ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 b6a6da30-7594-11dc-8a18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 29 celkem · entity: person 39, place 44, work 2, org 6
1 masthead
23. února 1908.
2 masthead
Nedělní zábavná a poučná příloha „ Národních Listů k č. b0
3 masthead
Strana g.
4 article „Sherlockové Holmesové.
„Sherlockové Holmesové. azlsg eeii tt soet te Pan policejní president seděl ve své komna- tě, a sotva že mu hlava vyčnívala ze zátopy časopisů všemožných formátů a všemožného vy- znání politického. Shápal se jednoho po druhém a pronikave zraky jeho nevšímaly si tentokráte ani úvodních článků, aní roforátů z parlamentu, ani volebnich provolání, ale pátraly jen po rubrice lokální v té zas hledaly zprávy delší nebo kratší, více méně stručné aněbo více méně rozbředlé a roz- šlapané, — zprávy a zprávičky, které podřízent úřadníci policejní přečetli hned z rána v potu tváři svých a modrými tužkami zaškrtali pro nej vyššího pána a náčelníka svého. Pan president četl, hltal, polykal věly, řádky a celé odstavce, div se nezadávil, ale pokaždo mrštil číslem stranou a jen zuby zaskřípěl. Cho pil se listu jiného, pozřel další lokálku, a za letěl časopis za všemi přodešlými.
Sherlocková Holmes
5 article
Líce páně presidentovy rudly, oči vylézaly z jamek, na čele perlil se mu pot a ruce člm dále nervosněji se chvěly Konečně nebylo divu. Týden již trvalat štvanice a zprávy všech časopisů vyznivaly stejně: „Po pachatelích musejní krádeže posu není ani stopy. Konečně by nikomu z nás nezá- leželo ani na pachatelích, avšak není také stopy po ukradených třech faraonech. Ano chlouba našeho musea, tři farnonové nejstarších posud známých dynastif, tři všemocní vládci sta rého Egypta, kteří seděli na trůně asi před čtyř mi až pěti tisíci lety — tyto tři mumie, na něž se do našeho musea chodila dívat celá Evrora které nám záviděla nejslavnější musea svě tová — tyto tři poklady jsou pryč, tytam. S nimi jak známo, zmizely i všechny tři sarkofágy v nichž faraenové v pestrých rakvích svých byi spočívali. Uvážíme-li, že každý ten kamenní sarkofág vážil nejméně dvacet metrických centů je na bíledni, že krádež sotva spáchal člověk je diný, a je na snadě domněnka, že byli nejměně dva — možno, že více. Ktorak takováto oxpo dice mohla uniknouti osvědčenému bystrozraku policie, která jindy sebere každého malého drá- teníčka, je skutečně nepochopitelno — —. Pan president, kdykoli dospěl k podobnému závěrku, jen zuřivě zafuněl, někdy taky odplivl Pořád mu vyčítají ty malé dráteníky! No k nečně — Pan president náhle zazvonil Vstoupil pan kancelista Louskáček, jeho místo bylo ve světnici, kterou se k panu presi dentovi vcházelo „Louskáček, doběhnou dolů, k panu před nestovi býró šeštadevadesátého, že mu vzkazuju aby nařidil, aby aspoň čtrnáct dní nebyl areto ván žádný dráteník, hlavně žádný malý. — Jak se někde ňáký dráteník objeví, ať se post obrát na druhou stranu, aby ho ani neviděl. Roz uměli?“
pán Louskáček Roza Egypt Louskáček
6 article „K službám, pane dvorní rado“ ee
„K službám, pane dvorní rado“ ee Louskáček zmizel „Aspoň s tímhle bude pokoj!“ zavrčel pan president. Časopisy lítaly dál na hromadu, nakvaše nost páně presidentova dosáhla již nejkrajněj ších mezí. Zatracení faraoni! Pročpak je vlastně z toho Egypta vyvážejí Proč jich tam nenechají! Ještě taky faraony aby policie hlídalal Pan president zazvonil podruhé. Dvét xrzlyá „Louskáček! Je tady vrchní tajný?“ „Čeká, až ho pan dvorní rada předpustí. „Ať vejde. Vstoupila postava s liščíma očima, s pohy livým, čeniclným nosem. „Je něco nového, Ryse „Ráčíte-li dovolit, je. „Bez okolků! Co jste vypátrali?“ „Byt zlodějů, kteří spáchali krádež v m Pan president visel očima na ústech vrel ního tajného seu.
Louskáček prezidentův Rys Egypt
7 article „Kde pak?“
„Kde pak?“ „Na Žižkově. „Zatkli jste je? „Nezatkli, ráčíte-li dovolit.“ „Proč, u všech čertů!“ uderil pan presiden do stolu. „Ráčíte-li dovolit, pachatelé dávno zmizeli. „Utekli? „Zdá se. Je zjištěno, že hned po prvnín poplachu v novinách tři podezřelí lidé odjel rychlíkem společnosti státní dráhy. Byli pozoro váni, když kupovali jízdné lístky.“ „Proč nebyli zadržáni? „Ráčíte-li dovolit, kupovali si lístky druh třídy. To si nemůže každý zloděj dovolit — — Pan president se zamyslil. Po delším hlou bání otázali se: ono „Bylo prázdné hnízdo prohlédnuto? „Ráčite-li dovolit, bylo. „Něco nalezeno? „Nic, bohužel. V kamnech toliko nějak spálené papíry.“ „Bylo v bytě ještě něco?“ „Nic jiného než klavír staré fasony, asi t metry dlouhý, dva metry široký. „Podívali jste se do něho? „Nepodívali. „Proč nepodívali? „Byl zamčen, a nebyl u něho klíček. Ostat ně — klavír — — „Co se s ním stalo?“ „Byl prodán. Domácí naléhal, aby se by co nejdříve vyprázdnil, aby ho zas mohl pro najmout. „A kde je klavír teď?“ „I, ráčíte-li dovolit, koupil ho nějaký veteš ník. Ani jsme se neptali na jméno — — V tom okamžiku bylo na dvéře komnaty
Žižkov
8 article
uctivě zaklopáno. Klepal to pan kancelista Lou skáček. „No, proč pak nás vytrhujou? Co pak je? „Pane dvorní rado — je zde nějaký veteš ník, Isidor Afterduft, má prý nějaké sdělení stran té krádeže — „Ještě taky takové obtěžování!“ prones nevrle pan president. „At vejde. Do svatyně vplížila se shrbená postava. „Nesete nám — — „Nenesu, milostivý pane! Kdo pak by t unesl! Já sám na to musel vzít šest nakladačů od špoditéra, abych to dostal do magacinu.“ „Nač?“ „Na ten klavír, milostivý pane.“ „Na jaký klavír? „No, na ten ze Žižkova, co jsem tam koupi po těch pánech, kteří odjeli z Prahy. „A proč nám to povidáte? „Milostivý pane, já ho koupil na zdařbůh unkšaut, jak se říká, myslel jsem si: no, aspoř za futrál přijdeš na své peníze. Já už koupi klavírů, že neměly ani klaviaturu, ani mecha- niku, ale přece jsem přišel pokaždé na své po- níze . .
Lou skáčko Isidor Afterduft Žižkov Praha
9 article
„Co je nám do toho? Dál — dál!“ „Já ho musel koupit unkšaut, milosti, pre- tože se nedal otevřit, nebyl u něho klíček. Ale já mám doma tisíc klíčů a klíčků, tak se mi jeden z nich právě hodil. — Otevru klavir — no, a nemýlil jsem se: byl vykuchán, mechanika pryč! „Byl prázdný?“ otázal se pan prosident. „O, nebyl prázdný, milosti! Kontrér — by plný — dyť jsem povídal, že jsem na to musi vzií šest lidí od špoditéra. „A co pak tam tedy bylo, ke všem čertůml zvolal nevrle i naléhavě pan president, „kdyi byla mechanika vykuchána? „Milostpane, neráčej se horšit — já za t nemohu, já to tam nedal, so war ich léb', nedail — no, co tam bylo! Ti tři ukradení fa- raonové z musea tam byli, v to fortepiáně, i s těmi sarkofágy — ale ono je to taky fortepiáno, milostivý pane, jako Behemot! — No, milostivý pane, já doufám že přijdu na své peníze, vždyť je na vrácení těch faraonů vypsána odměna pěti tisíe korun! Dobře jsem koupil — a do smrti se budu vděčně modli k Bohu všemohoucímu, že u toho fortepiána ne byl žádný klíček a že se do něho přede mnou nepodíval nikdo jiný ...
bůh
10 article
— bývalého bytu Wastn- ského. Z bytu Wasiňského, který pod jménem chemikn Elaneroweicne ubytoval se v Libušině ul. v Žižkově. odstěhován byl těchto dnů nábytek a byt nově upraven. Když byln však zatopeno v kamnech, vyrazil nich kouř. Přivolaný kamnář. pátrajíci po závadě, nalezl v ka m- noch skryté dalši lupíčsk nástroje Wasiňského, pa- čídla, pilniky a p. Nástroje byly dopraveny do bezpe- nostního oddělení polie ředitelstvi. Novinářská zpráva posledních dnův
Libušin ulice Žižkov
11 article Dvě Evy-
Dvě Evy- Napsal Václav J isk ra.
Eva J isk
12 article
Petr stál ve svém atelieru a rozpomínal se na vše od prvních počátků: Byl podzim, ten první, nádherný čas podzimu. Listí zářilo stup nicí rudých a oranžových tónů a obzor byl do- konale čistý. Bylo tak krásně a smutno. Snad bylo jen jemu smutno, nepamatoval se aspor již, že by byl zachytil dojem přibuzného smutku na některé z potkávaných tváří. Ach, jak mu bylo smutno! Smutek umíráni to byl, jenž naplňoval celou jeho duši. Věčná touha po něčem zvláštním, nepojmenovatelnén provázela ho dnes více než jindy a vědomí toh čehosi nehmotného, nedostávajícího se, působilo onen smytek. Zušel na postranní stezku a — potkal s s očima, v nichž překvapen shledal také „něe- zvláštního a nepojmenovatelněho“, eo však způso- bilo mu náhlou, jásavou radost, jíž si nedoved odůvodniti. Úžaslý nad svojí radostí, stál na c stičce tak dlouho, až majitelka podivuhodných očí zašla, a nežli uspěl ujasniti si nesrovnalost v působení jednoho a téhož „čehosi“, zmizela mu s očí. Prošel sad křížem, marně. Jeho smutek nabyl určitějšího tvaru. Pře stěhoval ono zvláštní a nepojmenovatelné něeo do oči neznámé a věčná touha po něm stěles nila se rovněž v určitý eíl: najiti neznámou. A našel ji, při slavnosti dobročinné. Tehdy ztratil na chvili schopnost mluviti, neboť srdce chtělo mu vyskočiti z těln. Poznali se, ale poznání to způsobilo mla dému muži bolest. Podivuhodné oči nenáležely jen paní X., ale také jejímu manželu. Leč voda a čas utíkají stále a malíř do- spěl tak daleko, že smířiv se s nezměnitelnou skutečností, oddal se platonické lásce k paní X Vídal ji čnsto. Dávala umělecké večery a na jednom z nich žádal ho manžel, aby maloval jeho chot.
Petr
13 article
Zejtra přijde ponejprv. Pohlédl na své ruce Chvěly se nesmírně. Sovřel je pevně, snaže s ovládnouti svaly. Nesmí přece, nesmí — V ná sledující minutě již nevěděl, čeho nesmí. Okem umělce urovnával určené pozadí. Potřebuje ble dé růže, sklánějící se, zajímavé, tajuplné. On bude na ně hleděti, ale plnýma očima obrácená k němu, aby mohl zachytiti její duši. Chvíle, již si nedovedl určitě představiti, nadešla. Paní X. dostavila se ku prvnímu se- zení v průvodu své malé dcerušky. „Nebude vás Evička rušíti?“ plalase vlídně „Nemyslím,“ vypravil ze sevřené hrud mladý muž, „ale musím ji zaměstnati, nudil by se a pak snad trochu rušila. Vyhledal obrázky a připravil ovoce do vedlejšího pokoje. Pro případ nudy upozorni malou slečnu na zahradu, kde bylu nízká hou- pačka. Za deset minut prohlédla slečna obrázky najedla se ovoce a přikročila ke třelímu bodu vykázaného jí programu, šla do zahrádky n houpačku. Petrovi se zalmělo v očích. Ponejprv byl ve skutečnosti sám s tou, jež neodstupovala s jeho mysli ani na okamžik. Vzal uhel do ruky, postavil se ke stojan a zadíval se na paní X., která trpělivě „držela“ „Ale vy jste mne vůbec neposadil?“ vzpo mněla si pojednou. „Pravda,“ zahučel a díval se dále. „Nu? „Zůstaňte, jak jste,“ mluvil jako ze sna Paní X. pod jeho upjatým pohledem trochu zčervenala. On přetřel si čelo. Uhel mu vypad z ruky. Překvapena, vzhlédla tázavě. Mlčel, zl- raje na ni, a paní X. v té chvíli pronikla jistota toho, co dávno tušila. Co dělati? Natáhla se pro růži, aby získala času k úvaze. Růže měla ostny, a než je paní
Evička Petro sen paní X
14 article
Eva se stonku odstranila, byla s úvahou hotova Obrátila se k malíři a lehce, bozstaroslně pre mluvilaá „Prosím vás, pomozte mi. Už dávno chtěl jsem míti obraz Evičky, ale nijak nemohla jsem ji dosud přiměti k sezení. Teď, kdy muži na- padlo, aby jste mne maloval, udělala jsem s plán. Eva půjde vždyeky se mnou, ale místo mne budete malovat ji. Ošidím ji tak. Bude myslit. že sem chodí se mnou a zatím budu choditi ji s ní. Viďte, že mi pomůžete v šizení?“ Jako lavina sřítily se všechny krásné sny Petrovy. Místo rozkoše nahleděti se do syta na její drahou mu tvář, má pozorovati malou, ne- posednou holku. Chtěl vykřiknouti ne, ale v tom projelo mu mysli, že by se připravil o denn vidění jí. Bude přece chodit s Evou. : .. „Ano,“ vypravil tedy ze sebe sevřeným rty. „Tak zejtra začneme. Nazejtří prohlížela ve vedlejším pokoj velká Eva připravené obrázky, a malou usazova si malíř do vhodné posy. Dívala se na něj z hlu- boka a s nepokrytou nechutí. Patrně vycítil- jeho nepřízeň k sobě. Malíř pozoroval sličnou dětskou tvář, vý razné oči, plné nepřízně. Ty oči byly matčing. i líbeznost tváře byla po ní. Mladý muž pohladi něžně dítě; ale to beze všeho vyňalo kapesní a utřelo se, zaujmuvši opět velmi hodně přede šlou posici. Petr odstoupil, prohlížeje si model. „Dobře,“ řekl.
Eva Obrátil Evička Petr Petrov
15 article Na ta slova smeklo se děvčátko s lenošky
Na ta slova smeklo se děvčátko s lenošky chtějíc odejíti „Co činíš,“ vykřikl. Petr, přiskočiv k n aby ji zadržel. „Teď, když jsem tě nejkrásněj posadil, utikáš pryě Přišla mama „Co děláš, Evičko? Evička beze slova lezla zase na lenošku Petr počal skizzovati. „Bude to ještě dlouho?“ ptala se holčičk „Chvilinku. „Já už nebudu držot,“ řekla Evička určit a vstala. Byl konec pro dnešek, a druhého dn- opět vzkázal Petr, že je špatné světlo. Potřebo val samoty, aby našel sama sebe, Ale po čase zvykla Eva sedět a malíř na- učil se s ni dobře bavit, a naučil se míti ji rád. K malování paní Evy vůbec nedošlo, a když byl portrait malé Evičky hotov, přestaly návšté vy u něho. Petrovi zbylo jen melancholické sněn a práce. Chodil stále k paní X., a zahořklý smutek usazoval se v něm vždy určitěji. Pozděj nabyl jakéhosi klidného rázu, stal se jeho dru hem, nezbytností. Zvykl mu, jako zvykl mlčen a samotě, a léta ubíhala. Rok obracel se za rokem, paní Eva začala voditi Evičku do společností. Sličné dítě vy rostlo, podrževši své podivuhodné, výrazné oči Často se Petr usmál, když se díval na portrai malé Evy a vzpomněl tehdejší její nepřízu k sobě.
Petr Evička Eva Petro Petr usmát Pozdějovice Eva
16 article
Teď ji učil malovati. Chodila k němu, když ji pozoroval u stojanu, zapomněl někdy že má před sehou dceru a pozoroval ji s obdi- vem, kturý kdysi měl pro matku. Když se vzpa- matoval, bývalo mu těžko. Počal chápati,že ten klidný smutek, jenž ho dosud provázel, ne- byl jeho dílem, nýbrž útvarem neuvědomělého zlhostejnění, jež přivodilo uplynulých patná Marně se přemlouval, že vzpomínka b rozechvívá, byl neklidný a rozčilený ne pro vzpomínku, ale pro Evu, pro bývalou malou Evu, ktorá se tolik podobala matce a přece byla docela jiná. Přistíhl se, že ji žárlivě střeží. Jednou ve- čer, když zpívala u piana, zachytil pohled mla dého člověka, jenž ho krajně vzrušil. Byl to po hled obdivu a lásky. Petr postavil se k pianu tak, aby zastoupil Evu zrakům onoho mladika Cítil, že k němu chová nenávist, a když viděí později, že Eva vypadá v rozhovoru s mladýn mužem o stupeň šťastněji než před tím, b zdrcen. Pan X. si přál míti obraz své dcery v dív čím věku. „Pamatujete se,“ mluvil k ní Petr dojatým hlasem, když ji maloval, „pamatujete se, jak jsem vás pohladil po tvářičce? Vy jste se utřeln kapesníkem s komiekým výrazem naprosté nut nosti a správnosti svého počínání. Tehdy jste se ke mně nechovala přiliš přátelsky“ . . Eva se usmála. „Nopamatuji se již.
Eva Petr Eva zrak
17 article
„Pozdějí jsme se stali přáteli. Vy jste byi mým kritikem, a sice velmi přísným. Když jste jednou po sezení prohlížela, co bylo hotovo pronesla jste nespokojeně: „Takhle já ani nevy padám, ty to moc neumiš.“ Ale když byl obra hotov, byla jste přece uspokojena. „Líbí se ti?- ptal jsem se vás. „Tak tedy už se mi libí,“ řekla jste, a když jsem vás zase pohladil, podíval jste se velmi vážně a pronesla: „Nehlaď mne. musila bych se utírat a to bych nerada. „Proč?“ ptal jsem se. „No, protože tě mán ráda.“ „A proč se vlastně utíráš?“ „Vždycky se utírám, po každém, jen po tatínkovi a po m mince ne!“ „Musil jsem se spokojiti s vaším výkladem a nehladil jsem vás již nikdy rukou. Jenom srdcem“ .. Evy se zmoenil nepokoj. Již delší čas eftila zvláštní nevolnost v přítomnosti Petrově. Nedc vedla si ji vyložiti, ale pociťovala ji tím silněji. Často se jí chtělo z prostřed práce utéci, a poci nevolnosti a odporu stupňoval se v posledn. době do nejvyšší míry. Zároveň byla dojata měla vědomí, že někomu ubližuje. Teď seděla mlčky, pobledlá, na svém místě Sevřela rty-a dívala se před sebe. Něco ji pu dilo k jednání, k zastoupení cesty něčemu, pr co nenalézala jména. Neměla ujasněno, co udělá ale cítila, že jakmile promluví, síla jakási ji p vede až do konce
Musil Eva Petrov
18 title
Fpsilon.
21 article Vstala náhle.
Vstala náhle. „Slyšte mne, prosím. Papa měl podivný nápad dáti mne malovati. Vždyť jste mne již ma loval, k čemu tedy ta bezúčelnost? Chei vás pro siti, abyste místo mne maloval matinku. Petr zbledl. Jako blesk představila se m před oči scéna z dávné minulosti, tak zeela po dobná dnesní. Dal se do zoufalého smíchu. „A vy ji budete doprovázeti, ne Eva mlčela. V jeho smíchu bylo přílio mnoho zoufalství. Čekala tiše Petr ukončil smích a zakryl tvář rukou Eva přestala dýchati. Byla to dlouhá chvíle. K nečně sňal Petr ruce s obličeje, který nabyl po pelavé barvy. Drsným hlasem vypravil ze seb trhaná slova: „Ne, drahá sločno, ne! Řekněte doma,ž odjedu — Klesl těžce do křesla, zakryv znova rvá? A tiše, zcela tiše zmizela Eva .
Petr Eva Petr ruka Papa
22 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Poznámky k chystané organisaei zdravotní. Prof. dr. Hlava, člen panské sněmovny. Kusé telegramy z Vídně hlásají, že vládn kruhy se zanášejí myšlenkou zříditi centráln zdravotní ústav, který má býti přičleněn k mini sterstvu vnitra. Neznáme delaily zámyslu vlád ního. Ale je zajímavo při tom vzpomenouti, že německá říše má zdravotní ústav déle než 25 let a že právě loňského roku dospěla k org nisaci další t. j. ku potřebné decentralisaci. Zři zeno jest, jak ze zprávy M. Kirchnera (B. kl. W č. 7, 1908) vysvítá, v Německu 17 ústa vo státních (Medizina! Untersuchungsämter) k tomu přistupuje ještě ústav pro nemoci in fekční (Berlín), ústav pro experimentální thera- pi ve Frankfurtu, hygienický ústav v Beuthen Poznani, Gelsenkirchen, 9 universitních ústavů 6 ústavů bakteriologiekých větších měst mim jiné, v Berlíně pak mimo zdravotní úřad a ústa pro infekční nemoci ještě městský úslav bakte riologický a onon městské nemoenice ve Frie- drichshainu. Německo disponuje tedy neměno než 39 ústavy pro vyšetřování nemocí infek čních; mimo to jsou zřizovány zvláštní ústavy při vypuknutí některých nemocí infekčních, jak na př. tyfu. Tak fungují nyní tyfové vyšetřovae ústavy v městech: Trevir, Saarbrücken, Neun- kirchen, Saarlouis a Idar. Každý z uvedených ústavů vyšetřovacíel má svůj ohraničený distrikt a tak je umožněn co nejrychleji konstatovati první případy one- mocnění infekčního a tak je jen možno potlačit jednotlivé epidemie. Takovým způsobem se stari stát německý o zdraví svého občana. Bohuže nedovedli se ani v Německu vyprostiti úplně z jha právnického a nemají dosud ministerstva zdravotního.
profesor M Kirchner Idar Vídeň Německo Berlín Frankfurt Beuthen Poznaň Gelsenkirchen Saarbrücken Neun Louis panská sněmovna ústav pro experimentální ther hygienický ústav
23 article
Než vraťme se k našim poměrům. U nás není ani zdravotního úřadu, ani zvláštních ústa- vů vyšetřovacích státních. U nás obstarávají vyšetření epidemiologické a jinaká bakteriologi cká vyšetření ústavy universitní a to ústavy pathologicko-anatomické a hygienické, chemicko pokud jsou řízeny členy řádnými neb mimořád- nými zdravotní rady jednollivých zemí. Vyšetřo- vání děje se vlastně zdarma, vždyť honorář na útraty s vyšetřováním spojené obnáší v králoy- ství českém 400 K pro člena mimořádného 800 K pro člena řádného zdravotní rady, kterýž poslednější jest povinen mimo to ještě sestavo- vati dobrá zdání. Členství vrchní zdravotní rady ve Vidni je nutno považovati jen za vyzname- nání — neboť honorováno není nikterak. Takovým způsobem obstarávati zdravotn ctví není více možno; absorbovati síly učitelské není v intencích vyučování — to je jedině snad v intencích pana finančního ministra. Nezbývá než i u nás důkladně reorganisovati zdravol nictví a to nejen v příčině potlačování nemoei infekčních, nýbrž zdravotní služby v celku a tu nutno se učiti ze zkušenosti našich sousedů. Z hájiti reorganisaci zdravotnictví jen zřízením ně jakého centrálního zdravotního ústavu ve Vídn — tedy začíti, čím Němci před 25 lety začali zdá se nám býti zvráceným stanoviskem. Divím se velice kolegovi Weichselbaumovi, který v „N. Freie Presse“ ze dne 16. února 1908 plaiduje pro centralisaci, když německý stát v konsekven ci zkušeností za 25 let nabytých a vzhledem ke zkušenostem lékalským o nutnosti nejrychlej šího zakročení decentralisuje službu zdravotni ckou. I u nás nutno s decentralisací zdravotnictv počítat — nejsou to snad snahy federalistické (u nás je všechno politicum), nýbrž prostě roz umové důvody, které tak velí.
Němec Weichselbaum N Frei Presse
24 article
Dřive než promluvím o reorganisaci, jaks ji žádáme my lékaří, chei poukázati ne některé momenty, které musí býti současně upraveny má-li míti zdravotnictví nějaký výsledek. Předen jest nutno upraviti poměr úřadního lé kaře k úřadům. Dosud jest zdravolnictví při věskem, popclkou politických úřadů. Dobrozdán lékaře nemá váhy, jest jen politickému úřadníku poradním zdáním, lékař nemá exekutivu. Takovo předpotopní poměry musí přestati. Politický úředník musí býti vázán na zdání lékaře zrovna jako je scudce vázán na zdání experta To platí také pro naše autonomní úřady městské i vesnické. Lékař úřadní musí míti právo n řizovací a nesmí záležeti na libovůli politi ckého úřadníka, zda nařízení se vykonati maj nebo ne. Víme dobře, že tento druhý požadavel osamesfatnění lékaře, že toto vybavení se z pod ručí právníků střetne se s názory právniekými střetne se s naší autonomií. Tu nezbývá než aby poměr státního dohledu na zdravotnictví a po- měr úřadního lékaře k obcím byl upraven. Spro- středkujíeím návrhem by bylo zří zle n okresních zdravotních rad, do kte- rýchž by patřili zástupci obvodních a obecníel lékařů, členové okresního výboru, tedy laikové a členové, které by stát jmenoval jako úřadního lékaře, zástupce učitelstva, znalce stavebnictví lékárníka. Této okresní radě zdravotní musile by býti přiznáno právo nařizovací ve věcech zdravotních; obcím by zůstalo řízení od- volací cestou politickou jak to již na Moravě v nové osnově zák. zdravotního navrženo jest.
Morava okresní výbor
25 article
Za těchto poměrů bylo by zdravotnictv účinným, státu by přináležel dohled vrchní který v epidemických nemocech jest nezbytným a obcím, které vysílají své zástupce do těcht okresních rad, by zůstala jistá ingerence. — Autonomie jest hezká věc, ale ve zdravotní ckých záležitostech přestává každá autonomie v těch věcech jest jedině lékař kompelentniu a jelikož se jedná o zabezpečení zdraví — tedy toho, co nejlepšího máme — přestává všechn mudrování o kompelenci. Kompetence autonomních úřadů je ovšem v jednotlivých našich zemích různá a netajín se, že rozřešení této olázky jest oříškem velice tvrdým, ale vzhledem k věci bude třeba povol nosti s obou stran — obcí i státu. Vedle zlepšení právomoci v úřadě obecního i zeměpanského lékaře jest třeba povznesení jeho společenského a zvláště materiálního; tak jak dnes úřadní lékař postaven (1/s jich jest v každé zemi v VIII. třídě v Čechách 20 ; 3/% v IX. v Čechách 601; 1/2 v X. v Čechách 21 a asi 10 dílem zdarma, dílem za adjutum 1000—1200 K — v Čechách 10), tak jak dnes městský, obecní lé- kař jest postaven s platy mnohdy menšími nežli má ponocný — to jest graduovaného člověka ne- důstojno. Bude-li postavení lékaře úřadního takto upraveno, možno přistoupiti k další organisa i zdravotní služby. V konsekvenci osamostatnění lékaře leží zřízení ministerstva zdra- votního, vybavení, odpoutání nynějšího de- partementu zdravotního od minist. vnitra a o ministerstva obchodu, ke kterémuž přináleží zdravotnictví námořní, Přes to, že panská sněmovna odmítla tento požadavek všech lékařů rakouských, nutno tento požadavek opětně a opětně zdůrazniti. Ovšem nesmělo by se jednati o pouhé osamostatnění zdravotního departementu, tak jak dosud je, ný- brž i tu by musila nastoupiti další roorganisace.
Čechy Čechy 10
26 article
Představujeme si, že nutno přihlížeti k úkolům takého centrálního místa; tyto úkoly jsou rázu administrativního a rázu věde ckěho. Má-li administrace řádně fungovati, musí míti dostatečných pomocných sil, obezná- mených všemi prostředky moderními k vyšetřo- váním epidemiologickým, chemickým, ano mus míti po ruce i prostředky ku potlačení nemo zejména infekčních. Doposud opíralo se státn zdravotnictví, jak jsme již uvedli, o ochotu uni- versitních ústavů. To je však poměr státu nepří- padný a využiti odborných sil universitních třeb rostringovati na minimum. Stát musí míti své vy- šetřovaci ústavy a musí zříditi vedle administra- tivního oddělení při jednotlivých vládách zem- ských i zvláštní své ústavy vyšetřovací sice nejenom jeden ústav centrální ve Vídni, ný- brž hned několik a to v Praze pro Čechy, Me- ravu a Slezsko, ve Lvově pro Halič a Buko- vinu, v Terstu pro Istrii, Dalmacii, Gorici Bosnu a Hercegovinu, v Štyrském Hrade pro Štyrsko, Korutany a Krajinu, kdežto Ví- deňský ústav byl by zřízen pro Horní Dolní Rakousy, Solnohrady a Tyrolsko. Těchlo pět ústavů by bylo vedeno zkušenými bakterio- logy mediky a odbornými chemiky a ke každé- mu ústavu přidélen by musil býti i ústav pro výrobu ochranných ser, očkovacích látek pro lidi i zvířata, jež by se finančně dobře vyplatily.
Vídeň Praha Čechy Slezsko Lvov Halič Buka Terst Istria Dalmacie Gorica Bosna a Hercegovina Štyrský Hrad pro Štyrsko Korutany Dolní Rakousy Solnohrad Tyrolsko Irav
27 article
Odborníkům těchto ústavů by také přináleželo spolu s administrativními úřadníky vypracování dobrozdání pro zdravotní rady jednotlivých zemíi, čímž by odpadlo posavadní přetížení členů této rady, kteří by zajisté považovali svůj úřad jako čestný a rádi poskytli svých zkušeností v danýcli případech. Snad by se daly nynější ústavy pro zkoumání potravin přičleniti k těmto státním ústavům vyšetřovacím, jež by měly tedy za úkol 1. Bakteriologické vyšetřování nemocí nakažli- vých, epidemiologické; 2. bakteriologické vyše třování vody pitné, užitkové, odpadové, půdy atd.; 3. chemické vyšetřování pathologických produkta, vod, potravin, požívatin atd.; 4. vý- rebu sera proti nemocem lidským a zvířecím 5. výrobu očkovacích látek (vaccina, proti vztel.- lině); 6. zkoumání cizích ser atd. Ústavy vyšetřovací by byly přičleněny k sa mostatnému zdravotnímu oddělení politických správ, tedy místodržitelství; jejich parere jese závazné samozřejmo pro administrativního lé- kařského úřadníka, ale také závazné pro poli- tickou správu.
28 article
Vedle těchto ústředních ústavů vyšetřova- cích bude nutno, zrovna tak jak v Německu se děje, zřizovati expositury ústavů vy- šetřovacich tam, kde béží o potlačení vy- puknuvších nemocí infekčních. Namítne se mné. že zřízení těchto ústavů bude státi mnoho pe- něz a jich udržování také. To se rozumí samo sebou a hned podotýkám, že šefovi jak bakteri - logovi, tak chemikovi takého ústavu musí se rádně zaplatiti, má-li se věnovati zcela svému. tak zodpovědnému, ale i pro svou osobu nebez pečnému úkolu. Ale co je vydání asi 7 mil. ke zřízení těchto ústavů a roční etat 1 mil.K na udržování těchto ústavů oproti vydání za jiné. méně důležité věci. Korunní prine Rudolf řek při zahájení hygienického sjezdu ve Vídní. největší statek člověka jest zdraví a stát má po- vinnost již ke svému prospěchu starali se o teto zdraví. Zatím uběhlo asi 20 let — a nestalo se pro zdravotnictví vše, co je žádoucno. Admini- strativní úkoly minist. zdravotního, přenesené na samostatná zdravotní oddělení, při jednotlivýeh místodržitelstvích musí býti přosně stanoveny rozšířeny. Tyto úkoly se vztahují předně na ve- řejné zdravotnictví, jako je organisace zdravot- nictví při správě státní, zemské a obeení s pře- dem uvedeným požadavkem práva nařizovnelh (ovent. prostřednictvím okresních rad zdravot- ních) a váhy, rozhodující jeho zdání.
Rudolf Německo Vídeň
29 article
Do kompetence administralivní přináleží pak potírání nemocí infekčních, personal zdravotní, jeho výchova, provozování praxe, práva a po- vinnost, dohled na lékárnictví, léčiva, místa lázen- ská, minerální a léčivé vody, ústavy humanitn a léčebné, záležitosti zdravotní, živnostenské. stavební, vodní, dopravní, hutnictví, hornictví. školni, potravinářství, pohřebnictví, péče huma- nitní atd. atd. Nemohu v tomto krátkém článku uvésti vše, co pak do kompetence zdravotníel úřadů patřiti musí — o tom zvláštní pojed- nání by bylo nutně — ale z uvedeného je vidno, jakým směrem reorganisace by měla se nésti. Že s personalem zdravotním, jaký je přidělen posavadním zdravolním oddělením mí- stodržitelství, neni možno dostáti všem úkolům, je na bílední. Nezbývá než zdvojnásobiti posa- vadní počet lékařů úřadních, aby nemusili, jak dosud, pracovati až do únavy. I o dohled nad úřady a orgány zdravotními musí býti lépe po- staráno; lane mi tu na mysli rozdíl inspektera živnostenského oproti zdravotnímu. Též o výchovu zdravotních úřadníků při politických úřadech musilo by býti lépe posta- ráno. Oni buďtež hygienickými poradei ve svěm okrese, büďte bráni z řad snaživých, mladých, v praxi již osvědčených. lékařů obecních, tak jak se asi děje v Německu Zkouška fysikátní odpovídej požadavkům této moderní služby. Hmotně budiž o lékaře ty tak postaráno, by cele mohli se věnovati je
Německo