ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b83aa630-6615-11dc-ab50-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 28, org 5, person 58, work 3
1 masthead
Ročník XXXXi.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. července 190.
Praha
3 masthead
Číslo 191.
4 article
Na ranní a odpol, HIsty OpElohamí („ Naučný Obzor v středu a Literární Hlidka v půtek) přeadplácí seu Prnze v zdmínlstra l sa měsíc . . . . . . 2 K — zs čtvzt leta . . . . . 6 K —h s dvejí Zonálke K 50 na něsje K 50h ma čhví leba v liiic: aK 30h sa něsíe . . . Poštout na nisle . . . . . ke na ěirrt lala s dvojí zišílieu a řivrt lota
HIsta OpEloham
5 article Maďaři a Slované.
Maďaři a Slované. Příští volby v Uhrách zásluhují zvýšené pozornosti již proto, že bude se jimi rozho- dovati o tvářnosti sněmu druhé poloviny soustátí, jemuž bude rozhodovati především o veledůležitých souborech otázek hospodář ských v poměru obou polovin říše k sobě v postavení jejich k obchodním smlouvám mezihárodním. Až doposud, nepřetržitě od dob Deáko vých, hlavní ráz vládnoucí strany v Uhrách zůstával ve své podstatě a ve svých zása- dách týž, a proto také vzpomenuté otázky řešily se přesně daným směrem a zamyšle- ným vývojem. Zatím však nastaly kromobyčejné změny ve stupnici sil v cislajtánské polovině říše. zatím rozvinul se mohutně hospodářský po stup Německa, a toto čím dále tím výše vztyčovalo nejen své další hospodářské plány. ale před zraky našimi zabíralo na jihový chodě evropském jednu posici za druhou, až zasáhlo vlivem svým i asijskou državu tureckou až daleko k Bagdadu, a toto vše šlo před se bez ohledu na hospodářské zájmy a potřeby Uher, ač vůdčí politikové maďarští náleželi povždy k nejupříminějším oporám tak zvané politiky trojspolkové. V myslicích hlavách maďarských poprvé tu procitly myšlenky, kteréž jenom jednotlivci mezi nimi dosud veřejně vyslovovali, kterež však tíhou události samy si razily a razí dále cestu: myšlenky, že samostatný hospodářský vývoj Uher ve směru přirozeném utkává se s nejtužším a nejnebezpečnějším odpůrcem — s hospodářskou politikou německou.
Maďar Slovan Uhry Německo Bagdád
6 article
Jest pak vůbec jen otázkou času, kdy týmž německým pudem na Východ jako ho- spodářské zájmy Uher budou zasaženy i zájmy jejich politické. Nelze rovněž říci, že by mezi maďar- skými politiky samými nebylo v posledních letech nastalo nějakých změn. Ony nadešly nejen novým seskupením většiny po pádu ministerstev v duchu Tiszově vládnoucích. ony nastaly i novou úpravou volební půdy, čímž zvláště přílišný, bezprostřední vliv státních úřadníkův na volby znáčně byl ob- mezen. Možno tudíž důvodně předpokládati, že ovzduší voleb uherských bude tentokráte značně se lišiti od vóleb předešlých a že i volební hesla budou se na mnoze různiti od posavadních hesel. Vždyť již nyní lze pozorovati ve vlastních vládních okresích soupeřství četných kandidátův, kteří dosu pospolu vládní většinu tvořili. Za těchto okolností možno předpoklá- dati, že i nemaďarské národnosti dovedou pro sebe získati pevnější volební půdy; jak jsme již oznámili, byli Slováci prvními kteří vydali vlastní volební program, pomě- rům přiměřený a střízlivý. Okrajiny uherské to byly hlavně, z nichž se rekrutovali členové vládní strany, kdezto okresy ryze maďarské volívaly opposičně. Nalézti při volbách nastávajících onu pravou hranici mezi zájmy Maďarů a nárudností zejmena slovanských, mohlo by býti v da- ném okamžiku počátkem nenáhlého uzdra- vování vzájemných poměrů, uzdravování tím více žádoucího, že ani království uherské neobejde se budoucně na dlouho bez nále
Uher Slovák Maďar
7 article
žité organisace veškerých domácích sil, bez rozdílu národnosti. A zajímavo jest, že titíž politikové, kteří od věků hlavní zájem němectví při jeho po- stupu na Východ shledávali ve vnitřní ne- urovnanosti mezi uherskými Slovany a Ma- dary, že titíž lidě již na samých počáteleh volebního ruchu v Uhrách snášejí kde jakou záminku, aby, možno-li, ještě příkřili tamní poměry. Předevčírem se dostavil i list zdejšího Němectva se svou troškou do mlýna a ve zvláštním dopise z Uher líčil nejpestřejšími barvami domnělě nebezpečné rejdy Slováků a uherských Rusů, při čemž ovšem nesmělo scházeti pozadí panslavistického strašáka. Němcům tento prostředek konal v Uhrách vždy výborné služby, ač nechceme se do- mnívati, že by i takoví Maďaří nebyli pro- hlédli záměry německé, kteří obyčejně se tvářili, že v »panslavism« věří. Jim tato věc prospívala v jiném ohledu — oni pře- křtili »panslavismem« vše, co souviselo se známými snahamí Vídně oproti Uhrám,a ranami » panslavistům« zasazovanými prášili zcela jiny kabát !
Slovák Rus Němec Jim Uhry Vídeň Ma
8 article
Dnes musí Maďaři právě tak jako Slo- vané uherští cítiti a viděti, že další provo- zování takověto taktiky jest nejen nevčasné, ale i přezilé, ne-li přímo směšné. Maďaři žijí mezi Slovany děle tisíce let a vědí ze zkušenosti, že je tito nikdy neohrožovali; pokud pak jde o obranu a uhájení posic na středním a dolním Dunaji, ani jediný, ani velký ani malý národ slovanský neohrožuje dnes Maďary; plány na hospodářské a tím i politické ovládnutí všeho jihoevropského Východu od hranic českých až po Bospor. plány ony vznikly v jiných hlavách a prová dějí se již po léta silami, jimž se Slovan stvem není pranic společného. Když přihlížíme k nynější moci madar. ské, a rozhlédneme se po oné zajímavé ša- chovnici národů, kteráž rozprostírá se po obou stranách Dunaje až po Černé moře,a srovnáme-li s tím onu obrovitou organisaci německou, jež jest v plné zbroji a v usta- vičném postupu; nejsme ani ha okamžik na rozpacích, že totéž nebezpečí, kteréž ohro- žuje Slovany v oněch končinách rozložené. že totéž nebezpečí stihlo by i Maďary. kdyby v čas neprohlédli! V takových dobách nutno přehlédnouti posavadní zbrojnice na všech stranácha nutno soustřediti všecku pozornost na je- diné a opravdové nebezpečí. Tu jsou nerozvážné klevety a pomluvy, jako ona, již nedávno konstatoval J. Hurban Va- janský v brožuře hraběte Jana Esterhaze. anebo ony, jež z »Pesti Hirlapu« a z jiných, německou mlhou zaslepených listů přešly i do vzpomenutého zdejšího kasinového o gánu jakožto »původní dopis«, v okamžiku nynějším nejtrudnější známkou politické ne- ub proziravosti.
Maďar Slovan J Hurban Esterhaz Pest Hirlap dolní Dunaj Bospor Dunaj Virginie
9 article
Proto zaznamenáváme, nemajíce nija- kého zvláštního ohledu a zájmu na směru maďarského listu »Alkotmany«, že v samém středu maďarském již se ozývají protestující hlasy proti soustavnému štvaní Maďarůa Slovanů. Na základě místních a co nejhod- nověrnějších informací rozmetal » Alkotmany« na dobro nejnovější hrůzostrašné historie »o panslávských« rejdech v Uhrách. List výslovně praví, že ony historky byly zvláště upraveny pro potřebu agitace volební, protože vládní kandidáti jsou ohroženi v ně- kterých severních uherských okresech! Proto, praví, musi na pomoc přispěti vlastizrada, panslávové, ruské ruble a trvati nepožehnaný a nerozumný boj mezi Maďary a národnostmi nemaďarskými. Dobře končí list následovně: »Není úkolem maďarského tisku, aby psal ce možná nejvíce zlomyslně o případných protivách, kteréž vznikají mez státní ideou maďarskou a tou kterou skupi- nou jednotlivých uherských státních občanův. ale každá věc má se vyřizovati s láskou, upřímností a především s pravdou; jinak si vychováme i z dobrých přátel ne- přátele.« — Jest si jen přáti, aby toto nazírán klidné se rozprostranilo v Uhrách a aby přetrvalo i dobu volebního ruchul
Maďar Uhry Slovan
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. července. (Zákon o ko- řaleční přirážee), panovníkem schválený v Išlu dne 8. července, byl dnes vyhlášen v říš- ském zákonníku. Timto novým zákonem zvyšuje se daň z alkoholu, stanovená zákonem z r. 1888 při nižší sazbě na 70 haléřů a při vyšší sazbě na 90 haléřů, o 20 haléřů, tak že bude od 1. září t. r. obnášeti při nižší sazbě 90 haléřů, při vyšší sazbě 110 haléřů z každého hekto- litrového stupně (z litru) alkoholu. Dle čl. 2. nového zákona musí se všechen alkohol, jenž se dne 1. září t. r. bude nacházeti na skladě av obratu, dodatečně zdaniti 20 haléři z každého litru. Dodatečného zdanění jsou prosty zásoby, nepřesahující pět litrů a ta kořalka, jež dle plat- ných již zákonů byla prosta státní daně z ko- řalky. Dle čl. 3. připadne z výnosu nové kořa- leční přirážky zemskému fondu království českého 18.8 procent, Moravě 15.78 procent, Slezsku 5.3 procent, Haliči 28.34 procent, Bukovině 3.14 procent, Dolním Rakousům 10.76 procent, Horním Rakousům 0.9 procent, Štyrsku 4.68 pro- cent, Korutanům 3 procenta, Kráňsku 4.5 pro- cent, Tyrolsku 2.27 procent, Vorariberku 0:2 pro- cent, Solnohradsku 0.56 procent, Istrii 0 32 pro- cent, Terstu 0.46 procent, Gorici 0.32 procent a Dalmácii 0.52 procent. Toto rozdělení výnosu mezi jedhotlivé korunní země platí do r. 1909 během tohoto roku určí se podíly jednotlivýeh zemi novým zákonem.
Praha Išlu Morava Slezsko Halič Bukovina Dolní Rakousy Horní Rakousy Korutany Istria Terst Gorica Vorariberk Zákon o ko
11 article
Z Krakova, 12. července. (Minister- stvo veřejných pract.) » Glos Narodue otiskuje vídeňskou zprávu, že v kruzích parla- mentních koluje pověst, že ještě před podzim- ním zasedáním říšské rady bude utvořeno nové ministerstvo veřejných prací, jemuž bude mimo jiné poručeno také řízení praci průplavních. Jako prvého ministra veřejných prací jmenují prý Lra Biliňského, jenž by se v tom připadě vzdal místa guvernéra rakousko-uherského banku. Zpráva tato není nová. Podobné pověsti kolovaly již okole velkonoc, když se připravo- valy vládní předlohy průplavové. Později pověsti ty utichly a místo nich objevila se nová, že v ministerstvě obchodu bude zřízen nový odbor pro vodní stavby. Pokud se týče osoby dra. Bilin- ského, pochybuje sám »Glos Naroda«, že by nynější guvernér rakousko uherského banku své místo hodlal zaměniti nižší hodností a k tomu ještě v kabinetě dra. Körbra, který asi v brzku odejde na zasloužený odpočinek.
Glos Narodue Lr Biliňský Glos Naroda Körbr Krakov Bilin
12 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. července. Pycoe Coópanie. Prof. Karějev ve své přednášce o směrech v ruské veřejnosti, již nedávno měl v Umělecké besedě, pověděl, že ruskému marxismu, velmi rozvětvenému na ruských universitách, objevi se silný nepřítel v obnoveném a prohloubeném národním hnuti. Boj mezi kosmopolitickým marxismem a tímto novým národním hnutím může trvati deset i dvacet let, ale marxism v něm podlehne. Přednášející neoznačil národního soupeř marxismu jmenem, ale bylo zřejmo, že měl na mysli organisaci, která vzniká v »Pyccgox Cpain«, Vydaný 1. sešit »Letopisu« tohoto sdružen seznamuje nás s jeho počátkem. Loni několik ruských vlastenců shodlo s v myšlence založiti spolek, který by byl pro- středníkem mezi ruskými lidmi, uznávajícími. že dlužno přihllžeti a pracovatí k tomu, aby v všech odvětvích národního bytu projevoval se národní tvůrčí duch, vtělovala se národní tvůrči myšlenka. Z toho počátku vyklubalo se po několika- měsíčných poradách »Pyceroe Coópanie«, jehož účelem je prostudování všech jevů ruského ná- rodního života v přítomnosti i minulosti, pro- hlubování národního vědomí a vyhledávání toho, čím by národní duch mohl býti podepřen. V tom směru »P. C.« propracovávati bude otázky, týkající se ruské slovesnosti, umění, národovědy, práva a národního hospodářství. Vše skutečně ruské musí být i slovanským. Proto pojalo »P. C.« mezi své povinnosti i obeznamování ruského obecenstva se světem slovanským. Že snaha »P. C.« dochází porozumění. svědčí hojné účastenství obecenstva. Přihlásilo se v prvých dvou schůzích 220 členů a ve Iřeti 115.
profesor Karějev Pyceroe P C Praha Pyccgox Cpain
13 article
Sobrání rozdělilo si práci podle oborů, jež jsou: 1. přednáškový (předseda N. M. Sokolov) 2. vydavatelský (předseda A. A. Suvorin), 3. ná rodohospodářský (předseda A. V. Vasiljev) 4. obor pro smíšené kraje (předseda A. M Zolotarev), 5. právnický (předseda A. A. Papkov). 6. brusičský (předseda A. V. Vasiljev), 7. obor pro cestování za vědeckými účely (předsed V. V. Komarov), 8. obor pro umění a hudbu (předseda S. V. Juferov), 9. obor slovanský mající za účel sbližení ruského národa se slo- vanským světem (předseda V. V. Komarov). 10. krojový (přodseda A. V. Vasiljev), 1 1. kniho venský a čítárenský (předseda A. A. Papkov) 12. školský (předseda baron R. A. Disterlo). »O tvůrčích prazásadách a bytových zvlášt- nostech ruského národa« promluvil v jedné z schůzí člen generál kontrolor A. V. Vasiljev Podle »Letopisu« podáváme tresť této řeči, nej lépe objasňující stanovisko, názory a cíle tohoto důležitého národního sdružení. Dvě božské, tvůrčí prazásady vloženy jsou Tvůrcem v přírodu našeho národa, a utvrzeny i pěstovány jsou v něm křesťanstvím. Prvou z těch prazásad je neochvějná s vobod ducha, svoboda každé duše lidské, nad. niž není ve světě ničeho drahocennějšího. Druhou je zásada sborovostti, zásada svobodnéh podrobení se jhu Krislovu, svobodné vážnosti ke každé právě tak svobodné lidské osobnosti svobodného sebeobmezení ve prospěch druhých. Je to zásada světová, sborová, obecná a státní, V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 8h odpolediní . . . . za 2h ve dlislkách na venkovš- ranní čísly. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 6h Inserá ty plati se hetevě zspřiš. Fřečrlacení a inserty přijíná zěmisl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nachfeejí ne trž rečakoe Ulskárna a expedice „Národnich Listů“. Bukopiny se Bovraceji.
Sobrání M Sokolov Suvorin A V Vasiljev A M Zolotarev Papkov V V Komarov S V Juferov Disterlo Krislův
14 article
neboť bez těchto blahodatných zásad svobodné shody a svobodného sebeobětování nemůže býti pevné společnosti a pevného státu ne rabů, nýbrž lidí svobodných, křesťanův a občanů Obě tyto zásady spojují se nejvyšší zásadou křesťanské lásky k bohu i bližnímu. Na prostranství všeho devítivěkového vědo- mého života ruského národa spatřujeme ve všech kladných, samobytných jevech toho života fytéž tvůrčí zásady: jedinečnou a sborovou. Ony celou ruskou historií jedna druhou provázejí a do- plňuji. Sborová je ruská píseň, sborový je ruský život v rodině, v miru i obci. Jedinci svobodně ustupují část svého práva ve prospěch celku, jenž při všeobecné lásce potřebuje svobody mí- nění jedinců. My ovšem víme též o křiklavých odchyl- kách v ruském životě od těchto vzorův a těchto zásaď. My tedy, ukazujíce na prazásady ruského života, nechceme říci: my ruští lidé každý zvlášt a všichni dohromady jsme dobří a věrní plnitelé přikázání Kristových, nýbrž jen tolik: taková jest naše národní myšlénka, takový jest náš od- věký cíl, za kterým musíme vytrvale spěti. Zů- staneme-li své národní myšlénce věrni, zacho- váme-li ji v sobě a vtělíme-li ve společenskýi státní stroj zděděné tvůrčí prazásady, vneseme-li je i ve všesvětový, mezinárodní i meziplemenný život, vědomo jedinému bohu; avšak abychom nezakopali hřivny svojí, musíme spravovati se těmi zásadami a naše »Pyecroe Coópauie«, aby ospravedlnilo své bytí a své jméno, musí samo jiti v před a jiné vésti pod praporem těchto křesťanských, věčných, tvůrčích, na věky utvrze- ných a nezrušitelných prazásad.
Kristův bůh
15 article
Bytové zvláštnosti národa, jež vlastně dávají jemu zvláštní vnější podobu a vytvářejí jeho národní podstatu a dělají jej národem, bytové tyto zvláštnosti jsou plodem svobodného tvoření národa, budujícího svůj život svým způsobema vkusem. A dokud národ jest duchovně svoboden, tvoří neustále a tvořivost jeho jest osobitá ve všem. Počínaje od materiálných a vnějších jevů života, jako: způsoby dobývání a připrávování potravy, kroj šatstva, zařízení domácnostia vzhled obydlí, — osobitost národa projevuje se v jazyku, v národním umění slovesném, v umě- ních a řemeslech, v obyčejích, v obřadechi psaných zákonech, v hospodářské vzájemnosti členů národa mezi sebou i mezi jinými národy, ve zřízeních státních i způsobu vlády, konečně i v církevních obřadech a zřízení. Všecky tyto národní zvláštnosti, tvořice plod mnohověká práce a odkazy předkův, už proto musejí beti bedlivě opatrovány a odevzdávány nezkráceny v dědietví dalším pokolením. Jen při takovém zachovávání a dalším od- kazování bytových zvláštností zachovává se, roz- víjí se, roste a mohutní národní osobitost za účinkování blahodatných tvůrčích zásad. Se zra- dou těchto zásad začíná ztráta zvláštností bylo- vých, ochabuje samostatná tvořivost národa a on, stávaje se cizím ohlasem a planým fikem, ztrácí následkem toho nejen nárok na samostatné místo a hlas v obecném aboru národů, nýbrži právo na další trvání; a skutečně, takovi vy- klestivší se národové vymírají anebo zneněhla se přerozují v krev a maso jiného, zdravéjšího, duchem silnějšího národa — »přimykají k vyšší kultuře«. Milujme co nejvíce národ svůj, važmesi a svatě chovejme jeho národní osobilost, ale nedělejme si z jeho bytových zvláštností model!
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze ibire. Píše J. Geisler.?) [Za činskou hranicí] Doručiv r skému kupci Alexandru Chrisanovu Gorbunov doporučující list náčelníkova zástupce z Usu, byl jsem velmi přívětivě jím i jeho mladou ženou přijat a pohostěn. Styk s milými těmito lidm a dobrá strava v čistém srubu po několikadenní jízdě liduprázdnými kraji velmi dobře na mne působily. Neodolal jsem proto pozvání, abych pobyl až do druhého dne. Džakula, jmenovalo se místo podle říčky, tvoříci hranici chošunu kemčického. V Džakule žije několik sajotských rodin v jurtách po značném prostranství roztroušených. Členové jejich zabývají se hlavně chovem dobytk a primitivním obděláváním půdy. Rušti kupe směňují tovary a zboží sibiřské a evropské za tovar sajotský. Doprava zboží děje se po Jeniseji. Pan Gorbunov a tatarský zástupce kupe Safianova doprovodili mne koňmo k malé jeskyni ve strmé skále vytesané. Malý kamenný Buddha v ní sedí, střežen jsa dvěma strážci vytesanými po stranách vchodu ze skály. Na jiných skalách viděti vytesána všeliká písmena. Jeskyně s Buddhou jest sajotské poutnické místo. »Kurja« (modli- tebna) stojí na stepi v podobě domku bez oken Pan Gorbunov postaral se před naší vy jižďkou, aby nás Sajot kostelník v kurje očeká- val. Prostinký domek má plochou střechu, uvniti se stropu visí plno tretek, šátků, bubínků po dobných tamburině a čínských papírových svíti len. Na dřevěné lávce mísečky s plodinamí hlavně obllím, oběti to za dobrou úrodu. Boz stva sama zavěšena na čelné stěny. Obrazy Buddhy a představující čínského draka i jiné ne- stvůry, vše na hedbávu dovedně malováno. Ně které jsou rouškou zahaleny.
J Geisler Alexandr Chrisanův Gorbunov Džakula Safianův Kurja Buddha Jenisej
17 article
Jen o velkých svátcích bývají odkryty Nám je Sajot ochotně odkrývá, šklebě velké sv zuby. Zdálo by se, že jsou Sajoté náboženstv buddhistického. Zatím nevědí o Buddhovi a jeho nauce ničeho. Opatřili si jen k účelům potřeby náboženské předměty, jež sami vyrobiti nedo vedou. Nescházi ani mosazný roh s nestvůř *) Viz ranní fenilietony »Nár. Listů« z r. 190 č. 13., 16., 44., 58. a 125. hlavou, jakých buddhističtí lamové užívají. Sajot kostelník chtěl se jeho krásným tonem pochlu- biti. Zatroubil. Ozval se hlas schopný naplnii i nevěříeího hrůzou. Hlavně ovšem strachem před opětováním. Před kurjou na provaze mezi dvěma koly visí nesčetné klůcky bílé bavlněné látky. Hadříky podobné viděl jsem již před jeskyní s Kirgizem. Později i podle pěšin visely podobné na stro- mech, hlavně u křížovatek. Jsou to sajotské modlitby. Každý Sajot, navštíví-li posvátné ml- sto, zavěšuje tím způsobem v okoli svoji mod- Cestou z kurje přidali se k nám dva Sa- joté. Byl s námi již kostelník, učeň šamána a tudíž i čekatel télo hodnosti. Safiánův tatar- ský zástupce, plynně rusky mluvicí, jel na krásném velkém mongolském hřebci, pan Gor- bunov a Sajoté na pěkných malých sajotských kobylkách, výtečných běhounech. Sotva jsme kousek, zastaví p. Gorbunov koně, seskočí,a zdvořile mne vybízí, abych vyzkoušel jeho koně.
Safiánův Gor Gorbunov
18 article
Měl sajotské, jako prkno rovné sedlo, mimo to byl mne menšl, třmeny byly tudíž značně kratší. Byl bych nejraději odmítnul, leč ke svému pozvání ihned připojil, že to zde tak zvykem. Sotva jsem na ryzku vsedl, pustili se všichni v divoký cval, a tak šlo to několik minut. Pak nabídnul mi svého koně Saflánův zástupce. Ten měl pohodlné mongolské sedlo jehož třmeny daly se pro mne upraviti. Al opět letem ku předu. Čistokrevný veliký bělouš letěl jako vít. Brzo byl jsem zaačně napřed, plnou volnost jemu ponechávaje. Nedbal jsem nikterak po- křiků ostatních, abych zastavil. Učinil jsem tak až před Gorbunovým srübem. Neměl jsem chuti otloukati své kosti ještě na třech sajot- ských sedlech. Odpoledne jsme honili koroptve, divoké husy, kachny a zorávy. Ptactva tu nesmírné množství. S bolatým lovem vrátili jsmese večer do srubu. Již za prvního úsvitu dne následujícíh vyjeli moji průvodci se zavazadly napřed, vzavše mého a Gurjánova koně s sebou. Já s Gurjá- nem vyjeli jsme až o 10. hodině odpolední na koních p. Gorbunova. Bylo mi ještě třikráte zkoušeti cizí koně. Tentokráte octli jsme se na cestě poněkud vyvýšené, pečlivě z kamenů zbudované, po stranách ještě dobře znatelnými
Al Gorbunův Gurjánův Gorbunov Gurjá
19 article
litbu. příkopy opatřené. Jaké překvapení zde v zemi kde i pojem vozu jest vůbee neznám, kde všechnu dopravu hřbet koňský anebo lidská záda obstarávají! Zovou ji cestou Džingizchá novou. Zde všechno velké, neb významné při- pisuji buď slavnému dobyvateli. Jisto však jest. že jeskyně s Buddhou, skalní nápisy i tato ceste nejsou dílem Sajotů, nýbrž staršího nějakého národa kulturně daleko vyššího. 1ot Step za Džakuli na 80 km. dlouháa uprostřed ke 30 km. širaká, jest dokola ohra- ničena kuželovitými vrchy. Jednotlivé menší větší kužele i ze středu jejího vystupují. Celk tvoří pěkný, krajinářsky zvláštní obraz. Úrodna je step pouze podle Jeniseje, zšíře asi 10 km. dále postrádá potřebné vláhy — jestiť po ceie její déli jediná studánka. U té měl jsem doho niti svůj průvod. S p. Gorbunovem a ostatními z Džakuly rozloučil jsem se po hodinové společné jízdě Pouze sajotský sluha ve svátečním obleku jel se mnou a Gurjánem dále, aby koně p. Gor bunovi zpět přivedl. Sajot bavil nás zpěvem národních písní, ale jakým! Pravý zpěv břicho- mluvcel.
Sajota Jenisej Gorbunov km
20 article
Naslouchaje z počátku divným, zdánlivě z dálky přicházejícím zvukům, ohlížím se na všechny strany po zpěváku. Následující teprv neméně zvláštní hvizdot mne přesvědčil, že zpívá a hvízdá před námi jedoucí Sajot. Na polo otevřenými ústy, nepohybuje rty, vybavuje ze sebe brzo hluboké, brzo vysoké kloktavé tony jednolvárné nemelodické písně. Po každé sloce pohvizduje si způsobem podobným. Škoda, že neměl jsem tlumočníka. Obsah písně zůsta mně tajen. Sajotští cvalouni mají příjemný pro jezdce chod, polo klus, polo krok. Rusové tomu ří- kají sna pěrěstupě«. Klusati do plna však se jim nechce. Při nejmenší pobídce dají se ihned do cvalu. Cválati vydrží dlouho a téměř bez únavy, ohnivým tempem. Můj malý hřebec jen letěl, že jsem jej zdržoval, hlavu vysoko vzpí- naje. Bylo mi řemeny jednoduché úzdy oběma rukama vzepříti, abych po kamenitých místech stepi, kam jsme směrem ke studánce s cesty se byli dostali, úprku jeho zbránil. Sotva všai popuštěna úzda, hned znovu hnal se, kámen nekámen, divokým tryskem, hromady přeskakuje a nutě mne tak do závodu s překážkami. Ne- třeba sa však ničeho báti. Sajotský koník má bystré oko, a nekovaným kopytem nastupuje velmi jistě.
Rus
21 article
Sajoté jsou výteční jezdci, prožijí značnou část svého života v sedle. Malý hošík v Džakule byl mi toho prvým svědkem. Na nesedlaněm koni, bez uzdy, honil se hodnou chvili mezi volně se pasoucími koni, nežli dlouhým prutem jiného koně ze stáda k jurtě záhnal. Konis z pastvy nechtělo, užil všech kliček, aby se vyhnul, což dalo hošikovi pernou práci. Malý koněberka začínal už natahovati moldánky z ne- zdaru svého počínání, tepal bosýma nožkama svého nositele, ovalem i tryskem nadjížděje druhému. Sajotské sedlo různí se podobou od našich jezdec sedí na koni také jinak než u nás. V kratších třmenech spočívá jeho noha patou vzhůru, kyčle nejsou kolmo, nýbrž šikmo n zad svislé a k bokům, koně přimknuty. Starší jezdee jako by v polodřepu stál v třmenu s ohnu- tými koleny. U studánky zastihl jsem své lidi uprostře hejna Sajotů z blízkých čtyř jurt. Muži, ženy. děti hleděli na mne s otevřenýma ústy sledujíce každý můj pohyb. Vypiv čaj, dal jsem do ručky asi rok starému buclatému naháčkovi kousek cukru. Hned sběhly se kolem matky všechny ženské štěbetajíce, a jedna po druhé neznámou bilou pochoutku olizujíce. Řady velkých bílých zubů usmívajících se žen mne přesvédčily, že dobyl jsem si rázem jejich přízně. Nejstarší muž živě vyjednával s Čichačovem, jediným z nás, jenž uměl poněkud sajotsky. Sajot byl patrně hlavou rodiny a mezi řečí s Čichačovem stále se na mne s prosebnými posuňky obracel.
22 article
Dověděl jsem se, »že jim došel tabák, a rád b za skopa od nás tabák vyměnil. Skopa na cestu nemohli jsme potřebovati, a jiného v jurtách nic nemají, co bychom mohli potřebovati. Vza jsem hrst tabáku a dal starému. Mžikem bylo všechno kolem mne, muži i ženy dlaně nadsta- vují a posuňkují jako naši cikáni. Podělil jsem po špetce všechny a mnohé úklony byly mi díkem. Na stepi žije mnoho dropů. Vyjel jsem si napřed na kus cesty na návrši a uzřel v dále asi pěti set metrů několik dropů. Dle instrukce jaké se mi dostalo, zamířil jsem šikmo k nim Ptáci pozvedli hlavy a mírným dlouhým krokem postupovali ku předu. Popohnav koně doje jsem k nim asi na dvacet kroků, a teprve tehdy dali se do běku, křídly mávajíce. Nežli však těžká těla se ponadzvedla, můj kůň již zarazil a výstřel zahřměl. Brzo na to houpal se již u mého sedla asi 16kilový kohout. Při návratu vidím čtyři sajotské jezdce tryskem a divoce rukrma házející ke mně se hnáti. Mimoděk ohmatal jsem svůj pistolet, maje pušku po jezdecku na zádech. Jako vichr se přihnali, zarazili, hmátli pod dlouhé kabáty a vytáhli — každý svou dýmečku, o tabák prosíce, Rozdav jim polovici malé tělesné zásoby cigare- tového tabáku, měl jsem s nimi krátkou kon- versaci, kteráž s mé strany se omezovala na slovo: »bilbes« = nerozumím. A opět synové stepi vzdalovali se ode mne prudkým tryskem. Ještě několikráte zkoušel jsem své lovecké štěstí toho odpoledne, Jednou i za velkým orlem slídě, avšak bez úspěchu.
Cikán Pták
23 article
Zapadalo již slunce, když loučil jsem se s krásnou džakulskou stepí, stoje na vrcholi nevysokého hrbetu. Měli jsme ještě na 15 km cesty ke srubu kupce Bjakova v Kemčiku. Bylo třeba bystrého klusu, abychom p. Bjakova ještě bdícího zastihli. Sotva jsme ujeli kus cesty, i za dne netuze znatelné, zavládla úplná tma. Chvílemi bylo s vyvýšenin mírně vlnité stepi viděti světla miholající před námi. Směr byi tedy správný a na štěstí kromě mělkých ka- lužin nebylo překážek na cestě. Okolo desáté dojeli jsme první sajotské jurty v Kemčiku. Posuňky a opakováním jmena Bjakov přiměli jsme Sajota nedůvěřivě patřícího, aby nás temnotami doprovodil. Brzo na ušlapané pěšině zahlědli jsme před sebou světlo srubu Bja- kova. Sajot ukázav rukou na světlo, zmizel. Na umdlených již koních, za temné noci, nebylo možno rychle postupovati. Svěllu jsme se nikterak nepřibližovali. Zdálo se stále stejně blízké. Pojednou shaslo. Hned potom zůžila se pěšina a za nedlouho sbíhaly se vysokou travou, pokud se s koně rozeznati dalo, křížem krážem mnohé pěšiny, cestičky skotu. Chvíli na to zastavili jsme před vodou. Je to potok, řeka, čí jezero? Patrně ztratili jsme pravý Objíždějíce, vjeli jsme na měkkou, nepo- rostlou, bořící se půdu, kůň se zdráhá v kroku. Voláme, vystřelime jednou, podruhé. Nikdo se neozývá. Ani psi nezaštěkali. Vrátime se smě- rem, odkud jsme přijeli. Jsme opět před ně- jakou vodou. Jsme se svým rozumem u konce. směr.
Bjakov Sajota km