ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b94837f0-8f26-11dd-8faf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 123, place 72, org 10, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. ledna 1913. číslo 14.
4 article
cké — mimo osobní prospěch — vážně se chce věnovati. Posl. Pokorný (Vyškov, venkovské obce má horkou půdu pod nohama a také mu lidovo- pokroková strana včera uřezala hvězdičky místo- předsedy výkonného vyboru. Posl. Měchura (agrárnik, Kyjov venkov) bude znovu kandido- vati ve svém okresu, bude však míti protikleri- kálního kandidáta v osobě Ingra z Vlkoše. Na všeobeenou kurii Přerov, dosud klerikál Smýkal. dělá si naději Tusar, jenž už tam konal schůzi, na kteréž prohlásil, že hlasování pro rozpočet jest věcí nikoliv zásadní, nýbrž pouze taktickou. Tedy med kolem úst. Pan místodržitel blevleben se už přimluví, aby za návštěvu plesu jeho různé rekursy v nemocenské pokladně dopadly u obce brněnské ve prospěch separatistů. Ve všeobecné kurii Prostějov, dosud posl. Reichstädter, bude týž znovu kandi- dovati, agrárníci tam pošlou říž. posl. Mlčo cha, s0c. demokraté Bechyně. Ve městské skupině olomoucké se propaguje velmi živě kandidatura cís. rady Wüsta, jenž má býti postaven proti dosavadnímu posl. Fischerovi. Proto to zu- ření v »Proudech«. Za venkovské obce na Pro- stějovsku, dosud posl. Vaca, mluvi se o kandi- datuře adr. Sonntaga, ale mimo to i o jiných. Je tam nebezpečí klerikálního vitězství. Poslanee Vaca prý by vyhrál určitě čtvrtou kurii olo- mouckou (dosud Smrček). Na Slavkovsku (venkov nebude více kandidovati lidovopokr, dosavadní posl. Střelec, má tam vystoupiti lidovopokro- kový starosta novorousinovský dr. Vepřov- ský. Ve všeobecné kurii slovácké (Kyjov) vy- stoupí i jrárník Krist proti dosuvadnímu kler. Horákovi; za venkovské obce Břeclava proti dosavadnímu posl. dru, Hessovi má jiti do boje mlynář Karel Vrána (pokrokáři a klerikál Čepka z Podivína.
Posl Pokorná Měchura Ingr Smýkal Tusar Reichstädter Wüst Fischer Vaca Sonntag doktor Vepřov Hess Vrána Čepek Vyškov Kyjov Vlkoš Přerov Bechyně Slavkovsko Břeclava Podivín všeobecný kurie Prostějov všeobecný kurie slovácký
5 article Ze Slezska.
Ze Slezska. Ať již jest jakýkoliv soud o postavení Poláků na Těšinsku jedno jest jisto, a sice, že všude tam kde Poláci zde přijdou do styku s Němci — ustu- pují. Proti našim poukazům na to, že Poláci po- stupují ve Slezsku jen proti nám, kdežto vůči Něm- cům že se ani z daleka nebrání tak, jak bylo by nutno, odpovidávali, že v německém ovzduší jejich příslušníkům nehrozí žádné nebezpečí, poněvadz prý odnárodňovací proces, na rozdíl od ovzduší českého, postupuje zde velmi pomalu, tak pomalu, že na práci proti Němcům zbude dosti času, al vybojují svůj boj s námi. Snad v těchto odpovědích bylo něco pravdy před lety, kdy Němci neměli polsky psaný list a Koždoňovu politickou stranu polských renegátů. Od té doby však, co existuje „Slazak“ a co je pan Koždoň poslancem, není pol- ská odpověď tohoto rázu vůbec na místě. Jest sice pravda, že ani nyní polští lidé ve Slezsku neří- kají o sobě, že jsou Němci, avšak na druhé straně jest opět pravda, že nejsou Poláky. Jsou polsky mluvícími „šlonzoky“, kteří nenávidí každého ná- rodního Poláka, kteří mu nadávají „Galicianá“ a kteří v něm vidí zrádce dynastie a státu, kterým však naprosto nic nevadí styk s nacionálními Něm- ci, jejich krámy atd. Tudiž nejsme jistě daleko od místa, jestliže řekneme, že tito „Šlonzoci“, jichž po- čet vinou polského vedení velmi v posledních le- tech vzrostl, mají blíže k Němeům, než k Polákům.
Polák Němec Koždoňův Koždoň Slezsko Německo
6 article
Jaká to jronie čsudul Kdysi polští radikálové sam vydupávali „Slezáky“ v celé řadě míst, aby mohli štváti proti české intelidenci, jakoby v příčíně na- cionalismu neměla s lidem nic společného, a dnee jsou nučeni onehdejší svůj vynález potírati, poně- vadž v něm Němci našli nebezpečnou zbraň preti Polákům samotnýml Zdá se ostatně, že chyba, která polským ve- dením od let byla páchána, má býti odčiněna polský postup proti Němcům že má se diti — dle bývalého českého receptu — ne na venkově, ale v městech samotných, z nichž některá, ačkoliv mají německou obecní správu, mají větší polovinu pol- ského obyvatelstva. Němectví na polském venko- vě nemá ve Slezsku hluboké kořeny a vyhyne. jestliže ztralí styk s městem. Proto polská taktika musí směřovati proti městům, aby zde byli Němei omezeni na defensivu a aby tak ztratili možnost útočného postupu na venkově. Počátek zahajují Po- láci útokem na sídlo německé výbojné práce na Tě- šínsku, na Těšin samotný. Co nevidět dojde zde k obecním volbám a tak již dnes vede „Dziennik Cieszynski“ prudkou kampaň proti radnici. Těšín má dle posledního sčítání lidu vedle 13.000 Němců
Slezák Němec Polák Němei Dziennik Cieszynski Slezsko Těšín Němec
7 article
7000 Poláků a 1500 Čechů. Při rozmyslné práci při houževnaté podpoře polského okolí městských. polských snah, není situace i pro Poláky beznaděj- ná, a to tím spíše, že počet Poláků v městé při správně provedeném sčítání by se alespoň ještěo tři tisíce zvýšil, tudíž byla by síla Poláků a Něm- ců přibližně stejná. Bohužel chybí zde právě práce. a pak styk s českou menšinou, a tak směle se mů- že říci, že přes úžasné obecní hospodářství na rad- nici, zvítězí Němci na celé čáře opětovně. Je to zajímavé, že Poláci nemají v Těšině toho, kdo by pracoval alespoň poněkud na organisaci polské- ho živlu v místě! A přece jest zde řada polských ú- řadníků, jest zde polské dymnasium, učitelský ú- stav (v souvisícím takořka Bobreku) profesoři, den- ní list, obecná i měšťanská škola, sídlo Macierze szkolne, ústředí polských Ralfcisenek a spolků ho- spodářských atd. Dovedeme si tuto okolnost vy- světliti jen tím, že jest v Těšíně mnoho zanedbáno, a že se do těžké práce nikomu nechce. Ovšem po- hodlnost musí stranou, nemá-li se vedle měst po- něměiti i slezský venkov. To jest jasné.
Polák Čecho Němec Německo Těšín
8 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Opatijská porada.
RakouskoUhersko
9 article
Výkonný výbor spojených chorvatských a slovinských klerikálních stran z obou po- lovin mocnářství měl schůzi v Opatiji, o níž vydána jen stručná úřadní zpráva, že mezi stranami panuje svorný názor na věci, týka- jící se rakouských Jihoslovanů, jínak schůze byla důvěrnou. Ale přes to tajemníl výkonného výboru, dr. Akačič, podal ve- řejnosti o schůzi některé zprávy, které mo- hou zajímati. Naproti tvrzení některých uher- ských listů, že zástupci Cuvajovu, dru. Unkel- häussrovi, bylo uloženo získati pro vládu chorvatskou stranu práva a že jest naděje ve zdar tohoto poslání, dr. Akačič oznamuje. že pravaši jsou státoprávní, oposiční strana jsou proti vyrovnání s Uhrami a s Maďary se nepustí do žádného vyjednávání, jehož účelem by bylo zříditi v Chorvatsku vyrov- nací vládu. Při příštích volbách strana bude v Chorvatsku kandidovati ve všech svých dosavadních okresech. V rakouském parla- mentě klerikální Jihoslované zastavili ob- strukci jen na čas. Pokud běží o poměr klerikálů k Srbům, dr. Akačič doufá. že od nynějška Srbové nedovolí, aby se jich zneužívalo proti Chorvatům a naopak Chor- vaté nedají se zneužiti proti Srbům na pro- spěch společného jim všem nepřítele. Ve vě- cech náboženských nemá býti příště činěno nijakého rozdílu, a každý Jihoslovan. pracující pro národní zásady strany práva, bude jí vítán.
Jihoslovan doktor Akačič Cuvajův Maďar Srba Chorvat Opatiji Uhry Chorvatsko spojený chorvatský národní zásada strana práv
10 article
Tento výrok dra. Akačiče potvrzuje to co jsme již před časem dle novinových hlasů mohli zaznamenati, že totiž chorvatská strana práva, až do nedávna rozhodný odpůrce Srbů a jich národních snah, zanechala své bezdů- vodné nechuti k Srbům a připouští jednotu všech Jihoslovanů, ať si se hlásí k tomu neb onomu vyznání. Tento správný krok stal se ve straně práva možným ovšem teprve p smrti bývalého vůdce strany, dra. Jos. Franka. jenž Srbů vůbec neuznával, netoliko v Chor- vatsku, ale ani v samém království srbském znaje všude jen Chorvaty. Po schůzí opatijské zajelo si několik kle- rikálních Slovinců do Splitu, kdež mluvili na pravašské schůzi. Byli tam mimo jiné také poslanci dr. Krek a dr. Korošec. I zde řečí klerikálních slovinských vůdců vyzněly již mnohem smířlivěji, než bývalo před vál- kou. Dr. Krek tvrdil, že balkánské události musejí míti vliv také na příští vývoj vnitřních poměrů v habsburské říši. Hlavní překážkou kulturního sjednocení jihoslovanských národů na Balkáně byl prý ve vzhledě náboženském byzantinismus. Po zhroucení Turecka pozbude i tento byzantinismus významu a nic nebude překážeti všem Jihoslovanům, aby si přátel- sky podali ruce.
Srba Jihoslovan Franco Chorvat doktor Krek Korošec Chor Split Balkán Turecko
11 article Kulturní jednota jihoslovanská a Rakousko.
Kulturní jednota jihoslovanská a Rakousko. Slovinská omladina v Lublani založilasi list „Praporec“, v němž chce pracovati pro rozvoj všeho Slovanstva dle příkladu, daného Srbskem. Chtějí pracovati pro svobodnou. neodvislou kulturu slovanskou, opírající se o svobodné charaktery a svobodné lidi, kteří Slovanstvu zabezpečí svobodný rozvoj. Am bude 15 milionů svorných Jihoslovanů, padne jich hlas všude na váhu. Pro takovou kulturní jednotu jsou povinni pracovati všichni Bul- haři, Srbové, Chorvaté a Slovinci. Programu slovinských nadšenců zalekla se vídeňská „Reichspost“ a vyzývá rakouskou vládu (rozuměj policii!), aby si povšimla lu- blaňského ruchu. „Slowo pol.“ souhlasí, že vláda si má povšimnouti ruchu jihoslovanské- ho, ale ne ve smyslu policejním, aby ruch ten pronásledovala. Rakousko-Uhersko musí ko- nečně poznati, že jihoslovanskou otázku, t.j otázku chorvatskou, srbskou a slovinskou vy- řídí jen tehda, až se říše rakouská stane Slovanům matkou a ne ma- cechou neb katem. Rakouští Jihoslo- vané musejí nalézti doma tutéž možnost vol- ného národního rozvoje, jako v Srbsku. Pak nebudou nuceni šilhati po Bělehradu a stanou se mocnou oporou říše i její dynastie.
Jihoslovan Srba Chorvat Rakousko Lublaň Srbsko Uhersko Bělehrad
12 title
Za hranicemi.
13 article Rusko a Mongolie.
Rusko a Mongolie. Do Petrohradu přibylo mongolské posel- stvo, aby se carovi jménem chutuchty a mon- golského národa poděkovalo za to, že s Mon- golií uzavřel a podepsal smlouvu, jež byla před pravoslavnými vánocemi uveřejněna. smlouvě té bylo již leccos povědomo. Známo bylo, že se jí dostává Rusům v Mongolii ne- obyčejných výhod a přednosti: dovoluje se jim všude v zemi bez poplatků obchodovati. beze cla tovary dovážeti, podniky a průmysly zakládati, půdy a pastvin koupí nabývati koupený v Mongolii dobytek Rusové směji bez poplatku delší dobu pásti na veřejných pastvinách. Neznámo až do poslední doby zů- stávalo, co Rusko Mongolii poskytne navzá- jem za tak ohromné výhody. Prohlášením smlouvy i toto tajemství zmizelo. Co Rusko dává Mongolii, či vlastně k čemu se jí zava- zuje, jest, jedním slovem řečeno, vojenská ochrana, kdyby Mongolie byla nepřátelsky napadena. Na koho se tu myslí, který případ s předvídá? Mongolie je země málo obydlená, obyva- telstvo živí se chovem dobytka; země roz- drobena na množstvi samosprávných kníže- ctví, politicky bezvýznamných a vojensky slabých; této slabosti užívala přelidněná Čín k tomu, aby pro svůj přebytečný lid mongol- skou půdu zachvacovala, čínské kolonie na ní zakládala a pomoci čínských kolonistů od- nímala Mongolům stará práva a utužoval nad nimi svou despotickou, krutou moc. Vnitřní rozháranosti Číny Mongolové pře dvěma lety užili k tomu, že čínské kolonisty vyhnali, prohlásili Mongolii za stát od Číny téměř neodvislý a knížectví mongolská zor- ganisovala se v tužší spolek pod společnou hlavou, jejíž jméno „chutuchta“, tolik asi jako král. Ruský vyslanec Korostovec za zásluhy. kterých si o tuto organisaci a tedy o osvo- bození Mongolie získal, povýšen za mongol- ského knížete.
Rus Ruska Mongolie Mongol Rusko Petrohrad Čína
14 article
Mezitím, co se v číně odehrávaly vnitřn boje, jichž výsledkem bylo zrušení císařstv a prohlášení republiky, Mongolle jednala Ruskem o to, aby si zabezpečila jeho ochranu proti číně, o níž bylo mežno předvídati, že se vynasnaží přinutit Mongolii k návratu v starý poměr, jakmile bude míti k tomu do- sti síly. Tu sílu se nyní čína domnívá míti a je přesvědčena, že síla ta vychází z její republi- kánské formy. Čína hrozí Mongolii vojenským zakročením, ale jakmile by se vzchopila, aby své hrozby vyplnila, uvalila by na sebe válku s Ruskem, nynějším ochrancem Mongolie. Válka Ruska s Čínou o Mongolii není už jen čertem, malovaným na stěnu císařem Vi- lémem. Ne zbožné přání západní Evropy, je Rusko stále po dobrém, po zlém strká do Asie, ale přirozený vývoj věcí žene k této srážce, na niž se Rusko musí v čas připraviti aby nebylo událostmí náhle zaskočeno tak, jako se stalo před devíti lety. Za jisté může býti položeno, že čínská republika půjde vstříc válce s Ruskem nejen k vůli Mongčlii, nýbrž také že bude chtiti zkusit své mladě sily. Bývalo až do bozer- ského povstání, že jeden Rus takořka hol zaháněl celé davy Číňanů. Ale ty doby již minuly. Čína po příkladě Japonska organi- suje se vojensky podle vzoru evropskéhoa že bude z Číňana dobrý voják, toho důkazy již podal. Vojenský výcvik osvojuje si snudno a protože také snadno život dává, může Čí- ňan za nemnoho let býti nebezpečnějším ne- přítelem než Japonec — o to nebezpečnějším že je Číňanů jako pisku v moři. Ale rozvoj vo- jenské moci Číny bude paralysován naprostou neschopností Číňanů k dobré administraci.
Mongolie Rus Číňan Japonec Rusko Čína Evropa Asie Japonsko
15 article
Tisíciletá vnitřní anarchie potřebovala by při dobrých administrátorech set roků, aby ustou- píla pořádku; při špatných pak administráto- rech trvání její nebude přerušeno. Připočte- me-li k tomu ještě, že špatná administrace bude také překážkou organisace branné moci. vyjde nám výslednice, že Čína nebude Rusku nepřítelem strašným a že nelze předvídati nutnost, aby Rusko evropskou hranici svou musilo nechat bez ochrany a všecku svou vojenskou sílu bylo nuceno soustřediti naproli Čině. Zbývá otázka, jak se má Japonsko k vy- psaným novým poměrům. V Japonsku nastoupilo nedávno minister- stvo knížete Kacury, jenž je považován z přítele Ruska. Ale ministerstvo může býti svrženo a po příteli může se k veslu dostati protivník. Co potom? I Rusku nepříznivá vlá- da v Japonsku bude nyní s Ruskem udržo- vati dobrý poměr a to ze všech příčin. Japonsko si dá pozor, aby se zbytečně nezapletlo do nové války s Ruskem. Rekla- my, které předcházejí paměti bývalého presidenta Roosevelta, jež za nedlouho vyjdou z tisku, uvádějí z nich místoo míru portsmouthském. Roosevelt praví, že byl Japonskem a nikoli Ruskem požá- dán, aby sprostředkoval mír, a že síly Japon- ska byly vyčerpány vítězstvími, nikoli však síly Ruska porážkamí. Fakt není nový pro ty, kdo v oné době sledovali, co píše veřejnost ruská, jež poměr vítěze a poraženého v ru- sko-japonské válce udávala tak, jako nyní Roosevelt. Co píše Roosevelt, není pro nás odhalením, jako pro záp. Evropu, nýbrž po- tvrzením, že Rusové i v době těžké válečné krise o sobě veřejnosti oznamovali jen prav- du, lišíce se v tom podstatně od jiných nám známých národů, které jsou naučeny sobě lháti a žádají, aby jim také jiní lhali.
Kacura Roosevelt Rus Rusko Japonsko Evropa
16 article
Japonsko tedy bude od nepřátelství s Ru- skem zdržováno respektem z nabyté zkušeno- sti a mimo to není už mezi nimi příčiny k žád- nému velkému sporu. Ani nejobratnějším evropským intrikám nepodaří se již poštvati Japonsko na Rusko. Japonsko nyní obrátí svou pozornost na Čínu, jež jest nyní nejbližším předmětem jeho ctižádosti. Ono bude v Číné podporovati vnitřní rozháranost, aby ji po- sléze dovedla ku poznání, že pro ni není spá- sy ani v republikánské formě, nýbrž pouze v povolání japonské císařské dynastie na uprázdněný čínský trůn. Japonsko by praco- valo proti sobě a ke zmaru svých velkých plánů, kdyby v případě války rusko-čínské pomáhalo Číně. Podobá se, že v té válce ne- bude Rusku třeba pomoci Japonska; ale kdy- by třeba bylo, zajisté se mu jí dostane —a Čína, pokořena se západu i východu, uvede k sobě dynastii japonskou a ohromné její lichomořské pobřeží, dopomůže Japoncům k dosažení posledního cíle jejich ctižádosti — ku převaze nad Tichým oceánem. Když možnost rusko-čínského válečnéh koniliktu o Mongolii připustíme a všecky její stránky uvážíme, vyjde nám, že Rusko, nebu- de-li ospalé a líné, na tu válku dobře dostačí a bude moci být i v Evropě připraveno na všecky možné případy.
Japonec Japonsko Rusko Čína Evropa
17 article
Ruské sbírky ve prospěch Balkánců. Příměří a londýnská konference nezastavily ruské sbírky ve prospěch Čezveného kříže bal- kánských spojenců. Sbírky konají se v chrámech. ve spolcích a společnostech i na ulicích; příspěvky dávají nejen jednotlivci, nýbrž i obce, zvláště městské, a zemstva gubernská i újezdná. Každý den nalezáme v ruských listech výkazy o znač- ných výsledcích sbírek a darech. Jen o někte- rých se zminime, abychom ukázali na ruskou obě- tavost a štědrost. Minulou neděli byl v Petro- hradě uspořádán »den slovanských praporů«, t.j. na ulicích dámy prodávaly slovanské praporečky. ježto v zimé není květů. Strženo 35.000 rublů. Paní Maria Ivanovna Doliná uspořádala tři »slo- vanske koncerty«, jež dohromady vynesly asi 24.000 rublů čistých. Zemstva věnují po 4—5000 rub., sbírky v jednotlivých plucích vynášejí i přen 2000 rub. Třeba se o tom aspoň kratičce zmíniti ke cti ruského národa. Obtíže německé vlády. Při opětném zahájení prací říšského sněmu ně- meckého nalézá se vláda v obtížné situaci. Lonl v květnu, kdy říšský sněm přijal vojenskou a lodnt předlohu, která má nyní býti ještě doplněna novou vojenskou předlohou, ohlásíla, že do 30. dubna 1913 předloží návrh daně z držebnosti, jež má uhraditi zvýšené náklady na vojsko a loďstvo, leč z vyjed- návání, která se konala mezi spolkovými vládami a parlamentními skupinami, vysvítá, že vláda pro tuto novou daň sotva sežene většinu. Daň z držebnosti měla původně býti daní majetku nebo z dědictvi, vláda však váhala dátij tak radikální formu, takže nyní má býti jen taxou ze vzrůstu majetku nebo dědictvi. Při aastoupent dědictví platili by dědicové daň z toho, oč vzrosilo
Balkánec Ivanovna Petrahradit
18 article
jmění zůstavítelovo za jeho správy a rovněž dai z majetku, kdyby jí spolková rada nebo říšský sněm daly přednost před daní z dědictví, by nepo- stihovala celkové jmění, nýbrž jen jeho přírostek Oba tyto návrhy ze však dle všeho setkají se silnou oposici ve spolkové radě i v řížském sně- mu, takže není jisto, budou-li příjaty. Proti danl z dědíctví také ve zmírněně formě jako daní z pří- rostku dědictví staví se konservativcl a část centra, socialísté pak ji pokládají za málo radikální a potí- rají ji rovněž, kdežto daň z majetku má ve spol- kové radě odpůrce v jižních státech, Sasku a svo- bodných městech, jež z ní učinily zdroj vlastních příjmů a spatřují v její přeměně v daň řišskou za- sahování do své samostatnosti. Je tedy otázkou, jak vláda prosadí svůj pro- jekt, na němž závisí provedení nového vojenského a lodního zákona. Nebezpečí je tím větší, že kan- cléř Bethmann-Hollweg se rozkmotřil s centrem tím, že přínutšl vůdce centra a minísterského před- sedu bavorského barona Hertlinga respektovati říšský zákon o jezovitech z r. 1873. V souvislosti s těmito obtížemi jsou také slechy o nastávajícím odstoupení pruského ministra vojenství.
Hertling jižní stát Sasko
19 article
Generál Suchomlinov v Paříži Návštěva ruského ministra vojenství generála Suchomlinova v Paříži měla za účel vyříditi přímo s generálním štábem francouzským jisté vojenské otázky, vyplývající ze spojeneckého poměru obou států a za nynější situace byly snad zvláště nalé- havé, takže dána přednost osobnímu rozhovoru před zdlouhavou korespondencí mezi Petrohradem a Paříkí. Ministr měl také rozhovor se zástupcem „Tempsu“, jemuž učinil zajímavá sdělení o reorga- nisaci ruské armády, z nichž vysvítá, že vojen- ská oltuace Ruska je nyní znamenitá Raská armáda pracuje mnoho, ba možno říci, ž pracuje více, než kterákoli jiná.
Suchomlinov Temps Paříž Petrohrad Rusko
20 article
Stálým cílem ministra bylo zvýšiti aktivní ofensivní sílu srmády. Prote změníl před dvěma lety disposice, poknd jde o mobilisaci. Touto změnou bylo dosaženo pokroku v různých směrechi Především se zjednodušilo soustředění, dále se zmenšila „mrtvá váha“, kterou tvoří pevnostní po- sádky, a tím vzrostla útočná síla armády, konečně v důsledku zmíněných opatření bylo možno utvo- řiti pět nových srmádních sborů. Napříště, ať se stane v Asli cokoli — a voják musí i v míru při- bližeti ke všem hypothesám — bude Rusko míti v Evropě volné ruce. S hlediska materiálního je situace velmi uspo- kojivá. Od šestí let bylo celé ruské dělostřelectvo přetvořeno. Zvláště se vybadovalo vedle dělostře- lectva lehkého těžké polní dělostřelectvo, jemui ministr přikládá pro ofensivu velký význam. Zá- sobování munící se vyrovná ostataím armádám spíže je předčí. Koupilo se za čtyří miliony rublů automobilních vozů a všechny pěší i jizdní sbor vyzbrojeny polními kulomety. S hlediska výcviku učinilo Rusko co možno nelvíce. Každá jednotka prodlí ročně nejméně čtrft měsíce ve cvičebných táborech a kromě toho, nes hledě k velkým manevrům, konají se každoročně po šest neděl trvalá pochodová evičení bez návratu do ubikací, s každodenním tábořením. Výcvik je znamenitý. Pěchota je ve službě tří léta, dělostřea lectvo a jtzda 4 léta. Armáda ruská zdokonaluje se neustále a říše může na ni úplně spoléhati.
Rusko Evropa
21 article Ze strany.
Ze strany. Ustavující schůze místní organisnce národnl strany svobodomyslné v Jaroměři. K ustavení míst- ní organisace nár. strany svobodomyslné v Jaro- měři svolal p. továrník Oldřich Čerych místní příslušníky strany ke schůzi na den 9. ledna t. r. na níž se uvolil přednášeti p. posl. dr. Jar. Preisa „O poměrech, jak se vyivořily v po- sledních dobách na Balkáaě, a co od alch můžeme očekávati se stanovl- ska národního a obchodního“. Na velmi četně navštívenou schůzi dostavily se též deputace místních organlsací z Čes. Skalice pp.: továrník Lad. Bartoů ryt!ř z Dobenína, Oadřej Grešl. starosta města, MUDr. Jar. Kordinaa Břet. Jahoda, lékárníki dále ze Dvora Králové pp.: Stan. Fingr, býv. starosta, Malát, pošt- mistr. F. Novák, továrník, JUDr. Jar. Jetman a kom. rada J. Klazar. Schůsi zahájíl p. tov. Oldř. Čerych srdečným uvftáním přítomných, hlavně vzácných hostů p. dra. Jar. Preissea delegátů místních organisací. V proslovu uvádí tov. p. Oldř. Čerych, že s radostí pozoruje, že se tak hojně sežli příslušníci naší strany a že pokládá tento moment za vhodný k ustavení místní organi-
Čerych Jar Barto Grešl MUDr Kordinaa Břet Jahoda Stan Fingr Malát F Novák JUDr J Klazar Oldř Jaroměř Čes Skalica Dobenín Dvůr Králové továrník lada
22 article
vrací se tam, odkud vyšla a zachová si, stup- ňuje svou někdejší mravní velikost. Hlas rod- ného Japanu je mocnější než vše ostatní. „Tejkoku bansej!“ „Ať žije vlast na vě- kyl“ byl pokřikmikadova vojska po vítězných bitvách. A vskutku: pod Japonskem novým žije nezměněně Japonsko věčné. Nenosí cop staré šavle nahradilo novou zbraní; duší však zůstalo věrno minulosti. Přizpůsobilo se, ale neodcizilo. Jaký to rozdíl proti smýšlení čínskémuí Ve své světnici, pod fialovým světlem svíti- len, odpočívá starý Čeu-Péi, pořádaje zprávy o čušimské. bitvě. A filosofuje: „Říše může býti ujařmena; jestliže Sy Nebes vykonal svou povinnost až do konce. řídil se předpisy, zachoval pět zákonů mravo- uky a dbal tří nevyhnutelných cností, které jsou: lidskost, moudrost a síla duševní; jestliže každý kníže, každý ministr, každý místodrži- tel, každý muž z lidu rovněž vykonal svou povinnost, řídil se předpisy, zachoval pět zá- konů a dbal tří cností, nesejde na tom, byla-li
Japonsko
23 article
Říše přemožena či zvítězila-li. Nesejde na tom, jsou-li její obyvatelé mrtví či živí. Jsou-li mrtví, jejich bezúhonný příklad je přežil sami jejich nepřátelé jsou nuceni obdivovat se mu a následovat ho. Naproti tomu národ. který se uchyluje od Nezměnitelného Středu pro okamžitou výhodu, pro prchavý úspěch. pro zdánlivou slávu nebo pro lživý získ, těžce ubližuje své pověsti a své cti a zanechává po sobě památku potřísněnou, schopnou zhoubně působiti na všechny národy příští, až do tři- tátého a až do šedesátého pokolení.“ Dvojí morálka vlastenectví, konservativ- ního a vývojového, morálka staré Číny a no- vého Japonska, je znepokojivým problémem Farrěrova románu. Stařičký Čeu-Péi, filosofe vychovaný zásadami Ta-Hio, knihy Velkého Vědění, dnes, po vítězství čínské revoluce. ve kterém zákoutí Říše Středu jsi se as ukryl? Nebo uprchl jsi k nám, abys nás uči své moudrosti, tak krásné a tak nečasová? O. T.
Farrěrův Středa Čína Japonsko ČeoPée Velký věděný
24 article
Dramatické umění. + Z dívadelní kroniky. Ředítel Národního divadla p. G. Schmoranz nastudoval znovu nově vystavil 13. ledna španělskou veselohru „Sedlák svým pánem“ v překladu J. Vrchli- ckého. Je to sice jen drobounká ukázka z těch pěti milionů dramatických veršů, jimiž Felia Lope de Vega Carpis naplnil na rozmezí 16, 17. věku svých patnáct set divadelních her, ale ukázka půvabná, nadechnutá jako dětská pohádka, kterou ještě dnes je milo poslech- nout, třeba že nezapírá náladu doby mocně rozvitého absolutismu. Je dosuď svěží svou naivností i čistotou svého stylu, a pozoruhod- nou, právě na svou dobu, srdečnou sympatii s níž kreslena mužná hrdost a idyllická pro- stota venkovana, právem pyšného na svoji práci, jenž cítí se právě tak králem na své hroudě, jako francouzský král na svém dvoře.
G Schmoranz Sedlák Ředítel národní divadlo Lop jít Vega Carpis
25 article
Neznám staršího provedení této hry na Národ- ním divadle, kdy tuším p. Šmaha hrál mou- drého a počestného sedláka Juana. Pan Schmoranz dal hře pěkný scénický rámecv prvním aktu, náves se statkem Judnovým hřbitovem a kostelním vchodem, kam přichází král se svým průvodem a dovídá se z náhrob- ního kamene, jejž Juan za živa si postavil, že sedlák netouží po tom, pohlédnout svému králi v tvář. V druhém aktu rozdělenou scénu nádvoří statku a humna pod stromem, kde tančí večer chasa, dceruška sedlákova čeká na svého milence, šlechtice, syn sedlákův se za- miluje s jeho schovankou, v noci král přestro- jen přichází k sedlákovi, poslechnout sí jeho zdravou životní filosofii a na konec vypudil zamilovaného šlechtice. V třetím aktu jablo- ňový sad — málo odpovídající ostatní reálně podané výpravě — v němž zastihují Juana královi poslové, žádající na něm pro krále jeho peníze i jeho děti, aby se král přesvědčil o jeho oddanosti, a konečně ve čtvrtém aktu pěkně vypravenou královskou komnatu, kde děti Juanovi dojdou štěstí a Juan sám mírně pokárán za sxou pýchu, téší se nepmezené králově přízni. Verše nebyly však bohužel de- klamovány tím prostým, čistým stylem, jím jsou psány. Návyk naturalistického vyhráván každého detaílu a přehnaného důraznění kaž- dého verše znatelné rušil plynný rythmus ve- selé hry a bránil prosté, ostré kresbě postav jíž je nezbytně potřebí, má-li být vyvolána svěží, naivní nálada, jíž je hra prosycena. Pře to přijmulo obecenstvo starou veselohru jako novinku vděčně a sympaticky.
Šmaha Juan Schmoranz Judnův Juan král
26 article Hudba.
Hudba. + Opera v Městském dívadle Král. Vino- hradů. Každé divadlo vychová si z pravidla svoje zvláštní obecenstvo, zcela odlišné od návštěvníke divadel jiných. Také vinohradské divadlo má u své obecenstvo, zeela osobité ve svých názorech a ve svých požadavcích. Jeho vlastnostmi jsou pokud jde o operu, vděčnost za každý lehce pří- stupný požitek, poměrně malý dosud styk s opern tvorbou a shovívavá mírnost požadavků na vý- konné síly. Mšme-li na očích tyto vlastnosti — ze stanoviska divadla a sil jeho jsou to rozhodně přednosti — obecenstva, dovedeme si pak vy- světlit nedělní veliký úspěch »Troubadoura« v vinohradském divadle, který byl takového rázu jakoby šlo o naprostou novinku a ne o operu která se hraje na české operní scéně po půl sto- letí. Ze solistů, ve Verdiově opeře zaměstnaných překvapila slečna Wastlova jako Azucena výko- nem pečlivě připraveným a převýšila přesností hudebností svého přednesu značně svoje okoli Slečna Vronská, zpívajíc Leonoru, byla v ohledu dramatickém dobře na místě, ale koloraturní ráz partie, třeba i okleštěné, byl jí cizí půdou. Ve zpěvu jejím postrádali jsme naprosto oné bravurní virtuosity, které partie žádá a pro kterou byla by slečna Drozenova povolanější interpretkou Leo- nory. Pan Drvota měl hojně příležitosti k uplat- nění kovového lesku svých vysokých tonů a vy- zpívav ve strettě Manricově dvakrát za sebou vysoké so«, zvítězil přirozeně na celé čáře a byl hlučně oslavován. Pan Čermák (Luna) neměl štsslný večerj když si občas zadistonoxal a kdrě
Wastlův výko Vronská Leonora Drozenův Drvota Manricův Čermák Leo Verdiov opera
27 article
pak přednášel koloraturní výzdoby své partie jistě obracel se Verdi v hrobě. Slušně secvičeny byly v »Troubadouru« sbory. Celek trpěl většinou nemožně rozvleklými tempy, která zvláště v dramaticky vzrušených výjevech finálních trapaě působila. Kterási dů- vtipná hlava přikomponovala do Verdiovy oper baletní vložku a to ke suoru cikánů na počátku druhého dějství. Je to při nejmenším zcela zby- tečné čímkoli doplňovat dramatické prostředky genlálního dramatika vlašského, stejně jako j zbytečné, jestliže pan Drvota korriguje part Man- řicův. Tady mohou býti páni zpěváci bez starosti. nebožtík Verdi uměl psát partie docela dobře dokonce i pro zpěváky vděčně. (K tomu tane v »Troubadouru« jašté připomínám, že jím sami cikání tak zaujati byli, že táhnouce dále i svoje kovadliny na jevišti zapomenuli.) Náš Bedřich Smetana, slavné paměti prvni hudební referent »Nár. Listů« neunavně horlii proti tehdejšímu pěílišnému favorisování »Trouba- doura« v Prozatímním divadle. Co by dnes asi řekl, kdyby viděl, jak po 50 létech týž »Trouba- dour« hraje se na obou českých operních scé- náchl Jaké štěstí, že nemáme ještě třetí operní divadlo! Jistě i tam slyšeli bychom zpívat: »jen ty jsi moje blaženost, on ať pozná moji zloste a jiné perly z překladatelského pera nebožtík aš. Zm. Zdngla.
Verdi Verdiův Drvota Smetan
28 article
+ Spolek pro pěstování písně zahájí páty ročník svojí činnosti v pátek 17. ledna o 1/28. hod. večerní v sále holelu Čentral. Na programu jsou dánské písně, jež zazpívá pan Holge Bruusgaard, člen opery z Kodané, jehož hlas i výkony kritika dánská vesměs nadšene chváli a porovnává jej s Vilémem Heroldem. Na pořadu dalších večerů je večer Brahms ův v podání Bedřicha Plaškeho, večer a n- glické písně, již zazpívá slě. Anna Hesse- ová z Petrohradu a večer písní Foerstero- vých, jež přednese pí. Anna Strettiov z Vidně. Přístup ke koncertům, jichž spolek po- řádá 8 za roční příspěvek 8 K, mají pouze čie- nové. Členské přihlášky přijímá sl. A. Hrdličková. Praha-l., Liliova ul.6. + Z České Fílharmonie. Zejtřejší čtvrteční koncert x Národním domě na Král. Vinohradech
Holge Vilém Herold Brahms Plaške Hess Strettiov A Hrdličková Petrohrad Praha Liliov ulice spolek pro pěstování Český Fílharmonie národní dům na Královský Foersterovýchod
29 article
nabude zvlášíní zajímavosti tím, že v něm obe- censtvu bude představen nejdokonalejší dosud klavírový stroj: Hupfeldova fonola. V nedávné době vzbudily dva koncerty, Hzené Arturem Ni- kischem v Londýně za účasti fonoly, velikou sen- saci. Na zejtřejším programu hráti bude lonola na Petrofově koncertním křídle (u přístroje pan Julian Seliger z Vídně) s průvodem orchestru Lisztovu Uherskou fantasii a solová čísla. Upo- zorňuje se, že fonola není pouhým hudebním automatem, nýbrž, že podává věrnou kopii repro- dukce kteréhos slavného pianisty. + Večer písni Emmy Heimové koná se dnes 15. ledna o půl 8. hod. večer v hotelu Central. Lístky v hud. závodě Em. Wetzlera a večer u po- kladny. + Gustav Mahler, Symlonie č. 5 bude se- hrána 100členným orchestrem Orchestrálního sdru- žení řízením Otakara Ostrčila na koncertě dne 27 ledna v Rudolfinu. Předprodej vstupenek na- lezá se u firem: M. Urbánek, Jungmannova tř,, F. A. Urbánek, Ferdinandova tř. vedle Nár. div. E. Wetzler, Ferdinandova tř., F. Chadim, Vodi- čkova ulice, F. Kříž, ulice Karoliny Světlé a E. Veselý, Ferdinandova tř., Platýz.
Hupfeldův Artur Petrofův Seliger Lisztův Heim Wetzler Mahler Symlonie Ostrčil M Urbánek F A Urbánek E Wetzler F Chadim E Veselá Ferdinandův Platýz Londýn Vídeň Rudolfinum Jungmannův třída Ferdinandov třída čkov ulice ulice Karolina Světlá Central večer píseň
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Velkokníže Mikuláš. Z Petrohradu, 14. led- na. [Spb. Ag.] Novinové zprávy o domněl« těžkém onemocnění velkoknižete Mikuláše Nikolajeviče jsou bezpodstatné. Velkokníže onemocněl nedávno lehkou bronchitidou, ale pozdravil se už. = velky raniový pramen objeven. Z Dráž- din, 14. ledna. (»N. W. T.«) V Orerschleme v saském rudohoří byl objeven velký pramen ra- diový s 4015 Macheovými jednotkami. Byl by to nejsilnější radiový pramen na světě. Vláda naří- dila jeho prozkoumání. = Tři osoby zastřeleny žebráky. Z Palerma se sděluje některým cizím listům: Včera přišla dvě puškami ozbrojená individua na jeden stateku Nara a žebrala o chléb. Když se majitel obráti k nim zády, chtěje jim žádané přinésti, zastřelili ho. Rovněž zastřelili syna statkářova a hlídače, kteří neznámé lotry pronásledovali. Po zločinu zmi- zeli beze stopy. Srbský avlatik Bělovučič, zdržující se již delší dobu ve švýcarském břehu (Brieg), který chce se pokusit o přelet Simplonu, podnikl včera odpoledne vzlet, ale s výše asi 1000 m musil vrá- titi se pro silný vítr a velké mrazy na letiště. Aparát byl poněkud poškozen, takže v nejbližších daech nebude pokus opakovati.
Mikuláš Nikolajevič Petrohrad Palermo Nara Macheový