Ročník Xl.

C. Budějovice, 8. srpna 1912.

Cislo 32.

Předplatné: na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatni státy K 6.88 Vycházíi každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji číslo 8 h.

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE,

České hnutí odborové v roce 1911. „Odborové sdružení českoslovanské“ uveřejňuje v posledním čísle z 15. července t. r. obšírnou zprávu o odborových organi- sacích, zastoupených v Odborovém sdružení českoslovanském pod titulem, který jsme položili v záhlaví tohoto článku. Zpráva vypracovaná velmi pečlivě a věcně, obsahuje řadu statistických tabulek o svazech, jich skupinách a členech v roce 1911, o svazech dle zemí v roce 1910 a 1911, tabulky o příj- mech a vydáních jednotlivých svazů, jakož i rozvržení výdajů, dále výpočet, kolik při- padá z hospodářství svazu na člena, pak tabulku o příjmu a vydání obranných fondů v roce 1911, a konečně přehled odborných časopisů. Slovný doprovod k této statistice vysvětluje výstižně vývoj odborového hnutí českého od roku 1902 až do roku 1911,a to jak po stránce organisační, tak i hospo- dářské a kulturní. Zpráva ta jest nadmíru cenným dokladem a přímo historickým do- kumentem celého hnutí. Jest proto naší po- vinností informovati o ní široké kruhy děl- nictva a ukázati tak ohromný význam odbo- rových organisací českoslovanských.

Bilance našeho hnutí odborového za rok 1911 znamená nejen početní sesílení členstva, ale i hospodářské jeho posílení. A to v roce nikoliv zvlášť dobrého zaměstnání, v němž mimo stále stoupající vydání životních po- třeb ztěžovalo agitaci, nehledě ani k poli- tické situaci, jež stejně nebyla příznivou klidné práci organisační, jakou hospodářská základna odborového hnutí a jeho úkoly vyžadují. Zpráva podává od roku 1905 po prvé obraz rozvoje všech českých autonom- ních organisací. V přehled jsou pojaty vše- cky organisace v Odborovém sdružení za- stoupené, tudíž i rakouské, počítaje ovšem pouze jich české členstvo, pokud je za ně přispíváno k Odborovému sdružení. Od r. 1905 se poměry změnily tak, že vídeňská komise nemůže býti již považována za zá- stupce českého dělnictva, a také je z bilancí svých vypustila, sama to uznávajíc. Vývoj ve hnutí stále stoupá a v posled- ních dvou letech jeví se zastoupení v Od- borovém sdružení takto:

1910 53 41 60.518 1245 61.763 44.667 1911 55 48 87.617 1159 88.836 74.358 Jak z tabulky je patrno, jest v Odboro- vém sdružení zastoupeno pouze 6 organisací rakouských a 48 samostatných spolků, vedle organisace typografické, která vlastně je též samostatným spolkem. V r. 1911 vstoupily do Odborového sdružení samostatné svazy: horníků, dřevodělníků, sklářů a železničních zřízenců, vzniká pak mimo to samostatný spolek mechaniků a zemský spolek klobouč- níků. Členů přibylo 27.151, tedy 44.87%. Podle zemí připadá na Čechy 71.892 členů.

Největší výběr na Moravu 9195, na Slezsko 25 členů a na Vídeň 2852. Největší poměrný příliv členstva je proti r. 1910 ve Vídni, činí tu 352 %. V Čechách činí 63.3, na Moravě 76.4%. Přibylé členy možno počítati hlavně z řad neorganisovaných dosud dělníků, neboť dle zvláštních otázek sestavená statistika na- svěděuje, že nově přistouplých členů u 22 svazů bylo 19.554 neorganisovaných a pouze 5975 od jiných svazů přestoupilo, mezi nimi 5570 od rakouských. Tento poslední fakt ukazuje také, jak ohromným způsobem stoupla agitační schopnost našich odboro- vých organisací jejich osamostatněním, a jak nesprávně jsou všecky výtky vídeňskou ko- misí činěné nové formě organisační. Slabé sice dosud, ale rovněž rychle vzrů- stající je zastoupení žen v odborových or- ganisacích. Všecky organisace čítají 6128 organisovaných žen, t. j. 7.51%, z nich nej- více svaz textilní, a sice 2000, pak tabáko- vých dělníků 1020. Dle zemí jeví se takto přehled organisovaných žen: V Čecháchr. 1911 5412 (r. 1910 2381), na Moravě r. 1911 695 (r. 1910 66), ve Slezsku r. 1911 1 (r. 1910 1), v Dol. Rakousích r. 1911 20 (r. 1910 4); celkem jest odborově organi- sováno 6128 žen (proti 2452 r. 1910). Hospodářství svazů v roce 1911 podává pak další obraz zdravého vývoje. Vzrostly nejen příjmy, ale i hotovosti svazů, ačkoliv stoupající vydání současně dokazují napětí, v jakém sledovaly organisace své úkoly. Pohříchu nezodpověděly zde všecky orga- nisace rozeslané dotazníky, takže v souhrnu scházejí, ale docíleno přece úplnější bilance než v roce minulém. Kdežto roku 1910 vy- kázáno hospodářství 34 organisacemi. vyká- záno za rok 1911 48 organisacemi. Úhrnný příjem svazů činil K 1,691.708 (roku 1910 K 957.038), úhrnný výdaj K 1,453.256 (r.

1910 K 941.040). Vzrůst hotovosti naznačuje srovnání s rokem 1910, které ukazuje, že hotovosti svazů vzrostly z 943.674 K na 1,182.126 K, t. j. o 25.26 %. Neméně poučny jsou údaje o rozvržení výdajů. V souhrnu vydaly svazy na podpory svých členů: Nezaměstnaných 193.268 K (13.29 vydání), cestujících 29.744 K (2.04 vydání), nemocných 246.869 K (16.98% vy- dání), invalidních 69.394 K (4.77% vydání), pozůstalých 31.760 K (2.18% vydání), v ne- zaviněné tísni 89.147 K (6.13% vydání), vojen. záložníků 2298 K (0.15% vydání), právní ochrana 8172 K (0.56% vydání); úhrnem činily podpory 671.293 K t. j. 46.20% vydání. — Ostatní výdaje spolkové si vyžá- daly: Odborový časopis 184.741 K (12.710 vydání), přednášky a vyučování 25.282 K (1.73% vydání), knihovny 18.782 K (1.29 vydání), agitace a sjezdy 121.879 K (8.389 vydání), vydání osobní 162.910 K (11.219 vydání), vydání věcná 65.074 K (4.47% vy- dání), různé 199.955 K (13.98% vydání); úhrnem 781.963 K, t. j. 53.80% vydání, z nichž výdaje na vzdělání členů věnované činí 15.73%. V těchto číslicích, k nimž ovšem náleží ještě výdaje fondů obranných, zračí se ú- spěšná činnost českých odborových orga- ybářského náčiní Redakce, admini- strace a expedice Č. Budějovíce, Dělnický dům. Účet poštouní spořitelny č. 68.65 Inserty platí se při objednání. Majitelé XVl. a XVII. kraj suciálna demokratické organisara vČechách. Zudpovědný redaktor a vyda- vatel Rlnis Křiž. Stížnosti na Permana Jana Dělnický kunsum Č. Budějpvice. Tiskne knihitiskárna Edmund Janda Strakonice.

NOVÝ JIHOČESK

nisací, která dochází výrazu i v námezdních akcích a jejich výsledcích. Již vyplacené podpory ve stávkách a výlukách to nazna- čují. Věnováno na podpory toho druhu vr. 1911 K 334.777, kdežto v r. 1910 K 111.470, v roce 1909 K 91.843, v r. 1908 K 94.124 a v roce 1907 K 156.800. — Jmění svazů úhrnem vzrostlo z K 1,006.418 v r. 1910 na K 1,299.789 v r. 1911. Přibylo tudíž na spolkovém jmění K 293.371. Jmění obran- ných fondů, pokud je vykazováno, činilo na konci r. 1911 K 336.627, takže úhrnem jmění odborových organisací v Odborovém sdružení zastoupených činí koncem r. 1911 K 1,637.416. Sílu a kulturní vývoj odborového hnutí vyznačují též časopisy, svazy vydávané a knihovny jednotlivých organisací. Celkem vydávají svazy v Odborovém sdružení za- stoupené 42 časopisy. Z nich vychází v Praze 35, v Brně 2, ve Vídní 3 a v jiných místech 2. Vydáváno jest měsíčně jednou 10 časo- pisů, měsíčně dvakrát 9, třikrát 1, čtrnácti- denně 15, týdně 7. Úhrnný náklad 1. čísla v roce 1911 činil 100.670 výtisků, posled- ního čísla 114.950, průměrný náklad jednoho čísla činil 2592. Avšak tisk odborový roste nejen do šířky, ale i do hloubky. Celá řada časopisů doplněna je zvláštními technicky poučnými přílohami a snaha, podati člen- stvu to nejlepší, aby se stalo schopným zá- pasníkem za ideje dělnické, dochází zna- telně výrazu. O vzdělání členstva pečováno je také knihovnami. Dle zodpovězených tu dotazníků vlastní 26 svazů 22.557 svazků knih ve svých ústředních knihovnách, ne- počítaje v to ovšem knihovny, jež jsou ma- jetkem skupin.

Pokud se týká mezinárodního zastoupení, také v tom směru podařilo se českému děl- nictvu v celé řadě svazů navázati spojení a některé (sedm) jsou zastoupeny i v mezi- národním sekretariátu svého odboru. Tu předstihlo české dělnictvo organisaci rakou- skou a bylo přijato v rámec mezinárodní dříve, než se uplatnily vídeňské názoryo mezinárodním postupu dělnictva. Ale jeden veliký mravní a výchovný účinek se již pro- jevuje v řadách českého dělnictva násled- kem nynější práce centralistických sekre- tářů. Mladá generace českého dělnictva se všemi prohlédavými soudruhy starými v čele poznává, že se musí předem opírati o svou vlastní sílu a nespoléhati na vratkou pomoc cizí. Zdá se, že opačné názory pomalu vy- mrou se zbytkem jich hlasatelů, a nejmladší dělnická generace vstoupí v klidné hnutí odborové, majíc již na starosti jen prohlou- bení organisací a rušnou agitaci tam, kde doposud nebyla poznána důležitost a vý- znam odborové práce, posilované politickými a družstevními organisacemi. Pole jest ši- roké a pojme ještě mnoho setby, která vydá žeň, o níž podá výkaz statistika let příštích.

Šílenství na všech stranách. Šílenství militarismu burcuje evropskými stá- ty. Vlastně jejich vládními vrstvami, které se snaží v hazardním závodění zachovat si přední místo. Není většího státu, který by činil vý- u Karla Voláka,