ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b9ac7800-8f26-11dd-8cfa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 47, place 43, work 2, org 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
2r. ledus 1913. Císle z0.
4 article
to na příkladě. Myslím na příklad, že by bylo politickou chybou, kdybychom bývali proti mi- nistru Hochenburgrovi vystoupili žalobou, po- něvadž tím bychom byli jenom jeho posicí sesí- lili a nic jiného. Že u nás není ocenění pana Ho- chenburgra méně ostré, než u tak zvaných stran radikálních, o tom nepotřebují přece u- bezpečovatí. My, jako oni, jsme přesvědčeni. že nebylo ještě nespravedlivějšího, krutějšího a nelidštějšího ministra spravedlnosti, než jest pan Hochenburger, že nebyl ještě žádný mi- nistr spravedlnosti, který by si byl dovolil tak bezohledně šlapati spravedlnost, jako on, kte- rý má tuto spravedlnost hájiti podle své pří- sahy a podle své úřadní povinnosti. To doce- la dobře víme, jako každý druhý, ale jenom bychom nechtěli, abychom svou taktikou posí- lili jeho posicí ještě více, než jest nyní, kdy o se stal nositelem veškeré aktivní útočné po- litiky německé v soudech, a kdy — to může- me si říci mezi sebou — jeho posice je bohužel nerozlučně svázána s posicí 150 německých poslanců. To jsou věci, přes které těžko s možno přešinouti a poněvadž, velectění páno- vé, za 150 německých hlasů, anebo, když mlu- víme jen o německo-nacionálním Verbandu. který má na 100 hlasů, nemůžeme mi dáti ví- ce než těžce zbubnovaných 54 hlasů českých3 stran, které jsou ochotny prováděti tu politi- ku, o které mluvím.
Hochenburger
5 article
Politika nejsou jenom krásné řečí přesvěd- čivé, poněvadž víte, že velmi těžko je pře- svědčití nacionálního odpůrce řečí. Politika je prostě výsledkem síly a vzájemného poměru sil a nic jiného. Kdybychom my dovedli u nás spojíti všechny své síly, kdyby bylo možno, abychom se tak emaucipovali od těch tradič- ních pojmů oposice a neoposice, jak si ještě dovolím o tom několik slov říci, pak ovšem bylo by jinak, poněvadž proti německým 99 hlasům bychom my mohli postaviti přes 80 če- ských hlasů, a to jest již číslice, se kterou se může dělati politika daleko sílnější, beze všech vnějších efektů, než když musíme dělati poli- tiku na 15 poslanců, nebo nanejvýš za 54, kterých nevíte, jestli se dohromady sejdou. Ale ať děláme politiku jakoukoliv, ať děláme politiku třeba nejvládnější, ať hlasujeme pro všechno to, co stát potřebuje, jednu věc ne- smíme zapomínat, a to jest vlastně, řekl bych, ten spodní tón české politiky, ten základní je- jí tón, který jí dává barvu a který ji vlastně charakterisuje. My nikdy nesmíme zapome- noutí, i tenkráte, když hlasujeme pro jisté předlohy, když podporujeme vládu v jistých věcech, stále a stále ji opakovati, že touto pří- štipkářskou politikou, která nehledí na nícji- ného, než aby dostala vojáky a peníze a která se praníc nedívá na ty hluboké organické ško- dy, které stále a stále povstávají pro Rakou- sko nepřirozeným jeho útvarem, centralismem že všechny ty poměry, které povstaly z toho.
6 article
že nebylo respektováno právo, že nebyly re- spektovány přirozené poměry této říše, budou stále a stále ničiti veškeren blahobyt národů v této říši, že budou stále ničiti všechny jejich produktivní síly, třeba bychom povolili tolik a tolik vojáků a tolik a tolik peněz na velmo- censké postavení říše, poněvadž to může býti jenom tenkráte silné, když spočívá na zdra- vé, organicky utvořené říší, a na spokojenosti všech národů. (Hlučný potlesk.) Řekl bych je- ště jedno. Nezapomínejme také, že politiku dělají jen lidé, a tu psychologicky je docela správno, že málo kdo dá si něco vynutiti, když je ohrožován veřejně hrozbou. I ten nejbázli- vější dostane kuráž. Ale není nejmenší po- chybnosti, že, když se to dělá jiným způsobem jest možno docíliti velmi mnoho. Lídé se daj přesvědčiti, ale ne proto, že by byli rozumný- mi, nýbrž proto, poněvadž škody, které z to- ho v Rakousku vzcházejí, jsou tak veliké, že nedovedou je přehlížeti a klídně se přes ně přenéstí.
Rakousko
7 article
Ale jak pravím, všecka tato taktika doce- la rozumná a opatrná, o které jsem promluvil. nevylučuje — na to bych stále a stále upozor- ňoval, poněvadž jest to falešná zbraň v rukou našich odpůrců a nepochybně snad i v rukou některých našich stranníků, abychom se po- stavili, když jest toho zapotřebí do nejrozhod- nější oposice. Já první, když budu víděti, že tím nepoškodím především český národ.a když bude nutno abych dosáhl, co národ po- třebuje, anebo abych něčemu zabránil, co by jej ohrozilo, nebudu se báti toho nejostřejšího jako jsem se toho nikdy nebál. Mladočeská strana, která vedla 3 roky obstrukci po zrušení jazykových nařízení, která nepřestala s touto obstrukcí, ačkoliv zůstala úplně osamocena, a nebylo lehko tuto obstrukci vésti, dokud ne- padl systém Körbrův, mladočeská strana ne- musí příliš ubezpečovati, že jest schopna, ale také ochotna vésti boj nejtužší, když jí rozum řekne, že jest toho potřebí. Ale jenom proto vésti ten boj, abych mohl doma se chlubiti, ž jsem ho vedl, ať jsou výsledky jakékoliv, třeba docela negativní, nebo i naprosto smutnéa škodlivé pro národ, tuto politiku, velectění pánové, naše strana dělati nebude. (Bouřlivý potlesk.)
Körbrův
8 article
Upřímně řeknu, nemyslím, že bude potře- bí a možno, abychom ukázali zuby a byli vel- mi bezohlední. Bohužel pro mé politické od- půrce v Čechách musím říci, že to nemůže býti v tomto případě proti vládě. Mně jest to velm líto, poněvadž se zase jistě řekne: Ten Kra- mář, on hlásá to nejhorší, ale jenom ne proti vládě. Ale odpusťte, nemohu býti v tomto případě proti vládě, poněvadž jde o věc, kde vláda jest úplně nestranná a zasluhuje naší podpory, Jedná se o úpravu našich vod, jak se o ni zmínil kol. Hráský. My vládě v této pří- čině nemůžeme činiti žádné výčitky, ale tak jak se chovají k nám strany parlamentní jest něco, co naprosto již dlouho klidně snášeti ne- můžeme. Nemůžeme si přece dáti líbiti, aby se o našich věcech, na které my si platíme a kde platíme ještě na věcí jiných národů, aby někdo beztrestně zabraňoval nám, co jest naší životní potřebou. To nel My jsme byli skutečně vždy- cky sentimentální. Jest dobře si vzpomenouti na to, co jsme dělali. Když se měly stavěti alpské dráhy, o kterých jsme věděli, že budou skutečně železnou krávou v našem rozpočtu. že budou nás státi nejen strašné miliony in- vestic, ale i veliké náklady roční na udržování a když jsme je nechtěli pustiti, poněvadž by- chom byli musili přerušiti obstrukci za Körbra.
Hráská Čechy
9 article
tu znali k nám Slovinci cestu a prosili nás ve jménu svého zuboženého národa, abychom tak učinili. Ubezpečuji vás, že to není fráze, když řeknu, že jedině z rozhodujících důvodů, když jsme se usnesli zanechati obstrukce, byl ohle na Slovince. My, velectění pánové, kdykoliv jednalo se o potřeby jižních Slovanů, ať se jed- nalo o Terst, anebo o paroplavební společno- sti dalmatské, o Dalmacii, vždycky jsme byli na její straně, ba my jsme dokonce proti svým politickým interesentům a inteněím a přes to, že to poškozuje dokonce princip naši brněn- ské university, zúčastnili se jejich obstruk- ce proti italské fakultě v Terstu. Tak daleko jsme šli. Dále jsme ovšem jíti nemohli. poněvadž bychom si byli podkopávali půdu pod svým požadavkem za českou universituv Brně. Není možno přece stavěti se proti po- žadavku italské university v Terstu, když sami chceme, aby naše universita byla v Brně. To všechno jsme udělali. Mohu říci, a nikdo mi v té příčině nebude moci odporovati, že doji- sta jsme dobrými Slovany, a že máme i mnoho sentimentálností ve Slovanství. Ale to řeknu upřímně, abychom si dali od bratří Slovanů beztrestně šlapati po nohách, to nel My jsme před vánocemi pustili předlohu o dunajské paroplavební společnosti. Ne- chtělí jsme tak učiniti a udělali jsme to je- nom na docela určitý a formální slib p. Fried- manna, že vídeňští poslanci budou celou silou naše požadavky podporovati. Nedostojí-li své- mu slovu, budeme věděti, co máme dělati.
Fried Terst Dalmacie Brno
10 article
Myslím, že si jednou budeme musiti velmi energicky říci, že jestli bude rusínská, slovin- ská nebo jiná obstrukce proti našim požadav- kům ohledně vodních předloh, nezbude nám potom nic jiného, než docela bezohledně, bez ohledu na každého, ať je Slovan nebo Ne- slovan, se proti všem věcem, které jsou ve prospěch nějakého národa, postavíti a zabrá- niti je, dokud nám nebude učiněno po právu. Nesmíme dopustiti, aby se s námi zacházelo jako dosud, aby se přes nás přecházelo k den- nímu pořádku. Když máme již tak úžasný jed- nací řád, že může 30 poslanců úplně přejít přes vůli většiny a zmařiti věci i naprosto ne- politické, které jsou životní potřebou hospo- dářskou některého národa, nemáme a nemů- žeme míti žádný ohled a musíme své síly, kte- rá zde jest, neboť s 80 hlasy dovedeme již něco zabrániti, plně využitkovati. Zrovna ny- ní se bude jednati pánům velmi silně o cen- trální společenstevní kasu. Nemyslím, že jest to zrovna věc, která by byla tak neobyčejně prospěšna českému národu. My ovšem možná nebudeme nuceni o tom mluviti, ale řeknu tolik, že jestli si myslí, že dostane ta spole- čenská kasa dar 8,000.000 pro všechny ná- rody v říši, pak jest to velmi divné nazírání na státní poklad říšský! Je to hezké, ale ne- smíme zapomínati, že na těch 8,000.000 pla- tíme více než kdo jiný a že stát pak za naše peníze dá to těm druhým. Nemáme příčiny.
Slovan
11 article
abychom ze svých přebytků v takových otáz- kách byli neobyčejně laržní k ostatním zemím. zvláště když se říká, že má býti snaha udržet úrokovou míru na stejné úrovní ve všech ze- mích a centrálních pokladnách. Na čí konto to jde, je přece jasné, poněvadž i v těch těž- kých dobách máme nejnižší úrokovou míru my. Tůto starost centrální kasy nepolřebuje- me, ta se musí obrátiti na země jižní a vý- chodní a tam musí podporovati snížení úroko- vé míry. A na čí útraty to bude, to jest přece jasné, jistě ne na útraty pánů z Haliče a ji- ných zemí; jestliže myslí tito pánové, že mo- hou docela klidně stavěti se proti našim vod- ním požadavkům, které jsou skutečně životní otázkou velké části našeho království, dobrá. nemáme nic proti tomu, ale pak ať nám ne- vytýkají, že rovné odplácíme rovným. I od- pusťte, v tomto případě jsem opravdu pro zá- sadu: rána za ránu a nestržiti něco do kapsy.
Halič
12 article
Řekl bych ještě něco jiného. I Němci z Čech jsou proti tomu, aby se ihned uzáko- nily vodní předlohy. Ale oni nejsou proti to- mu, nýbrž chtějí využitkovati ještě příležíto- sti, aby z vlády něco vymáčkli pro své ně- mecké kraje. Proto jest štvaní se strany pana dra. Schreinera docela zbytečné, poněvad není pochybnosti, že jestli kde je nějaký spo- lečný interes, jest to zrovna v Čechách. Přede- vším to Labe a ta Vltava nejde jen krajinamí českými, za druhé nejde to, abychom my re- gulovali jejich potoky a horní části řek, aniž bychom regulovali hlavní toky. To se rozumí samo sebou. Ale na druhé straně již se to dělá a tím se ohrožuje celé dílo. Myslím, že nemáme interes, abychom zabraňovali zřizo- vání nádržek v německém území horském Naopak znamená to pro naše celé letní ho- spodářství vodní znamenitou podporu v ohle- du tom, že je možno udržeti stav vodní na tom niveau, kde by nám hospodářsky neško- dilo. Nikde snad v žádné otázce nejsou tal spiaty hospodářské interesy Němců s našimi jako právě zde. Tu, myslím, že bychom si jed- nou spolu s Němci měli něco říci.
Němec Schreiner Čechy Vltava
13 article
Musím docela upřímně se přiznati, že bychom pranic neměli proti tomtí za tu cenu kdyby se Němci postavilí na toto stanovisko. abychom Němce ve vodocestné otázce velmi silně podporovali, poněvadž, jak pravím, ne- škodíme tím sami sobě, potřebujeme to také pro své řeky, sílíme tím hospodářský stav krá- lovství Českého, který půjde přece také nám k dobru, ježto jsme vzájemně hospodářsky spiati, kdyby se Němci postavíli na stanovisko. že vlastně vodní předlohy vůbec do centrálníh parlamentu ani nepatří. Já se ptám, jaký inte- res máme my, nebo Němci na dunajsko-oder- ském kanálu, nebo na haličských kanálech nebo konečně na všech těch vodních věceck v alpských zemích. Naprosto žádný! Naopak. že svými daněmi a svou poplatností musíme na to přispívati. I když říká se, že Dol. Ra- kousy mají největší poplatnost, přiznáte mi všichni, že hospodářské prameny, ze kterých tu možnost veliké své poplatnosti Vídeň má, mají původ z království Českého, že král. České musí hlavně připláceti na všechny tyto věci na svou vlastní škodu a na škodu obou jeho národů a sice proto, poněvadž zejména kanály podporujeme rozvoj průmyslu někde jinde, kde dosud není a kam dosud své průmyslové vý- robly exportujeme. Jestliže postavíme se na stanovisko správné, musíme říci, že Češí a Němci nejlépe udělají, když řeknou: My vám děkujeme, my si to uděláme sami, ale také ani
Němec Češit Dolo Vídeň
14 article
krejcaru nezaplatíme na vaše vodní cesty. Tak myslím, že by to bylo brzo rozřešeno a páni by pospíchali, abychom to dělali s sebou. Tedy, velectění pánové, jak pravím, těchto věcech by bylo potřebí jednání a do- volte, abych jenom několik slov řekl. Bylo by potřebí, abychom konečně skončilí jednání ně- mecko-české. Jest to jednou z nejpalčivějších otázek pro celé království České, pro všechny jeho interesy a pro společné interesy obou ná- rodů, aby konečně jednou tato dohoda byla skončena. Nemějte strach, nebojte se, já vidím, že není u nás velíké nadšení pro dohodu, ale to nic nedělá. Já bych rád, abyste byli spo- kojeni, až byste vidělí, na čem jsme se do- hodli. Že jest celý český národ skeptický ohled- ně vyrovnání, to se rozumí samo sebou, to nikoho nepřekvapuje po zkušenostech, které jsme měli. Ale, velectění pánové, buďte klidni a pokojní. Mohu vám dát docela formální ubez- pečení, že nepřistoupíme na žádné sjednání.
15 article
které by jakýmkoli způsobem porušilo jednotu království Českého nebo rovnoprávnost a rov- nocennost obou národů v celém království Če- ském. (Výborně!) To neuděláme, v této pří- čině nemějte žádného strachu. Ale rozumí se samo sebou, abychom mohli vésti politiku, o které jsem se zmínil, politiku společných ho- spodářských interesů a také demokratických a kulturních interesů, k tomu je potřebí, aby konečně dohoda byla. A když nic jiného, je ve- liká potřeba této dohody — neříkám to proto abych si získal přízeň zociálních demokra tů: to mě ani nenapadne, poněvadž vím, že si ji ne- získám, ale poněvadž je to mým hlubokým pře- svědčením — proto, abychom mohli konečně míti demokratickou volební opravu na zem- ském sněmu. Nechci to, jak pravím, ze stranní- ckých důvodů, nýbrž proto, poněvadž každý musí cítit, že když máme demokratický parla- ment, jest to jisté znehodnocení českého sně- mu, když také on není ve svých základech de- mokratický. A třeba by se nám nepodařilo n ráz prosaditi všeobecné hlasovací právo, poně- vadž je to těžší než v říšské radě, tož přece. když budou zástupci širokých vrstev lidových na sněmu, bude veškerá naše politika pro se- sílení významu sněmu, pro decentralisaci pro to, aby se něco vzalo říšské radě a dalo sněmům, daleko možnější a širokým vrstván daleko sympatičtější, než je to dnes. Z tohoto stanoviska rozumím, když říkají sociální demo- kraté: Co je nám do sněmu, když nejsme za- stoupeni? V této příčině dojista mají pravdu
16 article
Jest v interesu decentralisace, abychom z každou cenu hleděli k tomu, aby s touto do- hodou, která má býti uzavřena, byla také uzá- koněna budoucí demokratisace volebního řádu na sněm král. Českého. Dovolte mi, velectění pánové, abych končil. Jak vidíte, je moje hlavní tendence. abychom nedělali politiku podle jisté šablony abychom si neškatulkovali v politice do jed- né škatulky oposíci, do druhé obstrukci, do třetí vládní politiku a bůh ví, co. Podle mého názoru na politiku a dle dlouhé zkušenosti ve které jsem se opravdu mohl něčemu na- učiti, myslím, že všechno klasifikování poli- tiky je naprosto zbytečné a že jenom ta po- litika může býti správná, která v daném oka- mžiku nejbezpečněji vede k cíli anebo nejspí dovede zabrániti uvalení všeho nebezpečného a škodného pro národ, který zastupujeme. (Výborně! Hlučný potlesk.) K tomu však tře- ba jest naší součinnosti, k tomu je potřebí. aby se lid odučil býti okamžitě nadšen, když slyší: „Já budu dělat oposici.“ Kdybyste v od svých poslanců chtěli vždy jenom tu poli- tiku, kterou oni mají po svém svědomí a zku- šenosti za nejlepší a nejprospěšnější a zacho vali si, jak se samo sebou rozumí, právo kri- tiky, jak to dopadne a neklasifikovaly strany na vládní, oposiční, obstrukční, radikální atd. pak jsem pevně přesvědčen, že by v Čechách bylo docela jinak — neboť by se i strany mezi sebou lehčeji smluvily.
Čechy
17 article
Kdybychom se takto v Čechách naučil dívat na věci střízlivě, věci by se ovšem velmi změnily. Nebyla by možna již zuřivá agitace mezi stranami, pokřikování na jedny, že jsou strany vládní, ubezpečování a bití se v prsa: „My jsme a zůstaneme oposiční, ať se děje co děje!“, to vše by netáhlo, poněvadž by si každý rozumný pomyslil, že je to fráze a nic jiného, a že není důležito, je-li kdo zásadně oposiční, nýbrž použivá-li v daném okamžiku taktiky, která nejvíce prospívá národu. Ovšem u nás, bohužel, je velmi těžko doufat, že by český národ konečně naučil se jinak mysliti. Není možno doufati, že by přestal tak brzy být uvlečeným tak mnohou prázdnou frází. Ne že bych chtěl zlehčovati oposici, možná. že jí budeme potřebovati a snad velmi silnou a že ji do krajnosti musíme dělat, když toho bude potřebí, ale bude něco platiti, když ji budeme dělat naprosto jednotně, ale tím se oposice dojista seslabuje, dělá-li se za každou cenu. Chtěl bych, aby se u nás v této příčině trochu vystřízlivělo. Politika je snad lehká věc, snad těžká. U nás se myslí, že je velmí lehká a že každý může mluviti o politických věcech, kdo jen čte noviny. Jsou zase mnozí. kteří říkají, že jest velmi těžká, a už jsme sly- šeli i hlasy, že by se dokonce měla zavésti zkouška způsobilosti pro poslance. Nevím. je-li to pravda a nechci říkat ani jedno, ani druhé.
Čechy
18 article
Hlavní věcí je, aby se pro politiku nevy- mýšlely docela jiné zákony myšlení, než pro obyčejný život. Když náš český sedlák myslí o svém poli, co mu má vynésti, jest neobyčejné rozvážný, klidný a chladný a — počítá. Když myslí náš řemeslník o tom, jak by nejlépe po- chodil, počítá docela klidně a nedá se uvlée žádnou fantasií. Zrovna tak náš průmyslník obchodník až na malé výjimky má střízlivou povahu v této příčině. Řekněte mí, proč zrovna v politice nemáme býti střízliví, kde se jedná o nejvážnější zájmy národa, celých jeho tříd proč tam nemáme býti střízlivi, chladně vypo- čítávati a uvažovati, co nám bude k nejlepšímu prospěchu? Chtěl bych tedy, aby náš národ naučil se konečně ve své politice býti rozumným, chlad- ným a vypočítavým, kde je potřebí klidu rozvahy, avšak aby také byl nadšeným, sebe- obětavým a nepodajným, když jde o jeho nej- větší statky, o jeho bytí a budoucnost! V tom je všechno, čeho potřebuje český národ, v tom je záruka možnosti, že konečně najdeme onu svornost postupu v dobách těžkých a nebez- pečných, které bychom tolik potřebovali, aby- chom s klidem mohli hleděti i v nejhrozivější budoucno! (Bouřlivý potlesk a neutuchající po- chvala. Řečníku se se všech stran gratuluje.
19 article
Na sjezdu přijata byla tato resolucer Účastníci, shromáždění na pracovní schů- zi v Nymburce dne 18. ledna 1913, béřous povděkem na vědomí výsledky prací, vyko- naných stoupenci naší strany v korporacích samosprávných, jsou hrdi na úspěchy, docí- lené našimi poslanci ve prospěch všech středních vrstev našeho národa svou pilnou. nehlučnou a cílevědomou prací a prohlašují že systém politické taktiky, sledované po- slanci národní strany svobodomyslné, poklá- dají za jedině prospěšný českému národu schvalují positivní politiku neohroženě há- jenou a vytrvale prováděnou našimi poslanci v čele s drem. Kramářem a vyslovují pevné přesvědčení, že jediné tato politická taktika přinese českému národu kýženého výsledku
Kramář Nymburk
20 article Mezinárodní situace.
Mezinárodní situace. Váha společné noty, kterouž konečně vel- moci evropské po dlouhých korekturách svý- mi velvyslanci v Cařihradě vládě turecké v pá- tek dne 17. t. m. doručily, zdá se, že těžce do- padla na poraženou, ale vždy ještě nezlome- nou despocii osmanskou. Svíjí se v křečích, ale stále ještě nechce povolit v hlavní věci, na níž závisí vše. Drinopole se nechce a nemůže prý vzdáti za žádnou cenu. Drinopol, toť prý je nejsilnější hradba Cařihradu, s kterou tento stojí a padá. Ale což, když na zítří padne? Kdyby skutečně měl pro Turky takového ži- votního významu, pak by musili už dávno vy- povědět příměří a vyrazit ofensivně ze svých čataldžských srubův k Drinopoli, aby s nasa- zením všech sil prorazilí železný kruh jeho ob- léhatelův a osvobodili tuto svou tak drahocen- nou pevnost, prvé než hlad otevře její brány Bulharům a Srbům. Tak jednali r. 1870—71
Bulhar Srba Cařihrad Drinopol
21 article
Francouzové, zkoušejíce osvobodit svou oble- ženou Paříž. Po měsíce heroicky vrhali se na pruské oblehatele až do vyčerpání posledníc sil. O nic podobného se však Turek nepokusil, poněvadž jeho armáda za tvrzemi čataldžskými je ve stavu takovém, že netroufá si podnik- nout ofensivu. Nicméně však zdráhá se oběto- vat pevnost, již nemůže osvobodit z kleští vi- tězů a žádá na Evropě, aby těmto domluvila k odřeknutí se nejcennější kořisti válečné. Ná- hradou nabízí, nikoliv však vítězným státům balkánským, nýbrž velmocem, některé ostrovy a ostrůvky řecké v moři egejském, rovněž dáv- no pro Turecko ztracené. Taková-li bude dle cařihradských zpráv odpověď Vysoké Por- ty, která dnes nebo zítra bude dána Evropě, pak asi divná po ní zazní hudba na Balkáně světem vůkol! Dle cařihradské zvěsti berlín- ského „Lokal-Anzeigru“ z dne 18. t. m., daly prý spojené státy vyslancem ruským Portě do- ručiti již své ultimatum, v němž požadují. aby se do 4 dnů rozhodla buď pro mír nebo pro válku. — Z Londýna se sice zvěst ta po- pírá, aspoň tamní vůdčí delegáti států balkán- ských prý ničeho o podobném ultímatu svých vlád dosud nevědí, ale dodávají, že by každá- koliv vyhýbavá odpověď Porty způso- bila situaci velice nebezpečnou. Tu- rečtí díplomaté by však nesměli býti turecký- mi diplomaty, aby dali v tísni jiné odpovědi než vyhýbavé. Nepřestanou do posledka dou- fat v kde co jen, zvláště pak v brzký rozkol mezi mocnostmi trojdohody a trojspolku Tur- kům přejícího, nebo v znesváření se samých vítězův mezi sebou, anebo posléz v nějakou vítěznou bitvu námořní s řeckým loďstvem.
Francouz Paříž Evropa Ná Turecko Balkán spojený stát Londýn
22 article
O takovou se vskutku také minulé soboty tedy den po doručení evropské společné noty — v moři Egejském před Dardanelami tur- cké válečné loďstvo vážně pokusilo. Vyrazilo časně z rána v sobotu dne 18. t. m. plnou si- lou ze svého úkrytu v opevněné úžině darda- nelské. Neméně než čtyři obrněnci, jeden kři- žák, třináct minonosek a torpédoborců ture- ckých vyjelo útočně proti řeckému válečné- mu loďstvu, čítajícímu rovněž 4 obrněnce, pak 4 minonosky a tolikéž torpédoborců, jež krou- žilo blíž ostrova Tenedos. Po 11. hodině do- polední počala bitva. Byla prý velmi krutá ale dopadla pro Turky žalostně. Již po dvou hodinách počalo turecké loďstvo zvolna cou- vat k severnímu konci ostrova, pak ale pro- následováno zhurta vítěznými Řeky, úprkem a v nepořádku prchalo zpátky do Dar- danel. Čím déle a čím ohnivěji Řekové je stí- hali, tím nepořádnější a chvatnější byl útěk tureckého loďstva, až posléze docela pře- stalo střílet a uteklo se všechno pod ochranu bašt dardanelské úžiny, v níž zmizelo zrakům Řeků, neutrpěvších nejmenší škody, kdežto na tureckých lodích namnoze hořelo, zvláště dva turečtí obrněncí byli dlouho zahaleni dý- mem požáru. — Tato nová porážka snad přece posléze panstvu na Vysoké Portě srazí hřebínek a donutí je k míru celým světem žá- danému! —
Řek Dardanely Tenedos
23 article Anglie a otázka egejských ostrovů.
Anglie a otázka egejských ostrovů. Z Londýna, 20. ledna. (Pův. tel. » Nár Listů«.) Otázka ostrovů v Egejském mo počíná nabývati velkého významu v Anglii. »Times« jí dnes věnují úvodní článek, jenž se úplně shoduje s míněním vlády. Mohu také ubezpečiti, že sir Edv ar Grey pokládá definitivní vyří- zení této otázky za nezbytně nutné a že Anglie nedovol žádné velmoci usaditi se na ně- kterém z těchto ostrovů. Britská vláda by šla až tak daleko, že by považo- vala za casus belli každý poku v tomto směru. V dohodě s Francií a Ruskem přejesi Velká Britanie, aby všechny ostrovy byly s jistými zárukami postaveny pod suverenitu Řecka. Italie učiní dobře, pochopí-li napo- vězenou radu »Timesů« a britské vlády. J. Coudurier de Chassaigne. Polské blahopřání bulharskému králi. Z přední polské společnosti varšavské byl bul- harskému králi Ferdinandu k pravoslavnému Ne- vému roku dne 14. ledna zaslán tento telegrame Jeho Veličenstvu Ferdinandoví I caru Bulharů
J Coudurier Chassaigne Ferdinand Bulhar Anglie Londýn Francie Rusko Velká Británie Řecko Timesy Edv ar Grey
24 article
v Sofijue
25 article
Podepsaní projevují Vašemu Veličenstvu příležitosti Nového roku svůj hluboký obdiv a nej- vřelejší blahopřání, které věnují moci Bulharska, slávě Vaší armády a velikosti panování, již plného divů. Přejeme, aby heroické úsili naších balkánských bratří bylo brzy korunováno slavným a trvalým mírem. Nikde tak jako mezi Poláky neproníkly ne- obyčejné úspěchy bulharské srdce větší nadějí důvěrou v lepší budoucnost. Skládáme zároveň k nohám Jejího Veličen- stva královny, strážného anděla všech obětí války. svůj hold a nejuctivější blahopřání. Antoni ze Žwanů, kněžna Vlad. Czelwertynska, hraběnka Marie Wielopolska, hraběnka Pelagie Wielhorska, hraběnka Natalie Potocka, Vanda Su- ligowska, Gabriela Gorska, Vanda Nitoslawska. hraběnka Krasicka, Angelika ze Žwanů, kníže Mat. Radziwill, kníže Severin Czetwertynski kníže A. Drucki-Labecki, Adolí Suligowski, advo- kát hrabě Ant. Wodzinski, spisovatel hrabě Roger Lublenski, hrabě Edvard Krasinski, dr. Szyszlo, F. Sokolowski, bankéř, Ignác Grabowski, žurnali- sta, brabě Alfréd Morsti. Na telegram došla pana Ant. ze Žwanů tato odpověd- Palác v Sofiji Hluboce dojat ušlechtllým smýšlením, které projevujste vůčl mně a mé zemi u příležitostí Na- vého roku, vyslovujl Vám i všem, kdo podepsali Vaši krásnou depeši, své upřímné a uznalě díky.
Polák Antoň Vlad Wielopolska Pelagius Wielhorska Potock Vanda Gorska Nitoslawska Krasick Angelik Žwan Mat A Drucký Antonín Lublenski Krasinský doktor Szyszlo F Sokolowský Grabovský Alfréd Morst Bulharsko Žwan Labecki Severin Czetwertynski kníže Adolit Suligowski
27 article
Odpověď na společnou notu. Z Berlína, 20. ledna. »Loc. Anz.« ozna- muje z Londýna: Kiamil paša ubezpečil včera zpravodaje »Daily Chronicle« osobně, že odpověď na notu velmocí není dosud stanovena a verse, které o ní kolují? nejsou správny. Kabinet zase v úterý bude konati poradu. Odpověď nemůže být odeslána před středou. Bude-li doručena prostřed- nictvím velvyslanců v Cařihradě, neb zá- stupců Turecka v hlavních městech, není dosud rovněž rozhodnuto. Já jsem — pravil dále — arci pro mír, ale musíme dříve sondovati vůli národa, než dáme definitivní odpověď. Kiamil prohlásil dále, že armáda trvá do posledního muže na tom, aby ve válce bylo pokračováno. Nedostatek peněz je velký a nemůžeme nyní spolehat se na cizí pomoc, dokud nebude mír uzavřen. Kdybychom byli nuceni sáhnout opět ke zbraním, dou- fáme, že podaří se uzavřít vnitřní půjčku. Delegace v Londýně neobdržela od nás dosud žádných instrukcí.
Kiamil Berlín Londýn Cařihrad Turecko Anza Daily Chronicle
28 article
M. Z Kolína n. R., 20. ledna. (Zvl tel. »N. L.«) V berlínské depeši »Köln. Ztgu.« tvrdí se, že dosavadní zprávy o turocké od- povědi na notu mocnosti jsou osnovány na pouhých domněnkách. Odpověď není ještě hotova. Obecnou je domněnka, že odpověď bude stylisována tak, aby bylo možným další jednání. Vídeňský vyslanec Jovanovíč v Bělehradě, Z Bělehradu, 20. ledna. Srbský vyslanec na vídeňském dvoře Jovanovič sem dnes přibyl. Konferoval s min. p. Pasíčem a miní- strem obchodu Stojanovičem. Návštěvě Jova- noviče přikládá se velký význam zvláště proto, že stala se na vyzvání min. předsedy Pasiče. Instrukce bulharským delegátům, Z Londýna, 20. ledna. Bulharským dele- gátům v Londýně bylo Gešovem uloženo pro případ, že by válka byla obnovena, zpraviti ihned o tom vrchníha velitele bulharského. Ministerský předseda ponechává rozhodnutí o válcea míru delegátům, kteří nejlépe vědí, zda je vyhlídka na uzavření míru.
Köln Jovanovič Pasíč Stojanovič Jov Kolín Bělehrad Londýn
29 article
Ku předu! Ze Sofíje, 20. ledna. (K. k.) Bulharský hlavní stan byl přeložen do Dimo- tiky. Pohroma tureckých lodí v sobotním bojl. Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) Proslýchá se, že podle zprávy ministerstva námořnictva byly obrněné lodi »Chaireddin Barba- rosa« a »Torgut Reis« učiněny k boji neschopnými a na obrněném kři- žáku »Assar-i-Tewfi« se palub propadla následkem odrazu při střelbč. Pobuřující spísy a prohlídka v mladotureckých klubech. Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) V Trape- zuntu a jiných provinčních městech byly na- lezeny pobuřující spisy jako ve zdejších mečetách. Vláda nařídila prohlidku všech mladotureckých klubovních místností. Turecké noviny o odpovědl na společnou notu velmocí. Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) Inspiro- vané turecké noviny připravují veřejné mi- nění na to, že odpověď Porty na notu moc- nosti bude příznivá. »Jeni Ga- zatta« ličí obtíže, jež by vznikly Turecku, kdyby notu zamitlo. Se zřetelem na vy- hrůžku mocností nynější doba není vhodna ke zkoumání právních a smluvních zásad. V takových okamžicích je záchrana země možnou jen, lze-li poznati skutečnou situaci a bez váhání rozumně rozhodnouti. »Ikdam« zaznamenává časopisecké zprávy, že odpověď vlády bude prý sepsána tak, že by mohlo začíti nové smlouvání. Bude-li Porta krok za krokem povolovatí, pozbude své vážnosti a mohlo by se státi, že by za své oběti nic nedostala. Měla by vážně uvažovati o politické a vojenské si- tuaci. Nesmí otáleti a má povolit oběti okol- nostmi uložené a snažiti by se měla, aby těžila ze slibů mocností.
Chaireddin Barba Torgut Reis Sofíje Cařihrad Turecko Dimo