Strana 2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 32.

jimku. Molochu militarismu obětuje se největší část státních příjmů a zanedbávají se ostatní důležité státní úkoly. Direktivu v militaristické horečce udávají Německo a Anglie, země nej- vyvinutějšího průmyslu a s poměrně dobrým finančním základem. Je následují státy finančně bankrotující, jako jest Rakousko. V Anglii při příležitosti jednání o rozmnožení válečného námořního stavu promluvil ministr ná- mořnictví Churchill velkou řeč, v níž poukázal na vojenskou sílu jednotlivých říší a zdůrazňo- val, že Anglie musí si zachovati ve vojenské moci naprostou převahu. Zvláště převahu nad svým soupeřem Německem a upozorňoval, že ve Středozemním moři vyrůstá teprve v posledních letech námořní velmoc Rakousko-Uherska, ačko- liv tato říše má jen malého pobřeží a žádných zámořských osad. Nevíme, praví ministr, načí vnuknutíRakousko buduje velikou moc námořní, ale jest to okolnost velikého významu. Každý laik pozná, že tím jen narážel Churchill na Ně- mecko, v jehož službách Rakousko stojí. Aby mír byl zachován, musí dle tohoto státníka An- glie tak zbrojit, aby měla převahu nad oběma říšemi, Německem i Rakouskem.

Požadavky vojácké nemají mimo dělnickou třídu v Anglii nepřátel. Konservativci a liberá- lové vše v tomto ohledu schválí. Pánové jsou na omylu, že Anglie si může vše dovolit. Ne- dávno mluvil známý, v lidu oblíbený ministr Lloyd George proti zvyšování vojenských bře- men, nazývaje toto národohospodářským hří- chem. Tomuto ministru jest dobře známo, že ze- mě nachází se v nebezpečném kvasení. Spodní sociální vrstvy zachváceny jsou velikým vnitř- ním neklidem, často projevovanou nespokojeno- stí, a mnoho jest měšťáckých anglických žurna- listů, kteří při příležitosti nynější stávky dokař- ských dělníků upozorňují, že Anglie nachází se na prahu neodvratné sociální revoluce. A milita- ristické dostihy přivodí finanční ochuzení říšía možnost sociální revoluce. Vzdělaný pracující lid jest všude nepřítelem militarismu a nedá se získat nijakými argumenty o jeho účelnosti. Nedávno byla v Německu vydána poloúřed- ní publikace „Nautilus“ pro tento rok, v níž zevrubně se pojednává o rozvoji militarismu. Obsahuje údaje ze všech velikých států světa, ale přihlíží se hlavně k Německu a Anglii. Ze zprávy vysvítá šílené rozhazování peněz na mili- tarismus. Uvádíme několik cifer o vzrůstu těch- to vydání.

Rozpočet na militarism obnášel- Roku 1900 Roku 1912 v markách 1144 mil. 1.467,682.000 907 „ 1.417,634.000 .. . 813 „ 1.409,808.000 875 „ 1.181,651.000 835 „ 1.075,022.000 O celá sta milionů najednou vzrůstá vojen- ský rozpočet. Nejšíleněji zbrojí Německo, kde činí vzrůst v uvedené době celých 75 proc. A ne- jsme u konce tohoto šíleného tempa, toto se ještě zvyšuje. Neuvedli jsme vydání v Rakousku proto, že ve zprávě nebralo se zřetele na ne- dávno zde odhlasovaná břemena. Řadí se však naše říše k uvedeným militaristickým státům důstojně. Letos vydá se zde na militarism 542 mil. kor., ale do toho nejsou zahrnuta ještě značná vydání spojená s annexí Bosny a Herce- goviny a případným rozmnožením vojenské mo- ci již po letošních vojenských odvodech. Dl vládních rozpočtů vyžádá si nový branný zá- kon ke svému provedení a udržování větší mo- ci 855 mil. Nebude rozpočet vojenský v Rakou- sku na příští rok příliš vzdálen od 700 mil. kor. K tomu oznamuje se, že vláda má úmysl přijít s požadavkem nových mnoha milionů na nová K jakým ještě nesmyslnostem povede tot šílenství? Sotva ku podepření a udržení míru. Vládní a kapitalistické kruhy podkopávají a boř- jen fundamenty dnešního společenského zřízení

Anglie Rusko Německo Spojené Státy Francie

Mezapominejte na sbírky milionového fondul

Va stuhy atd. nejlevněji nakoupite u firmy VaV . Divadelni ul. č. Poslanci Donát a Vacek před svými voliči v Pelhřimově. (Původní zpráva z Pelhřimova.) Strana naše svolala na den 14. července tá- bor lidu do Pelhřimova, na němž o branných předlohách a jich schválení promluvil soudruh Ant. Novák. Pozváni byli pp. poslanci Šubrt Donát, aby měli příležitost vysvětliti shromáž- děným městským i venkovským voličům, proč hlasovali pro vojenská břemena. Posl. Šubert omluvil se telegraficky a posl. Donát poslal do- pis, ve kterém se omluvil, že nemůže se dosta- viti na náš tábor, ale současně nám v něm sli- boval, že prý nám dne 4. srpna t. r. něco poví na táboru lidu (opět v Pelhřimově stranou ag- rární pořádaném) o branných předlohách. Konečně přišel den 4. srpna. Soudruzi pova- žovali lichotivé sdělení, že prý nám posl. Donát o branných předlohách něco poví, za pozvání k táboru a proto dostavili se v ohromném (po- čtu. Vzhledem k účasti sociálních demokratů byl zvolen na přání našich soudruhů do předsed- nictva též soudr. dr. Hrubý. Poslanec Donát poprvé měl mluviti ku svým voličům. Od svého zvolení nikde mezi voliči se neukázal. Ba ani tehdy, kdy ucházel se o dů- věru voličstva, nešel na schůzi osobně, nýbrž měl několik kortešů, kteří za něho schůze od- bývali.

Aby na táboru lidu nemluvil sám a nemusil připustit, by sociální demokraté kritisovali jeho činnost, uspořádali agrárníci odpoledne slavnot s průvodem. Průvod měl se o půl 2. hod. odp řaditi a odvésti lid s sebou na místo slavno- sti. Aby hned brzo nepřišel sociální demokrat ku slovu, stanovili čtyři body programu a vedle posl. Donáta měl mluviti posl. Vacek, dále předseda českého odboru zemědělské rady Pro- kůpek, který měl navnadit voliče pro stranu agrární sliby subvencí ze zemědělské radya Beran, agrární agitátor, který měl mluviti o a- grárním dorostu. Agrárníci počítali, že samiv nejhorším případě budou mluvit každý 3/4 hod. a takže tábor mohou protáhnout do 1. hodin až do půl 2. a tak se vyhnout kritice. Z pozvaných při počátku tábora se dostavil pouze posl. Donát, ostatní přišli teprve během schůze. Hned po zahájení přihlásil se ku slovu soudr. Šáda z Tábora, který měl mluviti hne po posl. Donátovi.

Posl. Donát mluvil asi takto Česká delegace nesmírně upadla ve své váž- nosti za vlády Bienerthovy. Za jeho ministerstva dály se přímo vášnivé útoky na náš český lid Vysvětluje, jaký byl postup událostí za vlády Bienerthovy a prohlašuje, že prý jen agrárn oposice podrazila Bienerthovi nohy. Byly vypsá- ny volby a jedině zásluhou agrárních voličů do- padly pro vládu Bienerthovu nepříznivě. Jedině agrární zásluhou smeteni byli klerikálové z po- litického kolbiště v Čechách (moudře ovšem zamlčel, co agrárníků v Čechách má mandát je dině zásluhou socialistických voličů). Bienerth po volbách musil podat demisi a jeho nástupce Gautsch chtěl vládnout s Čechy v kabinetě Český jednotný klub po volbách utvořený ne- chtěl, aby čeští ministři byli z řad poslaneckých, nýbrž přáli si ministerstvo úřednické. Gautsch však sám kabinet nesestavil, v němž by byli Češi, nýbrž připravil cestu Stürghkovi a záslu- hou agrární byli v ministerstvu Češi Trnka, kte rý je ještě ministrem pro veřejné práce a ze- mřelý ministr orby Bráf.

Hned po zahájení říšské rady sociální de- mokracií zahájena drahotní debata, která byla nadarmo a stála hodně peněz. Sociální demo- kracie vedla lid, aby vytloukal statky ve Zbeč- níku a rozšlapal košíky s potravinami v Nácho- dě ubohým domkářům. Chtěli dokonce otevřít hranice, ač dobytka v Rakousku přibylo. Na- před zemědělství se musí povznést a pak teprve přijde starost o export průmyslových výrobků Stouply dělnické mzdy a proto je drahota. Pro rozpočtové provisorium jsme hlasovali. protože jsme chtěli vládě vyrazit z rukou mož- nost užíti § 14. Sociální demokraté se ho bojí také. Oni jsou stranou obstrukční a utekli od obstrukce a proto agrárníci utekli od oposice dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, České Budějovice veškeré přípravy pro švadleny, krajky Mohl bych mluviti ještě dále o činnosti říš- ské rady, ale mám za to, že voličové o její práci učiní si představu. Po posl. Donátovi byl přihlášen soudr. Šáda ku slovu, ustoupil však, aby mohl mluviti posl. Vacek, který vykládal o zemském sněmu totéž, co na táboru v žirovnici, a ač ujistil soudruha dra Hrubého, že nebude mluviti déle než půl hodiny, úmyslně řeč svoji protahoval a mluvil až do 1/41, jen aby lid unavil. Celých dvacet mi- nut mluvil o tělocvičné akademii, již by měla země zřídit a dělal vtipy na nimrody. Zajímavý byl jeho výrok: „Mám za to a budu se i proto bít, že vše- obecná kurie na zemském sněmu má být pouze pro ty, kteří dosud práva volebního nemají.“ Vedle toho prohlásil, že lituje, že nedošlo k národnostnímu vyrovnání mezi všemi národy

Když domluvil, mělo být dle úmluvy udě- leno slovo soudr. Šádovi. Avšak předseda nechtě mu slovo udělit, nýbrž uděloval slovo předse- dovi česk. odboru zemědělské rady. Proti tomu hlučně protestoval místopředseďa schůze soudr. dr. Hrubý a když viděl, že soudr. Šáda nemá být dle plánu mezi agrárníky smluveného k řeči připuštěn, obrátil se k shromáždění a prohlá- sil, že dříve přihlášenému řečníku nemá být slovo uděleno, protože je to sociální demokrat a bude-li obmezena svoboda slova soudr. Šádo- vi, že v předsednictvu nebude. Když soudr. Šáda viděl, že mu slovo udě- leno nebude, beze všeho vstoupil na tribunua chtěl mluvit. Konečně uzavřena dohoda, že pan Prokůpek bude mluvit půl hodiny a pak že při- jde soudr. Šáda ku slovu. Pan Prokůpek, ujav se slova, počal štvát, že on přišel chudémul- du pomáhat a sociální demokrat ho přišel ro- zeštvat a tímto tonem nesla se řeč páně presi- dentova až do konce. Za řeči všech řečníků zachován vzorný klid se strany našich soudruhů; pouze při jednánív předsednictvu, kdo má mluvit, protestovali proti nepoctivému jednání předsedovu, jenž byl ne- ustále popichován agrárníkem Jirsíkem z Červ. Řečice, který seděl na tribuně předsednické, ač v předsednictvu nebyl. Také když soudr. Šáda slovo nedostal a na tribunu řečnickou vstoupil p. Prokůpek, byl uvítán hromovým: „Hanba“ Po p. Prokůpkovi milostivě uděleno bylo slo- vo soudr. Šádovi, po němž měl mluviti soudruh Hrubý.

Soudr. šáda krátce a řízně odpovídal posl. Donátovi, který při své prvé a snad poslední kandidátní řeči v Božejově bavil voliče tím, ž se posmíval soudr. Šádovi, že je pouze bývalý koželužský dělník. Po té krátce promluvil o zemském sněmu a odbyl posl. Vacka, který ho- roval pro pivní dávku zemskou, ač před několika měsíci na protestní schůzi hostinských v Pelhři- mově mluvil pravý opak. Když soudr. Sáda mluvil čtvrt hodiny, říkal předseda na popud p. Jirsíka soudr. Hrubému, že soudr. Šáda smí mluvit ještě pět minut a pak dost. Když minula dvacátá minuta, chtěl předse- da odejmout slovo soudr. Šádovi a když týž nechtěl si je dát odejmout, slíbil, že udělí slovo soudr. dru Hrubému. Soudr. Šáda konečně, když předseda hrozil mu, odňav mu slovo, že se po- stará, aby opustil tribunu, násilí ustoupil. Dle slibu předsedova měl mluvit soudruh Hrubý, který vystoupil však pouze na tribunu a ještě ani slova nepronesl, když předseda tá- bor prohlásil za rozpuštěný. Za řeči soudr. Šády pokřikovali agrárníci na mluvícího a sami poslanci ho vyrušovali, ač je nikdo nerušil a nejhůře opět počínal si „inte- ligentní“ statkář a vinopalník Jirsík, člen okr. výboru. Sotva agrární předseda tábor rozpustil, hnal se lid k tribuně, s které oba poslanci utíkali do blízkého hotelu, provázení salvou smíchu na- šich soudruhů. Ovšem agrární zemané hned zdvihali hole a jen zakročení soudruhů Sády a Hrubého jest co děkovati, že nedošlo k vážnějším výtržno- stem.

Agrárníkům tento tábor jistě neposloužil.