Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, v pátek 22. února 1907.

Praha

3

Číslo 53.

4 article

Ne ranní a odpol. lIstr předplácí se v Praze v almlnisa nna . a ná drojí don ssko nv Lua . . ve nlialkáck

Praha

5 article NAR

NAR kei rsta a ěee nrlis : . . * drojí záank

Nara

6 article Po desíti letech

Po desíti letech Právě tomu deset let, co zahájeno byl jednání o nové prodloužení rakousko- uher- ského vyrovnání. Tehdejší chef vlády hrabě Badeni, jemuž předcházela pověst muže ve- lice energického a obratného, pustil se do díla s velikou vervou a byl by je snad šťastně provedl, kdyby povolaný činitel, jenž mě promluviti rozhodné slovo v krutých sporech tehdejších, jež přeneseny velmi chytře z po- radních síní na ulici, a sice v bezprostřední sousedství císařského hradu, byl zůstal pev ným a nepodajným. Třeba že pověsť slibovala mnohem víe, než mohl hrabě Badeni při nejlepší vůli splniti, třeba že se mu nedostávalo vlast- nosti nejdůležitější k choulostivému poslání. jež měl provésti, a sice důkladné znalosti poměrů, nebyl by tak stroskotal, kdyby ve Vídni nepůsobilv trvale vlivy, jež v kritické chvíli každé lepší odhodlání zmaří, kdyby nebyla se objevila opět pověstná ona »bíla paní«, jež předevčírem vyznamenána byla, nehledíc ke zlatému rounu, nejvyšším řádem rakouským. Týmž vlivem, jímž zmařeno bylo poctivé provedení diplomu řijnového, jímž odstraněn byl Beloredi, kterýmž stroskotána byla silná a naděje plná misse Hohenwartova, zmařena též Badenova snaha po česko-německém smíru a tím zároveň provedení rakousko- uherského vyrovnání na nových deset let.

Baden Beloredi Hohenwartův Badenův Vídeň

7 article

Hrabě Badeni kalkuloval zcela správně. že bez pomoci české marné bude namahání jeho provésti, co bylo v první řadé jeho úkolem a proto navázal tehdy vyjednávání se zástupci lidu českého. Taková byla po- hnutka k vydání nařízení jazykových a ni- koli nějaká slovanská aliance čelící na ujař mení Němců. Ba zajímavo je, že hrabě Badeni vůbec nepokládal vydání jazykových nařízení za nějaký ústupek národu českému a snad za první akt vyrovnávacího dramatu, nýbrž, že dle nejurčitějšího prohlášení svého, nechtěl tím učiniti nic jiného, než zjednati rovno- váhu mezi compaciscentem českým a něme- ckým, tak aby vyjednávati mohli o příštím stavu věci stejně vyzbrojení. Dílo, jak známo, se nezdařilo a násle- dek toho je, že dnes, po desíti lete ch. visí poměr mezi Cislajtanií uherskými zeměmi J. Veličen- stva zrovna tak ve vzduch u ja ko v roce 1897. Němcům obětován sotva vydobytý ku poctivého českého práva, národ český uražen do hloubi duše, autorita státní měrou neslý chanou poškozena, jazyková nařízení odvo lána, však přes všechno to obnovení r rakousko-uherského vyrovnání po dnes ješte nestalo se skutkem.

Baden Němec

8 article

Naopak: dnes vzdálenější jsou horova- telé pro nerušenou státoprávní jednotu obou polovin monarchie od ideálu svého, než byl kdykoli před tím. Dnes není to již jen »shluk sobeckých poslanců českých, již nedbajíce moci a prospěchu říše, svým odporem proti vyrovnání dohnati chtějí rozhodující faktory aby kapitulovaly před českým státním právem«, dnes byl by mnohem mohu nější chorus, jenž by na otázku, chce-li vyrovnání, jak si je představují ve Vídni odpověděl mohutným nel Deset let již protlouká se tato »jednotná« monarchie na výpověď, bez vyrovnávacího instrumentu, nucena říditi se ne parlament- ními usneseními, nýbrž autoritativným výro- kem koruny, ne zákonodárnými fakty, nýbrz různými, mezi vládami ujednanými proviso- riemi a formulkami. Je to sice již starý vtip ale pokud jde o tuto říši, nepozbyl věkem své kousavosti, zde věru trvalá jest jen jedna věc a sice — prozatímnost. Na druhé straně Litavý, na jejímž jednacim pořadu je té dob jediným předmětem politický skandál, měli patrně snahu, obrátiti v jiný směr pozornost světa, než k panu Lengvelovi a ku pošra- mocenému nyní panu Košutovi, a proto přes nepopíratelnou platnost tak zvané formulky Szellovy a přes jasná a určitá usnesení pu- stili se v říšském sněmu do projednávání jedné z nejdůležitějších materií, se souborem otázek vyrovnávacích souvisící — ku pro- jednávání autonomních celních sazeb.

Lengvel Košut Vídeň

9 article

Je přirozeno, že ve Vídni způsobilo toto nelovální jednání náramný poprask a že žá- dáno bylo tentokráte prý velmi energicky vysvětlení tohoto nemorálního postupu ma- ďarského. Však z vídeňsko pešťských mraků málo kdy se snese bouře a tak prý tato jinak velmi významná a zajímavá episoda šťastně zažehnána. Pardon! Maďaři i tento- kráte odnesli si z aféry kořisť. Vynutili aspoň zrychlenější tempo ve pracích tak zvané odborné komise, jejímž úkolem jest projednati předlohy vyrovnávací, a jen za této podmínky další jednání o autonomním celním tarifu uherském odloženo. K tomu účelu ko- nána ve Vídni dne 19. t. m. zvláštní mini- sterská rada, kde učiněna v hlavních rysech usnesení o instrukcích, jež mají býti zminěné již odborné komisi dány pro — druhé čtení. Druhé toto čtení neznamená ovšem nic jiného, než vlastní projednání látky vyrov návací, neboť v tom tak zvaném prvním čtení precisuje se na vzájem jen stanovisko v určitých otázkách, aniž by se o nich dis- kutovalo. Maďaři tedy svou taktikou smělou i bez- ohlednou domohli se aspoň toho, že věc vyrovnávací nebudou se na dále již tak od- kládati jako dosud.

Maďar Vídeň

10 article

Jaký smysl mají ale vůbec všechny tyto tahanice, když přece, možno-li ovšem věřiti slovům, veliká většina politiků tu i tam celní a hospodářské rozluky si přeje? Proč ne - postupují oba tábory paralelně za společným cílem, když tvrdí souhlasně, že nemohou do- čkati se šťastného okamžiku, kdy přervána bude páska, kterouž hospodářsky jsou spou- tány? Snad by na obou stranách z nadšení pro rozluku něco se slevilo, kdybychom tu i tam důkladně prozkoumali ledví těch, již stojí v čele bojovných armád. Však nehledě k neupřímnosti, kterouž vůbec provázen veškerá politika, prozatímnost, kterouž trpí zejména tato polovina monarchie hospodářsky i politicky, ustoupiti musí konečně poměru určitému a jasnému. Jednotu hospodářskou by snad nahoř obětovali, jen kdyby zachráněna byla jed nota ve vojště a zahraničném zastoupení Však již při povrchním studiu otázky té pravda se ukáže, že při rozluce ekonomické jednota armádní naprosto udržeti se nedá. Půjde tu tedy o otázky ohromného do- sahu a politikům českým, do jejichž rukou položen bude nastávajícími volbami národa našeho osud, nastane, veliký a zodpovědný úkol, využitkovati plně a bezohledně posici svou na největší pokud možná prospěch če- ského lidu. Bylo dost již těch met, u nichž zá- stupci národa našeho zatknouti chtěli po případě prapor vzdoru. Dosud se tak ne- stalo. Nyní nastane přiležitost s důrazem největším žádati, aby splněny byly aspoů ony požadavky, jichž máme zapotřebí ke svému nerušenému národnímu bytí. Nechť se nám nevytýká bezohledné ko- řistění z nesnází, po zrušení jazykových na- řízení a po zkušenostech, jichž jsme zažili s vládami nejrůznějšími, nezbývá nám nie jiného, než postupovati, jak káže nám při- rozený, omluvitelný národní egoismus

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 21. února. (Z volebního ru- chu.) V haličské polské národní radě vzniklo mezi Všepoláky a konservativci nedorozumění při dělení přištich ríšských mandátů. Všech pol- ských mandátů z Haliče a ze Slezska bude 89 z nich dle rozpočtu národní rady připadne asi 12 socialistům a polským lidovcům, takže v ná- rodní radě skoncentrovaně strany mohou dispo- novati asi 70 mandáty. Tyto mandšty národni rada rozdělila tak, že 30 jich přiřkla šlechtickým konservativeům, 25 klerikální straně lidovéa pouze 15 všepolským demokratům. S takovýmto dělením demokraté jsou nespokojeni a ve schů- zi, svolané na den 3. března, chtějí žádlati, aby se pravomoc národní rady vztahovala pouze nu okresy rusko-polské. Jestliže národní rada bude chtít rozhodovati také o čistě polskýche okresích. demokraté z koncentrace vystoupi.

Praha Halič Slezsko

12 article

Socialisté polšti vydali již volební provoláni a uveřejňují také kandidátní listinu pro města Lvov (5 kandidátů), Krakov (4), pro osm městských a pět venkovských polských vo- lebních okresů. Vůdce polských socialistů, Da- szyňski, kandiduje v Krakově ve čtvrti Ve- selé a ve venkovském okrese bjalo-osvětimském. kde socialisté mají naději zmocniti se menšino- vého mandátu. Z 22 socialistických kandidátů polských jest 9 židů! Židlé budou asi hlavní po- mocníci sociální demokracie v Haliči a proto také v židovské čtvrti krakovské, Kazimieři, socialisté nejmenovali svého kandidáta, aby ne- činili obtíže kandidátu sionistickému O kandidatury lvovské vznikl spor mezi so- cialisty polskými a maloruskými. Rusové prohla- šují Lvov za svůj revír a žádali, aby Polácí, když už hodlají kandidovati také ve Lvově, jmenovali zde aspoň dva ruské kandidáty. Ale orgán ru- ských (!) socialistů, „Volja“, namítl, že o kan- didaturách Ivovských rozhodne „ústřední výbor ve Vídni“, t. j. dr. Adler se svým německo- židovským štábem. A štáb rozhodi ve prospěch

Rus Polácet doktor Adler Lvov Krakov Halič Vídeň Kazimier

13 article

Poláků. v Praze, 21. února. (Véznění r- ských studentů.) Včerejší telegrafická zpráva, že ukrajinořilsti posluchači Ivovské uni- versity, kteří se pro výtržnosti v aule nacházejí ve vyšetřovací vazbě, odhodlali se nepřijímali potravy, aby si vynutili propuštění z vazby, zpu- sobila rozruch ve vídeňském tisku a z části i v Lvově. Téměř všechny vídeňské listy věnují uvězněným ruským studentům delsí stati, v nich projevují farisejské sympatie Rusům; aby mohly tím ostřejí šlehnouti do Poláků a dokazovati. jak prý nsoprávněny jsou polské stesky do utla- čování polské školní mládeže v Poznaňsku, když sami podobně utlačují ruskou studující mláde na své polské universítě ve Lvově. Nebudeme se probírati farisejstvím vídeňiských semitů antisemitů, jimž všem je Rus ve skulečnosti stejně nenávidén, jako Polále upozorňujem na závěr, k němuž ve své stati dochází „N. . P.“ Tento list porovnává lvovské výtržnosti s mnohem vážnějšími inšpruekými bou- řemi počátkem listopadu 1904 a podotýká, že všichni zatčení studenti inšpručtí, ať Vlachové neb Němci, byli do dvou neděl propuštěni n svobodu a za čtyři měsíce vyšetřování proti nim vůbec zastaveno, takže potrestán nebyl nikdo.

Polák Rus Vlach Němec Praha Lvov Poznaňsko

14 article

„Má se ruským studentům měřiti jiným loktem, než vlašským (a německým. Pozn. red.)? Má se jich pocit, že se jim národně křivdí, sesíliti ješté tim, že se proti nim zakročí přisněji, než proti jiným, kteří v podobném případě jednali po- dobně, jako oni? Důvody práva i důvody účel- nosti přimlouvaji se, aby se s nimi jednalo milo- srdně a ne jako s vrahy a žháři. Bylo by hanba pro rakouskou justici, kdyby ji teprvé poku „hladového strajku“ upozornil na rozdíl mezi deliktem sprostým a politickým.“ Na obdobné poměry při výtržnostech lvovských a inšpru- ekých upozornili jsme na tomto místě hned po zatčení ruských akademiků. Ze Lvova dochází dnes zpráva, že hrozba uvězněných nezůstane bez účinku. Ministr vnitra upozornil telegraficky místodržitele br. Potockého, že věc ruských studentů působí roz- ruch ve veřejnosti. Ministr spravedlno- sti nařídil, aby se vyšetřováni uvězněných urychlilo co nejvíce a současně ministr osvěty záslal dotaz rektoru lvovské univer- sity, jaké učinil kroky, aby vyšetřování univer- sitních posluchačů bylo urychleno, by nevinni nemusili trpěti s vinnými. Patrně následkem

Lvov

15 article

těchto upozornění a urgencí vyšotřovací sou sděluje dnes, že vyšetřování pokročilo již tak dalece, že dnes bude možno provésti konfrontaci jednotlivých obžalovaných s druhými i se svěd- ky, načež vězňové budou propuštěni na svo- bodu, až snad na některé jednotlivce, kteří se mají ponechati ve vazbě i nadále. Také hlavnl přelíčení bude ustanoveno na dobu co nejbližší. aby se pře vyřídila v prvé instanci.

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 21. února.

Praha

18 article Cholmská Rus.

Cholmská Rus. Car schválil usnesení ministerské rady, aby vypracován byl návrh zákona o vylouče n Cholmské Rusi (sedlecké a lublinské gu- bernie) z ůzemí carství polského tak, aby z ní utvořena byla zvláštní administrativna jednotka. Reforma školniho vyučování v Ilalii. Skupina poslanců krajní levice podala dnešní schůzi italské sněmovny poslanecké tento návrh: »Sněmovna vyzývá vládu, by se posta- rala, aby vyučování národnímu pojištěn byl ráz svétský a aby bylo odstranéno vyučování náboženství.« Dle přání ministra vyučování má býti tento návrh projednán ihned při vyřízení jeho roz- počtu.

Cholmský Rus

19 article Interviev a Korfantym.

Interviev a Korfantym. Berlinský dopisovalel »Zeitu« měl rozmluv s vůdcem radikálních Polákův, řišským poslancem Korfantym, mužem, teprve 34letým, živého tem- peramentu a velikých schopnosti. Korfanty děl. že protipolská politika vlády nutí jeho soudruhy, vytrvati v oposici; budou zvláště rožhodně proti úvýrům vojenským, lodním iosadním. Ke »středu« přes některé spory nechovají se nepřátelsky, ač mu některé okres odňali. Ziskem 4 mandátův za posledních voleh se postavení Polákův velmi posililos i střed bude míti nyní více ohledů. Boj se středem jakožt s katolickou stranou ale nechtějí nikterak, půjdou s ním naopak v některých církevních otázkách, zvláště ale s demokratickým křídlem jeho. Boj Polákův namířen jest zvláště ale proti konsur- vativeům. V polské frakci jsou též dvě křidla, ale demokratické má silnou většinu. Voliči zjed- nali Polákům odvetu proti vládě za jeji hakati- stickou politiku a za snižování Polákův na státní občany II řádu. Bůlow sice v »N. Allg Zlg chlubil se vzrůstem němectva ve všech východ- ních markách, ale to jest falešné. Oficiální stati- stika jest zbarvená. Porážka sociálnich demo- kratů byla způsobena škaredou agitaci a také tím, že strana prakticky pro dělníky málo vy- konala. »U nás v polských krajích sociálni demokracie neprorazí,« končil vůdce polský.

Polákův Korfanty Polák N Allg Zlg II řád

20 article

Volební právo žen v Anglii. Včera uveřejněna byla Dilkeova předloha, o novém volebním právu pro anglickou sně- movnu. Odstraňuje dvojí volební právo pro členy university. Za to mají míti každý muž a každá žena, ať svobodní či v manželstvi, p rá v voliti do parlamentu i do obecních zastupi- telstev. Dále nemá býti žádná žena vyloučena z volitelnosti do korporací těch. Sněmovní komise. Komise skolská konala včera o 10. hodině dopol za předsednictví posl. dra. Čelakovského schůzi, v níž přiděleny byly jednollivým referentům došl pelice a spisy. Pelice za upravení bytových poměrů učitelstva přikázány posl. Hrubému; petice pen- sionovaných učitelů před novou úpravou platů, z zvýšení výslužného, posl. Leglerovi; pelice z upravení nákladů na obecné školství posl. hr. Ze- witzovi, petice industriálních učitelek za upra- vení poměrů právních a hmotných posl. Vollgru- berovi; pelice za poskytnutí drahotního přídavku posl. Štoleovi. K vyřízení petici za upravení řádu disciplinárního učitelsiva pro král. české zvolen z posl. Špindlera, jenž z přičin zdravolních referátu se vzdal, zvlástní komitšt záležející z poslanco

Dilkeův Čelakovský Hrubý Špindler Anglie

21 article

V drobném pronsi pl. . . . : ve allalkách na renkor pslc sadlo 1nseracy lati se hotově např Tředzlaconí a inrerty plijímá sdmlsl- raco v Minrisnské ulicl ' č. a. nhtvjí ne tež reda tiskázna a ezpačics „Nlrsdnich Listi“, Rakorisy so novraovi.

Nlrsdnich List

22 article

Anýže, hr. Zedwitze a Loglera; pelicez upravení vyučovacích hodin katechetů přiká zána posl. Sedlákovi; petice učitelstva měšťanských škol ve příčině obsazování míst na těchto školách posl. Mül- lerovi; pelice ga zřízem evangelické fakulty na české universitě posl. Hourovi; všechny pelice ve věcech osobních prikázány zvláštnímu komitétu se- stávajícímu z poslanců Anýže. Sedláka a Voll- grubra. Otázka, tná býti přidělena zpráva zem, výboru v přiesn zákona a s. školách řemeslnických vi u debatu, z jejíhož průběhu bylo zjevno, že němečui poslanci způsobiti chtějí nový průtah této naléhavé záležitosti. Předsed posl. dr. Čelakovský pro- jevil očhofu referovati o dosavadním stavu této zále- žitosti ve schůzi nejbližší, aby mohla býli provedena generální debata, z níž bude zjevno stanovisko, jež strany k elaborátu zem. výboru zaujímají. Posl. dr Bachmann přeje si. by zprávu podal subkomitét svého času zvolený. Posl. Posselt soudí, že pokra- čovací školy mají býti sestátněny: jsout to nyní po- vinné školy, o něž starati se má stát.

Anýž Zedwitz Logler Sedlák Houra Voll doktor Čelakovský Posl Bachmann Posselt

23 article

Posl. Anýž žádá důrazně, aby nebyly činěny formální návrhy, jež zahraují v sobě průtah věci. Upozorňuje na veli- ký rozvojpokračovacího školství v sou- sedních zemích, žádá členy komíse, kteři přejí po- kračovacímu školství, aby opřeli se návrhů m, jež znamenají průtah a odročení věci Posl. hr. Zedtwitz přimlouvá se za generální debatu, podotýkaje, že musíme míti jistotu, zdali ela- borát zemského výboru bude podkladem dalšího jed- nání. Posl. Legler praví, že dokud v elaborátu bude ustanovení, že dozor na pokračovací školy má míti zemský výbor, nedohodneme se, protože k tomu nesvolí stát. Přeje si dále, aby slyšen byl zástupce vlády o stanovisku, jaké vláda k eleborátu zaujímá. Po dalších vývodech posl. Anýže, prof. dra. Bachmanna a Posselta žádá posl. dr. Jak sch. aby znovu zřízen byl subkomitét z posl. L eglera. prof. dra. Čelakovského a svob. p. HI rur bě ho z Gelení, jakož aby předseda post. dr. Čelakov- ský prací tohoto subkomitétu se zúčastnil Potom posl. prof. dr. Čelakovský prohlašuje, že podrobuje se tomuto vyzvání, ale jen s tou: pod- mínkou, že subkomitét během- téhodne své práce ukončí, aby v nejblizší době provedena býti mohla generální debata v komisi. Pelice o přistoupení ovang učitelů vořejnýck škol k pensijnímu fondu učitelskému přiděleny byly posl. Posseltovi. Po oznámení post. Legle ra, že v příštím sezení referovali bude o svém návrhu, týkajicím se obsazování, míst na dívěích školách, schiůze skončen

Posl Anýž Zedtwitz profesor doktor Bachmann Posselt Čelakovský Čelakov

24 article Volební ruch.

Volební ruch. Soustředění českých stran, o němž brlo v poslední době mnoho mluveno a psáno, skon- čilo předvčírem neúspěchem, který zaviněn byl snahou mladých stran zabezpečiti mandáty urči- tým osobám v určitých okresích a odporem jejich proti tomu, aby v počtu 16 mandátů kan- didován byl jeden živnostník. Při této podmince jednalo se národní strané svobodomyslné o to, aby také přil živnostenských. kandidaturách respektováno bylo v prvé řkr de politické přesvědčení o příslušen- stvíživnostenských kandidátů ku politické straně Mladé strany vžak ne- chtěly kandidovati žádného živnostnika, přes okázalé volání, že ony jsou přáteli živnostnictva, očekávajíce, že bude národní strana svobodo- myslná donucena přijati živnostenské kandidatury bez ohledu na politické přesvěd čen kandidátů a že tím způsobem dostanou mlaé strany další mandály. Při tom zarážela přímo rozháranost mezi mladými stranami samými. Státoprávní strana vyhražovala si pro svého kandidáta (pana K. St. Sokola) městský okres klatovský, kde však ra- dikální pokrokovec pan Ant. Hubk a pro sebe agitoval a jeho schůze byly v orgánui této strany. pražské »Samostatnosti«, registrovány v době, kdy strana radikálně pokroková byla ješté v kon- centračních dohodách zúčastněna a druhý její stranník dr. Ant. Hajn se na Královédvorsku jako budoucí koncentrační kandidát před stavoval. Je ovšem jisto, že již před třemi dny byla mladým stranám známo, že výkonný výbor strany radikálně-pokrokové se usnesl nepřistoupiti na úmluvy koncentrační a že toto usnesení také zástupci mladých stran nobfikoval. Bylo by ovšem zajímavo věděti, byla-li celá kominse koncentrační o tomto usnesení zpravena Také stanovisko staročeské strany, že buda jeonati se všemi stranami i s agrární k y, nedalo se sloučíti s dosavadními zásadamía

Antonín doktor Hajn Královédvorsko národní strana svoboda Sokol

25 title

FEUILLETON.

26 article Německé kasino.

Německé kasino. (Vzpomínka. j Na Přikopě, pobliž Prašné brány, zvedati se bude v době blízké již německo-nacionální tvrz, jež dle výroku Germána krve nejčistši, jakéhosi pana dra. Kische, věštiti bude světu. že Němci v Praze byli, jsou i po všechny věky zůstanou skvělým a mohutným činitelem. V třídě representační, v samém středu pražského života, pnouti se bude k nebi, které, poku klene se nad Prahou, není ještě německé, brdý pomník německého vzdoru a německé slávy, jejž tam zbuduje pan stavební rada Zschesche. Prostý »zábavný« spolek, jejž přislušníci národa německého navštěvují, aby si pochutnali n plzeňském, aby si tam zahráli v karty a na ku- lečníku a se vytančili. Docela nevinné sdružení, jež s politikou nemá co činiti, jež nikdy ni- čím jiným nechtělo býti a také nebylo, než shromaždištěm »lepšího« německého svěla v Praze a v okolí. Kdo tomu nevěří, ať si přečle stanovy ka- sina, má to tam černé na bílém Soudobá historie ovšem jinak soudí o vý- znamu německého kasina v minulém půlstolet a kdo prožil minulých padesát let v tomto hlav- ním městě, nabyl o povaze tohoto » nevinného zábavného spolku« zcela jiného ponětí, než jake konstruuje německý beránek, jenž českému vlk vždy jen vodu kalil. Původně měla »lepší společnost« pražská. boz ohledu na národnost, středisko svě v »Me

Germán Kisch Němec Praha Zschesche

27 article

šťanské besedě«, jež byla naprosto rovnoprávná a kde mluvilo se ještě na počátku let šedesá- tých víc německy než česky. Však Němci, jako rozhodní odpůrci rovného práva, nemohli snésti vedle sebe rozvoj národnosti druhé a jako z všech druhdy utrakvistických spolků, také z B- sedy provedli slavnostní exodus, založivšes úplně německé kasino. Při tom zajímavá byl argumentace jednoho z blavních zakladatelu, jenž ovšem již jest mrtev, že »každé hnízdo nu venkově má vedle formanky své kasino, kde scházi se vznešenější společnost, proč by si ne- měli zříditi takovéto kasino též Némci v Praze, kteři samo sebou jsou zde živlem vybraným.« Kasino založeno a jakkoli nedá se poptit. že se tam pilo, hrálo i tančilo, hledalo již na pocátku působení svého slávu v zcela jinem oboru, než v pěstování »ušlechtilé zábavy« Kasino stalo se působením poměřů a spo- lečnosti, jež se v něm scházela a jež po dlouhá léta rozhodovala o politických osudech této říše, ne pouze viditelným symbolem německého pan- ství v Rakousku, ale instituci, jež o politiekýeh problémech rozhodující pronášela soud a jeji vůle byla pro vývoj veřejných věcí směrodatnou. Byla to residence německého liberalismu, z niž posllány byly diktáty do Vídně, která dost dlouho hněvem se tetelila a zuby skřípala, že ve vnitřn politice rozhodující slovo má kasino v Praze. Kasinu pražskému podrobeno bylo všechno, co representovalo tehdy rakušáctví a nízká i vy- soká byrokracie v Praze úetou a strachem se chvěla před pány ze »zábavního« spolku, kteli v pravém smyslu slova vládli v říši, treslajíce a mslice se na těch, kteří jim nebyli úplněpo vůli a za to bohatě odměňujíce své věrné stou- pence.

Němec Praha Rakousko Vídeň

28 article

Co rozmetáno všelikých křížů i hvězd mezi členy kasina a co naděláno v době jeho panství ryliřů a jiných toho druhů šlechticů! Až ko- nečně s nejvyššího místa učiněno této fabrikaei pochybných »aristokratů« konec zvláštním roz- hodnutím, jimž nobilisace jako důsledek řádo- vého vyznamendní odpadla. Smutné poměry pozdější a bída politická, jež dosud tomuto státu je údělem, jest jen následek hřichů německo- liberálních, spáchaných v německém kasině.A nikoli heslo Huttenovo zdobiti by mělo průčeli nového německého domu, ale slova, jimiž opa- třiti chtěli legitimisté dům, v němž narozen brl Napoleon první: »Z tebe vzešla vlasti hianba a neštěstíe. Český lid nebyl nikdy o významu něme- ckého kasína v pochybnosti a třeba že tendenčně zveličovány byly nepřáteli našimi vyvolávané útoky na budovu, v níž spolek ten měl a má svě místnosti, o tom přesvědčen byl každý, že z domu toho derou se ony jedovaté výpary, ji míž všude veřejný život v této zemi otra- vován. Toť se ví, že každé vytlučené okno — kdo je byl rozbil, nebylo zjišténo průběhem dlou- hých let ani v jediném připadě — bylo vykoři- stěno jako atentát na německou bezpečnost Praze a že k vůli ojedinělému »perest« pře kasinem žádáno při nejmenším za uvalení vý- jimečného stavu v Praze. Není vůbec druhé instituce v Praze, jež b byla takových nároků činila na policii, jako ně- mecké kasino a doporučovalo by se upozorni pana Zschesche, by ve svých plánech nezapomněl

Huttenův Zschesch Praha německý bezpečnost Praga

29 article

na zřízení zvláštní strážnice a snad i zvláštního policejního komisařství pro kasino Jen jednou zachvělo se kasino opravdovým strachem před hněvem českého lidu. Bylo to p jmenování tak zvaného občanského ministerstva. kdy dr. Herbst již jako ministr navštívil Prahu. kde mu na počest uspořádán byl v kasine banket. Bylo to tehdy české studentstvo a dělni- ctvo, jež usneslo se postarat se o imponující stafáž k této hoslině. Byly to ovšem jiné doby tehdy, dnes bylo by naprosto již nemožno uspořádat s tak velko- lepým úspěchem manifestaci, jakou byla právě tato — Herbstovská demonstrace. Předcházely jí tři schůze, jedna »u Fafůe, druhá v »Novodvorské pivnici«, třetí »na Slo- vanech«. Nejvýznamnější byla ovšem první. Stalo se tam principiální usnesení, rozděleny úkolya zvolena deputace, jež měla v dobu hostiny ode- brati se do kasina se vzkazem, že nepůjdou-l páni banketáři dolů a domů, přijdou ti, ji shromáždění jsou dole, nahoru. Schůzi před- sedal z počátku Václav Šnajdr, nyní vydavatel »Dennice Novověku« v Cleevelandě, později známý tehdy Srb Sáva Rajkovič. Kdo chtél být zvolen do deputace, byl nucen vylézti na stůl a společnosti se představit, je-li zjevem slušným a statečným. Demonstrace byla velkolepá. Tisíce a tisíce lidí plnilo nynější Jungmannovu třídu, kde mělo tehdy kasino své místnosti, a ulice sousední. Po sádka pražská do posledního muže vytáhla, aby chránila »německý dům«. I husaři přicválali a na nynějším Jungmannově náměstí shromáždén byl generální stáb, jenž řídil operace.

doktor Herbst Fafů Šnajdr Srb Rajkovič Jungmannův Praha Cleevelanda Jungmannův náměstí třída

30 article

O deváté hodině večerni, kdy dávno již bylo všechno dělnictvo předměstské v Praze, zavřeny na vyšší rozkaz brány — tehdy byla Praha ješté sevřena hradbami — tím pak docilen pravý opak toho, nač připadl strategický domysl: dělntetvo nemohlo z Prahy domů. Deputace se sice na- máhala vniknouti do budovy kasína — stála tam, kde zvedá se nyní Hlávkův činžák — však řeč p. t. shromáždění dole byla tak zřetelna, že ji nebylo třeha tlumočiti zvláštním posláním. Útad bezpečnostní a jeho četni tehdy agenti pochodili smutně. Na nejvétšího ze zástupu a nej- menšího vznesena byla obžaloba pro shluknuti. Stáli ovšem v čele a povely jejich slyšeti bylo v celé ulici. Mimo to sebráno asi tucet zvěda- vých hošíků, jež při této vitané příležitosti tropil allotria a mezi nimiž vynikal v Berlíně zrozený Germán s' francouzským jménem, jakýsi Chevalier. Odbyli to několika nedělním vězením. Při této demonstraci zrodil se též pověstný Herbst- Beustův pochod a sice v řadě studentův, jichž většína po zdolání krutých dob stojí dnes v čele veřejného života českého. V řadé té vykračoval si též muž, zaujimajíeí dnes postavení velmi vysoké a vedle něho — proslavený nad jině český básnik. — — — Na jedné straně německý dům, na druhé dům český. Kasino pro německý společenský »erém« velice pochybně jakosti, jemuž skuteční Némci popirají velmi důrazně národní legitimaci a jenž dle tvrzení vlastních lidí z kasina, po- strádaje opory v lidu visí ve vzduchu. Český palác naproti tomu? Ne, nemluvme o něm! Snad si to u nás jistí páni rozmyslí, že nebylo by dobře bořit, mezí tím co Němci v sousedství budovu stavěl

Hlávkův Germán Chevalier Herbst Beustův Němec Praha Berlín