Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

ne melobale vel sl

3

s sols bse

4

V Praze, v úterý 8. června 1909.

Praha

5

boq lonenr, nn mssělec hslo vlare řidi davleoles al ob se aelnrka

NN

6

Číslo 156.

7 article

Na ranní a večerní listy čedpláci se V Praze v administraeii na ul žske na dtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měse. . . . . . 2 na čta rt leta . . . . 7 K 6sk ve filiálkách na měsio. . . 2 K 9o Poštou: na měsle. . . . . . 8 K 20 na stert lsta . . . . 9 K 60 n dvnji zásllkou na měsie na vrtieta : : n k a

Pošta Praha

8 article Za věc lidskosti.

Za věc lidskosti. V předvečer rozhodného hlasování o na- vrhu Susteršičově, proti němuž vláda Bie- nerthova s úsilím přímo zimničním shání v parlamentě svou většinu, vypaluje vládní tisk na nepohodlnou oposici ovšem své nej- hrubší střely: Celá ta výprava Slovanské jednoty a sociální demokracie proti maďarské bance agrární není prý než toliko obmyslně nastrojeným úkladem oposice proti životu vlády Bienerthovy; a to úkladem zhola ne- spravedlivým: neboť věcné právo v zá- ležitosti agrární banky bosensko-hercegovské jest prý rozhodně na straně vlády, jejíž postavení prý však jest na štěstí vzhledem nahoru tak neochvějně silné, ba nezdolné. že lze o něm užíti vojenského terminu ibombenfest« . .. Nuž, nejlepší odpovědí na všechen tento officiosní humbug, trváme, jest prostě a jasné vyložení podstaty věci, za níž oposice v parla- mentě utkává se s vládou Bienerthovou v prvním vážném a ostrém boji. Oč tu jde?

Bienerthův bie

9 article

Když Rakousko Uhersko před třiceti léty okkupovalo Bosnu a Hercegovinu, domníval se všechen svět, že především jiným přikročí k léčení staré a ukrutně té bědy zemědělské, jež hnětla za panství osmanského převážnou většinu rolnictva kře- sťanského v obou těch zemích, až dohnala je právě před 34 lety (v červnu r. 1875) k zoufalému povstání. Tehda neváhal ra- kouský zahraniční ministr Maďar hr. Julius Andrássy zaslati s ostatními velmocemi tu- recké vládě proslulou notu (z 20. prosince 1875), v níž jménem lidskosti důtklivě do- mlouval Vysoké Portě, aby odčinila to krute nevolnictví, pod nímž sténá 800.000 rolni- ckého lidu v Bosně a Hercegovině, odsouze- ného odvádět feudálním »pánůme své půdy, osmanským agům a begům třetinu své roční úrody a sklizně, kromě všelikých ještě platů a robot na »panském« i na statcích státních. — Vláda sultánova však zatvrdila sluchu svého proti hlasu lidskosti a konec sveře- pého vzdoru jejího byl — památný, osvobo- zující boj Slovanstva na Balkaně roku 1877 a potomní okkupace Bosny a Hercegoviny

Maďar Julius Andrássy Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Boseň a Hercegovina

10 article

Rakouskem — Nikdo neupře, že Rakousko za třicetileté té okkupace věnovalo na ve- řejnou správu obou těch zemí mnoho peně i práce, avšak — šel — ovilisovalo opět jen povrchně a jednostranně — zvelebováním blavního města, stavěním strategických že- leznic a splétáním husté byrokratické, poli cejně-četnické sítě, tak že mohl jistý politik anglický v úžasu zvolati: »Rakousko-Uhersko má v Bosně a Hercegovině k udržení po- slušnosti větší úřadnický a vojenský aparát. nežli Anglie v Indii k udržení na uzdě 300 milionů Indů! « — Avšak k hojení nejtěžšího zastaralého neduhu, k odstranění feudálního podruží lidu rolnického se za celých těch 30 let okkupace státníci rakouští nedostali! Loňského 5. října pak překvapil baron Aehrenthal svět náhlým přivtělením Bosny a Hercegoviny k soustátí habsbur- skému a bez otázání se delegací i parla

Rakousko RakouskoUhersko Boseň a Hercegovina Anglie Indie Bosna a Hercegovina

11 article

mentů obou polovin říše zaplatil za ten zábor Turecku 54 milionů korun. — Oby- vatelstvu Bosny a Hercegoviny slíbena při tom státoprávním převratu, jenž mohl málem vznítiti evropský požár, ústavní samo- správa. Tím zdálo se býti konečně i tomu hříšnému feudálnímu porobenství vět šiny rolnického lidu bosensko-hercegovského odzvoněno. Leč, dobře říká lid: »co se zdá. to je sen.« Pouhým, nesplněným snem zů- stala po dnes ta ústavní samospráva Bosny a Hercegoviny, nikdo dnes po osmi měsících neví ještě, jak vypadat bude ta ústava i ten bosenský sněm, ale za to víme něco jiného. že dosavadní absolutní správce Bosnya Hercegoviny, společný říšský ministr Madan Burian nehodlá sníti křesťanskému lidu rol nickému v zabraných těch zemích jařmo ro- boty a nevolnictví feudálního rázem, státním vyvazením půdy selské jako stalo se roku 1848 v Rakousku, nýbrž rozhodl se pro zdlouhavé — nesoustavné, »dobrovol né« vyvazování ubohých »kmetů« t. j. robotících rolníků bosensko-hercegovských prostřed- nictvím zvlášť povolené a velikými privileji nadané maďarské banky agrární, čímž vydáno bude ubohé, chudé a neuvědomělé rolnictvo tamní na pospas lakotě a vydřidušství soukro- mých, cizích spekulantů, majících proti němu ke svým službám veškeru asi- stenci úřadů politických a soudních.

Burian Turecko Ob Bosna a Hercegovina Rakousko Bosnya Hercegovina

12 article

Když v březnu letošního roku donikly první pověsti o tomto zámyslu maďarském do Vídně, nastalo tam rázem takové vše- obecné pohoršení, že dne 11. března t.r. celý parlament rakouský svorně zapřísahal vládu, aby se proti takovému obmyslu co nejrázněji opřela, což pan Bienerth také svatosvatě přislibil. Výsledek všeho jeho od- poru záležel však v tom, že — dnes jest maďarská agrární banka pro vyvazování po- zemků v Bosně a Hercegovině se souhlasem vlády p. Bienerthovy povolena a nadána přímo neslýchanými výsadami, mocí kterých držeti bude ubohě »vyvazené« robotníky na otěžích své zvůle jako chvějící se oběť, majíc neustále celou existenci jejich v rukou svých, takže může je kdykoli chce vyhostit z je- jich statků a jejich půdy rodné, byť i zcela správně spláceli jí zápůjčku i s lichvářskými úroky. Slyšme, jaká monstrósní ustanovení obsahuje schválený regulativ této famosní bank, Durianovyi »Banka jest opravněna pokládat poskyt nutou půjčku (na vyvazení statku z břemen feudálních) za okamžitě splatnou, jakmile dlužnik (»kmet«) nesplatil v ča i jen jedinou půlroční splátku Pomysleme, co to znamená Banka tedy sprostředkovala dobrovolné vyvazení selské usedlosti mezi feudálním »pánem« begem nebo agou za určitou sumu a ustanovila modality umořování na př. na 50 let, i výši úroků, jež činí v Bosně obvykle dese ze stal Nuže když během těchto padesáti le potkají rolníka pohromy živelní nebo rodinné, takže nebude moci v čas zaplatit jedinou lhůtu, má banka právo beze všeho provést proti němu exekuci a připravit ho tak rázem o celý jeho statek. Však nedosti na tom

Bienerth Bienerthův Vídeň Boseň a Hercegovina Boseň

13 article

Ale dle dalšího paragrafu stanov má banka právo žádat i bez ohledu na ter- míny smluvené — okamžité za- placení celého dluhu rolníkova, kdykoliv její úřadník — třebas po několika letech řádného placení kmetova, »sezná a odhadne, že majetek kmetův ne- poskytuje bance více dosta- tečné zárukyl!« To už je věru vrchol všeho! I když ubohý rolník platí jako mou- rovatý, banka má právo na »seznání« lecja- kého svého agenta vypovědět mu rázem celý dlužný kapitál, t. j. přivésti jej na mizinu. Každý si dovede domyslit, jakým šmejdůma manévrům by se tím mohly otevřít dvéře; zamyslil se nad tím sám pan Burián a proto zmírnil hroznou tu výsadu banky ustanove- ním, že banka může milostivě posečkati dlužníkům takovým, za něž ze ms ká vláda požadá, za něž se zaručía po případě zaplatí. — Na milosti zemské vlády bosenské závi- seti bude existence »vykoupených« rolníků, kteří se proti živelním škodám (ohni a krupo- bití) musejí pojistit pouze u assekurací ban- kou agrární doporučených, při čemž se pojištění děje ovšem na útraty dlužníkovy, ale ve prospěch banky agrární.

Burián

14 article

Vyhoří-li tedy pojištěný »vyvazený« rolník, obdrží peníze agrární banka a ubohý pohořelý nedostane ani haléře, aby si mohl vybudovat nový krov, nakoupit semene k novému osevu, čímž propadne exekucía žebrácké mošně. — A ke všem těmto neslýchanostem dal souhlas svůj p. Bienerth, jenž nyní všemi silami pracuje k tomu, aby zejtra pa d návrh Šusteršíčův, jehož hlavní věta k tomu se nese, aby »vláda odepřela souhlas každé ůstavě pro Bosnu a Hercegovinu, která by neobsa hovala povinné vyvazení robo- ticích rolníků (kmetův) státni správou« a nikoliv tedy soukromou lichvářskou bankou maďarskou. O to bězí při dnešním hlasování. Za věc lidskosti a poctivosti zápolí oposice mírným navrhem Šusterši čovým, kdežto vladní strany, zproneve- řivše se svému vlastnímu votu z 11. března, dnes opírají se tomuto human- nímu návrhu jen proto, že jejich Bienerthovi nevoní. A p Bienerthovi zase nevoní jen pkoto, ze ci to nochce s Muďary zkazit.

Bienerth Bosna a Hercegovina

15 article Za kulisami.

Za kulisami. Z Vídně, 7. června. ě n (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) (7 hod. večer.) Celý dnešní den byl samý rozruch, samá konference, samé vyjednávání Dnes stalo se, co se již dávno nestalo: Něme a Poláci přišli k Slovanské jednotě. Z tohoto fakta jest již vidno, že pánům ve vládní straně leze druhá porážka, kterouž ulrpěli v pátečn schůzi, za nehly. Nejen mezi stranami bylo vyjednáváno, ale také mezi vládou a stranami. Bar. Bienerth mě odpoledne konferenci s předsedou výkonného výboru německých stran drem. Sylvestrem. Tolikéž přítomný tady místodržitel haličský dr. Michae Bobrziňski vešel ve styky nejen se zástupci kol

Polák Bienerth Sylvestr doktor Bobrziňski Vídeň

16 article

polského, ale, což je zajisté pozoruhodno, i se zástupci klubu ruského. Po 4. hod. odpoledne sešel se výkonný výbor Slovanské jednoty za předsednietví posl dra. Šusteršiče. Přitomni byli: dr. Ivčevič, dr Pacák, dr. Čelakovský, dr. Stránský, Maštálka. Staněk, prof. Masaryk, Dürich, Udržal, Kotlář Choc, Šrámek, Štlinger a Davidjak. Do porady. která trvala skoro celé tři hodiny, dostavil se také předseda polské strany lidové a místopřed- seda kola polského Stapiňski. Přinesl po zván parlamentní komise kola polskéh ke společné poradě Slovanské jed- noty s polským klubem. Pozváníto bylo přijato v ten rozum, že napřed odeberou se zástupcové Slovinců a Chorvatů do kola pol- ského, načež sejde se výkonný výbor Slovanské jednoty ještě dnes a potom o 8 hod. večerní konati se bude společná schůze parlamentní ko- mise Slovanské jednoty s parlamentní komis kola polského. Zástupcové Slovinců a Chorvatů vysílají se napřed do kola polského z toho důvodu, že zá- ležitost agrární banky pro Bosnu a Hercegovinu týká se v první řadě jich a jejich votum jest pro ostatní strany slovanské rozhodující. O schůzi výkonného výboru Slovanské jed noty zpráva nebyla vydána žádná, sděluje se nám však, že jest snaha zjednati mez všemi Slovany v celé sněmovn kompromis o resoluci v příčine agrární banky bosensko-herce govské.

Ivčevič Pacák doktor Čelakovský Stránský Maštálek Staněk profesor Masaryk Dürich Udržal Choc Šrámek Štlinger Slovinec Chorvat Slovan Bosna a Hercegovina poloský

17 article

Dr. Šusteršič jest zásadně ochoten k takové dohodě, trvá však na tom, aby poslanecká sně- movna vyslovila požadavek, obsažený v jeho tře- tím návrhu (vláda vyzývá se, by dala souhlas jen takové ústavě pro Bosnu a Hercegovinu, jež ob- sahovala by povinné vyvazení kmetů státními ústavy). Bylo dodáno, že baron Bienerth jménem vlády chce učiniti v příči- ně agrární banky bosensko-heree- govské zejtra nový projev a kone- čně bylo doloženo, že odstoupí minist s o financí dr. Biliňsk i. žonttue l Z Vídně, 7. června. (8 hod. 40 min.) Ve společné poradě výkonného výboru Slovanské jednoty zamítnut byl návrh, aby Slovan- ská jednota hlasovala pro kombinovanou resoluci prof. dra. Redlicha s úvo- dem prof. Glabiňského. Po 7. hod. večerní měl posl. Stapiňski po- radu s místodržitelem drem. Bobrzyňským. O 7. hod. sešli se důvěrníci slovínštíl a chor- alšli a parlamantní komis kola polského v pre- sidiální kanceláři místopředsedy dra. Starzyň- ského ku poradě, která trvala celou hodinu. O 8. hodině Slovinci a Chorvati konali poradu svou, o 149 sešel se celý výkonný výbor Slo- vanské jednoty s parlamentní komisí kola pol- ského. Z Vidně, 7. června. (8 hod. 45 min.) Uji- šťuje se, že ve společné poradě Slo- vinců a Chorvatů s Poláky tito na vrhli kompromisní formuli. Bude-l tato přijata též poslanci českými, jest pro ni za- jištěna ve sněmovně ohromná většina a poslanei německých stran a vláda postaveni budou před hotovou událost a před volbu buď tuto společ nou formuli přijati, nebo se dáti přehlasovati. Z Vídně, 7. června. (10 hod. 35 min.) Po rada výkonného výboru slovanské jednoty s parla-

doktor Šusteršič Bienerth Biliňsk profesor Redlich Glabiňský Slovinec Chorvat Polák Bosna a Hercegovina Vídeň Slovan St poloský

18 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . za t h Ve fliálkách na venkově- ranní cislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 6h lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 8 Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji

19 article

mentní komisí kola polského potrvala pozdě do noci. Podkladem porady jest společný pro- jev proti koncesi udělené společnou vládou za souhlasu vlády rakouské maďarské ob- chodní bance na zřízení agrární banky pro Bosnu a Hercegovinu. Tento projev zároveň pak bude obsahovati oba návrhy resoluční dra. Šusteršiče, hlavně pak výzvu na vládu, bynepovolila žádně ústsvy bosensko-hercegovské, ve které by se nestanovilo povinné vyvazen kmetů státními ústavy. Ve zvláštní poradě, kterou měli napřed Slo- vinci a Chorvaté, pak důvěrníci slovanské jednoty, bylo takové osvědčení formulováno drem. Šuster- šičem a pak o půl 10. hodině předloženo důvár- níkům kola polského. Na zejtra na 9. hodinu dopolední svolána jest parlamentní komise slovanské jednoty opět.

Chorvat Šuster Bosna a Hercegovina

20 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. června. (Nepřirozen spolek.) Pod tímto záhlavím otiskuje „Dzien. Poznaň.“ ostrou kritiku nynější politiky vídeň- ského kola polského. Úmyslně prý klame ve- řejné mínění, kdo nynější rozbroje v lůně pol- ského kola svádí na osobní antagonismus, nebot nynější spory mají ráz čistě zásadní. Jde o po- měr polského kola k jiným politickým stranám a tu jest jisto, že bez jakéhokoli usnesení kolo se znenáhla ocitlo pod jednou střechou se stra- nami německými, nevyjímaje ani všeněmců. V důsledku toho kolo hlasuje konsekventně proti slovanské jednotě. Započalo to snad neopatr- ností, snad nedostatkem rutiny nového předsedy polského kola, ale hotovým stal se ten nešťastný spolek teprve vlivem ministra financí, ryt. Bi- liňského. Ryt. Biliňský je ode dávna přl- vržencem polsko-německého spolku; s tou my- šlénkou srostl a o ni opřel svou politickou ka- riéru. Poněvadž se na něho z jiných, čistě věc- ných důvodů útočí, hlavně se strany Čechů, zá- visí jako ministr dnes úplně od podpory Němců.

Ryt Čecho Praha Poznaň

21 article

Demokratická frakce polského kola, jíž záleží na tom, aby se Biliňský udržel v křesle, ocíla se přirozeně po boku Němců. V oposici proti demokratům jest posl. Stapiňski, stojící v čele 20 lidovců. Stapiňski má pro sebe nejen důvody politické, nýbrž i věcné. Spolek s Němci nepři- nesl Polákům nijakého zisku, ale způsobil jim citelné ztráty. V době, kdy Poláci jsou na říš- ské radé spojenci Němeů, všeněmecký šulferajn odbývá valnou hromadu v Bjalé, tedy již na úze- mí haličském a strojí plány o posílení haličského němectra. Jen nedostatek širšího politického roz hledu mohl svésti vůdce polského kola na scestí po němž nyní bloudí. Možno by chápati jakýsi oportunism. Kdyby šlo o nějaký značný zisk pro Halič, jehož možno nabýti pomocí Němců a pol- ské kolo náhradou za to by šlo s Němci, dalo by se to jakž takž ospravedlniti. Ale v poslední době šlo jen o jednu věc, dotýkající se zájmů haličských, o průplavy, a tuto věc právě Němci rozhodli proti Polákům. Kolo podporuje tedy Němce jen v zájmu ryt. Biliňského. Chránic jed- noho ministra mění hlavní smysl své politikya orgány národních demokratů házejí blátem po posl. Stapiňském, že nesouhlasí s jejich patho- logickou politikou. V Praze, 7. června. (Hermann Bahr o česko-německé otázce.) Spisovatel Herm. Bahr dotkl se v nejnovější své stati o věcech rakouských v měsíčníku „Márz“ otázky

Biliňský Němec Stapiňski Polák Něme Hermann Bahr Bahr Halič Praha Herm

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. ší Naši přátelé v Paříži „Budeme od vás čekati pohlednice“ — pro- pouštěl mne v Měšťanské besedě do Paříže sta- řičký Tomek. A posílal jsem je jemu, Wintrovi, Kalouskovi, Mourkovi, Čelakovskému s podpisy těch přátel, kteří mi studia v bibliothekácha museích pařížských usnadnili, známých pěstitelů vzájemnosti českofrancouzské, profesorů Legera a E. Denise, jakož i ministra černohorského v. v., známého právního hisťorika slovanského zvěčnělého Balt. Bogišiče. Účinné ochoty a do- poručení jejich podnes s vděčností vzpomínám. Prof. Legera můj hostitel „u města Pra- hy“ (rue St. Anne 42), krajan J. Štene dobře znal. „Chodí mezi nás Sokoly, přednáší nám o české vlasti, cizinec, česky, jako bičem kdy mrská. My se stydíme, že ani tak správně Čech nemluví svou mateřštinou, jako tenhle náš rozto- mílý příznivec, pan profesor Leger.“ Tak vy- kládal pan Štenc, můj průvodčí, když jsme ují- žděli odpoledne po parníku po Seině do rozkoš- ného zátiší Legerova, rue de Boulainvilliers 43.

Tomek Winter Kalousek Mourek Čelakovský Leger E Denis Stanislav . Anne 42 Štenc Legerův Paříž Čechy rue jít Boulainvillier 43

23 article

Prof. Leger nás vlídně přijal, zvláště pak měl radost, že se mně mohl pochlubiti jako úřadní- kovi bibliotheky musejní, jaké poklady, skutečne unikáty literatury staročeské i skoro celou vě- deckou literaturu novočeskou z oboru historie a filologie chová v útulné, vkusně zařízené svoji bibliothece. Práve psal o Janovi Lucem- burském u Kreščaku, staraje se, aby byl na bo- jišti tom obnoven důstojný pomnik, i pochva- loval si, jak pohodlně nyní se každý pouči z mojí Bibliografie České Historie. Pochválil če- skou Akademii, že nelituje nákladu na dílo, „které jsme už potřebovali jako soli, jak se v Praze řiká“. Děkoval jsem za uznání, ale náš příjemný hostitel již zahrnoval dalšími vzpomín- kami, jak přijel do Prahy prvně a jaké byly po- měry ještě neutěšené, jak Praha i národ český vzkvětaly, mohutněly a jak přečkal již více, „než tři doby země české od Jablonského“. Po- zval mne na druhý den k malé besedě v restau- antu „Société des Savans““, kde se osvědčil stejně výborným znalcem labužnicky vypočítavé kuchyně francouzské, jako duchaplným pozoro- vatelem předností i vad našeho snažení literár- ního, kulturního i politického. Se záviděníhod- nou pružností mladickou pospíchal napřed jako

profesor Leger Luce Jablonski Praha Kreščako Société desátník Savan

24 article

vůdce a já za ním po schodech do několika bibliothek učených společností, všude vyprošuje pro mne řády bibliotheční, formálie, předpisy. Ukázal i památnou zasedací síň a zařízení bi- bliotheky Akademie francouzské. Zavedl mne také do svého kabinetu, kde darem i koupí vzro- stlo mu bezděky takořka celé museum otnografie slovanské. Rozumí se, že pro mne, redaktora „Českého Lidu“, jehož všecky ročníky měl Le- ger v pěkné úpravě pohromadě, byla pravá po- choutka, poslouchati nadšený výklad o původu a rázu jednotlivých památek, také ze zemí česko slovenských. Srdečně se se mnou rozloučil a ná- vštěvu, jak mi žertem slíbil, oplatil mi prof. Le- ger v Praze v Museu.

Praha

25 article

Vrátil jsem se pozdě večer z Musée Carna- valet, kde marně jsem chtěl nahlédnouti do alba. věnovaného Paříži od města Prahy (bylo uzamčeno a nechtělo se mi líbiti jeho nedůstojné umístění), k Štencovi, který mě již na uliei očekával: „Je tu vzácný pán, ministr Bogišič. Už dobrou chvíli vás čeká!“ Pří- větivě mne uvítal starý pán, skromný ve své řeči i jednání. Pochvaloval si, že si jed- nou povečeřel po česku, uzeninu se zelíma pivo!“ Zatím přišel p. O. Theer, který tenkráte studoval v Paříži, a dlouho do noci jsme se ba- víli, kdy Bogišič líčil rozmanitou a podivnou svou drahu životní. Jako kdysi malá republika Dubrovnická pro slavila se po celé Evropě, tak získal si jméno ovropské po jejím zániku vynikající tento jej syn, přední právník slovanský, autor znamení tého kodifikačního díla, majetkového zákonnika pro Černou Horu. Se čtyřmi státy evropskými sloučena jest bohalá životní činnost Bogišičova. Původem jsa Dalmatinec, tedy příslušník státu rakouského, započal Bogišič svou činnost jako knihovní a pak školský úřadník. Proslaviv se již na samém počátku své spisovatelské činnosti jako výtečný znalec slovanského práva, upoutal na sebe pozornost učených kruhů největší říše slovanské a povolán byl za profesora slovan- ského práva v Rusku, na universitu v Oděsse. V krátce potom opět byl spojen osud jeho s nej- menším státečkem slovanským, Černou Horou, pro niž se uvolil sepsati zákonník. Celé čtvrt- století pak žil Bogišič v Pařiží, k níž pro její poklady kulturní přilnul s neobyčejnou lá- skou a oddaností. Bohatá byla literární činnost Bogišičova. Četná díla jeho přeložena byla do cizích jazyků; autor sám používal při pracích

Štenc Bogišič Theer Bogišičův Bohatá Musée Carno Paříž Praha Evropa Černá Hora Rusko Pařižit

26 article

svých střidavě několik řečí: vedle srbské a chor vatské zvláště ruské, německé, italské a fran- couzské, jak vylíčil podrobně dr. K. Kadlee v Čas. Č. M. 1903. Poslouchali jsme i s nám přítomní Čechové pařížští se zájmem klidný přátelský způsob, jak ličil dosti správnou češti nou Bogišič změny svého povolání životního. Po výtečném pohostění v restauraci Orlean ského nádraží zavedl mne druhý den Bogišič do své bibliotheky, kde jsem užasl nad bohatosti jeho sbírek knižných i historických a národopis- ných. Od dávných let sbíral Bogišič předměty týkající se zejména práva a cihnografie a pak slovanské prvotisky. Již v prvém díle svém o právních obyčejích slovanských z r. 1866 uve- řejnil asi 500 právnických přísloví, vzatých ze všech jazyků slovanských. Pozdějí sbíral litera- turu o příslovích souslavně, takže za nějakých 12 let sebral asi 1500 knih a brožur, obsahují- cích přisloví nejčetnějších národů Evropy i ji- ných dílů světa. Tento oddíl jeho knihovny zá- vodil s nejbohatšími sbírkami paremiologickými, jaké méli v Berlině dr. Jacobsen a ve Varšavě nedávno zesnulý Bernstein. Bogišič nepřestával však jen na tištěných knihách, nýbrž opatřilsi z archivů i veliký materiál rukopisný, který jedná o příslovích. Timto způsobem sebral na sto tisíc přísloví netištěných.

K Kadlee Bogišič Jacobsen Bernstein Evropa Berlín Varšava Orlean

27 article

Z českých sbírek znal Bogišič Čelakovského Mudrosloví a Hanušovu literaturu příslovnictv slovanského. Překvapen byl, když jsem mu na- pověděl, že za nedlouho bude se honositi litera- tura česká novou, vědeckou sbírkou přísloví, po řízenou nikoli na základě sbírek cizích, nýbrz na základě pramenů. Tuto práci, jakož i spole- hlivou kontrolu veškerých sbírek posavadníel že chystá dr. Václav Flajšhans. Jak by se byl zaradoval, kdyby se byl toho dočkal Bogišič, že byl právě vydán pod záštitou České Akademie začátek velikého, důležitého díla „Česká při- sloví, sbírka přísloví, průpovědí a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ od dra. Flajšhanse, jemuž na mou prosbu Bogi- šič slíbil nabídnouti výběr ze své po dlouhá léta chystané sbírky, avšak slovu nedostál, poněvadž po smrti Bogišičově rozmetány byly jeho biblio- theka a jeho sbírky bůhví kam. Marně jsem se po tom sháněl, kdy jsem zahlédnul nedávno v Praze v soukromých rukou část dopisů od buditelů a vlastenců československých Bogiši- čovi. Marně jsem prosil za radu přítele Bogiši- čova, dvorního radu dra. Konst. Jirečka ve

Čelakovský Hanušův doktor Flajšhans Bogiša Jireček Čechy Morava Slezsko Praha československý Bogišč

28 article

Vídni, s kterým Bogišič chystal veliké dílo z právní historie jihoslovanské. Velikou cenu měla také Bogišičova sbírka právních symbolů, bohatá sbírka mincí a me- daili, také spousty českých stříbrných grošů peněz hlavně ze XVI. století, sbírka písní národ- ních. Zvláště překvapila mě jako úřadníka bi- bliothečního sbírka slovanských prvotisků. S úsměvem se zadíval s tázavým pohledem na mne: „Právní historik — sběratel inkunabulí?! Inu, právní historik sloužil napřed šest let ve ví- deňské bibliothece a porozuměl ceně prvotisků slovanských. Tu čtěte knížku: Zbírka sloven- skih inkunabula, otisk z kalendáře Dubrovnik na rok 1898, kde jsou pravé skvosty inkunabulí jihoslovanských.“ Podnes lituji, že jsem nemohl přesvědčiti Bogišiče, aby věnoval Museu král. českého prvotisky české, pěkně zachované,a zvláště svého druhu, pokud vím, jedinou úplnou sbírku tisků Valentina Moravana, prv- ního knihtiskaře v Lissabonu a Mat. Mera vana, knihtiskaře v Neapoli v letech 1475 až 1480: Cicero Orationes, impressit Mathias Mo ravus ingenic et arte singulari 1480; Biblia la- tina per Mathiam Moravum; Augustini De civi- tate Dei, impressum est opus hoc Neapoli a di- ligenti magistro Mathia Moravo 1477; některé spisy Husovy, tamtéž tištěné 1475, zvláště něko lik vydání Gesta Christi atd Stihl asi sbírky Bogiši čovy osud všech soukromých sbírek. Za živa je sběratel za drahé peníze kupuje, pečlivě schraňuje a až žárlivě opatřuje — po smrti se po kusech rozletí... Jak krásnou památku mohl po sobě zachovati Bogišič, kdyby byl věnoval prvotisky ty buď pohromadě jako celek do ústa- vu veřejného neb aspoň rozdělil podle řečí slo- vanských do jednotlivých středisek kulturních sncl e po vlastech slovanských.

Bogišič Bogišičův Valentinos Mat Mathias Mathiam Morava Augustin Dei Husův Bogiša Vídeň Dubrovník Lissabon Neapol Mathia Morava Christ Idait Cicero Oratione

29 article

Profesor Denis, jehož šedesáté naroze- niny jsme letos oslavili dne 3. ledna se zaslou- ženým uznáním ve všech vědeckých korporacích a jehož vyznamenal v ten den národ český bez rozdílu stran a názorů upřímnými projevy blaho- přejnými, laskavě mě vítal jako známého z bi- bliotheky naší musejní. Několikráte zašel mne vyhledat k Štencovům a pak mě pozval do re- staurace „Voltaire“, kde při znamenitém obědě, kterým mne počastoval, provázel moje rozpaky při jídlech nezvyklých srdečným humorem a vzpomínkami na obdobné nezvyklosti v Praze Hovořili jsme přátelsky o činnosti a o úkolech historie české, o spisech a článcích českých i o snahách německých historiků. Vzpomínám podnes, jak bystře uměl Denis posuzovati sy- stematiku v badání historickém a jak skromně se přiznával, že tuto theorii o soustavné práci chce osvědčiti skutkem a hodlá jazykem světo- vým, mateřskou řeči franeouzskou, po dosavad- ních spisech zpracovati dále na základě původ- ních pramenů celé déjiny české. Vzpomínal na svoje studie o Husovi a o době Husitské, o Jed- notě Bratrské, o Jiřím z Poděbrad, jakožto prů- pravu k velikému dílu „Konec samostatnosti če- ské“. Oživila se náhle jeho přibledlá tvář, rů- měnec se rozlil po obličeji, kdy mi opakoval zá- klady, které ho vedly k rozboru příčin, jež ná- rod český přivedly k záhubě a český stát ku pádu. Tu jsem slyšel nejpovolanějšího obhájee jednotlivých kapitol veledila Denisova Konec samostatnosti české, autora samého, jak s okem jiskřicím, mávaje v přesvědčení a rozhorlení ru- kou, vzletnými slovy líčil konec doby husitské,

Denis Voltaire Hus Jiří Denisův Praha Poděbrady konec samostatnost

30 article

vládu a dobu Jiřího z Poděbrad, význam Jed- noty Českobratrské, konec dynastie Jagielovců a volbu Ferdinanda I. i další pak vývoj českých dějin ve století XVI. až do předvečera výbuchu války třieetileté a bitvy na Bílé Hoře s následky jejími, jež pak chystal se dále zpracovati v zá- věrečné svojí knize o dějinách českých. Když jsem tak svého hostitele nadšeně horujícího po- slouchal, vynořila se mi vzpomínka, že pravdu děl profesor Kalousek v Osvětě 1891, pochva- luje Denisovo dílo Konec samostatnosti české, jež nyní v oblíbené sbírce Matice Lidu stává se přístupným veřejnosti české, těmito významnými slovy: „Úvahy tyto jsou vždy zajímavé. Mluví v nich zkušený a bystrý pozorovatel, vedený ve- likou láskou ke království českému a jeho ná- rodu, jemuž věnoval nejlepší síly ducha svého mluví v nich vzdálený cizozemec, jenž není vá- zán žádnými pomíjejícími vztahy nebo malicher. nými ohledy, pročež zasluhují toho tyto úvahy a úsudky, aby si jich povšimli všichni, komu záleží na minulosti nebo na budoucnosti národa českého...“ Vedl mě pak prof. Denis do uni- versitní bibliotheky a přes dvě hodiny bez úna- vy seznámil se zařízením i s oddílem histori- ckým. Divil jsem se, že tak málo mají knih o hi- storii české a poznamenal jsem s upřímným údi- vem: „To nyní vidím, jak záslužnější ještě jest Vaše činnost, když pomůcky a prameny sám mu- síte si zjednávati.“ S líbezným svým úsměvem zapítal poklonu: „Vždyť mám v Čechách přece Č. Zibrt. tolik dobrých přátel . ..

Jiří Kalousek Denisův Denis Zibrt Poděbrady Bílá hoře Čechy Matica