ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb11cbf0-661e-11dc-8511-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 190, place 55, org 15, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. listopadu 1901. Číslo 311.
4 article
však za ním, nýbrž vedle něho, nejde v jeho šlépějích, ale upravuje si stezku vlastní. Neméně šťastným a původním jest Dvořák v hudebním podání výjevů vymykajících se na- šemu pomyslu a i v církevních komposicích bez okázalosti v mužném sebevědomí hovoří také se svým bohem upřímně po česku. (Výborně !) Dnes při oslavě šedesátých narozenin mi- strových vzpomínáme nejen rádi jeho velkolepýeh výkonův a těšíme se z jeho čilosti a svěžesti, alo velebíme také do jisté míry jeho skladatel- ské obrození, kterým proměnil se v umělce po- krokového, v pěstitele směru nejmodernějšího. Dvořák nehověl však nikdy modě, ale šel vždy cestou, na kterou pudila jej jeho touha; vněj ším vlivům byl přístupným, jenom pokud srov návalo se to s jeho uměleckým tvořením. Pokrok a modernost v hudbě jest heslem Dvořáka, který mimo hudbu jest však zpáteční- kem: nedovede ze svého vysokého uměleckého významu bezohledně těžiti ve svůj prospěch, ne- dovede na svá bedra vložené hodnosti stavěti na odiv, nedovede proti starým svým přátelům býti hrdým a uzavřeným a nedovede necítiti bídu bližních, ani býti pyšným. Svoji přednášku, jejíž kritické a do podrob- ností sahající úvahy v rámci této zprávy nelze uváděti, končí řečník přáním štěstí, zdraví a po- žehnání oslavenci. V potlesk, který provázel závěrečná jeho slova, vmísil se Smetanův mohutný »Slavnostní sbor«, zapěný mistrně »Hlaholem« a po něm znova zavzněly Pantheonem jásavé fanfáry. Krásná imposantní slavnost tím skončenaa přítomní povstali k odchodu, před nímž provolali znovu »Sláva Dvořákovi !« Ku včerejší slavnosti v Pantheonu zaslal omluvný dopis ministr dr. Rezek a telegramy místodržitel hr. Coudenhove a prine Ferd Lobkovi c.
Dvořák Smetanův Rezek Coudenhove
5 article
Včerejší Dvořákovy slavnosti za- končeny byly večer hostinou, uspořádanou Umě- leckou besedou ve velké dvoraně Měšťanské be- sedy pražské, při které uchystány oslavenci k ni též zavítavšímu upřímně a srdečné ovace. Dvorana, jakož i schodiště vyzdobeny byly kvítím závodem p. Bürgermeistra a ve středním okrášleném okně zahradní její stěny postaveno poprsí dra. Ant. Dvořáka, zhotovené sochařem p. Kvasničkou. Sálem postaveny po délce tři řady stolů, z nichž u středního uchystáno místo oslavenci proti jeho poprsí. Na pravé straně dra. Dvořáka seděl děkan filosofické fakully prof. dr. Zubatý, na levé dr. Kozánek z Kroměříže, na protější straně pak president Akademie vrch. stav. rada Hlávka, řed. dr. Mattuš a posl. dr. Pippich z Chrudimi. Mezi přítomnými byli dále oba místopřed- sedové Umělecké besedy prof. Trneček spisovatel Herites, univ. prof. dr. Jaroslav Goll, předseda Společnosti Národního divadla Wiesner s drem. KIumparem, starosta Král. Vinohradů Jos. Víšek s náměstkem A. Burešem, starosta pražsktého »Hlaholu« dr. Fleischmann, deputace plzeňského »Hla- holu« pp. Fomann a Kubát, řed. F.A. Šubert, hudební skladatelé Em. Chvála Vít Novák, Jan Malát, O. Nedbal, pro- fessoři konservatoře, předseda Měšťanské besedy stav. rada Tereba, lesmistr ve výsl. Jose Schwarz, řed. operní školy Lukes, řed. kůru v Chrudimi Hnilička, prof. Pánek cís. rada Goller aj. Účastníkům hostiny poskytla skvělého umě- leckého požitku Česká filharmonie, která za na- dšené pochvaly sehrála za řízení p. Strna d Dvořákovy skladby: Slovanské tance číslo 1.,3. a 4., Rhapsodii op. 41 č. 1 a předehru k dra- matu »Josef Kajetán Tyle.
Dvořák Kvasnička profesor doktor zubatá Kozánek Hlávek Mattuš Pippich Trneček Herites Goll Wiesner Král Víšek A Bureš Fleischmann Hla Fomann Kubát Šubert em Novák Malát Nedbal Tereba Jose Schwarz Lukes Hnilička Pánek Goller aj Rhapsodie op Josef Kajetán Tyl Uma Kroměříž Chrudim národní divadlo Jos Hlahol Český filharmonie
6 article
Nálada večera byla svěží, k čemuž při spěla zejmena též vřelost čelných přípilků zvláště pak rozmar a veselá tvář oslavence jenž nedbal v nejmenším bílé šedesátky, kterou držela nad ním v zeleni vznášející se holubice K přípitkům povstal první předsedající pan prof. Trneček a vzpomenuv stručnými slovy zásluh dra. Dvořáka o rozšíření slávy česko hudby v cizině, přál mu jmenem Umělecké besedy. by ještě dlouho mohl pracovati pro svou ná- rodnost ke eti a slávě českého hudebního umění i českého národa. (Potlesk.) Po tuši české filharmonie p. prof. Ho- stinský v delší řeči uvedl, že není každému dopřáno dožiti 60 let za okolností tak přízni- vých jako oslavenci. Z jeho spolupracovníků ze II. polovice 19. století byl Smetana v 60 letech již zlomen, Fibich nedočkal se ani 50 let K. Bendl zemřel před svým 60. rokem. Vzpo- menuv, že dr. Dvořák může býti vzorem na- šemu hudebnímu dorostu, přál mu jmenemf- losofieké fakulty pro budoucnost ještě mnoho tak šťastných let, jako byla dosavadní a připojí- k tomu akademické přání: Quod bonum, felix. faustum fortunatumque eveniat.
profesor Trneček doktor Dvořák Smetan Fibich K Bendl Quod bon
7 article
Jmenom České akademie umění a českého spolku pro komorní hudbu pronesl přípitek pre- sident p. stav. rada Hlávka, řka, že dr. Dvo- řák získal si česká srdce, protože ve všem,co činí, jest ryzím Čechem. S jásotem uvitána byla slova, jimiž na přípitky tyto upřímně odpověděl dr. Ant. D v řák. Přiznal se, že podobným přiležitostem, jakou jest dnes, rád se vyhýbá (Souhlas a vese- lost.), dnes však že podrobil se té zkoušeea přišel a že doufá, že ji šťastně přestojí. (vý- borně! Veselost.) Když vídi, jak oslavují se jeho 60leté na- rozeniny a jak vřelým způsobem a nadšeně byí vítán, musi doznati, že naplněn jest pocitem velké vděčnosti. Vyslovuje díky prof. Hostin- skému, Umělecké besedě, všem spolkům a kor- poracím a vůbec všem, kdož jakýmkoli způso- bem slavnosti se zúčastníli. Vývoj našelio ní- roda utěšeně se dati a řečník má ratlost, když vidí, že také něčim mohl k nému přispěti prosí každélio, kdo pracuje na národa roli dě- dičně, by pracoval pro čest a slávu českého národa (Výborně! Potlesk.), čemuž provolává »Na zdár!« (Výborně! Potlesk) Pan dr. Klumpar poukazuje vůči slo- vům p. prof. Hostinského, že oslavenec svým slovy dokázal, že jest ještě v jiném směra mnchostranným: jest také řečníkem, který vy niká tim, že mluví, co má na srdči. (Výborně Pollesk.) Dr. Dvořák získal si zásluh o dramatick umění již v době, kdy naše divadlo bylo ješta v plénkách. Národhi divadlo pohlízína
Hlávek doktor Dvo Čecho Antonín Klumpar profesor Dvořák Národhi divadlo Jmen Český akademie uměný
8 article
oslavence tím vděčněji a s nadějí tím větší. s čím větší očekávati může záhy od něho nové dílo. (Výborně! Potlesk.) Řečník provolává slávu českému umění hudebnímu, jehož representantem jest dnes dr Dvořák. (Výborně! Potlesk.) Býv. ředitel Národního divadla p. Fr. A. Šubert praví, že oslavenec jest si vědom, že umění musí státi ve službě národa. Boykot našich nepřátel přerušen byl českým uměníma právě naše hudba pronikla vítězně do světaa dobyla nám uznání i tam, kde nepřátelství prot nám jest největší. Řečník přeje dru. Dvořá- koví, by dočkal se a složil ještě hymnu, kterou by se oslavilo vítězství našeho národa. (Vý- borně ! Potlesk.) Jmenem plzeňského »Hlaholu« připojuje se pan Foman k proneseným přáním, uvádí zásluhy oslavence o plzeňský »Hlahol«, žádá jej, by Plzeň opět navštivil a připíjí na jeho zdraví a další požehnanou činnost ve prospěch národa. (Pochvala a potlesk.) Skriptor p. Tadra uvádí, že činnost pražského »Hlaholu« spojena jest úzce s čin- ností oslavence, neboť provedl nejen jeho velké sbory, ale i menší vokální a žádá dra. Dvořáka jmenem »Hlaholu« i ostatních zpěváckých spolků. aby v některé prázdné chvilce, kdyby si chté odpočinouti, udělal jim opět nějaký dárek (Vý- borně! Veselost.), zač budou mu všichni vděční Čestněmu členu »Hlaholu« provolává slávu. (» Sláva !« Potlesk) Cís. r. p. Goller praví, že jako muž práce hmotné hlásí se ke slovu, by jmenem průmyslníků, techniků a obchodníků vyslovil jejich hold kruhům uměleckým, zvláště jejich representantu dru. Dvořákovi, protože i při své práci podržel si smysl pro umění a váží si ho zrovna tak, jako ten, kdo jest mu bližší du- chem. (Výhorně!) Jednatel hudebního odboru pan prof.
Dvořák A Šubert Foman Tadra Goller Plzeň národní divadlo Hlahol
9 article
Müller pravil, že omluvné a pozdravné př pisy a telegramy zaslali ministr dr. Rezek. místodržitel hr. Coudenho ve, starosta kr. hl. města Prahy dr. Srb, prine Ferd. L ob- kovic, místopředseda zemské školní rady Za- busch, Hynais, Jos. Raušar ze Šve- chatu, Jos. Markus, dr. Šmíd z Plzněs svou choti roz. Smetanovou, kapelník Jar Červenka z Jaroslavi, rektor české techniky v Brně Zahradník, Karel Kovafovič kapelník Horný z Gleisdorfu, professorský sbor gymnasia ve Vys. Mýtě, České trio z Blu- menavy, ředitel carské hudební školy v Kyši- něvě Vladimír I vanovič, Ed. Hartma nn za Hudební spolek v Lipsku, kapelník Nár. di- vadla Picka, hudební kritik Otto Tessmann z Scharlottenburgu a městská rada v Čáslavi. Poslanec dr. Pippich z Chrudimi jako zástupce českého venkova, českých lidových po- slanců a předseda hudebního spolku »Slavoj« mluví ke svému kollegovi vyššího řádu — z panské sněmovny (Veselost.) — a praví, že se těžká naše práce stává snesitelnější, když vidíme, že uměním razíme si dráhu v uměle- ckém světě. Do výše, do které povznesl naše umění dr. Dvořák, musí vyspěti náš lid i v jiné práci a pak musí přijíti vítězství českého ná- Řečník přeje si, by oslavenec zůstal i dále mlád a svěží a byl nám vzorem v další práci hospodářské, kulturní a těžké práci politické. (Výborně!) Slarosta pěveckého kruhu »Tovačovský« pan Louma připíjí dosavadním i novým úspě chům dra. Dvořáka. Řada přípitků tím o 12. hodině noční skončena. Dr. Ant. Dvořák setrval pak ještě dels dobu v kroužku svých přátel. roda.
Müller Rezek Srb Hynais Jos Raušar Markus doktor Šmíd Smetanův Červenka Kovafovič Horná Picek Tessmann Pippich Dvořák Tovačovský Louma Antonín Praha Jos Brno Gleisdorf Mýto Bl Lipsko Scharlottenburg Čáslav Chrudim Český trio Vladimíra I vanovič Ed Slavoj panská sněmovna
10 article Matiční slavnost chrysanthém.
Matiční slavnost chrysanthém. Tríduum matičních slavností dneškem chýli se ke konci. Včerejší nedělní den, již samotnou pohodou animovaný, byl asi vrcholem i co do návštěvy i bazarového obchodu. Vybraná spo- lečnost pražská zavitala v brzkých hodinách odpoledních na Žofin v takovém počtu, že asi k páté hodině šla promenáda dvoranou, co noha nohu stihne. S radostí jsme pozorovali, jak zá- soby zboží, nahromaděné ve stáncích, očividné prořídají a mízí. Bude-li ještě dnešek jen poně- kud přízniv, dojista že celkový úspěch slavnosti, docílený neobyčejnou krásou a distingovanou eleganci, nemine se i se značným úspěchem finančním. Tanečním vínkem uzavře se krásná třídenní slavnost a kdybychom za den, dva na- vštívili žofinskou dvoranu — bylo by nám jako rytíři v pohádce, jemuž vzdušný hrad přes noe zmizel. Co téměř po celý rok osnováno a bu- dováno, to jediný den odklidí. Bourati ovšem vždy lehčeji než stavěti. A tu povinnost referentská nám káže, aby chom ocenili tuto tvořivou, předběžnou akci která vlastně k brillantnímu výsledku bazaru dopomohla. Není to nikterak snadná ni příjemná práce a potřebí hodné obětavosti našich dam, než sožene se pro bazar tolik dárků, kolik v těchto dnech jsme jich viděli. Nemyslete pro- sím, že sběratelská akce jde jako na drátkách. že napíše se provolání a že dárky sypou se do klína. Takový idealism naše dámy již dávno přeše a proto hezky rozděli si své sběratelské obvody a jdou, zaťukají na dvéře — a dál to už znáte. Olevře se, neotevře se, odpovi, neodpoví . . To práce předběžná, po které očekává opět naše dámy činnost při bazaru samém, při prodeji vo stáncích, namahavá služba buffetní a jiných růzaých praci, o klerých divák nemá sni ponětl.
11 article
Třeba jen práce našich dam, kterous daly s pončováním zvědavých zpravodajů. Jeden odejde, druhý přijde a zase to jde od repelice od stánku ke stánku. A rozumí se, že každý z nich jde již na jisto; vi dobře z bazarů minulých, že arrangement spočívalo v obětavých rukou neunavné předsedkyně pí. Podlipné. která musí tedy o všem vědět a vše vysvětlit, právě tak jako inspirátorka lelošního bazaru pí. Ražena Svobodová. Obě jmenované dámy spolu se slč. Podlipnou vládly ve stánku dárků paní hr. Klotildy Grünneové, jejíž předměty. jak pochopitelno, za včerejšek léměř úplně roz- prodány. Činnost ostatních dam ve výboru pi Gregorové, jako místopředsedkyně, pí. Marie Benešové, pokladní, pí. Petrlíko vé, jednalelky a slě.Podlipné, zapisovatelky, označena dosti srozumitelně jich funkcemi. Krásná dekorace altánků, jak se rozumí již samo sebou, byla dílem umělců výtvarných. Po stránce té jmenovati sluší pí. Urbanovou- Zahradnickou, jež podala návrh na většinu stanů, z pánů malířů p. Arnošta Ho- bauera, který dodal průčeli pohádkovému stanu, p. Mutticha, jenž vyzdobil velice vkusně estrádu a Štapfera, jemuž za úkol připadla dekorace a úprava obchodní čtvrti. Ve stanech účinkující dámy zasluhují ne- líčený obdiv za neúmornou svěžest a činnost. Po celé tři dni hravě a neunavně vykonávaly namahavé povinnosti prodavaček, i odhánění obletujících motýlů v to počítaje. Byly to dámy: v »Slunečníku« slečny Briskrova, Lauermannova, Mixova a Stránecká, ve »Vějíři« pl. Loewen steinová a Urbánková a slečny Götzlova, Schnö- blingova, Tondrova a Urbánkovy, v »Pávu« paní a slečna Novákovy, v »Motýlu« paní a slečna Kropfovy, k jichž chvále budiž poznamenáno, že samy obstaraly si malířskou dekoraci. Stan »Draka« náležel paní a slečně Šolcovým a slč.
Podlipná Svobodová Grünneová Gregor Beneš Urbanův Arnošt Muttich Štapfer Briskrův Lauermannův Mixův Stránecká Urbánková Götzlův Schnö Tondrův Urbánkův Novákův Kropfův Šolcův
12 article
Procházkově. V »Pohádkovém stanu« prodávaly paní Vraná a slečny Friedlova, Štarkova Tylova. »Kytice chrysanthém« ujaly se vlády pí Strouchalová, slečny Charvátova, Nebeská, Ne- domova, Pajtlšmídova, Pšeničkova a Tischerova. »Japanský slunečník« hostil smavou trojie slečen Komersovy, Markovy a Totzrovy. V »obchodní čtvrti«, jež svěřena dozoru paní M. Čelakovské, hbité se otáčely dcerušky našich literátů, slečny Jiráskova, Heritesova, Vrchlická, dále Čiperova, Hlaváčkova, Hrdličkovy. Karešova, Kotrbova, Motejlova, Nedomova, Schá- nilovy, Špoutilova, Švihova, Venigova a Voitlova. Pod estrádou v japonském pikniku v ča- jovně účinkovaly: pl. Batoveová se slečnami K Batovcovou, Fridovou, Heroldovou a Heyrov- skou. V ochutnavárně mokky nalévaly pí. Ry- drichová se sl. Fridrichovou, Janotovou a Re- gnerovou, ve vinárně pí. Kukulová a slečny Ma- rešovy, saki povávaly pí. Kulhánková se sl. Frauenberkovou, Kulhánkovou, Linhovou, Matu- šovou a Veselou. Největší chvat měly ovšem dámy v buffetu a kavárně na galerii, kde se zručností a elegancí podivuhodnou obtížného úkolu se podjalyv malém sále v buffetu: pí. Gregorová, Malkovská, Nesslová a Remerová se slečnami E. Batoveo- vou, Duškovou, Hančlovou, Holoubkovou, Ho- novou, Koželskou, Linhovou, Slezákovou, Vono- stránskou a Weyrovou. Kavárnu řídily: pí. Čecháčová, Nováková, Pásková a Tauchenová a slečny M. Benešova, Blažkova, Kolářova, Stieberovy a Špačkova. Jsme s výpočlem zaměstnaných dam konce, ne však s výpočtem všech dárců, kteři přispěli ke zdaru slavnosti. Obšírný jich seznam nelze uváděti; výbor byl již tak laskav a pře- hledně uvedl na několika stránkách jieh vý- počet. Nemožno všem zvláště děkovati; nej- lepším díkem budiž jim samotný zdar letošního matičního bazaru.
Vraná Friedlův Štarkův Tylův Strouchalová Charvátův Pajtlšmídův Pšeničkův Tischerův Japanský Komersův Markov Totzrův M Čelakovský Jiráskův Heritesův Vrchlická Čiperův Hlaváčkův Hrdličkův Karešův Kotrbův Motejlův Nedomův Schá Špoutilův Venigův Voitlův Batovcův Fridová Heroldová Heyrov Fridrichová Janotův Re Kukulová ma Kulhánková Frauenberková Kulhánkův Linhův Mat Gregorová Malkovská Nesslová Remerová E Batoveo vá Duškův Hančlův Holoubkův Slezákův Weyrův Čecháčová Nováková Tauchenová Blažkův Kolářův Stieberův špačkův Švihov Benešov
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article Hrob miiliard.
Hrob miiliard. Nynější válku jihoafrickou možno věru na- zvati právem hrobem ne už jen millionův, nýbrž přímo milliard. Dle sdělení sama anglického minisíra finančního Hieks Beache činí útraty válečně od zahájení nepřátelství (13. října 1899) až do 31. března 1901 3 milliardy 791,425.000 franků. » Westminster Gazetle« ale jež nemá povinnost závažnou zvěst po kouscíeh poplatnictvu sdělovati jako ministr, vypočetla, že válka stála již 4 milfiardy a 341,875.000 franků. Není pochyby, že do skončení války bude překročen obnos pěti milliard! Vypočitejme si obnos zúročující a strneme nad tím, jaké roční břemeno uvaleno tím na »vítězný« stát anglický i jeho poplatníky. Přes to vše opětují angličtí státníci zoufalé pokusy vpraviti občany anglické do růžové ná- lady. Učinil tak nejnověji i předseda ministerstva ve svě řeči při obvyklém londýnském banketu u lordmayora londýnského. Salisbury v řeči té hleděl dovoditi, že pessimistické nazírání vyplynulo z toho, že tuze mnoho sděluje seo nehodách anglického vojska, o nichž jindy by se bylo mlčívalo, že nehledí se ale tolik po- kroků docílených, jež budí prý naději v brzký úspěšný konec války. Tak ale věštili Chamber- lain i Salisbury již i před — celým rokemí Mnozí doufali, končí Salisbury, v rychlý průběh války, poněvadž neměli předem o její rázu ponětí. (Tím činí ovšem řečník výtku sobě sa- měmu i ostatním předákům!) Z datšího trvání guerilly nevzniknou prý ale valné škody (?!) a netřeba prý také v pří- čině jiných následků guerilly oddávati se obavám. To prý jest soud znalcův nejkompetentnějších (jak se tací znalci britští osvědčili, jest známo !).
Westminster Salisbury
15 article
Dějiny vykazují prý více příkladův, když i po rozhodujících bitvách bylo třeba velké ještě ná- mahy k okončení války. Vláda nezaslouží prý výtky vlažnosti a nedbalosti, guerilla byla prý značně obmezena a za její prodlužování nen prý zodpovědna vláda. Vláda nic prý nezanedbala v příčiné požadavků generálů, ani co do opatření potřebných fondů. Jeho prohlášení oživí prs snad opět důveru k vládě, proti níž nelze prý formulovati žádných krutých obžalob. Všechny výtky jsou prý jen tlachy (lI). Vláda přeje prý si, by všem krajům, o něž boj se ještě vede, dostalo se záhy požehnání britského panství co možno brzy samosprávy, jako osadám ostat- ním, ale neodvislosť Burův jest prý neslučitelná s bezpečností Anglic. Země prý nedává nijak na jevo, že by si přála vlády oproti Burům povolnější. V té příčině řečník má ovšem pravdu, všechny doplňovací volby sněmovní do- kazují tak a opačné hlasy některých vůdcůvli- berálních zůstávají u voličstva, mimo jediné snad dělnictvo, bez ohlasu. Vše jest stížen přes škody pociťované slepým fanatismem buro- fobským. Salisbury sliboval, že vláda přinése veškeré oběti, by se konečně poměry v jižní Africe upravily. Lid prý uzná, že plné vítězství v kon- fliktu tom jest neodlučně spojeno se zájmy země. Nic nezadrží vládu, by kráčela v před rozhodl-li prý se některý národ sám jiti určitou cestou, nemúže žádná nehoda ho zdržeti, by politiku svou prováděl pevně a vytrvale. Jinak Sallsbury vyslovil v řeči své též žal nad úmrlín královniným, ale blahopřál zemi k novému p
Burův Salisbury jižní Afrika
16 article
novníku a dodal pak spokojeně: Přes veškeré potíže může si Anglie gratulovati ke korrekt- nímu stanovisku ostatních státův a tím i k za- chování míru. Anglie přes všechny nesnáze za- ujímala prý mezinárodní postavení stejně pří- znivé (?) jako kterýkoliv jiný stát. Mráček. jenž vyvstal v posledních dnech nad východem Středozemního moře, opět se rozptýlil. Po- chvala, kterouž tuto Salisbury nepřímo vzdává nynější vládě francouzské, jest zasloužená. Vláda Waldeck-Rousseauova přičiňovala se vždy, aby Anglie byla spokojena. Také Chamberlain uznal opět již přijí s troškou svojí do mlýna. Příležitost naskytl se mu, když gen. Baden-Powellovi odevzdáván byl čestný kord, věnovaný Austrálčany. Dušoval se, že Angličany nevedla k válce chtivost zlata neb země, nýbrž jen nebezpečí, jež od Burův vycházelo. Kdyby prý vláda byla čekala až pro Bury nadejde příznivější okamžik, byla by prý Anglie ztratila celou Afriku od Kapského města až po Zambezi. Chamberlain tím bezděčně při- znává, že nebyli to tedy Burové, kteří válk v říjnu 1899 vyvolali, nebyli by tak učinili za- jisté, jak sám dí, v okamžiku pro ně nepřízni- vém! A přece až dosud stále na ně odium vy- puknutí války svolával. Dodal ostatně v řeči své ještě, že Anglie není ochotna k žádnému na- rovnání s Bury, jež by oběti přinešené uredlo zase v nivec. V té věci může býti lač- nému jestřábu anglosaskému pomoženo. Nejevít burští kohouti dnes rovněž žádné chuti s ním se — narovnávati.
Mráček Rousseauův Chamberlain Angličan Burová Anglie Waldeck BadenPowell Bura Zambezi
17 article
Franko-turecký konflilt. Ruský vyslanec Zinověv, jenž se chystal do Petrohradu, zůstal zatím, jak vzhledem na mohamedánskou i arménskou otázku, tak i vzhledem na přítomnost vojenských lodí fran- couzských ve vodách tureckých v Cařihradě. Rovněž tak vyslanec rakouský Cali ce jenž měl nastoupiti dovolenou, odložil odjenzd svůj. V paláci sultánové obávají se, že přítom- nost Francouzův poline ostatní státy k nátlaku na Portu, aby od ní splnění starých závazkův i leckterých nových výhod vymohly. Tisk francouzský se v názorech svých o za- končení konfliktu napořád liši. Jedni — ovšem »Matin« v čele jich, však i také »Gaulois« — jsou spokojeni, jiní ale netají se nevoli, že Francie, jež vypravila silné loďstvo, protože sultán stále jen sliboval, ale nic nedával, na konec spokojila se zase jen sliby, třeba jinak stylisovanými. »Figaro« táže se, jak že najednou věři vláda tomu, že sultán bude do- držovati sliby a závazky, jež rušíl již tolikrát. Bude prý se musit nepochybně po čtyřech mě- sících počiti zase tam, kde se nyní přestalo.
Zinověv Francouzův Figaro Franca Petrohrad Cařihrad Francie
18 article
Socialista Viviani kárá v listu »Fra- cais« vládu, že, aby vlastní peněžní afféru zakryla, vmísila do věci otázky náboženské východní missie. Na místě, uby chránila Ar- mény, ponechala tuto věc vláda Rusku. Viviani končí: »Cti neučiněno zadost, nýbrž jen penězůml« »Liberté« žádá, aby Caillard opustii Mitylene teprve, až bude zadostučinění dáno skutkem a nikoli jen slovy, nanejméně mělo by ale loďstvo zůstati na blízku, jinak budeto opět Francie, jež bude napálena. Ostatně není to jen tisk francouzský sám. jenž vrtí nad náhleu umírněností a shovívavostí Francie hlavou. Také španělský liberální »I m- parcial« upozorňuje na křiklavý kontrast, jenž jest mezi tím, že jak vláda francouzská příkře vystoupila v zájmu některých bankéřů- lichvářů a jak klidně přihlížela, když Armén po stech byli vražděni. »Imparcial« vyvo- zuje z toho úsudky pro vládu Waldeck- Rousseauovu velmi nepříznivé. Anglický tisk jest za to s jednáním tétc vlády úplně a na celé čáře spokojen. Provolání
Viviani Armén Rousseauův Rusko Francie Waldeck
19 article „Středolabského komitétu“.
„Středolabského komitétu“. Přeměna »Komitétu pro úpravu a splavněn Středního Labe« v »Komitét středolabský«, organi- sovaný dle zákona o spolcích ze dne 15. listo- padu 1867 č. 134 ř. zák., jest provedena. Stanovy »Středolabského komitétu« byly výnosem vys. c. k. místodržitelství ze dne 9. října 1901 čís. 191.391 na vědomí vzaty. Na místo officiálního svazu zástupců auto- nomních sborů polabských a korporací odborných vstupuje tedy volné sdružení, k němuž může přistoupiti a v němž také toužebně vítán bude každý, komu úprava a splavnění středního Labe na srdci ležl. »Středolabský komitét«, věren dosavadnímu programu svého předchůdce, bude ze všech sil pečovati o to, aby zákonem ze dne 11. června 1901 č. 66 nařízená úprava a splavnění Labe od Mělníka do Jaroměře s případnou kanalisaeí až po Králové Dvůr záhy byly provedeny a bude pečovati i o dopravu po středním Labi. »Středolabský komitét« bude se tohoto účelu domáhati poradami ve svých shromáždě- ních, přednáškami, dobrozdáními, pamětními spisy, sbíráním a uveřejňováním statistických dat, styky s činiteli zákonodárnými, úřady, kor- poracemi a spolky, kterým jest pečovati o úprav a splavnění Středního Labe. Na podporu své rozsáhlé působnosti bude ústřední komitét v každém samosprávném okresu polabském zřizovati komitéty pobočné, aby práce jeho byla vhodně rozdělena i aby všude místní zájmy veřejné došly všestranné, náležite ochrany.
Mělník Jaroměř
20 article
Komitét bude však nejen starati se o to- aby veliké dílo úpravy a splavnění středního Labe s urychlením bylo dokonáno, nýbrž také o to, aby půda pro jeho národohospodářské vy- užití na prospěch domácího blahobytu řádně byla připravena; bude tedy především pečovati o opalření odborného vzdělání v oboru stavby lodí i plavby samě, o využitkování vodní sily v komorových plavidlech, o vhodná zakládání a zlepšování přístavišť, o associaci domácího kapitálu k účelům plavebním, k stavbě lodí ap. Při tom půjde »Středolabský komitét« i n dále neodvratně za svým dalším neochvějným ellem, aby prováděním projektu jak zájmy zemědělské tak i zájmy prámyslu došly náležité a stejné platnosti i ochrany. Proto jest nezbytně zapotřebí, aby obě tate výrobní odvátví v komitétu nejčetnějí byla za stoupeha. Avšak nejen tato odvětví, každý, ať země- dělec, ať živnostník, velkostatkář či velkoob- chodník, intelligent, průmyslník i dělník, každý. kdo sdílí věcné a nevývratné přesvědčení, že úprava a kanalisace Středního Labe je nikol pouze heslem místních zájmů polabských krajin, nýbrž vzpružinou hospodářského pokroku celého království českého, nalezne v Středolabském ko- mitétu nejen upřímné přijetí, ale také nadbytek příležitosti, celou potencí svých schopností, svého vzdělání a postavení prospěti veřejnému blahu. Zveme Vás proto naléhavě do svého středu; neboť nejen ve vnitřní síle projektu, nejen v úsilovné pracovitosti komitétu, nýbrž v bez- počtu hlav, které veliké dílo promýšlejí a v bez- počtu rukou, které na něm pracují a za ně bojují, spočívá jistota jeho vítězství. *) V král. hl. městě Praze, 7. listopadu 1901.
Praha
21 article Připravný výbor „Středolabského komitétn?
Připravný výbor „Středolabského komitétn? JUDr. Fr. Ulrich, zemský poslanec starosta král. věnného města Hradce Králově, t. č. předseda. Václav Karela, Bedřich Möller, zemský poslanec, hospodářský rada řed. cukr. v Mělníce, v Brandýse n. L, Viktor Vávra, městský radní a majitel lékárny v Mělníce, mistopředsedové. Václav Váňa, rolník v Lánech na Důlku u Pardubic, t. č. jednatel. Váelav Pllař, majitel velkomlýna ve Valech n. L. u Přelouče, t. č. pokladník. Hynek Srdínko, zem. poslanec a starosta obce Svob. Dvorů u Hradce Král. člen výboru. *) Poznámka. Čienové spolku jsou: a) čestní, b) zakládající, e) činní. Za člena zakládajícího může býti přijat pouze ten, kdo věnuje spolku najednou aspoň 100 . Členové činní jsou povinni platiti ročně příspě- vek a sice: a) osoby fysické nejméně 6 K. b) samosprávné okresy nejméně 300 K c) samosprávné obce, v nichž bydlí více než 3000 osob, nejméně 200 K, d) ostatní samosprávné obce, jakož i korporace nejméně 20 K. Příspěvky vybírají se za rok slunečný. Přihlášky za členy buďlež laskavě zasflány ne adresu: V. Pilař, majitel mlýna ve Valech u Přelouče.
JUDr Ulrich Václav Karela Möller Vávra Váňa Srdínko Král V Pilař Francie Hradec Králov Mělník Brandýs Lány Pardubice Přelouč Hradec Vala u Přelouč Váelav Pllař
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z Opavy, 11. listopadu. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Včerejší shromáždění v Kate- řinkách, na němž mluvil poslanec Ig nát Hořica, mělo skvělý průběh. Pét set po- sluchačů jásalo. Němci mají ohromné fondy: penězi přímo plýtvají. Volba bude ve čtvrtek. — Dr. František Stratil. — K boji o Kateřinky ve Slezeku. V neděli dne 10. t. m. konala se v Mokr. Laz- cích u Opavy veřejná schůze lidu, na níž pro- mluvil poslanec F. Rostislav Reichstädter. V resoluci hlásí se Slezané ke společnému státo- právnímu boji. Po řeči poslance Reichstäidtra promluvil místní slarosta, děkuje za pronesenou řeč, stejně i místní farář. Národní uvědomění Čechů slezských tím posíleno.
Ig Hořica Němec doktor Stratil F Reichstädter Slezan Reichstäidtra Čecho Opava Kate Kateřinka právní boj
23 article
— Zlámaných Lhot v království če- ském a markrabství moravském dovolávají se akademikové slezští ve prospěch českých voličů v Kateřinkách slezských »zaslánem«, uveřejněným v čele nedělního vydání »orgánu české strany lidové«. Páni slezští akademikové, kteří v »zaslánu« nazývají se sami »naivními odchovanci matičního gymnasia« — a proto musíme věřiti, že »zásláno« pochází od nich, dokud to sami neodvolají — uveřejňují tu néco, co by zajisté neuveřejnili, kdyby si věc dobře byli rozmyslili. Svou naivností — a toto ozna- čení si dobře vymyslili — v realistickém denníku uveřejněnou mohou pomocnou akci kateřinskou nejvýše poškoditi a nedají-li se mužové vážní tímto nedospěleckým diskreditováním kateřinské věci odstrašiti od svých snah, možno říci, že »sarkastičti« opavští abiturienti svou apo- strofou »Zlámaných Lhot« aspoň neprobudí no- vých podporovatelů vlastenecké věci, která pod- pory skutečně zasluhuje. Domnělí aneb snad skutečně slezští akademikové dobírajíl si totiž v orgánu Masarykově Prahu »hlavu koruny če- ské« a »královská města v Čechách«, líčíce své zklamané naděje, chované při sepisování svého poslání, v němž prosili za rychlou pomoe pro chudé a pronásledované volíče české Kateřinkách u ještě prý ani nedopsali poslední věty svého poslání do pražských denníků a jižv duchu živě viděli shon po ulicích pražských, veliké Václavské náměstí prý plné, v Jindřišské ulici k umačkání, všechno prý spěchá na poštu a na telegref poslat příspěvky do Kateřineku
zlámaný Lhota Kateřinka Čechy Václavský náměstí Jindřišská Masarykův Praha
24 article
Opavy. A v Kateřinkách prý je jásot, smélosl, naděje, vše velebí Prahu, máti měst«. Nuže, to prý byl sen, Praha prý akademiky slezské zra- dila. Na to jmenují všechny pražské denníky. v nichž nikde prý nenalezli žádných výkazů a tak prý stojí zahanbení před slezským lidem a nuceni jsou obrátiti se k »Zlámaným Lho- tám poroztroušeným v úžlabinách horských«, o příspěvky, jež v Praze nebyly sebrány. Mohli bychom býti také jizlivými v tomto poněkud při- zelenalém tonu a poukázati k tomu, že za to nemohou ostatní pražské denníky, když všechno vlastenecké, národní a obětavé nadšení v Praze a království výhradně soustředěno jest v reali- sticko-lidovém orgánu a že všechen nával obětaveů a tisíců na Kateřinky a české voliče tamní věno- vaných uvalen byl výhradně na trésor dennfku realistického. Že nepřinesl dosud závěrečného vý- kazu, patině toho vinou jest nepřekonaná dosud expedice mnohých realistických tisíců do Opavy zasílaných. Avšak připomínáme slezským akade- mikům pouze toto: Kdyby skutečně byli aspoň v »Národních Listech«, jež také výslovně jme- nují, pátrali po výkazu přispěvků, jejž tak živě postrádají, nemohl jim ujíti v sobotním odpoledníku našeho listu první výkaz přispěvků na Kateřinky v obnosu více než 400 korun, vykázaný po necelých třech dnech od uveřej- nění výzvy slezských akademiků minulých. Cesty k rozmnožení tohoto obnosu vedou ji- nudy, než urážkami onoho obecenstva, kteréž jenom do naší pokladny složilo na dobrovolné daní národní na statisíce zlatých. Doufáme, že nikdo z lidí našich, kdo jen může, nedá sa zpáčiti neslušností, námi po zásluze tuto od- bytou, a přispěje k fondu kateřinskémua
Opava Kateřinka Praha