ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b7516370-7683-11dc-9238-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 33, person 105, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 13. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
vnrn
4 masthead
Číslo 314.
5 article
Na ranní a odpol. listy předplácí pet v Praze v alministrael na měsíc . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí donáškou za měsle .. . . . 7 K 50 na čtrit lada. ve nlialkách na měsíe . . . . . . 2 K 30 h Poštou: . . . . . B K na mre ěste s tvrt tda . . . . 9 R oo s dvojí zásilkeu K s n avrt váa . . . . 11 K ep na pilet
Praha
6 article Strýc a synovec.
Strýc a synovec. Návštěva císařských manželů německých v Anglii tvoří v tomto okamžiku střed mezi- národní pozornosti. Pro veřejnost, kteráž sto- povala po leta napjatý poměr mezi strýcem králem Eduardem, a synovcem, císařem Vilé mem, a zaznamenávala podrážděné projevy časopisectva anglického a říšsko-německého. nemůže nynější setkání obou panovníků ne- zdati se politickou událostí prvního řádu, protože v něm shledává konečný projev vzájemného sblížení, jehož první doklad po skytla letošní návštěva krále anglickéhov Vilhelmshöhe. Sblížení tomu předcházela ovšem zna- menitá diplomatická kampaň diplomacie an glické, kterouž svými četnými cestami kra Eduard sám okázale podporoval, a jejíž každá stanice považovala se za nový článek soustavné zahraničné politiky anglické, jížse Německo těsněji a těsněji opoutávalo, takže jeho osamocení znenáhla se stávalo význač ným rázem mezinárodních poměrů, oslabujíc spolu dřívější obavy, jak byly spojovány s domnělou všemohoucností jeho. V tomto smyslu anglická politika svě tová nemálo k tomu příspěla, že všeck Evropa pociťovala ubývání posavadníhoa skutečného, ať předpokládaného tlaku a na bývala stále rostoucí důvěry v opravdové úspěchy politiky míru.
Eduard Anglie Německo Evropa
7 article
Zahajeno bylo toto novější období poli- tiky anglické tak zvanou »entente cordialee s Francií, následujícím na to upravením záležitostí, jež se týkaly Středozemního moře. a vyspěly ve smlouvu uzavřenou mezi Franci a Španělskem a zakončeno bylo dohodou anglicko-ruskou o věcech asijských. Ve všech těchto krocích vidělo veřejné mínění jednak odstranění vážných, hrozivých nedorozumění a tímtéž i obmezování dalšího, vzrušu jícího rozmachu sil německých. Při tom vedla si Anglie tak opatrně a obratně, že akce její neposkytovala nijaké záminky ke případným protestům, protože všecky vzpo- menuté úmluvy a dohody zachovávaly přísně formu udržení posavadního stavu. Tyto anglické úspěchy ovšem naplnily zejmena sebevědomí anglické, zle dotčené událostmi, jež předcházely válce v jižn Africe s republikami burskými, kteréž ovšem odpor svůj, podnícený proslulým telegramem berlínským, odpykaly ztrátou samostatnosti. Čas tedy zdánlivě zahladil jak vzpo mínky na ony události, tak několikaleté po dezřívání, kterýmž se oba národové často vali, a dnes, za hostiny, pořádané londýn- skou veleobcí německému panovníku a dů věrného jeho přijetí anglickými královskými manžely na zámku windsorském se podobá tomu, že není vyloučena možnost podobné dohody mezi Anglií a Německem, kdyby ovšem otázky případné, jež by mohly mezi oběma vzniknouti, byly podobné povahy jako ony, jež Anglie upravovala se státy výše jmenovanými. Ale takových otázek mezi Anglií a Ne meckem prý není, jejich vzájemná, do ne dávna nikterak netajená podrážděnost prý štila hlavně z důvodů vnitřní — nedůvěry již živilo jednak množící se válečné loďstv
Franek Francie Španělsko Anglie Afrika Německo
8 article
německé, jednak vojenské úvahy o tom, je-li pravdě podobný vpád německý do Anglie Možno tvrditi, že všecky tyto »imponde rabilie« vnitřního cítění anglického a něme ckého jsou nynější návštěvou překonánya že návštěva sama jest bezpečnou zárukou bezelstného obnovení pravidelných, přátel ských poměrů mezi Anglií a Německem mezi strýcem a synovcem? Říšské časopisy, zejmena ony, jež jsou blízké vládě německé, ovšem takto na ná- vštěvu nynější pohlížejí. Dle nich v obojí ná- vštěvě, jak v prvé na Wilhelmshöhe tak i v nynější věnčeny jsou úspěchem snahy, nadobro překonati dřívější ne- dorozumění mezi oběma mocnostmia postaviti obapolné styky na půdu pokojného a přátelského poměru. Politický význam její tkví prý nade vši pochybnosť v tom, že sobapolně chovaně přání pěstovati nezka- lené styky, nabývá nové a důležité podpory. Mimo to prý vřelé uvítání německých císař- ských manželů v Anglii nalezne srdečného ohlasu v národě německém. Dle francouzských pozorovatelů jedině angličtí socialisté chovají se nepřátelsky k tétc návštěvě, jsouce pamětlivi porážek, jež utr- pěli při posledních volbách do říšského sněmu jejich soudruzi, ale jejich nepřízen nevybočí z mezí projevů akademických jsouť si všicci Angličané vědomi povinnost svých vůči — hostům. Jinak lid anglický jest spokojen se vším co se zdá zabezpečovati zachování pokojea tím i nerušenou jeho výrobnost a plynouci z ní blahobyt.
Angličan Anglie Německo
9 article
Přes to vše, a přes okázale zdvořily tón, s jakým píší velké anglické časopisy o nynější návštěvě, nepostrádají projevy je jich znatelného vědomí, že anglická politika posledních let se osvědčila. Tak »Tribunee poznamenává mimo jiné, že nynější setkání synovce se strýcem »jest uznáním zahra- ničné politiky anglické, kteráž se začaste v Německu nesprávně pochopovala. Myšlenk ligy míru, jež nalezla v králi Edvardovi nej horlivějšího podporovatele, nemíří prý ni kterak proti Německu, jak se domnívaly ně které tamní kruhy, ale jest prý poctivým obchodním programem, jaký jest samo- zřejmý v zemi s rozsáhlými zájmy zámoř- skými.« Ovšem i obchodní programy mohou jíti sousedům do živého . . . »Spectator bez obalu doznává, že by bylo naivní tajít si vůčí návštěvě německého císaře důvody pro něž Angličané tak bděle a úzkostlivě stopují německou politiku, ale to nevadí an těm, kdož politiku onu pokládají za proti- chůdnou zájmům anglickým, aby nechoval úcty k důstojnému soupeři. Zbylo by ovšem ještě zodpověděti otázku. jak zbližování panovníků obou velmocía snahy po odklizení nedůvěry, kterouž oba národové po léta si dávali na jevo, se odrazí na ostatních poměrech mezinárodních ? Jestio všeobecně známo, že oba panovníci právě v poměrech zahraničných se vyznačují mimo- řádnou čilostí, a jest tudíž přirozeno, že zblížení jejich a velmocí tak význačných samo sebou jest událostí velikého dosahu v politice zahraničné. Některé anglické listy ovšem pronášejí
Tribunee Angličan Německo
10 article
výrok, jenž za nynějších poměrů na blízkém Východě připouští všeliký výklad; pravíť, že totiž jest v zájmu Evropy, »aby Německo bylo spokojeno a šťastno, a že tudíž není to v programu zabraničně politiky anglické. stavěti se proti oprávněným nárokům ně- meckým.« Zkušenosti nabyté v bouřích marockých ukázaly světu, tam že Anglie podobnýc zájmů německých neuznává; kde jest tudíž hledati ony zájmy, jež přispějí ke štěstía spokojenosti Německa?
Evropa Německo Anglie
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 32) Ve Vídni, 12. listo padu. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů-.) Ošklivý den byl dnes: i venku na ulici i uvnitř ve sněmovně. Osklivý den pohodou, ošklivý den politikou. Venku pravá listopadová mlha, hustá tak, že by ji mohl krájeti, zatem- ňující světlo denní tou měrou, že v zasedaei síni parlamentu musila býti rozžehnuta všechna světla elektrická. Uvnitř byla bouře, kterouž uvitán druhý kabinet svob. p. Becka, jemuž do- stalo se v poslanecké sněmovně přijetí, jakého neměl ještě žádný kabinet. Dávno nežli byla zahájena schůze, věnovaná představení nových ministrů, obstoupil velký zá- stup kresťansko sociálních poslanců lavicí mini sterskou, na které počet křesel rozmnožen by o třinácté. Členové kola polského vešli pravými dveřmi hromadně ze své místnosti klubovní, ve které zvolili profesora dra. G obiňského svým předsedou. Sociální demokraté stáli na svých místech shluknuti, netlačice se nikterak do středu dvorany. Bylo po 412. hodinu, když předseda dr Weiskirchner vkročil na své křeslo; zaháji nned jednání. V tutéž chvili bylo viděti, jak n prahu sněmovny objevuje se v čele nového svého ministerstva baron Beck. Sociálně-demokratický poslanec Höger, zočiv jej, volal ke svým soudruhům rýmovaným dvou- verším: »Aufpassen Kinder — jetzt kommt der Dlätenschinder.« (Pozor děti, teď jde výběrč diet.) Dr. Adler však pokynul svému soudruhu by mlčel. Skutečně polom již se neozval z středu sociálně-demokratichého svazu ani jediný výkřik.
Beck Weiskirchner Höger doktor Adler Vídeň poslanecký sněmovna Aufpassen Kinder demokratichý svaz
12 article
Za baronem Beckem šli ministři, napřed staří, polom noví. Usedli na ministerských lavi etch takto: uprostřed bar. Beck, po jeho levic dr. Marchet, dr. Klein, dr. Derschatta, Peschka, dr. Ebenhoch a dr. Gessmann, takže teď oba křesťansko-sociální členové kabinelu sedí na krajní levici ministerské lavice. Po pravici mi- nisterského předsedy usedli: bar. Bienerth, dr. Korytowski, dr. Fiedler a Prášek. Dvé křesla ministerská zůstala dnes neobsazena: jedno jes uprázdněno demisí polského ministra krajana hr Dzieduszyckěho, druhé nemocí ministra zeměbrany šl. Latschera, za kterého do- stavil se do sněmovny odborný cheť tohol resortu, podmaršálek Georgi, jenž však ne- usedl vedle ministrů, nýbrž na lavici vládníeh zástupeů: později promluvil. Je slatné poslavy jako byl ministr Schönaich, jenže je mnohem hubenější. Hlas má silný a zvučný a poly boval se ve sněmovně, jako by tam byl doma Křesťanští sociálové dopustili se veliké chyby vítajíce přichod ministerstva, rozmnoženého dvě ma jejich přívrženci, demonstrativním, několi kráte opětovaným potleskem. Ovace ty způso bily reakci na místech, na kterých sedí češt radikálové. Tam počali poslanci Lisý, Fresl Choc, Reichstädler a Buřival pokřikovati proti ministerstvu. Nastal lomoz, ve kterém nebylo rozeznati jednollivé hlasy.
Beck doktor Marchet Klein Derschatt Peschek Ebenhoch Gessmann Bienerth Korytowski Fiedler Prášek Dzieduszyckě George Schönaich Lisá Fresl Choc Reichstädler Buřival
13 article
Dole poslanci slyšeli, kterak poslanec Frs volal na bar. Becka: »Beck je největší vetešník Beck je největší hokynář!« Sborem volali všichn jmenovaní poslanci česko-radikální několikrále »Hanba!« »Hanba!« »Hanba!« »Fuj!« dodáva- jice: »Prodali jste národ!« »Koupený ministr!e »Zradil český národ!« »Napřed křičeli: Pryč o Uherl a pak dali se koupiti za dva fauteuilly !« Poslanec Lisý přednášel všeobecně známé verše Svatopluka Čecha z »Písní otroka« o hrncl ztuchlé rýže ... Bylo slyšeti, jak někdo hvízda na železniční píšťalku, ale nebylo lze zjistiti, kdo- Z lože žurnalislické bylo viděti, kterak po vslává ministerský předseda bar. Beck a po něm všichni přítomní ministři; bylo viděti, kterak bar Beck něco sděluje sněmovně. Co sděloval, ne bylo rozuměti. Bylo jen slyšeti, kterak každý jeho výrok provázen jest hlučnou pochvalou a bouřlivým polleskem křesťanských sociálů a bylo zároveň slyšeti, jak s týmž potleskem splývají výkřiky českých radikálů. Nahoře v loži ministerské paní Becková v loži výhražené členům panské sněmovny bývalý ministr a nynější předseda správníh soudu hr. Bedřich Schönborn, bývalý ministerský předseda a bývalý místodržitel v král. českém hr. František Thun, bývalý poslanec dr. Russ, továrník Križík a baron Berger sledovali pra- zvlášíní divadlo, kteréž odehrávalo se dole, kde na místa členů nynější vlády čeští poslane radikální metali slovní šípy a střely nejprudší Marně tišil zvoncem předseda dr. Weiskirchne tento protest; trvalo dlouho, nežli nastalo upokojení.
Frs Beck Lisá Čecho Becková Schönborn Thun doktor Russ Križík Berger Weiskirchnout zvlášíň divadlo
14 article
Jménem sociálních demokralů navrhl po slanec Němec, aby o sdělení barona Beck o změnách v jeho kabinetu zahájila se debata Pro návrh tento hlasovali také přítomní češt radikálové a poslanci dr. Stránský, dr Drtina a prof. Masaryk. Návrh byl za- mítnut. Potom poslanec Klofáč, který se ne- zúčastnil demonstrací politiekých svých přátel — stejně jako se jich nezúčastnili poslanci dr. Bax a dr. Hajn, kdežto poslanci Hubka, Kalina Žemlička nebyli ve schůzi — pronesl českým jazykem stručný prolest proti způsobu, jakým provedena rekonstrukce vlády. Stalo se, jak jsme předpověděli v listě po ledním: sehůze protáhla se do pozdního večera Valná její čásť zabrána byla ještě rokovánín o pilných návrzích, jimiž žádá se podpora pre rodiny chudých záložníků, do zbraně povola- ných. Správce ministerstva zeměbrany Georg prohlásil, že podá příslušnou předlohu, jakmile otázka ta vyřízena bude v uherském minister stvu zeměbrany. Novou sensací dnešní rozpravy byla řeč Tyrolana Kienzla, malého sedláka, nepatrnéhi zevnějškem, muže s tváří hladce oholenou, hu- stými, černými vlasy, do nízkého čela splý vajícími, s kalhotami příliš krátkými a velikým- botami. Nikdo by se nenadál u tohoto horáku V drobném proueji: rnnní čslo o svbě . . . a zh odpoleddní Ve flialkách na venkove ranní čísla, 10h odpole dní . . . . . . . 4k Inserat plnší se hotově zapřad. Piedplacení a inserty přijiniá sdlmini- strace v Marispské ulicí č. 3. Tam nacházají se též redakce tiskárna a expedipe „Národnáeh Liste- Iinkopisy se nevraesji
Němec Beck doktor Stránský Drtina profesor Masaryk Klofáč Bax Hajn Hubka Žemlička Georg Tyrolan Marispský ulice
15 article
takové schopnosti řečnické, jakou dnes osvěděil Zvlášíního půvabu jí dodalo, že mluvena byla tyrolským nářečím. Stenografům ovšem vedlo se při ní velice špatně: Kienzl mluví rychlostí, jaké nebylo v zasedáních sněmovních od nebož- tíka dolnorakouského poslance Rufa, . kterém tvrdili stenografové, že namluví za minutu skoro 200 slov. K tomu mluvil dnešní debutant obsa- hem i tónem naprosto lidovým, prostým, jedno- duchým. Kdo ho dnes slyšel ve sboru zákono- dárném, kdo jej dnes viděl obklopeného celou sněmovnou, klerá jednomyslně mu tleskala, ne- mohl se diviti, že dobře pochodil u svých voličů. Jest to svěrázná, samorostlá postava, jakýchje velice poskrovnu také ve sněmovně, vyšlé ze všeobecného a rovného práva hlasovacího. Jakkoli trvala schůze do 8. hodiny večerní, nesplnila se naděje presidia, že podaří se do- spěti ku prvnímu čtení řádného rozpočtu na rok 1908 a zatímného rozpočtu na první polo- vinu roku přištiho. Ba nepodařilo se ani vy- říditi všechny pilné návrhy. Návrhy na poskyt- nuti příspěvků rodinám záložníků do zbraně po- volaných byly přijaty ve smyslu kladném. Ná- vrhy však o zdražení potravin zůstaly dosu nevyřízeny. Sněmovna má teď šestidenní prázdno Z Vídně, 12. listopadu. (K. k) Předseda dr. Weisskirchner zahájil schiůzi o 11.15 hod. Připisem min. předsedy oznamují se změny ve složení ministerstva Ministři, kteří vešli do poslanecké sněmovny byli pozdravení hlučným opětným potleskem a v- láním slávy. (Ilučné volání: Hanba a Fujl mezi če- skými radikály. Předseda opětně žádá za klid. (Trvalý hluk mez českými radikály)
Rufus doktor Weisskirchner Vídeň
16 article
Předslavení mínistrá. M.-p. bar. Beck: Vysoká sněmovno! Mám čest představiti p. ninistra obchodu dra. Fiedlera JIllučn pochvala a pollesk), p. ministra orby dra. Ebenhoch (Hlučná pochvala a pollesk) a p ministry dra. Gess- manna (Hlučná pochvala a pollesk). Peschku (Hluč- ná pochvala a potlesk) a Práška (Hlučná pochivala a pollesk. Češti radikálové opakují stále své vý- křiky.) Předseda: Nyní konečně mohou býti pánové snad už klidni. (Hluk neustává.) P. posl. Choce pro- sím, by se choval klidně. (Ustavičný hluk.) P. posl. Choci, teď mluví předseda a prosím vás, byste mne nopřerušoval. Zachovávcjte důstojnost poslaneck sněmovny! (arvalý hluk, výkřiky mezi českými ra- dikály.) Předseda sděluje, že posl. kn. Auersperg vzdal se svého mandálu ve vyrovnacím výboru že za min. zeměbrany dostavil se do sněmovny vlád- ní zástupce podmaršálek šl. Bedřích Georgi, dále odb. přednosta Reuter a odb. ráda dr. Stö ger. K formálnímu návrhu uděluje se slovo posl. Němei.
doktor Fiedler Peschek Prášek Choc Auersperg George Stö poslaneck sněmovna Reuter Vysoký sněmovna
17 article
Prolest proti minislru krajanu Práškovl. Posl. Němec: Předseda ministerstva představil nám celou řadu nových p ministrů. Poněvadž jejich predstavení znamená zároveň změnu vládní poliliky, chceme poskylnouti vládě příležitost, aby rozvinula svůj nový program před celou sněmovnou. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Nechci se o charakieru nových ministrů šíriti, nýbrž jen podolknouti, že na min. lavici pro české záležitosti sedí tak zv. ministr- krajan p. Prášek, který byl zjevným nepříte- lem volební reformy a dělniclva (Hluč- né volání sociálních demokralů: Tak jest! Abzůg Plášek!), od jehož činnosti očekává me to nejhorši pro český pracující lid a proti jehož zastupování českého ná- roda v korunní radě prolestujeme co nejrozhodněji jménem sociálně dem - kratického dělnictva a jménem všech pokrokových a svobodomyslných ži- vlů českého národa. (Hlučná pochvala mezi socialními demokraty a českými radikály) Činím for
Práškovl Posl Němec Prášek Abzůg
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Drahokamy lékem a kouzlem. Drahokamům přičítal člověk ode dávna nadpřirozené vlastnosti. Byly napsány celé knihy o kultu drahokamů, o léčivé síle domnělé, kouzelném jejich vlivu při nemoci, na ochranu a pod. Jako herbáře poučovaly o rostlinách a je- jich moci, vykládaly lapidáře o moci draho- kamenů a nerostů vůbec. Výklady týkaly se při rozeného působení i vybájených vlastností ho jivých, jež byly vlivem tradic východních zvláště arabských a zvláště řecko-římských při suzovány některým nerostům. Působil tu bud kámen svou barvou, vlastnostmi, nebo obraz. písmena čarovná, vyrytá na kameni. Zajímavé zprávy o tomto léčení a čarodějství drahokamů seštavil Ph. Mg. E. Šedivý v úvodě studie o la- pidáři rukopisu Vodňanského, chovaného v bibl. Musejní Čas. č. lékarnictva XXV. (též v otisku) Vodňanský lapidář sestaven jest na zá kladě starověkých a středověkých představ o moci kamenů, zvláště podle spisu Alberta Magna o nerostech. P. Šedivý otiskuje po úvodě text lapidáře a v poznámkách připojuje pak s velikou znalostí dějin léčitelství přehled ná- zorů o jednotlivých drahokamech. Pilně si hledí také českých názvů, obyčejů i pověr. Odborn tato práce výborného znalce zasluhuje pozor nosi širší veřejnosti.
E Šedivá Vodňanský Albert magna Šedivá
19 article
Jak vznikly drahokamy a klenoty? Skor- výstražně bájí pověst: Když byl Prometheua příkován na Kavkaze, dostal se do kruhu, který byl přikován odsouzenému na ruku, kousek ka- měnku ze skály sřícené. Tak vznikl prvý drahu kam a prvý prsten — z pouta! O jednotlivých kamenech vypravuje Vodňanský lapidář: Diamant (adamas) jest barvy jako kři- šťál, ale temnější. A jest tak tvrdý, že ho ne- může rýti. Jenom krví kozlovou změkčí se. Nej- větší bývá jako lískový ořech. Kdož jej nosí, ne bojí se nepřátel ani zvířat lítých. Tento výklad staročeský byl čerpán z názorů starověkých středověkých o diamantu. U Římanů vyniká dia- mant nad všechny drahokamy, ohněm zůstává netknut, na kovadlině tepán rozbíjí kladivo i ko- vadlinu, porušuje se toliko čerstvou, teplou krví kozlovou, ruší magnotičnost železa. Podobně i Číňan věřil, že možno jej roztlouci jen kozlín rohem, v prstenu nošen, že chrání člověka před jedem. Nejlepší býval cyperský, barvy měděné jako kazijed a proti šílenosti, činí člověka ne přemožitelným. U Řeků nemohl býti porušen ničím. V Indii velice zhusta byl universálnín prostředkem. Dle Aristotela všechny kameny.- s kterými byl smíšen, drtil, prolo byl doporučo- ván za lék proti kaménkům měchýřovým, žlučo vým a p. Kdo spolkl diamant, roztrhal mu střeva. Dle pozdějších zpráv arabistů nebylo radno dávati diamant do úst, ježto leží vždy mezi hady jedovatými a nasákl jedovatinou Diamant v prstenu hasí žízeň, chrání proti lsti- vosti, prolhanosti, prchlivosti a opilství. Léko vání podobným drahokamem mohl si popřáti ovšem jen bohatoc. Luzano di Ticino, slavný le kař vlašský, léčí slavného Lorenza di Medici r. 1492 nápojem z prášku z diamantů a perel Smaragd jest barvy zelené a světlý.
Prometheu Říman Číňan Řek Aristoteles di Ticino Lorenzo di Medici Kavkaz Indie
20 article
A lepší jest ploský než okruhlý. Ten kámen pták noh mívá v hnízdě. Ten ve zlatě stojí plodí čest i zboží, moudrosti a milosti přidává, kdož jej na sobě nosí, padoucí nemoci pozbývá; čistým a spořádaným činí, neboť tam nemůže býti, kdež se hřích děje, a hned se rozskočí na kusy. Oči dobře chová a pamět dobrou dává Také tyto představy o smaragdu jsou převzaty z cizích lapidářů, podle nichž smaragd byl prvým drabokamem starověku klasického; dia- mant, rubín a safír dostaly prý se na západ až po válečném tažení Alexandrově, ač začasté jménem „smaragd“ vyrozumíván jednak mala- chit, jednak zelený kazivec, jednak beryl. Dl Herodota v pověstném prsteně Polykratově byl prý uměle řezaný smaragd. Přivážen byl z In- die a z Egypta; proto dobře byli s ním obezná- mení zvláště Židé, po nich Arabové. V Egyptě byly světoznámě doly smaragdové při Nilu. Stař však začasté za smaragd měli různé jiné věci. Herodot v Herakleově chrámu v Tyru viděl celý sloup ze světlého smaragdu (malachitu). Theo- frast prý píše o léčivé moci smaragdu při be- lestech očních. Plinius doporučuje nošení sma- ragdu pro oči namáháním sesláblé; jsou-li na něm vyryty podoby ptáků nebo brouků, má mo čarodějnou. Bezůhonnému člověku jest amule- tem pravdomluvnosti a výřečnosti, uvězněným dává svobodu a námořníky chrání od bouří. S medem rozelřen léčí oční nemoci. Arabov užívají smaragdů proti kousnutí jedovatých zví- řat, padoucnici, chrlení krve a průjmu. Novo rozeňátka chrání od padoucnice. Podání tolo patrně neprávem přeneseno ze zeleného jaspisu
Alexandrův Hérodotos Herodot Herakleův Tyr Theo Plinius Ina Egypt Nil
21 article
na smaragd. U Indů jest dobrým protijedom, za puzuje úplavíci a nemoci žluči, dráždí chut. Jest dobrý proti slabomyslnosti a blouznění. Topas jest dvojí; jeden jest zlaté barvy svěllé, a ten jest dobrý. Druhý žlutý a ten jest horší. Chceš-li ho zkusiti, je-li pravý, uvrz ho u var, kdy nejvíce voda vře. Je-li dobrý, ihned var stane, až jej rukou vyjmeš. A opět vyjme se ven, bude-li brada výše státi než čelo neb hlava dole a nohy nahoře, tehdy jest dobrý- Krev stavuje, mila činí a všecky sváry klidí. obludám nedá překážeti. Tyto názory staro- českého lapidáře shodují se s lékařskými ná- zory starověkými i středověkými. U Řeků, když se zbláznil někdo z piti, dával se mu rozměl- něný topas s vodou píti a jiný zavěsil se mu na hrdlo. Mléčné šťávy, jíž nabudeme při třen kamene s vodou, užívalo se proti bolestem očl. proti vodnatelnosti a otrávení. Podle hindského lapidáře sesiluje topas chuť žaludku atd. Mnohá vlastnost podle barvy přejata od jantaru. Safír jest dvojí, jeden od východu slunce a ten jest lepší, druhý jest od západu, ten slove polský a horší jest. Ten kámen jest modrý jake jasné nebe, ale zlý jest ovšem modrý, a lepš jest temnější modrosti. Ale nejlepší jest, kterí má barvu jako oblaky temné a červené. Příměti odstraňuje, bolesti zapuzuje od čela a od ja- zyka. Vídal jsem, že okolo oka chodě, čistí ho.
Řek
22 article
Všechny údy posiluje a nepřátely smiřuje, milo- stiva a nábožna činí. Tak poučuje staročeský lapidář o moci safíru. Na východě a v klasickém starověku léčili blankytným safirem krticovilé případy, střovní vředy, záněty očí. Magickým nimbem opředli safír Kyranovci: Při písmeněs spojeny jsou saturejevá nať, pštrosí pěro, ryb se safírom, kteréžto věci spojeny v amulet, činí majitele svého příjemna, podporují zažívání lásku budí. Vlastnosti tyto ovšem přičísti slušt spojení s pérem pštrosa (znamení to vášnivosti), jinak safír chrání člověka před hříchem, čin majetníka bohu milým, chová tělo při dobré barvě, zmenšuje jeho pot, léčí píštěle a bolesti čela. S mlékem pitý, uzdravuje bolesti břicha, léči poruchy jazyka. Z něho možno též předpo- vídati věci budoucí; jest moci sušivé. Je-li žena obtěžována proti své vůli láskou cizího muže, tu třikráte lije víno přes safír a dá onomu píti. Amotist jest barvy fioletné a čím jest svět- lejší, tím jest mocnější. V zlate (ob)stojí; ten se nedá zapíti, rozum dává, k učení velmi po máhá, milou ženu muži činí. Ametistu, užival Řekové proti pijáctví (srv, jméno amethystos) u Hebrejeů působi libé sny, dle sanskritu při náší štěstí. Podle Plinia užívali ho magové prot pijáctví. Ametisí, v němž vyryto jméno měsíce neb slunce, zavěšený na hrdlo se srstí paviáno vou neb s peřím vlaštovčím, chránil proti kou- zlům. U Arabů kdo pil z nádoby ametystové, ni kdy se neopil; kdo ho nosil, chráněn byl před pakostnicí, kdo ho vložil pod podušku, snů zlýel ušelřen byl. Sv. Hildegarda léčí jím skvrny obii čeje. Drží se kámen nad vroucí vodou a kapk z poroseného ametystu zpět do vody zkapale dají kosmetickou vodičku; tato působí i prot otokům. Dle Arnolda zahání amelist mimo jin i myšlenky zlé, nečisté a podlé.
Řek Plinius Arab Hildegard Arnold východ
23 article
Magnes jest barvy, jako jest rezavé železo Ten jsem v Čechách nalezl. Ten železo k sob táhne, a železo přitažené druhé železo táhne- až pověsí se mnoho jehel jedna ke druhé. A jso také magnety, které jedním rohem táhnou že- lezo a druhým pryč odpuzují. Jest také magnes který netáhne, ale železo ho táhne. A jes magnes, který táhne tělo člověčí. Ale kdož by magneta zmazal česnekem, nepotáhne nic. Opě magnes svou moc ztratí při diamantu, tak že malý diamant velikého magneta přemůže. Čin sny hrozné. A také praví, položí-li druh svému druhu magnet pod hlavu, jestli druhu věren, ze sna bude jeho objímati. A jestli mu nevěren ze sna hrůzou spadne s lože. Zloději, zetroue jej, nosí jej s sebou, vejdouce v dům, ve čtyřecl úhlech, totiž koutech nasypají prach (magne tový), a tu hned hrůzou vyběhnou všichni lido z domu. Kdož vodnatelnost má, ten prach magnetový pije a pozbude své nemoci. Podl mínění starých přišel magnes z Indie do středo mořských krajin, zvláště do Egypta; podobuě i Arabové mají Indii za hlavní původní nale- ziště. Dle hindského lapidáře chutná mngne- ostře a suše, jest teplý, hojí žloutenku a vředy žluč. Podobně v Řecku uživán v rozpuštěném medu. Starý Řím znal pět magnetů, mezi nim krvavě červený z Ethiopie, Makedonie a Male Asie. Černý magnet jest proti melaneholii Magnes přicházel k platnosti léčebné nejvíee svými vlastnostmi kysličníka železnatého, jednak však pracovala opět fantasie lidská v bájíc o přitažlivé síle zmíněného kovu. Přikládán na tělo mirnil rheumatické bolesti rukou a nohou, Byl-li kdo otráveným železem raněn neb spolkl-l otrávené železo, pil magnetový prášek so teplou vodou neb mlékem. Magnetový prášek smísen s mlékem vytáhne hroty z těla. Magnet na krku nošený dodává paměti. A v milostných kouzlech hraje první roli.
Magnes Čechy Indie Egypt Řecko Řím Makedonie Mala Asie
24 article
Krystal jest dvojí. Jeden vzníká stvrdnutí ledu. Druhý se rodí jako jiný kámen. Pod jazy- kem držán hasí žízeň, zetřen s mlékem a pili mléka kojícím dává. Tyto názory staročeské sko dují se s představami u Řeků a Římanů kteři pokládali křišťál za zkamenělý led, což i v pozdních dobách známý chemik Kunkel tvrdí. Později teprve za Platona přenesen název kamene na průhledný křemen; tudíž pojem sou- hlasný s naším. S Platonem Seneka i Claudiar naproti tomu přičítají mu původ z ledu. Plinius a Orpheus užívají ho jako čočky zápalné a jak hejivý obklad na ledviny. U Arabů zavěšovár byl na hrdlo při děsivých snech; tlumi horkost a krvácení u Indů. Dle pozdějších rozetřor s mlékem dává matkám mléko, odtud i náš la- pidář. Býval též doporučován při očních nemo- cech, proti krticím a vyrážce, někdy též prot žízni a horkosti. Kdo nost křišťál na prstě, tomu mráz neuškodí. Jeho průhlodnost nemalou hrála úlohu v pověrčivosti starých při čarách a kouzlech; podobně i u nás. Z něho i hádáno o zdraví a budoucích věcech, tím vyvinula s celá nauka t. zv. věštna z křišťálu, krystalo- mantic, z kamene „vizího“, „vidoucího“.
Řek Říman Kunkel Platon Platon Seneka Claudiar Plinius Orpheus
25 article
Mezi léčivé drahokamy počítala se také perla. Nechtíe prý, aby ji lidé měli, vytváří skřínky, aby se pohroužily, tak je pak v písku nalézají. Ten kámen dává lehké oddychování posiluje srdce a prsa, a zastavuje tok všeliké krve. Za středověku byly perly skutečně jako lék velice často vyhledávány vznešenými a bo hatými pacienty a to zvláště ve XIV.—XV. stol. Reku 1397 zavázali se dva mniši pod trestem smrti, že vyléčí Karla VI. léčivými nápoji, při- pravenými z porel. Jejich práce neměla žádou cího výsledku; byli pak mukami trápeni jako kouzelníci a zaklínači duchů, byli oba sťati me- čem a těla rozčtvrcena. Staročeští lékaři hojili pravidelně perlami. Dosvědčuje to nejlépe Řad lékárnický Zalužanského, mnohé účty lékárnick archivu jindř.-hradeckého a léčiva v staré lékárně ve sbírkách Musen král. českého. Sv. Bernar přihližeje k daremným útratám, zakazoval mni- chům koupi perel. Vedle drahokamů skutečných znali lékaři a lékárníci středověcí kameny hojivé, zvláštního původu. Ve vnitřnostech kohouta, mladých vla- štovic a hlemýždů snažili se vyhledati léčivé ka-
Karel VI Reka Musen král