2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. července 1901.e
5
article
Pamatujeme, že všecky tyto zvláštnosti jsou
ovocem života národního, dílo rukou lidských
Varujme se směšovati božské s lidským, bytové
zvláštnosti s věčnými tvůrčími prazásadami
Pamatujeme, že tyto prazásady jsou věčny
proto, že pocházejí od boha, bytové pak zvlášt-
nosti tvoří lidé a proto jsou proměnlivé a ne
stálé; a cenné jsou, jako všecko lidové, ne
samy sebou, nýbrž tím, co je oduševňuje, ja-
kému principu slouží a jakou stopu po sobě
zůstavují v národním a světovém životě.
Jako krása tělesná může býti zhyzděn
a zkažena zlým duchovným principem, tělo
opanovavším, tak i zvláštnosti národního bytu,
krásné, pokud je myšlenka oduševňovala, ty
tvary, ve které se složil rodinný, společenský
státní život národa, mohou býti výtečné, poku
je spravuje vyšší tvůrčí zásada, ale mohou
zkaziti se a zvetšeti, zpronevěří-li se této zá-
A protož, zpytujíce bytové zvláštnosti, pod
mínky a jevy současného i minulého života ru
ského národa, musíme pracovati k tomu, aby
se vyjasnilo, pokud tyto zvláštnosti, podmínky
a jevy shodují se s odvěkými tvůrčími pra-
zásadami?
bůh
6
article
Vše, co nevydrží takové kritiky, byť i tvo-
řilo naši ruskou zvláštnost, musí býti usvědčeno
s odvrženo jako něco nenáležitého, něco neod
povídajícího důstojnosti ruského jména, důstoj-
nosti křesťanské země a Kristu věrného ná
Pracujíce tak, budeme věrnými služebníky
a dobrými vůdci svému národu, zléčíme rány
jeho a znova sebereme rozmrhané dědictví
předků. A v tomto tvůrčím díle nejsme za-
čátečníky; mámeť už slavné předchůdce, jako
byli: největší Rus XIX. věku Alexej Stěpano-
vič Chomjakov, bratři Kirějev ští,
otec a synové Aksakovi, Jiří Sam arin,
N. A. Miljutin, N. Ja. Danilevský.
Orest Miller, T. I. Filippov, N. I. Gil
j arov-Platonov, ano i-Vladimír Solo-
věv, pokud zůstal věren sobě a svému ná-
rodu. —
Kdo pozorně přečte tuto řeč, obeznámíse
nejen s novým národním proudem ruským,
proudem čistým i hlubokým, nýbrž porozumí
také snahám a ideálu ruských slavjanofilu,
u nás bohužel dosud neznámým, ano nezřídka
kaceřovaným (viz dubrovnický sjezd slovanských
novinářů), porozumí na př. i poslednímu passu
v »Pozdravu Čechů« gen. Ritticha, kde přeje
českému národu úplného vzkřísení a ob
rodu, a pochopí také, jak jedině možno i če
skou národní myšlenku prohloubiti a sesíliti.
Stěpano
Chomjakov
Kirějev
Aksak
Jiří Sam
N A Miljutin
Danilevský
Orest Miller
I Filippov
Platonov
Čecho
Rittich
Vladimíra Solo
křesťanský země
9
article
O připojení obcí předměstských
ku Praze.
Akce pro připojení předměstských obcí ku Praze
dostala se včera do zralejšího sladia. Z komise
ustanovené ku projednání základních pravidel, by
včera radě městské předložen elaborát, obsahujíc
hlavní obrysy rozšíření Prahy o obce předměstské
Předloha byla schválena a předloží se zemskému
výboru, který pozve zástupce zúčastněných obcí, aby
o hlavních obrysech podmínek připojení se prohlá“
sili. Ačkoliv tedy základní pravidla nejsou defini-
tivní a mnohé z nich může ještě být změněno
přece k vůli informaci některé podrobnosti z nich
uvádíme.
Komise navrhuje, aby prozatím byla připojen
čtyři pražská předměstí a teprve později aby se vy-
jednávalo o připojení Košíř, Bubenče, Nuslí- Pan-
kráce a Vršovic, tak že by Praha místo nynějších
sedmi částí měla částí 12 a sice: Staré město.
Nové město, Malou stranu, Hradčany, Josefov. Vyše-
hrad, Holešovice-Bubny, Libeň, Karlín, Smichov
Král. Vinohrady a Žižkov. Nové části splynuly by
s celým svým katastrálním územím s obcí pražskou
v jediný celek, pod společným jmenem král. hlav
město Praha a říditi se mají s ostatními městy praž
skými jako zvláštní okres správní, podřízený přímo
zemskému výboru a místodržitelství. Veškeré jmění
movité a nemovité, ústavy, fondy a statek veřejný
dosavadních obcí, jakož i všechna práva a závazký
jich, přejdou v majetek a správu obce pražské. Úřad-
nictvo a zřízenci dosavadních obcí přejdou do slu-
žeb spojené obce pražské s přiměřeným zaměstná
ním a s týmž nejméně služným a týmž platem.
jehož dosud požívají.
V záležitostech obecních bude spojená obee
spravována takto: Veškerá autonomní správa obecn
Smichov Král
Praha
Košíře
Bubeneč
Nusle
Vršovice
Hradčany
Josefov
Holešovice
Bubno
Libeň
Karlín
Vinohrady
Žižkov
Vyšhrad
10
article
Gurjan bručí, proč mi napadalo dávati se na-
před. Teď nemáme k nutnému přenocování n
místě ani kožichu — na rozdělání ohně není
dříví. Musil jsem spurného tovaryše energicky
okřiknouti. Chlad námi zatřásl. »Gurjane,«
pravím, »co myslíš, jest to jezírko nebo řeka?«
»Čert ví,« odpovídá »asi jezírko.«
Jindy, nevěděl-li něco, říkal: »Bůh sám vi,
bariň,« teď se dovolává čerta. Zlobí se a za-
pomíná, že- jemu nesluší se tak povolovati své
nevoli naproti pánu. Ale druhý den již sám se
eftil vinným a skroušeně se omlouval. Škrtáme
sirkami, obcházíme kolem vody. Za chvilku je
jí konec. Půda je opět porostlá vysokou travou
a v ní zas dobytkem ušlapané cestičky. Gurján
pojednou koněm do něčeho vrazí. »Sláva bohu,
báriň, plot jsem našel, i obydlí bude!« A z
čtvrt hodiny tepali jsme na vrata Bjakova
srubu.
Maxim Ivanovič Bjakov, pěkný typ ruského
zámožného kupce, probuzen čeledinem, přivítaí
mne s údivem. »Měl jste štěstí, pravil, mohlo
vše hůře dopadnouti. Nejeli jste pravou cestou
Ještě krok stranou a byli jste v bařinách.
z nichž sotva byste byli vyvázli. Kraj je plný
jezírek bahnitých a hlubokých, mnohá břehů
vysokých a srázných. Však sláva Bohu, jste
šťastně zde! Horký čaj vás osvěží.«
Po čaji ozvaly se před okny hlasy mých
lidí. Zbaven starosti, šel jsem spáti. Po vyko-
naných 100 km cesty usnul jsem výborně.
Maxim Ivanovič Bjakov je občan minusinský.
Jeho žena žije s dětmi v Minusínsku. Sám jen
na zimu tam přes Džakulu dojíždí. V letě ledu
jednou, dvakráte, tam se surovinami po řece
Bom Kemčiku a po Jeniseji se ubírá, zpět ho-
rami koňmo se vraceje.
Musil
Chlad
Gurjane
Sláva bůh
Bjakov
bůh
Kemčika
Jindo
Boma
km
11
article
Dřevěný dvorec, na rusky »zavedéně«.
v Kemčiku je prostranný. Pro zboží staví
právě kamennou komoru = ambac, první ka-
mennou stavbu v kemčickém chošunu. Tr
pěkně zařízené jizby slouží za obydlí, ruská
mužská a ženská čeleď má své komory, sajotská
rodina, sloužící, má na dvoře velkou jurtu. Pan
Bjakov má ku dvěma stům koní, více ještě
rohatého dobytka a ovcí, i několik velbloudů
pro cesty suchou stepí do Uljassutai, Má při
dělenu plochu půdy, že by velké obei vystačila.
Část plochy ohražena plotem, podle kteréhož
jsme v noci přijeli.
a okresní v dosavadních obcích přejde na obec praž
skou. V oboru samostatné působnosti vyhražena
bude obcím určitá míra samosprávy a spolupůsobení
při správě obecní pro opatření místních zájmu.
K tomu cíli zřízeny budou v obeích místní vý
bory s místním předsedou v čele
Správa politická. Přenesená působnos
obecní, jakož i agenda dosavadních okresních hejt-
manství přejde na magistrát pražský a budou k vy
konávání, části agendy této místních zájmů se týka-
jící magistrátu k ruce a na výpomoc v okresích zří
zeny úřady místní.
Správa školní. Správa veškerého školstv
obecního v obcích připojených přejde na okresn
školní radu pražskou jednak českou, jednak něme-
ckou. Hospodářské záležitosti škol zůstanou v kom
petenci rady městské neb místních výborů.
Bernictví. Vybírání daní a dávek i přísluš
ných přirážek přejde na spojenou obec pražskoua
budou k tomu cíli v okresích při místních úřadech
zřízeny dle potřeby zvláštní úřady berní. Potřebné
předpisy stanoveny budou zvláštními řády a in-
strukcemi.
Ruska
Bjakov
12
article
Rozdělení správy obecní. Správu obecn
spojené Prahy povede sbor obecních starších, městsk
rada, místní výbory a magistrát s místními úřady
V čele vší obce je starosta s dvěma náměstky
V nově připojených obcích zřízeny budou ku pod
poře obecních starších, rady městské a starosty ve
věcech působnosti samostatné zvláštní místní výbory
s předsedou místním v čele.
V týchž pěti okresech zřízeny budou ku podpoře
magistrátu pro obor působnosti přenesené pro vyko
návání agendy politické místní úřady, jako úřadovny
magistrátní.
Pokud se týká dosavadních starých částí Prahy
ustanovuje se zásadně, že i v těchto částech podobní
místní samospráva bude provedena, ale aktivován
její, místní ohraničení jednollivých obvodů a ustano-
vení doby, kdy správa taková v život vejíli má, po
nechává se rozhodnutí sboru obecních starších.
Valné rozmnožení nákladů správních z toho a
nepovstane, poněvadž zřízením místních úřadů ubude
velká část dosavadní agendy v centrále a bude moci
úřadnictvo odtud do okresů býti přeloženo.
Sestavení a působnost místních vý-
borů. Místní výbory složeny budou z určítého
počtu členů obce v okresu bydlících od voličů okrest
zvolených. V čele místního výboru stojí místní před-
seda, jejž zastupuje v případě polřeby jeho náměstek.
spojený Praha
Praha
13
article
Působnost místních výborů vztahovati by se měla
asi k následujícím věcem: Místní výbor opatřuje
záležitosti, jež se okresu přímo dotýkají a v
obvodu okresu z prostředků k tomu ustanovených
aneb sborem obecních starších povolených prová-
děny býti mohou, pokud záležilosti takové jednacím
řádem místnímu výboru přiděleny budou. Opatřuje
zadávání prací a dodávek pro účely okresu do určite
sumy, je-li náklad rozpočtem uhražen, opatřuje pro-
vádění dlažeb v mezích schváleného rozpočtu, udržo-
vání dlažeb a chodníků, čistění ulic, stok a vodo-
vodů, pečuje o osvětlení veřejné a opatření potřebná
při povodních, spolupůsobí při správě chudinství
v okresu spravuje obecní domy, nemovitosti a sady
jmění a fondy k účelům okresu ustanovené, ved
správu a dozor na obecních ústavech vychovávacích
v okresu, pokud nepřináležejí okresní školní radě.
uděluje povolení ke zřízení stánků, kiosků, užíván
uličních ploch a pod. Podává dobrozdání v záleži
tostech práva domovského, měšťanského, o udílení
vyznamenání, podává vyjádření v záležifoslech živno
stenských, spravuje přidělené jemu záležitosti školství
obecního, podává vyjádření a návrhy ve všech zále-
žitostech okresu se týkajících, sestavuje a předkládá
návrh rozpočtu pro potřeby okresní.
14
article
Sestavení a působnost místních
úřadů. K zjednodušení a usnadnění úřadování zří
zeny budou místní úřady, jež opatřovati budou
v okresích samostatně jménem starosty, po případě
magistrátu a pod dozorem jeho záležitosti magistrátu
patřící a zastupují tudíž v této vlastnosti magistrát
jako politický úřad první stolice. Místní úřady sestá
vati budou z jednoho neb více konceptních úřadníků.
starostou ustanovených, pak z potřebného počtu
úřadnictva účetního a pomocného. Úřadům místním
náležeti bude vypomáhati magistrátu při konání
úřadu ve věcech živnostenských, pokladen a po-
jišťoven dělnických, policie tržní, stavební a zdra-
votní v okrosu a vůbec agendy politické starostou
aneb magistrátem jim přidělené a prováděti budou
nařízení a usnesení místních výborů.
Zásady volebního řádu do sboru
obecních starších. Ve příčíně volebního
práva do sboru obecních starších a rady městské
Velké Prahy doporučuje se, aby za základ přijaty
byly zásady obecního řádu pražského.
Dle této novely k obecnímu řádu, sněmu krá
lovství českého ke schválení předložené, rozdělen
budou voličové na čtyří volební sbory, z nichž první
druhý a třetí volí po 30 členech a čtvrtý 15 člent
sboru obecních starších.
15
article
Spojená Praha děliti pak se bude ve 12 vo-
lebních okresů.
Veškerý počet obecních starších, který každý
volební sbor voliti má, rozděli se mezi jednotlivé
volební okresy dle toho, kolik voličů téhož volebního
sboru nalezá se v onom volebním okresu. — V ka
ždém volebním okresu musí však na voliče k jed-
nomu volebnímu sboru náležející připadnouti aspoi
jeden obecní starší.
Volba místních výborů. V každém okresu
by mohlo býti 16 členů místního výboru volených
po 4 z každého volebního shoru rovněž na 6 let.
kteří by se jednou třetinou po každých dvou létech
volbou obnovovali.
Jinak konaly by se volby dle analogie volby do
sboru obecních starších.
Místní výbory volí pak ze svého středu svéh
místního předsedu a jeho náměstka.
Připojiti dlužno také výkaz plochy a počet oby.
vatelstva Prahy a její předměstí, které mají býti nej
dříve sloučeny
Obyvalelstvo
dle sčítání
z 31./12. 190
37.105
86.692
21. 201
5.800
9.112
5.399
30.857
21 300
19.221
47.068
52.484
Staré město
Nové město
Malá strana
Hradčany . . . . . . . .
Joselov . . . . . . . .
Vyšehrad . . . . . . . .
Holešovice . . . . . . . .
Libeň . . . . . . . . .
Karlín . . . . . . . . .
Smíchov . . . . . . . .
Král. Vinohrady . . . . . .
Žižkov . . . . . . . .
Uhrnem . . .
Král
Praha
Malá strana Hradčany
Holešovice
Libeň
Karlín
Smíchov
Žižkov
16
article
Ctvrtý slet všesokoiský v Praze.
Ctvrtý slet všesokoiský v Praze.
Slavnosti sokolské způsobily nepopírateln
rozruch v celé veřejnosti evropské a zůstavily
mohutný dojem v národě českém. Sokolstvo
jest si vědomo, že mohutnost, vnitřní síla, vzorn
kázeň a poctivá vůle sloužiti prospěchu vlasti,
byli rozhodujíeími činiteli, kteří bezpečně vedli
k dokonání velkolepé práce a dohře ví, že jen
stálý ruch, vytrvalá práce a jará čilost může
jemu býti směrodatným činitelem k provedení
velkého díla, jež vytklo si za svůj životní cil.
Sokolstvo nastoupilo velice oblížnou cestu a již
od počátku svého působení uchopilo se nesnad-
ného, nicméně však nejjistějšího prostředku vý-
chovy od muže k muži, odchovává si dorosta
vlivem svým zasáhá i na ženy a dívky české
Stěžejním bodem vnitřní práce jest c viči-
telstvo, jež slouží k provádění a šíření hese
sokolských. Na bedra cvičitelstva vložena tvůr-
cem Sokolstva dra. Miroslava Tyrše po-
vinnost nejobtížnější a zodpovědnost nejtěžší
Jestiť ono představitelom a vykonavatelem snah
jež vpravil dr. Tyrš v rámec sokolské působ
nosti. Úkol svůj pojímalo cvičitelstvo vždy vážně
a pečlivě se připravovalo, aby stalo se způsobi-
lým k provádění svých záměrů a konání ulože
ných povinností. Neboť bez, schopného cvičitel
Tyrš
doktor
Praha
17
article
stva by se Sokolstvo nikdy cíle svého nedodě-
lalo. O dnešním cvičitelstvu možno říci, že jes
chloubou celého ukázněného sdružení sokolského.
Letošní mocné, zdravé hnutí, způsoben
přípravami ke sletu všesokolskému, zvlášť při-
znivě působilo na řady cvičitelstva sokolského
Sotva dokonáno dílo jedno, již chystá se k no-
vému činu, slibujícímu přivésti užitek mnoho
násobný. Cvičitelstvo chystá se pořádati pravi-
delné časté sjezdy cvičitelské, sloužíe
k dalšímu utužení kázně, povznesení stavu cvi-
čitelského a věci sokolské vůbec. Význam sjezdů
těchto jest netoliko vnitřní a značí rozhodný
úspěch věci sokolské a postup k metě vylknuté
Sjezdy cvičitelstva sokolského jsou však důleži
tým podnikem i pro širší veřejnost. Sjezdy tyt
možno pořádati v různých místech v království
i v ostatních zemích koruny svatováclavské, což
při sletech všesokolských pro přílišné jich roz
měry není možno.
Tim ovšem nabudou značné důležitosti
neboť ve spojení s veřejným cvičením možno
jich pořádáním působiti značně ku prospěchu
věci sokolské a národní tam, kde slety vše
sokolské nebylo by možno konati.
Prvý sjezd cvičitelstva sokolského pořádán
býti má letošního roku o dni svatováclavském.
18
article
Lze se nadíti, že veřejnost česká krok tento
vřele uvítá a že sjezdy evičitelské stejnou přízní
provázeti bude jako slety všesokolské.
Výsledek závodů o sletu všesokolském
pořádaných a udílení čestných odměn prvním
třem přeborníkům oddělení vyššího i nižšího
stana se dnešního večera předmětem oslavení
na Žořině. Na ostrově žofínském pořádán bude
již od 4. hod. odpol. zahradní koncert. Účin-
kuje hudba p. Kotkova a pěvecký kroužek »So-
kola« pražského. Vstupné za osobu 40 haléřů.
Sokolové v kroji neb v občanském obleku se
slavnostním odznakem platí 20 hal. Výsledek
závodů ohlášen bude ve velké dvoraně žofín
ské o 8. hod. Vstup pro Sokoly volný. Soko
lové dostavtež se v kroji sokol
ss ké m.
Slavnostní cvičiště pronajímá slavnost
výbor k různým podnikům, zábavám a pod. Přihlášky
přijímá a bližší vysvětiení podá Eda Waraus, po
kladník slavnostního výboru v Praze—I., Stará
rychta.
Zábavní odbor sejde se dnes k důležite
poradě o 3. hod. odpol. na Žofíně. Zejtra v neděl
14. t. m. shromáždí se zábavní odbor v kroji sokol
ském o 1/211. hod. dopolední ve slavnostní kancelái
za účelem fotografování.
Nálezy ve škole kadetní. V kadetce na-
lezeny byly: 8 pouzdra na prapozy, 2 řemeny na
prapory, 2 šavle, 3 baliky cvičebních krojů, 13 ta
bulek s nápisy jednot. Věci ty jsou uloženy v tajem-
nickém úřadě Č. O. S.
Kotkův
Sokol
Waraus
Praha
Žofín
Č . O . S
Sokol
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Češi jakožto odvěcí nepřátelé
a německá kultura v Čechác
a barbarská štvanice proti ní již
v patnáetém století Čechy prov-
zovaná«. Pod tímto, zajisté výmluvně
vábným titulem byla právě v Lipsku nákladem
Karla Minde vydána brožura, tištěná u Julia
Beltze v Langensalze. Dvacetitřístránkový tento
sešitek je takovým sehnaným projevem děsného
záští německého proti národu českému, že po
jeho přečtení musí být každému Čechu tak,
jako kdyby mu někdo vchrstl do tváře láhev
vitriolu. Ale jen na okamžík, neboť hned v ná-
sleďující chvili vznikne důvodné podezření, že
tento nejnovější výkvět německé kultury ne-
mohl jinde vzniknouti, než v mozku patho-
logieky překrveném, v německé duši otrávené
nenávistí, až na šílenství hraničící. Pamflet pro-
bírá české dějiny a zvlášť husitskou dobu způ-
sobem veškerou historičnost ve tvář bijícím; bylo
by však) seboponížením, dějinnů zkrouceniny to-
hoto padělku vyvracet, neboť vznikly z téže
vzleklé křeče, mezi řádky zrovna slyšiteinými
výbuchy soplicí. Ku karakteristice »spisu«, jeho
pisatele, současného prostředí německé kultury
všem národům na cestu svíticí stačí doslovně
uvésti závěrek. Nasytiv zrůdnou fantasii svou
hrůznými obrazy husitských válek, v nichž líčí
Husity brkem fanatického mnicha husitské
současnosti, přistupuje neznámý pisatel ko kon-
klusi, nejnádhernější to pasáži svého díla, zni
takto: Biskup Dětmar, dějepisec saskéhoc
sařství, napsal počátkem XI. století ve své kro-
nice: »Má-li Slovan poslouchati,
musí se mu dátbžrát sena jak o
volu a musí být bit jako osel.« To
zní sice drasticky, procházíme-li však dějiny
slovanských plemen, zvláště Čechů, nelze zne-
uznati, že ostrá uzda jest pro ně nevyhnutelna.
Čech
Minde
Beltz
Dětmar
Čecho
Čechy
Lipsko
Langensalza
Slovan
20
article
Jich surovost, nedostatek spravedlnosti oproti
ostatním obyvatelům zemským je dnes ještě
stále taková, jako před osmi sty lety. Oni chtěji
panovati nad německými kmeny, kteří je v kul-
tuře o několik století předběhli. Pakli vš ak
vládní moc vetkne Slovanům
pevně nohu do šije, kušují (»so
kuschen sie sich«), jako individua, jimž schá-
zejí pojmy o lidských právech a občanské cti.
Slovan zdá se miti respekt jen
před tím, kdo mu dá zostra bič
ochutnat. Pod mírnou vládou se kazí a
stává drzým. A každý ústupek dodává mu
drzosti dvojnásobné. To ukazuje jednání Čechů
již v XV. století i za našich dnů .... Když
rozhodný Ferdinand II. počátkem XVII.
století jako dobrý hospodář Čechy dů-
kladně vyplatil a pokořil, zkrotli úplně. Po-
něvadž šlechetná tato výplata byla úplná
a celá, jak býti musila, stačila nejen na oka-
mžik, nýbrž více než na dvě století. Když
Windischgraetz, Prahu r. 1848 pokořiv, lůze
dal vyplatití přiměřený nákla
ran holi svými věrnými Chorvaty,
byl zas na několik desetiletí v zemi pokoj-
S takovými přáteli Rusů, jako jsou. Češi, musl
se mluviti rusky, t. j. citelně. Jen proto
mají porozumění. Že slabost a mírnosl, s jakouž
s nimi Rakousko v nejnovější době zachází,
jest docela pochybena, ukazuje výsledek. Čím
více se jim dává, tím nestoudnějšími jsou,
uspokojiti je nemůže žádný bůh. Půjde-li to
tak ale dále, uvedou říši v zá-
hubu a zradí zem Rusům. Ne-
zapomeňmež jich poutě do Moskvy. Prolož
bylo by účelnějším, kdyby se s Čechy
naložilo podle osvědčeného re-
ceptu Ferdinanda II., jehož. nařízení
zakázala užívání české řeči u soudu a úřadů (l!)
A co se týče právě tak barbarských jako klu-
kovských insultů a týrání Němců na veřejné
60.059
Slovan
Čecho
Ferdinand
Windischgraetz
Chorvat
Rus
Čech
Ferdinand II
Praha
Rakousko
Moskva
Čechy
24
article
ulici, nesmí se zapomínati, že ten, kdož
se jako drzý lotras chová, mus
býti i jako lotras potrestán, aby
slušní lidé měli pokoj. A v Praze bud
okamžitě pokoj, pakliže jako roku
1848 za Windischgraetze každý
Čech, který Němce insultuje aneh
týrá, položen bude na nejbližším
náměstí od vojáků na lavici a do-
stane-li se mu šťavnatými pruty
důkladného výprasku. Stane-li se tal
s řádným důrazem, polibí Čech podle slo-
vansko-ruského zvyku metlu, poděkuje
za milostivý trest a bude se chovati na dále
slušně, bude-li mu jen dáno na srozuměnou, že
jinak obdrží dvojnásobnou porci na zadní Po-
mořany ...« Proč si dáváme za obrázek tuto
nejnovější visitku německé kultury, kteráž vy
padá tak, jako kdyby zhotovena byla se sub
vencí společnosti pro dělání dějin v Čechách?
Myslíme, že nemáme práva, zatajiti tyto sym
ptomy smýšlení německého o nás, resp. smý
šlení, kteréž se v německém národě prušáckým
všeněmectvím, touto skvrnou lidského pokolení.
provozuje. Je to vysoce příznačné pr
náladu, jaká jest v Německu podle přesných
plánů nutna k historickým činům, k nimž se
souslavně vše, i veřejné mínění v Německu při-
pravuje. Nejen od vztekliny, ale i ke vzteklině
lze uměle očkovati
— Vidění Alfonsa Šťastného. V úloz
věštkyně Libuše vystupuje praděde sírany agrární,
Němec
Alfonso
Praha
Windischgraetz
Čechy
Německo
Libuš
25
article
Alfons Šťastný, nejnovějším číslem svých pada-
řovských listů u vytrženém vídění o budoucnosti
strany agrární. Prorokujeť následovně: »Patrně
se rozstoupne rolnictvo české na příště ve dva
tábory: v mladočeský, hovící politice liberální.
a v tábor agrárníků, hovící politico konserva
tivní, selské. Onen tábor bude ovšem podléha
své straně politické, mladočeské, a musí tedy
hájiti svobodnou soutěž světovou, volné naklá
dání se statky, kapitalismus atd., zkrátka zásady
své strany. Proti nim budou státi agrárníci
hájící udržení stavu selského a co k tomu po
třebí, tedy zásady konsorvativní s politikou ochra-
nářskou. Tím ovšem budou agrárníc
velice blízci velkostatkářstvu,
s nímž budou musit přijíti v blíz ké
styky jako se stranou taktěž kon-
servativní, Ale na straně druhé přijde
zajisté ve styk s rolnietvem ně-
meckým, které se konečně také odpoutá o
stran politických. A pak se může státi a stane
se zajisté, že tu bude mocná jedna
strana agrární, která bude miti
většinu na sněmu. Ta pak vyžene
snadno ty mladočeské rolníky ze
strany mladočeské, jakmile začne
dělati klub agrární opravdu poli-
tiku agrární«. Jak patrno, má posl. Šťastný
výtečné kombinace, sjednocení všech fideikomi-
sařů, feudálních i selských. Latifundie a pro-
střední usedlosti ve avaté allianci, prine Karel
Šťastná
Karel
26
article
Schwarzenberg a Alfons Šťastný a — Kletzen-
bauer ruku v ruce, v těchto znameních zvítězi
agrárníci v podzimních volbách nad rolnictvem
národně svobodomyslným. Jenom není-li to před-
časný výstřel z protipovětrnostního děla Alfon-
sova tato radostná salva nad bohatou politickou
sklizní, klerá má agrárníkům nastati v dobách,
kdy řepa vydává svůj bohatý užitek ? I Počas
politické jest nesmírně měnlivé a na konečný
útvar i směr hromobitného mračna může mli
rozhodný účinek toto přiznání se agrárníků k
spojenectvi malorolníka s majitelem latifundií.
těchto Alfonsem Štastným druhdy tak nená-
viděných latifundil! Pochopí-li české rolnictvo
opravdu smysl netvárné kombinace, strojené
agrárními politiky, není vyloučeno, že potl uče
na straně agrárníků při podzimních volbách!
Schwarzenberg
Šťastná
Alfon
27
article
— Dozvuky sokolských elavností. Nej-
lepším dokladem neobyčejného významu, jakého
nabyl Slet sokolský, tento projev národní organí
sace a síly, i daleko za hranicemi zemí krá
lovství českého, jmenovitě ve veškerém Ste-
vanstvě, jsou články a referáty velkých časo
pisů zahraničních o Slelu, stále ještě uveřejůo
vané. Zajisté jedno z nejzdařilejších líčení velko
lepé slavnosti sokolské i všeho, co a ní souviselo
přináší v původních svých korrespondeneích, o
dopisovatele, jenž za tím účelem do Prahy
zvláště byl vyslán, vynikající ruský denník
»S. Peterburgskija Vědomosti«, Vy-
jimáme z dopisů těch následujících několik po-
drobnosti. Zpravodaj vyličil velmi podrobněa
vzletně v »C.-IIeepó. BMOTxL« zahájen
prvého slavnostního dne oslavou zakladatel
Sokolstva, Fügnera a Tyrše na hřbitové olšan-
ském, již zúčastnili se zástupci českých
Sokolů a deputace sokolských jednot z Mo
ravy a Slezska, z Polsky a jihoslovanských
zemí. »Podařilo se mně nalézti mistečko ne-
daleko od obelisku, vykazujícího v reliefech po
prsí obou zakladatelů, zdobeného na vrcholku
sokolem, rozprostírajícím křídla svá. Byl všecel
výzdoben květinami a tropickým rostlinstvem.
Ještě před příchodem depulael položen byl kýmsi
k obolisku věnec z kvetouci lípy, jakož byla
již předem mramorová deska označená jmény
drahými srdci každého českého vlastence, ověn-
čena růžemi. Velmi krásně provedeny byly
z živých květin na prostranství před obelisken
iniciály F. a T., jakož i česko-sokolská zdravieo
»Na zdars. Dávno před jedenáctou hodinou
bylo již veškeré místo kolem pomníku naplněno
obecenstvem a Sokoly, takže zástupy pozděj
přícházející nuceny byly buď bráti se nazpět
aneb roztrousiti se po hřbitové mezi hroby
S Peterburgskija
Fügner
Tyrš
Sokol
Praha
Slezsko
Polsko
Sokol
28
article
Konečně dostavily se deputace sokolských jedno
různých národností, z velké části s překrásným
věnci, a slavnostní akt zahájen chorálem od ná-
rodního skladatele Smetany, zapěným sborem
pražských Sokolů. Potom předstoupil nynějš
starosta všesokolského svazu a bývalý starosta
pražský, dr. Jan Podlipný a promluvíl stručnou
řeč.« — Dopisovatel podrobně zaznamenává
obsah pronesených řečí a uvádí dále, že celé
shromáždění s nadšením zapělo českou národní
hymnu. »Po poledni«, pokračuje, »nastala vše-
obecná pouť pražského obyvatelstva za město, n
prostranstvl, kde v pět hodin mělo se konat
prvé evičení jednot sokolských. Povozy braly se
jedním směrem ulicemi nádherně vyzdobenými,
jeden za druhým, nepřetežitě, vagony elektrické
dráhy dopravily k místu cvičení tisíce lidu
ještě celé desetitisíce braly se pěšky k eili vše
obecné pouti, staří a mladí, ženy i děti. Po cel
cestě nebylo lze potkati jediný prázdný vůz
poněvadž pak nebyl jsem s dostatek obeznámen
s polohou města Prahy a její předměstí, abych
byl mohl jeti, podobně jako mnozí jiní v prů-
vodu, byl jsem nucen vykonati celou dlouhou
pouť pěšky, v zástupu, unášejícím i mne svým
proudem. Třeba bylo přejíti po mostě pře
Vltavu, stoupati točitými pěšinami na vrch
kráčeti dále ještě po prašnaté cestě, až konečni
dostihl jsem vyteuženého cíle, arény sokolské.
Smetan
Sokol
doktor
Podlipná
Praha
Vltava
všesokolský svaz
29
article
Představte sobě arénu z šíři 100 metrův a 150 m.
z déli, a dáte mně zajisté za pravdu, že dojem
snadno každého unesl do dob antických gladia-
torských bojů a cirků. Ve středu východní strany
čtyřáhelníka zřízen byl pavillon pro hudbu, o
něhož na levo, na pravo šířily se prostorné
galerie pro diváky, bohatě vyzdobené prapory,
obsazené již místo mnoha tisíc čítajícím obe-
censtvem; přístup byl dvěma mocnými, skvost-
nými branami, nazvanými Fügnerovou a Tyr-
šovou.« — Pisatel líčí dále podrobné zařízení
arény, bohatě vyzdobenou loži pro čestné hosty
atd. »Zasednuv do lože žurnalistů, mohl jsem
odtud postihnouti celý ten velkolepý obraz. Asi
30.000 lidí zaujalo místa na tribunách a nej-
méně tolik spokojiti se musilo s místy k stání,
tvoříce takto živé stěny a moře hlav. Zvláště
spanilý obraz skýtala nejvyšší místa na tribunách
a na galeriích, kde nalezali se v malebných svých
úborech členové sokolských jednot, se svými
prapory a standartami. Rozměry areny dovolo-
valy toliko 6000 Sokolům cvičení se zúčastniti;
i tak bylo to divadlo grandiosní a imposantní.
Zahájení evičení stalo se po krátké přestávce,
když hlavní náčelník pražských Sokolů, Vaníček,
dojel na svém vraném koni a sestoupiv s něho,
zaujal místo na své tribuně, zřízené na střeše
lože pro čestné hosty. Na znamení jeho trubky
rozevřely se dvě brány po obou stranách čtyř-
úhelníků, a od severu i jihu započal údobný
pochod Sokolstva, lépe řečeno pochod národnl
lidové armády. Přioděni všichni slejně, v bíle
triko, temné spodky, s čapkou s párem sokolím
na hlavě, vyvolalo těchto 6000 gymnastů dojem
neobyčejné síly a nezapomenutelný. Mistrovské
umění, které tu jakoby jedním mužem bylo
provedeno, nelze vskutku slovy vylíčiti.« — —
Fügnerův
Tyr
Sokol
Vaníček
30
article
Následuje další podrobné vylíčení celého cvi-
čení, zejmena též sokolského dorostu tak po-
drobné, jak sotva kde jinde bylo podáno. —
V dalším svém dopisu v »C. Ilerepó. BE0x.
promlouvá týž dopisovatel také o politických
okolnostech, vztahujících se k sletu všesokol-
skému. Vzpominaje v úvodu, kterak Němci,
vítajíce současně francouzské automobilistyu
sebe v Berlíně, soptí proti nadšenému přijetí,
jehož dostalo se zástupcům municipální rady
pařížské v Praze, v čemž vynikly nejen časo-
pisy berlinské, ale i dva listy v Praze vydá-
vané, jež mají za úkol ve stolíci českého ná-
roda hájiti německé zájmy, což činí s ochiotou
věru lepší věci hodnou, uvádí pisatel tenor
těchto projevů německých, dotazujících se jednak,
co že má na zřeteli Waldeck-Rousseau, dopou-
štějící podobně bratření se nacionalistů fran-
couzských s Čechy ve chvíli, kdy Francouzi
Němci přátelsky se potkali na půdě automobil-
ního sportu, jednak co myslí rakouská vláda,
dopouštějící na rakouské půdě podobnou slo-
vansko - francouzskou demonstraci, namířenou
proti Německu a Němcům? »Jakožto objektivnr
pozorovatel,« praví do slova ruský publicista,
»mohu dosvědčiti, že, jestli široce
rozvětvená organisace Sokolstv
jeví se býti skutečně českou ná-
rodni hradbou oproti úplné mu
německému zaplavení, návštěv
Němec
Rousseau
Francouz
Berlín
Praha
Waldeck
Čechy
Německo
Be
31
article
Prahy členy municipální rady pa-
řížské nikterak neměla rázu polr
tické demonstrace proti Něme-
eku, tím méně ovšem proti Rakou-
sku. Kdyby titéž hosté byli navštívili Víden
neb Berlín, bylí by tam přivíláni zástupei měst-
ské samosprávy s těmitéž poctami, jako v Prase,
a berlínské neb vídeňské časopisy by dojista
úplně pozapomněly toho, že jich hosté jsou —
zapřisáhlými nacionalisty a následkem toho že
nejsou representanty oficiální Francie. Rozdí
mezi přijetím byl by jenom asi v tom, že n
ulicích vídeňských neb berlinských francouzšu
hosté nebyli by dozajista uvítání lidem s na-
dšením tak svorným a jednotným, jako právě
v Praze«... Obšírně reprodukuje pak dopiso-
vatel řeči, promluvené při čestném poháru n
radnici prážské starostou drem. Srbem, presi-
dentem Daussetem, mluvěím polských Sokolů
Fiszerem, zástupcem Rusů M. M. Bojevičem aj.
a slibuje v jednom z přištích čísel zprávu o ban-
ketu ve Slovanském klubu.
— Veřejné schůze. Sehůzi voli č
svolává poslanec p. Vojta Holanský n
neděli dne 14. července o 11. hodině dopol.
do hostince u Hájků (v Besedě) v Týně na
V!t., na které promluví o nynější poli-
tické situaci.
— Osobní. Pan MUDr. Václav Morav ee
odborný lékař vnitřníchi nomocí, dlí od 14. července
mimo Prahu.
— Promoce. Pan JUC. Richard Eisne
z Karlína bude ve středu dne 17. července na č-
ském vyspkém učení Karlo Ferdinandově, ve velké
aule, doktorem veškerých práv vořejně prohlášen.
Srb
Dausset
Rus
M M Bojevič
Vojta
MUDr
Václav Morava
JUC
Eisne
Praha
Nout
Berlín
hostinec u Hájek
Karlín
Sokol Fiszer
Karla Ferdinandov
32
article
— Rodinné zprávy. Sl. Helena Pospí-
šilova, dcera obchodníka a hostinského v Maje-
tíně u Olomouce a p. Arnošt Nevařil, učitel
Majetíně, slaví sňatek svůj v úterý 16. t. m. o 11.
hod. dopol. ve farním chrámu v Majetíně
— Umrtí. Dne 11. t. m. zemřel na Král. Vino-
hradech p. František Volí, studující VII. gym-
nasiální třídy vinohradského gymnasia. Pohřeb koni
se dnes 13. t. m. o 5. hod. odp. z kaple na hřbitové
vinohradském. — Včera zemřel p. Jan Netušil,
pražský měšťan v 77. roce věku. Pohřeb bude zejtra
o 4. hod. z chrámu u sv. Štěpána na vyšehradský
hřbitov. — Ve středu dne 10. t. m. zemřel v Praze
pan Karel Häring, úřadník úrazové pojišťovny
dělnické pro král. české. Pohřeb tohoto vzorného
úřadníka koná se dnes o 6. hod. večerní z českého
pathol. anat. ústavu. — Včera odpoledne zemřel n
Bojišti čís. 25 Lev ryt. Tannenhein, majitel
realit.
— Místodržitel hrabě Coudenhove nastoupi
včerejším dnem dovolenou, v kterěžto záležitosti od-
jel do Vídně.
— Z české vysoké školy technické, Pá-
pové Karel Kroupa z Bojiště u Kolína, Františei
Šik z Husovic na Moravě, Jan Nardelli z Prahy
a Josef Šilhan z Horky, podrobivše se dne 12. čer-
vence t. r. druhé státní zkoušce z odboru stavitelství
inženýrského, uznáni byli velmi způsobilými a za
stavební inženýry veřejné prohlášeni.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek
12. června.) Předsedající náměstek pan dr. Frič
sdělil, že starosta pan dr. Srb obdržel z Paříže list
tohoto obsaku: Pane předsedo a drahý soudruhul
Nejsem s to, abych Vám vylíčil, jak rada munici-
pální, které jsem podal zprávu o velkolepých mani-
festacích, jichž předmětem byla její delegace, dojata,
byla vroucí příchylností českého národa a jeho zá-
Helena
Arnošt
Král
František
Netušil
Štěpán
Häring
Lev
Coudenhove
Kroupa
Františei Šik
Nardelli
Šilhan
doktor
Frič
Srb
Maja
Olomouc
Majetín
Praha
Vídeň
Kolín
Husovice
Morava
Paříž
český vysoký škola technický