1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 314. ze dne 13. listopadu 1907.
7
article
Telegrafické zprávy.
Rusko nezakázalo vývoz obill.
Z Petrohradu, 12. listopadu. (K. k.) Za hranicem
rozšířená zpráva, že zakázán byl vývoz obilí z Ruska
postrádá jakékoli podstaty.
Vídeňský tzh na vepřový dobylek.
Z Vídně, 12. listopadu. Přivezeno 15.566 prasal
4803 tučných těžkých a 3262 prostředních a lehkých
a 7501 masných. Mezi později přihlášenými 135e
kusy, jež na počátku trbu nebyly ještě na místě
bylo 200 tučných a 1156 masných. Tučných prasai
bylo bojně a proto tendence chabější, takže Ia. zbož
spadla 1 K, ostatním druhům 2 K. Masných prasat
bylo měně než minulý týden, ale stačila, pročež
ceny klesly o 2— 3 K.
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 109—111
také K 112, prostřední K 104—108, lehká a špat
nější K 96—102, masná K 66 - 104 za 1000 kg.
Tukům spadlo: sádlu 1 K, slanině 2 K naprot
minulému týdnu.
Znamenalo: vídeňské městské sádlo Ia. K 75.—
až 75.50, IIa. K 73.50—74.—; slani na těžká ne-
dosolená K 65.50—66.50, těžká bílá slanína tabulová
K 63.50 až 64.— ve velkém po 50 kg, skutečné vý-
lohy, bez obalu.
Tuka
Rusko
Petrohrad
Vídeň
kg
8
article
st. Z Pešti, 12. listopadu. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 25. 000 q o 5
dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 78
kg K 12 75, 77 kg K 12.60, 76 kg K 12.45.
pešťská 80 kg K 12.60, 78 kg K 12.45, stolno-
bělehradská 78 kg K 12.55, 76 5 kg K 12. 35
adská 76.3 kg K 12 50, hodmezö-vašarhelská
stará 78 kg K 12.55, polanecká 76 kg 12. 25
75 kg K 12 15, skladní 76 kg K 12. 40; žito
K 11.20—11.35; oves K 8.20—840; ku-
kuřice stará K 7 35; ječmen ke krmení
K 7.75.
Termínový obchod byl mdlý na
dešť, vzdor tomu, že záznamy ciziny byly vy
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 12.69, na říjen K 11.13; žito na duben
K 11.89, na říjen K 10.08; oves na duben
K 8.55; kukuřice na květen K 7. 32
řepka na srpen K 17.30.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
soké.
Platil
Pešť
kg
pešťský 80
K 7 35
9
article
Bavlna a bavlněná příze.
Z Vídně, 12. listop. (Původní zpráva »Nár. L.-)
4. odpad. příze II. 59—61, 4. hlazená příze l.
70—73, / odpad. příze II. 70—73, */a odpadková
1. 79—81, 20střední osnova 113—116, 24střední osnova
117—119, 30střední osnova 124—126, 10/2, Warp-
cops a Pincops II. 104—105, 1/2 W. a P. prostř. 112
až 114. 1/2 W. a P. I. 115—118, 36 Warpcops II. 130
až 133, 36 Warpcops I. 142—145, 42 Pincops Il
135 až 139, 42 Pincops I. 141 až 144.
Z Liverpoolu, 12. listopadu. 4 hod. 10 m. (Telegr.
Obraty 8000 žoků. Denní dovoz — žoků. Amer
dodávky na listopad 5 69, na listopad-prosinec 5.64
na prosinec-leden 564, na leden-ůnor 5 64, na únor-
březen 5.64, na březen-duben 5.65, na duben-květen
5.65, na květen-červen 5.65, na červen-červenec 5.65,
na červenec-srpen 5.64, na srpen září 0.—. Tendera
—. Smýšlení klidné.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 12. listopadu. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy stálé-
Obrat akeií 470.000 (330.000).
Unlon-Paeifie 111.50 (113.25).
Kanada Paellle 142.— (142.75).
Vídeň
Liverpool
Nový York
Kanada
Warp
Pincops Ilo
5 64
Pincops II
Warpcops I . 142
Pincops I . 141
Telegr
Paeifie 111.50
10
article
United States Steel Corpormau 241/2 (25.—)
Baltimore and Ohio 80/2 (80.50).
United States Steel Corpormau 241/2 (25.—)
Baltimore and Ohio 80/2 (80.50).
Káva.
12. listopadu 11. listopadu
Rio čis. 7. . . . . . .
na listopad . . . . . . 5.40
5.40.
na leden. . . . . . .
5.55
5.55
12. listopadu 11. listopad
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.30
3.40
Tuky Westeru Steam . .
9.10
Tuky známka Wileox . . 9 35 9.25
Z Nového Yorku, 12. listopadu. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy stálé,
Pšenlce.
12. listopadu 11. listopad-
pohotová
. . . . . . 102 /2
104.—
na prosince . . . . .
105.—
na květen . . . . . . 109
11r .
Kukuřiee
na prosinec . . . .
69.50
na květen . . . . . . 66.50
na červenec . . . .
Baltimore
Ohio
Steel Corpormau 241 / 2
Musa
5.55
Cukr
Tuka Wester Steam
Z Nový York
11
article
Petrolej
ralinovaný, kesonový
10.90
10.90
raflnovaný Standard White 8.75
Kovy.
12. listopadu 11. listopadu
Měď. . . . . 13.50 13.75 13.50 13.75
Cín . . . . . 31.25 31.75 30.75 31.25
Železo čis. 2. . 18.70 19.20 18.70 19.20
Bavlna.
Z Nor. Yorku, 12. listopadu (Bavlnářská bursa.
Barlnově lhüty byly z počátku vzpružené mani
pulacemi hausslerů, později oslabené tlakem
baissy a zakonělly stále.
12. listop. 11. listop. 9. listop.
pohotová . . . . 10.80 10 90 10 80
na prosinec . . . 10.45 10.53. 10.45
na leden . . . . 10.04
10.19 10 09
na březen . . . . 10.09 10.24 10-14
Závěrečné smýšleni stálé.
Z Nového Orleanu, 12. listopadu. Na prosine
10.30 (10.45), na leden 10.22 (10.37).
Nora
York
Nový Orlean
white 8.75
13.75
13.75 cín
18.70
10.53
12
article
Trání zprávy z venkova
Z Hradce Králové, 9. listop. (Pův. zpr.) 1 hl pše-
nice K 17.40, 18.40, žila 16.40, 17.—, ječmene 11.20,
12.—, ovsa 6.20, 7.——, prosa 12.—, —.—, vikve 13.—
—.—, hrachu 24.—, —.—, čočky 88.—, 45.—, jahel
24.—, 28.—, krup 22.—, 30.—, bramborů starých
0.—, 0.—, bramborů nových 3.—, 3.20, Iněného
semene —.—, jetelového semene červeného —.
máku 48.—, —.—, ruského —.—, —.—, 100
kg žitných otrub 14.40, —.—, pšeničných otrub 14.—.
—.—, 1 kg másla čerstvého 2.12, 2.32, sádla vepřo-
vého K 1.84, 1.92, tvarohu 26, 32 h, 1 vejce 7— 8 h.
kopa zelí 4.—, 7.—, kopa okurek 0.—, 0.—, kop
kapusty 1.—, 1.60, chřestu 0.—, 0.—, kopa drobn
zeleniny 0.60, 1.—, pytel mrkve 1.20, 1.40, pytel
cibule 3.60, 4 40, salátu 0.—, 0.—, kopa otýpek
cerele 0.—, 0.—, 1 bečka třešní 0.—, 0.—, 1 hiekt.
jablek 10.—, 15.— hl. hrušek 16.—, 20 —. — Na tý-
denní trh 9. listop. přivezeno bylo: hektol. pše-
nice 399, žita 307, ječmene 359, ovsa 366, prosa
7, vikve 16, hrachu —, čočky —, jahef —
krup U, semene jetelového O, Iněn. sem. O, máku 5
zeli 462 kop, okurek — kop, kapusty 57 kop, cibule
83 pytlů, drobné zeleniny 49 kop, mrkve 26 pytlů.
bramborů 98 hl., jablek 118 hl, hrušek 7 hek tol,
vepřů 6 kusů, podavinčat 571 kusů.
Hradec Králové
kg
13
article
Strojená hnojiva.
(Z kruhů odhorných.)
Strojená hnojiva.
(Z kruhů odhorných.)
Telošní podzimní sezona na trhu se slrojenými
hnojivy proláhla se náslodkem příznivého počasí
až dlouho do října, a jak slyšeti, ani výrobce ani kon-
sumenty neuspokojila. Z počátku bylo slyšeti stesky
na stoupající ceny hnojiv, které však pominuly, jak-
míle zemědělským plodinám slušně připláceti počí-
nalo, nyní zase naříkají továrny na nepatrný zisk.
Posuzujeme-li věc nepředpojatě, musíme dáti za
pravdu oběma stranám. Při bývalých nízkých cenách
hosp. plodin nebylo divu, že se hospodářům nechtělo
kupovati hnojiva v cenách zvýšených, na druhé stra-
ně však bylo dosti podstatných příčin, jež továrny na
strojená hnojiva nutily požadovati za produkty své
více, neboť vše, čeho při výrobě třeba, značně při-
dražilo. Oproti cenám surovin do nebývalé výše vy-
hnaným, stále stoupajícím požadavkům, kladeným se
steuny děinictva, drahému uhlí, které ke všemu ještě
ani k doslání nebylo, jest zvýšení cen hnojiv tak
nepatrným, že ke krytí zvýšených cen výrobních
ani z daleka nedoslačuje. Samozřejmým následkem
ovšem bude, že se na opětné zdražení připravili mů-
žeme, čemuž nasvěděuje již ta okolnost, že v Ně-
mecku požhdují se na lamější výrobní poměry
značně vyšší ceny, neži jaké se u nás plalily a také
struska dozná prý značného zdražení.
14
article
Superfosfáty. Konsum těchtc hnojiv, kle-
rá pro svůj rychlý a jistý účinek stala se oblíbeným
a ke zlepšení sklizně co do množství i jakosti nepo-
strádatclným prostředkem, nezůslal-li o něco pozalu
proti loňsku, tož jistě nodoznal chvyklého, rok o
roku se jevícího přírostu. Naprostý nedostalek suro-
vin nedovoloval ani produkci superfosfátu na staré
výši udržeti, tím méně mohlo býti pomýšleno ob-
vyklé plus v konsumu krýti tak, že menší spofřeba
nezpůsobila nahromadění zásob a lovárny končí kam-
paň s prázdnými skladišti holových produktů. Dá
se očekávali, že nebývalé ceny surovin (fosfátů) ne-
doznají lak hned pronikavého obratu dolů, neboť jak
zní úřadně polvrzeně zprávy z míst, kde na fosláty
se doluje, nestačí stávající doly krýti sloupající svě-
tovou spotřebu, poplávka převyšuje nabídku a při-
rozený následek toho jest, že se mineuři drží s ce-
nemi. Ustavují se sice nové společnosti a začíná se
v nových nalezištích dolovati, leč bude to ještě dlou-
ho trvati, nežli místa tato s hlavními tepnami želez-
nic spojení dosáhnou. Mimo to i naprostý edo-
statek dělnictva nedovoluje produkci fosfátů dle po-
třeby stupňovati. Spolřeba roste rok od roku, v kra-
jích, kde se posud nehnojilo, nutí se racionálním
hmojením vyžitá již půda k plodnosti a Japonsko, Indie.
Italie, ba i příslovečně úrodný Egypl stává se odby-
tištěm pro superfosfát, na druhé straně však doly
poplávku ukojili nemohou. Kdežlo surovinám za po-
slední pětiletí přidražilo okrouhle o 50% a více, ob-
náší zvýšení cen superfosfátu v té době necelých
155. Proto stesk na neuspokojivý zisk odůvodněným
a další zvýšování cen samozfejmým toho důsledkem.
Japonsko
Indie
15
article
V Čechách prodával se superfosfát obyčejný za 5i
a3 52 hal., spodiový neb z kostní moučky o 2 hal
dráže. Superfosfátů čpavkových začíná se sice iu
nás čím dále tím více používati, jich obliba však za
oncu, jaké se v Německu těší, zůstává daleko po-
zydu a to jen ke škodě konsumentů samých. Bylo
by si jen přáti, aby hospodáři naši všímali si více
těchto složitých hnojiv, neboť jednostranným hnoje-
ním pouhou kyselinou fosforečnou nemůže se dociliti
těch úspěchů, jako s hnojivy kombinovanými, čehož
nejlepším důkazem jsou nám nepoměrně bohatsí
sklizně sousedního Německa, kde se čpavkových su-
perfosfátů v značné míře používá.
Kostní moučka nezaujímá již loho posta-
vení, jaké by jí v řadě strojených hnojiv vlastně
příslušelo. Zda se, že konsumentů tohoto nejstaršího
hnojiva ubývá a jest nesnadno nalézti pravou pří-
činu tohoto zjevu. Dle všeho asi rychlý účinek super-
fesfátů a o něco levnější cena moučky Thomasovy
budou příčinou, že kostní moučka zailačena byla do
pozadl. Ve skutečnosti si toho však nezasluhuje, ne-
boť pro půdy sludené, vápnem chudé není nad ni
lepšího hnojiva pro ozimy. Účinek její jest sice po-
zvolnější, za to však pro uvedené případy jistý. Proto
laké cena její nemůže se hnouti a dnes slojí hotový
výrobek zrovna tolik jako surovina samotná. Kostní
moučka 18 + 3, 18 4 a 20 4 prodávala se z
35—36 h 1% kys. fosf. při vzájemné kompensaci
živin v poměru 1:4.
Thomasův
Čechy
Německo
16
article
Chilský ledek. Obchod s ledkem chilským
nerozvinul se ještě do té miry, jak jsme tomu byli
před lety zvyklí. Vysoké ceny nelákají k nákupua
kupci poukazují k tomu, že na nákup za drahé pe-
níze jest vždycky dosti času a tímto vyčkáváním
myslí obrat ve svůj prospěch přivoditi. Bude asi mar-
neu tato praktika, neboť produkce ledková přizpů-
sobuje se konsumu, nadvýroba jest vyloučena a trl
ovládají pevné ruce. Ani konkurence nových hnojiv
dusíkalých se ledek obávati nemusí. Vápnodusík vy
žaduje při používání určitých pravidel dodržovali,
jinak spíše uškodí, nežli prospěje a ledek vápenatý
v tom nepatrném množství, v jakém na trh se do-
slane, bude na regulování cen pro nejbližší dobu
bez vlivu.
17
article
Síran amonatý. Dusíkaté hnojivo toto do-
znává zasloužené obliby a jeho produkce, ač stoup
rok od roku, dovede si získali odbyt tak, že ke konci
sezony pro naprostý nedostatek zboží žádají se vždy
zvýšené ceny. Způsob, alespoň část ledku nahraditi
lovnějším síranem čpavkovým, začíná se ujímatia
počet těch, kleří k cukrovce na zimu stran amonatý
zacrávají a účinek jeho si chválí, roste rok od roku.
Na polich takto hnojených pozorovati po celou dobu
vegelace tmavý list, což na stálý pramen dusíku po-
ukazuje a uspokojivou sklizeň v zápětí má. Prodá-
val se za K 32— až 33.—, dle vzdálenosti. Není
u nás, bohužel, ještě porozumění pro výborné lolo
hnojivo a tak každoročně celé dvě třetiny rakouské
výroby putuje do Německa, co zatím se k námo
mncho dražší chilský ledek přiváží
Kainit a soli draselnaté. Z knih vžltý
předsudek, že naše ornice, draslem bohaté, (oulo
živinou zásobovati netřeba, ztrácí půdy a používání
drasolnatých hnojiv vzmáhá se utěšeně. Lukám vě-
nuje se více péče a kainit za současného přihno-
jení kyseliny fosf. koná na nich pravé divy. Půdy.
místy loupeživým přímo řepařením o draslo ochu-
zené, jen za přihnojení kainitem na podzím nebo
draselnatými solemi na jaře možno k bývalé úrod-
nosti přivésti a u nich žádouci výnos jen tímto zpo-
sobem dociliti a i k ječmenu používá se hnojiv dra-
selnalých tam, kde se škrobnaté, pivovary hledaně
zrno získati chce. Konsum drasla stoupá neobyčejně
rychle a předpovídá se mu stoupání i pro budouc-
nost. Ceny byly po celý rok stejné, pro příští rok
pravděpodobně se však na zdražení připraviti mů-
69.50
66.50
Německo
Luka
K 32
18
article
žeme.
Z lrhů paněžních. Praha. Průběh dnešní bursy
byl dosti p vný a obchodovány áproc. zástavní listy
české hyp. banky za K 97.10, 31/zproc. zástavní listy
téže banky K 87 25, kom. dl. úpisy české zem. banky
za K 94.85, dále došlo k závěrkám akci! České banký
Union za K 238.25 a akcií strojírny Daňkovy zak
430.25. Jinak podáváno za akcie: První čes. tov. na
orient, cukrovinky K 250.—, První pražské zasta-
várny K 450.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. K 590.—
První české akc. pojišť. na život K 240.—, Kolínské
tov. kávových náhražků K 640.—, Pivovaru v Čes.
Budějovicích K 825.—, Živnostenské banky K 239.50.
Čes. spol. pro průmysl cukerní K 140.—, Pražské
úvěrní banky K 524.—, Hospod. úvěrní banky k
381.—, Ceské průmysl. banky K 414.— Podolské ce-
mentárny K 198.—, První česko-moravské strojírny
K 850.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 449.—.
Vídeň. V souhlase s pevnějšímí zprávami z No-
vého Yorku a příznivější náladou na peněžním trhu
byla na začáteční burse výslovně pevná nálada. Kro-
mě akcií länderbanky, které trpěly neurovnanými
poměry v tomto úslavě, byly všechny efekty vesměs
vyšší. V kulise byl obchod v akciích státní dráhye
Daňkův
Praha
Čes . Budějovice
Vídeň
první český akciový
živnostenský banka
úvěrní banka
Králohradecký úvěrní
nový York
19
article
alpinkách dostafečně zvýšen, ve šraňku akcie se-
verní dráhy, pražské železářské, uberské hypoteční
banky, arpadky, těšily se zájmu. Na plodinové burse
ovládala vyčkávavá tendence a obchod ve šraňku
i v kulise později se rozšířil. Přiznivým dojmem pů-
sobily zprávy z peněžního trhu, které způsobily, že
renty se upevnily. Bursa skončila celkově pevnou ná-
ladou, zvláště rakouské kreditky, které kupovala ber-
linská bursa, se upevnily, dále uherské kreditkya
akcie uherské hypoteční banky měly poptávku, akcie
státní dráhy značně stouply, české severní dráhya
paroplavební měly poplávku, alpinky, pražské žele-
zářské a mostecko-uhelné, jakož i západočeské banky
se zlepšily. Rakouská zlatá renta měla dobrou po-
ptávku; na eskomplním trhu peníze nezměněny
Berlín. Příznívější nazírání na mezinárodní
trh peněžní dnes nepominulo, naopak stále více
více uplatňuje se názor, že trh peněžní i bursa pře-
konala to nejhorší. Snížení soukromého diskontuo
1/2 proc. bylo spekulaci další vzpruhou a pohnutkou
k zpětným i novým koupím. Jmenovilě docíleno na
trhu hodnot báňských a bankovních vělších obratů
za kursů naležitě zpevněných. Rovněž na trhu ka-
sovním bylo čile obchodováno při záznamech pod-
statně zlepšených. Rakouské titry v soublasu s Vídní
zlepšeny. Větší zájem objevil se pro akcie rnských
bank a pro státní papíry ruské, nsjmě pro 4procentní
rentu z roku 1902. Sazba denních peněz snížena na
51/2 proc. Soukromý diskont 61/2 proe.
Přiznivý
Bursa
Berlín
Vídeň
20
article
Z pražského trhu obilního. Na včorejší burse
nebylo podnětů, které by mohly přispěti k oživení
obchodu. Z Nov. Yorku oznamovány jsou sloupajís
kursy, které v Pešti nečiní dojmu, poněvadž dlouho
čeknnný déšť se dostavil. Že obchod s žitem ztratil na
své živosti, vysvětluje se okolností, že majitelé klad
ještě vyšší požadavky, které kupci ze severních Čech
nechtěli a nemohli již povolovati. Vysoká cena žila
způsobila, že vyplácí se dovoz poznaňského žita do
stanic blíže hranic. Na včerejší burse nabízeno ta-
kové žito za cenu 156—158 mk. z Poznaně. Větší
uzávěrky nebyly oznámeny, jakost žila neuspoko-
juje, váží 69—71 kg. není zcela suché. Avšak tolo
žito zastavilo stoupání cen. Z Prahy znamenáno
72—75 kg 12.10—12.40, z Benešova 11.90—12.10,
Bystřice 11.95—12.05, Votic 11.80—11.95, Sudoměřic
11.75, Tábora 11.65—11.90. Lysč 12.15, Zdie 12.—,
Vršovic 12.30, Leštiné 11.75. Obchod s pšenici mohl
se lépe rozvinouti, dostavila se čilá poplávka, při
čemž placeny o 10—15 hal. vyšší ceny. Z Prarhy
znamenáno 77—81 kg 12—12..85, ze Zdlc 13. —,
Benešova 12.05, 12.20, Volic 12—, Stránčic 78 k
12.35, Uhřiněvsi 79 kg 12.60, Kladna 12.25, Berouna
York
Pešť
Čechy
Poznaň
Praha
Benešov
Bystřice
Votice
Sudoměřice
Tábor
Zdie
Vršovice
Stránčice
Kladno
Beroun
Leštiný 11.75
kg
Uhřiněves 79
21
article
12.25—12.50. Pozorubodná jest poptávka uherských
firem po prima letní pšenici k setí. Obchod s ječme-
nem byl rozsáhlojší než v posledních týdnech přes
nepříznivé poměry dopravní. Konsum sladovny a
vývoz musí krýti konečně svou potřebu a musí vzhle-
dem k mírně jen zlepšené nabídce platiti o 10—15
hal. více. Z Prahy placenc merkantil 9.15—9.30,
střední 9.35—9.70, prima 9.75—10—. Z Mnichovic
9.40, Benešova 9.20—35, Volic 9.30, Čerčan 9.25,
Říčan 9.20, Vlašimi 9.10—9.30, Poděbrad 9.25——9.45,
Kopidlna 9.10, Smiřic 9.—, Dol. Kralovic 9.40, Kosto-
mlat 9.30, Štětí 9.70, Chrástu 8.80, Lysé 9.25— 9.40,
Kutné Ilory 9.30—9.50, Kouřimi 9.55, Nymburka
9.50, Zlonic 9.60. Loun 9.70, Hořovic 9.40—9.55,
Reporyje 9.50, Radotína 9.60, Rakovníka 9.55, Tábora
9.35—9.60, Mělníka 9.65—10.—. Při normálním ohra-
lu zůstaly ceny ovsa slabě uhájeny, nabídka jest
silnější, placeno bylo z Prahy 8.30—8.50, jemné
zboží placeno až 8.65; z Pacova 8.05—8.10, Leštiné
7.80, Volic 8.15, Nymburka 8.25, Benešova 8.10—
8.25, Vlašimi 8—8.15, Hokycan 8.20/8.30. Obrafy
s kukuřicí byly značné, ceny o 10 hal. vyšší, z Vídně
placeno na listopad-prosinec 7.25, na listopad-únor
7.45, na březen-květen 7.85. Mák uhájil ceny, zá-
znam 39—41.— z Prahy se nezměnil. Vika jest mále
nabízena; kupována jest ochotně za 9.25.—9.50 z Pra-
hy. Záznam řepky sloupl o 25 hal. při nedostatečné
nabídce placeno jest 18.50—18.60. Obchod s jetelo-
vým semenem nouspokojuje, při vleklém odhytu
kloní se ceny k poklesu, červené semeno bylo o 2—
kor. za 50 kg levnější.
Benešův
Vic
Praha
Mnichovice
Čerčany
Říčany
Vlašim
Poděbrady
Kopidlno
Smiřice
Dolo
Kralovice
Kosta
Štětí
Chrást
Lysá
Kutná Ilor
Kouřim
Nymburk
Zlonice
Louny
Hořovice
Radotín
Rakovník
Tábor
Mělník
Pacov
Leštiný
Benešov
Vídeň
35
American
kg
22
article
Prodejní kartel jabloneckých vývozců zkleně-
ných kroužků. Vývozci skleněných kroužků v Jablon-
ci založili s kapitálem 1 míl. korun kartel s prodejní
kanceláří v Jablonci a v Bombaji. Indie jest hlavním
odbytištěm pro skleněné kroužky. Poněvadž výrobei
a sklárny budou de smlouvy pouze tomuto kartelu
dodávati, jest soulěž znemožněna. Rozdělení vývozu
nastane dle výsledků dosnvadního prodaje.
Podminková dohoda rakousko-nherských továren
na barviva. Mezi rakousko-uherskými továrníky bar-
viv konají se nyní porady o zlepšení poměrů v tomt
odvětví. Jedná se při nich zvláště o úpravu cena
podmínek, Náhlá změna těchto se ovšem nezamýšlí.
spíše mají býti nyní zavedeně, avšak nikoli vždy
dodržavané podmínky ustáleny. Zvláště neuspokojivé
jsou prý ceny levných zemitých barviv. Utvořil se
komilét z pěti firem, který má připravovati založení
spolku. Jedná se tu o šestnáct rakouských a o čtyri
uhorské firmy
Vídeňský bankovní spolek. Předevčírem olevřena
expositura Videňského bankovního spolku v Těšině,
která převzala tamější bankovní obchody M. Presser
a komanditní spol. Schneller, Nowak Co.
M Presser
Schneller
Jablon
Jablonec
Bombaj
Indie
Podminková dohoda
Nowak Company
23
article
Nová akciová společnost v Terslu. Skupina terst-
ských inferesentů zakládá tam novou akc. společnost
Societá anonina trestina di commercio. Účelem
společnosti jest obchodování s kávou a jiným kolo-
niálním zbožím. Kapitál činí 500.000 K
Sklizeň chmele v Německu. Dle statistiky cís.
statist. úřadu činila v r. 1907 sklizeň chmele osevná
plocha 38 297 ha) 241.561 metr. centů. U srovnání
s předcházejíeími lety činila sklizeň
osevná plocha
výnos
hektarů
naha vůbee
1907 . 38.297 . 63 q . 241 561
1906 . 38 861 . 5.4 q . 210.393
1905 . 39 511 . 7.4 q 292.569
1904 . 37.888 . 5.9 q . 222.878
1903 . 36.667 . 5.8 q . 211.201
Z anglického trhu železářského. »Iron Monger«
praví ve své týdenní zprávě, že ve všeobecné situaci
železářského obchodu nenastalo zlepšení. Obchod
s cizím pololovarem jest nepalrný: francouzské to-
várny jsou s nabídkami na trhu, kdežto belgické to-
várny jsou zdrželivé, poněvadž nejsou spokojeny
s cenami, požadovanými francouzskými producenly.
Obchod na trhu kolejnic jest klidný.
Zahraniční obchod Ruska. Od 1. ledna do 28.
října vyvezeno bylo z Ruska do Evropy za 7891
mil. rublů a do Asie 54.9 mil. rublů. Dovezeno
v této době z Evropy za 532.7 mil. rublů a z Asie
za 65.3 mil. rublů.
Zahraniční obchod Ilalic. Zahraniční obchod Italie
činil v prvních osmi mestrích t. r. 3034 mil. lir, t
znamená o 187 mil. Jir více oproti loňsku a sice
sloupl dovoz o 234 mil. lir na 1870 mil. lir, kdežlo
vývoz poklesl o 67.2 mil. lir na 1164 mil. lir. Doroz
drahých kovů činil 85.3 mil. lir oproti vývozu 3.7
mil. lir.
Jir
Německo
Rusko
Evropa
Asie
Societý
q . 210.393
q 292.569
Iron Monger
Italia
24
article
Zákaz vývozu obilí z Ruska? Na berllnské burse
udržovaly se houževnaté zprávy, že Rusko vzhledem
k malé sklizní vydá zákaz vývozu obili. Oproti tomu
prohlásil vůči dopisovateli »Berl. Tagbl.« ministr Ko-
kovcev, že považuje lakový zákaz za nesmyslnýa
nepraktický. Neboť vývoz z Ruska shoduje se s vý-
nosem sklizně, tak že by jeho obmezení puškozovalo
zájmy Ruska
Vývoz čoského hnědého uhlí. V lýdnu od 3. do
9. t. m. dopraveno bylo na českých státních drahách
87.949 (— 7577) tun českého hnědého uhlí,
Argentinsko-brasilské územi hospodářské a rak.
námožní plavba. Pod timto názvem vyšlo jako č.u
„Komerčních zpráv“ podání ředitelství c. k. rakou-
ského Obchodního musea vládě v otázce nové úpravy
plavební služby do Jižní Ameriky. Prozkoumavši
nejprve plavebně-politickou zdůvodněnost státního za-
sáhnuti, ličí dobrozdání nejprvé hospodářský význam
Berl
ko
Rusko
jižní Amerika
25
article
Argenliny a Brasilie. Nápadným je nepatrný podí
který připadá Rakousko-Uhersku v přímém styku
s Brasllil a La Platou, ještě menší pak je přímá ná-
mořní doprava mezi Řakouskem a těmito oblastmi.
Dobrozdání vypočílává ztráty na dopravném, jež
strhají takto naši docnácí plavbu, na 4 mil. K, př
čemž není započítán podíl cizích vlajek na této do-
pravě, ani nepřímá tržba naše, jež naší plavbě uchází.
Že jenom nedostatečná příležitost plavební poškozuje
naše přžmé stvky, dokazuje sludie na příkladě Italie.
která nás překonela o více než 100%%. Pojednává pak
zevrubně o otázce nové úpravy plavební a dovozuje,
že zajištění potřebných plavebních spojení co do
kvality, pravidelnosti a státně-hospodářské ingerence
nedá se účelně dosáhnouti cestou volné plavby
ani v rámci zák. o podpoře námořního loďstva, ani
mimo něj. Jenom smluvní úprava služby dovedla
by utvořiti a zajistiti nejlepší, nejlevnější a požadav-
kům obchodu nejvíce odpovidající spojení plavební
s Jižní Amerikou.
Brasilia
Rakousko
Uhersko
Brasllit
jižní Amerika
Le Plata
26
article
Rejstříky ke knihám obchodním prosly kolků.
C. k. ministerstvo financí prolilásilo výnosem ze dne
7. července 1906 č. 22.477 na dotaz učiněný, že rej-
stříky (seznamy) obsahu, které se vedou k obchodním
knihám dle saz. pol. 32/59 zákona ze dne 13. pro-
since 1862 ř. z. č. 89 poplatku podrobeným, bez roz-
dílu, zdali jsou s dotyčnou obchodní knihou svázány
či zvlášť sešity, aneb zdali se vedou odděleně od do-
tvčné knihy, činí čásť obchodní knihy a jsou tudíž
podrobeny témuž poplatku, jako knihy samy. Vzhle-
dem k nálezu c. k. správního dvoru soudního ze dne
6. října 1907 č. 9148 vidělo se c. k. ministerstvu fi-
nancí vodle výnosu ze dne 25. října 1907 č. 78.026,
částečně měníc výnos výše uvedený, nařídili,
že rejstříky (seznamy) obsahu ke knihám obchodním,
pokud se vedou odděleně od knihy obchodní a pouze
jména zákazníků a folio označují, pod kterým v do-
tyčně obchodní knize zápisy neb jména osob těchto
se staly, nejsou dle § 11. odst. 2. zákona ze dne 29.
února 1864 ř. z. č. 29 žádný přednět poplatku kol-
kového. (Z Nového obchodního gremia král. hlav
města Prahy.)
O obchodu s kovy v Číně došla pražské obchodní
a živnostenské komory podrobná zpráva z kompe-
tenlního rísta, v niž lze legilimovaným interesen-
tům ve vývozní kanceláři komorní v úřadních hodi-
nách (8—2) nahlédnouti.
Praha
Čína
27
article
Český akciový pivovár v Č. Budějovicích kona
v neděli dne 10. t. m. o 11. hod. dopol. v sále Besedy
česko-budějovické svou třináctou řádnou výročn
valnou hromadu. Za přítomnosti 64 akcionářů,
zastupujících 2199 akcií 466 vlastních a 1733 plnými
mocemi) a disponujících 461 hlasem, zahájil jednání
předsoda p. dr. František Hromada. Že zprávy
výroční uvádíme: Minulý rok správní znamenal zase
úspěch závodu, jehož výroba dosáhla koncem září
t. r. číslice 117.979 hl ohlášených várek, kdežto pro-
dej dostoupil výše 127.469 hl. Také bilanční výsledek
lotošní možno zváti uspokojivým, uváží-li se, že hlav-
ní surovina: chmel — byl jednou tak drahý, než roku
doktor
Hromada
Č . Budějovice
Český akciový pivovar
28
article
1906. Pivovar prodělává investiční periodu 1905-0
a bude trvati ještě celý příští rok, než bude závod
stavebně a strojově, jakož i inventářem opatřen tak,
aby stačil na výrobu a prodej asi 200.000 hl. Inve-
stiční vydání roku 1905-6 činilo 181.378 K 13 h; roku
právě minulého vydáno na inveslice 490.672 K 30
a na rok 1908 možno odhadovati vydání na stavby
a stroje na 350.000 K. Je sice nepříjemno, že toto
napjetí kapitálové síly zaslihlo nás právě v dobu
kdy peníze jsou nejdmžší — za to ale může nás ne-
málo těšili faktum, že pivovar toto napjetí hladce
snese, amiž tím jeho pružnost a pohotovost finaněně
utrpí. Akcie čes. akc, pivovaru měly téměř celý rok
záznam 825—875 K. Zprávu výroční doplnil předsed
p. dr. Hromada sdělení, že již přes měsíc vystavuje
pivovar pivo vařené parou, kteréžto pivo jest světlejši
než bylo pivo dřívější. a dle úsudku znalců i laiků
též chuť jeho jest lahodnější. Po vyřízení dotazu
p. dra. Hezkého ve příčině připravované organisane
pivovarů a po poznámkách p. cís. r. Kocourka v pří-
čině formální úpravy bilance a po doporučující zprávě
revisorů účetních, přednesené p. Fr. Sulc e m,
prokurislou z Prahy, byla výroční zpráva jednomysl-
ně schválena. Čistý zisk v obnosu 301.744 K
81 h k návrhu správní rady, doporučenému revisory
účtů, rozdělen následovně: 5% zúročení ake, kapi-
tálu 125.000 K; správní radě dle stanov 17.674 K
48 h, revisorům účlů 3000 K, akcionářům 5% super-
dividenda 125.000 K, pensijnímu Iondu 2000 K, zby-
lek 29.070 K 33 h a kupony z akcií vlastních pone-
chány správní radě k dieposici pro dobročinne
účely a remunerace. Návrh p. dra. Hezkého, aby
se vyplácela jen 9% dividenda, zůstal v menšině.
K doplnění správní rady zvoleni byli opětně pp.
Kocourek
Praha
29
article
Bohdan Francko, majitel realit; JUDr. František
Hromada, tajemník obchodní a průmyslové komo-
ry, MDUr. Svalomir Tůma, lékař, vesměs v Č. Bu-
dějovicích; za náhradníky pp. dr. Ant. Rouša
ředitel měšť. školy v Praze, a Karel Tampier
obchodník v Č. Budějovicích. Za revisory účtů zvo-
leni pp.: Em. Bláha, správce České zastavárny
v Č. Budějovicích, Karel Čermák, majitel realií
v Č. Budějovicích, a Frant. Šule, prokurista firmy
Bárta a Tichý v Praze. Na to valná hromada skon-
K obchodním slykům s Egyplem. Firmy, jež jsou
ve spojení s rakouským zástupcem N. Zieglerem
v Kahýře, obdrží o něm důležitou zprávu ve vývozní
kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory.
Ofertní dražba v Bělehradě. Dne 15./18. listo-
padu t. r. bude správa král. srbské státní tiskárny
konati ofertní dražbu na dodávku různých potřeh
kancelářských, zboží osadnického a železného, osvě-
tlovacích předmětů, tiskových a litografických barev.
truhlářských potřeb a drog. V příslošnou vyhlášku
lze nahlédnouti ve vývozní kanceláři pražské ob-
chodní a živnostenské komory.
čena
Bohdan francký
JUDr
Hromada
Svalomir Tůma
doktor
Antonín
Tampier
Bláha
Čermák
František
Bárt
Tichá
N Ziegler
Č . bu
Praha
Č . Budějovice
Kahýř
Bělehrad
živnostenský komora
31
article
Renty:
Renty:
4procentní papírová květnová ..
4 2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/procentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celě státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tisské. . . . . . . . . . .
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 20
ústřední banka
35
article
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . .
Dopravní podníky:
Boštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha
Duchcovskopodmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha ..
Polabská dráha . .
Pardubická (Jiho-sev. něm, spoj.)
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha-
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podnlky:
Česká cukerní společnost . ..
P zeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost .
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťská vagonka . . . . . .
Devisy a valu ty:
95.4
95.40
Curych . . . . . . . . .
95.87
95.85
Paříž . . . . . . . . . . .
241.87
241. 95
Londýn . . . . . . . . ..
117.67
117.57
Německá místa . . . . . . .
117 57
117.6
Řlšské marky v papírech . ..
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Curych
Paříž
Londýn
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Poldin hut
Řlšský marka
36
article
19.22
19.22
Dvacetifrank . . . . . . . .
Rubl papír . . . . . . . . 253.50 254.—
Lira . . . . . . . . . . . 95.80 95.93
Soukromé (sazby eskontní) . . . 51/4, 6, 51/4, 6—
Za klidného obchodu kursy uhájeny, státní dsáha
a alpinky na úhrady, kreditky na berlinské arbitrážní
koupě dočasně čilejší, konečně renty volnějšl.
4. Z Vídné, 12. listopadu. Teltgím. »Nar. Listů-)
Večerní bursa. Kreditky 626 50 (po — a — -)
uherské kreditky 731.50, anglobanka 289 —, bankovi
jednota 515.50, unionka 529.50, lhnderhanka 40 4.75,
státní dr. 641.50, —.—, jižní dráha 144.—, polab. dr.
415.—, severozápadní dráha 430.—, turecké tabákové
392.50, rýmavsko-muráňské 504.25, alpinky 583.25,
květnová renta 95.70, uherská korunová 91.85,
turecké losy 181.75, marky za hotové 117..67, aitumo
117.65. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 12. listopadu. (Telfgram. »Nár. Listů «.)
Devisy. (První číslo znaci pamize, druhé zboží,
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199 10,
199.35, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr.. —.—, —.—
—, Německo šek ni
Brussel na delší lh. —.—
ktátké lh. za 100 mk. 117 671/2, 117871/u, Německo
Londýn sek a kr. ih.
na delší lhůty —.—
a 10 lib. st. 241.921/2, 242.171/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —,
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 90,
.—, Petroneao
96.10, Italie delší tbůty —.
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Pařiž s k
na krátké lh. za 100 fr. 95.85, 26.—, Paříž delší
— Curych a Basnlej šek a krátké lnažy
lh.-
95471/2, 95.60, na delší thůty —.—, —.—, Svýcary
bek a kr. ih. 95.471/2, 95 60, na delší lhůty —.—.
doktor
Vídný
Nara
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petroneao
Petrohrad
Paříž
Curych
dvacetifrank
Italia šek
37
article
Pelrobradsků bursa.
Z Pelrohradu, 12. listop. (Zpráva Zivnost. banky.)
12. listop. 11. listop.
Oiskontní . . . . . . . . . 402.— 401.—
Baku . . . . . . . . . . . 509.— 507.—
Caspienne . . . . . . . . . 4300.— 4300.—
Sormovo . . . . . . . . . 139.—
139 —
220.—
rusko-čínská banka. . . . . . 219 —
293 —
Ruská průmyslová banka . . . 293.50
Petrohradské metallurgické . . . 146.—
146. —
Kolomna . . . . . . . . . 178.—
177.—
Putilovské železo . . . . . . 92. —-
91 75
178.—
Fénix. . . . . . . . . . . 172.—
Ruské papíry v Berlíně.
Z Bezlina, 12. listop. (Zpráva Zivnostenské banky.)
12. listop. 11. listoo.
41/2procentní ruská renta 1905. . 91.8) 91. 40
4procentní ruská renta 1902 . . 96 70 75.30
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —. —
31/zprocentní ruská zlatá renta. . 67.—.
petrohradská diskontní banka . . 156 75 155.75
petrohradská mezinárodní banka . 141 75 141.50
ruská banka pro vnější obehod . 124.75 12325
Berlínská bursa.
Caspienne
Sormův
Fénix
Pelrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
Bezlina
průmyslový banka
diskontní banka
mezinárodní banka
zpráva Zivnost . banka
zpráva Zivnostenský banka
38
article
Z Berlína, 12. listop. Původní zpráva »N. Listů«.)
12. listop. 11. listop.
196 30
Rakouské kreditky. . . . . . 196.50
Diskonto
168.75
Německá banka, . . . . . . 225.—
223 30
Obchodní společnost . . . . . 152.30
151.25
136 61
Drážďanská banka. . . . . . 138.25
Španělské exterieury . . . ..
Bochumské ocelárny . . . . . 197.30
. . . . 218 25
Lauřina hut
Dortmund. Uniou lit. C.. . . . 59 75
Harpenská uhl. spol. . . . . . 195.25
Hibernia . . . . . . . ..
419.—
Consolidace
108 10
Severoněmecký Lloyd . . . .
120.75
Packet . . . . . . . . . .
140.20
Turecké losy . . . . . . . .
Z kasovních papírů:
Concordia.
Eschweilské
Geisweidské
Hochdahl.
Katovické . . . . . . . . .
Wilhelm . . . . . . . ..
Rh. Slahl.
Schalker
Westphalia
Orenstein.
Rh. Metall
Hasper .
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . ..
Vulcan . . . . . . . . . .
244.—
Bismark . . . . . . . . .
296.—
Caro. . . . . . . . . .
97.90
Hoesch. . . .
212.—
Georg Marie . . . . . . .
74 10
Königsb.
192.25
Nordstern
Z Berlína, 12. listop. K. k.) Kreditky 196.70, ber-
Lloyd
Wilhelm
Westphalius Orenstein
Bismark
Cara
Georg
Marie
Berlín
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
Concordia
Eschweilský Geisweidský Hochdahl
Diskonto 168.75
Consolidace 108 10
50
article
Závěrečné kursy
12. listop. 11. listop.
587.— 585.—
625 75 622 75
781.—
726 50
930.—
987.—
515.—
512.75
525.—
528 75
455.—
455.—
2000.—
1030.——
360.—
428.—
414.—
385.—
275.—
5110.—
550.—
641 . 25
143 75
995.—
404.—
51
article
2770.—
1030.—
355.—
429.—
415.—
383.—
275.—
5110.—
550.—
636.50
142 50
466.—
973.—
404.—
140.—
2120. —
450.—
865.—
709 —
347 —
384..—
2380.—
583 50
490. 40
887.—
448. —
921.—
522.—