Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělstvá

3

Obohod

4

Prmysl

5

Finaněnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 53. ze dne 22. února 1907.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Rozšíření železáren a oceláren společnosti státní dráhy. Z Vídně, 21. února. (»N. Fr. Pr.«) Spo- lečnost státní dráhy provádí přestavbu železáren a oceláren v Řešici a Annině nákladem přes 10 mill. K. Přestavha dokončena bude koncem přištího roku. Nová vysoká pec nebude posta- vena, naproti tomu budou dosavadní rozšířeny tak že výrobní schopnost závodů bude silně zvětšena. Salgo-larjanská akc. společnost. Z Pešti, 21. února. (K. k.) Akc. společ- nost salgotarjanských kamenouhel ných dolů uveřejňuje dnes svou rozvahu z loňského roku. Dle ní činí aktiva celkem 34.02 mil. K. Na účet zisku a ztráty počítá se jako hrubý výtěžek z dolů 3,767.586 K 10h. Dividendy. Z Vídně, 21. února. Rakouský ústav pro železniční dopravu navrhne valné hromadě zvýšení akciového kapitálu z 8 na 10 mil. K. V dnešní schůzi správní rady bylo usneseno, vypláceti dividendu 23 K (loni 20 K.) Z Berlína, 21. února. (K. k.) Rozvah berlinské společnosti za rok 190 vykazuje čistého zisku 12,848.317 mk. naproti 11,724.508 mk. v roce 1905. K návrhu ma- jitelů stanovila správní rada dividendu na 9 proc. (oproti 9 proc. v roce 1905).

K Přestavh Vídeň Francie Řešice Pešť Berlín

8 article

Nová válcovna železa. Z Vídně, 21. února. (»N. Fr. Pr.«) Akciová společnost bratří Böhlerů zřídl v Kapsenbergu novou válcovnu železa. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu. Týdenní zpráva od 18. do 21. února. Na hovězí trh přihnáno — 482 krmných kusů a + 184 kusů dobytka drobného. Přímo přihnáno — 127 kusů než minulý týden. Z Uher dopraveno o 300 kusů měně, takže slabý dovoz únorový nemá příkladu. Z Haliče nemohl se dobytek dovézti pro dopravní překážky. Dovoz byl teda celkem skrovný. ale stačil, což ilustruje smutné poměry ve spotřeb masa. Ceny byly z počátku vyšší, což lisnilo kupee tak, že vzestup cen ztratil se a mnoho zboží nevy- prodalo se. Do Čech nekoupeno ničeho. la barevní voli českých, moravských a uherských továren do- sáhli o 1 K více než minulý týden. Ia barevní voli uherští a haličtí byli v dobré poptávce a prodávali se o 1 K dráž než minulý týden. Poptávka po prostředních volech haličských byla dopoledne dobrá a ceny stouply o 1—2 K. avšak odpoledne tyto ceny zase klesly. Špatnější krmní voli šli špatně na odbyt a nedocilili vyšších cen minulého týdne. Bosenští voli šli na odbyt dobře.

Vídeň Francie Uhry Halič Čechy bratr Böhler

9 article

Krmné krávy prodávaly se dráže než na předběžném trhu. Ceny býků klesly o 2—3 K na 100 kg. Buvoli lepšího druhu docilili vyšších cen než posledně. Z nevyprodaných kusů bylo 80 z Čech, 111 z Moravy. Pro Vídeň koupeno 2882 kusů, pro Dolní Rakousy 309, do Čech nic, do Moravy 6 kusů a 9i jich nedodrodáno. Na prasečítrh přihnáno o 232 tučných o 603 masných kusů méně. Tendence obchodu s tučnými prasaty nebyla valná, protože ceny byly pro uzenáře tuze velké. Ceny všech druhů zůstaly beze změny. Ze skrovného příhonu nedoprodáno ještě 383 kusů. Lepší trh byl s masnými prasaty jež jen tak tak stačila, protože cizí kupci hojně ku- povali. Nejlepší poptávka byla po těžkých masných kusech pro nedostatek Ia. tučných a získala 4—6h na kg. Lehčí masná prasata platila o 2—4 h na kg dráž. Nebylo prodáno 72 masných kusů. Pražstí kupci byli zase na trhu a koupili pro Prahu 33 kusů. Do Dol. Rakous prodáno jich 155, do Hor- Rakous 190 a pro Vídeň 9929 kusd.

Čechy Morava Vídeň Dolní Rakousy Praha Dolo Rakousy kg

10 article

Ovce šly pro zdrželivost českých kupců špalně na odbyt a ceny klesly o 2—3 haléře na kilogr. D Čech posláno asi 500 kusů. Telat bylo více o 300 než minulý týden, ale na konsum bylo jich ještě nazbyt. Smýšlení bylo mdlé a ceny Ia. telat klesly o 4, lehčích a spatnějšíeh o 8 haléřů na kilogr Zabitých prasat bylo více o 110 kusů než minulý týden. Obchod byl klidný. Ceny beze změny. Lehčí zboží masné bylo zanedbáno. Na vedlejším trhu živých prasat byly ceny jakc minulý týden. Zabité ovce ledva udržely minulé ceny. Tendence v obchodu s jehňaty byla mdlá pro skrovnou poplávku a ceny jako minulý týden.

Čechy

11 article

Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší jakosti, barevní 103—107, nejlepší jakosti uberští 89—90, haličští 99—-104, voli 1. jakosti ba- rovní 96—102, uherští voli 82—88, haličtí 88 — 98. voli prostřední, barevní 81—95, uher. 70 —81, haličti 80—85, voli III. jakosti barevní 74—80, uherští 62. 69. haličtí 78—79. Voli z pastvin —, —, bosenšti voli od 60 až 68, býci od 54.—-80. I. jakosti 81 — 90 krávy 54--74, krávy I. jakosti 75—86, buvoli 54—64. buvoli I. jakosti 67—70, drobný dobytek 46.-60 vepři uherští I. jakosti 124—129, prostřední 114—123 lehčí 101—-106, staří 108—116, podsvinčata haličská 80—97, I. jakosti 96—106, podsvinčata lehčí — —, L jak. —. —, ovce živé 50—54, ovce živé I. jak. 56—64, ovce poražené 76—92, ovce poražené I. jak 94—100, telata poražená 92—136, telata poražená L. jakosti 138—144, telata živá — až —, telata živá I. jakosti — až —, vepři poražení 100—116, vepř poražení I. jakosti 118—124, selata 100—124, lehěí 128—136, jehňata 20—48, nejlepší jakosti ——, korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg- mimo daň potravní. Z Paříže (la Vilette), 18. února. (Ovčí trb. Přihon 17.336 kusů. Smýšlení klidně, ceny bez změny. Neprodáno asi 2000 kusů. Znamenaly: fran couzské ovce 88—110 centimů za 1/2 kg masné váby Přímý dovoz do jatek až do 18. t. m. 6128 kusu, z nichž zbylo 17. t. m. 1539 kusů.

Paříž kg

12 article

Trh na drobný dobytek. Z Vídně, 21. února. Dovoz: 4080 telat, 269 hvých a 1941 zabilých vepřů, 845 živých a 359 za bilých ovci a 1215 jehňat. Telata šla pro přílišný do voz málo na odbyt. Ia. zboží placeno o 4 h, pro- sřední a špatné o 8 b levněji a možná, že v dalším průběhu trhu bude zboží ještě lacinější. Živých la. tučných vepřů nedostávalo se; ceny zůstaly beze změny. Živá podavinčata šla čile na odbyt, avšak ztchovala pouze předvčerejší ceny. Zabití vepři pro- divali se za ceny z minulého týdne. Obchod se ži- vými ovcemi byl velmi mdlý, protože bylo kupců z Čech poskrovnu. Ceny kiesly o 2 h. Jehňatům spadla 1 K na páru. Znamenali: telata poražená K 0.90.—1.40, vý- jimečně K 1.44, živí tuční vepři K 1.16—1 24, živá mindá prasata K 082 až K 1.08, poražení tuční vepři K 1.08 až 1.24, poražená mladá prasata K 1.— at 120, pod váhou K 1.36, živé ovce 56—63 b, nomi- nalně 66—68 h. foražené ovce K 0.76 až 1.—, váe za 1 kilogr. Jehňata K 18-40 za pár. Amerieké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 21. února. (Peněžní bursa.) Zá- věrečné smýšlení peněžní bursy uejednotné. Obrat aketi 590.000 (450-000). Kanada Paeille 1861/4 (185.—) United States Steel Corporman 441/2 (4510.

Vídeň Čechy Nový York Kanada Steel Corporman 441 / 2 1 24

13 article

21. února 20. února 10.10 10.10

14 article

Cukr (Fair Muse.) Tuky Western Steam . . Tuky známka Wileox .

Musa Tuka western Steam

15 article

10.20 10.20 21. února 20. únor

16 article

káva. Rlo čis. 7. . . . . . .

17 article

5.50 5.55

18 title

5.60 5.55

19 article

na únor . . . . . .. na duben . . . . . . Pšenice. Z Nového Yorku, 21. února. (Obilní bursa.) Sm šlení obilní bursy stálé. 21. února 20. února pohotová . . . . . . . 833/2 na květen . . . . . . 84 na červenee. . . . . . 84.25. Kukuřice na květen. . . . . . . 541/ na červenee . . . . . . 53. na září . . . . . . . . Petrolej rafinovaný, kesonový 10.25 raflnovaný Standard Whiite 7.75 Kovy. 20. února 21. února 25.—, 25.25 25.—, 25 . 25 41.80, 41.95 41.75 4180 25.75, —.— 25.75, —. Bavlna. Z Nov. Yorku, 21. února. (Baylnářská bursa. 21. února 20. února 19. únor pohotová . . . . 11.— 11.— 9.18 9.04 9.03 na únor . . . . na březen . . . . 9.20 9.12 9.10 9.37 930 9.27 na květen . . . . 9.84 9.75 na říjen 9.77 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 21. února. Bavlna na březen 10.11 (9.96).

Nový York York Nový Orlean 9.04 9.12

20 article

10.25 7.75

7.75

21 article

Měď. . . . .. Cin Železo čís. 2. . .

Cin

22 article O směnce ve službách obchodu a úvěru.

O směnce ve službách obchodu a úvěru. přednášel ve středu p. Frant. Fejfar, vrchní účeln Zemské banky král. českého, na debatním večeru, po- řádaném sdruženými obchodnickými korporacemi v dvoraně „Merkuru“. Účast byla neobyčejně hojná zvláště z kruhů bankovních, a je potěšitelno, jak rost u nás zájem pro otázky hospodářské. Po úvodnín slově předsedy spolku absolventů praž. obch. akade mie p. J. Drimla ujal se slova p. přednášející. Z ve lezajímavé a široce založené jeho přednášky vyjí máme: Směnka vznikla ve středověku jednak pro v likou různost měn, jednak pro veliké nebezpočí, spo- jené s dopravováním hotových peněz. Poněvadž pak všechny obchody soustřeďovaly se na trzích, bylo směnek nejvíce používáno k době tržní. Měl-li kupe platiti na vzdáleném trhu, aneb nechtěl-li nésti při sobě peníze, odevzdal mince domácímu penězoměnci, jenž před notářem pofvrdil, že peníze přijal a zavázal se slibem, že jeho společník aneb obchodní přítel vyplalí o trhu jmanované třeli osobě, aneb kupci sa- měmu určitou sumu v mincích na místě platných Směnky počaly se objevovati koncem 12. stol. v Ilali.

František Fejfar J Driml

23 article

S postupujícím ulvářením se určitých obchod ních pravidel a zvyklostí dána i směnce znenáhla vlastnost papíru plné a spolehlivé hodnoty a směnka měnila se ze smlouvy v listinu vlastní samostalne hodnoty, jakou je směnka dnes. S timto vývojem sou- visel vznik jedné z nejvice karakteristických známel dnešní směnky — možnost převodu. Na trzích, kde směnky byly zpravídla splathy, vzniklo vzájemné vy- rovnávání závazků pomocí skontrace, která někdy končila také tím, že směnky používáno k vyrovnání nedoplatku přovodem, giratou. Později pak převáděna směnka i mimo dobu tržní a směnky počali vydávati obchodníci sami. Tuto výhodu musila si směnka ovšem vybojovati, poněvadž byly jí obcházení jak penězoměnci tak trhy. Současně se směnkami penězo- měnců vyvinovala se směnka na podkladě půjček Tato potkávala se s odporem tím větším, že půjčován peněz na úrok bylo církví přísně zakazováno. Směnka obchodní postupem času stále se zdoko nalovala a souběžně s tím vylvořil se celý směnečný řád, který vyžadoval na směnce určité, karakteristick formálnosti. Když význam trhů co do středisek smě nečných vyrovnávání poklesl, uvolnilo se mezinárodní pojítko směnečných zvyklostí a vznikly tak směnečn řády v jednollivých zemích odlišné. V době nejnovější ovšem ustálil se názor na směnku tak, že směnečné řády liší se jen v podříze ných okolnostech a jest odůvodněná naděje, že i tyt odchylky časem pominou.

24 article

Směnka původně sloužila směně a přenášení pe- něz. Během doby stala se i surogátem hotových peněz — prostředkem úvěru však nebyla. Pokud byly k to- mu náběhy, byly pollačovány. Vývoj však nedal se kanonickými předpisy zadržeti a když konečně vzrů- stající industrialisací a mobilisací majetku stal se úvěr podkladem hospodářské práce, změnila se i úplně funkce směnky. Tato stala se nástrojem úvěru tak dokonalým, že bez něho nedovedli bychom si dnešní podivuhodnou stavbu úvěru ani představiti. Jojí mno- hotvárná účelnost zasluhuje, aby správný názor na jeji podstatu a způsoby byl šířen v zájmu soukroměm i obecném. Směnka slouží přodevším úvěru obchod- nímu, který utvrzuje a podporuje, vnášejíc v něj přes- nost a spolehlivost. Stále citelnější soutěž způsobila uvolnění platebních podmínek a úvěr otevřený stal se zlem. Prudej na akcept zůstává proto ideálem všech dodavatelů. Směnka má důležitou roli při funkcich platebních a její výkonnost vyniká nejvíce při platech mezinárodních. Bez zasílání hotových mincí lzej vyrovnati v mezinárodním styku závazky největší a v této formě slouží směnka velkolepému clearing světovému.

25 article

Pomocí směnek rozmnožujeme svůj provozovací kapitál. Prodáváme-li na akcept, můžeme tento eskon- tovati a výnosu v obchodu znovu použiti. Prostředko- vateli směnečného úvěru jsou ústavy peněžní. Směn- ky plynou do peněžních ústavů, kde jsou vílaným papírem ukládacím. Ústředím směnečného obchodu jest cedulová banka říše, jejíž diskontní sazba jes vodítkem pro výši úroku eskoniního v říši. Peněžní ústavy jsou prostředníkem mezi cedulovou bankou obecenstvem a eskontují samy ovšem za sazbu vyšší než diskontní sazba cedulové banky. Eskont směnel jest výhodnější jiného uložení peněz, zvlášíě proto že kapitál v nich uložený lze velmi snadno mebili- sovati. Snadným reeskomptem přimkne se směnka každé době, kdežto jiné formy úvěru kapitál vážou.

26 article

Nepřipravenost, vyhověti všem požadavkům, jes totožná se slabostí a podlamuje důvěru k ústavu Uložení ve směnkách jest bohotovostí nejspolehlivější. Důležitou před přijímáním směnek jest jich censura Při ni zkoumáme směnku po stránce formální i věcné. při čemž budeme zvláště zkoumati úvěruhodnost po- datele. Správný posud jest usnadněn, známe-li p- vod směnky nabízené. Dle toho lze rozeznávati: i směnky původu obchodního a 2, směnky sloužící úvěru (směnky finanění a směnky z ochoty podpisované) Každou z nich lze rozeznati z pravidla dle jistých zná- mek, které ovšem nejsou vždy neklamny. K dobré infarmaci o jakosti podávaných směnek slouží i orga- nisace vnilřních záznamů o eskontu ústavu. Znalost osob na směnkách podepsaných jest důležitou a tím odůvodněn jest požadavek t. zv. domácí censury Směnkám obchodním dáváme ovšem přednost pře úvěrními, u nichž může snadno naslati přepjetí úvěru Je chybou, že u nás v obchodních jednáních nepo- uživá se dobrodiní směnky racionálně. Úvěru je třeba přec a prostředky opatřovány jsou pak směnkam úvěrními, kterážto okolnost je celé organisáci obchod i úvěrni v neprospěch, nechť iiž směnky jsou opatřeny

27 article

akcepty bank, anebo podpisy z ochoty. Ovšem v rám ci svépomocných sdružení (záložen atd.) má směnk z ochoty svoje oprávnění, pokud nelze ji obchodn směnkou nahraditi Při eskontu směnek ovšem ústav musí se řídi také obledem k síle vlastních prostředků k okamžio situaci hospodářské atd. Situaci všeobecnou dobře můžeme posouditi i pozorným censurováním směne podávaných. Pozorujeme-li rozsoh směnečnýchi ob chodů u nás a jinde, shledáme, že nestojíme v popředí. ba naopak, že jsme pozadu. Značná část směnečného materiálu u nás není našeho původu a ze zbýtku velká část připadá na směnky z ochoty, takže směnek ob chodních je poměrně pramálo. Kdyby směnek byl racionálněji a intensivněji používáno, oživl by ruc peněžní, výrobní i obchodní nemálo. Nutno tu přiloži ruce k dilu nápravy ihned, poněvadž kazdý odkla znamená újmu citelnou. Před lety nebylo u nás ob chodních směnek vůbec. Naši lidé znali namnoz jen směnky úvěrní, které v rukou nésvědomitých vě řtelů leckomu škodu, někdy i úplnou zkázu plinesly Z té doby má směnka špalnou pověst a strach před n byl tak veliký, že zákonem z r. 1889 úvěrním spol rolnickým dle Raiffeisena není dovoleno na směnk úvěru poskytovali. A přece ty drobně směnky ji dávno doslaly se do rukou ústavů svépomoci, kd zabezpečují trvání úvěru svou mobililou. Tyto výhody nejsou vyváženy nějakou zvláštní výhodou pouhéh dlužního úpisu.

Raiffeisen

28 article

Naši lidé jsou zvyklí vypůjčovati si na směnku s ručitelem a zapomínají, že mohla by býti často nas hražena směnkou obchodní. Kdyby zavedeno bylo všeobecné placení akceplem, byly by podpisy z ocho- ty zbytečnými, obchodní styky byly by uvedeny do spolehlivých a hladkých kolejí a peněžní ústavy hy získaly mnoho směnečného materiálu, jenž by každé- mu z nich sloužil ke cti. Je smutno, že i velké pod- niky sahají ke směnce úvěrní, aniž by žádaly od svýcl odběratelů akcepl. Slusí uznati, že s otázkouc hojne šího užívání směnek souvisí úprava plalebních pod minek, počínaje od konsumenta až k továrníkovi Uvnitr zájmových sdružení lze ji snadno rozřešiti a jest třeba doporučiti zase jen směnku všude lan kde jest dána možnost ji použili. Naše peněžní ústavy mohou zde mneho činiti Je na jich správě a úřadnictvu, aby ujaly se propa gandy směnky v zájmu hospodářského pokroku i zájmu vlasfním, poněvadž, přispějí-li k náložilému užívání směnek, oživí své obchody a zvýší význsm vlastní i celého našeho peněžnictví. (Dleuhotrvnjie pollesk.) Po přednášce rozpředla se debata, v níž ujal s především slova ředitel Zemské banky p. Fr. Pro- cházka. Poukazuje zvláště na tu nesrovnalost, jl u nás je falešnou chloubou, když někdo „zásudnů směnek nepouživá. Jinde jsou chlouhou úvěrníh systému směnky, znějící na malá obnosy, kdežte u nás na ně hledí se s despeklem. Směnka na pol kladě obchodních jednání musí vniknout do v šeel vrslev a začit se musí předovším u konsumenta. P teprve bude náš hospodářský pokrok postavenn zdruvý základ. Do debaty zasáhli pak ještě pp. Slabý, Ve

Uvnitr Slabá

31 article

selý a Jiroušek, načež zdařlý dehatní veče skončen.

Jiroušek

32 article

Vyhlidky pojíšťovacích společnosti. Piše se nán z Vidně: Dle názoru odborníků pojištovacíeh vzejde z uvedení zákona o pojišťování soukromných úřadník hojně výhod pro ony společnosti, které se věnují ob chodům živnotního pojištění. Již nyní společnost tyto se chystají k soutěží s ústavém státním. Veli akciové společnosti pojištovací utvořily komitěl, ke rému uloženo vypracovati přislušný regulativ. Zvlášt půjde o to, jak provozovati obchody tyto. To zá vislo hude na tom, jak vysoké budou prěmie státníh ústavu. Zákon arci určuje prémie pro určité slupn platové, v odborných kruzích mů se však za to,z jde zde o maximální sazby, kieré bude ize snížit aby bylo možno čeliti soutěži soukromých bank. T t snížení bylo by snad pouze plechodným, proloz dle výpočtů pojišťovací techniky vyskytne se za urči tou dobu ciferní schodek, jako tomu bylo i u úrazov pojišťovny. Výhodným pro soukromé společnosti jes ustanovení dosetileté karence, která s ostatníni lh tami nynější úřadnickou generaci přímo z výho plné pense vylučuje, tak že úřadníci rádi zaplat vyšší prémie, jen aby zajistil pro sobe resp. p své vdovy a děti pensi. Na tomto momontu chtěj soukromé společnosti založiti svůj postup. Že obeho z tohoto praniene plynoucí může býti velmi velikým patrno z velikého okruhu osob k pojištění povinných Dle dat úřadních jedná se o 15.000 osob; protož však zákonem pojom úřadníka značně rozšířen dl názorů odborných bude pojišfování podlébati aspoi 400.000 osob.

Veli

33 article

Z thů peněžních. (21. února.) Zdrželivost jes nyní nojkaraktorističtější známkou obchodů na bur sách. Na politiekém obzoru vyvstal nový mrak konflikt japonsko americký a ten znepokojuje obrazo tornost spekulace, která stala se dosti již nedův řivou americkým stavem spekulace. Dnes k tomu pi stoupila i ta okolnost, že telegrafická spojení byl namnoze znemožněna nepohodou, čímž vzájemné pů sobení burs trpělo. Praha. Při tichém trhu omezil se na dneln Burse obchod pouze na 49% kom. dl. úpisy české zem banky za K 99. 35. Dále podáváno za akcie : Strojínny Daňkovy K 482.— Rakousko-uherské banky 1769.— Podolské cemontárny K 205.50, První česko- morav ské strojírny K 890. — peníze Vídeň. Na dnešní začáteční burse panoval ještě větší nechuť nežli včera následkem nepříznivé konjunklury železářské v Americe a v Německu. N polední burse byla tichá nálada a skrovný obchod Všeobccné seslabení nastalo na zprávu pařížskou že tam značně klesly ruské papíry následkem volek do dumy. Dobře upevněny byly alpinky, kterým pro spěla příznivá bilance. Naproti tomu kreditky, jako i akcie stát dráhy ochably. Ve šraňku došlo rovněž k ztrátám. Příznivou výjimku tvožily akcie pešťskté ko merční banky, které o 30 K stouply. Po akciích dolno- rakouské eskomptní banky byla poplávka, Akcie zá- padočeské, polabské a Austria byly slabší Trh k ukládání byl tichý. Na cskomptním trhu slav peněz nezměněn 41/4—43/1a %.

Praha Rakousko Vídeň Amerika Německo Austria

34 article

Berlin. Na dnešní burse převládaly opět real sace, přes to, že soukromý diskont o 3/a 2% sníže a z Nov. Yorku hlášena tendence uspokojivá. V prve řadě byly včera favorisované akcie Lauřiny huti la- ciněji vybízeny. Rovněž bochumské na snížení cen surového železa nižší. Na tzhu bankovním nebyle větších změn. Z akcií trhu kasovního Concordia zol veny. Ruské titry po slibném začátku na Paříž slabší Akcie ruské banky včerejší kursový zisk opět zlna- tily. Soukromý diskont 43/09 Vývoz cnkru 1906. Dle seslavení orzénu cukro- varníků obnášel vývoz cukru z Rak ousko Uhersl v hodnotě surového cukru 8,376.800 metr, centů v 1906 oproti 6,230.472 metr. centů v roce 1905 5.429,684 metr. centů v r. 1904, což za minulý rok 1906 znamená oproti roku předešlému zvýšení vý- vozu o 2,116. 000 metr. centů, čili 34.4%. Nejvyšš

York Lauřin Concordia Berlín Paříž

35 article

(cifra, kterou dosud vývoz dosáhl, oknášela 7.726. 00 metr. centů v r. 1901; také tato ciíra jest předstiže- na vývození v r. 1906 ještě o 8.042%. Vzrůst vývozu v r. 1906 seslával výhradně z rasnády. Velký vývo roku 1906 lze vysvětliti v první řadě velkou výrobou obou poslednich kampaní 1905——06 a 1906—07, z je jich výroby připadá na kalendářní rok 1906 v hod notě surovinné 13,261.000 metr. centů. Ponř vadž domácí spotřehin byla pouze 5,380.000 melr. cento- bylo Rakousko- Uhersko v r. 1906 včetně zásob dl- kázáno s více než 9 mil. melr. centy na vývoz. Sku tečně také vyvezeno 8,370.000 mělr. centů surovinn hodnoly. Hodnola vývozu cukru činila v roce 190e okrouhle 195 mil. kor. oproti 144 mil. kor. v roee přodeslém. Jest to největšt dosud dosazoná hodnol Mlecí řízení bude obnovene? Dle zpráv z uher ských parlamentních kruhů, bude prý při jednání autonomním celním tarilu uherském v uherském par lamentu dán podnět k obnově řízení mleciho. Zprávy tyto nutne ovšem přijímati s velikou reservou. Nic měně je zaznamenáváme Z ruských bank. Dle zpráv petrohradských budou nově akcic ruské banky pro zahraničn obchod, jež emitovány budou v obnosu 10 mil. r. předány garančnímu syndikátu, ulvořenému Něme ckou bankou a Vídeňskou bankovní jednotou, který je nabídne starým akcionářům.

RakouskoUhersko Nout cka banka

36 article

Stížení přistěhovalectví do Spojených slátů. No vým americkým zákonem přistěhovaleckým stěžuje s podstatně stěhování do Spojených států. T. zv. da z plavby se téměř zdvojnásobuje (poplatek, který mus přistěhovalec za plaliti při vstupu na americkou půdu Dlle předpisuje zákon, že nutno vžduchový prosto pro cestující v mezipalubí zvětšiti; budou tedy mo lodi méně lidí dopravováti, čímž se doprava zdraží Prolože výnos sazeb dopravních z mezlpalubí je volmi důležit pro dopravní společnosti, bude zákon i na ně nepříznivě působiti Anglická cpkorní ola. Výroční valná hromad Spolku anglických továrníků cukrového zboží, kter byla konána 22. ledna t. r. v Manchestru, obrátila s jak sděluje náš generální konsulát v Londýně, s re- volucí na kancléře pokladu, aby vyslovila naději, z zrušena bude na prospěch cukr zpracujících továr níků a publika clo na cukr, a že příjmy z něho do příštího rozpočtu nebudou již zařaděny. Shromáždění odůvodnílo svůj požadavek tím, že kaneléř pokladu sám u příložilosti předložení předešlého rozpočtu při různých jiných přiležitostech vyslovil svou nelibos nad cukerním clem, že 239 členů dolní sněmovny (z toho 196 liberálů a 37 zástupců dělnictva) při nov volbě parlamenlu slíbilo hlasovati pro odstranění cu- korního cla, konečně že 142 jiných členů dolní sn movny, rovněž přívrženců ministerské strany, hla sovale svého času proti zavedení cel Cizí kapitál do Ruska. „New York Herald“ ozna muje, že anglický syndikát koupil zlaté doly v Jek lěrinburku a že německá jedna společnost uchází s o stavbu železnice z Jalty do Sebastopolu.

spojený slát spojený stát Manchestr Londýn Rusko Jalta Sebastopol dolní sněmovna New York Herald

37 article

Obnovený řád živnostenský, totiž zákon ze dn 5. února 1907 (říšsk, zák. č. 26.) čili t. zv. živnosten ská novela, dávno již očekávaná, byvši dne 16. únor 1. r. německy prohlášena říšským zákonníkem, vyšl již i českým jazykem a to z nakladatelství Hejdy Tučka, knihkupců v Praze. O český překlad, co d věci i také po stránce jazykové správný, pečoval o borný spisovatel živnestenský Tomáš Rebe c, jen se vynasnažil, aby český překlad nového zákona při léhal k ustáleněmu již dosavadnímu zákonněmu ná- zvoslovl živnostonskoprávnímu. Úhledná knížka o 120 stianách osmerkových vypravena pěčí tiskárny L- schingrovy velmi vkusně. Převod na jazyk český, a t spolehlivý, ne méně pak i samo neobyčejně rychl vydání českého textu zákona jeví se býti výkonem po stránce jak publicistické tak i technické všeh pozoru a uznání hodným, uvážíme-li toto: Původní německý text zákona zabírá 50 vysokých sloupců

Hejda Tuček Tomáš reb L schingrův Praha

38 article

„Wiener Zeilung“, 84 sloupce říšského zákonníku Byl i překlad sám byl před tím již hotov a připraven nezbytně bedlivě jeho porovnávání s obsáhlým něme- ckým originálem, takořka přes nec, ne méně pak pečlivý tisk osmi archů ve velikém nákladu za jediný obyčejný den pracovní zajistě jest výkon nevšední jehož zdar — k současné publikaci českého jextu zá- kona s německým směřujíci — usnadněn teliko úče- nou součinnosií autorovou s technickou zdatnosti velikého grafického podniku — součinnost, jež zajiste přišla vhod a prospěla českým obchodníkům, průmys- níkům, řemeslníkům a vůbec živnostníkům i jejich sdružením Rakouský petrolej do Italie. Italská ministersk rada se usnesla, jak již bylo oznámeno, podati v par- lamenlu návrh zákona na snížení cla na petrolej. Tole opalření mělo by jak pro Italii tak pro země, do lfali pelrolej dovážejíci, jistý význam. Konsum petroleje je llaliiještě stálé velmi nepatrný a v mnohých městech místech není peiroleje ani používáno, poněvadž je příliš drahý, llalský konsum odhadován jest na pouz 9000 vagonů a lze miti za to, že snížení dovozníh cla mělo by za následek značné zvýšení spotřeoy. Itali nemá skorem nijakých pmumenů naftových a petrole musí býti dovážen z ciziny. Mimo americký a rumun- ský petrolej dováží se i rakouský výrobek. Získal by tudíž také rakouský vývoz petroleje do. Italle, což by mělo tím větší důležitost, že v posladní době nedošle k zádným změnějším uzávěrkám petroleje s cizinou Clo má býti sníženo se 48 na 24. l.

Wiener Zeilung

39 article

Z amerického trhu železářského. „Iron Age“o znamuje: Smýslení na trzích surového železa jes klidně. Následkem občasných ochahnutí a vystupují- cích odporujících si proudů nemohou obchodníci zi skati jasného obrazu o situaci trhu. Nové obchody s cizozemským železem nebyly uzavřeny, jest všal považováno za možno, že v březnu a dubnu bude vyvezano několik poležek. Bylo prodáno během tý. dne 9000 tun fosforového železa za snížených cen Zprávy z průmyslu hotového železa a oceli znějí po- vzbudivě. Válcovny plechu a dílny tyčového železa pracují za neobyčejného tlaku. Obchod s kolejnicemi jest velmi čilý. Došlo ke značným uzávěrkám litino- vých rour. Banky, záložny a spořitelny.

Iron Age

40 article

Ohecní spořitelna jičínská. Ze 46. účetní závěrk obecni spořitelny jičínské za rok 1906 výborem spo řitelny dne 13. t. m. vyřízené, vyjímáme některá data. Koncem roku 1905 bylo vkladů K 12,844.768 41 Od 1. ledna do 31. prosince 1906 bylo vloženo kor 3,750.848.57 a vybráno K 3.489.685.15. Do připočí tání kapitalisovaných úroků K 511.297.00 činila po- hledávka vkladatelů K 13,617.228.92. Dne 31. pro since 1906 bylo uloženo u různých peněžních ústav K 625.635.82, zápůjčky na hypoteky činily korue 10.577.123 37, zápůjčky obcím K 544.941..80, záloby K 50 310.32. Nemovitosti bylo za K 178.919.46. smá- nek v zásobě za K 546.910 60, cenných papínů v hodnota kursovní za K 579.507 60. Správní výtěžel fondu spořitelního za rok 19. 6 činí K 49.007.34. Vlastní jmění spořitelny vykazuje ve fondu reserv- ním K 711.364 62, ve správním výtěžku fondu spo- řitelního za rok 1906 K 49.007.34, ve fondu pensii. ním K 95.339.38, ve fondu k ubrazování ztrát kur. sovních K 56.158.40, v základním fondu záložny pro úvěr osobní K 4000.—. Úhro vlastního jměn spořitelny dne 31. prosince 1906 činí K 915.869.74. Trhy peněžní. Vídeňská burna

Ohecnět spořitelna

41 article

Závěrečné kursy 21. února 20. únor Renty 4procentní papírová květnová . . 99.05 99 10 42procentni , únorová . . 100.15 100.20 99.— 99. 05 4procentní stříbrná lednova . . 100.10 100-10 4Zprocentní » dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . .. 4procentní korunová rakouská .. B1/2procentní korunová (invest) 4procentní zlatá uherská . . .. 4procentní korunová uberská .. 81/2procentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky. Ústřední banka čes. spořitelen 490. Lo sy Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . vídeňské komunální . . . .. tinské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . ..

B 1

43 article

Banky: Česká průmyslová . . . . . . » »Union« . . . . . .. Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . .. moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár, akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . .. všeob. rak. pozemk, úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . » » B . . . 1130.— 1125.— Česká severní dráha . . . . . 362.— 364.— Duchcovsko-podmokelská dráha. 455.— 456.— Rak. severo-západní dráha . . . 451.50 452 25 Polabská dráha . . . . . .. 404.— 405.— Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.) . Pražskoduchcovská dráha kmen.. 292.75 292.75 Pražsko-duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . .. 5590.— 5605.— Ferdinandova severní dráha . . 579.— 579.— Lvovsko-černovická dráha . . . 684.60 685.75 Státní dráha . . . . . . .. 164.25 165.50 Jižní dráha . . . . . . . . 488.— 488.— Štyrsko-bradecko-köflašská dráha 1041.— 1042.— Dunajská paroplavební společnost 840.— 847.— Rakouský Lloyd . . . . . . .

Ferdinandův Lloyd Čechy jižní dráha Štyrsko vídeňský banka všeobecný depozitní banka

44 article

Průmyslové podniky: Česká eukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . .. Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poidina huť . . . . . . .. Pražská železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje. Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. pětrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťska vagonka Devisy a valuty:

Daňkův západočeský Poidina huť

45 article

95.40 95.45 Curych . . . . . . . . . . 95.46 95.46 Paříž . . . . . . . . . . Londýn . . . . . . . . . . 241 25 241. 25 Německá místa . . . . . . . 117.61 112.63 Russř marky v papírech . . . 117.61 117. 63 k . . . . . . . . 19.10 19 10 Rus papir . . . . . . . . 253.50 283 n0 Soukromé (sazhy eskontní) . . . 4/1s 41/2 41/2 4 2 Při smýšlení stále chabém byly kursy vesměs lehce sesla beny. z. Z Vídně, 21. února. (Tellgr. »Nár. Listů.-) Večerní bursa. Kreditky 683.50, po uherské kreditky 837.—, anglobanka 317.50, bankov í jednuta 569.50, unionka 589 50, länderbanka 468 25, státní dr. 684.25, —.—, jižní dráha 164.50, polab. dr. 452.—, severozápadní dráha 455.75, turecké labakové 425.50, rýmavskomuráňské 574.—, alpinky 625.75. květnová renta 2905, uherská kornnová 95 . 35, turecké losy 176 — marky za hotové 117.62, ultim 117 58. Smýšlení slabé. z. Z Vídně, 21. února. (Tellgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zbožij Amsterodam šek a krátké ih. 103 hol. zl. K 198.95 199.20. Bukurešť na krátké ibůty —. — Brussei šek a kr. lhůty sa 100 fr., —.— — Německo šek n Brussel na delší ih. —.- krátké ih. za 100 mk. 117.12/2, 117.721/2, Německo na delší ihůty 117 60, 117.90, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 241.20, 241.50, Londýn na delší lh. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. — — —, italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 40, 95.55, Itahie delší ihůty —.—, —.—. Petron e a a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 252.75 —, Pariz s k 253 50. Petrohrad delší th. —. a krátké lh. za 100 tr. 95.421/2, 95571/8, Paříž delš — Curych a Basilej šek a krátké lhaty 95.471/2, 95.60, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. lh. 95471 2. 95.60, na dolší lhůty —.—.

Rus Curych Paříž Londýn Vídeň Bukurešť Německo Brusel Nová York Petrohrad Basilej ultim 117 58 Pariz

46 article

Petrobradská bursa.

47 article

Z Petrohradu, 21. února. (Zpráva Živnost. banky.) 21. úngra 20. února Diskoniní . . . . . . . . . 454.— 454.— Baku . . . . . . . . . . . 548.— 549.— Caspienne . . . . . . . . . 4300.— 4300.— Sormovo . . . . . . . . . 166.50 187. — rusko-čínská banka. . . . . . 287.— 288.— Ruská průmystová banka . . . 287.— 284.50 Petrohradské metallurgické . . . 174.— 174— Kolomna . . . . . . . . . 480.— 481.— Polilovské železo . . . . . . 103 25 103. 50 . . . . . . . . . . 200.— 201.— Fénix. Ruské papiry v Berlině Z Berlína, 21. února. (Zpráva Živnost. banky.) 21. února 20. února 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.30 91.40 4procentní ruská renta 1902 . . 78.50 79.— 4proc. ruská konsolidační renta 1889 76.50 31/zprocentní rusků zlatá renta. . 67.50 67.60 petrohradská diskonitní banka . . —.— 177.25 petrohradská mezinárodní banka . 162.60 162 — ruská banka pro vnější obchod . 145.80 146 25 Berlínská bursa. Z Berlina, 21. února. Pův. zpráva »N. Listů«.) 215.— Rakouské kreditky . . . . . 214 87 184 75 Diskonto . . . . . . . . . 184.75 242. 90 Německá banka. . . . . . . 242.90 171.80 Obchodní společnost . . . . . 171.75 Drážďanská banka. . . . . . 157 62 157. 62 Španělské exterieury . . . .. 242.50 Bochumské ocelárny . . . . . 241.75 244.— Lauřina hut 34.40 84.37 Dortmund. Union lit. C.. . ..

Caspienne Sormův Fénix Lauřin Petrohrad Bak Kolomna Berlín Dortmund Diskoninit průmystová banka petrohradský diskonitní banka mezinárodní banka německý banka drážďanský banka

48 article

Závěrečné kursv 21. února 20. února 11720 117.25 99.05 99 05 89.15 89 20 113 95 113. 95 95.35 95.40 84 45 84.45 8455 8480 99.25 99 25 99.40 99.40 99.60 99 60 91.90 91.90 100.— 100.—- 100.— 100.— 155.—

49 article

155.— 213 75 266.— 445.— 497.50 151.50

50 article

213.75 266 — 445.— 197.50 151.50 176.—

51 article

176 10 417.— 417— 385.— 385 — 1760. — 1763.— 317.— 316.— 467.75 468. 10 600.— 601.5 641.— 641.— 684.— 683.75 837.50 837.— 1082.— 1083.— 568.75 569.— 588 50 589 — 475.— 475.—

53 article

144.— 2040.— 481.— 959.— 768.— 348.—

54 article

2640.— 481.— 939.— 775.— 319.— 2671.— 624 75 572. 50 1173.— 563.— 1127.— 640.— 600.—

55 article

2666.— 625.50 572.50 1166.— 564.— 1120.— 637.— 599.—

56 article

21. února 20. února