1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 17. listopadu 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní Hlaty
předplácl se
V Praze v admíništracíi
a měsle
na čtvrt lsta . . . . 8 K —
a dvojí donáškout
a měste. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 KEhh
ve fillálkáchi
na měslo . . 9 K 80n
na másla Poštou
na čtvrt ieta . . . . 9 K eon
a dvoji zásilkou
na můsle.
na čivrt ista : . . . kn
Praha
5
article
Vítězství českého Sokolstva
Vítězství českého Sokolstva
d v Pařlzl.
[Telegralická oprava zprávy korespon
denění kanceláře, došlá ve 12. hod. v poledne.
Z Paříže, 17. listopadu. VI. mezinárod-
ni tělocvičné závody včera zde pořádané
měly tento výsledek:
Mezinárodní závodní družstvo české
obce sokolské s 804 body první (naše pů-
vodní zpráva se tedy osvědčila — red.)
Francie s 777 body druhá;
Italie s 772 body třetí;
Belgie se 733 body čtvrtá;
Slovinci se 706 body pátí.
První tři družstva obdržela ceny první
kategorie, dvě poslední družstva ceny dru-
hé kategorie.
Po závodech pronesl ministr vnitra
Klotz proslov, ve kterém francouzskýma
zahraničním členům tělocvičných jednot
projevil chválu a jim jménem vlády
blahopřál k docíleným úspě-
chům. Zvláště poukázal minist
na zástupce českýcha chorvat-
ských jednot sokolských a ru-
munskýchjednot tělocvičných,
jejichž členové provedli obdivuhodné
výkony.
Banket svazu gymnastů francouzských.
Klotz
Paříž
Belgie
mezinárodní závodní družstvo
Italia
6
article
Z Paříže, 17. listopadu. (K. k.) Na
Z Paříže, 17. listopadu. (K. k.) Na
oslavu 40. výročí založení svazu gymna-
stů francouzských konal se banket, jemuž
předsedal vojenský guvernér pařížský ge-
nerál Michel. Předseda svazu Cale-
let děkoval zahraničním čle-
nům jednottělocvičných za je-
jich návštěvu, zvláště Čechům
Maďarům, Chorvatům, Rumu-
nům a Slovincům. Mluvčí zahranič-
ních jednot tělocvičných děkovali ve svých
odpovědech za francouzské pohostinství.
Michel
Čecho
Maďar
Chorvat
Paříž
Rumo
svaz gymnstus
svaz Cal
7
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
d e Parlamentní sítuace.
Z Vídně, 17. listopadu. Situace se valně ne-
změnila. Zejtra zaháji poslanecká sněmovna
svou činnost. Večer koná se také prvn
schůze delegační. V kruzích delegátů
se proslýchá, že budou důrazně vytčeny ze-
jména mír a spojenecká věrnost.
Dnes a zejtra očekávají se důležitá
rozhodnutí v záležitosti halič-
ského kompromisu. Prozatím nelze ni-
čeho předvídati. Jest pouze faktem, že se v še-
možněasvelkýmnátlakem usiluje
o dohodu.
Dnes odpoledne koná se minister ská
rada, která bude věnována poradě o halič-
ské volební reformě. Místodržitel dr.
ryt. Korytowski se zde očekává. Vůdce
ukrajinského klubu posl. dr. Konstantin Le-
vický, který sem již přibyl, pozván byl na
dnešek na 8. hodinu večer na informativní po-
radu k ministerskému předsedovž hraběti
ne
Stür gkhovi.
Haličská krise.
Ze Lvova, 17. listopadu. Včerejší den ne-
přinesl žádného rozhodnutí. Včera
konaly se schůze demokratické levíce, centra
a autonomistů. Levice učinila usnesení, ale
nikoli takové, aby bylo možno považovati je
za překlenutí vzájemných rozporů. Obě po-
slednější skupiny odročily své rozhodnutí na
dnešní den. Dnes konají tři s k u p i ny
doktor
Konstantin Le
Vídeň
Lvov
8
article
protibloku své porady. Dlužno očeká-
vati, že všechny tři skupiny zaujmou společné
stanovisko. Včera měla se konati porada mi-
stodržitele s ukrajinskými vůdci. Poněvadž
však Ukrajinci nemohli vyčkávati usnesení
protibloku, odcestovali večer do Vídně. Krise
tudíž trvá dále.
Rakouský následník trůnu v Londýně.
Z Londýna, 16. listopadu. [K. k.) Král a krá-
lovna, kteří přibyli v sobotu ze Sandringhanu do
Windsoru, přijmou pana arcivévodu Františka Fer-
dinanda a jeho choť v ponděli v zámku Windsoru.
Panstvo opustí o 5 hod. 25 min. odpoledne Londým
a přibude o 6 hod. 5 min. do Windsoru. Zůstane až
včetně do pátku ve Windsoru. Za pobytu bude
dvorní štolba major Fitzmaurice panu arcivévodovi
přidělen. Komoří a lovčí králův, sir Walter Camp-
bell, bude říditi hony
Z Londýna, 16. listopadu. (K. k.) Pan arcivě-
voda František Ferdinand opustil o 11 hod. 30 min
v noci rakousko-uherské velevyslanectví a vráti
se do hotelu „Ritz
Z Londýna, 17. listopadu. (K. k.) Též dnes vě-
nují některé listy návštěvě pana arcivévody Fran-
tiška Ferdinanda a jeho choti články, ve kterých
se jednomysně prohlašuje, že nic není vhodnější
nežli návštěva ta, ještě utužiti přátelské styky me-
zi Anglií a Rakousko-Uherskem. Listy velebí silnou
osobnost následníka trůnu a neméně srdečně ví-
tají jeho roztomilou a půvabnou choť, která si už
v srdcích lidu dobyla místo. Projevují názor, že
aklamace zástupů musily už vznešené manžele pře-
svědčiti, že uvítání, jehož se jim dostalo, neome-
zuje se pouze na dvorní kruhy, nýbrž že celý národ
závodí, by se jich účastnil.
Ukrajinec
František Fery
arcivévoda
Camp
František Ferdinand
Fran
Ferdinand
Vídeň
Londýn
Windsor
Anglie
RakouskoUhersko
9
article
Španělští královští manželé do Vídně.
Z Madridu, 16. listopadu. (K. k.) Král Alfons
a královna Viktorie odcestovali jižním expresním
vlakem přes Paříž do Vídně. Na nádraží dostavili
se k rozloučení: Královna-vdova, všichni členové
rodiny královské, ministři, přednostové úřadů, vele-
vyslanec rakousko-uherský a francouzský s perso-
nálem velevyslanectev, bývalý předseda minister-
stva Romanones a j.
Maďarská opesice a delegace.
Z Pešti, 17. listopadu. Včera sešli se oposičn
poslanci ku poradě. Na čem se usnesli, zachovává
se v tajnosti. Delegáti se rozhodli, že akci svou
provedou v plenu delegace, ale jednání ve výbo-
rech že se nijak nezúčastní. Nebudou přitomni ani
při trůnní řeči, ani na delegační hostině.
sPemtl
šhešn František Košut.
Z Pešti, 17. listopadu. František Košut slavi
včera v sanatoriu své 70. narozeniny. Stran
neodvislosti vyslala k němu deputaci s hr. Michalem
Karolyím v čele. Košut měl s poslanci politi-
ckou rozmluvu, ve které své stoupence napomínal
aby zůstali věrni zásadám strany, ale usilovali vždy
jen o docilitelné věci. O své nemoci se vyslovil, že
prý se cití, jako by byl vstal z mrtvých. Odpoledne
navšliven byl presidentem poslanecké sněmovay
Bečthym, který u něho zůstal delší dobu. Košul
opustí sanatorium ještě tohoto týdne.
Z uherského úřadního listu.
Z Pešti, 16. listopadu. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje propůjčení důstojnického kříže řádu Fran-
tiška Josela řediteli uherské akciové spol. pro
průmysl cukerní Zikmundu Robitschkovi za
zásluhy v oboru národního hospodářství.
Alfons
Košut
Michalus
Fran
Robitschek
Vídeň
Madrid
Paříž
Pešť
Viktoria
10
article
Rakouský řád rumunskému princovi.
Z Bukureští, 15. listopadu. [K. k.) „Jndepen-
dence Roumaine“ píše o udělení řádu sv. Štěpána
princi Karolovi: Jest to nejvyšší vyznamenání, jež
cisař princi udělil. Vidíme v něm svědectví o velké
ceně, kterou klade mocnář na zachování úzkých
přáželských styků s Rumunském, jakož i na zacho-
vání pásek příchylnosti, vižících obě dynastie.
Tento přátelský projev dozná ve veřejném mínění
rumunském živé ozvěny
Z rumunské armády.
Z Bukurešti, 15. listopadu. (K. k.] Poloúřadní
list „Politique“ potvrzuje pověsti o odstoupení ná-
čelníka generállního štábu Anseresca, který
odstupuje z osobních důvodů.
Kokovcov v Berlíně.
Z Berlina, 17. listopadu. (K. k.) Ruský předseda
ministerstva přibyl sem dnes ráno s chotí. V jeho
průvodu jest ředitel zvláštní úvěrní kanceláře ru-
ského ministerstva financí, skutečný tajný rada Da-
vidov
Štěpán
Karol
Anseresc
Bukurešť
Berlín
11
article
Z německé armády.
Z Berlina, 15. listopadu. (K. k.) Císař VIlém
jmenoval místoadmirála šl. Ingenohla, jenž velel
dosud námořnímu lodstvu, náčelníkem loďstva
povýšil jej současně na admírála.
Vyzvědačská aféra.
Ze Ženevy, 16. listopadu. (K. k.) Z rozkazu
úřadů švýcarských byl v sobotu zatčen selníka
inženýr francouzského ministerstva vojenství Lar-
juier proobvinění zvyzvědačství. Bude
zatčen též jistý úřadník v Ženevě. Larjuier byl. jak
dokázáno, ve spojení s několika vyzvědači. m.
též s Italem Menozzem, nedávno v Římě zatčeným.
Rozsáhlá korespondence, kterou mě
Larjuler sfrancouzskoubezpečnostn
policiš, byla prý zabavena.
Francouzský ministr námořníctví o plavbě
francouzského loďstva do Levanty.
Z Paříže, 17. listopadu. (K. k.) O nynější plav-
bě francouzského lodstva v Levantě prohlásil mi-
nistr námořnictví Beaudin jistému zpravodaji: Sou-
dím, že tradiční vliv Francie v Levant
ukládá nám povinnost dále rozvíjeti
svou vážnot a doufám, že po bukurešt-
ském míru, který byl slanovískem vlá-
dy francouzské vůčirůzným národům
balkánským usnadněn. přišel příznivý oka-
mžik ukázati naši vlajku na východě Středozemní-
ho moře, kde má Francie věrné a osvědčené přá-
telství. Plavba loďstva do Edypta poskytuje schůz-
kou lorda Kitchenera s vrcbním velitelem našeho
loďstva admirálem Bouem de Lajpeyerem příležl-
tost k novému důkazu přátelství an-
glicko-francouzského. Přijetí, jakého se
dostalo naším námořníkům od anglických a řeckých
kolonií v Alexandrii, naplnilo mne velikým vspo-
kojením. Vzhledem na tulo událost mohu si blaho-
přáti, že okolnosti nám poskytly příležitost usku-
tečniti plán už před delší dobou usne-
sený.
Vilém
Italos
Menozz
Kitchener
Bou
Lajpeyer příležl
Berlín
Ženeva
Lara
Řím
Paříž
Francie
Alexandrie
12
article
Předseda druhé sněmovny švédské a jeho chot
zemřeli.
Ze štokholmu, 16. listopadu. (K. k.) Předseda
druhé sněmovny svob. pán Karel Carlson Bonde
a jeho choť zemřeli dnes v noci na zámku Eríks-
bergu v Soedermannlandu. Baronka, která po ně-
kolik let byla následkem krvácení mozku nemocná.
zemřela záchvatem své choroby: před tím ještě
večer podnikla se svým chotěm procházku. Za ně-
kolik hodin na to zemřel též jeji chof. Jeho úmrte
připisuje se záchvatu mrtvice, který nastal prýz
rozechvění nad smrtí jeho choti.
Příští ústřední rada čínská.
Z Pekina, 16. listopadu. Jak se úřadně sděluje
nebude příští ústřední rada správní míti nejmenších
zákonodárných práv, nýbež bude vykonávati pouze
poradní činnost v záležitostech právních.
Carlson Bond
Soedermannland
13
article
Mexiko a Spojené státy.
Z Mexika, 16. listopadu. (K. k.) Ministr vnitra
Aldape odstoupil. Jeho odstoupení souvisí nepo-
chybně s jeho pokusy pohnouti Huertu, by splni
požadavky americké.
Z Mexika, 16. listopadu. (K. k.) Situace je
zde mapiatá. Chof francouxského vyslance ode-
brala se dnes do Veracruzu. Ředitelé Cow-
drays Oil Co, dostali rozkaz všecky
ženy a dítky a také muže, kteří by to
žádali, odeslati do Veracruzu
Z Mexika, 17. listopadu. Povstalci zabrali po-
hraniční město Juarez po 6hodinném boji, čímz
oeitlo se celé severni Mexiko v jejich rukou.
hlavním městě sešla se zatím nová poslanecká sně-
movna. Huerta hodlá ve čtvrtek přečísti své posel-
ství. Zdá se, že Huerta nechce vyhověti přání ame-
rické spolkové vlády
Události na poloostrově
balkánském.
Část solunského přístavu vyhrazena Srbům.
Z Bělehradu, 17. listopadu. Řecká vlá
da prohlásila ochotu přenechat
Srbsku část přístavu solunského
kvýlučnému použivání pro srbský
obchod. Za účelem ujednání podrobnostív
této záležitosti odebere se v brzku jako dele-
gát vlády ministr obchodu do Soluna.
Srbové opouštějí nová území černohorská.
Z Cetyně, 17. listopadu. Srbská vláda na-
řídila svému vojsku, aby vyklidilo všechna
území, která připadla Černé Hoře. Černoho-
ské vojsko musilo býti značně rozmnoženo.
aby mohlo po Srbech opuštěná místa obsaditi
Aldape
Juarez
Huerta
Srba
Mexiko
spojený stát
Veracruz
Huerta
Bělehrad
Cetyně
Cowdray Oil Company
14
article
dámí-
Bulharský král do Koburku.
Z Vídně, 17. listopadu. Král Ferdinano
bulharský, který sem přibyl 15. t. m. z Eben-
thalu, odcestoval včera večer do Koburku.
Agitace proti králi Ferdinandoví v Bulharsku.
Ze Solije, 17. listopadu. Zde byla zahájen
prudká agitace proti králi Ferdinandovi. Tisk.
pokud slouží straně dra. Daneva, obviňuje
krále, že způsobil vojenský a politický úpa-
dek Bulharska. Současně šíří se pověsti, že
král Ferdinand se poděkuje a vládu
přenese na prince Borisa.
Z Berlína, 17. listopadu. Zdejší bulharské
vyslanectví sdělilo „Borl. Tageblattu“, že
zpráva londýnského „Daily Telegr.“ o úmyslu
krále Ferdinanda zříci se trůnu ve pro-
spěch korunního prince Borisa je vymyšlena
a naprosto nepravdiva. Také zprávy o domně-
lém protidynastickém hnutí v Bulharsku jsou
liché a šířeny jsou nepřáteli Bulharska.
Úsilí o bulharskou půjčku v Paříží.
Z Paříže, 17. listopadu. „Echo de Paris
sděluje, že bulharská půjčka 300 milionů fran-
ků se na pařížském peněžním trhu patrně ne-
uskuteční, protože vyšlo na jevo, že Bul-
harsko chce penězi získaným
krýtijenom své rakouské závazky.
Demobilisace řecké armády.
Z Athén, 17. listopadu. Demobilisace ře-
cké armády byla včera zahájena. I. divise
bude dopravena po souši do Larisy, II. divise
bude převezena po lodích do Athén. Z váleč-
ného námořnictva budou prozatím propuštěn
záložníci z ročníků 1900—1908.
Eben
Solij
Ferdinand
Boriso
Borl
Paris
Vídeň
Bulharsko
Berlín
Paříž
Atény
Larisa
Daily Telegr
15
title
Politická hlídka.
16
article
Skoky německonacionální politiky.
Skoky německonacionální politiky.
Němečtí nacionálové šli tentokráte na říšskou
radu s heslem, že v zájmu úřadnictva a učitelstva
musí na prvém místě býti vyřízen malý finanční
plán, a že nic jiného nepustí dříve na denní pořa
poslanecké sněmovny. Ještě když onehdy se jed-
nalo o debatu o převratu v Čechách, němečtí
nacionálové hlasovali proti ní k vůli úřadnictvu
a učitelstvu — jak sami říkali — nechtějíce při-
pustiti domnělé oddalování finančního plánu.
Skok
Čechy
poslanecký sněmovna
17
article
Nyní však vyskytly se ve veřejnosti zprávý.
z nichž nelze souditi jinak, nežli že němečtí
nacionálové se hotoví k novému politickému
skoku. „Prager Tagblatf“ je uveřejnil. Dle jeho
informace řeší nyní Němci otázku, jak by zachrá-
nili Hinanční plán, jestliže se nezdaří polsko-
rusinské vyjednávání, a budou-li tudíž Rusín
pokračovati ve své obstrakci. Pro tento přípa
Němci — jak referuje „Pr. T.“ — do popředí po-
sunují myšlénku, že Rusíni chtějí svou obstruket
proti finančnímu plánu změniti v prvé řadě nové
státní úděly zemím. Rusínskou obstrukci přemoci
bylo by možno jenom násilím, jehož užíti je přece
jenom nepříjemno, při čemž úspěch násilí takového
ještě je pochybný: proto Němci — v tom záleží je-
jich taktické jádro — chtějí obnoviti známý návrh
dra. Damma, obsahující požadavek, aby se výplata
nových státních údělů učinila závislou na podmínce
sněmovního usnesení, jimž se daň příjmová spro-
šťuje přírážek. Přijetím tohoto návrhu — soudí prý
se ve vůdčích kruzích německonacionálních — by
Rusíní dosáhli hlavního účelu své obstrukce, t.j.
zamezení přílivu nových peněz do zemské po-
kladny haličské a tudíž zostření krise zemských
financí haličských, neboť sněm haličský ovládají
svou obstrukcí, i mohlí by tedy upustiti od své
obstrukce proti celému finančnímu plánu.
Jest otázka, zda tento nejnovější projekt
míněn jest aspoň upřímně: vskutku se zřetelem
na rusínskou obstrukci. S tohofo hlediska dlužno
pozornost věnovali dalšímu obsahu zmíněné statl
„Pr. T.“. Sděluje se v ní, že řešením sporu polsko-
rusínského byl spor česko-německý zallačen do
pozadí, a to v neprospěch této otázky: pro do-
Prager Tagblatf
Rusín
Němec
Damm
18
article
V drobném prodejit
ranni čtslo o sobě
večerní . .. . . . na 4
Ve fliálkách na venkovůs
ranní čislo . . . . . s 1e
večerní
. . 5h
lnserátvy
plati ne hotově napřed,
Předplscení a insorty příjíma
admihistrace v Marianské ul.s a
Tam nacházejí se těi
redakce, tiskárna a expodlne
Márodnich Llsrů“
Rakopimo so navraosí
Předplscení
Márodnich Llsr
Rakopimo
19
article
rozumivací akci vypracoval hr. Stürgkh program
Němcům nepřijatelný, Němci proto žádali, aby bud
byly jazykové osnovy z něho vyňaty, nebo aby se
k němu připojilo nové rozhraníčení soudních
okresů, což zase Češí zhola zamítají, tak že neni
možno znova zahájiti dorozumívací akci. Projekt
oktrotrek je posunut do pozadí, a to hlavně zná-
mým projevem ústavověrné strany, který způsobil
veliký dojem u dvora, tak že — praví „P. T.“ —
musí se pracovati pro další řešení situace po-
můckami parlamentárníml.
Dle tohote výkladu tedy Němef z Čech řešt
opětně otázku nové dorozumívací akce. V tomto
případě ovšem lze ne nesnadno rozuměti jejich
snahám o obnovu Dammova návrhu: se zřetelem
na Rusíny se vyslovuje, ale beze vší pochyby
mířen je do Čechy zajisté Němci ho chtějí užíli
jako nátlaku, aby jejich rozhraničovací požadavek
byl přibrán do nové dorozumívací akce.
Ovšem Němei v tomto případě zapomínají, ž
české strany nekladou finančnímu plánu překážek.
nebo že jej přímo podporují, jak k vůli úřadnictvu.
tak stejně také k vůli financím zemským a zlepše-
ní učitelských platů, jež by bylo téměř nemožno.
kdyby se zemi české nedostalo státních údělů-
a dle návrhu Dammova by se jich nemohlo Čechám
dostati, poněvadž zde není sněmu.
Veškeré učitelstvo tedy z německých snal
o obnovu návrhu Dammova vídí a musí viděti, ž
němečtí nacionálové s ním hrají ošemetnou hru.
a to zrovna ve chvíli, kdy jak české, tak německé
učitelstvo napjatě řeší otázku své passivní resi-
stence, jako se již stalo na velké včerejší schůzi
českého i německého učitelstva v Českých
Budějoviefch.
pvi
Němec
Němef
Dammův
Rusín
Čechy
Český Budějovief
20
article
Bouřlivá schůze voličů na
Novém městě pražském.
Bouřlivá schůze voličů na
Novém městě pražském.
[Od zvl. zpravodaje.)
Ke stručné zprávičce, již jsme včera v pozd-
ních hodinách nočních zařadili, přinášíme, jak jsme
slibili, delší referát o zajímavé této schůzi, z něhož
jasně vynikne, jakými prostředky „pracuje“ t. zv.
oposice, toužící se zmocniti správy král. hl. města
Prahy. Plamennými vyzváními v „Čase“, „Samost.
a „Čes. Slově“ („Právo L.“ tentokrát své spojence
úplně ignorovalo), plakáty a agitací osobní půso-
beno k četné návštěvě schůze, na niž se dostavi-
lo, jak jsme včera sdělili, všeho všudy asi — 6
lidí (). z nichž nota bene hlavní referení byl „no-
voměstský volič“ ze Smíchova, br. Laube.
Celá, dosti prostranná místnost v rest. p. Šťast-
ného v Táborské ulici byla v hodinu, na niž schůze
určena, úplně obsazena příslušníky nár. strany svo-
bodomyslné, kteří, dík nynější disciplinovanosti
organisační, beze všeho vyzývání dostavili se do
veřejné této schůze, plakáty ohlašované, by vy-
slechli oposici a učinili si úsudek o jednollivých
pp. kandidátech.
Laub
Praha
Smíchov
Táborský ulice
21
article
Schůzi, jak jsme již včera napsali, si „bratři“
sami rozbili, ježto byli zde v menšině přímo drtivé
a vývody řečníků našich dopadaly na jejich hlavy
jako žhavé uhlí. Sáhli proto ke své osvědčené
zbrani, jíž znemožnili usnesení, kterého se obávali,
jemuž zabrániti však při pravidelném a slušném
způsobu jednání by nebyli mohli. Čemuž se ostatně
není co divit: strany, které i nyní, v době před-
volební, kdy aspoň přece jako spojenci trochu své
péro se snaží krotit, uetivají se vzájemně tituly
velice ušlechtilými (na př. „Samost.“ píše o pro-
dejnosti sociální demokracie, „Pr.I
nazývá politiku strany státoprávní politikou
nezralých chlapců — posl. Klofáč jí říká
„politška Venouška Dolejšů“ — „Čes. SL.“ ve čl
„Zameťte před svým prahem“ obviňuje soctální de-
mokraty, že ve svých nemoc. pokladnách své člen-
stvo přímo okrádají, čili jinými slovy nazývá
je bez obalu zloději. „Pr. L. zase ve čl. „Čista
společnost pohromadě“ varuje své stoupence před
ničemnými úmysly provokatérů ná-
rodně sociálních, tedy jak jen z těchto, pou-
hou namátkou v posledních dnech v opo-
sičních listech sebraných šťavnatých přívlastků
patrno, titulují se tito spojenci“, kteří se jistě
velmi dobře navzájem znají, opravdu velmi
zdvořile), jest jenom úplně přirozeno, že „spojené
tyto strany nemohou operovati žádnými jinými dů-
vody než hlukem, řevem, urážkami, vyhrožováním.
rozbíjením schůzí, třeba jimi samými svola-
ných a pod. Skutečně — sešla se to tentokráte
opravdu čistá společnost k „očišťování matičky
Prahyl
Dolejš
Čes
jítmokrata
23
article
š. V Berlíně, 9. listopadu.
Zajímavý je z Berlína výlet do bývalého Rücks-
olust a do
sr
Vítězům!
dorfu (později Rixdoriu), který se nyní nazývá
Zas tedy vítězil Zas se štítem a slávou
Neuköln. Po dojmech prvého večera v Berlině, po
se vracite v svou malou, smutnou vlast. —
hluku ulic, přeplněných lidmi, automobily, auto-
to
Jas nový nesete v tu naši výheň dravou.
busy, tramwayemi, prodavači novin, záplavou světel
jak včela kořist v mateřský svůj plástr svon
výkladních skříní a nesčíslných reklam, jimiž zář
celé budovy a střechy ve vnitřním městě, jel jsem
V kraj širý vyšli jste, v svět, kde se jmnak žije
v neděli před dušičkami na východní předměsti
kde za den slunečna — než za rok u nás — vic
Berlína, navštívit český hřbitov, šel jsem hledati
v té zemi ponuré, v níž malý národ bjie inoee
zbytky českého ducha.
krok za krokem se k lepší budoucnosti vstříc,
Před měsícem přinesla „Vosische Zeitung
feuilleton, v němž s uznalou blahosklonností lí-
Už středověk nás znal a chvěl se na kolbištích
čena hístorie české vsi“ v Novém Kolině, příchod
před českým dřevcem kdys — nuž, zas je nejinak
českých vystěhovalců v třicátých a čtyřicátých le-
Vy, bratří, nesete tu prestiž do dnů přištích
tech století osmnáctého a jejich vděčnost k panov-
dnes na vás naděje jsou upiaty i zrakl
Berlín
Rücks
Nový Kolina
25
article
Kde v širém světě jen je ku zápolu výzva,
vali jim nejchudší, písečné pozemky berlínského
tam Čecha nalezneš a zříš ho vítězemí
okolí. Vděční potomcí Čechů zbudovali pozděj
Jen doma věčně páli otevřená jizvai
Bedřichu Vilémovi I. pomník. Jeden z postranních
a zasloužený úspěch mijí rodnou zem —
reliefů zobrazuje cestu vyhnaných Čechů— muž
žena, dítě, nemluvně a stařec — do nové, neznáme
Pryč chmurné úvahy v den slunný, jichž tak málo
domoviny, druhý zachycuje obraz české osady
kdy české jméno zas se rozletělo v svět
z r. 1744.
a družstvo vítězné, jež slávy dobývalo,
Vděční potomcil Jejich jména čtete po uli-
se ověnčeno laurem vrací z boje zpětl
cích Nového Kolína, čtete je v seznamech místních
veličin, městské rady, čtete je na jménech několik
Buď tedy vítáno sokolí plémě naše,
ulic a na náhrobcích českého hřbitova: Maresch
jež v smutný dnešek náš přinášíš vzpruhy jasl
Jansa, Sponar. Wanzlik, Zoufall, Krystek, Matscha
Jak kouzlem pohádky stesk na chvíli prch plaše
Motel, Leschikar. Duschek, Strakon, Stirschik
i jednotlivec jak by bolesti své střásl
Niemetz. Maretscheck, geb. Waschischeck atd
„Vossische Zeitung“ napsala v tom fenilletonu: „Ně-
Buď zdar vám vždycky všem, již napínáte svaly
kdejší Čechové přírozeně stali se zatím dávno do-
pro české jméno, slávu, tříbíte svůj umí
brými Němci a Prusy.“ Jen v jednom prý prozra-
Z vás vyjde — Sysifův jenž balvan s cesty sval
zují ještě českou krev: v hudebním nadání, které
i doma jednou snad — — Tož, na zdar — vítězům
v obyvatelstvu bývalého Rixdorfu lze dobře po-
Jaroslav Nauman.
Čecho
Bedřich Vilém
Jansa
Sponar
Zoufall
Krystek
Matsch
Duschek
Strakon
Stirschik
Němec
Prus
Sysifův
Nauman
Nový Kolín
Rixdorf
Vossische Zeitung
26
article
Nový Kolín.
Nový Kolín.
lntkům pruským, kteří je ocholně přijali a daro-
Nová Kolín
27
article
zorovat.
V pečetí české církve rixdorfské jest heslo
„Lev ostříhá holubičku“. Na te heslojsem si vzpo-
mněl při jednom čísle vokinovarieté Cines na Hol-
lendorfském náměstí. Číslo se jmenovalo „světový
mir“. Elegantní muž předváděl tam rozmanitá evi-
čená zvířatar psy, kočky, myči, opice, holubice
atd. Na konec to všechno kladl vedle sebe a na
sebe na stůl, kočku na psy, myší na kočky a na
opice, holubice na vrch, také rysa mezi to položil
Ale když jeden opičák byl znepokojován, shodil vždy
nejbližšího souseda pod stůl. A holubice zase vy-
létla nahoru na stůl, když byla shozena. Světový
mir! A přece sebe lepší dresura nezapře právo
rozmar silnějšího.
Českou holubici rixdoriskou nemohl lev uchrá-
niti. Chránila ji dosti dlouho bible, hluboké nábo-
ženské přesvědčení, které spojovalo všechny údy
české obce v jeden celek, také jazykově, které
vyvolalo vznik betlémské kaple českobratrskév
Maucrstrasse i kostelíček český v Rixdorfu, který
krčí se dnes skromně na nároží dvou ulic. Kolem
něho trčí vzhůru vysoké činžáky a před ním, upro-
střeď Richardova náměstí, nesměle se choulí po-
slední zbytky české vesnice: česká kovárna.
lendorfský náměstí
Rixdorf
Richardův náměstí
28
article
Bylo deštivé dopoledne tu neděli. Český hřbl-
tov, zastrčený už také zcela mezi domy na Hohen-
zollernském náměstí, padne brzy za oběť asanaci
Pieta nynějších údů české obce nezachrání hřbitova
toho před zkázou. Již vyprchal tmel hluboké ná-
boženskosti, který spojoval údy bývalé české obce
a zanechával jejich svéráz racový i národní. Najdou
se snad dvě, tří rodiny z potomků bývalých českých
vystěhovalců, kde dědeček a babička mluví ještě
česky. Synové už neznají toho jazyka a vnoučata
tím méně. Zámožnost, které se dostalo Rixdor-
ským vzrůstem Berlína a jeho potřebami, a nábo-
ženský indiferentismus, ohrozily vnitřní soudržnost
české obce a její český, charakter.
zollernský náměstí
Berlín
29
article
Hřbilov je udržován v pořádku. Rovy zakryty
jsou většinou hustým břečťanem. Starých českých
nápisů už na rovech není, aži na jednu, dvě vý-
jímky. Zachované české nápisy jsou zasazeny na
levo ve zdi. Jsou tklivé, svým obsahem i formou.
Čtěte jen jeden z nejstarších, švabachem tesaný
„Zde odpočívá Stánek Jana Marse. On byl narozen
1740, dne 20. May v Rixdorfu. Odebral se do Luna
Berranka dne 13. Juny 1759.“ Na nejstarších ná-
pisech je čeština nejlepší. Pak upadá sloh i pravo-
pis. Z r. 1799 je prvý nápis česko-německý
Na jediném hrobě pouze jsme viděl nápis če-
ský. Josef Vinš ze Ždárku u Trulnova tam o-
počívá pod prostým břečťanem, pokrytým drnem.
Zemřel r. 1884. A jeden z největších hrobé, který
zdobí chrysanthémy a orchideje, má mramorový
pomník, s německým nápisem a jménem — Jose
Wünsch... „Protož Audové milý spěte při Spa-
syteli a při Beranku svým.“
Ten proces byl nezadržitelným, Snad nebyl
možno se zachránit víře a kultuře národa, z něhol
předkové vzešli. Mnoho příčin, mnoho tlaku, mnoho
silnějších vlivů bylo, které holubíci vydresovaly k
nedobrovolnému smíru.
Jan Mars
May
Jun
Vinš
Trulnův
Jose Wünsch
Auda
Rixdorf
Ždárk
Spa
30
article
Když v nízkém kostelíku českém s dřevěným
stropem a barevnými okny viděl jsem seděti
bílých lavicích děvčátka a hošíky školní konat
pobožnost, německy ovšem, nezadržel jsem slzt.
Tragika smíření a splynutí s živlem cizím! Kd
vypíše boje těch českých bratří, kterými se po
půldruhěho století bránili tomuto zániku v moři
cizim? Kdo vystopuje ty tragedie rodin, otců
matek, synů a dcer, kteří krok za krokem byli
nuceni mocnějšími hlasy, tlaky a úklady života
křivditi svým tradicím náboženským, racovým, ja-
zykovým, zájmům obce a svěrázné kultury? Kdo
vylíčí muka a strádání, zklamané naděje a útrap
srdcí a myslí, kdo zachytí pozvolný proces pře-
chodu prostých členů české obce rizdoríské k ny
nější vážené třídě dobrých novokolinských měšta
Český hřbitov rixdoriský, stará česká kovárna,
několik domků jinde a starý český kostelik na rohu
ulice Jana Husi a ulice Schudomovy jsou dnes už
jen pomníkem starých dob, který by měl býti me-
mentem novým vystěhovalcům českým. Ale i ty
pomníky starých dob a tragedie české víry a kul-
tury mizí, a jednou zmizí docela. Vnější nivelisace
dokončí nivelisaci vnitřní.
Kd
Schudomův
Jan Hus
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Švédská princezna Marie a vyzvědačská
aféra pařížská. Ze Štokholmu, 16. listopadu.
(K. k.) Pověst, že princezna švědská Marle, meška-
jící nyní v Paříži, je zapletena do vyzvědačské afé-
ry, je, jak se s povolané strany konstatuje, úplně
bezpodstatná a považuje se ve Švédsku za ab-
surdní.
= Vídeňský advokát Freund se zastřelil.
Vídně, 17. listopadu. Včera odpoledne zastřeli
se ve své kanceláři vídeňský advokát dr. A.
Freund. Příčinou zoufalého činu byla nevyléčitelná
choroba.
= Úsilí o finanční vyrovnání princezny Loulsy.
Z Bruselu, 17. listopadu. Celý štáb belgických
advokálů zabývá se tím, jak by princeznu Louisu
vysvobodil z jejich dluhů. Autenticky se sděluje.
že princezně nezbývá již nic ze šesti milionů, které
jí byly poskylnuty před třemi roky z pozůstalosti
po králi Leopoldovi. Má-li býti vyrovnání s věřiteli
všeobecné, jest k tomu potřebí belgické sněmovny.
která jako poslední instance v záležitosti princez-
nině může rozhodovati. Advokáti usilují také o vy-
rovnání s četnými německými a rakouskými vě-
řiteli, kteří jsou v Bruselu zastoupeni. Ještě tohoto
týdne stane se rozhodnutí o vyrovnacích pokusech.
=Lupiči přepadli ve vlaku cestujícího. Z Pe-
trohradu, 16. listopadu. Z Jekatěrinoslavi se
oznamuje: V jednom z vlakůJižní dráhy přepadlo
mezi stanicemi Krasnopavlovskem a Gersevanov-
skem osm po zuby ozbrojených lupičů bankovního
posla a odňali mu 12.000 mk. Pak zastavili vlak
a prchli do stepil
Marie
Freund
doktor
A Freund
Louisa
Leopold
Paříž
Švédsko
Vídeň
Brusel
Krasnopavlovsko