ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b7778910-7683-11dc-878b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 161, place 91, org 22, work 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. listopadu 1907. Císlo 315
4 article
Oktabristé konají od úterka sjezd strany v Petrohradě. Radí se o taktice poslanců strany v hosudarstvenné dumě. Nenormalné poměry v Rusku. Úplný pokoj a pořád v Rusku dosud ne- nastal. Ovšem třeba při zprávách tohoto druhu vždycky míti na paměti ohromnou rozlehlost carské říše, v níž to, co by jinde bylo bouří, je leda švihnutím biče do vody. Politických vražd zase přibývá. V Ascha badě výstřelem do okna ubit náčelník depotu Mavrelidze. V Rtiščevě týmž způsobem ubit ná čelník depotu inž. Alexandrov. V Tiflise výstře- lem do zad ubit revírní inspektor. V Lodi na ulici zavražděn tajný Běgun a druhý tajný raněn. V Sosnovicích dvěma výstřely do okna ubit popivný. Části kutaiské a batumské gub. na Kavkaze kde dosud trvají nepokoje navzdor vojenským soudům, spojeny jsou v dočasné generál-gub. Dočasní generál-gubernátoři mají práva a moe diktátorů. V Permi za politické vraždy pověšeno pě osob: dělníci Abrosimov, Kosotuchin a Jeodo- kimov, sedlák Popov a tulák Berezin. V Moskvě zadržen vážný politický provini lec Tolkočenko, uprchlý ze Sibiře. V Odesse trvá anarchie, způsobená Erva vými boji mezi Židy a svazy ruských lidí. Poli cisté a tajní vražděni jsou zvláště každou so botu, když v židovských kvartálech konají služ bu. Židovské tlupy střílejí i do pohřebních prů- vodů za rakvemi zavražděných policistů. Židov ské tlupy vedou na ulicích odesských skutečnou partisánskou válku nejen s policií, nýbrž i voj- skem. Křesťanské obyvatelstvo je nesmírně roze- zleno tím spíše, že židovské tlupy zadržují na ulici i občany, kteří nemají ničeho společného ani s policií, ani se svazy ruských lidí, a je pro hledávají, ano i pro pouhé podezření vraždí. Křesťané za to Židům oplácejí, bijou je na potkání, vytloukají jim okna, pustoší obchody.
Ing Alexandrov Abrosimov Kosotuchin Jeodo Popov Berezin Erva Žid Petrohrad Rusko Tiflis Kavkaz Moskva Sibiř Odessa
5 article
Rusově na Filipinách. Skupina ruských politických emigrantů ob- držela od americhé vlády dovolení, aby se usa- dila na Filipinách a tam se pokusila uskutečnit své socialné teorie. Emigranti utvořili společnost pod názvem »Americko-ruská společnost pr tropické hospodářství«. Filipiny, podle míněn zakladatelů společnosti, mají všechny podmínky kterých si jen přáti mohou: politickou svobodu národní snášelivost jak u domorodců, tak u ame rické vlády, blízkost světových trhů (Singapore Šanchaj, Hongkong). Zakladatelé jsou sice prot kapitálu, ale uznávají, že působení kapitálu právě tak není možno se vyhnouti, jako tlaku atmosferickému; proto se postarali o základný kapitál 300.000 rublů, rozdělený na 120 akci po 2500 rublech. Kolonisté hodlají pěstovat tropické hospodářské rostliny, zvláště kávovník a tabák. Americká vláda i žurnalistika považují ruské kolonisty na Filipinách za pionýry dokonalého společenského pořádku, jaký nikde ve skuteč nosti nenl. Z kruhů, blízkých ruskou vládou suspendo- vanému katolickému biskupu vilenskému, panu P. Roppovi, se nám oznamuje, že biskup Ropp není původem baltický Němec, jak bylo napsáno v naší zprávě o jeho suspensaci, nýbrž uvědo- mělý Polák. Cesla cisařských manželů německých do Anglie. Jak se telegrafuje z Londýna, přibyl vlak s císařskými manžely o 11. hod. 45 min. za zvuků pruské národní hymny na paddingtonské nádraží. Císař německý prohlédl si čestnou set. ninu. Starosta paddingtonský podal mu adresu. kterou obyvatelstvo vítá nadšeně císařské manžele Císař odvětil: »Děkuji vám za přátelské přijet Jsme šťastni, že jsme opět v Londýně!« Obecen- stvo připravilo císařským manželům srdečně ovace, jimiž je provázelo na cestě do Guildhallu. Ce
Rusův P Ropp Němec Polák Obetit Filipíny Hongkong Anglie Londýn Singapore Šanchaj americký
6 article
sařští manželé navštívili královský zámek ve Windsoru, odkud odjeli o čtvrt na 12. hod. provázeni jízdní tělesnou stráží, za hlučných ovací obecenstva na nádraží a jeli zpět do Lon- dýna. Císařské manžele provázeli prine Walesský s princeznou, jakož i ostatní princové. O návštěvě císařských manželů ve Wind- soru se sdělují následujíeí podrobnosti: Love- cký výlet do okolí Windsoru se znamenitě vy- dařil, byl podporován krásným počasím. Ve dvou automobilech odjeli král Eduard a císa Vilém a vévoda of Connaught do flám- ského zámečku v lese windsorském, kde je oče- kávali prine Walesský, prine Artur of Connaughu a prine Kristian Šlesvicko-Holštýnský. Později přijela císařovna provázená vévodkyní z A- bany a knížetem z Tecku. Po honbě na bažanty následovala snídaně. Dámy se vrátily do zámku, kdežto anglický král a německý císař s družinou pokračovali v honbě. Po návratu z honby za- býval se císař státními záležitostmi a odpočíval chvíli. Večer o 8. hodině konala se hostinu o 160 příborech. Na pravé straně krále Eduarda seděl císař a na levě císařovna, královna Ale- xandra na pravo od císaře. Hostiny zúčastnilo se 20 osobností knížecích, německá družina. anglická čestná družina přidělená císařským man- želům a 20 vyslanců u anglického dvora, ně- kolik angliekých ministrů, anglický vyslanee v Berlině atd.
Eduard Vilém Artur Kristian Šlesvicko Windsor Lon Berlín Love vévoda of Connaught
7 article
Vyzvědačské aféry ve Francii. Podezření, že zatčený lodní praporečník Ulmo byl ve spojení s odhalenou vyzvědač- skou agenturou v Marseilli, bylo prokázáno opi- sem telegramu, nalezeného u zatčeného Andrěa. Z telegramu vysvílá, že Ulmo nabízel doku- menty agentuře, která mu odpověděla: »Přijet nabízených listin nemožné. Cena je příliš vy- soká.- Marocká debata ve španělském senátu. V senátě podal Montero Rio s dolaz po marocké otázce. Ministr zahraničních věcí prohlásil prý, že Francie a Španělsko postupují na základě společné dohody. Rád by věděl, který kabinet změnil své názory, aby dospěl k úplné- mu dorozumění, jež, jak se zdá, bylo dosaženo po odjezdu králově do ciziny. Ministr zahraničních věcí prohlašuje, že vláda podá — pokud možná — vysvětlení par- lamentu o všem, co se týká marocké otázky. Popírá, že vláda změnila o ní své názory a ubezpečuje, že Španělsko dostojí svým závaz- kům svědomitě.
Ulma Francie Marseille Španělsko Montero Rio
8 article
Sanchez Roman připomíná, že mini- str mluvil o třenici pro Marokko. Ptá se, má-l býti španělská politika politikou míru, zdrželi- vosti a nestrannosti, nebo politikou válečnou Na její válečný ráz zdá se poukazovati skuteč- nost, že španělské vojsko jest už pohotovo od- plouti do přístavů, sousedicích s Marokkem. Ministr odpovídá, že mluvě o třenici, narážel vždy na generála Druda a Santa Olalu, nikdy však na kabinety v Paříži a v Madridu. Má-li býti marocká otázka zevrubně probrána, třeba vyčkat uveřojnění Červené knihy, jež bude obsahovati všechny nutné doklady ku projednán této otázky. Náhrada poškozeným v Casablance. Z Berlína se oznamuje »Agence Havase: Do Paříže byla již odeslána odpověď německé vlády na návrhy Francie, týkající se náhrady cizincům, poškozeným bombardováním Casa- blanky. Bude nepochybně dále vyjednáváno. Ministr zahraničných věcí Pichon prohlási ve včerejší schůzi sněmovní, že francouzský oběžník nelze pokládati za konečný výraz fran couzské vlády a že bude se pokračovati v dal ším jednání.
Sanchez Roman Druda Havas Maroko Paříž Madrid Casablanca Berlín Francie Casa Santa Olal
9 article
Marocká politika španělská. »Corresp. Militar« píše: Nejnovější cesty královských manželů mají vliv na změnu politiky, jež Španělsko má provozovati v Ma- rokku. Před jejich odjezdem byly odstraněny všechny obtíže, jež činil mocný evropský národ plánům, které nyní mají býti provedeny. Možná že Francie a Španělsko, aniž by chtěly vzbudi nejmenší nedůvěru, vyšlou v dorozumění s právo- platným císařem marockým opět vojsko do Ma- rokka a to ve stejném poměru, aniž však sou- středí se na jednom místě. Francic o Marokku. Ministr Pichon pravil ve své velké řeči o záležitostech marockých přednesené včera v parlamentu mimo jiné: Díky shodě Filiberta, Druda a Regnaulta a jasnému stanovisku na- šemu mohli jsme upustiti od vylodění vojska v jiných přístavech, avšak byli bychom k tomuto prostředku sáhli, kdyby to byly události vyžado- valy. Zástupci francouzští měli pokyn, aby se nikterak nevměšovali do vnitřní politiky maro- cké. Generál má úkol postupovati proti Muleji Hafidovi jen v případě útoku. Souhlasím s tvrze- ním Ribotovým, že náš osud v Marokku nen spojen s osudem toho neb onoho sultána. Avšal my jsme vždy vyjednávali s Abdulem Azizem.
Pichon Filibert Druda Regnault Ribotův Aziz Španělsko Ma Francie Maroko
10 article
Zvláště v aktě algecirasské jsme skutečně zů- stali na jeho straně. V tom nebylo nikdy rozla- děnosti mezi Francií a Španělskem. Spíše byle konáno jen naprosto samozřejmé vyjednávání Španělsko připojilo se ke všem našim krokům Nedávný pobyt španělských královských man- želů a španělských mínistrů v Paříži ukázal oklatantním způsobem úplnou dohodu mezí Francií a Španělskom. (Pochvala.) Zatímní poli- cie za pomoci domorodých notáblů konala sku- tečně dobré služby. Byla učiněna opatření, aby se zamezilo, by se nepříjemné události na hra- nicích alžírských opakovaly. Ministr skončil pro- hlášením, že Francie skutečně dbala zvláště, aby se vyvarovala vojenské výpravy, nevměšo- vala se do sporů ve vnitru země a — poku jde o její zakročení — vyloučila všeliké pode- zření, jakoby chtěla učiniti Marokko zemí pod svým protektorátem. Avšak ani jiná mocnost ne- má tam míti převážný vliv. Francie splní své závazky ke všem mocnostem. Ministr doufá, že v Marokku nastane brzy opět klid a pokoj. (Po- chvala.) Vládě se úplně podařilo čeliti v nevděč- ném a obtížném úkolu kritice její odpůrců.
Francie Španělsko Paříž Maroko
11 article
Spojené stály a Japonsko. Japonský ministr zahraničných věcí viscoun Hayashi byl interviewován londýnským žur- nalistou o poměru Spojených států severoameri- ckých k Japonsku. Ministr prohlásil, že styky jsou srdečné. Ovšem otázka vystěhovalecká jest velmi vážná a vzbuzuje v první řadě zájem ve- řejného mínění japonského. Ale zdá se, že spěje k příznivému rozřešení. Japonská vláda navrhuje pro vystěhovalce do Ameriky kontrolu, hodící se Japonsku a odpovídající přání Ame riky.
Hayashi Japonsko spojený stát Amerika
12 article
Dopis z Paříže. Z Paříže, 11. listopadu 1907. (aurés proti Hervéovi. — Studentsk bouř e.) Hervě je pravě „enfuni terrihle“ socialislick strany francouzské. On byl už jedenkrát původcem roztržky ve straně a dnes opětně svými ideemi o mi- litarismu a vlastenectví způsobil straně a ve straně mnoho hořkosti. Konečně ale došla trpělivost i těm nejtrpělivějším a nejsmířlivějším, kteří mysleli, že lze pod jedním kloboukem spojiti anarchism, pravo- věrný marxism a reformism. Jaurés, když cítil, jak rozkladně působí kampaň republikánů proti herve- ismu i v samotně straně sjednocených socialistů, snažil se v několika článcích a na schůzích odlišiti, zatím ovšem ještě dosti opatrně oficialní stanovisko strany a jeho — od slanoviska Hervé-ova. Když ko- nala „Národní rada“ sociál. valnou schůzi, na které projednávala povstalé konflikty, meškal Jaurés právě na propagační cestě ve Švýcarech. Některými bylo to vykládáno a následkem toho Jaurésovi vytýkáno, že to bylo zúmyslné vyhnutí se choulostivé debatě,v níž by musel precisovati své stanovisko. To a pak útoky Hervé-ovy „La Guerre Sociale“ na tak zvaný socialistický střed pohnuly konečně Jaurésa k tomu že v dnešní L'Mumanité, oficialním denníku strany uveřejňuje na adresu Hervé-ovu otevřeny list. Pro politickou veřejnost má tato událost znač- nou zajímavost, neboť kolem propagandy herveismu točila se poslední dobou všechna novinářská kampaň ve Francii. Jaurés ve svém listu praví: Hervé se mýlí
Jaurés Hervé Paříž Hervé Francie národní rada Le Guerre
13 article
praví-li, že jsem jednou revolucionář a hned na to že zase mluvím řečí vlastenců a reformistů. — Není naší vinou, mrzačí-li on pokaždé naší myšlenku a l- buje-li si v držení jen některé její části. S týmž dn- razem, v stejné řeči, toutéž frasí zdůrazňujeme dvojí povinnost dělnické třídy: hájiti národní sa- mostatnost a zabraňovati válkám účin- ným zasáhnutím mezinárodního proletariátu. — Anl- patrioté si libují v přezírání národa. On si představují dělnickou třídu ab- straktně, vyvíjející se v prázdném pro- storu a pod záminkou, aby ho osvobo- dili od jha vlasli, ke které patří, dovedou ho tam, že se pokolí pod jhem vlasti, k níž nepatří a která se stane jeho teprvo dobytím. — K této dvoj a těžké úloze, chrániti samostatnost národa a mi proletariát musí užíti prostředků velice různých. Hervé mrzačí usnesení kongresu v Nancy. Parla- mentní akci redukuje až na nulu. Dle Jaurésa naopak čím silnější bude zastoupení strany v parlamentě tím snadněji bude lze zabrániti válce. Mýlí se též Hervé, myslí-li, že slouží tím konfederaci práce (jed- nota syndíkátů). Tato má potřebí chladnokrev- nosti a methody. Stávka, at všeobecná či č- stečná, která je vlastním prostředkem syndiká tního boje, chce býti ovládána se stejnou obezřetností, jak rozhodností. Mrhati dělnickou energií v nepřetržitých úgitacích, nebo bezúčelných poradách, bylo by bláz- novstvím. To jsou asi hlavní myšlenky Jaurésova listu, němž na konec ještě slibuje, že co nejdříve odpov ještě na adresu Guesdh a jeho orthodoxních přátel Pro nás je silně zajímavou ta věc, kterou z tohot případu znovu můžeme konstatovati, že i pravý dobře pochopený mezinárodní socialism, snad po vše lijakých krisích a po různých oklikách musí se vra- ceti — jako k východisku — k čisté idei vla- stenectví,
Hervé Jaurésův Nancy Guesdh kongres
14 article
Od ptku a soboty panuje na zdejš medicínskě fakultě holové vzbouření Tříčinou jeho je povolání dvou profesorů, dra. Pro- naut a Nicolas, z fakulty v Nancy na fakultu paříž- skou. Studenti pod záminkou, že prý vědecká kvali- fikace jmenovaných není taková, jako agregé (mimoř. prof.) — kanďdátů pařížských, snaží se násilím pře- kaziti jejich kursy. To, co se dělo v pátek a v sobotu, bylo něto tak spustlého, že to pařížské akademické mládeži bude dělati malou čest. Na profesory se házela shnilá vejce, rajská jablíčka, prskavky, hučelo se, jen což. Zajímavo je, že ani všechno rámusíc obecenstvo nebylo akademické a jistě už ne jenom z medicínské fakulty. Několik nerozvážných lidi dalo se tu svésti přehlédnutými pařížskými agregéi a jin vlastně celou bouří sloužili. Praxe těchto je už smut- ně známa a proto jmenováním dvou schopných pro- fesorů z Nancy mělo se udělati konec zneužívání ti- tulů profesorských pro soukromou praxi. Mínozí stál o jmenování jen proto, aby mohli za ordinace brái několikanásobnou taxu To jo skutečná podstata bouří, které jsou proto tím odsouzeníhodnější. P- řížští studenti se musejí každoročně nějak vybouřit. ale letos to stále jejich čest — a 2 měsíce před- nášek, neboť profesorský sbor v souhlasu s mini- sterstvem vyučování ohlásil dnes uzavření fakully až do konce roku 1907.
Nicolas profesor Nancy
15 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13 listopadu. (K. k.) Vyrovnávací výbor pokračoval dopoledne v po všechné rozpravě o vyrovnávacích před- lohách. Poslanec dr. Okuněvský uvažoval veliké škody, jež vzniknou haličským zemědělcům dovozem uherských plodin. Nový ministr pro Halič šl. Abra- hamowicz bude důstojným zástupcem záštiplného. hašteřivého Ziemialkovského. Stěžuje si do ponižujíe role národa ruského a žádá, by národ ten náležel bezprostředně k říši a byla mu dána národní samo- správa. Poslanec Šuklje ptal se, je-li v souboru vy- rovnávacích otázek zahrnuta též otázka nároku země Krajiny na Marindol a Žužemberk. Posl. Laginjovi upírá oprávnění odmítnouti vyrovnání jménem Šlo- vinců a prohlašuje jménem slovinského klubu s vět- šinou slovinských zástupců, že klub tento neza- ujímá v celku odmítavé postavení k vy- rovnání přes různé námitky proti různým po- drobnostem. Také dohodu s chorvatskou delegací říšského sněmu pešťského zamítá, protože ona delegace stojí na podkladě rěcké resoluce, v níž valná většina slovinských po- slanců shledává osudnou chybu, kterou pronikla v Uhrách politika strany neodvislosti. Ona vělšina je proto povinna v zájmu celé říše a národa chor- vatského a slovinského vysloviti se co nejrozhodněji proti tomuto směru. V Rakousku proniká stále více myšlenka, že utvoření velikého autonomního Chor- vatska, jež by se mělo spojiti s Dalmacií a zeměmi okupovanými, za podmínky organického spojení s říší, mohlo by býti jen k blahu státu. Budou-li Chorvati o této změně nálady v Rakousku přesvěd- čeni, bude roku 1917 zjednána půda, na níž bude možno uzavříti vyrovnání příznivě. Posl. Grafenauer považuje toto vyrovnání za lepší než dřívější, avšak nedostatky jeho dokazuj již jeho tituly. Doufa, že vláda, jež snažila se o klíč k řešení vyrovnávací otázky, totiž Zader, najde kní
doktor Okuněvský Šuklj Posl Chorvat Vídeň 13 listopad Halič Uhry Rakousko Dalmacie
16 article
i bránu, to jest Záhřeb. Bylo bezhlavostf, že Rěka byla přenechána Maďarům, již rozšiřují mimo ná- rodní i svou hospodářskou moc na Východě, aby Chorvatsko zdolali a Bosnu a Hercegovinu mu ote- vřeli. Řečník žádá ještě některé vysvětlivky a na konec prohlašuje, že korutanský Slovinec nemůže míti k rakouské vládě žádné zvláštní důvěry. Posl. Šrámek není ještě s to označiti posta- vení česko katolického národního klubu k vyrovnání, jež s hospodářského stanoviska musí býti nazváno poměrně nejlepším. Protestuje, aby posl. Choc vytý- kal každému českému poslanci, jenž hlasuje pro vy- rovnání, naprostý nedostatek svědomi, zradu národa a nepočestnost. Zamítnutím vyrovnání nebylo by ani české státní právo skulečně inaugurována, ani nebyl by pochován dualismus s předlitavským centralismem, na druhé straně však zavedením všeobecného rov- ného volebního práva nastane v Uhrách takový po- litický p'evrat, že idea mocného federativního ne- dualisticky zřízeného velkého Rakousko není žádnou utopií. Pak plijde také doba pro české státní právo a účinnou solidaritu národností před i za Litavou, potom bude také dána možnost skutečné záchrany Slováků, kteři právě nyní tak barbarsky jsou uti- skováni.
Maďar Posl Šrámek Choc Slovák Záhřeb Chorvatsko Bosna a Hercegovina Uhry Rakousko katolický národní klub
17 article
V odpolední schůzi posl. dr. Ploj obíral s chorvatskou otázkou, jež je zejména důležita pro ty, kdo kladou váhu na revisi dualistického podkladu k zachování státní jednoty jako podmínky pro vel- mocenské postavení mocnářství. Vyvrací Šukljovo tvrzení, že slovinský svaz bude především hlasovati pro vyrovnání pro dolenskou dráhu, a připomíná, že dalmatští poslanci přes cennou vymoženost stavby dalmatských drah jsou proti vyrovnání s zřetelem k zoufalému boji svých bratří v Uhrách. Popírá, že by bylo vyrovnání soubor- ným, nejsouť v něm řešeny vojenské otázky. Na- vrhuje resoluci, jíž se vláda vyzývá, aby bez meškání zahájila vyjednávání s uherskou vládou a uzavřela úmluvu na zachování dosavadního poměru recipro- cily, nebudou li vyrovnávací předlohy parlamentně vyřízeny do 31. prosince 19.7. Dál, aby opětně s uberskou vládou vyjednávala a v nové smlouvé vymohla ustanovení, že pro budoucnost nebude cel- ních příjmů používáno ke hražení společných vý- dajů, nýbrž budou v celku dle kvoty rozděleny na obě státní území, dále, aby kvota trvale byla stano- vena dle poměru počtu obyvatelslva.
doktor Ploj Šukljův Uhry
18 article
Posl. dr. Pergelt soudí, že reciprocitou za- vedl by se mnobem borší stav než smluvní. Nové vyjednávání nevedlo by asi k lepším výsledkům, snad k horším, ustoopí-li nynější světová krise na peněžním trhu příznivější konjanktuře. Předložená smlouva není sice vyrovnáním souborným a dlouho- dobým, avšak z dosavadních je poměrně nejlepším, byť i dosud Uhrám poskytovalo větších výhod. Vadou je též okolnost, že nebyla také bankovní olázka současně řešena. Pohříchu již dávno před tím posuzována byla úprava hospodářského poměru mezi oběma státy, který znamená základy celého našeho hospodářského života, pod dojmem besel jako je »Pryč od Uher !« Zemědělští zástupei jednají pouze v zájmu země- dělství, schvalují-li smluvené základy poměru mezi Rakouskem a Uhrami. Tím posilují konsumční schop- nost tuzemského průmyslu, tohoto nejcennějšího zá- kazníka tuzemských zemědělských vyrobků a umož- ňují mu platiti také vyšší ceny za zemědělské výrobky. Agrární cla, na něž posl. Renner poukázal, nebyla by odstraněna ani zamítnutím vyrovnání trvala by až do roku 1917. Posl. dr. Battaglia praví, že i Poláci pova- žují vyrovnání za velkou hospodářskou oběť. Mají mnoho nesplněných požadavků, jichž s plným důra- zem se budou domáhat a je zastupovatí, avšak pol- ský klub pokládá přece za nevhodné spojovati tyto postuláty jako ruští poslanci s otázkou velmocen- ského postavení říše.
Posl doktor Pergelt Renner Battaglia Polák Uhry Rakousko
19 article
Musil bych se tázati »Q10 vadis ?« — koněl řečník — ale nejen vlády, nýbrž i poslanecké sně- movny. Od prvního dne platnosti vyrovnání jest nejdůležitějším úkolem obou těchto činitelů zabájit a provésti hospodářskou politiku velkých obrysů. aby Rakousko v roce 1917 bylo úplně připraveno na další pokojnou spravedlivou smlouvu s Ubrami, anebo nebyla-li by možna, na důrazný hospodářský boj. Dobré rozřešení hospodářského poměru jednak k Uhrám a balkánským zemím, jednak k Německu je základní podmínkou úspěšného rozvoje našeho státu. Další jednání odročeno na zejtřek. Tiskový výbor konal také sehůzi dopoledne. Na jednacím pořadu byl pilný návrh Mühlwertů na svobodnou kolportáž tiskopisů a Sylvestrův o předloze tiskového zákona. Průběhem debaty činěny s některých stran ná- mitky proti tomu, aby otázka svobodné kolportále byla vytržena z komplexu tiskového zákona. Posl. dr. Adler soudí, že třeba vyslechnouti ministra spravedlnosti, jaké postavení zaujímá k před- loze tiskového zákona a přesvědčiti se, je-li nějaká vyhlídka na jeho provedení. V tomto případě mohla by býti otázka svobodné kolportáže s tím spojena;
Musil Ubry Sylvestrův Posl doktor Adler Rakousko Uhry Německo Q 10 vadis
20 article Femka.
Femka. Za účelem rychlejšího pomaďarštění Slo venska a jeho obyvatel byl vedle celé řady exi- stujících již institucí a vládníeh zařízení založen také spolek »Felvideki magvar közmůvelödes egyesület (to jest: spolek osvětový pro hořejš Uhry). Tento spolek, s počátku štědře podporo vaný a favorisovaný se strany vlády i všech maďaronů, brzy smutně proslul a nabyl zvuku přimo pověstného pod zkráceným, lidovým názvem Femka. Na štěstí slovenských bratří a k jejich cti však Femka přes všecku podporu a přes všecko hýčkání nemůže zapustiti kořenů tak pevných. aby její existence nějak zřejmě mohutněla. Na- opak, činnost Femky pomalu, ale bezpečně umdlévá a klesá. Když začala svoji blahodárnou působnosl, měla Femka šedesát dětský ch útulen (zahrádek). Nyní jich stěží udržuje již jen 36. S napjetím finančních sil udržuje Femka dosud 107 lidových čitáren, v nichž však bývá pusto, nejdou-li se tam lidé zrovna ohřát. Sedmnáct takových číláren z loňského roku Femka raději dobrovolně pozavírala a zru- šila, poněvadž místní její odbory samy ve svých veřejných raportech doznaly, že čítárny nevy- konávají pražádného vlivu na lid. Spolek čítá dle poslední výroční zprávy úhrnem 7437 člnů. Avšak plná polovi čkn jich neplatí vůbec členských příspěvko. mnozí od samého založení Femby. Jak štědré prameny při takové lásce členstva k »ideji spol- kové« přes to přese všecko Femce byly a jsou patrně dosud k disposici, o tom svědčí stav je- jiho jmění — pomalu klesající. Dle posledního výkazu kapitál, jímž spolek vládne, obnášt 262 411 korun jmění výdajného, jak prozrazují »Slavjanskija Izvěstija«.
spolek osvětový pro hořejš Uhry Slavjanskija Izvestija Femek
21 article Z kuliurního života.
Z kuliurního života. V jistém berlínském antikvariátě konalas v těchlo dnech dražba různých rukopisů. Mezi nimi nalezl se i úplně zachovaný rukopis jedné z Beethovenových sonat pro klavír. Vzácný manuskript prodán byl za 16.000 marek. — Björn BLöLnson, syn slavného básníka, vzdal se vedení Národního divadla norského. Ustoupení svoje odů- vodňuje ohledy na otřesené zdraví, avšak zdá se, že tu rozhodovaly především anebo aspoň stejně různé neshody ve vnitřní správě divadla. Svědčí o tom i ostrý olevřený list, který Björnson otec před ne- dávnem v norských listech proti ředitelství Národního divadla, tedy přímo proti vlastnímu synu uveřejnil, a vytýkal v něm protekční systém, uměleckou sta- gnaci a vady repertoiru. — Brusselaké museum kou- pilo letos z jara malý obrázek »Záliší«, malované olejem na dřevo, za 1760 marek v domnění, že je to obraz Teniersův. Nyní bylo zjištěno, že je to pravý Rembrandt. — Kandidátem pro Nobe- lovu cenu na letošní rok jmenují berlínské lilerární kruhy německého lyrika Maxa Bewera, jehož »Gölterlieder« a »Lieder aus der kleln- sten Hütte« platí za proslulé. Našemu Vrchli- ckému ovšem tento německý lyrik nesáhá ani po kotníky. — V Bělehradě Srbové slavili třicetileté jubileum činnosti literární Dragutina Iljiče (nar. r. 1858), bratra básníka Vojislava Iljiče.
Beethovenův BLöLnson Björnson Teniersův Rembrandt Maxa Bewer Srba Dragutin Vojislav Bělehrad národní divadlo Brusselaký muzeum Probelov Lieder aus der kleln
22 article
Z dramalických prací plodného spisovatele nejzná- mější jsou »Vukašin«, »Pribislav i Božana« (podle české pověsti o Oldřichu a Boženě). »Za veru i slo- bodu«, »Ženidba Miloša Obiliča«. Oslatní beletri-tická a lyrická činnost dra. Iljiče je slabé ceny. — V Osna- brücku, v bibliotéce tamní zednářské lože (»U zla- tého kola«), nalezly se rukopisy osmi dosud zcela neznámých písní Lortzingových (partitura i text). Skladatel byl svého času členem této lože, jíž také svoje písně věnoval. — Ermate Novelli bude hráti titulní roli v novém dramatě »Dante«, jež napsala americká spisovatelka miss Rosselova. Drama líčí ve čtyřech aktech hlavní fáze života Dantova. Slavný herec zahájí tímto kusem svoje příští americké tournée.
Vukašin Pribislav Božan Oldřich Božena Lortzingův Dante Rosselův Dantův Ženidba Milošo Obiliča Ermate Novelli
23 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Gostheovo museum bude mít v brzku také Vídeň. Muscum otevřeno bude prozatím pouze v míst- nostech jednoho z vídeňských státních gymnasila obsahovati bude převážnou měrou upomínky na Goeiheův několikerý pobyt v českých lázních, na jeho děti, něco památek z Torboly, malé italské osady na Gardském jezeře v jižních Tyrolích, kde Goethe psal svoji »Iphigenii«, a několik vlastno- ručních kreseb Goetheových, krajinek sepií malo- vaných. Zajímavo je několik sádrových mask, sňatých s obličeje Goetheova, z nichž jedna zvláště zřetelně dosvědčuje, že tvář velkého básníka nesla stopy po neštovicích.
Goethe Ifigénie Goetheův Vídeň Tyroly Gostheův
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Teatro della Scala v Miláně zahájí svoji operní sezonu v polovici tohoto měsíce. Repertoir divadla skládá se zatím z pěti oper vlašských, dvou francouzských a jednoho Wagnera. Novinkami jsou z nich hudební drama v 1 aktě »Paolo e Fran- cesca«, jehož libreta autorem jest A. Colautti, skladatelem Mancinelli a jehož premiera bude v těchto dnech v Bologni. Z francouzských oper vybrány letos dvě, jež jsou pro Itelii dosud no- vinkou. První je Charpentierova »Louisa«, u nás znamenitě známá, druhá »Pelleas a Meli- sanda« (dle stejnojmenného dramatu Maeterlinckova s hudbou Claudia Debu s sy.
Wagner Paola Fran A Colautti Mancinelli Charpentierův Louisa Maeterlinckův Claudius Deb Milán Bologna Teatro della Scala
25 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra. Lohengrin objevil hosta Ná- rodního divadla, dánského komorního pěvce p. Vil Herolda, částečně v novém světle. Co již temné zbarvení hlasu od počátku zdálo se naznačovati, co napovídaly dramatické momenty »Carmeny , »Romea a Julie« i »Werthera«, potvrdilose »Lohengrinem« úplně, že totiž tento pěvee který vystupuje hlavně v lyrických partifch a pro lyriku má mnoho nežného citu, jak materiálem bla- sovým, tak temperamentem přednesu a hry jest vý- borným tenorem hrdinným. Světlým rekem mystické říše jest jeho Lohengrin, vznešený hrdina každým posunem, každým hlesnutím, vítězírí mravní silou jež line jasem již z jeho zjevu. Třeba nehodouv soubojovém výstupu málem by se bylo stalo, že ne- míti podlehnutí předepsáno v úloze, Telíramun snadno mohl zmocniti se výhod nad svým sokem, přece neuvízli jste na okamžík v pochybách o hrdin- ství tohoto Lohengrina. Jeť vtištěno všemu v jeho výkonu: tónu po stránce zvukové, deklamaci zpíva- ného slova i přednesu hudební fraze, zevnějšku i hře. celému stylisování a pojetí. K tomu po stránce čistě hudební přistupuje vzorné zpívání v ensemblech, tak důležitě zvláště v obou předních dějstvích, v němž host dovede netoliko vyniknouti, ale také, což při nejmenším stejně důležito, ne-li důležitější, se pod- říditi celku, splynouti s ním v barmonickou jednotu.
Lohengrin Ná Herold Romeo Julie Werther rodní divadlo
26 article
Pěvec stal se hned po prvém jednání, kdy podán mu obrovský věnec s národními stuhami, předmětem srdečných ovací, úspěch pak ho již neopustil až do konce, neboť nejen výjevy v komnatě svatební, ale i legenda o sv. Graalu stupňovaly jeho výkonnost + Z Berlína. (Původní zpráva »N. L.«) Sevčí- kovo kvartatto. Novějšímu sdružení českých umělců, žáků to proslulého mistra Ševčíka, kyne v cizině slavná budoucnost. Jest již jisto, že dohánějí své předchůdce a že co nejdříve budou naši mladí umělei (B. Lhotský, K. Procházka, K. Moravec a B. Váška řazení mezi nejpřednější representanty svého odboru. Naši umělci dobře a šťastně v berlínskou horkou půdu koncertní (té doby panuje záplava) se uvedlia nyní záleží již jen na tom, dobytou posici, kterou cele opanovali, na dále si udržeti. Že to naší umělci hravě dokáží, svědčí zase první jejich koncert tomto období. Ševčíkovo kvartetto má všecky pod- mínky zdaru a úspěchu příznivy, je zosobněným představitelem proslulého mistra, přichází z Prahy z města hudebního par exelence a vyznačuje se hu- dební individuálností. Neobyčejný úspěch, jen zřídka v Berllně se vyskytující zápal obecenstva, přišelv koncertu dne 25. října ku projevu. Sál Beethovenův byl četně naplněn, jak obyčejně při zvláštních pří- padech, mezinárodním, hudebním publikem. Spolu- účinkoval mistr Artur Schnabel. Věčně krásné, har- monicky bohaté Smetanovo kvartetto »Z mého ži- vola« sehráli umělci tak oduševněle, s lakou lahodou a barvitostí tónů, že obecenstvo, ač dílo zná z před- nesu Českého kvarteta, žel, oslabeného odchodem Nedbalovým, bylo všecko okouzleno i dojalo. Násle- doval kvintet A-mol Saint Saěnsův s mistrným do
Ševčík Lhotská K Procházka K Moravec Váška Ševčíkův Beethovenův Schnabel Smetanův Nedbalův Berlín Praha Saint Saěnsův dovalit kvintet A
27 article
provodem Schnablovým, načež i Schubertovým kvar- lettem D moli umělci dovedli obecenstvo ve stejné míře pozornosti a nadšení udržeti. Jen zřídka bývá Beethovenův sál svědkem takých ovací, jichž se Ševčíkovu kvartetu dostalo. Stále a stále byli naši umělci vyvoláváni, bouře potlesku nechtěla bráti konce. Byl to večer triumfální. Druhý koncert pořádá kvartelto 1. února 1908. + Bevělkovo kvartetlo má svůj první koncer v Londýně dne 15. t. m. v sále Aeolin Hall. Učin- kuje sl. Ela Správkova, virtuoska na klavír v klavír- ním kvintettu od V. Nováka. Tentýž kvintetí uved Ševčíkovo kvartetto na prvním koncertě v Lipsku dne 21. t. m. s prof. N. Kurzem ze Lvova. + Z Olomouce. Pěvecko-hudeb. spolek »Zerotíne uspořádá na oslavu zemřelého hudebního skladatele E. H. Griega v neděli dne 17. listopadu 1907 ve velké dvoraně Národního domu koncert. Na pořado jsou jen skladby Gregovy, jež provede mužský ženský sbor »Žerolína«, úplný orchestr kapely pěš pluku č. 93 a členové hudeb. odboru »Žerolína« po- čtem 65. Řídí sbormistr spolkový p. Ant. Petzold. u klavíru náměstek sbormistrův p. H. Doležil. Začátek o 5. hod. odpol. + Při posledních pohostinských hrách slavného tenoristy Carusa v král. opeře berlínské podařilo se dle jednomyslného úsndku časopisectva krajance našl sl. Destinově direktně do stínu zatlačiti hosta, na jehož hlasu znáti prý již námahu častých cest — stárnutí. »Berliner Börsen-Zeitung« píše o Aidě sl. Kittlovy-Destinnovy: »Vlastní úspěch večera byla Aida sl. Destinnovy, jež výtečně byla při hlase a všude dovedla hudbě Verdiově, mezi horoucí vášní a jemnou zádumčivostí se pohybující, nalézti pře- svědčující výraz. Ostatně užívala sl. Destinnovav dvojzpěvech s Radamem opět italské řeči, což hodno díků«.
Schnablův Schubertův Beethovenův Ševčíkův Bevělkův Správkův V Novák profesor Grieg Gregův Žerolín Petzold H Doležil Caruso Kittlův Destinnův Aida Radames Londýn Aeolin Hall Lipsko Lvov Olomouc národní dom Berliner BörsenZeitung
28 article
+ Koncert Nik. Corfesca a slečen M. Hellerovy a M. Štětkovy. V Národním domě na Král. Vino- hradech koná se v úterý dne 19. listopadu o 8. hod. večer velký koncert. Pořádá jej Nikolae Corfescu, vy- nikající operní pěvec barytonista, který docilil vel- kých úspěchů v Rakousku, Italii, Rusku, Rumunsku ald. a laskavě spoluúčinkují: sl. Marie Štětkova (sopran), žákyně p. N. Corfesca, a sl. Marie Helle- rova, vírtuoska na piano. Na programu jsou skladby Gounoda, Dělibesa, Bizeta, Bellinia, Dima, Meyer- beera, Flégiera, Vojtěcha Štětky, Verdia a rumunské písně. Ceny míst: Lože 12 K, I. místo 3 K, II. místo 2 K, III. místo 1 K, k stání 60 h, studující 40 hal. Předprodej lístků v českém lidovém knihkupectví antikvariálu (Josef Springer). Filiálka: Král. Vino- hrady. Purkyňovo náměstí »na Valdeku«, v Praze I. nároží Jilské (č. 24) ta Karlovy ulice. Pan Corfeseu konal již řadu koncertů v Praze, Oděsse, Sofii, Pešti, vždy s největším úspěchem. Jest umělcem prvého řádu. Jeho nádherné tvoření tonu při jeho krásném hlase vzbudilo všude, po celé Ilalii, v Bukurešti, Oděsse atd. velikou chválu kritiků. Jeho prostředky hlasové dosahují velikého objemu, i byl všude po- Uleskem zahrnován. Oděsské noviny psaly o jeho koncertu: Zapěl písně Schubertovy a Schumannovy s výborným porozuměním. Jeho hlas mohutného zrna třpytil jasem, takže prolog z Leoncavallovy open
Nik M Hellerův M Štětkův Král Nikolae Štětkův Hell Gounod Dělibesa Bizet Bellinio Dimo Meyer Flégier Štětka Verdium Springer Corfeseu Oděsský Schubertův Schumannův Leoncavallův Rakousko Rusko Rumunsko Purkyňův náměstí Valdek Praha Karlov ulice Sofie Pešť Bukurešť národní dům Oděsse
29 article
»Komedianti« a velkou arii z opery »Herodiade« o Masseneta musil opakovati. + Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Příští koncert šestý koná se v pondělí dne 18. t. m. o 7. hodině večerní v Rudolfině. Na programu bude novinka smyčcový kvintet G-dur op. 14. od Tanějeva, dílo vysokých kvalit uměleckých, které bude tento- kráte poprvé provedeno v Praze. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večerní koná se v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert řízením pana Jana Elsnice. Solistou večera bude první koncertní mistr pan Ant. de Grassi. Vstupenky po 60 h a rodinné lístky pro tři osoby po 1 K 60 h večer před koncertem u po- kladny. — V nedělním symfonickém koncertě, jenž bude již 97. od založení této instituce, bude kromě pokračování cyklu Beethovenova na pořadu Dvořá- kova rozkošná suita D-dur, jediné orchestrální dílo mistrovo v rámci těchto koncertů neprovedené. Vstu- penky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečí slovaná sedadla a po 60 h na místa k stání prodávají se v kanceláři Českého filharmonického družstva na Vá- clavském náměstí čís. 53 (I. patro). + Koncert »Hlaholu« vinohradského konati se bude 16. prosince ve velkém sále Národního domu. Pořad složen jest výhradně ze skladeb Vítězslava Nováka. + Z Čes. Krumlova. Zpěvácký spolek »Dalibor v Českém Krumlově pořádá v neděli 17. listopadu 1907 v hoteln »U růže« pěvecko-hudební Akademii za spoluúčinkování úplné knížecí granátnické hudby. Začátek o půl 8. hod. večer.
Massenet Tanějev Elsnic Antonín Grass Beethovenův Novák Dalibor Praha Vinohrady Čes . Krumlov Český Krumlov Český spolek pro komorní hudba Český filharmonie národní dům na Královský Dvořá Český filharmonický družstvo Hlahol národní dom
30 article Různé zpravy.
Různé zpravy. = Úmrtí. Z Londýna, 13. listopadu. Známý básník sir Lewis Morris zemřel dnes v Carmarthe- nu v jižním Walesu. = K úmrtí prince Arnulfa Bavorského. Z Mni- chova, 13. listopadu. (K. k.) Smutek nad úmrtím prince Amulfa jest všeobecný. Se všech stran při- cházejí do residence a do paláce prince Arnulfa pro- jevy účastenství. V poslanecké sněmovně věnoval na počátku schůze předsedu zesnulému princi vzpomin- ku, v níž zejména zmínil se o vojenské zdatnpsti a lidských vlastnostech zesnulého. Na znamení sou- strasti byla pak schůze skončena. = Radostná událost v královské rodině italské. Z Říma, 13. listopadu. (K. k.) Královna povila dnes o 149. hod. ráno princeznu, která dostane jméno Jana. Královna a novorozená princezna jsou zdrávy. = Telegrafie bez drálu. Z Faříže, 13. listopadu. Posud bylo možno zasilati z Eiffelovy věže pomocí telegrafie bez drátu zprávy na alžírské polřeží, nae zpět však odpovědi následkem technických obtíží nedocházely, Jak včerejší pokusy ukázoly, podařilo se nyní námořním důstojníkům Ferriovi a Tissotovi obtíže tyto novou vlastní methodou odstranili = Mor. Z Tunisu, 12. listopadu. (K. k.) Vláda prohlašuje, že všechny přístavy v Tunisu mohou se považovati zá prosty moru. Přes to budou moc všechny lodi dostati liber pratlica pro veškeré tunis- ské přístavy. — Z Petrohradu, 13. listopadu. (K, k.) V kraj třevalském, jak ze oznamuja z Věrs
Lewis Morris Arnulf bavorský Amulfa Jan Eiffelův Mor Londýn Carmarth Wales Řím Tunis Petrohrad