtrovýchod obecní dom

31 article

Výňatek z této zprávy v našem listě byl již uveřej- něn. K návrhu p. Kasalického upuštěno od čtení celá zprávy a zahájena debata. Zpráva končí návrhem, aby vzata byla na vědomí a aby uvážena byla otáz- ka, zda mělo by uloženo býti projektantům smlou- vou vymíněné poenale a firmě Fanta a Jirež konven- cionální pokuta Pan dr. Podlipný pravil, že v této věci po léta vyhýbal se jakémukoli prohlášení. Nyní konstatuje že se mu dostalo zadostiučinění za vše to, co před- vídal. Byl opravdu zvědav na to, co zvláštní ko- mise vyšetří, ale vidi ze zprávy, že nic jiného ne- bylo zjištěno, než co je už známo. Byla to nešťastná koupě pozemku, nešťastné započetí stavby, nešťast- ně její provádění. Po delší dobu již panovala velká schlíplost, která bude stát ještě velkých peněz a mno- hých mrzutostí. Pravý vinník nebyl nalezen, nebot není možno zjistit, že jsou vinni jen projektanti. Nyní jde jen o to, vhodným způsobem postarati se aby budova byla skutešně representační. (Sou- hlas.) Hleďme tedy budovu dokončit a odevzdati svému účelu. Při tom také působit k tomu, aby se ostatním živnostníkům nepodřezávaly tepny. Čelit svým odpůrcům národním a nepoškozovat vlastní lidi! (Hlučná pochvala.) Pan Březnovský zádá projektanty, aby tomuto přání předřečníka nerozuměli tak, že by měli právo rozhazovat pří dalším provádění stavby. Doporučuje žádati poena a důtklivě radí, aby si zástupcové eb- ce při pronajímání místností nikým nedali po- roučet.

doktor Podlipná Březnovská Fanta Jirež

32 article

Pan ob. st. Štěpánek uvádí, že komise měla z účel pouze zjistit příčiny prodloužení stavby a pře- kročení rozpočtu a v tom směru zjistila přimo hroz- né věci. Konstatuje, že se postupovalo s bohopustým šlendriánstvím, Hlavního vinníka vídí v radě měst- ské, která má jedinou útěchu, že něco podobného stalo se i ve Vídni, kde si obec postavíla za 9 mil. korun pivovar a doplácí naň ročně 200.000 K. Pan ob. st. Čížek projevil mínění, že represen- tační dům nebude vyhovovati nikomu a zejména na restauratércvi. Po vystavení domu má restauratér teprve podati dobrozdání o zařízení restaurace a při- slušenství! Varuje před tím, aby Měšťanská beseda provozovala nějaký diktát při zadávání restaurace, Pan m. r. dr. Pík pravil, že od zprávy zvláštn komise čekal velmi mnoho a nedověděl se vlastně nic. Co učinila městská rada, byl by učinil sbor rovněž. Ostatně rada městská sestává ze zástupců všech stran (Pan Březnovský: Moje strana tam ne- ní! Hlučná veselost, nebot p. Březnovský je osa- mocen.) a ti zajisté požívají důvěry u svých stou- penců. Rada městská vydávala čtvriletní zprávyo postupu stavby a žádný proti tomu nic nenamítal. Řečník vysvětloval postup zadávání praci a podo- týká, že teď je velmi snadno kritisovati. Kdož to mohl tušit že se firma Fanta a Jireš s dodávkou konstrukce opozdí? Vzpomíná provedení slavby Františkova nádraží, která také vypadá jinak, nez byla projektována a končí doporučením, aby aktao represenlačním domě byla uzavřena. Tomu opřel se p. ob. st dr. Sámal a sice z dů- vodu, že při čtení zprávy komise každémnu hrůzou a překvapením vlasy se ježily. Je tu určitě obviněn a obžalovnní mají právo se ospraveůlnit. Prpto ce

Štěpánek doktor píka Březnovská Fanta Jireš Sámal Vídeň Františkov nádraží