2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
2r. ledus 1913. Císle z0.
4
article
to na příkladě. Myslím na příklad, že by bylo
politickou chybou, kdybychom bývali proti mi-
nistru Hochenburgrovi vystoupili žalobou, po-
něvadž tím bychom byli jenom jeho posicí sesí-
lili a nic jiného. Že u nás není ocenění pana Ho-
chenburgra méně ostré, než u tak zvaných
stran radikálních, o tom nepotřebují přece u-
bezpečovatí. My, jako oni, jsme přesvědčeni.
že nebylo ještě nespravedlivějšího, krutějšího
a nelidštějšího ministra spravedlnosti, než jest
pan Hochenburger, že nebyl ještě žádný mi-
nistr spravedlnosti, který by si byl dovolil tak
bezohledně šlapati spravedlnost, jako on, kte-
rý má tuto spravedlnost hájiti podle své pří-
sahy a podle své úřadní povinnosti. To doce-
la dobře víme, jako každý druhý, ale jenom
bychom nechtěli, abychom svou taktikou posí-
lili jeho posicí ještě více, než jest nyní, kdy o
se stal nositelem veškeré aktivní útočné po-
litiky německé v soudech, a kdy — to může-
me si říci mezi sebou — jeho posice je bohužel
nerozlučně svázána s posicí 150 německých
poslanců. To jsou věci, přes které těžko s
možno přešinouti a poněvadž, velectění páno-
vé, za 150 německých hlasů, anebo, když mlu-
víme jen o německo-nacionálním Verbandu.
který má na 100 hlasů, nemůžeme mi dáti ví-
ce než těžce zbubnovaných 54 hlasů českých3
stran, které jsou ochotny prováděti tu politi-
ku, o které mluvím.
Hochenburger
5
article
Politika nejsou jenom krásné řečí přesvěd-
čivé, poněvadž víte, že velmi těžko je pře-
svědčití nacionálního odpůrce řečí. Politika je
prostě výsledkem síly a vzájemného poměru
sil a nic jiného. Kdybychom my dovedli u nás
spojíti všechny své síly, kdyby bylo možno,
abychom se tak emaucipovali od těch tradič-
ních pojmů oposice a neoposice, jak si ještě
dovolím o tom několik slov říci, pak ovšem
bylo by jinak, poněvadž proti německým 99
hlasům bychom my mohli postaviti přes 80 če-
ských hlasů, a to jest již číslice, se kterou se
může dělati politika daleko sílnější, beze všech
vnějších efektů, než když musíme dělati poli-
tiku na 15 poslanců, nebo nanejvýš za 54,
kterých nevíte, jestli se dohromady sejdou.
Ale ať děláme politiku jakoukoliv, ať děláme
politiku třeba nejvládnější, ať hlasujeme pro
všechno to, co stát potřebuje, jednu věc ne-
smíme zapomínat, a to jest vlastně, řekl bych,
ten spodní tón české politiky, ten základní je-
jí tón, který jí dává barvu a který ji vlastně
charakterisuje. My nikdy nesmíme zapome-
noutí, i tenkráte, když hlasujeme pro jisté
předlohy, když podporujeme vládu v jistých
věcech, stále a stále ji opakovati, že touto pří-
štipkářskou politikou, která nehledí na nícji-
ného, než aby dostala vojáky a peníze a která
se praníc nedívá na ty hluboké organické ško-
dy, které stále a stále povstávají pro Rakou-
sko nepřirozeným jeho útvarem, centralismem
že všechny ty poměry, které povstaly z toho.
6
article
že nebylo respektováno právo, že nebyly re-
spektovány přirozené poměry této říše, budou
stále a stále ničiti veškeren blahobyt národů
v této říši, že budou stále ničiti všechny jejich
produktivní síly, třeba bychom povolili tolik
a tolik vojáků a tolik a tolik peněz na velmo-
censké postavení říše, poněvadž to může býti
jenom tenkráte silné, když spočívá na zdra-
vé, organicky utvořené říší, a na spokojenosti
všech národů. (Hlučný potlesk.) Řekl bych je-
ště jedno. Nezapomínejme také, že politiku
dělají jen lidé, a tu psychologicky je docela
správno, že málo kdo dá si něco vynutiti, když
je ohrožován veřejně hrozbou. I ten nejbázli-
vější dostane kuráž. Ale není nejmenší po-
chybnosti, že, když se to dělá jiným způsobem
jest možno docíliti velmi mnoho. Lídé se daj
přesvědčiti, ale ne proto, že by byli rozumný-
mi, nýbrž proto, poněvadž škody, které z to-
ho v Rakousku vzcházejí, jsou tak veliké, že
nedovedou je přehlížeti a klídně se přes ně
přenéstí.
Rakousko
7
article
Ale jak pravím, všecka tato taktika doce-
la rozumná a opatrná, o které jsem promluvil.
nevylučuje — na to bych stále a stále upozor-
ňoval, poněvadž jest to falešná zbraň v rukou
našich odpůrců a nepochybně snad i v rukou
některých našich stranníků, abychom se po-
stavili, když jest toho zapotřebí do nejrozhod-
nější oposice. Já první, když budu víděti, že
tím nepoškodím především český národ.a
když bude nutno abych dosáhl, co národ po-
třebuje, anebo abych něčemu zabránil, co by
jej ohrozilo, nebudu se báti toho nejostřejšího
jako jsem se toho nikdy nebál. Mladočeská
strana, která vedla 3 roky obstrukci po zrušení
jazykových nařízení, která nepřestala s touto
obstrukcí, ačkoliv zůstala úplně osamocena, a
nebylo lehko tuto obstrukci vésti, dokud ne-
padl systém Körbrův, mladočeská strana ne-
musí příliš ubezpečovati, že jest schopna, ale
také ochotna vésti boj nejtužší, když jí rozum
řekne, že jest toho potřebí. Ale jenom proto
vésti ten boj, abych mohl doma se chlubiti, ž
jsem ho vedl, ať jsou výsledky jakékoliv, třeba
docela negativní, nebo i naprosto smutnéa
škodlivé pro národ, tuto politiku, velectění
pánové, naše strana dělati nebude. (Bouřlivý
potlesk.)
Körbrův
8
article
Upřímně řeknu, nemyslím, že bude potře-
bí a možno, abychom ukázali zuby a byli vel-
mi bezohlední. Bohužel pro mé politické od-
půrce v Čechách musím říci, že to nemůže býti
v tomto případě proti vládě. Mně jest to velm
líto, poněvadž se zase jistě řekne: Ten Kra-
mář, on hlásá to nejhorší, ale jenom ne proti
vládě. Ale odpusťte, nemohu býti v tomto
případě proti vládě, poněvadž jde o věc, kde
vláda jest úplně nestranná a zasluhuje naší
podpory, Jedná se o úpravu našich vod, jak se
o ni zmínil kol. Hráský. My vládě v této pří-
čině nemůžeme činiti žádné výčitky, ale tak
jak se chovají k nám strany parlamentní jest
něco, co naprosto již dlouho klidně snášeti ne-
můžeme. Nemůžeme si přece dáti líbiti, aby se
o našich věcech, na které my si platíme a kde
platíme ještě na věcí jiných národů, aby někdo
beztrestně zabraňoval nám, co jest naší životní
potřebou. To nel My jsme byli skutečně vždy-
cky sentimentální. Jest dobře si vzpomenouti
na to, co jsme dělali. Když se měly stavěti
alpské dráhy, o kterých jsme věděli, že budou
skutečně železnou krávou v našem rozpočtu.
že budou nás státi nejen strašné miliony in-
vestic, ale i veliké náklady roční na udržování
a když jsme je nechtěli pustiti, poněvadž by-
chom byli musili přerušiti obstrukci za Körbra.
Hráská
Čechy
9
article
tu znali k nám Slovinci cestu a prosili nás ve
jménu svého zuboženého národa, abychom tak
učinili. Ubezpečuji vás, že to není fráze, když
řeknu, že jedině z rozhodujících důvodů, když
jsme se usnesli zanechati obstrukce, byl ohle
na Slovince. My, velectění pánové, kdykoliv
jednalo se o potřeby jižních Slovanů, ať se jed-
nalo o Terst, anebo o paroplavební společno-
sti dalmatské, o Dalmacii, vždycky jsme byli
na její straně, ba my jsme dokonce proti svým
politickým interesentům a inteněím a přes to,
že to poškozuje dokonce princip naši brněn-
ské university, zúčastnili se jejich obstruk-
ce proti italské fakultě v Terstu. Tak
daleko jsme šli. Dále jsme ovšem jíti nemohli.
poněvadž bychom si byli podkopávali půdu pod
svým požadavkem za českou universituv
Brně. Není možno přece stavěti se proti po-
žadavku italské university v Terstu, když sami
chceme, aby naše universita byla v Brně. To
všechno jsme udělali. Mohu říci, a nikdo mi
v té příčině nebude moci odporovati, že doji-
sta jsme dobrými Slovany, a že máme i mnoho
sentimentálností ve Slovanství. Ale to řeknu
upřímně, abychom si dali od bratří Slovanů
beztrestně šlapati po nohách, to nel
My jsme před vánocemi pustili předlohu
o dunajské paroplavební společnosti. Ne-
chtělí jsme tak učiniti a udělali jsme to je-
nom na docela určitý a formální slib p. Fried-
manna, že vídeňští poslanci budou celou silou
naše požadavky podporovati. Nedostojí-li své-
mu slovu, budeme věděti, co máme dělati.
Fried
Terst
Dalmacie
Brno
10
article
Myslím, že si jednou budeme musiti velmi
energicky říci, že jestli bude rusínská, slovin-
ská nebo jiná obstrukce proti našim požadav-
kům ohledně vodních předloh, nezbude nám
potom nic jiného, než docela bezohledně, bez
ohledu na každého, ať je Slovan nebo Ne-
slovan, se proti všem věcem, které jsou ve
prospěch nějakého národa, postavíti a zabrá-
niti je, dokud nám nebude učiněno po právu.
Nesmíme dopustiti, aby se s námi zacházelo
jako dosud, aby se přes nás přecházelo k den-
nímu pořádku. Když máme již tak úžasný jed-
nací řád, že může 30 poslanců úplně přejít
přes vůli většiny a zmařiti věci i naprosto ne-
politické, které jsou životní potřebou hospo-
dářskou některého národa, nemáme a nemů-
žeme míti žádný ohled a musíme své síly, kte-
rá zde jest, neboť s 80 hlasy dovedeme již
něco zabrániti, plně využitkovati. Zrovna ny-
ní se bude jednati pánům velmi silně o cen-
trální společenstevní kasu. Nemyslím, že jest
to zrovna věc, která by byla tak neobyčejně
prospěšna českému národu. My ovšem možná
nebudeme nuceni o tom mluviti, ale řeknu
tolik, že jestli si myslí, že dostane ta spole-
čenská kasa dar 8,000.000 pro všechny ná-
rody v říši, pak jest to velmi divné nazírání
na státní poklad říšský! Je to hezké, ale ne-
smíme zapomínati, že na těch 8,000.000 pla-
tíme více než kdo jiný a že stát pak za naše
peníze dá to těm druhým. Nemáme příčiny.
Slovan
11
article
abychom ze svých přebytků v takových otáz-
kách byli neobyčejně laržní k ostatním zemím.
zvláště když se říká, že má býti snaha udržet
úrokovou míru na stejné úrovní ve všech ze-
mích a centrálních pokladnách. Na čí konto
to jde, je přece jasné, poněvadž i v těch těž-
kých dobách máme nejnižší úrokovou míru
my. Tůto starost centrální kasy nepolřebuje-
me, ta se musí obrátiti na země jižní a vý-
chodní a tam musí podporovati snížení úroko-
vé míry. A na čí útraty to bude, to jest přece
jasné, jistě ne na útraty pánů z Haliče a ji-
ných zemí; jestliže myslí tito pánové, že mo-
hou docela klidně stavěti se proti našim vod-
ním požadavkům, které jsou skutečně životní
otázkou velké části našeho království, dobrá.
nemáme nic proti tomu, ale pak ať nám ne-
vytýkají, že rovné odplácíme rovným. I od-
pusťte, v tomto případě jsem opravdu pro zá-
sadu: rána za ránu a nestržiti něco do kapsy.
Halič
12
article
Řekl bych ještě něco jiného. I Němci
z Čech jsou proti tomu, aby se ihned uzáko-
nily vodní předlohy. Ale oni nejsou proti to-
mu, nýbrž chtějí využitkovati ještě příležíto-
sti, aby z vlády něco vymáčkli pro své ně-
mecké kraje. Proto jest štvaní se strany pana
dra. Schreinera docela zbytečné, poněvad
není pochybnosti, že jestli kde je nějaký spo-
lečný interes, jest to zrovna v Čechách. Přede-
vším to Labe a ta Vltava nejde jen krajinamí
českými, za druhé nejde to, abychom my re-
gulovali jejich potoky a horní části řek, aniž
bychom regulovali hlavní toky. To se rozumí
samo sebou. Ale na druhé straně již se to
dělá a tím se ohrožuje celé dílo. Myslím, že
nemáme interes, abychom zabraňovali zřizo-
vání nádržek v německém území horském
Naopak znamená to pro naše celé letní ho-
spodářství vodní znamenitou podporu v ohle-
du tom, že je možno udržeti stav vodní na
tom niveau, kde by nám hospodářsky neško-
dilo. Nikde snad v žádné otázce nejsou tal
spiaty hospodářské interesy Němců s našimi
jako právě zde. Tu, myslím, že bychom si jed-
nou spolu s Němci měli něco říci.
Němec
Schreiner
Čechy
Vltava
13
article
Musím docela upřímně se přiznati, že
bychom pranic neměli proti tomtí za tu cenu
kdyby se Němci postavilí na toto stanovisko.
abychom Němce ve vodocestné otázce velmi
silně podporovali, poněvadž, jak pravím, ne-
škodíme tím sami sobě, potřebujeme to také
pro své řeky, sílíme tím hospodářský stav krá-
lovství Českého, který půjde přece také nám
k dobru, ježto jsme vzájemně hospodářsky
spiati, kdyby se Němci postavíli na stanovisko.
že vlastně vodní předlohy vůbec do centrálníh
parlamentu ani nepatří. Já se ptám, jaký inte-
res máme my, nebo Němci na dunajsko-oder-
ském kanálu, nebo na haličských kanálech
nebo konečně na všech těch vodních věceck
v alpských zemích. Naprosto žádný! Naopak.
že svými daněmi a svou poplatností musíme
na to přispívati. I když říká se, že Dol. Ra-
kousy mají největší poplatnost, přiznáte mi
všichni, že hospodářské prameny, ze kterých
tu možnost veliké své poplatnosti Vídeň má,
mají původ z království Českého, že král. České
musí hlavně připláceti na všechny tyto věci
na svou vlastní škodu a na škodu obou jeho
národů a sice proto, poněvadž zejména kanály
podporujeme rozvoj průmyslu někde jinde, kde
dosud není a kam dosud své průmyslové vý-
robly exportujeme. Jestliže postavíme se na
stanovisko správné, musíme říci, že Češí a
Němci nejlépe udělají, když řeknou: My vám
děkujeme, my si to uděláme sami, ale také ani
Němec
Češit
Dolo
Vídeň
14
article
krejcaru nezaplatíme na vaše vodní cesty. Tak
myslím, že by to bylo brzo rozřešeno a páni
by pospíchali, abychom to dělali s sebou.
Tedy, velectění pánové, jak pravím,
těchto věcech by bylo potřebí jednání a do-
volte, abych jenom několik slov řekl. Bylo by
potřebí, abychom konečně skončilí jednání ně-
mecko-české. Jest to jednou z nejpalčivějších
otázek pro celé království České, pro všechny
jeho interesy a pro společné interesy obou ná-
rodů, aby konečně jednou tato dohoda byla
skončena. Nemějte strach, nebojte se, já vidím,
že není u nás velíké nadšení pro dohodu, ale
to nic nedělá. Já bych rád, abyste byli spo-
kojeni, až byste vidělí, na čem jsme se do-
hodli. Že jest celý český národ skeptický ohled-
ně vyrovnání, to se rozumí samo sebou, to
nikoho nepřekvapuje po zkušenostech, které
jsme měli. Ale, velectění pánové, buďte klidni
a pokojní. Mohu vám dát docela formální ubez-
pečení, že nepřistoupíme na žádné sjednání.
15
article
které by jakýmkoli způsobem porušilo jednotu
království Českého nebo rovnoprávnost a rov-
nocennost obou národů v celém království Če-
ském. (Výborně!) To neuděláme, v této pří-
čině nemějte žádného strachu. Ale rozumí se
samo sebou, abychom mohli vésti politiku, o
které jsem se zmínil, politiku společných ho-
spodářských interesů a také demokratických
a kulturních interesů, k tomu je potřebí, aby
konečně dohoda byla. A když nic jiného, je ve-
liká potřeba této dohody — neříkám to proto
abych si získal přízeň zociálních demokra tů: to
mě ani nenapadne, poněvadž vím, že si ji ne-
získám, ale poněvadž je to mým hlubokým pře-
svědčením — proto, abychom mohli konečně
míti demokratickou volební opravu na zem-
ském sněmu. Nechci to, jak pravím, ze stranní-
ckých důvodů, nýbrž proto, poněvadž každý
musí cítit, že když máme demokratický parla-
ment, jest to jisté znehodnocení českého sně-
mu, když také on není ve svých základech de-
mokratický. A třeba by se nám nepodařilo n
ráz prosaditi všeobecné hlasovací právo, poně-
vadž je to těžší než v říšské radě, tož přece.
když budou zástupci širokých vrstev lidových
na sněmu, bude veškerá naše politika pro se-
sílení významu sněmu, pro decentralisaci
pro to, aby se něco vzalo říšské radě a dalo
sněmům, daleko možnější a širokým vrstván
daleko sympatičtější, než je to dnes. Z tohoto
stanoviska rozumím, když říkají sociální demo-
kraté: Co je nám do sněmu, když nejsme za-
stoupeni? V této příčině dojista mají pravdu
16
article
Jest v interesu decentralisace, abychom z
každou cenu hleděli k tomu, aby s touto do-
hodou, která má býti uzavřena, byla také uzá-
koněna budoucí demokratisace volebního řádu
na sněm král. Českého.
Dovolte mi, velectění pánové, abych
končil. Jak vidíte, je moje hlavní tendence.
abychom nedělali politiku podle jisté šablony
abychom si neškatulkovali v politice do jed-
né škatulky oposíci, do druhé obstrukci, do
třetí vládní politiku a bůh ví, co. Podle mého
názoru na politiku a dle dlouhé zkušenosti
ve které jsem se opravdu mohl něčemu na-
učiti, myslím, že všechno klasifikování poli-
tiky je naprosto zbytečné a že jenom ta po-
litika může býti správná, která v daném oka-
mžiku nejbezpečněji vede k cíli anebo nejspí
dovede zabrániti uvalení všeho nebezpečného
a škodného pro národ, který zastupujeme.
(Výborně! Hlučný potlesk.) K tomu však tře-
ba jest naší součinnosti, k tomu je potřebí.
aby se lid odučil býti okamžitě nadšen, když
slyší: „Já budu dělat oposici.“ Kdybyste v
od svých poslanců chtěli vždy jenom tu poli-
tiku, kterou oni mají po svém svědomí a zku-
šenosti za nejlepší a nejprospěšnější a zacho
vali si, jak se samo sebou rozumí, právo kri-
tiky, jak to dopadne a neklasifikovaly strany
na vládní, oposiční, obstrukční, radikální atd.
pak jsem pevně přesvědčen, že by v Čechách
bylo docela jinak — neboť by se i strany mezi
sebou lehčeji smluvily.
Čechy
17
article
Kdybychom se takto v Čechách naučil
dívat na věci střízlivě, věci by se ovšem velmi
změnily. Nebyla by možna již zuřivá agitace
mezi stranami, pokřikování na jedny, že jsou
strany vládní, ubezpečování a bití se v prsa:
„My jsme a zůstaneme oposiční, ať se děje
co děje!“, to vše by netáhlo, poněvadž by si
každý rozumný pomyslil, že je to fráze a nic
jiného, a že není důležito, je-li kdo zásadně
oposiční, nýbrž použivá-li v daném okamžiku
taktiky, která nejvíce prospívá národu. Ovšem
u nás, bohužel, je velmi těžko doufat, že by
český národ konečně naučil se jinak mysliti.
Není možno doufati, že by přestal tak brzy
být uvlečeným tak mnohou prázdnou frází.
Ne že bych chtěl zlehčovati oposici, možná.
že jí budeme potřebovati a snad velmi silnou
a že ji do krajnosti musíme dělat, když toho
bude potřebí, ale bude něco platiti, když ji
budeme dělat naprosto jednotně, ale tím se
oposice dojista seslabuje, dělá-li se za každou
cenu. Chtěl bych, aby se u nás v této příčině
trochu vystřízlivělo. Politika je snad lehká
věc, snad těžká. U nás se myslí, že je velmí
lehká a že každý může mluviti o politických
věcech, kdo jen čte noviny. Jsou zase mnozí.
kteří říkají, že jest velmi těžká, a už jsme sly-
šeli i hlasy, že by se dokonce měla zavésti
zkouška způsobilosti pro poslance. Nevím.
je-li to pravda a nechci říkat ani jedno, ani
druhé.
Čechy
18
article
Hlavní věcí je, aby se pro politiku nevy-
mýšlely docela jiné zákony myšlení, než pro
obyčejný život. Když náš český sedlák myslí
o svém poli, co mu má vynésti, jest neobyčejné
rozvážný, klidný a chladný a — počítá. Když
myslí náš řemeslník o tom, jak by nejlépe po-
chodil, počítá docela klidně a nedá se uvlée
žádnou fantasií. Zrovna tak náš průmyslník
obchodník až na malé výjimky má střízlivou
povahu v této příčině. Řekněte mí, proč zrovna
v politice nemáme býti střízliví, kde se jedná
o nejvážnější zájmy národa, celých jeho tříd
proč tam nemáme býti střízlivi, chladně vypo-
čítávati a uvažovati, co nám bude k nejlepšímu
prospěchu?
Chtěl bych tedy, aby náš národ naučil se
konečně ve své politice býti rozumným, chlad-
ným a vypočítavým, kde je potřebí klidu
rozvahy, avšak aby také byl nadšeným, sebe-
obětavým a nepodajným, když jde o jeho nej-
větší statky, o jeho bytí a budoucnost! V tom je
všechno, čeho potřebuje český národ, v tom
je záruka možnosti, že konečně najdeme onu
svornost postupu v dobách těžkých a nebez-
pečných, které bychom tolik potřebovali, aby-
chom s klidem mohli hleděti i v nejhrozivější
budoucno! (Bouřlivý potlesk a neutuchající po-
chvala. Řečníku se se všech stran gratuluje.
19
article
Na sjezdu přijata byla tato resolucer
Účastníci, shromáždění na pracovní schů-
zi v Nymburce dne 18. ledna 1913, béřous
povděkem na vědomí výsledky prací, vyko-
naných stoupenci naší strany v korporacích
samosprávných, jsou hrdi na úspěchy, docí-
lené našimi poslanci ve prospěch všech
středních vrstev našeho národa svou pilnou.
nehlučnou a cílevědomou prací a prohlašují
že systém politické taktiky, sledované po-
slanci národní strany svobodomyslné, poklá-
dají za jedině prospěšný českému národu
schvalují positivní politiku neohroženě há-
jenou a vytrvale prováděnou našimi poslanci
v čele s drem. Kramářem a vyslovují pevné
přesvědčení, že jediné tato politická taktika
přinese českému národu kýženého výsledku
Kramář
Nymburk
20
article
Mezinárodní situace.
Mezinárodní situace.
Váha společné noty, kterouž konečně vel-
moci evropské po dlouhých korekturách svý-
mi velvyslanci v Cařihradě vládě turecké v pá-
tek dne 17. t. m. doručily, zdá se, že těžce do-
padla na poraženou, ale vždy ještě nezlome-
nou despocii osmanskou. Svíjí se v křečích, ale
stále ještě nechce povolit v hlavní věci, na níž
závisí vše. Drinopole se nechce a nemůže prý
vzdáti za žádnou cenu. Drinopol, toť prý je
nejsilnější hradba Cařihradu, s kterou tento
stojí a padá. Ale což, když na zítří padne?
Kdyby skutečně měl pro Turky takového ži-
votního významu, pak by musili už dávno vy-
povědět příměří a vyrazit ofensivně ze svých
čataldžských srubův k Drinopoli, aby s nasa-
zením všech sil prorazilí železný kruh jeho ob-
léhatelův a osvobodili tuto svou tak drahocen-
nou pevnost, prvé než hlad otevře její brány
Bulharům a Srbům. Tak jednali r. 1870—71
Bulhar
Srba
Cařihrad
Drinopol
21
article
Francouzové, zkoušejíce osvobodit svou oble-
ženou Paříž. Po měsíce heroicky vrhali se na
pruské oblehatele až do vyčerpání posledníc
sil. O nic podobného se však Turek nepokusil,
poněvadž jeho armáda za tvrzemi čataldžskými
je ve stavu takovém, že netroufá si podnik-
nout ofensivu. Nicméně však zdráhá se oběto-
vat pevnost, již nemůže osvobodit z kleští vi-
tězů a žádá na Evropě, aby těmto domluvila k
odřeknutí se nejcennější kořisti válečné. Ná-
hradou nabízí, nikoliv však vítězným státům
balkánským, nýbrž velmocem, některé ostrovy
a ostrůvky řecké v moři egejském, rovněž dáv-
no pro Turecko ztracené. Taková-li bude dle
cařihradských zpráv odpověď Vysoké Por-
ty, která dnes nebo zítra bude dána Evropě,
pak asi divná po ní zazní hudba na Balkáně
světem vůkol! Dle cařihradské zvěsti berlín-
ského „Lokal-Anzeigru“ z dne 18. t. m., daly
prý spojené státy vyslancem ruským Portě do-
ručiti již své ultimatum, v němž požadují.
aby se do 4 dnů rozhodla buď pro mír nebo
pro válku. — Z Londýna se sice zvěst ta po-
pírá, aspoň tamní vůdčí delegáti států balkán-
ských prý ničeho o podobném ultímatu svých
vlád dosud nevědí, ale dodávají, že by každá-
koliv vyhýbavá odpověď Porty způso-
bila situaci velice nebezpečnou. Tu-
rečtí díplomaté by však nesměli býti turecký-
mi diplomaty, aby dali v tísni jiné odpovědi
než vyhýbavé. Nepřestanou do posledka dou-
fat v kde co jen, zvláště pak v brzký rozkol
mezi mocnostmi trojdohody a trojspolku Tur-
kům přejícího, nebo v znesváření se samých
vítězův mezi sebou, anebo posléz v nějakou
vítěznou bitvu námořní s řeckým loďstvem.
Francouz
Paříž
Evropa
Ná
Turecko
Balkán
spojený stát
Londýn
22
article
O takovou se vskutku také minulé soboty
tedy den po doručení evropské společné noty
— v moři Egejském před Dardanelami tur-
cké válečné loďstvo vážně pokusilo. Vyrazilo
časně z rána v sobotu dne 18. t. m. plnou si-
lou ze svého úkrytu v opevněné úžině darda-
nelské. Neméně než čtyři obrněnci, jeden kři-
žák, třináct minonosek a torpédoborců ture-
ckých vyjelo útočně proti řeckému válečné-
mu loďstvu, čítajícímu rovněž 4 obrněnce, pak
4 minonosky a tolikéž torpédoborců, jež krou-
žilo blíž ostrova Tenedos. Po 11. hodině do-
polední počala bitva. Byla prý velmi krutá
ale dopadla pro Turky žalostně. Již po dvou
hodinách počalo turecké loďstvo zvolna cou-
vat k severnímu konci ostrova, pak ale pro-
následováno zhurta vítěznými Řeky, úprkem
a v nepořádku prchalo zpátky do Dar-
danel. Čím déle a čím ohnivěji Řekové je stí-
hali, tím nepořádnější a chvatnější byl útěk
tureckého loďstva, až posléze docela pře-
stalo střílet a uteklo se všechno pod ochranu
bašt dardanelské úžiny, v níž zmizelo zrakům
Řeků, neutrpěvších nejmenší škody, kdežto
na tureckých lodích namnoze hořelo, zvláště
dva turečtí obrněncí byli dlouho zahaleni dý-
mem požáru. — Tato nová porážka snad
přece posléze panstvu na Vysoké Portě srazí
hřebínek a donutí je k míru celým světem žá-
danému! —
Řek
Dardanely
Tenedos
23
article
Anglie a otázka egejských ostrovů.
Anglie a otázka egejských ostrovů.
Z Londýna, 20. ledna. (Pův. tel. » Nár
Listů«.) Otázka ostrovů v Egejském mo
počíná nabývati velkého významu v Anglii.
»Times« jí dnes věnují úvodní článek, jenž
se úplně shoduje s míněním vlády.
Mohu také ubezpečiti, že sir Edv ar
Grey pokládá definitivní vyří-
zení této otázky za nezbytně
nutné a že Anglie nedovol
žádné velmoci usaditi se na ně-
kterém z těchto ostrovů. Britská
vláda by šla až tak daleko, že by považo-
vala za casus belli každý poku
v tomto směru.
V dohodě s Francií a Ruskem přejesi
Velká Britanie, aby všechny ostrovy byly
s jistými zárukami postaveny pod suverenitu
Řecka. Italie učiní dobře, pochopí-li napo-
vězenou radu »Timesů« a britské vlády.
J. Coudurier de Chassaigne.
Polské blahopřání bulharskému králi.
Z přední polské společnosti varšavské byl bul-
harskému králi Ferdinandu k pravoslavnému Ne-
vému roku dne 14. ledna zaslán tento telegrame
Jeho Veličenstvu Ferdinandoví I
caru Bulharů
J Coudurier Chassaigne
Ferdinand
Bulhar
Anglie
Londýn
Francie
Rusko
Velká Británie
Řecko
Timesy
Edv ar Grey
25
article
Podepsaní projevují Vašemu Veličenstvu
příležitosti Nového roku svůj hluboký obdiv a nej-
vřelejší blahopřání, které věnují moci Bulharska,
slávě Vaší armády a velikosti panování, již plného
divů.
Přejeme, aby heroické úsili naších balkánských
bratří bylo brzy korunováno slavným a trvalým
mírem. Nikde tak jako mezi Poláky neproníkly ne-
obyčejné úspěchy bulharské srdce větší nadějí
důvěrou v lepší budoucnost.
Skládáme zároveň k nohám Jejího Veličen-
stva královny, strážného anděla všech obětí války.
svůj hold a nejuctivější blahopřání.
Antoni ze Žwanů, kněžna Vlad. Czelwertynska,
hraběnka Marie Wielopolska, hraběnka Pelagie
Wielhorska, hraběnka Natalie Potocka, Vanda Su-
ligowska, Gabriela Gorska, Vanda Nitoslawska.
hraběnka Krasicka, Angelika ze Žwanů, kníže
Mat. Radziwill, kníže Severin Czetwertynski
kníže A. Drucki-Labecki, Adolí Suligowski, advo-
kát hrabě Ant. Wodzinski, spisovatel hrabě Roger
Lublenski, hrabě Edvard Krasinski, dr. Szyszlo,
F. Sokolowski, bankéř, Ignác Grabowski, žurnali-
sta, brabě Alfréd Morsti.
Na telegram došla pana Ant. ze Žwanů tato
odpověd-
Palác v Sofiji
Hluboce dojat ušlechtllým smýšlením, které
projevujste vůčl mně a mé zemi u příležitostí Na-
vého roku, vyslovujl Vám i všem, kdo podepsali
Vaši krásnou depeši, své upřímné a uznalě díky.
Polák
Antoň
Vlad
Wielopolska
Pelagius Wielhorska
Potock
Vanda
Gorska
Nitoslawska
Krasick
Angelik
Žwan
Mat
A Drucký
Antonín
Lublenski
Krasinský
doktor
Szyszlo
F Sokolowský
Grabovský
Alfréd Morst
Bulharsko
Žwan
Labecki
Severin Czetwertynski kníže
Adolit Suligowski
27
article
Odpověď na společnou notu.
Z Berlína, 20. ledna. »Loc. Anz.« ozna-
muje z Londýna: Kiamil paša ubezpečil
včera zpravodaje »Daily Chronicle« osobně,
že odpověď na notu velmocí není dosud
stanovena a verse, které o ní kolují? nejsou
správny. Kabinet zase v úterý bude konati
poradu. Odpověď nemůže být odeslána
před středou. Bude-li doručena prostřed-
nictvím velvyslanců v Cařihradě, neb zá-
stupců Turecka v hlavních městech, není
dosud rovněž rozhodnuto. Já jsem — pravil
dále — arci pro mír, ale musíme dříve
sondovati vůli národa, než dáme definitivní
odpověď. Kiamil prohlásil dále, že armáda
trvá do posledního muže na tom, aby ve
válce bylo pokračováno. Nedostatek peněz
je velký a nemůžeme nyní spolehat se na cizí
pomoc, dokud nebude mír uzavřen. Kdybychom
byli nuceni sáhnout opět ke zbraním, dou-
fáme, že podaří se uzavřít vnitřní půjčku.
Delegace v Londýně neobdržela od nás dosud
žádných instrukcí.
Kiamil
Berlín
Londýn
Cařihrad
Turecko
Anza
Daily Chronicle
28
article
M. Z Kolína n. R., 20. ledna. (Zvl
tel. »N. L.«) V berlínské depeši »Köln. Ztgu.«
tvrdí se, že dosavadní zprávy o turocké od-
povědi na notu mocnosti jsou osnovány na
pouhých domněnkách. Odpověď není
ještě hotova. Obecnou je domněnka, že
odpověď bude stylisována tak, aby bylo
možným další jednání.
Vídeňský vyslanec Jovanovíč v Bělehradě,
Z Bělehradu, 20. ledna. Srbský vyslanec
na vídeňském dvoře Jovanovič sem dnes
přibyl. Konferoval s min. p. Pasíčem a miní-
strem obchodu Stojanovičem. Návštěvě Jova-
noviče přikládá se velký význam zvláště
proto, že stala se na vyzvání min. předsedy
Pasiče.
Instrukce bulharským delegátům,
Z Londýna, 20. ledna. Bulharským dele-
gátům v Londýně bylo Gešovem uloženo pro
případ, že by válka byla obnovena,
zpraviti ihned o tom vrchníha
velitele bulharského. Ministerský
předseda ponechává rozhodnutí o válcea
míru delegátům, kteří nejlépe vědí, zda je
vyhlídka na uzavření míru.
Köln
Jovanovič
Pasíč
Stojanovič
Jov
Kolín
Bělehrad
Londýn
29
article
Ku předu!
Ze Sofíje, 20. ledna. (K. k.) Bulharský
hlavní stan byl přeložen do Dimo-
tiky.
Pohroma tureckých lodí v sobotním bojl.
Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) Proslýchá
se, že podle zprávy ministerstva námořnictva
byly obrněné lodi »Chaireddin Barba-
rosa« a »Torgut Reis« učiněny k boji
neschopnými a na obrněném kři-
žáku »Assar-i-Tewfi« se palub
propadla následkem odrazu při
střelbč.
Pobuřující spísy a prohlídka v mladotureckých
klubech.
Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) V Trape-
zuntu a jiných provinčních městech byly na-
lezeny pobuřující spisy jako ve zdejších
mečetách. Vláda nařídila prohlidku všech
mladotureckých klubovních místností.
Turecké noviny o odpovědl na společnou
notu velmocí.
Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) Inspiro-
vané turecké noviny připravují veřejné mi-
nění na to, že odpověď Porty na notu moc-
nosti bude příznivá. »Jeni Ga-
zatta« ličí obtíže, jež by vznikly Turecku,
kdyby notu zamitlo. Se zřetelem na vy-
hrůžku mocností nynější doba není vhodna
ke zkoumání právních a smluvních zásad.
V takových okamžicích je záchrana země
možnou jen, lze-li poznati skutečnou situaci
a bez váhání rozumně rozhodnouti.
»Ikdam« zaznamenává časopisecké
zprávy, že odpověď vlády bude prý sepsána
tak, že by mohlo začíti nové smlouvání.
Bude-li Porta krok za krokem povolovatí,
pozbude své vážnosti a mohlo by se státi,
že by za své oběti nic nedostala. Měla by
vážně uvažovati o politické a vojenské si-
tuaci. Nesmí otáleti a má povolit oběti okol-
nostmi uložené a snažiti by se měla, aby
těžila ze slibů mocností.
Chaireddin Barba
Torgut Reis
Sofíje
Cařihrad
Turecko
Dimo