1
masthead
Ročník XXXXVIII
3
masthead
ei s obslsn tote s
v t
s nop
4
masthead
V Praze, v neděli 23. února 1903.
Praha
6
article
Na ranní a odpol. list
pžedelací asi
* Praze v adislnistra
mižsi
ns tvrt l. . . .
s dvojí donáškru
na nřst
na čtot lta . . . . 7 K 50h
ve Hilalkách
2 K30
ns nříc.
Toštou:
ne račsíc . . . . ..
3k ei
ns čtvrt lia . . . .
s dvojí věsllken
Praha
7
article
Dnešní číslo pro Prahu la o 18 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu la o 18 stranácb.
Sensační prohlášení ministra
vojenství.
Zatím co všechnu pozornost naši při
rozeně upoutaly k sobě trudně naše zápasy
domácí, odehrál se v cislajtánské delegaci
historický kus v pravdě sensační, jenž by
se mohl případně nazvat: »Tajemství vojenské
kamarily« — čili »Nezasvěcený říšský ministr
vojenství«.
Již od počátku letošního roku trousily
se v Pešti i ve Vídni pověsti o obnoveném
tajném vyjednávání vlády uherské s roz
hodujlcími kruhy vojenskými v příčině
brzkého rozřešení otázky ar
mádní po přání národa maďarského, kteréž
nese se, jak známo, k tomu, aby dosavadní
společná armáda říše habsburské byla roz-
dvojena na armádu rakouskoua
uherskou, či vlastně maďarskou, která
by záležela z mužstva, v zemích koruny
uherské odváděného, a tvoříc zvláštní těleso
vojenské pro sebe, lišila se i odznaky
prapory, i duchem svým národně
maďarským od armády cislajtánské a zůstá-
vala soustředěna v zemích koruny sv. -ště-
pánské pod velením maďarských důsto jníkůu
a generálův.
Praha
Pešť
Vídeň
8
article
Cil ten tanul politikům maďarským na
mysli již hned při státoprávním vyrovnán
roku 1867, jen že si netroufali tehda ještě
otevřeně s požadavkem tím polekat mocné
a rozhodující kruhy vojenské. Ale že potají
již tehda Andrássy s Deákem za ním úsi-
lovně a ne bez úspěchu pracovali, ukázal
zřejmě proslulý královský rozka z ze
dne 9. srpna 1368 k říšskému ministru
války, jenž zněl doslovně! voost slou váli,
aby ve smyslu příštího branného zákona
jakožto potřeba prospěšné organisace vojska
a jako koncese vyslovenému přání země-
byli do plukův, doplňovaných ze ze m
koruny uherské vřaděni pokul
možná důstojníci v zemích těc
zrození. Zároveň buďež opětovně vydá-
vané předpisy stran osvojení si řeč
plukovních znovu připomenuty všem
plukům armády a při vřaďování důstojníkův
budiž zvláštní zřetel obrácen ke z na lo sti
jazykův, v plucích převládají cí c h.
Andrássy
Deák
9
article
Z této první elapy poslupovali Maďař
opatrně výš a výše, až zmohutnělá strana ne
odvislosti odvázila se kroku rozhodného
Odepřela povolit žádaný silnější odvoe
branců, leč za cenu maďarské řeč
velící a služební a zvláštních odznaků
pro vojsko uherské. Když pak tento poža
davek Košutův byl známým armádním roz
kazem chlopským rozhodně z a mítnut.
zahájili košutovci v parlamentě i v zem
nejtužší oposici, z které vznikl dvoulety
dramatický zápas mezi nimi a králem, jenž
skončil posléze příměřím, pro maďarské
aspirace rozhodně výhodným. Nedosáhli sice
maďarské řeči velící pro pluky uherské, ani
separatní organisace těchto pod uherskými
prapory, ale také jim zásadně toho neode-
přeno, nýbrž věc zůstala nevyřízena
k době budoucí a zatím jen povoleny
Maďarům školy vojenské pro vzdělání ma-
darských důstojníků na základě jazyka
maďarského a důstojníci národnosti maďarské
přesazováni z pluků rakouských ku plukům
uherským.
Za to oposiční koalice s Košutem, We
Košutův
Maďar
Košut
10
article
kerlem, Apponyem, Andrássem v čele ob
držela otěže vlády na tak dlouho, až pro-
vede změnu volebního řádu pro sněm uher-
ský. Teprv s budoucím, demokratickým sně
mem uherským hodlala se koruna smlouvat
o konečné rozřešení sporné otázky armádní.
Předvídali jsme hned tehda, že si košu
tovci s Andrássem v příčině změny voleb
ního řádu pro sněm uherský daji asi dů
kladně na čas, aby se udrželi co možná nej
děle při vládě; ale za to, že správa vojenská
sotva vydrží tak dlouho čekat se svými ro
stoucími potřebami finančními na nová děla
na lepší služné důstojníkův, na rozhojnění
loďstva válečného — slovem se svou touhou
po zvýšení síly armády
Tak se i stalo. »Armáda práhne!« na
říká ministr války a chytří Maďaři za je h
zády — vyjednávají s rozhodujícími vojen
skými kruhy vídeňskými o její — »ob-
čerstvení« ... Jsou ochotni opatřit ji potřeb
nými zotavujícími léky, pakli se Vídeň od
hodlá obětovat její jednotu a rozdělit ji ve
ve dví: na armádu uherského státu, která
by byla ve skutečnosti národně maďar-
skou, s vlastním maďarským generálním
štábem a na armádu cislajtánskou s něme-
ckým komandem.
Andráss
Maďar
Vídeň
11
article
Jak dotčeno, udržují se pověsti o tétc
nejnovější tajné akci uherské vlády v zasvě-
cených kruzích vídeňských již od počátku
roku tak houževnatě, že konečně v letošních
delegacích věc při projednávání návrhu na
zvýšení důstojnických gáží — propukla. Již
17. t. m. ve vojenském výboru český delegát
Klofáč interpeloval ministra vojenství pana
Schönaicha v té příčině s náležitým důrazem
když pak odpověď páně ministrova vyzněla
delficky nejasně, přišla řada jiných dotazo
vatelů německých i šlechtických s otázkami
napořád důtkhvějšími, až ubohý pan minist
vojenství musil se přiznat, že — děje -i
se nějaké vyjednávání, jakožse
dovídá z novin maďarských a jakož se do-
mnívá z řečí delegátů uherských, on do-
posud úřadně není o něm na
prosto zpraven, ale že prý se vyna
snaží, pokud bude ministrem, aby
se neudálo ničeho, čimkoliv by
zdatnost armády byla zničena.
Pravím »zničena« a ne »poško-
zena« doložil, »neboť o tom, co může
býti armádě škodné nebo nic, mohou se
náhledy různit.«
Z celé řeči ministrovy vysvítá, že zá
kulisní vlivy jsou silnější nežli on, a jediná
útěcha, kterou si troufal dáti polekaným
delegátům na jich otázku: »Bude-li take
Rakousko směti do věci promlu
viti,« zněla:
»To nemohu zajistit, ale doufám, že
smím říci, že překvapení zákonných činitelů
jest vyloučeno.« Tak tedy vedle říšského
ministerstva vojenství, ba nad ním projed
nává a řeší zde nejdůležitější problémy ar-
mády s Maďary ještě nějaká nezodpovědná
tajná vláda vojenská? To by ovšem bylo již
tou největší zvláštností říše pravděnepodob
ností, nemající číro příkladu ve státech sou
věkých.
Klofáč
Schönaich
Maďar
Rakousko
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. února. (Koníerence bar
Becka s posl. Glěbovickým.) Člen
rusko-národního klubu, posl. dr. Glěbovi
cký byl v pátek u bar. Becka, aby se jménem
svého klubu ohradil proti žalobám strany ukra
Beck
doktor
Glěb
Praha
národní klub
13
article
jinské, že přívrženci rusko-národní strany ne
zřízenou agitací maří v Haliči svobodu voleb.
Dr. Glěbovický vyvrátil tuto pomluvu čelnými
fakty, z nichž vysvitá, že právě Ukrajinci se
dopouštějí násilností na přívržencích směru
rusko-národního. Když si bar. Beck posteskl na
vášnivě národnostní a strannické boje v Halič“
dr. Glěbovický mu sdělil, že poměr mezi národ-
ními Rusy a Poláky se značně zlepšil a jest na-
děje na mírné soužití obou těchto národů
stran. Ale zápas mozi Rusy a Ukrajinci neustan
dokud strana ukrajinská se nevzdá nynějšíh
nezřízeného boje, jehož účelom jest vyhubiti ná
rodní Rusy.
V Praze, 22. února. (Zemské volby.
Co se přihodilo v Kraňsku při loňských vol
bách říšských, opakovalo se při včerejších zem
ských volhách ve venkovských obcích: všechny
venkovské volební okresy bez výjimky volily
klerikálně. Strana pokroková ztratila i po
slední venkovský okres vipavsko-idrijský, v němi
při minulých zemských volbách po velikém úsile
ještě zvítězila. A bohužel zdá se, že neúspěchem
vipavským nebudou vyčerpány ztráty pokrokor
strany slovinské při lelošních volbách, neboť an
městské okresy nejsou pro pokrokovce zabezpe
čeny. Strana klerikálná, která je v Kraňsku vý
tečně zorganisována po celé zemi, dovedla v pž-
kterých městech proti pokrokovcům postaviti
kandidatury vládní, na oko samostatné, ve sku-
tečnosti klerikální. A nad to, jak sděluje dnešní
doktor
Glěbovický
Ukrajinec
Beck
Rus
Polák
Halič
Praha
Kraňsko
14
article
„Slov. Narod“ uzavřela s kraňskými Něme
smlouvu na vzájemnou výpomoe, takže němečt
voličové v městech budou voliti kandidáty kle
rikální, kdežto klerikálové ve skupině velkostat
kářské půjdou asi za jedno s Němci. Zůstane-li
úmluva klerikálně-německá v platnosti i v při
štím kraňském sněmě, a to se zdá už jistým,
stane se obrat i v tom směru, že na místo bývalé
většiny liberálních Slovinců a německých velko
statkářů nastoupí spolek klerikálních Slovinců
a Němců, proti němuž liberální Slovinci sklesnou
na nepatenou menšinu. Za takových poměrů ve
sněmě dala by se pak provésti vládní sněmovní
volební reforma, kterou v minulém zasedár
zmařili pokrokovci, vidouee v ní zřejmé nadrža
vání směru klorikálnímu
Němec
15
article
V Praze, 21. února. (I Rumuni cFtéj
svou universitu.) Včera měli runmumnští po-
sluchači vídeňské university poradu, jíž se účast-
nil také posl. dr. Ončul. Rečníci stěžovali s
hlavně, že bukovinským Bumunům schází práv
nická fakulta s rumunským vyučovacím jazy
kem při černovecké univorsitě, kterýžto nedosta
tek je zvláště eitelný v právní praxi za posled-
ních let. Mimo to při fakultě filosofické není do
sud stolice pro dějiny rumunského národa
v čemž shromáždění spatřují přímou neúctu
k velkému národu jihovýchodní Evropy. Schůze
přijala resoluci, kterou se rumunští poslanci vy
zývají, aby dbali vysokoškolských potřeb buk
vinských Rumunů.
z Pešti, 19. února (Persekuce Slo
váků.) Včera stál před zdejší porotou Jan G r
guška jako autor článku „Sedmispáči, pro
buďte se!“, otištěného v „Slovensk. Týžden
níku“. Článek vyzýval Slováky, aby se organise
vali k nastávajícímu těžkému zápasu za všeobee
né, vovné volební právo. V Uhrách stojí prou
sobě tábor privilegovaných a široké vrstvy lidově
jimž prví nechtějí postoupiti kouska ze svýc
starých výsad. Ku privilegovaným patří i od
rodilci, kteří jsou parasiti slovenského národa
Státní zástupce shledal v článku, jak obvykle
pobuřování proti maďarskému národu, ač o Ma
darech se v něm vůbec nemluví, nýbrž jen o pri-
vilegovaných třídách. Porotci ovšem fiškusov
přisvědčili a soud Greguškovi vyměřil pět mě
síců státního vězení a 1000 K poku-
ty. Obhájce podal nullitu. Ale Maďaři zaznam
návají zase nový „nemzeti vivmány“ t. j. ná
rodní úspěch.
Z Lublaně, 21. února. (O Ricmaně.
Rumun
doktor
Ončul
Jan
Slovák
Maďar
Praha
Evropa
Pešť
Uhry
Lublaň
nická fakulta
16
article
Pětiletý, statečný zápas osadníků riemaňskýe
s biskupem terstským a římskou kurií vstupuj
zase do nového sladia. Právní zástupce Rieman
ských, lublaňský notář Iv. Plantan, obdržel
právě od lublaňského biskupa Jegliče list, v němž
biskup žádá notáře, aby svým vlivem působil n
Ricmaňské, by se podrobili výroku svaté stolice
a upustili od úmyslu, zříci se víry svých pra-
dědů. Zároveň s dopisem biskup Jeglič zasla
notáři Plantanovi opis posledního papežova roz
hodnutí o věcech riemaňských. V rozhodnui
tomto, podepsaném kardinálem Merry del Val
praví se 1., že papež nečiní námitek, aby se p
Riemaně a Log zřídila úplně samostatná fara,
neodvislá od Doliny. 2. Poněvadž osada rieman-
ská prý nevyhovuje podmínkám, za kterých se
dovoluje bohoslužba hlaholská a povoliti jí tute
bohosležbu znamenalo by tolik, jako že si j
Riemaňští vynutíli, čímž by dali příklad jiným
osadám, papež musi prý trvati na tom, abys
bohoslužba příští farnosti riemaňské konatn
latinsky (! Právě bohoslužebný jazyk je
jádrem celého sporu. Pozn. red.) 3. Z týchž dů-
vodů papež trvá na tom, aby fara riemaňská
byla podřízena jurisdikci biskupa terstského.
Pochybujeme, že podmínky tyto budou pr
Riemaňské přijatelnější proto, že přicházejí pře
mo z Říma, než byly dříve, když jim je dáva
terstský biskup. Ale Řím začal nyní vyjednávat
přímo s právním zástupcem Riemaňských a nen
tedy vyloučeno, že konečně připustí i slovan
skou bohoslužbu, na kterou mají právo všechny
přímořské diecese a tedy také osada riemaňská
Rieman
Iva
Jeglič
Plantan
Řím
Ricmaňský
Merry del Val
Riemaňský
17
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. února.
Známky revoluce v Rusku.
Jedva se začalo mluviti o možnosti válk-
Ruska s Tureckem, nedobitky revoluce ohlásily
se novou činností na všech stranách. Známka
to, že vnitřní nepřítel Ruska nerozpakoval byse
býti spojencem Turků právě tak, jako byl ne
dávno spojencem Japonců, jimž dopomohl k vl
tězství. Ale zdá se, že úřady ruské nabyly z
čtyři lela praxe v pátrání po revolucionářích
spikleneích. Zalím co v Petrohradě zmařeno
nové velké spiknutí na živol earův, velikého
knížele Mikuláše a předsedy ministersiaStoly-
pina, bylo zalčeno ve Varšavě 35 socislnýci
revolucionářů a také na jiných stranách polici
učinila lov, zvláště na Kavkaze. V Erivani vy
pátrán byt revolucionářů, nalezeno tam mnoho
střelně i sečné zbraně, třaskavin a uniforem
rozličných úřadů. V T ílise vypátráni revoluci
onáři, kleři si dali jméno »nových teroristů«
Nalezeno u nich 11 pum, třaskavá rtuť a jino
třaskaviny ald. Ve Varšavě zatčen sadovník,
jehož květinovém obchodě byla ústřední ka
celář polských sociálných revolucionářů.
Nový st. tajemník finanční v říši německé.
Dosavadní st. podtajemník Sydow v Ne
mecku, jenž, jak telegram jinde oznamuje, by
na úřad st. tajemníka financi povýšen, nen
přijímán liberály příliš příznivě. Vytýká se mu
že jest byrokratem nahoru příliš povolným, že
tihne v pravo a že byl své doby původcem
zdražení místního porta a nyní i telefonů. Mez
vládou a její blokem nebylo doefleno ale dosu
dohody o reformě berní. Za to prý se spolková
rada již o několika otázkách berních shodla
Sydow má býti jmenován též pruským mini
Turek
Japonec
Sydow
Praha
Rusko
Turecko
Petrohrad
Mikuláš
Varšava
Kavkaz
18
article
V drebném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za Sh
odpoledni . . . . . . . za 2b
Ve dlialkách na venkovrě.
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . .
Inserat
plati se hoterě papře
Přadplacení a inaerty přijimá sdminl-
straoe v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakee
tskárna a expedics „Národních Listů“
Bakoplsy se nevracsjí
19
article
strem vnitra (případ to dosud nebývalý !), aby by
posílen vliv jeho na pruského ministra financí
Mají strach před odhalením.
Jak známo, postaral se pruský dvůr, aby
uklizeny byly paměti dra. Hinzpetra, býv. učitele
císaře Viléma, které dle všeho mnohou poznámkou
mohly býti nepřijemny. Nyní se ale shledalo, že
z pamětí těch zm zela důležitá listina. Bylo vy-
konáno v té věci několik domovních prohlídek,
zvláště u bývalého sluhy Hinzpetrova Antoina,
ale marně.
Vůdkyně dělnictva.
Poslední nepokoje dělnické ve Filadelfli byly
uspořádány mladou anarchistkou Voltatrinou De-
eleysovou. Dívka byla zatčena, ale unikla z vě-
zení. Agituje nyní tajně pro nové nepokoje.
Zvláště italští a rušti přistěhovalci poslouchají
povelu mladé vůdkyně na slovo a bez rozmý-
šlení. Při nepokojích oněch demonstranti, volající
po práci, střileli z pistoli na stráž. Na to za-
kročila jízdní policie a množství jich pozalýkala.
Při bilkách těch byli zranění 3 strážníci, 14
účastníků demonstrací a 3 pouzí zvědavci
Události v Marokku.
Z Tangeru telegrafuje dopisovatel
»Tempsu«, že v posledních dnech panuje
opravdová panika vokoli Muleje
Hafida a mezi jeho vojenskými vůdci. B ly
učiněny nové projavy pro svatou válku. Na
všechny strany vysilá Mulej Hafid jezdce, hlása-
jícl, že přišla hodina, kdy budou nevěřicí vy-
hnáni ze země. Ženy a děti Muleje Hafida,
jakož i rodiny ostatních vůdců byly se silnou
eskortou poslány do Marakeše. Bylo tak uči-
něno, poněvadž v nejbližší dobé sr a zí
se vojsko Muleje Hafida s fran-
couzskou armádou. Mulej Hafi
chce zachránit svou oblížnou situaci tím, že
vyrazí na Francouze a buď zvítězí nebo padne.
Vilém
eleysová
Temps
Mulej Hafid
Francouz
Hinzpetra
Hinzpetrov Antoine
Maroko
Tanger
20
article
Dle noty španělského ministerstva poskytly
španělské úřady v Melille šerifské mehalle
v Marchice pomoc a obsadily tuto posici jen
proto, aby se ji nezmocnili vzbouřenci. Špa-
nělsko dále problašuje v notě, že si přeje, aby
opět nastaly pravidelné poměry. Je však ku po-
divu, praví dále nota, že Mohamed el Torres chce
posici tu znovu mehallou obsaditi a protestovati
proli španělské okupaci, o níž byla dána zprávn
velmocim, jež ničeho proti ni nenamitsly
Do Brusselu přibyl dle zprávy »Wo'ffovy
kančelářes záslupce sullánaAbu.
Delegát ten, El Mokri, chce vyjednávati o půjčkn
pro sultána
Campboll-Bannerman.
V politiekých kruzích londýnských je roz-
šířena neuvěřitelná zpráva: premier ministr sir
Henry Campbel!-Bannerman chce prý
z dolní sněmovny přestoupít do horní. Chef
anglického kabinetu je sice velmi chatrněho
zdraví, jeho fysické schopnosti utrpěly velice
v poslední době, ale při jeho známém demokra-
tickém odporu proti domu lordů nelze předpo-
kládati, že by se teď do něj chtěl uchýliui jako
— politický invalida.
»Temps« ujišťuje, že sir Henry Campbell
Bannerman se zanáší úmyslem vzdáti se poli-
tické činnosti. Jeho nástupcem ve vládé stane
se oblibený člen kabinetu Asquith. Sir Henry
nepůjde ovšem do horní sněmovny. Tuto zprávu
prý puslili do světa škodolibí odpůrci se strany
unionistů. Nynější premier jmenoval mnoho lordů
snad až příliš mnoho, ale nedopusti se nevkusu,
aby jmenoval též sebe lordem.
Mohamed
Torres
Bannerman
Campbel
Campbell Bannerman
Asquith
Henry
Melilla
Špa
Brusel
dolní sněmovna
El Mokri
horní sněmovna
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 22. února.
3—. (Kronika.) Od nového roku máme
nové poštovní známky pěkně ověnčené nápísem.
Staré známky byly bez nápisu. Jenom čísliee
mluvila. A mluva číslic všem byla srozumna
Teď si tam vedle číslice státní něměinka vy-
strčila své růžky. Jak vidět, krasavice je na
postupu !
— Nu, dvě tři slůvka! Nevídáno! Tin
přece národ váhy nepozbude ! . ..
— Nu a dvě, tři slůvka ! Nemohla by být
slůvka na přiklad — latinská?
— Jen žádné malichernosti, pánové ! . .
— Dobrá, žádné malichernosti! A sna
by mohl od malicherností upustit především
také — stác?
Ale státu, rozumi se, ani nepřipadá
upouštět. Proč bý upouštěl? Snad pro náš
odpor? Ví už, jak se k němu postavit ! Nechá
nás hubovat, sypat oheň a siru, trochu řeč-
nického ohně a trochu tiskové síry a pak si
provene co — sám za dobré uzná. Už se tak
zařídil. A praxe ukazuje, je s námi na pravé
cestě. Má už nás dobře prohlédnuty. VI, raděj-
se mezi sebou deselkrát sepereme, než bychom
jednou si jasné uvédomili, co vlastně —
cheeme.
Denně čítáte nějakou sensační zprávu.
— Jen si považte! Vláda prý hodlá zřídi
v Praze německé ředitelství drah ! .
— A hned vůkol refrén: Jakže ? Německé
ředitelství? Ať se opováží! Na to bychioms
podivali ! . .
Nějský týden odráží se refrén s pěkným
titulkem. Láteřime, házíme si o hlavu, kdo z nás
je na všem vinen. Pandurskou provozujeme-
Pak zase nová sensační zpráva! Nový ti
tulek. Nová pandurská.
Zábava
A vláda zatím! Opováží-li se, zřídit ně
mecké ředitelství?
Praha
Dobrá
Tina
22
article
Proč by se neopovážila? Není tu snad už
deset jiných ředitelství? A nejsou-li vlastně
všecka — německá? Ať železničná, finanční
pošlovní nebo jinak odborná, všecka ! Obzvláště
bude-li vláda tak chytrá — a proč by nebyla
bude-li jen několik našinců při tom zsopatřene
anebo dokonce někdo z nás jmenován — ře-
ditelem! Všecko bude v pořádku! Takové je
naše stanovisko vůči — státní němčině.
Napadá vám rázný zástupce lidu, jakse
jednou plamennou inferpelaci obrátil na mi-
nistra: ví-li Jeho Exeellence, na nádraží jeho
hlavního voličského místa — a to je přece
v krajině ryze české! — jsou prý tam nápisy
provázeny zcela zbytečnou němčinou? A kteral
hodlá Jeho Excellence tento zjevný nešvar před
národem zodpovídat?
Jeho Excellence jenom s těží potlačila
veselost. Poučila rázného zástupce lidu, ně-
mecké nápisy že najde na všech tisíci a jednom
nádražích v Čechách a na Moravě. A nejen
většinou napřed německé, ale namnoze
jenom německé! A naznačený stav věcí, že
nezdá se národu nikterak překážeti. Aspoň soudě
podle všech — známekl
Pro slátní něměinu na poštovních známkách
svedeme asi ještě nějaký kraválek. Ale vládu
se ho nepotřebuje lekat! Jak vidět, proti něm
čině v poštovním a druhých odborných úřadech
nemáme vlastně — nie.
— Jenom zdání ! Jen zdáníčko nějaké de
nám Pane! . ..
Vezírovi z »Tisíci a jedné noci« posla
veliký chalif šňůru, aby se oběsil. Vezír byl
spokojen, jediné přání pronesl: jen aby sňůra
byla — pozlacenál
Nedávno — snad jsou tomu dvě leta, na
křesle ministra-krajana právě zase střídali ta
bulku! — zažili jsme na pražském nádraží
zvláštní divadlo. Něco neslýchaného ! Celý dlouhý
vlak nových nákladních vozů — či snad byly
jen nově natřeny? — a známé úřadní nápisy
na nich (šest koní, 40 mužů elc.) byly vám.
považte, české1 Nevíme, kolik vozů bylo
Čechy
Morava
Nevím
23
article
Snad dvacet, třicet či padesát! Pěkná dlouhá
řada, snad dvě! Utěšený pohled ! Srdce zrovna
se smálol
Podivuhodný vlak stál na pražském nádraží
několik dnů. Bylo to zjevení ! Zvědavci z dale
kých končin města chodili se na úkaz tak ne
zvyklý dívat. Schválně si kupovali peronní listky
jako na operu! Skutečná podívaná ! Měli jste
chvilku illusi, že se obrátil svět, že jsme v Če-
chách skulečně už svoji u sebe a všecko žetu
chodí, jak by mělo! — A přitomný vlak že je
pouhý začálek! Po něm že přijede druhý, pak
třetí a znenáhla po českém území že začnou
jezdit vůbec jen české vlaky. A s českými vlaky
strojvůdci a průvodči Čechové, s če skými výkazy
a raporty pod paží! A vůbec všechen kolo-
vrátek služební že bude příště hrát po česku.
Jak to už v kulturních zemích všude tak hraje.
všecko jazykem své země.
Pěkná illuse! Stála za víc, než za peronn
Iístek! Jenom, pohříchu, krátká byla, jako
všecky illuse, kraťounká ! Za nějaký den zjeven
bylo zase to tam.
Čecho
24
article
Čert ví, kam se podělo! Byl to snad jen
pouhý duch vlaku, jenž sem přišel odněku
strašit? Anebo to byl opravdový vlak, určený
k tomu, aby na oslavu nového ministra krajana
se projel celým územim, mihl se jako krásný
sen kolem zraků udivených krajanů, vzbudi
radostnou sensaci a opět zmizel někde v re-
servní kůlně, kde byl opět znovu nazpět pře-
barven do předepsané státoněmecké formule
Nevím. Jisto je, vlekrát ho nikdo neuzčel. Pro
padl se někam, země se nad ním zavřela ! Je
nom upomínka po něm zůstala. A potom právo
zapřádat o tom své myšlenky.
Nedávno jste se potkali s vynikajícím od
borníkem železničným. Nemeškali jste a vzal
chlapíka na paškál.
— Co soudíle? Klerak je vlastně se služ
bou na železnici? Nešlo by u nás vše tak za
řidit, aby každé národní území mělo svojí správe
a svůj úřadní jazyk?
— Proč by se nedalo zařídit? povídá
Všecko se dá zařídit. Myslete si, že by histori
25
article
cký vývoj zemí byl jiný, nežli byl ! Dnes u nás
nebyla by velká říše, ale malé země a zemičky
jako bývaly. Každá by měla dnes svůj modern
vývoj za sebou ! Měla by svoje moderní zřízen
a také svoji —- síť železničnou. Země sousedn
by měly svoje vzájemné smlouvy dopravné, měl
by každá svůj služebný řád, svou služebnou
řeč, vlaky by přejížděly z Cech do Rakous
odtud do Solnohrad, potřebné formality na hra
nicích by se odbývaly, jako se odbývají na hra-
nicích mezi Německem, Holandskem, Belgil
Francil nebo jinde a nikomu by ani nepřipadlo
že by mohlo být — jinak ! ..
— Nu, dobrá, kamaráde ! povídáte zas vy
Historický vývoj! Ale považte, historický vývo
šel jinak. Všecko se vyvinulo do dnešních po
měrů, všecko je hotovo, náramně složito a uslá
leno! Je teď otázka, zda by bylo technick
možno veliký dnešní aparát jaksi přepravit na
nové, docela nezvyklé — koleje?
Cecha
Rakousy
Solnohrad
Německo
Holandsko
Belgil Francil
26
article
— A proč by nebylo možno ? Právě tech
nicky je všechno možno. Technika koná divy.
technika překonává všecky obtíže. Dovedeme
klásti nové koleje a nepřerušit vozbu, doredeme
stavět nové mosty, celá nová nádraží přeslavo-
vat a při tom neustat a dopravovat, jakobyse
nechumelilo! Všecko dovedeme ! Mnohem snáze
bychom překonali nějaké obtíže kancelářské.
manipulační, čistě organisační . . Jen chtit ! .
Na velké, mocné vůli všecko sejdel
Jen chtit? Jenom chtit
Pozorujele li, že bychom někde něeo
opravdu — chtěli? Pozorujete snad, že bychom
chtěli mít zařízen podle své potřeby svůj ve-
řejný život? Na př. svoje — železnietví ? Kde
opravdu a vážně chce, hotovi se! Koná při-
pravy, předkládá projekty, usiluje, podstupuje
potřebné práce! Kdybychom měli“ opravdovou
vůli, upevnit a zabezpečit svůj národní živol
všestranně, konali bychom připravy, předkládal
bychom projekty, vypracované pro všecky obory
Nejen v železnietví, také v pošlovniciví, vojenství
finančnictví! Všude! A nalehali bychom, aby
bylo provedeno, o čem pracujeme. A protože sam
nestačíme překonat přirození odpor proti no
votě, obliželi bychom se po druzích a souse-
dech, kteří mají stejné potřeby ! Srovnávali by-
chom svoje práce a přípravy s jejich přípravami,
dohodli bychom se na projektu společném
spojenými silami bychom usilovalí, tlačili a ne-
ustali dříve, až by bylo provedeno ! .
Pozorujete li kde něco, co by ukazovalo
že opravdu máme velikou — vůli?
27
article
Do vřavy o známých událostech chebských
ozval se onehdy stísněný hlas našince z uza
vřeného území.
— Jakoby nějaká můra na naší bytosti
národní ležela, nelze vzchopiti se k nějakému
činu! Zvláště nás zde zaráží, že zákonnost
jazykového práva nebyla nikde dost zdůrazněna,
jakoby šlo pořád jen o novinářská slova a řeč-
nické obraty ..
Krajan v uzavřeném území správně pozo-
ruje. Leží můra na prsou naší bytosti ! Nedo-
vedeme se vzehopit, nedovedeme jednat. Jako ve
snách se potácíme, jen toho dbali, abychom si
způsobili nějaké — zdání. A proto především hu-
bujeme, soplíme písemně a řečnicky, aby bylo
něco slyšet, abyehom sami sebe především sly-
šeli! Pořádáme hlučné výjevy v parlamentě.
předčltáme plamenné inlerpelace, aby se z dálo.
že mluvi z nás nějaká energie, užíváme nej-
ostřejších výrazů, zvedáme co možná hodná
prachu, aby všichni kolem a my sami aby-
chom byli nuceni hodně si zraky vytírati a ne-
mohli pozorovat, že nemáme vlastně nic připra-
veno, nie vykonáno, nic vypracováno, nie smlu-
veno, co by svěděilo, že do opravdy něco
chceme a že nám vskutku záleži na věci.
pro kterou se tolik rozpalujeme — slovy. Naší od-
půrci dávno prohlédli rozpor a cení nás přiměřeně
Co vlastně chceme
Ej, božinku, což bychom chtěli !
Nechceme, aby státní němčina byla uzáko-
něna, ale žádáme, aby nám bylo dopřáno, do-
brovolně uznávat její platnost ! Přejeme si s ve-
zírem velikého chalifa, sami si položit šňůru
kolem krku, ale co možná pozlacenou nějakým
— zdáníml