2
masthead
V Praze, v pondělí dne Il. listopadu 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
a pěilnhami (Nauěný Obsor“ ve
stredu a „Litorární Hlidka
v pateli) předplácí seu
Praze v administral
na něsic . . . . . . 2 K — h
na čivrs lela . . . . . 6 K —b
s dvoji čenáškoe
na měsíe . . . . . .
ha čtvt lota
vo nlialkáchí
2K50
nia měsíe
. Poštouí
na věsle . . . . a
na čtvrt lula
s dvojí zásilkou
na měsí
leet let
Praha
Litorární Hlidek
Nauěný Obsor
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 11. listopadu. Všeněmecká
jednota na říšské radě zaslala písemné po-
zvání všem členům německé strany pokro-
kové, německé jednoty lidové a německého
velkostatku ke zvláštní poradě, která se koná
zejtra večer v 8 hod. ve sněmovně posla
necké proti. české technice brněnské a proti
»odněmčování« Moravy. Z moravských po-
slanců německých nenáleží ani jeden ke vše-
německé jednotě. Dlužno vyčkati, pokud zá-
stupci ostatních stran německých tomuto vy-
zvaní vyhoví, pokud se týká stránky for-
mální a zdali budou míti zástupcové jmeno-
vaných stran odvahu, podle vůle Všeněmeů
zahůjíti výpravu proti hotové již technice na
Moravě po stránce věcné.
Z Vídně, 11. listopadu. U ministra
vyučování dra. Hartla konala se v sobotu
dvouhodinná porada ve příčině aktivování
umělecké gallerie pro království české
v Praze. Účastnili se jí s české strany dr.
Kramář a dr. Pacák, s německé strany dr.
Baernreither a dr. Urban. Očekává se nyní,
že průpravné práce ke zřízení jmenovaného
ústavu budou skončeny ještě v tomto měsíci.
Z Vídně, 11. listopadu. Všechny pon-
dělní listy zabývají se situací. Posuzujese
dosti vážně. V orgánech vládě blizkých činí
se pokusy konejšiti a uklidňovati.
»Montags-Revue« sděluje, že dr. Körber
dru. Pacákovi a soudr. z jara odpověděl za-
mitavě v příčině požadavku po moravské
universitě. Uznal prý věcnou její oprávně-
nost, ale rozhodly prý motivy politické. Dr.
Hartl
doktor
Kramář
Pacák
Baernreither
Urban
Körber
Vídeň
Morava
království český v Praga
6
article
Körber setrval prý na starém názoru svém,
neboť německé strany, které právě v této
věci jsou velmi citlivými, vyslovily ochotu
vybověti přání vlády a skoncovati rozpoče
před novým rokem.
Jmenovaný pondělník potom vykládá, ž
jmenování 5 professorů pro brněnskou če-
skou techniku se vlastně zpozdilo následkem
těžkopádnosti byrokratického aparátu.
»Neueste Nachriten«, které lze pokládati
za orgán křesťanských socialistů, mluví dnes
tonem dosti střízlivým. Možno čísti v nich
slova rozumná. Praví, že Čechům, kteří
jsou jedinou překážkou vídeňského parla-
mentu, musí byti vyhověno, což není na
škodu ani státu ani Němcům. Tito musí pře-
stati provozovati politiku závisti.
Také »Extrapost« píše, že se má dáti
každému národu možnost vzdělání na vyso-
kých školách, tudíž Čechům universita, Vla-
chům universita, Slovincům universita; jen
že nesmějí se vymáhati takové ústavy po-
uličními demonstracemi, jako se stalo v In-
špruku.
Z Vídně, 11. listopadu. Zpráva jed-
noho pražského listu, že u ministr- presidenta
dra. Körbra se konala porada českých a
německých poslanců za tím účelem, aby se
přemohly obtíže nynější parlamentní situace,
jest úplně vymyšlena.
Z Inšpruku, 11. listopadu. Vlaští
studenti, kteří byli při sobotních demonstra-
cích zatčeni, byli zase propuštěni. Bude na
ně vznesena žaloba pro veřejné násilí, pro-
tože prý bušili do policie holemi. Propu-
štění studenti odjeli včera večer do Vídně.
Soudruzi jejich je doprovodili. Na nádraž
došlo ku projevům.
Körber
Čecho
Němec
Slovinec
Ina
Vídeň
ch univerzita
Neueste Nachriten
7
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Uklizení francouzsko-tureckého
sporu.
Z Paříže, 10. listopadu. (C.-B.) »Ag
Havas« uveřejňuje tuto notu: V listě, došlém
současně s výnosem císařským, prohlašuje
turecký ministr zahraničních záležitostí, že
Porta, vyhověvši původním požadavkům
Francie, přijímá také nové pod-
minky. Dle toho uznává Porta trvající už
školy francouzské za zákonné a přiznává
jim osvobození od cel v souhlase s platným
smlouvami a úmluvami. Za druhé uznává
že jsou trvající francouzské nemocnice a cír
kevní budovy osvobozeny od daně pozem-
kové a od cel.
Za třetí dává souhlas k obnovení
opravám a rozšíření zbořených nebo poško-
zených škol, nemocnic a budov církevních
za bouří ve východním Turecku a v Caři
hradě v létech 1894 až 1896. Za čtvrté za-
vazuje se Porta pro budoucnost, že uzná
veškeré budovy, jež budou Francií znovu
zřízeny, rozšířeny nebo opraveny, když ne
bude činěno proti nim císařskou vládou do
šesti měsíců od oznámení žádných námitek.
Za páté sankcionuje Porta volbu patriarchy
chaldejského.
Kromě toho obdrželo francouzské vele
vyslanectvo v Cařihradě listiny, že bylo už
počato s vydáváním nařízení odpovídajícíeh
vyjmenovaným zde bodům.
Ministr zahraničních záležitostí D el
cassé vyrozuměl Portu, že Francie
obnovuje opět diplomatické
styky s Tureckem a že byl admirá
Caillard vyzván, aby opustil Mi
tylene.
Z Cařihradu, 10. listopadu. (C.
Poněvadž jest spor francouzsko turecky
urovnán, opustí francouzské loďstvo při-
stav mitylenský.
Z Čařihradu, 10. listopadu. (C B
Zpráva, že Porta požádala Anglii, aby chrá-
nila Malou Asii před útoky francouzskýmia
aby tak plnila smlouvu z roku 1878, po-
stradá — jak se ujisťuje — všelikého odů-
vodnění.
Z Paříže, 10. listopadu. (C.-B) »Ag-
Havas« oznamuje: Loďstvo pod velením
N L
Havas
Port
Paříž
Francie
Turecko
Cařihrad
Anglie
Asie
Aga
8
article
Caillarda odpluje asi z Mitylene do
Syry.
z Říma, 10. listopadu. (C.-B.) » Voce
della Verita« oznamuje: Tajemník chaldej-
ského patriarchy, jehož potvrzení bylo, jak
známo, jedním z požadavků Francie, obdržel
telegram ze sídla patriarchy, z Mosulu,ze
dne 7. t. m., v němž mu tento sděluje, že
obdržel císařský berat, jímž jest potvrzen.
Z Paříže, 10. listopadu. (C. B.) Vele-
vyslanec Constans vrátí se co nejdříve
do Cařihradu.
Audience u císaře.
Z Vídné, 10. listopadu. (C.-B.) Císak
přijal včera odpoledne prince Vilé m az
Brunšvíka-Lüneburku a prince Al-
brechta ze Sehaumburg-Lippe ku
zvláštnímu slyšení.
Krvavé volby ve Španělsku.
Z Barcelony, 10. listopadu. (C. - B
Včerejší obecní volby měly velmi
bouřlivý průběh. V četných katalon
ských okresích došlo ke krvavým srážkám
Republikáni opět stříleli z revolverů. Dle
došlých zpráv byla jedna osoba zabita a na
40 osob zraněno.
Syrus
Vele
Al
Lippe
Řím
Francie
Mosul
Paříž
Cařihrad
Vídný
Sehaumburg
Španělsko
Barcelona
Vilý m az Brunšvík
Voc della Verita
9
article
K úmrtí Lichunčana.
z Pekina, 9. listopadu. (C.-B.) V
slanci cizích zemí odebrali se dnes do obydl
Lichunčana, kde rakousko-uherský vy
slanec jako mluvčí diplomatického sbor
přečetl soustrastnou adresu, na kterou nej
starší syn zemřelého odpověděl. Smutečn
obřady budou se konati dle obvyklých
čínských způsobů.
Z Petrohradu, 10 listopadu. (C.-B.
Dle zpráv ruské telegrafní agentury by
válečný stav v okresu Kvantungu právé
zrušen.
Z Pešti, 10. listopadu. (C.-B.) Včera
oslavil říšský poslanec Max Fal k padesate
výročí svého doktorátu.
Z Madridu, 10. listopadu. (C.-B.) Dl
předlohy zákona o rozpočtu pro kolonie
v západní Africe bude vláda zmocněna uza
vírati smlouvy se soukromými společnostmi
španělskými, týkající se hospodářské správy
dotýčných zemí.
Z Madridu, 10. listopadu. (C. B
Senát schválil zákon o konversi dluh
a v pondělí projednávati se bude návrh zá-
kona o zákazu ražení stříbrných peněz.
Z Chabarovska, 9. listopadu. (C. - B.)
Dle posledních zpráv z Mandžurska vzdalo
se sedm tungusských vůdců s 3000 muži,
z nichž bylo vřaděno 1300 mezi policejní
mužstvo čínské a ostatní byli propuštěni na
svobodu. V Mandžursku jest nyní všude
pokoj, takže se mohou boje, jež snad bude
ještě nutno svésti s Tungusy, ponechati poli-
cejní posádce.
Jazyková rovnoprávnost u soudů
v království českém za neutráln
úřadnické vlády Körbrovy.
(Z kruhů právnických.)
Lichunčan
Fal
Körbrův
Petrohrad
10 listopad
Pešť
Madrid
Afrika
Chabarovsk
Pekina
10
article
Každému jest povědomo, jaká klopotná
stadia prodělati bylo germanisačné-centralisač-
nímu úsilí vlád od Clara počínajíe, když byla
zrušena jazyková nařízení, odpovídající předpi-
sům zákonným (čl. XIX. st, zákl. zák. ze dne
21. prosince 1867 č. 142 ř. z, kabinetnímu
listu cís. Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848)
aby byl znovu zaveden nezákonný stav nad
držující jazyku německému v úřadech v krá
lovství českém. Zvláště u soudů uhnízdila se
éra tajnůstkářství (k niž první základy
položil pověstný sekční chef dr. Klein), která
si oblibila a cílem učinila, nahražovati zákony
tajnými výnosy justiční správy, jež mají býu
direktivou soudcům v otázkách jazykových.
Nejprve vycházely výnosy písemné, ovšem
přísně důvěrné. Když však byrokratické
tajnůstkářství začalo selhávati a zmíněné výnosy
se objevovaly ve veřejných listech, byly tyto
písemné výnosy nabraženy ústními, je ště
přísněji důvěrnými; aby pak byli soud-
cové odstrašení, by snad důvěrnosti sdělenln
jich jim projevené nezneužili a je veřejnost
nevyzradili, byli při soudních inspekeích a po
dobných přiležilostech co nejšetrněji upo-
zorňováni na následky, jež by z uveřejněn
sůřadních tajemství« mohly pojíti.
Avšak ani to neprospívalo. Češti soudcové jsou
nemalým procentem již vyspělí a přesvědčenío
zákonné platnosti jazyka českého i ve vnitř-
ním úřadování od doby Badena příliš pevně v
právním vědomí jejich utkvělo. Ani ústní tajné
výnosy nezůstaly veřejnosti utajeny.
Co ještě zbylo z byrokratických tajných
prostředečků? Tak zv. úřadní výlky (připo-
minky, obecně »nosy«) dle patentu bar. Wetzl
a jako nejnovější výkvět umění vládního: re-
versy soukromoprávní povahy, kterými češt
soudcové zavazováni, aby úřadovali dle jakýchs
mytlických »stávajících (»bestehende«) jazyko-
vých předpisů«.
Claro
Ferdinand
Klein
Wetzl
11
article
Zda tyto prostředky se osvědčí, ukáže
teprv budoucnost. Prozatím dává se soudcům
české národnosti energicky na vě
domí, že se vede u pražského vreh
ního soudu o jejich »zločinech«
ve věcech jazykových spáchaných
podrobný rejstřík. To se soudcům uka
zuje a známo činí při intimování výše zmíně-
ných výlek, k nimž se dle vzoru bar. Wetzla
snižiti byrokratická moudrost vládní za dobré
uznala. Taková výtka mívá v českém překladu
asi následující znění (ovšem německé): »Praes
— C. k. — soudu v — (k rukám pana pred-
nosty*). Vzhledem k vyřízení zdejšímu . . .
vytýká se c. k. — soudu, že »nešetřiv
jazykových předpisů, toho času
stávajících« přípis v záležitosti . . . c. k.
. . . soudu . . . svědčici v jazyku českém vy-
hotovil (aneb: spisy českou zprávou předložil)
ačkoli mu nešetření oněch spřed
pisů« již opětovně a to »výno sye
ze dne . . . k tamním spisům . . . aze
dne . . . atd. připomenuto bylo
C. k. vrehni soud zemský v král. českém odděl.
v Praze dne . . . Wessely.«
Bylo by zajisté nevděkem, zatajovati širším
kruhům jméno onoho přehorlivého a přes míru
svědomitého pána, který o jazykových provině
ních českých soudců tak důkladné záznamiy
vede, aby nepřišel o zaslouženou odměnu, n
kterou má nárok tím vělší, ježto jest bohuže
nejen rodem Čech, nýbrž dokonce bratr profes
sora české university.
Wessel
Praha
Čechy
12
article
Jest to pan rada vrchního soudu zemského
dr. Theodor Henner. Pracuje arci pod aegidou
samého pana presidenta vrchního soudu zem
ského Wesselého, z jehož oddělení (I.) všecky
citované »nosy« vycházejí.
O vrchním presidentu Wesselém se pro
slýchá, že brzy po nastoupení své »vlády«
hleděl presidenty českých soudů sborových »při-
měti« (neznámo, zda na vyšší rozkaz či na
vlastní vrub), aby se přičinili všelikou stopu če-
ského úřadování ve vnitřní službě v oboru své
působnosti vymýtiti, to ovšem jenom ústně
s nejpřísnější důvěrnosti, neboť prý »jinak
mohlo by se to dostati do novin.« Proti této
methodě vládní prý se vzepřel dokonce jeden
německý president (jestit ještě několik málo
spravedlivých německých soudců !!)
Vrchního presidenta ryt. Wesselého před-
cházela pověsť, že není zbůhdarma »rytířem«
že ve věcech jazykového úřadování na svém
místě říditi se bude nejen pouze tajnými vý-
nosy nadřízených předlitavských centrálních
úřadů, nýbrž také svým právním citem a svou
rytiřskostí. Zkušenost ukázala, že to byla notná
mýlka. Pan president Wessely jest sice oslavo-
ván českými spolky (»Právnická jednota«, »Aka-
demie pro vědy, slovesnost a umění«), zván če-
skými korporacemi a rád se objevuje v kruzich
aristokracie, která někdy nátěrem českosti ne-
opovrhá, avšak jde-li o práva českého jazyka
ty tam jsou všechny ohledy a president Wes-
sely dovede to srovnati — — sám s sebou
že užívá tajných, důvérných sdělení, připomínek,
výnosů, »nosů« a jak ještě jinak se takove
plody ze stromu poznání byrokratického zl
zovou, pak dětinských výtek, potajmu ve-
dených rejstříků, skrytých vyhrů
žek udavačských a podobných taj
ných prostředků.
doktor
Henner
Wessel
Aka
Wes
český spolek
13
article
Záznamy o jazykových proviněních vedou
se arci jen o českých soudcích. Německým
soudcům jest dle zásady rovnoprávnosti dovo
leno, úřadovati dle německého svatodušního pro-
gramu, ačkoliv aspoň až dosud jím náš státní
základní zákon nahražen nebyl, mohou vy-
řizovati česká podání německým
jazykem, jak nejnověji činí na př.
okresní soud v Karlových Varech
(na doklad upomínaci žaloha M III. 476/1).
ačkoli to odporuje též »jazykovému předpisue
Stremayrových nařízení. Pro takové německé
soudce vedou se rejstříky jiného druhu »zá
služné«, na základě kterých pro svou ná-
rodní statečnost mimo tůru postupují, jak se
stalo opět při posledním povýšení, kde dva ně-
mečti, českého jazyka neznalí soudcové (1 se-
kretář, 1 okresní soudce), za tuto výbornou
kvalifikaci jazykovou, která se na příslušných
místech vysuko cení, odměněni byli tím, že pře
skočili jeden 17, druhý 34 české soudce, kteř
byli na řadě. Jmenování to ovšem jest od mi-
nistra »neutrální« úřadnické vlády.
Karlová Vary
M III
14
article
Abychom zůstali při výtkách české jazy
kové praxe: ve všech výše zmíněných výnosech
a ve všech těch připominkách a výtkách hraje
hlavní roli věc nejvýš mythická, opakuje se
v nich stále: »stávající (sie!) jazyko v
předpis y«.
Co to je za předpisy a na jakých zá-
konech spočivají, neodvážil se dosud žádný
byrokrat zřejmě pověděti; osměli-li se na to
pláti úřadnik některý, zůstane taková žádost ne-
vyřízena a takového kazimíra nechají raději na
pokoji, leda že snad si ho poznamenali v rej-
stříku »přílis samostatných« (jak zní příslušní
nomenklatura); otáže-li se na to advokát, vydá
se mu po mnohých a mnohých měsících a urgen-
cích vyřízení, aby nebyl tak všelečným a ne-
tázal se po věcech, po nichž mu nie není, že
vrchní soud není povinen, výnosy ty mu cito-
vati Gjako se stalo advokátu dru. Ant. Novotnému
na Král. Vinohradech). V pravém svělle však
nejsou ty mysteriosni »stávající jazykově před
pisy« ničím jiným leč 1. všeněmeckým terro
rismem, 2. libovůli německých, ale jen něme
ckých úřadníků, 3. německo-nacionální neutrál
ností neutrálních cislajtánských úřadnických vlád
Novotný
Král
15
article
Valný sjezd České Obce sokolské.
Valný sjezd České Obce sokolské.
Ve dvoraně pražskélo Sokola včera sešl
se přes půl třetího sla delegátů sokolských jedno
z celého království, aby zúčastnili se valného
sjezdu České Obce sokolské, který se koná jed
nou ve třech letech. Pominuly tenlokráte okol-
nosti, které mohly rušivě působiti na klidný prů-
běh rokování. Rozpravy byly věcné, vážné, ne
odbočily do vášní a třeba místy ostřejší krihika
probleskla, dojista byla míněna jen ku prospěchu
veškerého Sokolstva. Nejdůležitějším bylo rokován
o druhých jednotách v jednom místě, v kteréžto
příčině určitých usnesení nedocileno, poněvada
Sokol
16
article
*) To znamená v obecné mluvě: »důvěrné, nen
určeno pro veřejnost-
výboru odkázáno, aby záležitost tu rozřešil. Z pri
běhu valného sjezdu uvádíme tyto podrobnosti
Starosta České Obce sokolské br. Jan P'od
lipný zahájil schůzi před 10. hodinou dopole
dne. »Zdravím vás — pravil — bratří a vítán
vás co nejsrdečněji. Letošní poměry byly mimo
řádné a uznáte, že bylo vhodné opalření, aby
valné sjezd nebyl svoláván v době pořádání při
prav k velkolepému sletu. Myslim, že v minu
lém období byl vykonán značný kus práce sokol-
ské, národní a kulturní. Zpráva jednalele sice
jest obširná, ale přece nemůže obsahovalí vešker
konání správního výboru. O jedné okolnosti s
však musím zvláště zmíniti. Ve věcech sokol
ských dostává se podpory vždy blahovolné a upří
mné. Ale při největších našich podnicích, př
sletu, dostalo se od rady král. hlavního města
Prahy takové blahovolnosti, že sluší to zvlášte
s povděkem vylknouti. A po bok radě král
hlavního města Prahy postavila se radá Král
Vinohradů, jimž náleží upřímný náš dík.« Řečník
vyslovuje dále uznání a poděkování národnímu
časopisectvu za stálé podporování snah Sokol
stva. Vitá srdečně delegáty a provolává » N
zdar!« průběhu jednání. Srdečně pozdravil zvlášte
delegáta Moravskoslezské Obce sokolské br. dra
Fajfrlíka z Moravské Ostravy a zástupce župy
dolnorakouské br. Antonína Žiku z Vídně, kteř
provoláním »Na zdar!« byli uvítáni.
Jan
Fajfrlík
Žika
Praha
Ostrava
Vídeň
Sokol
17
article
Po vyřízení formalit zahájeno bylo roko-
vání o zprávě jednatelské, od jejíž čtení k ná
vrhu br. Žvěřiny bylo upuštěno. Zajímavá sta-
tistická dáta obsahuje zpráva o činnosti České
obce sokolské za minulé tříletí, po kterouž dobu
působilo předsednietvo, dne 24. dubna 1898
zvoleně. Sepsal ji jednatel br. Mašek. Přede
vším s uspokojením zpráva konstatuje, že za
12 let, co Obec působí, můžeme být s její vy-
konanou praci úplně spokojeni, ač zdar doko-
nalý nutno zajistit větší jestě opravdovosti
horlivější prací. Ve třiletí konalo předsednictvo
99 schůzí. Na sklonku minulého roku Obee
soustřeďovala 25 žup se 428 jednotami, v nich
bylo 36.090 členů, 6986 cvičenců, 1935 cvi
čitelů; knihovny měly 72.737 svazků a žen
ských odborů bylo 74. Přednášek konáno 1269
výlotů jednot 1460 Zpráva podrobně se zmi-
ňuje o manifestačních projevech sokolských
zejmena o IV. všesokolském sletu.
Rozpravy o jednatelské zprávě zúčastni
se bralři: Zvěřina, Kobera z Mnichova Hradistě
Šebesta z Nových Benátek, Pažout, Bílek, Men
haut z Hlabočep, Kolátor ze Smichova a Ždíma
z Roudnice.
Mašek
Zvěřina
Kober
Šebesta
Pažout
Bílek
Mena
haut
Kolátor
Ždím
Nová Benátky
Hlabočep
Smichov
Roudnice
18
article
Br. Merhaut z Hlubočep nabádal k tomu
aby obce, kterě mají střední školy, ponechaly
si je nadále ve své vlastní správě, neboť ode
vzdáváním těchto ústavů do správy státní vy-
dáváme ze své moci vliv na školy, což se nám
může jednou v národním ohledu vymstit. Jed
natel br. Mašek odvétil, že v té příčině pa-
nují rozdilné názory. Jiní bratří praví opět, že
péče o školství náleží státu a nikoli obeím.
Zpráva jednatelská byla pak schvále n
jednohlasné, rovněž i zpráva pokladniční.
Hotovost Národního, základu obnáší 22.684 k
14 h, základ slavnostní 11.297 K. Celkové
jmění Č. O. S. obnáší 51.100 K 4 h.
Potom vykonány volby do předsedni-
ctva a zvoleni: starostou br. Jan Pod-
lipný (201 ze 251 odevzdaných hlasů), do
výboru bratři: Fr. Mašek ze Žižkova, Jos.E
Seheiner z Prahy, Jindra Vaníček
z Prahy a Eda Waraus z Vysočan; za ná-
hradniky bři. Josef Klenka, Václav K u kaň.
Karel Pokorný a Josef Zápotocký
přehližiteli účtů bři. Frant. Beráne k ze Sml-
chova a J. Kettner z Prahy.
Změna stanov byla schválena. Při té příle
žitosti br. Novotný poukázal k tomu,že
turnérskému svazu bylo povoleno to, co Č. O.s
se zakázalo.
Dále projednána byla po referátu bratra
Seheinera záležitost zřízení čestné h
soudu sokolského.
Dlouhá rozprava nastala o přípisu Jung-
mannovy župy, v němž bylo žádáno:
1. Zakládání nových národních jednot sokolských
v témže místě pro neshody ve sdružené staré jed-
notě národní, poškozuje základní idoe sokolské.
2. Žádná nová sokolská jednota národní, jeh
v místě, kde jedna národní jednota již trvá, vzniklu
následkem neshod v jednotě, nesmí naprosto být
přijata ve svazek organisační. Z pravidla toho nen
žádných výjimek.
Merhaut
Mašek
Jan
Jos
Vaníček
Waraus
Klenk
Pokorná
Josef
František
J Kettner
Novotná
Seheiner
Jung
Hlubočepy
Francie
Žižkov
Praha
Vysočany
Sml
E Seheiner
19
article
3. Pokud v některých místech v dobách dřívěj
ších vznikly podobné druhé jednoty, jež pro nedo-
statek direktivy byly přijaty v organisaci a dosuo
trvají nutno všemi povolanými činiteli k tomu pra-
covati, aby jednoty takové brzkým docílením oba-
polné shody zmizely.
Rozpravy o tom zúčastnili se br. Pippiel
z Chrudimi, Zápotocký ze Smíchova, Maličký
z Hořovie, Zemánek z Holic, Kalina, Scheiner.
Chaura, Švejda, Kamenský a j. O dvojích jed-
nolách, v jednom místě zřízených, bylo ovšem
zmíněno, a zejmena mezi zástupci jednot smí
chovských došlo k výměně názorů.
Prvý odstavec připisu Jungmannovy župy
byl vyřízen již ve správním výboru, ostatní od-
stavce většinou hlasů přikázány témuž výboru
k náležitému rozhodnut.
Další návrh téže župy, aby druhé jednotě
v místě nebylo doveleno stavěti druhou tělo-
cvičnu v tomtéž místě, odkázán byl smírčímu
soudu.
Po vyhlášení výsledku voleb poděkoval
starosta br. Podlipný za důvěru, po čtvrté
jemu prokázanou a prohlásil, že volbu přijímá.
(Hlučný projev souhlasu.) Slibil pak, že nepři-
pusti, aby demokratický prapor sokolský byl
někdy snížen neb skloněn. (Hlučný souhlasa
potlesk.)
Konečně uvažováno také o pojišťo-
vání cvičenců pro případ úrazu. Návrh
br. Kůhna, aby se. výboru dala plná moe
V drobném prodejít
zanní číslo o sobě . . . za 8k
vddpeladlní
. . . . za 2 k
e flialkéeh na venkovs
rsaní čřslo. . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . Sk
Inserá t
plati se kotové nspřez.
Ptečplacení a ipserty plijíia a nuninl-
slrace v Nazianské ulici č.a.
Tam nachásejí se též rečalen
dskárua a ezpedics „Národnich Listds.
Bukopisy su nevračrjt
Pippiel
Zápotocký
Zemánek
Scheiner
Chaura
Švejda
Kamenský
Jungmannův
Podlipná
Chrudim
Smíchov
Hořovie
Holice
Naziánský ulice č . a
Národnich Listd
20
article
vyjednávati i s cizími pojišťovnami, nebyl přijat
Výboru odkázán návrh br. Thoře, aby každý
jednollivee do úrazového fondu platil po 10 kr.
a jednoty nechť jsou upozorněny, že úrazový
fond při Č. O. S. je zřízen
Ke konci sjezdu starosta br. Podlipn
srdečný hold vzdal památce Fügnera a Tyrše,
jimž provolána trojnásobná »Sláva le.
Se srdečným »Na zdar!« další práci na
poli Sokolstva byl sjezd ukončen. Četní delegáti
sešli se odpoledne v Národním domě k přátelské
schůzce.
Thoř
Fügner
Tyrš
Sláva le
Č . O . S
úrazový fond
národní dům
21
article
Slavnosti Dvořákovy.
Slavnosti Dvořákovy.
Účastníci produkcí v řadě slavnosti, pořá-
daných k oslavě šedesátého výročí na-
rozenin skladatele mistra Ph. dra.
A ntonlna Dvořáka, jeho přátelé a ctitelé,
kteří kochali se dosud v požitku krásnýcha
velkolepých děl mistrových, zaznívajících k nim
ať z podia koncertního nebo z jeviště našeho
stánku uměn nad Vltavou, neopomenuli dosta-
viti se také vyslechnout mluvené slovo o dru.
Dvořákovi a kritiku o jeho hudební činno-
sti a jejím významu.
Za účelem tím konalo se včera péčí Umě-
lecké besedy slavnostní shromážděn
v pantheonu musea království českého
kterým velkolepé slavnosti Dvořákovy dospěly
k svému vrcholu.
Dvořákův
Dvořák
Vltava
Uma
22
article
Nádherné prostory pantheonu počalyse
naplňovati již po 10. hodině dopolední a seše
se v nich veškeren přední náš umělecký svě
všech oborů, zvláště ovšem hudebního a literár-
ního. Z divadelních kruhů dlužno jmenovati
intendanta Národního divadla posl. dra. He-
rolda a ředitele společnosti Národního di-
vadla p. Wiesnera. Dále přítomni byli sta-
rosta král. hlav. města Prahy dr. Srb, rektor
university professor dr. Sýkora, presideno
české akademie pro vědy, slovesnost
umění, stavitelský rada pan Hlá v ka
dvor. r. Randa a Kořistka, dr. Rieger,
řed. dr. Mattuš, spisovalel Herytes, býv.
řed. Národního divadla F. A. Šubert, cís.r.
Otto, professoří filosofické fakulty a konser-
vatoře hudby, členové Akademie věd a umění,
členové Umělecké besedy, depulace Hlaholu
pražských a vůkolních pěveckých spolků, depu-
tace plzeňského Hlaholu pp. Fomann a K-
bát, deputace Ústřední jednoty českoslovanských
pěveckých spolků pp. před. dr. Kauíma nn
a jednatel Miesler, četní professoři středních
škol atd.
U velkém počtu dostavili se zejmena dámy.
pro něž veškery lože byly nedostatečnými;
dámy později přibylé zaujaly pak křesla po
pravé straně předsednictva slavnosti, ale aní t
nevystačila.
Wiesner
Srb
doktor
Sýkora
Hlý
Randa
Kořistka
Rieger
Mattuš
Otta
He
Praha
národní divadlo
národní di
univerzita profesor
národní divadlo F . A . Šubert
akademie věda
Kauím NN
23
article
Když o 211. hodinu dopolední u předsed-
nického stolu, za nímž umístěno v háji květin
poprsí oslavence, zaujali místo místopředsedové
Umělecké besedy pp. prof. Trneček a spiso-
vatel Herites s presidentem Akademie umění
stav. radou p. Hlávkou, zavzněly z ložie
Smitovy fanfáry, sehraně žáky konservatoř
hudby a po nich zapěl pražský »Hlahol«, řízený
sbormistrem p. K. Doušou, Bendlův sbor
»Chorál národa českého«.
Po něm povstal pan prof. Trneče k
pravil: Slovatné shromáždění! Slovutní pánové
Vítám vás jménem Umělecké besedy v tento
pro českou hudbu tak významný den. Přišli
jste vzdát hold českému skladateli Antoninu
Dvořákovi, který svým geniem povolán byl pod-
niknouti s celým vzdělaným světem dnes pro
českou hudbu již vítězný boj. Jeho zásluhou
byl postaven český národ v hudebním sméru
na roveň jiných velkých kulturních národů, on
svým uměním vynutil na cízině uznání českého
národa jako stejnorodého soupeře umělecké
soutěží všech národů.
O Dvořákově skladatelském významu
jeho hudební činnosti promluví pan prof. Knittl,
kterého prosím, by ujal se slova.
Administrativní ředitel pražské konservatoř
p. prof. Karel Knittl pravil, že oslavujeme
dnes ve zlaté Praze tvůrce kvartetta, symfonie
i světského oratoria s rázem českým. Ve dnech
minulých veškery vrstvy našeho národa sestou-
pily se k jednotnému projevu, kterým náš, na
cizí půdě, v upjatě Anglii, náležitě oceněný
Antonín Dvořák, čestný doktor university cam-
bridgské, způsobem u nás nebývalým a dojista
upřímným oslavován jako umělec-skladatel ne-
smírného významu a zároveň jako člověk vzáe-
ných vlastností ducha a srdce.
profesor
Trneček
Herites
Hlávka
K Douša
Bendlův
Trnéci
Antoninus Dvořák
Dvořákův
Knittl
Dvořák
Praha
Anglie
Hlahol
univerzita cam
Slovatný shromážděný
kvartetta
24
article
Řečník přešel na to k ocenění významu
Antonína Dvořáka pro rozvoj hudby a poukázal
u porovnání s Haydenem ke Dvořákově slovanské
individualitě. Také u Dvořáka, pravil, rozvinuje
se veškeré kontrapunktické předivo z malých zá-
rodků snadně a s jistou bravurou, která zjed-
nává celku obdivuhodnou jednolitost. Lehkost
pojí se v pracích jeho s rázovitostí a kombinac
jím vytvořené jsou zároveň kresbou jeho du-
ševní nálady. V tom spočívá také vysoká cena
Dvořákovy práce. Themata jeho symfonii bývají
založena na rytmu národních písní i tam, kde
bychom toho ani neočekávali a jsou dílem duše
slovansky myslicí i dýšící.
Dvořákovi, pokud se národního rázu lýče,
připravena byla poněkud českým pluhem zoraná
půda skladatelem Veitem, jenž byl z prvních
českých skladatelů, kleří užitím národních písní
dokázali, že hlouběji vnikli do požadavků slo-
vanské hudby; avšak teprve Dvořákovi podařilo
se, aby v obližné, ale uhlazené formě rozhovořil
se mluvou všem Slávům srozumitelnou. (Vý-
borně!)
Oceniv komorní hudbu oslavence a vylíčiv
postup pro vývoj jeho tvorby, přechází řečník
ve své kritice od jeho hymnu ke kantatě a dále
k hudebnímu, eposu a dramatu, ve kterém tvořil
Dvořák směrem Smetanovým a kráčí, nikol
Dvořák
Hayden
Dvořákův
Veit
Sláva
Smetanův