ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b693ee70-7594-11dc-97eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 42, person 46, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
jpe
3 masthead
ei s obslsn tote s v t s nop
4 masthead
V Praze, v neděli 23. února 1903.
Praha
5 masthead
Číslo 53.
6 article
Na ranní a odpol. list pžedelací asi * Praze v adislnistra mižsi ns tvrt l. . . . s dvojí donáškru na nřst na čtot lta . . . . 7 K 50h ve Hilalkách 2 K30 ns nříc. Toštou: ne račsíc . . . . .. 3k ei ns čtvrt lia . . . . s dvojí věsllken
Praha
7 article Dnešní číslo pro Prahu la o 18 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu la o 18 stranácb. Sensační prohlášení ministra vojenství. Zatím co všechnu pozornost naši při rozeně upoutaly k sobě trudně naše zápasy domácí, odehrál se v cislajtánské delegaci historický kus v pravdě sensační, jenž by se mohl případně nazvat: »Tajemství vojenské kamarily« — čili »Nezasvěcený říšský ministr vojenství«. Již od počátku letošního roku trousily se v Pešti i ve Vídni pověsti o obnoveném tajném vyjednávání vlády uherské s roz hodujlcími kruhy vojenskými v příčině brzkého rozřešení otázky ar mádní po přání národa maďarského, kteréž nese se, jak známo, k tomu, aby dosavadní společná armáda říše habsburské byla roz- dvojena na armádu rakouskoua uherskou, či vlastně maďarskou, která by záležela z mužstva, v zemích koruny uherské odváděného, a tvoříc zvláštní těleso vojenské pro sebe, lišila se i odznaky prapory, i duchem svým národně maďarským od armády cislajtánské a zůstá- vala soustředěna v zemích koruny sv. -ště- pánské pod velením maďarských důsto jníkůu a generálův.
Praha Pešť Vídeň
8 article
Cil ten tanul politikům maďarským na mysli již hned při státoprávním vyrovnán roku 1867, jen že si netroufali tehda ještě otevřeně s požadavkem tím polekat mocné a rozhodující kruhy vojenské. Ale že potají již tehda Andrássy s Deákem za ním úsi- lovně a ne bez úspěchu pracovali, ukázal zřejmě proslulý královský rozka z ze dne 9. srpna 1368 k říšskému ministru války, jenž zněl doslovně! voost slou váli, aby ve smyslu příštího branného zákona jakožto potřeba prospěšné organisace vojska a jako koncese vyslovenému přání země- byli do plukův, doplňovaných ze ze m koruny uherské vřaděni pokul možná důstojníci v zemích těc zrození. Zároveň buďež opětovně vydá- vané předpisy stran osvojení si řeč plukovních znovu připomenuty všem plukům armády a při vřaďování důstojníkův budiž zvláštní zřetel obrácen ke z na lo sti jazykův, v plucích převládají cí c h.
Andrássy Deák
9 article
Z této první elapy poslupovali Maďař opatrně výš a výše, až zmohutnělá strana ne odvislosti odvázila se kroku rozhodného Odepřela povolit žádaný silnější odvoe branců, leč za cenu maďarské řeč velící a služební a zvláštních odznaků pro vojsko uherské. Když pak tento poža davek Košutův byl známým armádním roz kazem chlopským rozhodně z a mítnut. zahájili košutovci v parlamentě i v zem nejtužší oposici, z které vznikl dvoulety dramatický zápas mezi nimi a králem, jenž skončil posléze příměřím, pro maďarské aspirace rozhodně výhodným. Nedosáhli sice maďarské řeči velící pro pluky uherské, ani separatní organisace těchto pod uherskými prapory, ale také jim zásadně toho neode- přeno, nýbrž věc zůstala nevyřízena k době budoucí a zatím jen povoleny Maďarům školy vojenské pro vzdělání ma- darských důstojníků na základě jazyka maďarského a důstojníci národnosti maďarské přesazováni z pluků rakouských ku plukům uherským. Za to oposiční koalice s Košutem, We
Košutův Maďar Košut
10 article
kerlem, Apponyem, Andrássem v čele ob držela otěže vlády na tak dlouho, až pro- vede změnu volebního řádu pro sněm uher- ský. Teprv s budoucím, demokratickým sně mem uherským hodlala se koruna smlouvat o konečné rozřešení sporné otázky armádní. Předvídali jsme hned tehda, že si košu tovci s Andrássem v příčině změny voleb ního řádu pro sněm uherský daji asi dů kladně na čas, aby se udrželi co možná nej děle při vládě; ale za to, že správa vojenská sotva vydrží tak dlouho čekat se svými ro stoucími potřebami finančními na nová děla na lepší služné důstojníkův, na rozhojnění loďstva válečného — slovem se svou touhou po zvýšení síly armády Tak se i stalo. »Armáda práhne!« na říká ministr války a chytří Maďaři za je h zády — vyjednávají s rozhodujícími vojen skými kruhy vídeňskými o její — »ob- čerstvení« ... Jsou ochotni opatřit ji potřeb nými zotavujícími léky, pakli se Vídeň od hodlá obětovat její jednotu a rozdělit ji ve ve dví: na armádu uherského státu, která by byla ve skutečnosti národně maďar- skou, s vlastním maďarským generálním štábem a na armádu cislajtánskou s něme- ckým komandem.
Andráss Maďar Vídeň
11 article
Jak dotčeno, udržují se pověsti o tétc nejnovější tajné akci uherské vlády v zasvě- cených kruzích vídeňských již od počátku roku tak houževnatě, že konečně v letošních delegacích věc při projednávání návrhu na zvýšení důstojnických gáží — propukla. Již 17. t. m. ve vojenském výboru český delegát Klofáč interpeloval ministra vojenství pana Schönaicha v té příčině s náležitým důrazem když pak odpověď páně ministrova vyzněla delficky nejasně, přišla řada jiných dotazo vatelů německých i šlechtických s otázkami napořád důtkhvějšími, až ubohý pan minist vojenství musil se přiznat, že — děje -i se nějaké vyjednávání, jakožse dovídá z novin maďarských a jakož se do- mnívá z řečí delegátů uherských, on do- posud úřadně není o něm na prosto zpraven, ale že prý se vyna snaží, pokud bude ministrem, aby se neudálo ničeho, čimkoliv by zdatnost armády byla zničena. Pravím »zničena« a ne »poško- zena« doložil, »neboť o tom, co může býti armádě škodné nebo nic, mohou se náhledy různit.« Z celé řeči ministrovy vysvítá, že zá kulisní vlivy jsou silnější nežli on, a jediná útěcha, kterou si troufal dáti polekaným delegátům na jich otázku: »Bude-li take Rakousko směti do věci promlu viti,« zněla: »To nemohu zajistit, ale doufám, že smím říci, že překvapení zákonných činitelů jest vyloučeno.« Tak tedy vedle říšského ministerstva vojenství, ba nad ním projed nává a řeší zde nejdůležitější problémy ar- mády s Maďary ještě nějaká nezodpovědná tajná vláda vojenská? To by ovšem bylo již tou největší zvláštností říše pravděnepodob ností, nemající číro příkladu ve státech sou věkých.
Klofáč Schönaich Maďar Rakousko
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. února. (Koníerence bar Becka s posl. Glěbovickým.) Člen rusko-národního klubu, posl. dr. Glěbovi cký byl v pátek u bar. Becka, aby se jménem svého klubu ohradil proti žalobám strany ukra
Beck doktor Glěb Praha národní klub
13 article
jinské, že přívrženci rusko-národní strany ne zřízenou agitací maří v Haliči svobodu voleb. Dr. Glěbovický vyvrátil tuto pomluvu čelnými fakty, z nichž vysvitá, že právě Ukrajinci se dopouštějí násilností na přívržencích směru rusko-národního. Když si bar. Beck posteskl na vášnivě národnostní a strannické boje v Halič“ dr. Glěbovický mu sdělil, že poměr mezi národ- ními Rusy a Poláky se značně zlepšil a jest na- děje na mírné soužití obou těchto národů stran. Ale zápas mozi Rusy a Ukrajinci neustan dokud strana ukrajinská se nevzdá nynějšíh nezřízeného boje, jehož účelom jest vyhubiti ná rodní Rusy. V Praze, 22. února. (Zemské volby. Co se přihodilo v Kraňsku při loňských vol bách říšských, opakovalo se při včerejších zem ských volhách ve venkovských obcích: všechny venkovské volební okresy bez výjimky volily klerikálně. Strana pokroková ztratila i po slední venkovský okres vipavsko-idrijský, v němi při minulých zemských volbách po velikém úsile ještě zvítězila. A bohužel zdá se, že neúspěchem vipavským nebudou vyčerpány ztráty pokrokor strany slovinské při lelošních volbách, neboť an městské okresy nejsou pro pokrokovce zabezpe čeny. Strana klerikálná, která je v Kraňsku vý tečně zorganisována po celé zemi, dovedla v pž- kterých městech proti pokrokovcům postaviti kandidatury vládní, na oko samostatné, ve sku- tečnosti klerikální. A nad to, jak sděluje dnešní
doktor Glěbovický Ukrajinec Beck Rus Polák Halič Praha Kraňsko
14 article
„Slov. Narod“ uzavřela s kraňskými Něme smlouvu na vzájemnou výpomoe, takže němečt voličové v městech budou voliti kandidáty kle rikální, kdežto klerikálové ve skupině velkostat kářské půjdou asi za jedno s Němci. Zůstane-li úmluva klerikálně-německá v platnosti i v při štím kraňském sněmě, a to se zdá už jistým, stane se obrat i v tom směru, že na místo bývalé většiny liberálních Slovinců a německých velko statkářů nastoupí spolek klerikálních Slovinců a Němců, proti němuž liberální Slovinci sklesnou na nepatenou menšinu. Za takových poměrů ve sněmě dala by se pak provésti vládní sněmovní volební reforma, kterou v minulém zasedár zmařili pokrokovci, vidouee v ní zřejmé nadrža vání směru klorikálnímu
Němec
15 article
V Praze, 21. února. (I Rumuni cFtéj svou universitu.) Včera měli runmumnští po- sluchači vídeňské university poradu, jíž se účast- nil také posl. dr. Ončul. Rečníci stěžovali s hlavně, že bukovinským Bumunům schází práv nická fakulta s rumunským vyučovacím jazy kem při černovecké univorsitě, kterýžto nedosta tek je zvláště eitelný v právní praxi za posled- ních let. Mimo to při fakultě filosofické není do sud stolice pro dějiny rumunského národa v čemž shromáždění spatřují přímou neúctu k velkému národu jihovýchodní Evropy. Schůze přijala resoluci, kterou se rumunští poslanci vy zývají, aby dbali vysokoškolských potřeb buk vinských Rumunů. z Pešti, 19. února (Persekuce Slo váků.) Včera stál před zdejší porotou Jan G r guška jako autor článku „Sedmispáči, pro buďte se!“, otištěného v „Slovensk. Týžden níku“. Článek vyzýval Slováky, aby se organise vali k nastávajícímu těžkému zápasu za všeobee né, vovné volební právo. V Uhrách stojí prou sobě tábor privilegovaných a široké vrstvy lidově jimž prví nechtějí postoupiti kouska ze svýc starých výsad. Ku privilegovaným patří i od rodilci, kteří jsou parasiti slovenského národa Státní zástupce shledal v článku, jak obvykle pobuřování proti maďarskému národu, ač o Ma darech se v něm vůbec nemluví, nýbrž jen o pri- vilegovaných třídách. Porotci ovšem fiškusov přisvědčili a soud Greguškovi vyměřil pět mě síců státního vězení a 1000 K poku- ty. Obhájce podal nullitu. Ale Maďaři zaznam návají zase nový „nemzeti vivmány“ t. j. ná rodní úspěch. Z Lublaně, 21. února. (O Ricmaně.
Rumun doktor Ončul Jan Slovák Maďar Praha Evropa Pešť Uhry Lublaň nická fakulta
16 article
Pětiletý, statečný zápas osadníků riemaňskýe s biskupem terstským a římskou kurií vstupuj zase do nového sladia. Právní zástupce Rieman ských, lublaňský notář Iv. Plantan, obdržel právě od lublaňského biskupa Jegliče list, v němž biskup žádá notáře, aby svým vlivem působil n Ricmaňské, by se podrobili výroku svaté stolice a upustili od úmyslu, zříci se víry svých pra- dědů. Zároveň s dopisem biskup Jeglič zasla notáři Plantanovi opis posledního papežova roz hodnutí o věcech riemaňských. V rozhodnui tomto, podepsaném kardinálem Merry del Val praví se 1., že papež nečiní námitek, aby se p Riemaně a Log zřídila úplně samostatná fara, neodvislá od Doliny. 2. Poněvadž osada rieman- ská prý nevyhovuje podmínkám, za kterých se dovoluje bohoslužba hlaholská a povoliti jí tute bohosležbu znamenalo by tolik, jako že si j Riemaňští vynutíli, čímž by dali příklad jiným osadám, papež musi prý trvati na tom, abys bohoslužba příští farnosti riemaňské konatn latinsky (! Právě bohoslužebný jazyk je jádrem celého sporu. Pozn. red.) 3. Z týchž dů- vodů papež trvá na tom, aby fara riemaňská byla podřízena jurisdikci biskupa terstského. Pochybujeme, že podmínky tyto budou pr Riemaňské přijatelnější proto, že přicházejí pře mo z Říma, než byly dříve, když jim je dáva terstský biskup. Ale Řím začal nyní vyjednávat přímo s právním zástupcem Riemaňských a nen tedy vyloučeno, že konečně připustí i slovan skou bohoslužbu, na kterou mají právo všechny přímořské diecese a tedy také osada riemaňská
Rieman Iva Jeglič Plantan Řím Ricmaňský Merry del Val Riemaňský
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. února. Známky revoluce v Rusku. Jedva se začalo mluviti o možnosti válk- Ruska s Tureckem, nedobitky revoluce ohlásily se novou činností na všech stranách. Známka to, že vnitřní nepřítel Ruska nerozpakoval byse býti spojencem Turků právě tak, jako byl ne dávno spojencem Japonců, jimž dopomohl k vl tězství. Ale zdá se, že úřady ruské nabyly z čtyři lela praxe v pátrání po revolucionářích spikleneích. Zalím co v Petrohradě zmařeno nové velké spiknutí na živol earův, velikého knížele Mikuláše a předsedy ministersiaStoly- pina, bylo zalčeno ve Varšavě 35 socislnýci revolucionářů a také na jiných stranách polici učinila lov, zvláště na Kavkaze. V Erivani vy pátrán byt revolucionářů, nalezeno tam mnoho střelně i sečné zbraně, třaskavin a uniforem rozličných úřadů. V T ílise vypátráni revoluci onáři, kleři si dali jméno »nových teroristů« Nalezeno u nich 11 pum, třaskavá rtuť a jino třaskaviny ald. Ve Varšavě zatčen sadovník, jehož květinovém obchodě byla ústřední ka celář polských sociálných revolucionářů. Nový st. tajemník finanční v říši německé. Dosavadní st. podtajemník Sydow v Ne mecku, jenž, jak telegram jinde oznamuje, by na úřad st. tajemníka financi povýšen, nen přijímán liberály příliš příznivě. Vytýká se mu že jest byrokratem nahoru příliš povolným, že tihne v pravo a že byl své doby původcem zdražení místního porta a nyní i telefonů. Mez vládou a její blokem nebylo doefleno ale dosu dohody o reformě berní. Za to prý se spolková rada již o několika otázkách berních shodla Sydow má býti jmenován též pruským mini
Turek Japonec Sydow Praha Rusko Turecko Petrohrad Mikuláš Varšava Kavkaz
18 article
V drebném prodejit ranní číslo o sobě . . . za Sh odpoledni . . . . . . . za 2b Ve dlialkách na venkovrě. ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Inserat plati se hoterě papře Přadplacení a inaerty přijimá sdminl- straoe v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakee tskárna a expedics „Národních Listů“ Bakoplsy se nevracsjí
19 article
strem vnitra (případ to dosud nebývalý !), aby by posílen vliv jeho na pruského ministra financí Mají strach před odhalením. Jak známo, postaral se pruský dvůr, aby uklizeny byly paměti dra. Hinzpetra, býv. učitele císaře Viléma, které dle všeho mnohou poznámkou mohly býti nepřijemny. Nyní se ale shledalo, že z pamětí těch zm zela důležitá listina. Bylo vy- konáno v té věci několik domovních prohlídek, zvláště u bývalého sluhy Hinzpetrova Antoina, ale marně. Vůdkyně dělnictva. Poslední nepokoje dělnické ve Filadelfli byly uspořádány mladou anarchistkou Voltatrinou De- eleysovou. Dívka byla zatčena, ale unikla z vě- zení. Agituje nyní tajně pro nové nepokoje. Zvláště italští a rušti přistěhovalci poslouchají povelu mladé vůdkyně na slovo a bez rozmý- šlení. Při nepokojích oněch demonstranti, volající po práci, střileli z pistoli na stráž. Na to za- kročila jízdní policie a množství jich pozalýkala. Při bilkách těch byli zranění 3 strážníci, 14 účastníků demonstrací a 3 pouzí zvědavci Události v Marokku. Z Tangeru telegrafuje dopisovatel »Tempsu«, že v posledních dnech panuje opravdová panika vokoli Muleje Hafida a mezi jeho vojenskými vůdci. B ly učiněny nové projavy pro svatou válku. Na všechny strany vysilá Mulej Hafid jezdce, hlása- jícl, že přišla hodina, kdy budou nevěřicí vy- hnáni ze země. Ženy a děti Muleje Hafida, jakož i rodiny ostatních vůdců byly se silnou eskortou poslány do Marakeše. Bylo tak uči- něno, poněvadž v nejbližší dobé sr a zí se vojsko Muleje Hafida s fran- couzskou armádou. Mulej Hafi chce zachránit svou oblížnou situaci tím, že vyrazí na Francouze a buď zvítězí nebo padne.
Vilém eleysová Temps Mulej Hafid Francouz Hinzpetra Hinzpetrov Antoine Maroko Tanger
20 article
Dle noty španělského ministerstva poskytly španělské úřady v Melille šerifské mehalle v Marchice pomoc a obsadily tuto posici jen proto, aby se ji nezmocnili vzbouřenci. Špa- nělsko dále problašuje v notě, že si přeje, aby opět nastaly pravidelné poměry. Je však ku po- divu, praví dále nota, že Mohamed el Torres chce posici tu znovu mehallou obsaditi a protestovati proli španělské okupaci, o níž byla dána zprávn velmocim, jež ničeho proti ni nenamitsly Do Brusselu přibyl dle zprávy »Wo'ffovy kančelářes záslupce sullánaAbu. Delegát ten, El Mokri, chce vyjednávati o půjčkn pro sultána Campboll-Bannerman. V politiekých kruzích londýnských je roz- šířena neuvěřitelná zpráva: premier ministr sir Henry Campbel!-Bannerman chce prý z dolní sněmovny přestoupít do horní. Chef anglického kabinetu je sice velmi chatrněho zdraví, jeho fysické schopnosti utrpěly velice v poslední době, ale při jeho známém demokra- tickém odporu proti domu lordů nelze předpo- kládati, že by se teď do něj chtěl uchýliui jako — politický invalida. »Temps« ujišťuje, že sir Henry Campbell Bannerman se zanáší úmyslem vzdáti se poli- tické činnosti. Jeho nástupcem ve vládé stane se oblibený člen kabinetu Asquith. Sir Henry nepůjde ovšem do horní sněmovny. Tuto zprávu prý puslili do světa škodolibí odpůrci se strany unionistů. Nynější premier jmenoval mnoho lordů snad až příliš mnoho, ale nedopusti se nevkusu, aby jmenoval též sebe lordem.
Mohamed Torres Bannerman Campbel Campbell Bannerman Asquith Henry Melilla Špa Brusel dolní sněmovna El Mokri horní sněmovna
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 22. února. 3—. (Kronika.) Od nového roku máme nové poštovní známky pěkně ověnčené nápísem. Staré známky byly bez nápisu. Jenom čísliee mluvila. A mluva číslic všem byla srozumna Teď si tam vedle číslice státní něměinka vy- strčila své růžky. Jak vidět, krasavice je na postupu ! — Nu, dvě tři slůvka! Nevídáno! Tin přece národ váhy nepozbude ! . .. — Nu a dvě, tři slůvka ! Nemohla by být slůvka na přiklad — latinská? — Jen žádné malichernosti, pánové ! . . — Dobrá, žádné malichernosti! A sna by mohl od malicherností upustit především také — stác? Ale státu, rozumi se, ani nepřipadá upouštět. Proč bý upouštěl? Snad pro náš odpor? Ví už, jak se k němu postavit ! Nechá nás hubovat, sypat oheň a siru, trochu řeč- nického ohně a trochu tiskové síry a pak si provene co — sám za dobré uzná. Už se tak zařídil. A praxe ukazuje, je s námi na pravé cestě. Má už nás dobře prohlédnuty. VI, raděj- se mezi sebou deselkrát sepereme, než bychom jednou si jasné uvédomili, co vlastně — cheeme. Denně čítáte nějakou sensační zprávu. — Jen si považte! Vláda prý hodlá zřídi v Praze německé ředitelství drah ! . — A hned vůkol refrén: Jakže ? Německé ředitelství? Ať se opováží! Na to bychioms podivali ! . . Nějský týden odráží se refrén s pěkným titulkem. Láteřime, házíme si o hlavu, kdo z nás je na všem vinen. Pandurskou provozujeme- Pak zase nová sensační zpráva! Nový ti tulek. Nová pandurská. Zábava A vláda zatím! Opováží-li se, zřídit ně mecké ředitelství?
Praha Dobrá Tina
22 article
Proč by se neopovážila? Není tu snad už deset jiných ředitelství? A nejsou-li vlastně všecka — německá? Ať železničná, finanční pošlovní nebo jinak odborná, všecka ! Obzvláště bude-li vláda tak chytrá — a proč by nebyla bude-li jen několik našinců při tom zsopatřene anebo dokonce někdo z nás jmenován — ře- ditelem! Všecko bude v pořádku! Takové je naše stanovisko vůči — státní němčině. Napadá vám rázný zástupce lidu, jakse jednou plamennou inferpelaci obrátil na mi- nistra: ví-li Jeho Exeellence, na nádraží jeho hlavního voličského místa — a to je přece v krajině ryze české! — jsou prý tam nápisy provázeny zcela zbytečnou němčinou? A kteral hodlá Jeho Excellence tento zjevný nešvar před národem zodpovídat? Jeho Excellence jenom s těží potlačila veselost. Poučila rázného zástupce lidu, ně- mecké nápisy že najde na všech tisíci a jednom nádražích v Čechách a na Moravě. A nejen většinou napřed německé, ale namnoze jenom německé! A naznačený stav věcí, že nezdá se národu nikterak překážeti. Aspoň soudě podle všech — známekl Pro slátní něměinu na poštovních známkách svedeme asi ještě nějaký kraválek. Ale vládu se ho nepotřebuje lekat! Jak vidět, proti něm čině v poštovním a druhých odborných úřadech nemáme vlastně — nie. — Jenom zdání ! Jen zdáníčko nějaké de nám Pane! . .. Vezírovi z »Tisíci a jedné noci« posla veliký chalif šňůru, aby se oběsil. Vezír byl spokojen, jediné přání pronesl: jen aby sňůra byla — pozlacenál Nedávno — snad jsou tomu dvě leta, na křesle ministra-krajana právě zase střídali ta bulku! — zažili jsme na pražském nádraží zvláštní divadlo. Něco neslýchaného ! Celý dlouhý vlak nových nákladních vozů — či snad byly jen nově natřeny? — a známé úřadní nápisy na nich (šest koní, 40 mužů elc.) byly vám. považte, české1 Nevíme, kolik vozů bylo
Čechy Morava Nevím
23 article
Snad dvacet, třicet či padesát! Pěkná dlouhá řada, snad dvě! Utěšený pohled ! Srdce zrovna se smálol Podivuhodný vlak stál na pražském nádraží několik dnů. Bylo to zjevení ! Zvědavci z dale kých končin města chodili se na úkaz tak ne zvyklý dívat. Schválně si kupovali peronní listky jako na operu! Skutečná podívaná ! Měli jste chvilku illusi, že se obrátil svět, že jsme v Če- chách skulečně už svoji u sebe a všecko žetu chodí, jak by mělo! — A přitomný vlak že je pouhý začálek! Po něm že přijede druhý, pak třetí a znenáhla po českém území že začnou jezdit vůbec jen české vlaky. A s českými vlaky strojvůdci a průvodči Čechové, s če skými výkazy a raporty pod paží! A vůbec všechen kolo- vrátek služební že bude příště hrát po česku. Jak to už v kulturních zemích všude tak hraje. všecko jazykem své země. Pěkná illuse! Stála za víc, než za peronn Iístek! Jenom, pohříchu, krátká byla, jako všecky illuse, kraťounká ! Za nějaký den zjeven bylo zase to tam.
Čecho
24 article
Čert ví, kam se podělo! Byl to snad jen pouhý duch vlaku, jenž sem přišel odněku strašit? Anebo to byl opravdový vlak, určený k tomu, aby na oslavu nového ministra krajana se projel celým územim, mihl se jako krásný sen kolem zraků udivených krajanů, vzbudi radostnou sensaci a opět zmizel někde v re- servní kůlně, kde byl opět znovu nazpět pře- barven do předepsané státoněmecké formule Nevím. Jisto je, vlekrát ho nikdo neuzčel. Pro padl se někam, země se nad ním zavřela ! Je nom upomínka po něm zůstala. A potom právo zapřádat o tom své myšlenky. Nedávno jste se potkali s vynikajícím od borníkem železničným. Nemeškali jste a vzal chlapíka na paškál. — Co soudíle? Klerak je vlastně se služ bou na železnici? Nešlo by u nás vše tak za řidit, aby každé národní území mělo svojí správe a svůj úřadní jazyk? — Proč by se nedalo zařídit? povídá Všecko se dá zařídit. Myslete si, že by histori
25 article
cký vývoj zemí byl jiný, nežli byl ! Dnes u nás nebyla by velká říše, ale malé země a zemičky jako bývaly. Každá by měla dnes svůj modern vývoj za sebou ! Měla by svoje moderní zřízen a také svoji —- síť železničnou. Země sousedn by měly svoje vzájemné smlouvy dopravné, měl by každá svůj služebný řád, svou služebnou řeč, vlaky by přejížděly z Cech do Rakous odtud do Solnohrad, potřebné formality na hra nicích by se odbývaly, jako se odbývají na hra- nicích mezi Německem, Holandskem, Belgil Francil nebo jinde a nikomu by ani nepřipadlo že by mohlo být — jinak ! .. — Nu, dobrá, kamaráde ! povídáte zas vy Historický vývoj! Ale považte, historický vývo šel jinak. Všecko se vyvinulo do dnešních po měrů, všecko je hotovo, náramně složito a uslá leno! Je teď otázka, zda by bylo technick možno veliký dnešní aparát jaksi přepravit na nové, docela nezvyklé — koleje?
Cecha Rakousy Solnohrad Německo Holandsko Belgil Francil
26 article
— A proč by nebylo možno ? Právě tech nicky je všechno možno. Technika koná divy. technika překonává všecky obtíže. Dovedeme klásti nové koleje a nepřerušit vozbu, doredeme stavět nové mosty, celá nová nádraží přeslavo- vat a při tom neustat a dopravovat, jakobyse nechumelilo! Všecko dovedeme ! Mnohem snáze bychom překonali nějaké obtíže kancelářské. manipulační, čistě organisační . . Jen chtit ! . Na velké, mocné vůli všecko sejdel Jen chtit? Jenom chtit Pozorujele li, že bychom někde něeo opravdu — chtěli? Pozorujete snad, že bychom chtěli mít zařízen podle své potřeby svůj ve- řejný život? Na př. svoje — železnietví ? Kde opravdu a vážně chce, hotovi se! Koná při- pravy, předkládá projekty, usiluje, podstupuje potřebné práce! Kdybychom měli“ opravdovou vůli, upevnit a zabezpečit svůj národní živol všestranně, konali bychom připravy, předkládal bychom projekty, vypracované pro všecky obory Nejen v železnietví, také v pošlovniciví, vojenství finančnictví! Všude! A nalehali bychom, aby bylo provedeno, o čem pracujeme. A protože sam nestačíme překonat přirození odpor proti no votě, obliželi bychom se po druzích a souse- dech, kteří mají stejné potřeby ! Srovnávali by- chom svoje práce a přípravy s jejich přípravami, dohodli bychom se na projektu společném spojenými silami bychom usilovalí, tlačili a ne- ustali dříve, až by bylo provedeno ! . Pozorujete li kde něco, co by ukazovalo že opravdu máme velikou — vůli?
27 article
Do vřavy o známých událostech chebských ozval se onehdy stísněný hlas našince z uza vřeného území. — Jakoby nějaká můra na naší bytosti národní ležela, nelze vzchopiti se k nějakému činu! Zvláště nás zde zaráží, že zákonnost jazykového práva nebyla nikde dost zdůrazněna, jakoby šlo pořád jen o novinářská slova a řeč- nické obraty .. Krajan v uzavřeném území správně pozo- ruje. Leží můra na prsou naší bytosti ! Nedo- vedeme se vzehopit, nedovedeme jednat. Jako ve snách se potácíme, jen toho dbali, abychom si způsobili nějaké — zdání. A proto především hu- bujeme, soplíme písemně a řečnicky, aby bylo něco slyšet, abyehom sami sebe především sly- šeli! Pořádáme hlučné výjevy v parlamentě. předčltáme plamenné inlerpelace, aby se z dálo. že mluvi z nás nějaká energie, užíváme nej- ostřejších výrazů, zvedáme co možná hodná prachu, aby všichni kolem a my sami aby- chom byli nuceni hodně si zraky vytírati a ne- mohli pozorovat, že nemáme vlastně nic připra- veno, nie vykonáno, nic vypracováno, nie smlu- veno, co by svěděilo, že do opravdy něco chceme a že nám vskutku záleži na věci. pro kterou se tolik rozpalujeme — slovy. Naší od- půrci dávno prohlédli rozpor a cení nás přiměřeně Co vlastně chceme Ej, božinku, což bychom chtěli ! Nechceme, aby státní němčina byla uzáko- něna, ale žádáme, aby nám bylo dopřáno, do- brovolně uznávat její platnost ! Přejeme si s ve- zírem velikého chalifa, sami si položit šňůru kolem krku, ale co možná pozlacenou nějakým — zdáníml