3
masthead
14. listopadu 1907. Císlo 315
4
article
Oktabristé konají od úterka sjezd strany
v Petrohradě. Radí se o taktice poslanců strany
v hosudarstvenné dumě.
Nenormalné poměry v Rusku.
Úplný pokoj a pořád v Rusku dosud ne-
nastal. Ovšem třeba při zprávách tohoto druhu
vždycky míti na paměti ohromnou rozlehlost
carské říše, v níž to, co by jinde bylo bouří, je
leda švihnutím biče do vody.
Politických vražd zase přibývá. V Ascha
badě výstřelem do okna ubit náčelník depotu
Mavrelidze. V Rtiščevě týmž způsobem ubit ná
čelník depotu inž. Alexandrov. V Tiflise výstře-
lem do zad ubit revírní inspektor. V Lodi na
ulici zavražděn tajný Běgun a druhý tajný
raněn. V Sosnovicích dvěma výstřely do okna
ubit popivný.
Části kutaiské a batumské gub. na Kavkaze
kde dosud trvají nepokoje navzdor vojenským
soudům, spojeny jsou v dočasné generál-gub.
Dočasní generál-gubernátoři mají práva a moe
diktátorů.
V Permi za politické vraždy pověšeno pě
osob: dělníci Abrosimov, Kosotuchin a Jeodo-
kimov, sedlák Popov a tulák Berezin.
V Moskvě zadržen vážný politický provini
lec Tolkočenko, uprchlý ze Sibiře.
V Odesse trvá anarchie, způsobená Erva
vými boji mezi Židy a svazy ruských lidí. Poli
cisté a tajní vražděni jsou zvláště každou so
botu, když v židovských kvartálech konají služ
bu. Židovské tlupy střílejí i do pohřebních prů-
vodů za rakvemi zavražděných policistů. Židov
ské tlupy vedou na ulicích odesských skutečnou
partisánskou válku nejen s policií, nýbrž i voj-
skem. Křesťanské obyvatelstvo je nesmírně roze-
zleno tím spíše, že židovské tlupy zadržují na
ulici i občany, kteří nemají ničeho společného
ani s policií, ani se svazy ruských lidí, a je pro
hledávají, ano i pro pouhé podezření vraždí.
Křesťané za to Židům oplácejí, bijou je na
potkání, vytloukají jim okna, pustoší obchody.
Ing
Alexandrov
Abrosimov
Kosotuchin
Jeodo
Popov
Berezin
Erva
Žid
Petrohrad
Rusko
Tiflis
Kavkaz
Moskva
Sibiř
Odessa
5
article
Rusově na Filipinách.
Skupina ruských politických emigrantů ob-
držela od americhé vlády dovolení, aby se usa-
dila na Filipinách a tam se pokusila uskutečnit
své socialné teorie. Emigranti utvořili společnost
pod názvem »Americko-ruská společnost pr
tropické hospodářství«. Filipiny, podle míněn
zakladatelů společnosti, mají všechny podmínky
kterých si jen přáti mohou: politickou svobodu
národní snášelivost jak u domorodců, tak u ame
rické vlády, blízkost světových trhů (Singapore
Šanchaj, Hongkong). Zakladatelé jsou sice prot
kapitálu, ale uznávají, že působení kapitálu
právě tak není možno se vyhnouti, jako tlaku
atmosferickému; proto se postarali o základný
kapitál 300.000 rublů, rozdělený na 120 akci
po 2500 rublech. Kolonisté hodlají pěstovat
tropické hospodářské rostliny, zvláště kávovník
a tabák.
Americká vláda i žurnalistika považují ruské
kolonisty na Filipinách za pionýry dokonalého
společenského pořádku, jaký nikde ve skuteč
nosti nenl.
Z kruhů, blízkých ruskou vládou suspendo-
vanému katolickému biskupu vilenskému, panu
P. Roppovi, se nám oznamuje, že biskup Ropp není
původem baltický Němec, jak bylo napsáno
v naší zprávě o jeho suspensaci, nýbrž uvědo-
mělý Polák.
Cesla cisařských manželů německých do Anglie.
Jak se telegrafuje z Londýna, přibyl vlak
s císařskými manžely o 11. hod. 45 min. za
zvuků pruské národní hymny na paddingtonské
nádraží. Císař německý prohlédl si čestnou set.
ninu. Starosta paddingtonský podal mu adresu.
kterou obyvatelstvo vítá nadšeně císařské manžele
Císař odvětil: »Děkuji vám za přátelské přijet
Jsme šťastni, že jsme opět v Londýně!« Obecen-
stvo připravilo císařským manželům srdečně ovace,
jimiž je provázelo na cestě do Guildhallu. Ce
Rusův
P Ropp
Němec
Polák
Obetit
Filipíny
Hongkong
Anglie
Londýn
Singapore Šanchaj
americký
6
article
sařští manželé navštívili královský zámek ve
Windsoru, odkud odjeli o čtvrt na 12. hod.
provázeni jízdní tělesnou stráží, za hlučných
ovací obecenstva na nádraží a jeli zpět do Lon-
dýna. Císařské manžele provázeli prine Walesský
s princeznou, jakož i ostatní princové.
O návštěvě císařských manželů ve Wind-
soru se sdělují následujíeí podrobnosti: Love-
cký výlet do okolí Windsoru se znamenitě vy-
dařil, byl podporován krásným počasím. Ve dvou
automobilech odjeli král Eduard a císa
Vilém a vévoda of Connaught do flám-
ského zámečku v lese windsorském, kde je oče-
kávali prine Walesský, prine Artur of Connaughu
a prine Kristian Šlesvicko-Holštýnský. Později
přijela císařovna provázená vévodkyní z A-
bany a knížetem z Tecku. Po honbě na bažanty
následovala snídaně. Dámy se vrátily do zámku,
kdežto anglický král a německý císař s družinou
pokračovali v honbě. Po návratu z honby za-
býval se císař státními záležitostmi a odpočíval
chvíli. Večer o 8. hodině konala se hostinu
o 160 příborech. Na pravé straně krále Eduarda
seděl císař a na levě císařovna, královna Ale-
xandra na pravo od císaře. Hostiny zúčastnilo
se 20 osobností knížecích, německá družina.
anglická čestná družina přidělená císařským man-
želům a 20 vyslanců u anglického dvora, ně-
kolik angliekých ministrů, anglický vyslanee
v Berlině atd.
Eduard
Vilém
Artur
Kristian Šlesvicko
Windsor
Lon
Berlín
Love
vévoda of Connaught
7
article
Vyzvědačské aféry ve Francii.
Podezření, že zatčený lodní praporečník
Ulmo byl ve spojení s odhalenou vyzvědač-
skou agenturou v Marseilli, bylo prokázáno opi-
sem telegramu, nalezeného u zatčeného Andrěa.
Z telegramu vysvílá, že Ulmo nabízel doku-
menty agentuře, která mu odpověděla: »Přijet
nabízených listin nemožné. Cena je příliš vy-
soká.-
Marocká debata ve španělském senátu.
V senátě podal Montero Rio s dolaz
po marocké otázce. Ministr zahraničních věcí
prohlásil prý, že Francie a Španělsko postupují
na základě společné dohody. Rád by věděl, který
kabinet změnil své názory, aby dospěl k úplné-
mu dorozumění, jež, jak se zdá, bylo dosaženo po
odjezdu králově do ciziny.
Ministr zahraničních věcí prohlašuje, že
vláda podá — pokud možná — vysvětlení par-
lamentu o všem, co se týká marocké otázky.
Popírá, že vláda změnila o ní své názory
a ubezpečuje, že Španělsko dostojí svým závaz-
kům svědomitě.
Ulma
Francie
Marseille
Španělsko
Montero Rio
8
article
Sanchez Roman připomíná, že mini-
str mluvil o třenici pro Marokko. Ptá se, má-l
býti španělská politika politikou míru, zdrželi-
vosti a nestrannosti, nebo politikou válečnou
Na její válečný ráz zdá se poukazovati skuteč-
nost, že španělské vojsko jest už pohotovo od-
plouti do přístavů, sousedicích s Marokkem.
Ministr odpovídá, že mluvě o třenici,
narážel vždy na generála Druda a Santa Olalu,
nikdy však na kabinety v Paříži a v Madridu.
Má-li býti marocká otázka zevrubně probrána,
třeba vyčkat uveřojnění Červené knihy, jež bude
obsahovati všechny nutné doklady ku projednán
této otázky.
Náhrada poškozeným v Casablance.
Z Berlína se oznamuje »Agence Havase:
Do Paříže byla již odeslána odpověď německé
vlády na návrhy Francie, týkající se náhrady
cizincům, poškozeným bombardováním Casa-
blanky. Bude nepochybně dále vyjednáváno.
Ministr zahraničných věcí Pichon prohlási
ve včerejší schůzi sněmovní, že francouzský
oběžník nelze pokládati za konečný výraz fran
couzské vlády a že bude se pokračovati v dal
ším jednání.
Sanchez
Roman
Druda
Havas
Maroko
Paříž
Madrid
Casablanca
Berlín
Francie
Casa
Santa Olal
9
article
Marocká politika španělská.
»Corresp. Militar« píše: Nejnovější
cesty královských manželů mají vliv na změnu
politiky, jež Španělsko má provozovati v Ma-
rokku. Před jejich odjezdem byly odstraněny
všechny obtíže, jež činil mocný evropský národ
plánům, které nyní mají býti provedeny. Možná
že Francie a Španělsko, aniž by chtěly vzbudi
nejmenší nedůvěru, vyšlou v dorozumění s právo-
platným císařem marockým opět vojsko do Ma-
rokka a to ve stejném poměru, aniž však sou-
středí se na jednom místě.
Francic o Marokku.
Ministr Pichon pravil ve své velké řeči
o záležitostech marockých přednesené včera
v parlamentu mimo jiné: Díky shodě Filiberta,
Druda a Regnaulta a jasnému stanovisku na-
šemu mohli jsme upustiti od vylodění vojska
v jiných přístavech, avšak byli bychom k tomuto
prostředku sáhli, kdyby to byly události vyžado-
valy. Zástupci francouzští měli pokyn, aby se
nikterak nevměšovali do vnitřní politiky maro-
cké. Generál má úkol postupovati proti Muleji
Hafidovi jen v případě útoku. Souhlasím s tvrze-
ním Ribotovým, že náš osud v Marokku nen
spojen s osudem toho neb onoho sultána. Avšal
my jsme vždy vyjednávali s Abdulem Azizem.
Pichon
Filibert
Druda
Regnault
Ribotův
Aziz
Španělsko
Ma
Francie
Maroko
10
article
Zvláště v aktě algecirasské jsme skutečně zů-
stali na jeho straně. V tom nebylo nikdy rozla-
děnosti mezi Francií a Španělskem. Spíše byle
konáno jen naprosto samozřejmé vyjednávání
Španělsko připojilo se ke všem našim krokům
Nedávný pobyt španělských královských man-
želů a španělských mínistrů v Paříži ukázal
oklatantním způsobem úplnou dohodu mezí
Francií a Španělskom. (Pochvala.) Zatímní poli-
cie za pomoci domorodých notáblů konala sku-
tečně dobré služby. Byla učiněna opatření, aby
se zamezilo, by se nepříjemné události na hra-
nicích alžírských opakovaly. Ministr skončil pro-
hlášením, že Francie skutečně dbala zvláště,
aby se vyvarovala vojenské výpravy, nevměšo-
vala se do sporů ve vnitru země a — poku
jde o její zakročení — vyloučila všeliké pode-
zření, jakoby chtěla učiniti Marokko zemí pod
svým protektorátem. Avšak ani jiná mocnost ne-
má tam míti převážný vliv. Francie splní své
závazky ke všem mocnostem. Ministr doufá, že
v Marokku nastane brzy opět klid a pokoj. (Po-
chvala.) Vládě se úplně podařilo čeliti v nevděč-
ném a obtížném úkolu kritice její odpůrců.
Francie
Španělsko
Paříž
Maroko
11
article
Spojené stály a Japonsko.
Japonský ministr zahraničných věcí viscoun
Hayashi byl interviewován londýnským žur-
nalistou o poměru Spojených států severoameri-
ckých k Japonsku. Ministr prohlásil, že styky
jsou srdečné. Ovšem otázka vystěhovalecká jest
velmi vážná a vzbuzuje v první řadě zájem ve-
řejného mínění japonského. Ale zdá se, že
spěje k příznivému rozřešení. Japonská vláda
navrhuje pro vystěhovalce do Ameriky kontrolu,
hodící se Japonsku a odpovídající přání Ame
riky.
Hayashi
Japonsko
spojený stát
Amerika
12
article
Dopis z Paříže.
Z Paříže, 11. listopadu 1907.
(aurés proti Hervéovi. — Studentsk
bouř e.)
Hervě je pravě „enfuni terrihle“ socialislick
strany francouzské. On byl už jedenkrát původcem
roztržky ve straně a dnes opětně svými ideemi o mi-
litarismu a vlastenectví způsobil straně a ve straně
mnoho hořkosti. Konečně ale došla trpělivost i těm
nejtrpělivějším a nejsmířlivějším, kteří mysleli, že
lze pod jedním kloboukem spojiti anarchism, pravo-
věrný marxism a reformism. Jaurés, když cítil, jak
rozkladně působí kampaň republikánů proti herve-
ismu i v samotně straně sjednocených socialistů,
snažil se v několika článcích a na schůzích odlišiti,
zatím ovšem ještě dosti opatrně oficialní stanovisko
strany a jeho — od slanoviska Hervé-ova. Když ko-
nala „Národní rada“ sociál. valnou schůzi, na které
projednávala povstalé konflikty, meškal Jaurés právě
na propagační cestě ve Švýcarech. Některými bylo to
vykládáno a následkem toho Jaurésovi vytýkáno, že
to bylo zúmyslné vyhnutí se choulostivé debatě,v
níž by musel precisovati své stanovisko. To a pak
útoky Hervé-ovy „La Guerre Sociale“ na tak zvaný
socialistický střed pohnuly konečně Jaurésa k tomu
že v dnešní L'Mumanité, oficialním denníku strany
uveřejňuje na adresu Hervé-ovu otevřeny
list. Pro politickou veřejnost má tato událost znač-
nou zajímavost, neboť kolem propagandy herveismu
točila se poslední dobou všechna novinářská kampaň
ve Francii. Jaurés ve svém listu praví: Hervé se mýlí
Jaurés
Hervé
Paříž
Hervé
Francie
národní rada
Le Guerre
13
article
praví-li, že jsem jednou revolucionář a hned na to
že zase mluvím řečí vlastenců a reformistů. — Není
naší vinou, mrzačí-li on pokaždé naší myšlenku a l-
buje-li si v držení jen některé její části. S týmž dn-
razem, v stejné řeči, toutéž frasí zdůrazňujeme dvojí
povinnost dělnické třídy: hájiti národní sa-
mostatnost a zabraňovati válkám účin-
ným zasáhnutím mezinárodního proletariátu. — Anl-
patrioté si libují v přezírání národa. On
si představují dělnickou třídu ab-
straktně, vyvíjející se v prázdném pro-
storu a pod záminkou, aby ho osvobo-
dili od jha vlasli, ke které patří, dovedou
ho tam, že se pokolí pod jhem vlasti, k níž nepatří
a která se stane jeho teprvo dobytím. — K této dvoj
a těžké úloze, chrániti samostatnost národa a mi
proletariát musí užíti prostředků velice různých.
Hervé mrzačí usnesení kongresu v Nancy. Parla-
mentní akci redukuje až na nulu. Dle Jaurésa naopak
čím silnější bude zastoupení strany v parlamentě
tím snadněji bude lze zabrániti válce. Mýlí se též
Hervé, myslí-li, že slouží tím konfederaci práce (jed-
nota syndíkátů). Tato má potřebí chladnokrev-
nosti a methody. Stávka, at všeobecná či č-
stečná, která je vlastním prostředkem syndiká tního
boje, chce býti ovládána se stejnou obezřetností, jak
rozhodností. Mrhati dělnickou energií v nepřetržitých
úgitacích, nebo bezúčelných poradách, bylo by bláz-
novstvím.
To jsou asi hlavní myšlenky Jaurésova listu,
němž na konec ještě slibuje, že co nejdříve odpov
ještě na adresu Guesdh a jeho orthodoxních přátel
Pro nás je silně zajímavou ta věc, kterou z tohot
případu znovu můžeme konstatovati, že i pravý
dobře pochopený mezinárodní socialism, snad po vše
lijakých krisích a po různých oklikách musí se vra-
ceti — jako k východisku — k čisté idei vla-
stenectví,
Hervé
Jaurésův
Nancy
Guesdh
kongres
14
article
Od ptku a soboty panuje na zdejš
medicínskě fakultě holové vzbouření
Tříčinou jeho je povolání dvou profesorů, dra. Pro-
naut a Nicolas, z fakulty v Nancy na fakultu paříž-
skou. Studenti pod záminkou, že prý vědecká kvali-
fikace jmenovaných není taková, jako agregé (mimoř.
prof.) — kanďdátů pařížských, snaží se násilím pře-
kaziti jejich kursy. To, co se dělo v pátek a v sobotu,
bylo něto tak spustlého, že to pařížské akademické
mládeži bude dělati malou čest. Na profesory se
házela shnilá vejce, rajská jablíčka, prskavky, hučelo
se, jen což. Zajímavo je, že ani všechno rámusíc
obecenstvo nebylo akademické a jistě už ne jenom
z medicínské fakulty. Několik nerozvážných lidi dalo
se tu svésti přehlédnutými pařížskými agregéi a jin
vlastně celou bouří sloužili. Praxe těchto je už smut-
ně známa a proto jmenováním dvou schopných pro-
fesorů z Nancy mělo se udělati konec zneužívání ti-
tulů profesorských pro soukromou praxi. Mínozí stál
o jmenování jen proto, aby mohli za ordinace brái
několikanásobnou taxu To jo skutečná podstata
bouří, které jsou proto tím odsouzeníhodnější. P-
řížští studenti se musejí každoročně nějak vybouřit.
ale letos to stále jejich čest — a 2 měsíce před-
nášek, neboť profesorský sbor v souhlasu s mini-
sterstvem vyučování ohlásil dnes uzavření fakully
až do konce roku 1907.
Nicolas
profesor
Nancy
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 13 listopadu. (K. k.)
Vyrovnávací výbor pokračoval dopoledne v po
všechné rozpravě o vyrovnávacích před-
lohách.
Poslanec dr. Okuněvský uvažoval veliké
škody, jež vzniknou haličským zemědělcům dovozem
uherských plodin. Nový ministr pro Halič šl. Abra-
hamowicz bude důstojným zástupcem záštiplného.
hašteřivého Ziemialkovského. Stěžuje si do ponižujíe
role národa ruského a žádá, by národ ten náležel
bezprostředně k říši a byla mu dána národní samo-
správa.
Poslanec Šuklje ptal se, je-li v souboru vy-
rovnávacích otázek zahrnuta též otázka nároku země
Krajiny na Marindol a Žužemberk. Posl. Laginjovi
upírá oprávnění odmítnouti vyrovnání jménem Šlo-
vinců a prohlašuje jménem slovinského klubu s vět-
šinou slovinských zástupců, že klub tento neza-
ujímá v celku odmítavé postavení k vy-
rovnání přes různé námitky proti různým po-
drobnostem. Také dohodu s chorvatskou
delegací říšského sněmu pešťského
zamítá, protože ona delegace stojí na podkladě
rěcké resoluce, v níž valná většina slovinských po-
slanců shledává osudnou chybu, kterou pronikla
v Uhrách politika strany neodvislosti. Ona vělšina
je proto povinna v zájmu celé říše a národa chor-
vatského a slovinského vysloviti se co nejrozhodněji
proti tomuto směru. V Rakousku proniká stále více
myšlenka, že utvoření velikého autonomního Chor-
vatska, jež by se mělo spojiti s Dalmacií a zeměmi
okupovanými, za podmínky organického spojení
s říší, mohlo by býti jen k blahu státu. Budou-li
Chorvati o této změně nálady v Rakousku přesvěd-
čeni, bude roku 1917 zjednána půda, na níž bude
možno uzavříti vyrovnání příznivě.
Posl. Grafenauer považuje toto vyrovnání
za lepší než dřívější, avšak nedostatky jeho dokazuj
již jeho tituly. Doufa, že vláda, jež snažila se o klíč
k řešení vyrovnávací otázky, totiž Zader, najde kní
doktor
Okuněvský
Šuklj
Posl
Chorvat
Vídeň
13 listopad
Halič
Uhry
Rakousko
Dalmacie
16
article
i bránu, to jest Záhřeb. Bylo bezhlavostf, že Rěka
byla přenechána Maďarům, již rozšiřují mimo ná-
rodní i svou hospodářskou moc na Východě, aby
Chorvatsko zdolali a Bosnu a Hercegovinu mu ote-
vřeli. Řečník žádá ještě některé vysvětlivky a na
konec prohlašuje, že korutanský Slovinec nemůže
míti k rakouské vládě žádné zvláštní důvěry.
Posl. Šrámek není ještě s to označiti posta-
vení česko katolického národního klubu k vyrovnání,
jež s hospodářského stanoviska musí býti nazváno
poměrně nejlepším. Protestuje, aby posl. Choc vytý-
kal každému českému poslanci, jenž hlasuje pro vy-
rovnání, naprostý nedostatek svědomi, zradu národa
a nepočestnost.
Zamítnutím vyrovnání nebylo by ani české
státní právo skulečně inaugurována, ani nebyl by
pochován dualismus s předlitavským centralismem,
na druhé straně však zavedením všeobecného rov-
ného volebního práva nastane v Uhrách takový po-
litický p'evrat, že idea mocného federativního ne-
dualisticky zřízeného velkého Rakousko není žádnou
utopií. Pak plijde také doba pro české státní právo
a účinnou solidaritu národností před i za Litavou,
potom bude také dána možnost skutečné záchrany
Slováků, kteři právě nyní tak barbarsky jsou uti-
skováni.
Maďar
Posl
Šrámek
Choc
Slovák
Záhřeb
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
Uhry
Rakousko
katolický národní klub
17
article
V odpolední schůzi posl. dr. Ploj obíral s
chorvatskou otázkou, jež je zejména důležita pro ty,
kdo kladou váhu na revisi dualistického podkladu
k zachování státní jednoty jako podmínky pro vel-
mocenské postavení mocnářství. Vyvrací Šukljovo
tvrzení, že slovinský svaz bude především hlasovati
pro vyrovnání pro dolenskou dráhu, a připomíná, že
dalmatští poslanci přes cennou vymoženost stavby
dalmatských drah jsou proti vyrovnání s
zřetelem k zoufalému boji svých bratří
v Uhrách. Popírá, že by bylo vyrovnání soubor-
ným, nejsouť v něm řešeny vojenské otázky. Na-
vrhuje resoluci, jíž se vláda vyzývá, aby bez meškání
zahájila vyjednávání s uherskou vládou a uzavřela
úmluvu na zachování dosavadního poměru recipro-
cily, nebudou li vyrovnávací předlohy parlamentně
vyřízeny do 31. prosince 19.7. Dál, aby opětně
s uberskou vládou vyjednávala a v nové smlouvé
vymohla ustanovení, že pro budoucnost nebude cel-
ních příjmů používáno ke hražení společných vý-
dajů, nýbrž budou v celku dle kvoty rozděleny na
obě státní území, dále, aby kvota trvale byla stano-
vena dle poměru počtu obyvatelslva.
doktor
Ploj
Šukljův
Uhry
18
article
Posl. dr. Pergelt soudí, že reciprocitou za-
vedl by se mnobem borší stav než smluvní. Nové
vyjednávání nevedlo by asi k lepším výsledkům,
snad k horším, ustoopí-li nynější světová krise na
peněžním trhu příznivější konjanktuře. Předložená
smlouva není sice vyrovnáním souborným a dlouho-
dobým, avšak z dosavadních je poměrně nejlepším,
byť i dosud Uhrám poskytovalo větších výhod.
Vadou je též okolnost, že nebyla také bankovní
olázka současně řešena. Pohříchu již dávno před tím
posuzována byla úprava hospodářského poměru mezi
oběma státy, který znamená základy celého našeho
hospodářského života, pod dojmem besel jako je
»Pryč od Uher !«
Zemědělští zástupei jednají pouze v zájmu země-
dělství, schvalují-li smluvené základy poměru mezi
Rakouskem a Uhrami. Tím posilují konsumční schop-
nost tuzemského průmyslu, tohoto nejcennějšího zá-
kazníka tuzemských zemědělských vyrobků a umož-
ňují mu platiti také vyšší ceny za zemědělské
výrobky. Agrární cla, na něž posl. Renner poukázal,
nebyla by odstraněna ani zamítnutím vyrovnání
trvala by až do roku 1917.
Posl. dr. Battaglia praví, že i Poláci pova-
žují vyrovnání za velkou hospodářskou oběť. Mají
mnoho nesplněných požadavků, jichž s plným důra-
zem se budou domáhat a je zastupovatí, avšak pol-
ský klub pokládá přece za nevhodné spojovati tyto
postuláty jako ruští poslanci s otázkou velmocen-
ského postavení říše.
Posl
doktor
Pergelt
Renner
Battaglia
Polák
Uhry
Rakousko
19
article
Musil bych se tázati »Q10 vadis ?« — koněl
řečník — ale nejen vlády, nýbrž i poslanecké sně-
movny. Od prvního dne platnosti vyrovnání jest
nejdůležitějším úkolem obou těchto činitelů zabájit
a provésti hospodářskou politiku velkých obrysů.
aby Rakousko v roce 1917 bylo úplně připraveno na
další pokojnou spravedlivou smlouvu s Ubrami,
anebo nebyla-li by možna, na důrazný hospodářský
boj. Dobré rozřešení hospodářského poměru jednak
k Uhrám a balkánským zemím, jednak k Německu
je základní podmínkou úspěšného rozvoje našeho
státu.
Další jednání odročeno na zejtřek.
Tiskový výbor konal také sehůzi dopoledne. Na
jednacím pořadu byl pilný návrh Mühlwertů
na svobodnou kolportáž tiskopisů a
Sylvestrův o předloze tiskového
zákona.
Průběhem debaty činěny s některých stran ná-
mitky proti tomu, aby otázka svobodné kolportále
byla vytržena z komplexu tiskového zákona.
Posl. dr. Adler soudí, že třeba vyslechnouti
ministra spravedlnosti, jaké postavení zaujímá k před-
loze tiskového zákona a přesvědčiti se, je-li nějaká
vyhlídka na jeho provedení. V tomto případě mohla
by býti otázka svobodné kolportáže s tím spojena;
Musil
Ubry
Sylvestrův
Posl
doktor
Adler
Rakousko
Uhry
Německo
Q 10 vadis
20
article
Femka.
Femka.
Za účelem rychlejšího pomaďarštění Slo
venska a jeho obyvatel byl vedle celé řady exi-
stujících již institucí a vládníeh zařízení založen
také spolek »Felvideki magvar közmůvelödes
egyesület (to jest: spolek osvětový pro hořejš
Uhry). Tento spolek, s počátku štědře podporo
vaný a favorisovaný se strany vlády i všech
maďaronů, brzy smutně proslul a nabyl zvuku
přimo pověstného pod zkráceným, lidovým názvem
Femka.
Na štěstí slovenských bratří a k jejich cti
však Femka přes všecku podporu a přes všecko
hýčkání nemůže zapustiti kořenů tak pevných.
aby její existence nějak zřejmě mohutněla. Na-
opak, činnost Femky pomalu, ale bezpečně
umdlévá a klesá. Když začala svoji blahodárnou
působnosl, měla Femka šedesát dětský ch
útulen (zahrádek). Nyní jich stěží udržuje
již jen 36. S napjetím finančních sil udržuje
Femka dosud 107 lidových čitáren, v nichž
však bývá pusto, nejdou-li se tam lidé zrovna
ohřát. Sedmnáct takových číláren z loňského
roku Femka raději dobrovolně pozavírala a zru-
šila, poněvadž místní její odbory samy ve svých
veřejných raportech doznaly, že čítárny nevy-
konávají pražádného vlivu na lid.
Spolek čítá dle poslední výroční zprávy
úhrnem 7437 člnů. Avšak plná polovi čkn
jich neplatí vůbec členských příspěvko.
mnozí od samého založení Femby. Jak štědré
prameny při takové lásce členstva k »ideji spol-
kové« přes to přese všecko Femce byly a jsou
patrně dosud k disposici, o tom svědčí stav je-
jiho jmění — pomalu klesající. Dle posledního
výkazu kapitál, jímž spolek vládne, obnášt
262 411 korun jmění výdajného, jak prozrazují
»Slavjanskija Izvěstija«.
spolek osvětový pro hořejš Uhry
Slavjanskija Izvestija
Femek
21
article
Z kuliurního života.
Z kuliurního života.
V jistém berlínském antikvariátě konalas
v těchlo dnech dražba různých rukopisů. Mezi nimi
nalezl se i úplně zachovaný rukopis jedné
z Beethovenových sonat pro klavír. Vzácný
manuskript prodán byl za 16.000 marek. — Björn
BLöLnson, syn slavného básníka, vzdal se vedení
Národního divadla norského. Ustoupení svoje odů-
vodňuje ohledy na otřesené zdraví, avšak zdá se, že
tu rozhodovaly především anebo aspoň stejně různé
neshody ve vnitřní správě divadla. Svědčí o tom
i ostrý olevřený list, který Björnson otec před ne-
dávnem v norských listech proti ředitelství Národního
divadla, tedy přímo proti vlastnímu synu uveřejnil,
a vytýkal v něm protekční systém, uměleckou sta-
gnaci a vady repertoiru. — Brusselaké museum kou-
pilo letos z jara malý obrázek »Záliší«, malované
olejem na dřevo, za 1760 marek v domnění, že je to
obraz Teniersův. Nyní bylo zjištěno, že je to
pravý Rembrandt. — Kandidátem pro Nobe-
lovu cenu na letošní rok jmenují berlínské lilerární
kruhy německého lyrika Maxa Bewera, jehož
»Gölterlieder« a »Lieder aus der kleln-
sten Hütte« platí za proslulé. Našemu Vrchli-
ckému ovšem tento německý lyrik nesáhá ani po
kotníky. — V Bělehradě Srbové slavili třicetileté
jubileum činnosti literární Dragutina Iljiče
(nar. r. 1858), bratra básníka Vojislava Iljiče.
Beethovenův
BLöLnson
Björnson
Teniersův
Rembrandt
Maxa Bewer
Srba
Dragutin
Vojislav
Bělehrad
národní divadlo
Brusselaký muzeum
Probelov
Lieder aus der kleln
22
article
Z dramalických prací plodného spisovatele nejzná-
mější jsou »Vukašin«, »Pribislav i Božana« (podle
české pověsti o Oldřichu a Boženě). »Za veru i slo-
bodu«, »Ženidba Miloša Obiliča«. Oslatní beletri-tická
a lyrická činnost dra. Iljiče je slabé ceny. — V Osna-
brücku, v bibliotéce tamní zednářské lože (»U zla-
tého kola«), nalezly se rukopisy osmi dosud zcela
neznámých písní Lortzingových (partitura
i text). Skladatel byl svého času členem této lože,
jíž také svoje písně věnoval. — Ermate Novelli
bude hráti titulní roli v novém dramatě »Dante«,
jež napsala americká spisovatelka miss Rosselova.
Drama líčí ve čtyřech aktech hlavní fáze života
Dantova. Slavný herec zahájí tímto kusem svoje
příští americké tournée.
Vukašin
Pribislav
Božan
Oldřich
Božena
Lortzingův
Dante
Rosselův
Dantův
Ženidba Milošo Obiliča
Ermate Novelli
23
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Gostheovo museum bude mít v brzku také
Vídeň. Muscum otevřeno bude prozatím pouze v míst-
nostech jednoho z vídeňských státních gymnasila
obsahovati bude převážnou měrou upomínky na
Goeiheův několikerý pobyt v českých lázních, na
jeho děti, něco památek z Torboly, malé italské
osady na Gardském jezeře v jižních Tyrolích, kde
Goethe psal svoji »Iphigenii«, a několik vlastno-
ručních kreseb Goetheových, krajinek sepií malo-
vaných. Zajímavo je několik sádrových mask,
sňatých s obličeje Goetheova, z nichž jedna zvláště
zřetelně dosvědčuje, že tvář velkého básníka nesla
stopy po neštovicích.
Goethe
Ifigénie
Goetheův
Vídeň
Tyroly
Gostheův
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Teatro della Scala v Miláně zahájí svoji
operní sezonu v polovici tohoto měsíce. Repertoir
divadla skládá se zatím z pěti oper vlašských, dvou
francouzských a jednoho Wagnera. Novinkami jsou
z nich hudební drama v 1 aktě »Paolo e Fran-
cesca«, jehož libreta autorem jest A. Colautti,
skladatelem Mancinelli a jehož premiera bude
v těchto dnech v Bologni. Z francouzských oper
vybrány letos dvě, jež jsou pro Itelii dosud no-
vinkou. První je Charpentierova »Louisa«,
u nás znamenitě známá, druhá »Pelleas a Meli-
sanda« (dle stejnojmenného dramatu Maeterlinckova
s hudbou Claudia Debu s sy.
Wagner
Paola Fran
A Colautti
Mancinelli
Charpentierův
Louisa
Maeterlinckův
Claudius Deb
Milán
Bologna
Teatro della Scala
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra. Lohengrin objevil hosta Ná-
rodního divadla, dánského komorního pěvce p. Vil
Herolda, částečně v novém světle. Co již temné
zbarvení hlasu od počátku zdálo se naznačovati, co
napovídaly dramatické momenty »Carmeny ,
»Romea a Julie« i »Werthera«, potvrdilose
»Lohengrinem« úplně, že totiž tento pěvee
který vystupuje hlavně v lyrických partifch a pro
lyriku má mnoho nežného citu, jak materiálem bla-
sovým, tak temperamentem přednesu a hry jest vý-
borným tenorem hrdinným. Světlým rekem mystické
říše jest jeho Lohengrin, vznešený hrdina každým
posunem, každým hlesnutím, vítězírí mravní silou
jež line jasem již z jeho zjevu. Třeba nehodouv
soubojovém výstupu málem by se bylo stalo, že ne-
míti podlehnutí předepsáno v úloze, Telíramun
snadno mohl zmocniti se výhod nad svým sokem,
přece neuvízli jste na okamžík v pochybách o hrdin-
ství tohoto Lohengrina. Jeť vtištěno všemu v jeho
výkonu: tónu po stránce zvukové, deklamaci zpíva-
ného slova i přednesu hudební fraze, zevnějšku i hře.
celému stylisování a pojetí. K tomu po stránce čistě
hudební přistupuje vzorné zpívání v ensemblech, tak
důležitě zvláště v obou předních dějstvích, v němž
host dovede netoliko vyniknouti, ale také, což při
nejmenším stejně důležito, ne-li důležitější, se pod-
říditi celku, splynouti s ním v barmonickou jednotu.
Lohengrin
Ná
Herold
Romeo
Julie
Werther
rodní divadlo
26
article
Pěvec stal se hned po prvém jednání, kdy podán mu
obrovský věnec s národními stuhami, předmětem
srdečných ovací, úspěch pak ho již neopustil až do
konce, neboť nejen výjevy v komnatě svatební, ale
i legenda o sv. Graalu stupňovaly jeho výkonnost
+ Z Berlína. (Původní zpráva »N. L.«) Sevčí-
kovo kvartatto. Novějšímu sdružení českých umělců,
žáků to proslulého mistra Ševčíka, kyne v cizině
slavná budoucnost. Jest již jisto, že dohánějí své
předchůdce a že co nejdříve budou naši mladí umělei
(B. Lhotský, K. Procházka, K. Moravec a B. Váška
řazení mezi nejpřednější representanty svého odboru.
Naši umělci dobře a šťastně v berlínskou horkou
půdu koncertní (té doby panuje záplava) se uvedlia
nyní záleží již jen na tom, dobytou posici, kterou
cele opanovali, na dále si udržeti. Že to naší umělci
hravě dokáží, svědčí zase první jejich koncert
tomto období. Ševčíkovo kvartetto má všecky pod-
mínky zdaru a úspěchu příznivy, je zosobněným
představitelem proslulého mistra, přichází z Prahy
z města hudebního par exelence a vyznačuje se hu-
dební individuálností. Neobyčejný úspěch, jen zřídka
v Berllně se vyskytující zápal obecenstva, přišelv
koncertu dne 25. října ku projevu. Sál Beethovenův
byl četně naplněn, jak obyčejně při zvláštních pří-
padech, mezinárodním, hudebním publikem. Spolu-
účinkoval mistr Artur Schnabel. Věčně krásné, har-
monicky bohaté Smetanovo kvartetto »Z mého ži-
vola« sehráli umělci tak oduševněle, s lakou lahodou
a barvitostí tónů, že obecenstvo, ač dílo zná z před-
nesu Českého kvarteta, žel, oslabeného odchodem
Nedbalovým, bylo všecko okouzleno i dojalo. Násle-
doval kvintet A-mol Saint Saěnsův s mistrným do
Ševčík
Lhotská
K Procházka
K Moravec
Váška
Ševčíkův
Beethovenův
Schnabel
Smetanův
Nedbalův
Berlín
Praha
Saint Saěnsův
dovalit kvintet A
27
article
provodem Schnablovým, načež i Schubertovým kvar-
lettem D moli umělci dovedli obecenstvo ve stejné
míře pozornosti a nadšení udržeti. Jen zřídka bývá
Beethovenův sál svědkem takých ovací, jichž se
Ševčíkovu kvartetu dostalo. Stále a stále byli naši
umělci vyvoláváni, bouře potlesku nechtěla bráti
konce. Byl to večer triumfální. Druhý koncert pořádá
kvartelto 1. února 1908.
+ Bevělkovo kvartetlo má svůj první koncer
v Londýně dne 15. t. m. v sále Aeolin Hall. Učin-
kuje sl. Ela Správkova, virtuoska na klavír v klavír-
ním kvintettu od V. Nováka. Tentýž kvintetí uved
Ševčíkovo kvartetto na prvním koncertě v Lipsku dne
21. t. m. s prof. N. Kurzem ze Lvova.
+ Z Olomouce. Pěvecko-hudeb. spolek »Zerotíne
uspořádá na oslavu zemřelého hudebního skladatele
E. H. Griega v neděli dne 17. listopadu 1907 ve
velké dvoraně Národního domu koncert. Na pořado
jsou jen skladby Gregovy, jež provede mužský
ženský sbor »Žerolína«, úplný orchestr kapely pěš
pluku č. 93 a členové hudeb. odboru »Žerolína« po-
čtem 65. Řídí sbormistr spolkový p. Ant. Petzold. u
klavíru náměstek sbormistrův p. H. Doležil. Začátek
o 5. hod. odpol.
+ Při posledních pohostinských hrách slavného
tenoristy Carusa v král. opeře berlínské podařilo se
dle jednomyslného úsndku časopisectva krajance našl
sl. Destinově direktně do stínu zatlačiti hosta,
na jehož hlasu znáti prý již námahu častých cest
— stárnutí. »Berliner Börsen-Zeitung« píše o Aidě
sl. Kittlovy-Destinnovy: »Vlastní úspěch večera byla
Aida sl. Destinnovy, jež výtečně byla při hlase a
všude dovedla hudbě Verdiově, mezi horoucí vášní
a jemnou zádumčivostí se pohybující, nalézti pře-
svědčující výraz. Ostatně užívala sl. Destinnovav
dvojzpěvech s Radamem opět italské řeči, což hodno
díků«.
Schnablův
Schubertův
Beethovenův
Ševčíkův
Bevělkův
Správkův
V Novák
profesor
Grieg
Gregův
Žerolín
Petzold
H Doležil
Caruso
Kittlův
Destinnův
Aida
Radames
Londýn
Aeolin Hall
Lipsko
Lvov
Olomouc
národní dom
Berliner BörsenZeitung
28
article
+ Koncert Nik. Corfesca a slečen M. Hellerovy
a M. Štětkovy. V Národním domě na Král. Vino-
hradech koná se v úterý dne 19. listopadu o 8. hod.
večer velký koncert. Pořádá jej Nikolae Corfescu, vy-
nikající operní pěvec barytonista, který docilil vel-
kých úspěchů v Rakousku, Italii, Rusku, Rumunsku
ald. a laskavě spoluúčinkují: sl. Marie Štětkova
(sopran), žákyně p. N. Corfesca, a sl. Marie Helle-
rova, vírtuoska na piano. Na programu jsou skladby
Gounoda, Dělibesa, Bizeta, Bellinia, Dima, Meyer-
beera, Flégiera, Vojtěcha Štětky, Verdia a rumunské
písně. Ceny míst: Lože 12 K, I. místo 3 K, II. místo
2 K, III. místo 1 K, k stání 60 h, studující 40 hal.
Předprodej lístků v českém lidovém knihkupectví
antikvariálu (Josef Springer). Filiálka: Král. Vino-
hrady. Purkyňovo náměstí »na Valdeku«, v Praze I.
nároží Jilské (č. 24) ta Karlovy ulice. Pan Corfeseu
konal již řadu koncertů v Praze, Oděsse, Sofii, Pešti,
vždy s největším úspěchem. Jest umělcem prvého
řádu. Jeho nádherné tvoření tonu při jeho krásném
hlase vzbudilo všude, po celé Ilalii, v Bukurešti,
Oděsse atd. velikou chválu kritiků. Jeho prostředky
hlasové dosahují velikého objemu, i byl všude po-
Uleskem zahrnován. Oděsské noviny psaly o jeho
koncertu: Zapěl písně Schubertovy a Schumannovy
s výborným porozuměním. Jeho hlas mohutného zrna
třpytil jasem, takže prolog z Leoncavallovy open
Nik
M Hellerův
M Štětkův
Král
Nikolae
Štětkův
Hell
Gounod
Dělibesa
Bizet
Bellinio
Dimo
Meyer
Flégier
Štětka
Verdium
Springer
Corfeseu
Oděsský
Schubertův
Schumannův
Leoncavallův
Rakousko
Rusko
Rumunsko
Purkyňův náměstí
Valdek
Praha
Karlov ulice
Sofie
Pešť
Bukurešť
národní dům
Oděsse
29
article
»Komedianti« a velkou arii z opery »Herodiade« o
Masseneta musil opakovati.
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze.
Příští koncert šestý koná se v pondělí dne 18. t. m.
o 7. hodině večerní v Rudolfině. Na programu bude
novinka smyčcový kvintet G-dur op. 14. od Tanějeva,
dílo vysokých kvalit uměleckých, které bude tento-
kráte poprvé provedeno v Praze.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večerní
koná se v Národním domě na Král. Vinohradech
obvyklý čtvrteční koncert řízením pana Jana Elsnice.
Solistou večera bude první koncertní mistr pan Ant.
de Grassi. Vstupenky po 60 h a rodinné lístky pro
tři osoby po 1 K 60 h večer před koncertem u po-
kladny. — V nedělním symfonickém koncertě, jenž
bude již 97. od založení této instituce, bude kromě
pokračování cyklu Beethovenova na pořadu Dvořá-
kova rozkošná suita D-dur, jediné orchestrální dílo
mistrovo v rámci těchto koncertů neprovedené. Vstu-
penky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečí slovaná
sedadla a po 60 h na místa k stání prodávají se
v kanceláři Českého filharmonického družstva na Vá-
clavském náměstí čís. 53 (I. patro).
+ Koncert »Hlaholu« vinohradského konati se
bude 16. prosince ve velkém sále Národního domu.
Pořad složen jest výhradně ze skladeb Vítězslava
Nováka.
+ Z Čes. Krumlova. Zpěvácký spolek »Dalibor
v Českém Krumlově pořádá v neděli 17. listopadu
1907 v hoteln »U růže« pěvecko-hudební Akademii
za spoluúčinkování úplné knížecí granátnické hudby.
Začátek o půl 8. hod. večer.
Massenet
Tanějev
Elsnic
Antonín
Grass
Beethovenův
Novák
Dalibor
Praha
Vinohrady
Čes . Krumlov
Český Krumlov
Český spolek pro komorní hudba
Český filharmonie
národní dům na Královský
Dvořá
Český filharmonický družstvo
Hlahol
národní dom
30
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
= Úmrtí. Z Londýna, 13. listopadu. Známý
básník sir Lewis Morris zemřel dnes v Carmarthe-
nu v jižním Walesu.
= K úmrtí prince Arnulfa Bavorského. Z Mni-
chova, 13. listopadu. (K. k.) Smutek nad úmrtím
prince Amulfa jest všeobecný. Se všech stran při-
cházejí do residence a do paláce prince Arnulfa pro-
jevy účastenství. V poslanecké sněmovně věnoval na
počátku schůze předsedu zesnulému princi vzpomin-
ku, v níž zejména zmínil se o vojenské zdatnpsti
a lidských vlastnostech zesnulého. Na znamení sou-
strasti byla pak schůze skončena.
= Radostná událost v královské rodině italské.
Z Říma, 13. listopadu. (K. k.) Královna povila dnes
o 149. hod. ráno princeznu, která dostane jméno
Jana. Královna a novorozená princezna jsou zdrávy.
= Telegrafie bez drálu. Z Faříže, 13. listopadu.
Posud bylo možno zasilati z Eiffelovy věže pomocí
telegrafie bez drátu zprávy na alžírské polřeží, nae
zpět však odpovědi následkem technických obtíží
nedocházely, Jak včerejší pokusy ukázoly, podařilo
se nyní námořním důstojníkům Ferriovi a Tissotovi
obtíže tyto novou vlastní methodou odstranili
= Mor. Z Tunisu, 12. listopadu. (K. k.) Vláda
prohlašuje, že všechny přístavy v Tunisu mohou se
považovati zá prosty moru. Přes to budou moc
všechny lodi dostati liber pratlica pro veškeré tunis-
ské přístavy. — Z Petrohradu, 13. listopadu.
(K, k.) V kraj třevalském, jak ze oznamuja z Věrs
Lewis Morris
Arnulf
bavorský
Amulfa
Jan
Eiffelův
Mor
Londýn
Carmarth
Wales
Řím
Tunis
Petrohrad