3
masthead
11. listopadu 1901. Číslo 311.
4
article
však za ním, nýbrž vedle něho, nejde v jeho
šlépějích, ale upravuje si stezku vlastní.
Neméně šťastným a původním jest Dvořák
v hudebním podání výjevů vymykajících se na-
šemu pomyslu a i v církevních komposicích bez
okázalosti v mužném sebevědomí hovoří také se
svým bohem upřímně po česku. (Výborně !)
Dnes při oslavě šedesátých narozenin mi-
strových vzpomínáme nejen rádi jeho velkolepýeh
výkonův a těšíme se z jeho čilosti a svěžesti,
alo velebíme také do jisté míry jeho skladatel-
ské obrození, kterým proměnil se v umělce po-
krokového, v pěstitele směru nejmodernějšího.
Dvořák nehověl však nikdy modě, ale šel vždy
cestou, na kterou pudila jej jeho touha; vněj
ším vlivům byl přístupným, jenom pokud srov
návalo se to s jeho uměleckým tvořením.
Pokrok a modernost v hudbě jest heslem
Dvořáka, který mimo hudbu jest však zpáteční-
kem: nedovede ze svého vysokého uměleckého
významu bezohledně těžiti ve svůj prospěch, ne-
dovede na svá bedra vložené hodnosti stavěti na
odiv, nedovede proti starým svým přátelům býti
hrdým a uzavřeným a nedovede necítiti bídu
bližních, ani býti pyšným.
Svoji přednášku, jejíž kritické a do podrob-
ností sahající úvahy v rámci této zprávy nelze
uváděti, končí řečník přáním štěstí, zdraví a po-
žehnání oslavenci.
V potlesk, který provázel závěrečná jeho
slova, vmísil se Smetanův mohutný »Slavnostní
sbor«, zapěný mistrně »Hlaholem« a po něm
znova zavzněly Pantheonem jásavé fanfáry.
Krásná imposantní slavnost tím skončenaa
přítomní povstali k odchodu, před nímž provolali
znovu »Sláva Dvořákovi !«
Ku včerejší slavnosti v Pantheonu zaslal
omluvný dopis ministr dr. Rezek a telegramy
místodržitel hr. Coudenhove a prine Ferd
Lobkovi c.
Dvořák
Smetanův
Rezek
Coudenhove
5
article
Včerejší Dvořákovy slavnosti za-
končeny byly večer hostinou, uspořádanou Umě-
leckou besedou ve velké dvoraně Měšťanské be-
sedy pražské, při které uchystány oslavenci k ni
též zavítavšímu upřímně a srdečné ovace.
Dvorana, jakož i schodiště vyzdobeny byly
kvítím závodem p. Bürgermeistra a ve středním
okrášleném okně zahradní její stěny postaveno
poprsí dra. Ant. Dvořáka, zhotovené sochařem
p. Kvasničkou. Sálem postaveny po délce tři
řady stolů, z nichž u středního uchystáno místo
oslavenci proti jeho poprsí. Na pravé straně
dra. Dvořáka seděl děkan filosofické fakully
prof. dr. Zubatý, na levé dr. Kozánek
z Kroměříže, na protější straně pak president
Akademie vrch. stav. rada Hlávka, řed. dr.
Mattuš a posl. dr. Pippich z Chrudimi.
Mezi přítomnými byli dále oba místopřed-
sedové Umělecké besedy prof. Trneček
spisovatel Herites, univ. prof. dr. Jaroslav
Goll, předseda Společnosti Národního divadla
Wiesner s drem. KIumparem, starosta
Král. Vinohradů Jos. Víšek s náměstkem A.
Burešem, starosta pražsktého »Hlaholu« dr.
Fleischmann, deputace plzeňského »Hla-
holu« pp. Fomann a Kubát, řed. F.A.
Šubert, hudební skladatelé Em. Chvála
Vít Novák, Jan Malát, O. Nedbal, pro-
fessoři konservatoře, předseda Měšťanské besedy
stav. rada Tereba, lesmistr ve výsl. Jose
Schwarz, řed. operní školy Lukes, řed.
kůru v Chrudimi Hnilička, prof. Pánek
cís. rada Goller aj.
Účastníkům hostiny poskytla skvělého umě-
leckého požitku Česká filharmonie, která za na-
dšené pochvaly sehrála za řízení p. Strna d
Dvořákovy skladby: Slovanské tance číslo 1.,3.
a 4., Rhapsodii op. 41 č. 1 a předehru k dra-
matu »Josef Kajetán Tyle.
Dvořák
Kvasnička
profesor
doktor
zubatá
Kozánek
Hlávek
Mattuš
Pippich
Trneček
Herites
Goll
Wiesner
Král
Víšek
A Bureš
Fleischmann
Hla
Fomann
Kubát
Šubert
em
Novák
Malát
Nedbal
Tereba
Jose Schwarz
Lukes
Hnilička
Pánek
Goller
aj
Rhapsodie op
Josef
Kajetán
Tyl
Uma
Kroměříž
Chrudim
národní divadlo
Jos
Hlahol
Český filharmonie
6
article
Nálada večera byla svěží, k čemuž při
spěla zejmena též vřelost čelných přípilků
zvláště pak rozmar a veselá tvář oslavence
jenž nedbal v nejmenším bílé šedesátky, kterou
držela nad ním v zeleni vznášející se holubice
K přípitkům povstal první předsedající pan
prof. Trneček a vzpomenuv stručnými slovy
zásluh dra. Dvořáka o rozšíření slávy česko
hudby v cizině, přál mu jmenem Umělecké besedy.
by ještě dlouho mohl pracovati pro svou ná-
rodnost ke eti a slávě českého hudebního umění
i českého národa. (Potlesk.)
Po tuši české filharmonie p. prof. Ho-
stinský v delší řeči uvedl, že není každému
dopřáno dožiti 60 let za okolností tak přízni-
vých jako oslavenci. Z jeho spolupracovníků ze
II. polovice 19. století byl Smetana v 60 letech
již zlomen, Fibich nedočkal se ani 50 let
K. Bendl zemřel před svým 60. rokem. Vzpo-
menuv, že dr. Dvořák může býti vzorem na-
šemu hudebnímu dorostu, přál mu jmenemf-
losofieké fakulty pro budoucnost ještě mnoho
tak šťastných let, jako byla dosavadní a připojí-
k tomu akademické přání: Quod bonum, felix.
faustum fortunatumque eveniat.
profesor
Trneček
doktor
Dvořák
Smetan
Fibich
K Bendl
Quod bon
7
article
Jmenom České akademie umění a českého
spolku pro komorní hudbu pronesl přípitek pre-
sident p. stav. rada Hlávka, řka, že dr. Dvo-
řák získal si česká srdce, protože ve všem,co
činí, jest ryzím Čechem.
S jásotem uvitána byla slova, jimiž na
přípitky tyto upřímně odpověděl dr. Ant. D v
řák. Přiznal se, že podobným přiležitostem,
jakou jest dnes, rád se vyhýbá (Souhlas a vese-
lost.), dnes však že podrobil se té zkoušeea
přišel a že doufá, že ji šťastně přestojí. (vý-
borně! Veselost.)
Když vídi, jak oslavují se jeho 60leté na-
rozeniny a jak vřelým způsobem a nadšeně byí
vítán, musi doznati, že naplněn jest pocitem
velké vděčnosti. Vyslovuje díky prof. Hostin-
skému, Umělecké besedě, všem spolkům a kor-
poracím a vůbec všem, kdož jakýmkoli způso-
bem slavnosti se zúčastníli. Vývoj našelio ní-
roda utěšeně se dati a řečník má ratlost, když
vidí, že také něčim mohl k nému přispěti
prosí každélio, kdo pracuje na národa roli dě-
dičně, by pracoval pro čest a slávu českého
národa (Výborně! Potlesk.), čemuž provolává
»Na zdár!« (Výborně! Potlesk)
Pan dr. Klumpar poukazuje vůči slo-
vům p. prof. Hostinského, že oslavenec svým
slovy dokázal, že jest ještě v jiném směra
mnchostranným: jest také řečníkem, který vy
niká tim, že mluví, co má na srdči. (Výborně
Pollesk.)
Dr. Dvořák získal si zásluh o dramatick
umění již v době, kdy naše divadlo bylo ješta
v plénkách. Národhi divadlo pohlízína
Hlávek
doktor
Dvo
Čecho
Antonín
Klumpar
profesor
Dvořák
Národhi divadlo
Jmen Český akademie uměný
8
article
oslavence tím vděčněji a s nadějí tím větší.
s čím větší očekávati může záhy od něho nové
dílo. (Výborně! Potlesk.)
Řečník provolává slávu českému umění
hudebnímu, jehož representantem jest dnes dr
Dvořák. (Výborně! Potlesk.)
Býv. ředitel Národního divadla p. Fr. A.
Šubert praví, že oslavenec jest si vědom, že
umění musí státi ve službě národa. Boykot
našich nepřátel přerušen byl českým uměníma
právě naše hudba pronikla vítězně do světaa
dobyla nám uznání i tam, kde nepřátelství prot
nám jest největší. Řečník přeje dru. Dvořá-
koví, by dočkal se a složil ještě hymnu, kterou
by se oslavilo vítězství našeho národa. (Vý-
borně ! Potlesk.)
Jmenem plzeňského »Hlaholu« připojuje
se pan Foman k proneseným přáním, uvádí
zásluhy oslavence o plzeňský »Hlahol«, žádá
jej, by Plzeň opět navštivil a připíjí na jeho
zdraví a další požehnanou činnost ve prospěch
národa. (Pochvala a potlesk.)
Skriptor p. Tadra uvádí, že činnost
pražského »Hlaholu« spojena jest úzce s čin-
ností oslavence, neboť provedl nejen jeho velké
sbory, ale i menší vokální a žádá dra. Dvořáka
jmenem »Hlaholu« i ostatních zpěváckých spolků.
aby v některé prázdné chvilce, kdyby si chté
odpočinouti, udělal jim opět nějaký dárek (Vý-
borně! Veselost.), zač budou mu všichni vděční
Čestněmu členu »Hlaholu« provolává slávu.
(» Sláva !« Potlesk)
Cís. r. p. Goller praví, že jako muž
práce hmotné hlásí se ke slovu, by jmenem
průmyslníků, techniků a obchodníků vyslovil
jejich hold kruhům uměleckým, zvláště jejich
representantu dru. Dvořákovi, protože i při své
práci podržel si smysl pro umění a váží si ho
zrovna tak, jako ten, kdo jest mu bližší du-
chem. (Výhorně!)
Jednatel hudebního odboru pan prof.
Dvořák
A Šubert
Foman
Tadra
Goller
Plzeň
národní divadlo
Hlahol
9
article
Müller pravil, že omluvné a pozdravné př
pisy a telegramy zaslali ministr dr. Rezek.
místodržitel hr. Coudenho ve, starosta kr.
hl. města Prahy dr. Srb, prine Ferd. L ob-
kovic, místopředseda zemské školní rady Za-
busch, Hynais, Jos. Raušar ze Šve-
chatu, Jos. Markus, dr. Šmíd z Plzněs
svou choti roz. Smetanovou, kapelník Jar
Červenka z Jaroslavi, rektor české techniky
v Brně Zahradník, Karel Kovafovič
kapelník Horný z Gleisdorfu, professorský
sbor gymnasia ve Vys. Mýtě, České trio z Blu-
menavy, ředitel carské hudební školy v Kyši-
něvě Vladimír I vanovič, Ed. Hartma nn
za Hudební spolek v Lipsku, kapelník Nár. di-
vadla Picka, hudební kritik Otto Tessmann
z Scharlottenburgu a městská rada v Čáslavi.
Poslanec dr. Pippich z Chrudimi jako
zástupce českého venkova, českých lidových po-
slanců a předseda hudebního spolku »Slavoj«
mluví ke svému kollegovi vyššího řádu —
z panské sněmovny (Veselost.) — a praví, že
se těžká naše práce stává snesitelnější, když
vidíme, že uměním razíme si dráhu v uměle-
ckém světě. Do výše, do které povznesl naše
umění dr. Dvořák, musí vyspěti náš lid i v jiné
práci a pak musí přijíti vítězství českého ná-
Řečník přeje si, by oslavenec zůstal i dále
mlád a svěží a byl nám vzorem v další práci
hospodářské, kulturní a těžké práci politické.
(Výborně!)
Slarosta pěveckého kruhu »Tovačovský«
pan Louma připíjí dosavadním i novým úspě
chům dra. Dvořáka.
Řada přípitků tím o 12. hodině noční
skončena.
Dr. Ant. Dvořák setrval pak ještě dels
dobu v kroužku svých přátel.
roda.
Müller
Rezek
Srb
Hynais
Jos
Raušar
Markus
doktor
Šmíd
Smetanův
Červenka
Kovafovič
Horná
Picek
Tessmann
Pippich
Dvořák
Tovačovský
Louma
Antonín
Praha
Jos
Brno
Gleisdorf
Mýto
Bl
Lipsko
Scharlottenburg
Čáslav
Chrudim
Český trio
Vladimíra I vanovič
Ed
Slavoj
panská sněmovna
10
article
Matiční slavnost chrysanthém.
Matiční slavnost chrysanthém.
Tríduum matičních slavností dneškem chýli
se ke konci. Včerejší nedělní den, již samotnou
pohodou animovaný, byl asi vrcholem i co do
návštěvy i bazarového obchodu. Vybraná spo-
lečnost pražská zavitala v brzkých hodinách
odpoledních na Žofin v takovém počtu, že asi
k páté hodině šla promenáda dvoranou, co noha
nohu stihne. S radostí jsme pozorovali, jak zá-
soby zboží, nahromaděné ve stáncích, očividné
prořídají a mízí. Bude-li ještě dnešek jen poně-
kud přízniv, dojista že celkový úspěch slavnosti,
docílený neobyčejnou krásou a distingovanou
eleganci, nemine se i se značným úspěchem
finančním. Tanečním vínkem uzavře se krásná
třídenní slavnost a kdybychom za den, dva na-
vštívili žofinskou dvoranu — bylo by nám jako
rytíři v pohádce, jemuž vzdušný hrad přes noe
zmizel. Co téměř po celý rok osnováno a bu-
dováno, to jediný den odklidí. Bourati ovšem
vždy lehčeji než stavěti.
A tu povinnost referentská nám káže, aby
chom ocenili tuto tvořivou, předběžnou akci
která vlastně k brillantnímu výsledku bazaru
dopomohla. Není to nikterak snadná ni příjemná
práce a potřebí hodné obětavosti našich dam,
než sožene se pro bazar tolik dárků, kolik
v těchto dnech jsme jich viděli. Nemyslete pro-
sím, že sběratelská akce jde jako na drátkách.
že napíše se provolání a že dárky sypou se do
klína.
Takový idealism naše dámy již dávno přeše
a proto hezky rozděli si své sběratelské obvody
a jdou, zaťukají na dvéře — a dál to už znáte.
Olevře se, neotevře se, odpovi, neodpoví . .
To práce předběžná, po které očekává opět naše
dámy činnost při bazaru samém, při prodeji
vo stáncích, namahavá služba buffetní a jiných
růzaých praci, o klerých divák nemá sni
ponětl.
11
article
Třeba jen práce našich dam, kterous
daly s pončováním zvědavých zpravodajů. Jeden
odejde, druhý přijde a zase to jde od repelice
od stánku ke stánku. A rozumí se, že každý
z nich jde již na jisto; vi dobře z bazarů
minulých, že arrangement spočívalo v obětavých
rukou neunavné předsedkyně pí. Podlipné.
která musí tedy o všem vědět a vše vysvětlit,
právě tak jako inspirátorka lelošního bazaru pí.
Ražena Svobodová. Obě jmenované dámy
spolu se slč. Podlipnou vládly ve stánku dárků
paní hr. Klotildy Grünneové, jejíž předměty.
jak pochopitelno, za včerejšek léměř úplně roz-
prodány. Činnost ostatních dam ve výboru pi
Gregorové, jako místopředsedkyně, pí. Marie
Benešové, pokladní, pí. Petrlíko vé,
jednalelky a slě.Podlipné, zapisovatelky,
označena dosti srozumitelně jich funkcemi.
Krásná dekorace altánků, jak se rozumí
již samo sebou, byla dílem umělců výtvarných.
Po stránce té jmenovati sluší pí. Urbanovou-
Zahradnickou, jež podala návrh na
většinu stanů, z pánů malířů p. Arnošta Ho-
bauera, který dodal průčeli pohádkovému
stanu, p. Mutticha, jenž vyzdobil velice
vkusně estrádu a Štapfera, jemuž za úkol
připadla dekorace a úprava obchodní čtvrti.
Ve stanech účinkující dámy zasluhují ne-
líčený obdiv za neúmornou svěžest a činnost.
Po celé tři dni hravě a neunavně vykonávaly
namahavé povinnosti prodavaček, i odhánění
obletujících motýlů v to počítaje. Byly to dámy:
v »Slunečníku« slečny Briskrova, Lauermannova,
Mixova a Stránecká, ve »Vějíři« pl. Loewen
steinová a Urbánková a slečny Götzlova, Schnö-
blingova, Tondrova a Urbánkovy, v »Pávu« paní
a slečna Novákovy, v »Motýlu« paní a slečna
Kropfovy, k jichž chvále budiž poznamenáno,
že samy obstaraly si malířskou dekoraci. Stan
»Draka« náležel paní a slečně Šolcovým a slč.
Podlipná
Svobodová
Grünneová
Gregor
Beneš
Urbanův
Arnošt
Muttich
Štapfer
Briskrův
Lauermannův
Mixův
Stránecká
Urbánková
Götzlův
Schnö
Tondrův
Urbánkův
Novákův
Kropfův
Šolcův
12
article
Procházkově. V »Pohádkovém stanu« prodávaly
paní Vraná a slečny Friedlova, Štarkova
Tylova.
»Kytice chrysanthém« ujaly se vlády pí
Strouchalová, slečny Charvátova, Nebeská, Ne-
domova, Pajtlšmídova, Pšeničkova a Tischerova.
»Japanský slunečník« hostil smavou trojie
slečen Komersovy, Markovy a Totzrovy.
V »obchodní čtvrti«, jež svěřena dozoru
paní M. Čelakovské, hbité se otáčely dcerušky
našich literátů, slečny Jiráskova, Heritesova,
Vrchlická, dále Čiperova, Hlaváčkova, Hrdličkovy.
Karešova, Kotrbova, Motejlova, Nedomova, Schá-
nilovy, Špoutilova, Švihova, Venigova a Voitlova.
Pod estrádou v japonském pikniku v ča-
jovně účinkovaly: pl. Batoveová se slečnami K
Batovcovou, Fridovou, Heroldovou a Heyrov-
skou. V ochutnavárně mokky nalévaly pí. Ry-
drichová se sl. Fridrichovou, Janotovou a Re-
gnerovou, ve vinárně pí. Kukulová a slečny Ma-
rešovy, saki povávaly pí. Kulhánková se sl.
Frauenberkovou, Kulhánkovou, Linhovou, Matu-
šovou a Veselou.
Největší chvat měly ovšem dámy v buffetu
a kavárně na galerii, kde se zručností a elegancí
podivuhodnou obtížného úkolu se podjalyv
malém sále v buffetu: pí. Gregorová, Malkovská,
Nesslová a Remerová se slečnami E. Batoveo-
vou, Duškovou, Hančlovou, Holoubkovou, Ho-
novou, Koželskou, Linhovou, Slezákovou, Vono-
stránskou a Weyrovou.
Kavárnu řídily: pí. Čecháčová, Nováková,
Pásková a Tauchenová a slečny M. Benešova,
Blažkova, Kolářova, Stieberovy a Špačkova.
Jsme s výpočlem zaměstnaných dam
konce, ne však s výpočtem všech dárců, kteři
přispěli ke zdaru slavnosti. Obšírný jich seznam
nelze uváděti; výbor byl již tak laskav a pře-
hledně uvedl na několika stránkách jieh vý-
počet. Nemožno všem zvláště děkovati; nej-
lepším díkem budiž jim samotný zdar letošního
matičního bazaru.
Vraná
Friedlův
Štarkův
Tylův
Strouchalová
Charvátův
Pajtlšmídův
Pšeničkův
Tischerův
Japanský
Komersův
Markov
Totzrův
M Čelakovský
Jiráskův
Heritesův
Vrchlická
Čiperův
Hlaváčkův
Hrdličkův
Karešův
Kotrbův
Motejlův
Nedomův
Schá
Špoutilův
Venigův
Voitlův
Batovcův
Fridová
Heroldová
Heyrov
Fridrichová
Janotův
Re
Kukulová
ma
Kulhánková
Frauenberková
Kulhánkův
Linhův
Mat
Gregorová
Malkovská
Nesslová
Remerová
E Batoveo vá
Duškův
Hančlův
Holoubkův
Slezákův
Weyrův
Čecháčová
Nováková
Tauchenová
Blažkův
Kolářův
Stieberův
špačkův
Švihov
Benešov
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
Hrob miiliard.
Hrob miiliard.
Nynější válku jihoafrickou možno věru na-
zvati právem hrobem ne už jen millionův, nýbrž
přímo milliard. Dle sdělení sama anglického
minisíra finančního Hieks Beache činí útraty
válečně od zahájení nepřátelství (13. října 1899)
až do 31. března 1901 3 milliardy
791,425.000 franků. » Westminster Gazetle« ale
jež nemá povinnost závažnou zvěst po kouscíeh
poplatnictvu sdělovati jako ministr, vypočetla,
že válka stála již 4 milfiardy a 341,875.000
franků.
Není pochyby, že do skončení války bude
překročen obnos pěti milliard! Vypočitejme si
obnos zúročující a strneme nad tím, jaké roční
břemeno uvaleno tím na »vítězný« stát anglický
i jeho poplatníky.
Přes to vše opětují angličtí státníci zoufalé
pokusy vpraviti občany anglické do růžové ná-
lady. Učinil tak nejnověji i předseda ministerstva
ve svě řeči při obvyklém londýnském banketu
u lordmayora londýnského. Salisbury v řeči
té hleděl dovoditi, že pessimistické nazírání
vyplynulo z toho, že tuze mnoho sděluje seo
nehodách anglického vojska, o nichž jindy by
se bylo mlčívalo, že nehledí se ale tolik po-
kroků docílených, jež budí prý naději v brzký
úspěšný konec války. Tak ale věštili Chamber-
lain i Salisbury již i před — celým rokemí
Mnozí doufali, končí Salisbury, v rychlý průběh
války, poněvadž neměli předem o její rázu
ponětí. (Tím činí ovšem řečník výtku sobě sa-
měmu i ostatním předákům!)
Z datšího trvání guerilly nevzniknou prý
ale valné škody (?!) a netřeba prý také v pří-
čině jiných následků guerilly oddávati se obavám.
To prý jest soud znalcův nejkompetentnějších
(jak se tací znalci britští osvědčili, jest známo !).
Westminster
Salisbury
15
article
Dějiny vykazují prý více příkladův, když i po
rozhodujících bitvách bylo třeba velké ještě ná-
mahy k okončení války. Vláda nezaslouží prý
výtky vlažnosti a nedbalosti, guerilla byla prý
značně obmezena a za její prodlužování nen
prý zodpovědna vláda. Vláda nic prý nezanedbala
v příčiné požadavků generálů, ani co do opatření
potřebných fondů. Jeho prohlášení oživí prs
snad opět důveru k vládě, proti níž nelze prý
formulovati žádných krutých obžalob. Všechny
výtky jsou prý jen tlachy (lI). Vláda přeje prý
si, by všem krajům, o něž boj se ještě vede,
dostalo se záhy požehnání britského panství
co možno brzy samosprávy, jako osadám ostat-
ním, ale neodvislosť Burův jest prý neslučitelná
s bezpečností Anglic. Země prý nedává nijak
na jevo, že by si přála vlády oproti Burům
povolnější. V té příčině řečník má ovšem
pravdu, všechny doplňovací volby sněmovní do-
kazují tak a opačné hlasy některých vůdcůvli-
berálních zůstávají u voličstva, mimo jediné
snad dělnictvo, bez ohlasu. Vše jest stížen
přes škody pociťované slepým fanatismem buro-
fobským.
Salisbury sliboval, že vláda přinése veškeré
oběti, by se konečně poměry v jižní Africe
upravily. Lid prý uzná, že plné vítězství v kon-
fliktu tom jest neodlučně spojeno se zájmy
země. Nic nezadrží vládu, by kráčela v před
rozhodl-li prý se některý národ sám jiti určitou
cestou, nemúže žádná nehoda ho zdržeti, by
politiku svou prováděl pevně a vytrvale. Jinak
Sallsbury vyslovil v řeči své též žal nad úmrlín
královniným, ale blahopřál zemi k novému p
Burův
Salisbury
jižní Afrika
16
article
novníku a dodal pak spokojeně: Přes veškeré
potíže může si Anglie gratulovati ke korrekt-
nímu stanovisku ostatních státův a tím i k za-
chování míru. Anglie přes všechny nesnáze za-
ujímala prý mezinárodní postavení stejně pří-
znivé (?) jako kterýkoliv jiný stát. Mráček.
jenž vyvstal v posledních dnech nad východem
Středozemního moře, opět se rozptýlil. Po-
chvala, kterouž tuto Salisbury nepřímo vzdává
nynější vládě francouzské, jest zasloužená.
Vláda Waldeck-Rousseauova přičiňovala se vždy,
aby Anglie byla spokojena.
Také Chamberlain uznal opět již přijí
s troškou svojí do mlýna. Příležitost naskytl
se mu, když gen. Baden-Powellovi odevzdáván
byl čestný kord, věnovaný Austrálčany. Dušoval
se, že Angličany nevedla k válce chtivost zlata
neb země, nýbrž jen nebezpečí, jež od Burův
vycházelo. Kdyby prý vláda byla čekala až pro
Bury nadejde příznivější okamžik, byla by prý
Anglie ztratila celou Afriku od Kapského města
až po Zambezi. Chamberlain tím bezděčně při-
znává, že nebyli to tedy Burové, kteří válk
v říjnu 1899 vyvolali, nebyli by tak učinili za-
jisté, jak sám dí, v okamžiku pro ně nepřízni-
vém! A přece až dosud stále na ně odium vy-
puknutí války svolával. Dodal ostatně v řeči své
ještě, že Anglie není ochotna k žádnému na-
rovnání s Bury, jež by oběti přinešené
uredlo zase v nivec. V té věci může býti lač-
nému jestřábu anglosaskému pomoženo. Nejevít
burští kohouti dnes rovněž žádné chuti s ním
se — narovnávati.
Mráček
Rousseauův
Chamberlain
Angličan
Burová
Anglie
Waldeck
BadenPowell
Bura
Zambezi
17
article
Franko-turecký konflilt.
Ruský vyslanec Zinověv, jenž se
chystal do Petrohradu, zůstal zatím, jak vzhledem
na mohamedánskou i arménskou otázku, tak
i vzhledem na přítomnost vojenských lodí fran-
couzských ve vodách tureckých v Cařihradě.
Rovněž tak vyslanec rakouský Cali ce
jenž měl nastoupiti dovolenou, odložil odjenzd
svůj. V paláci sultánové obávají se, že přítom-
nost Francouzův poline ostatní státy k nátlaku
na Portu, aby od ní splnění starých závazkův
i leckterých nových výhod vymohly.
Tisk francouzský se v názorech svých o za-
končení konfliktu napořád liši. Jedni — ovšem
»Matin« v čele jich, však i také »Gaulois« —
jsou spokojeni, jiní ale netají se nevoli, že
Francie, jež vypravila silné loďstvo, protože
sultán stále jen sliboval, ale nic nedával, na
konec spokojila se zase jen sliby, třeba
jinak stylisovanými. »Figaro« táže se, jak že
najednou věři vláda tomu, že sultán bude do-
držovati sliby a závazky, jež rušíl již tolikrát.
Bude prý se musit nepochybně po čtyřech mě-
sících počiti zase tam, kde se nyní přestalo.
Zinověv
Francouzův
Figaro
Franca
Petrohrad
Cařihrad
Francie
18
article
Socialista Viviani kárá v listu »Fra-
cais« vládu, že, aby vlastní peněžní afféru
zakryla, vmísila do věci otázky náboženské
východní missie. Na místě, uby chránila Ar-
mény, ponechala tuto věc vláda Rusku. Viviani
končí: »Cti neučiněno zadost, nýbrž
jen penězůml«
»Liberté« žádá, aby Caillard opustii
Mitylene teprve, až bude zadostučinění dáno
skutkem a nikoli jen slovy, nanejméně mělo
by ale loďstvo zůstati na blízku, jinak budeto
opět Francie, jež bude napálena.
Ostatně není to jen tisk francouzský sám.
jenž vrtí nad náhleu umírněností a shovívavostí
Francie hlavou. Také španělský liberální »I m-
parcial« upozorňuje na křiklavý kontrast,
jenž jest mezi tím, že jak vláda francouzská
příkře vystoupila v zájmu některých bankéřů-
lichvářů a jak klidně přihlížela, když Armén
po stech byli vražděni. »Imparcial« vyvo-
zuje z toho úsudky pro vládu Waldeck-
Rousseauovu velmi nepříznivé.
Anglický tisk jest za to s jednáním tétc
vlády úplně a na celé čáře spokojen.
Provolání
Viviani
Armén
Rousseauův
Rusko
Francie
Waldeck
19
article
„Středolabského komitétu“.
„Středolabského komitétu“.
Přeměna »Komitétu pro úpravu a splavněn
Středního Labe« v »Komitét středolabský«, organi-
sovaný dle zákona o spolcích ze dne 15. listo-
padu 1867 č. 134 ř. zák., jest provedena.
Stanovy »Středolabského komitétu« byly
výnosem vys. c. k. místodržitelství ze dne 9.
října 1901 čís. 191.391 na vědomí vzaty.
Na místo officiálního svazu zástupců auto-
nomních sborů polabských a korporací odborných
vstupuje tedy volné sdružení, k němuž může
přistoupiti a v němž také toužebně vítán bude
každý, komu úprava a splavnění středního Labe
na srdci ležl.
»Středolabský komitét«, věren dosavadnímu
programu svého předchůdce, bude ze všech sil
pečovati o to, aby zákonem ze dne 11. června
1901 č. 66 nařízená úprava a splavnění Labe
od Mělníka do Jaroměře s případnou kanalisaeí
až po Králové Dvůr záhy byly provedeny a bude
pečovati i o dopravu po středním Labi.
»Středolabský komitét« bude se tohoto
účelu domáhati poradami ve svých shromáždě-
ních, přednáškami, dobrozdáními, pamětními
spisy, sbíráním a uveřejňováním statistických
dat, styky s činiteli zákonodárnými, úřady, kor-
poracemi a spolky, kterým jest pečovati o úprav
a splavnění Středního Labe.
Na podporu své rozsáhlé působnosti bude
ústřední komitét v každém samosprávném okresu
polabském zřizovati komitéty pobočné, aby
práce jeho byla vhodně rozdělena i aby všude
místní zájmy veřejné došly všestranné, náležite
ochrany.
Mělník
Jaroměř
20
article
Komitét bude však nejen starati se o to-
aby veliké dílo úpravy a splavnění středního
Labe s urychlením bylo dokonáno, nýbrž také
o to, aby půda pro jeho národohospodářské vy-
užití na prospěch domácího blahobytu řádně
byla připravena; bude tedy především pečovati
o opalření odborného vzdělání v oboru stavby
lodí i plavby samě, o využitkování vodní sily
v komorových plavidlech, o vhodná zakládání
a zlepšování přístavišť, o associaci domácího
kapitálu k účelům plavebním, k stavbě lodí ap.
Při tom půjde »Středolabský komitét« i n
dále neodvratně za svým dalším neochvějným
ellem, aby prováděním projektu jak zájmy
zemědělské tak i zájmy prámyslu došly náležité
a stejné platnosti i ochrany.
Proto jest nezbytně zapotřebí, aby obě tate
výrobní odvátví v komitétu nejčetnějí byla za
stoupeha.
Avšak nejen tato odvětví, každý, ať země-
dělec, ať živnostník, velkostatkář či velkoob-
chodník, intelligent, průmyslník i dělník, každý.
kdo sdílí věcné a nevývratné přesvědčení, že
úprava a kanalisace Středního Labe je nikol
pouze heslem místních zájmů polabských krajin,
nýbrž vzpružinou hospodářského pokroku celého
království českého, nalezne v Středolabském ko-
mitétu nejen upřímné přijetí, ale také nadbytek
příležitosti, celou potencí svých schopností,
svého vzdělání a postavení prospěti veřejnému
blahu.
Zveme Vás proto naléhavě do svého středu;
neboť nejen ve vnitřní síle projektu, nejen
v úsilovné pracovitosti komitétu, nýbrž v bez-
počtu hlav, které veliké dílo promýšlejí a v bez-
počtu rukou, které na něm pracují a za ně
bojují, spočívá jistota jeho vítězství. *)
V král. hl. městě Praze, 7. listopadu 1901.
Praha
21
article
Připravný výbor „Středolabského komitétn?
Připravný výbor „Středolabského komitétn?
JUDr. Fr. Ulrich,
zemský poslanec
starosta král. věnného města Hradce Králově,
t. č. předseda.
Václav Karela,
Bedřich Möller,
zemský poslanec,
hospodářský rada
řed. cukr. v Mělníce,
v Brandýse n. L,
Viktor Vávra,
městský radní a majitel lékárny v Mělníce,
mistopředsedové.
Václav Váňa,
rolník v Lánech na Důlku u Pardubic,
t. č. jednatel.
Váelav Pllař,
majitel velkomlýna ve Valech n. L. u Přelouče,
t. č. pokladník.
Hynek Srdínko,
zem. poslanec a starosta obce Svob. Dvorů u Hradce
Král.
člen výboru.
*) Poznámka. Čienové spolku jsou: a) čestní,
b) zakládající, e) činní.
Za člena zakládajícího může býti přijat pouze
ten, kdo věnuje spolku najednou aspoň 100 .
Členové činní jsou povinni platiti ročně příspě-
vek a sice:
a) osoby fysické nejméně 6 K.
b) samosprávné okresy nejméně 300 K
c) samosprávné obce, v nichž bydlí více než
3000 osob, nejméně 200 K,
d) ostatní samosprávné obce, jakož i korporace
nejméně 20 K.
Příspěvky vybírají se za rok slunečný.
Přihlášky za členy buďlež laskavě zasflány ne
adresu: V. Pilař, majitel mlýna ve Valech u Přelouče.
JUDr
Ulrich
Václav Karela
Möller
Vávra
Váňa
Srdínko
Král
V Pilař
Francie
Hradec Králov
Mělník
Brandýs
Lány
Pardubice
Přelouč
Hradec
Vala u Přelouč
Váelav Pllař
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Opavy, 11. listopadu. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Včerejší shromáždění v Kate-
řinkách, na němž mluvil poslanec Ig nát
Hořica, mělo skvělý průběh. Pét set po-
sluchačů jásalo. Němci mají ohromné fondy:
penězi přímo plýtvají. Volba bude ve čtvrtek. —
Dr. František Stratil.
— K boji o Kateřinky ve Slezeku.
V neděli dne 10. t. m. konala se v Mokr. Laz-
cích u Opavy veřejná schůze lidu, na níž pro-
mluvil poslanec F. Rostislav Reichstädter.
V resoluci hlásí se Slezané ke společnému státo-
právnímu boji. Po řeči poslance Reichstäidtra
promluvil místní slarosta, děkuje za pronesenou
řeč, stejně i místní farář. Národní uvědomění
Čechů slezských tím posíleno.
Ig
Hořica
Němec
doktor
Stratil
F Reichstädter
Slezan
Reichstäidtra
Čecho
Opava
Kate
Kateřinka
právní boj
23
article
— Zlámaných Lhot v království če-
ském a markrabství moravském dovolávají
se akademikové slezští ve prospěch českých
voličů v Kateřinkách slezských »zaslánem«,
uveřejněným v čele nedělního vydání »orgánu
české strany lidové«. Páni slezští akademikové,
kteří v »zaslánu« nazývají se sami »naivními
odchovanci matičního gymnasia« — a proto
musíme věřiti, že »zásláno« pochází od nich,
dokud to sami neodvolají — uveřejňují tu néco,
co by zajisté neuveřejnili, kdyby si věc dobře
byli rozmyslili. Svou naivností — a toto ozna-
čení si dobře vymyslili — v realistickém denníku
uveřejněnou mohou pomocnou akci kateřinskou
nejvýše poškoditi a nedají-li se mužové vážní
tímto nedospěleckým diskreditováním kateřinské
věci odstrašiti od svých snah, možno říci,
že »sarkastičti« opavští abiturienti svou apo-
strofou »Zlámaných Lhot« aspoň neprobudí no-
vých podporovatelů vlastenecké věci, která pod-
pory skutečně zasluhuje. Domnělí aneb snad
skutečně slezští akademikové dobírajíl si totiž
v orgánu Masarykově Prahu »hlavu koruny če-
ské« a »královská města v Čechách«, líčíce
své zklamané naděje, chované při sepisování
svého poslání, v němž prosili za rychlou pomoe
pro chudé a pronásledované volíče české
Kateřinkách u ještě prý ani nedopsali poslední
věty svého poslání do pražských denníků a jižv
duchu živě viděli shon po ulicích pražských, veliké
Václavské náměstí prý plné, v Jindřišské ulici
k umačkání, všechno prý spěchá na poštu a
na telegref poslat příspěvky do Kateřineku
zlámaný Lhota
Kateřinka
Čechy
Václavský náměstí
Jindřišská
Masarykův Praha
24
article
Opavy. A v Kateřinkách prý je jásot, smélosl,
naděje, vše velebí Prahu, máti měst«. Nuže, to
prý byl sen, Praha prý akademiky slezské zra-
dila. Na to jmenují všechny pražské denníky.
v nichž nikde prý nenalezli žádných výkazů a
tak prý stojí zahanbení před slezským lidem
a nuceni jsou obrátiti se k »Zlámaným Lho-
tám poroztroušeným v úžlabinách horských«,
o příspěvky, jež v Praze nebyly sebrány. Mohli
bychom býti také jizlivými v tomto poněkud při-
zelenalém tonu a poukázati k tomu, že za to
nemohou ostatní pražské denníky, když všechno
vlastenecké, národní a obětavé nadšení v Praze
a království výhradně soustředěno jest v reali-
sticko-lidovém orgánu a že všechen nával obětaveů
a tisíců na Kateřinky a české voliče tamní věno-
vaných uvalen byl výhradně na trésor dennfku
realistického. Že nepřinesl dosud závěrečného vý-
kazu, patině toho vinou jest nepřekonaná dosud
expedice mnohých realistických tisíců do Opavy
zasílaných. Avšak připomínáme slezským akade-
mikům pouze toto: Kdyby skutečně byli aspoň
v »Národních Listech«, jež také výslovně jme-
nují, pátrali po výkazu přispěvků, jejž tak
živě postrádají, nemohl jim ujíti v sobotním
odpoledníku našeho listu první výkaz přispěvků
na Kateřinky v obnosu více než 400 korun,
vykázaný po necelých třech dnech od uveřej-
nění výzvy slezských akademiků minulých.
Cesty k rozmnožení tohoto obnosu vedou ji-
nudy, než urážkami onoho obecenstva, kteréž
jenom do naší pokladny složilo na dobrovolné
daní národní na statisíce zlatých. Doufáme, že
nikdo z lidí našich, kdo jen může, nedá sa
zpáčiti neslušností, námi po zásluze tuto od-
bytou, a přispěje k fondu kateřinskémua
Opava
Kateřinka
Praha