2
masthead
V Praze, v ponděli dne 9. února 1903
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraei
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čonášken
na měsín
za čtoit leta .
7ko
ve flislkách: 9 K 30
na měike ..
Poštou:
nn mrisíe
na čtvrt leia . . . . 9 K G0
s dvají zisilken
a měst
n čtvrt leta . . . II K so
Praha
G 0
NN
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 9. února. Tento týden ná-
ležeti bude osnově zákona o konversi
obligací společného státního dluhu. Zejtra
odbude se jeho první čtení. Bude sice na-
leháuo zajisté na ministra financí dra.
Böhm-Bawerka, by prohlásil, na jaké
úrokové míře tato konverse provedena býti
má, sluší však pochybovati právem, že na
detazy takové dostane se odpovědi. Parla-
mentem projíti ma celá předloha ještě tento
týden a konverse provedena má býti dle
našich informací ještě v únoru. Proto dlužno
se připraviti, že rozpočtový výbor, kterému
bude přikázána, ji odbude ve středu a že
hned k druhému a třetímu čtení dostane se
do plena.
Zákon branný posunut byl poněkud
do druhé řady. Jednak pomalostí, se kterou
projednává se v Uhrách, jinak tlakem, který
provádí vláda na neprodlené provedení zá-
kona o konversi. Ještě nevykonalo se v bran-
ném výboru žádné hlasování o předloze té.
ale již ohlašuje se z tábora německo-
nacionálního, že není a nebude pro tuto
předlohu žádné většiny, protože německá
strana lidová nechce hlasovati pro ni.
Hr. Stürgkh domlouvá dnes ve své
»Montagspresse« německým stranám.
aby nedělaly žádných obtíží při této před-
loze, poněvadž již několikrát se ukázalo, že
spáchány byly v příčině zákonodárství vojen-
ského politické chyby, jež ukázaly se potom
neblahými a osudnými.
Nehledě k těmto všem úvahám, dlužno
opětovně konstatovat, že všechny výpočty,
které činěny byly při kapitulaci r. 1899 na
německou stranu lidovou, selhaly. Německá
strana lidová ukázala se, kdykoliv konati
měla svou povinnost, nespolehlivým sloupem
dra. Körbra. A právě tuto stranu chtěl on
učiniti hlavním pilířem své posice.
Böhm
Bawerka
Stürgkh
Vídeň
Uhry
Hradec
poslanecký sněmovna
6
article
Snahy dělnictva po zákonech
pojišťovacích.
Z Vídně, 9. února. V lidové dvoraně
na radnici konala se včera schůze dělnictva
v přičině pojišťování pro případ stáří a ne-
zaměstnanosti a v příčině zaopatřování vdov
a sirotků. Bývalý poslanec Verkauf pro-
hlásil, že dr. Körber již před 16. měsíci
pravil, že zásady zákona tohoto jsou již ho-
tovy. Nyní bude žádáno teprve však dobré
zdání od zaměstnavatelů a to trvati bude
nejméně rok. Sněmovna poslanecká a panská
budou potřebovati pak 2 léta k sepsání zá-
kona, potom žádati se bude karenční lhůta
3—5 let a následkem toho bude trvati ještě
celých 8 let, než dostane první mrzák děl
nický svou rentu. Proti tomu má býti pro-
testováno v Rakousku všemi jazyky. Všude
má zníti heslo: Pojišťováním k zaopatřování
vdov a sirotků. Schválena pak resoluce ve
smyslu tohoto požadavku, tolikéž pak návrh.
aby u dra. Körbra a Böhm Bawerka byl
tato věc pohnána.
Verkauf
doktor
Körber
Körbr
Böhm
Bawerka
Vídeň
Rakousko
7
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Cetyně, 8. února. (C.-B.) Ruský mí
stokonsul skutarský Beljajev byl přejožen
do Skoplje. Na jeho místo přijde Orlo
který byl dosud činným v Habeši
Ze Šanchaje, 8. února. (C.- B.) Nej
novější zprávy ze Šansi a Kvansu jsou již
klidnější. Vojsko Tunfusiana, ktere
neobdrželo žoldu, prchá od praporů. Čínšt
úřadníci chovají se k missionářům přátelsky
Z Washingtonu, 8. února. (C -B.
V senátě podal Patterson k osnově zá
kona mincovního pro Filippiny návrh, jímž
se president Roosevelt zmocňuje, aby
pozval jednak Německo, Francii a Velkou
Britanii a jiné země zlaté měny a jinak Čínu,
Mexiko a všechny ostatní země měny stříbrné.
aby jmenovaly své zástupce, kteří by se zá-
stupci Spojených států rokovali o stanovení
určitého poměru ceny mezi měnou zlatoua
střibrnou.
Dementi.
Z Pařiže, 8. února. (C.-B.) Zdejšt
turecké velevyslanectvo neobdrželo
žádné zprávy o mobilisaci, jak se v telegra-
mech plovdivském a sofijském tvrdilo.
Z Bělehradu, 8. února. (C.-B.) Zpráva
jistého listu o nastavajícím setkání se krále
s dvěma v cizině žijícími členy bývalého
kabinetu Dorděvičova jest se všemi
s tím souvisícími kombinacemi naprosto vy-
myšlena.
Pohřeb Karavelova.
Ze Sofie, 8. února. (C. B.) Odpoledne
konal se s vojenskými i občanskými poctami
za přítomnosti knížete, ministrů, poslanců
sboru diplomatického a četných zástupů obe-
censtva pohřeb Karavelova. Rakev byla ulo
žena v novém chrámě, kterýž byl jeho při
činěním rekonstruován z bývalého vězení
v němž byl po několik let internován.
N L
Beljajev
Patterson
Roosevelt
Karavelov
Cetyně
Habeš
Šansi
Washington
Německo
Francie
Velká Británie
Čína
Mexiko
spojený stát
Bělehrad
Sofie
Kvans
CB
Pařiže
8
article
Dreyfussiáda.
Z Paříže, 8. února. (C.-B.) Vzhledem
na pověst, že posl. Jaures zamýšlí o
afféře Drefussově vyvolati debatu, za-
pletl jistý list plukovníka Fauriea a Cl-
menceaua do této záležitosti. »Tempse
učinil z té příčiny u Clémenceaua do-
taz, kterýž odpověděl, že má za to, že plu-
kovníka Fauriea ani nezná. V Paříži
setká se člověk s tolika osobami, že nemůže
nikdy tvrditi, že se s tou neb onou nikdy
nesetkal. Nemůže si však naprosto vzpome-
nouti, že by kdy byl viděl nějakého plukov-
níka Fauriea. Proto s ním také o afféře
Dreyfussově nemluvil a on mu nemohl
také žádné dokumenty ukázati. Tvrzení, že
se o takovýchto dokumentech vyjádřil, jes
nesprávné.
»Temps« obrátil se v téže záležitosti n
plukovníka Fauriea, který prohlásil, že
z rozkazu ministra musí všelikou odpověd
odepříti.
Belgie v Číně.
Z Antverp, 8. února. (C.-B.) Časopis
»Metropole« oznamuje, že Belgie obdržela
na severu od Tjencina na pravém břehu
řeky Pejho území. Německá dráha šantun-
ská křižuje toto koncedované území. Belgie
postoupila Němcům potřebnou plochu pro
stavbu dráhy jako náhradu za poskytnutou
jí podporu. Bylo už započato s vysoušením
močálů a pracuje se na plánu silničním.
Z Brusselu, 8. února. (C. B.) Dle sdě-
lení »Soiru« bude ve sněmovně podána c
nejdříve osnova zákona, upravující poměry
belgické koncesse v Tjencině.
Akce proti Venezuele.
Z Washingtonu, 7. února. (C. - B
Převládá zde dojem, že otázka odděleného
projednávání požadavků vůčí Venezuele zmizí
co nejdříve. Má se za to, že v zájmu rychlého
rozhodnutí se všechny strany dohod-
nou na jedné osobě rozhodčího
soudce a že jím bude zvolen nizozemský
ministr zahraničních záležitostí.
Jaures
Faurie
Clémenceau
Němec
Paříž
Belgie
Čína
Antverpy
Pej
Brusel
Venezuela
Washington
9
article
Hranice na Moravě, jejich boja
moravské místodržitelství.
Morava, klidná a flegmatická, postupuje
soustavně v očišťovacím boji. Kdo dnes vezme
některý list moravský do rukou, pozná, že se
v tuto dobu soustředil veškerý boj Moravy na
jednom bodu: je to jen něco přes 8000 oby
vatel čítající město Hranice. Není v něm pra-
vých Němců ani 200. Před dvacíti asi léty ne-
prozřetelnosti českého občanstva dostala se obenn
správa města do rukou německých a Němei
dobře vystihli, jakého to místa dobyli. Dobrou
vůlí vlády a úsilím vedlejší vlády moravské utvo-
řili si z Hranic baštu němectví pro severo-vý
chodní Moravu. Obecné školství bylo poněmčeno
české gymnasium přeměněno úskokem v něme-
cké, zřízena německá lesnická škola, jmenováno
na sto německých čestných občanů, městu na
děláno na půldruha millionu dluhů
z kterýchžto peněz pomáháno jen němectví.
Český lid byl ochuzován, kdežto několik přistě-
hovalců německých bohatlo. A to vše pod do-
zorem vládním a pod protektorátem vedlejší
zemské vlády. A přece ten chudý lid se stále
zvedal, namáhaje se setřásti jho jej dusící —
avšak proti moci a protekci byl marný jeho boj
Ale přece nebylo pozorovati nikde naprosté r
signace.
Němec
Morava
10
article
Znovu a znovu pracováno, až konečně při
spěním Ústřední Matice skolské byly zřízeny
obecné školy. Hranice mají dnes českou pěti
třídní obecnou školu chlapeckou a dívčí, navště
vovanou asi 500 žáky. Zřízena byla pak mě-
šťanská škola chlapecká a dívčí, čítající pře
200 žáků. Následkem famosních zákonů musila
po pět let prodělávati křížovou cestu, neboť po
5 roků nemohla býti převzata na útraty zemské
Konečně špatné hospodářství obecní jí pomohlo
že za cenu schválení rozpočiů a účtů obecníeh
od zástupců třeřího sboru (který se udržel
v rukou českých) byla převzata. S obdivuhodnou
vytrvalostí bylo pracováno dále na dobytí města.
Česká veřejnost má ještě v živé paměti rozhod-
nutí správního soudu, kterým se mělo zajistit
české straně vítězství v I. sboru při volbách
obecních.
Dle zemského zákona smi součet daní vo
ličů I. sboru činiti jen třetinu daní veškerých.
11
article
Dle toho a rozhodnutí správního soudu smí
v Hranicích pro tuto volbu býti v I. sboru jen
30 voličů, z nichž je 16 Čechů a 14 Němců.
z nichž jeden před 14 dny zemřel. Tím by
česká strana měla zajištěno vílězství v I. a III.
sboru. A tu se stalo něco neslýchaného v obecn
správě: starosta města jednodu še
vstrčil při sestavování listin čtyři
Němce z druhého sboru do prvého,
ačkoliv daň oněch 30 voličů již o 500 K pře-
sahuje třetinu veškerých daní. Doufalo se, že
tato nezákonnost bude místodržitelstvím uveden
na pravou míru, zvláště když nynější místo-
držitel moravský hrabě Zierotín považován jest
za muže nestranného.
Na silný nátlak z české strany byli dva
voliči vráceni druhému sboru a dva ponecháni
v prvém. I tak má česká strana většinu jed-
noho hlasu v I. sboru, ale volba byla by ne-
zákonitou a musila by býti zrušena, čímž by
německé většině byla zabezpečena vláda aspon
11g roku. Povážíme-li, že volby hranické již
se vlekou asi 23 měsíců, musí nám býti
jasným, že se schválně Němcům ponechává
tato doba, aby přece nějakým ppůsobem byla
zachráněna jejich bašta a s ní jejich vláda n
Moravě.
Čecho
Němec
Zierotín
Hranice
Morava
12
article
Konečně zdá se, že místodržitelství zálež
na tom, aby zachován byl nynější starosta Hranie
dr. Plachky, muž, o němž pronesen byo
tento úsudek: Líce studem musí se červenati.
zda jest to možné, aby tento muž, jehož obenní
hospodářství stalo se pověstným na Moravě,
jehož mravní hodnota jest pod nullou, mohl
býti chráněn pod zástérou ohroženého němectví
úřady, v jejichž čele jest kavalír hrabě Zierotín.
Nikdy bychom se nebyli nadáli, že něco
podobného jest za t ohoto místodržitele
možno, a nechť nikdo se nediví, že roztrpče-
nost nad tímto jednáním vzmohla se do míry
nejvyšší, neboť když už tam, kde povoláni jsou
z vůle a rozkazu císařova, by zákon a právo
chránili, obě se zrovna nohama šlape, tak co
doktor
Plachka
Zierotín
Morava
13
article
máme ještě více očekávati a jaké ohledy mohou
se ještě na nás žádati ?
Jasné znění zákona se přefabrikuje, aby
na úkor nás Čechů zkrachovaná, demoraliso
vaná veličina hranická ještě zůstala při vesle
než znova rozhodne nejvyšší instance ! A k tomu
podává se se strany c. k. místodržitelství ruka
To přesahuje věru míru nejvyšší a už ze samé
společenské čistotnosti měli by se pániz
zdejšího místodržitelství takového — — —
štítit ! !!
Jměnem práva a mravnosti, jménem ve-
škerého lidu českého protestujeme proti téte
neslýchané křivdě, jejíž důsledky nechť pocít
ti, již ji zavinili
To, Excellence, hrabě Žerotíne, jsme m
Čeehové od Vás nikdy neočekávali a nez
sloužili!
Národnostní poměry v Čechách.
Ve členské schůzi Klubu národn
strany svobodomyslné, konané v so
botu večer v klubovních místnostech v Měšťan
ské besedě pražské, pojednal prof. pan Jo se
Čipera z Plzně ve své poutavé a velice po
učné a přehledně přednášce o národno st
ních poměrech v Čechách, které pro
studoval s neúmornou píli dle své, na spole-
hlivém základě založené methody.
Do schůze, které předsedal místopředseda
klubu p. dr. Krajník, zavitali též zástupe
našich obranných spolků a sice za Ústřední Ma-
tici školskou předseda p. řed. Kneid!s
správcem matiční kanceláře p. Bělohláv-
kem, za Severočeskou jednotu členové ústřed
ního výboru pánové dr. Matys a Kukaň.
z poslanců pp. dr. Roček a dr. Víškov-
ský, za výkonný výbor národní strany svobo-
domyslné p. Keclik, dále koncipista obchodní
komory dr. Schuster, prof. dr. K. Vese
lIk a jiní.
Čecho
Jo
Čipera
doktor
Krajník
Kneid
Matys
Roček
Víškov
Keclik
Schuster
profesor
Žerotín
Čechy
Plzeň
Ma
14
article
Pan přednášející poukázal z počátku k dů-
ležitosti výsledku úřadního sčítání obyvatelstva
jehož správnost se všude odmítá a porovnal je
s výsledkem soukromého sčítání, jež provedly
Národní jednoty a zvláštní komitéty, protože na
základě výsledku úřadního sčítání operují a pra-
cují v ústřední sčítací kanceláři celé řady kom
binací obcovací řeči a více obcovací řeč a vy
znání, sociální roztřídění bytové, stav rodin
stáři, vzdělání a konečně obyvatelstvo dle posta
vení a stáří u každé osoby, ovšem s jazykem
obcovacím.
Na základě tčchto kombinací bude se pak
hleděti k různým úsudkům.
V Čechách napočteno bylo roku 1869
5,140.000 obyvatel, r. 1880 5,560.000, přibylo
jich tedy o 420 000 čili o 8.2 proc., r. 1890
napočteno 5,864.000 obyvatel, takže přibylo jieh
285 000 čili 5.2 proc., r. 1900 6,318.000.
tedy přibylo jich od r. 1890 o 475.000 čílio
8.14 proc. více, nežli r. 1890.
V ostatních zemích rakouských jsou po-
měry jiné. V Dolních Rakousích přibylo v 10let
1890—1900 o 16 proc., v Solnohradsku o 11
proc., v Terstu o 13 proc., ve Vorarlberku
11 proc., ve Slezsku o 11 proc., v Haliči
10 proc., v Bukovicě o 13 proc., v Dalmacii
12 proc., na Moravě pouze o 6.9 proc.
Čechy
Dolní Rakousy
Solnohradsko
Terst
Slezsko
Halič
Dalmacie
Morava
proc
15
article
Při počtu přibývání neb ubývání obyvatel
stva dlužno míti na zřeteli přirozený jeho vzrůs
a jeho úbytek vystéhováním. Tak na př. v ob
dobí sčitacím do r. 1880 příbylo ho v Čechách
přirozeným způsobem o 596 168 osob, ale vy-
stěhováním ubylo 175.893 osob, takže rozdí
vykazuje přibytek jen o 420 000; v období o
r. 1880 do 1890 přibylo obyvatelstva přiroze
ným způsobem o 470.000 osob, ubylo vystěho
váním o 191.000 osob atd. Při tom dlužno
konstatovati, že z českých okresů stěhuje se
více obyvatelstva nežli z německých a že více
stěhuje se ho z českých okresů do německých
nežli opačně, což má za následek, že kraje
většinou obyvatelstva českého mnohem méněv
počtu jeho se zvětšují, nežli kraje s většinou
obyvatelstva německého, což řečník číselně do-
vozuje. V Praze přibylo za posledních 10 l
obyvatelstva o 10.44 proc. a to přirozeným způ-
sobem o 3.01 proc. a přistéhováním o. 7.43 .
v Liberci jeví se při přirozeném přírostku úbytek
o 4.24 proe. a přistěhováním přibylo o 14 .6
proc., tak že vykazuje Liberec větší celkovy
příbytek nežli Praha.
Čechy
Praha
Liberec
16
article
V okresu blatenském ubylo ve zmíněném
období obyvatelstva o 3.35 proc., jelikož přiroze
ným přírostkem přibylo ho pouze o 10.5 proc.
ale vystěhováním ubylo o 13.85 proc. Okresy
většinou české vykazují v něm přirozený při
rostek většinou o 10—12 proc., ale úbytek vy
stěhováním jest v některých ještě větší, kterýi
nepoměr jevi se u okresů převahou německýck
ve mnohem menší míře. Lidé stěhují se do krajů
kde jest velký přírostek obyvatelstva.
Uvážíme-li, že Žižkov má pouze 19.1 proe
příslušníků, Praha 20 7 proc., Král. Vinohrady
23 proc., Teplice 26 proc., Duchcov 26 proc.
Most 28 proc., Smíchov 31 proc., Ústí n. L
33 proc., Karlovy Vary 48 proc. atd., shle
dáme, že počet jejich obyvatelstva zaviněn jes
stěhováním příslušníků cizích. Kde zůstávaj-
příslušníci doma, tvoři jejich procento až 90
všeho obyvatelstva v okresu, na př. v okresu
kaplickém a pozoruhodný zjev tento shledáváme
pravě v německých okresích. Z uvedeného tedy
patrno, že z našich krajů se obyvatelstvo stě
huje a že německé okresy vzrůstají stěhovánín
z českých.
Cizozemci nemají na obcovací jazyk vlivu
V Čechách bylo jich r. 1890 napočtěno 47.685
z nichž bydlelo v severních okresích 34. 342.
v chebském hejtmanství tvořili 7 proc. všeho
obyvatelstva.
Vyšetření jazykových poměryů obyvatelstv
dělo se v Čechách různým způsobem. Prvn
učinil tak Josef Šafařík r. 1842, po něm Haym
r. 1846, Červík r. 1851 a konečně Ficken
r. 1869.
Král
Šafařík
Červík
Žižkov
Praha 20
Teplice
Duchcov
Most
Smíchov
Karlov Vara
Čechy
17
article
Od roku 1880 zavedena při sčítání lidu
rubrika obcovací řeči, která, ač není zárukou
národnosti, přece se na základě jejím dle po-
sledního sčitání mají upraviti různé poměry.
Šafařík odhadl počet Čechů na 71%. Hayn
na 59 77%. Černík na 59.763, úřádní publikace
z r. 1867 na 61%. Fieker na 62%, úřadní sčl
tání z r. 1880 na 62.79%, z r. 1890 na 62.799
z r. 1900 na 62. 679.
Z číslic těchto vidíme, že procentuální pod
českého obyvatelstva dle výsledku sčítáni
z r. 1880—1890 se nezměnil a r. 1890—1900
jeví se u něho nepatrný úbytek. U Němců po-
zorovati lze nepatrný přírostek, který obnáší za
30 let 0 12. Českého obyvatelstva ve smíše-
ných okresích někde přibylo, jinde ubylo
V Liherci přibylo ho v posledních 10 letech
z 5.3% na 7.5%, v okresu duchcovském z 12.9
na 20. v chebském z 1.26% na 39. Také ve
falknovském, vrchlabském a karlovarském ho
přibylo, ale ubylo ho v hejímanství ašském
v hejtmanství ústeckém (o 0.2%), kraslickém,
prachatickém, českobudějovickém a broumov-
ském.
Pro zjištění národnosti dosti spolehlivým
kriteriem byla dosud příslušnost obyvatelstva,
protože přistěhovalci do r. 1900 těžko a dlouho
zjednávali si příslušenství v novém domověa
uváží-li se, že z českých okresů, na př. blaten
ského, nestěhovali se Němei.
Při sčitání dne 31. prosince 1900 při
hlásilo se
k obcovací žije v něm Čechů dl
v hejtmanství
výpočtu na základě
řeči české
příslušnosti v %
10.111 = 30.3
2.505
Liberec (město)-
409 = 1.1
Aš . . ..
Šafařík
Čecho
Černík
Němec
Němei
vrchlabský
Liberec
Aš
18
article
12..940
16.196 = 299
Broumov . . .
7.664 = 7.3
1.316
Děčín . . . .
4.537 = 173
Dubé . . . . .
35.768 = 42.9
Duchcov . .
17.135
3.857 = 79
Friedland . ..
1.566 = 2.7
Cheb . . . . .
1.302
7.873 = 12.2
Chomutov . . .
Jablonec n. N. .
1.626
18.545 = 22 25
1.601 = 49
Jablonné ..
2.939 = 4.19
Kadaň . . . .
5.383 = 6 54
Karlovy Vary ..
Krumlov . . .
15.44
19.361 = 32. 43
37. 438
37.882 = 59 11
Lanškroun . . .
2 562
13 287 = 16 6
Liberec (okol!).
14 255
24.110 = 28.4
Litoměřice . . .
19.221
34.204 = 43.5
Most . . . .
1.279
7.746 = 189
Podbořany. .
40.138 = 54.83
Prachatice.
36.807
3.699 = 5.6
Rumburk . . .
10 811
19.253 = 286
Střibro . . . .
9018
28.964 = 32.52
Teplice . .
Broumov
Děčín
Duchcov
Cheb
Chomutov
Jablonec
49 Jablonná
Kadaň
Karlov Vara
Krumlov
Lanškroun
Liberec
Litoměřice
Most
189 Podbořany
Prachatice
Rumburk
Teplice
1.316
19.361 = 32
Střibro
19
article
23.768 = 2938
Trutnov. . . . 16.403
10.437
11.478 = 24.79
Týn Horšův .
Ústí nad Labem-
25.870 = 261
1. 29
6.266 = 14.2
Vrchlabí . . .
Žatec. . . . . 2.309 12.879 = 2605
V 50 smíšených hejímanstvích v Čechách
přihlásilo se při sčítání r. 1900 k obcovací řeči
české 770.268 osob, ale dle pravdě podobného
výpočtu na základě příslušnosti žilo v nieh
1,005.856 Čechů, z čehož vysvílá pro nás př
úřadním sčítání ztráta 235.588 osob. A číslice.
jež svědčí v náš prospěch, jsou tu spíše menší
nežli větší.
Značné ztráty jeví se při úřadním sčítán
pro nás také na Moravě, ve Slezsku, v Dolníeh
Rakousích a ve Vídni, do níž, dle oficiálníel
výkazů, odchází největší počet našeho obyvatel-
stva. V Dolních Rakousích žilo příslušníků z Čech
r. 1889 208.000, r. 1890 307.000, r. 190
422 633, z Moravy r. 1900 291.000, ze Slezsk
r. 1900 641.000.
Horšův
Čecho
Čo
Trutnov
24.79 Týn
Ústí nad Labe
Vrchlabí
Žatec
Čechy
Morava
Slezsko
Dolníeh Rakousy
Vídeň
Dolní Rakousy
10.437 11.478
20
article
Vídeň s 1,674 000 obyvateli má pouz
826.000 příslušníků. Osob příslušných do Čech
žije v ní 235.449 a příslušných do Moravy
411.000, kdežto k obcovací řeči české přihlásilo
se jich daleko menší počet. Ve Vídni bylo r. 1900
židů v Čechách narozených 28.151, z nichžse
přihlásili k české obcovací řeči pouze 72 av
Haliči narozených židů 18.776, ze kterých při
hlásilo se k obcovaci řeči německé 18.759
k české 11 a k polské jen6.
Z Čech žije ve Vídní příslušníků z Prahy
6427, z Liberce 852, z hejtmanství ašského
385, ústeckého 502, benešovského 4279, bla-
tenského 4683, českobrodského 2095, česko-
lipského 1700, mosteckého 600, čáslavského
5674, chotěbořského 5549, chrudimského 6415.
dubského 627, německu brodského 11.097, duch.
covského 406, chebského 2404, vysokomýtského
2863, klatovského 10.610, kolinského 3281.
královéhradeckého 4147, litoměřického 1600
ledečského 7224, vltavotýnského 2384, jindřicho
hradeckého 11.700, pelhřimovského 16.325.
1900 napočteno ve Vídni celkem 308.243 pří
slušníků z království českého. Německé okresy
vysílají do Vídně mnohem menší počet svých
příslušníků nežli české.
Vídeň
Čechy
Morava
Halič
Praha
Liberec
benešovský
čáslavský
chotěbořský
litoměřický
hradecký
21
article
Podobně má se to na Moravě. Dle těchto
výpočtů mělo by býti v Dol. Rakousích 514.910
Čechů, ve kterýž počet nejsou pojati čeští úřad-
níci, nabývající domovského práva v místě své
působnosti, kterých jest tam také značný počet
Jelikož k české obcovací řeči přihlásilo se
tam pouze 132.968 osob, jeví se v Dolních
kousích pro nás ztráta 380 942 osob, která
s připočtením ztráty v Čechách 235 582 čin
jenom v těchto dvou zemích na 617.524 osob
K úplnému jejímu výpočtu třeba by ovšen
bylo ještě zjistiti národnostní poměry na Morave
a ve Slezsku.
Číslice tyto nejsou přehnané. Nikdo ne-
může tvrditi, že v nich uvedené osoby, pochá-
zející z českých okresů, nejsou Čechy a jestliže
se snad některé z nich již poněmčily, třeba je
přece uvěsti v čísle ztráty. K takovýmlo ztrá-
tám nemůžeme hleděti nečinně a jest zapotřeb
všechny zjišťovati, jak činí Němci, kteří vydá
vají statistiku a mapy o Němeích po celém
světě.
V drobném prodejír
ranní čílo o sobě . . . za 8 h
odlpoladine
zh
Ve flialkšeh na venkově
ranní čstl
Inserá t,
plati se hotevé řepřee.
Přečplaconí a insesty plijimá dminl-
strace v Narlansk é uliri č.
Tam rscbázeit se též rěodsk
tiskárna aezpedice . Ná edeich Lista-“
Bakerhy te nvvnaeej
Čecho
Němec
Bakerha
Morava
Dolo
Rakousy
Čechy
Slezsko
22
article
n6polední . . . . . . . . 3k
23
article
K zamezení národnostních ztrát jsou dva
prostředky: povznesení hospodářských poměrů
v krajích českých a péče, aby české obyvatel-
stvo, hledající práci ve zněmčeném území, se
ve škole ani jinak neodnárodňovalo.
Řečník odměněn byl za svou přednášku
všeobecným potleskem a předseda vyslovil mu
díky jmenem klubu a všech přítomných.
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. února. (Pochvala z tá-
bora nepřátelského.) Vládní vídeňský
zpravodaj „Pester Lloydu“ projevuje podobně,
jako listy vídeňské, svou spokojenost nad nynější
taklikou Českého klubu na říšské radě. Při tom
očekává, že řekla-li česká delegace A, musí říci
také B, t. j. musí odvolati své pilné návrhy a pra-
covati o upevnění vídeňského parlamentu. Strana
— prý — jejíž vůdcové tak rozumně mluví, jako
mluvili ondyno dr. Pacák, dr. Kramář a dr. He-
rold v Praze, nemůže déle operovati s pilnými
návrhy. Taková strana musí se prý rozhodnouti
buď pro rozbití parlamentu pomocí podaných pil-
ných návrhů, aneb pro povznesení jeho, za kte-
rýmžto účelem jest povinna odstraniti překážky,
stojící v cestě jednacímu pořadu. „Výkonný
výbor — píše dále „P. L.“ — ponechal posla-
neckému klubu na vůli, aby si volil sám taktiku.
Za nynějších poměrů nemůže býti pochybnosti.
k jakému rozhodnutí klub dospěje, třebas i okli-
kami. Z jeho 56 pilných návrhů projednají se
nejprvé tři, po druhé dva, pak jeden a ostatní
jako zbytečný krám vyhodí přes palubu. A pak
zaujmou Mladočeši ve sněmovně opět to posta-
vení, které jim přísluší dle početního i politi-
ckého významu jich klubu a budou moci uplat-
niti bez námitky svůj závažný vliv na vyřizování
důležitých otázek, jakými jsou konverse, placení
hotovými, rozpočet, vyrovnání, celní tarií a ob-
chodní smlouvy, kdežto nyní nemůže se straně,
nacházející se in statu obstructionis, přiznati ta-
kový vliv na jednání sněmovní, na jaký činí ná-
rok.“ Připomenuv na konec, že dr. Pacák od-
volal svou resignaci, pisatel dodává: „Dru.
Pacákovi bude souzeno, dovésti stranu z pustin
beznadějné obstrukce do zaslíbené země, kde
jeho přivržence čeká účinné spolupůsobení při
znovuzřízení rakouského parlamentarismu.
Lloyd
doktor
Pacák
Kramář
He
P L
Praha
25
article
Tento dopis jest psán ještě před poslední
sněmovní řečí dra. Stránského. Po této řeči byl
by vyzněl pro českou delegaci patrně ještě licho-
tivěji, Mějme však na mysli, že jest to pochvala
z tábora nepřátelského, a ta jest vždycky pode-
Ze Solnohradu, 7. února. (K atoli c ká
universita.) Výbor pro založení soukromé
katolické university v Solnohradě měl dnes za
předsednictví arcib. Katschthalera schůzi, v níž
podány zprávy o činnosti spolku v uplynulém
roce. Zprávy budou předneseny zejtra ve vý-
roční valné hromadě. Vyplývá z nich, že pří-
spěvky scházejí se stále četněji, zejmena od t
doby, co i papež schválil myšlénky university
a přispěl na ni darem. Universitní fond dostoupil
již výše 250.000 K. Četní biskupové a take
členové panovnické rodiny zavázali se přispívati
fendu každoročními značnými dary. Sám arcib.
Katschthaler bude vypláceti fondu po deset let
po 4000 K.
Z Opavy, 7. února. (Nové hejtman-
ství ve Slezsku.) Poněvadž agenda okres-
ního hejtmanství fryštátského se v posledních
létech více než zdvojnásobila, pomýšlí se na
rozdělení tohoto politického okresu tak, že by s
v Polské Ostravě zřídilo hejtmanství nové.
Z Lublaně, 6. února. (Nové zpráv
z Ricmaní.) Ve čtvrtek bylo v Riemaních opět
živo. Byl tam na místo přesazeného kaplana dra.
Požara, jenž sloužil bohoslužby v jazyku staro-
slovanském, dosazen nový kaplan „latinský“.
Stránský
Požar
Solnohrad
Opava
Slezsko
Ostrava
Lublaň
univerzita
26
article
Několik dní před tím přibyl do osady komisař
koperského hejtmanství s průvodem četníků a
odebral starostovi klíče od domku, v němž sídlel
kaplan Požar. Starosta se zdráhal vydati klíče
od budovy, která jest majetkem obce riemaňské
a ustoupil teprve násilí. Nyní do kaplanky uve-
den proti vůli obce nový duchovní. Uvedl jej opět
okresní hejtman Schafenhauer-Neys za assistence
celé čety žandarmů. Kostelík a zvonice v Rie-
maních a v Logu se patrně zase otevrou a budou
se sloužiti latinské bohoslužby, ale pro koho, t
se neví. Celá Riemaně i Log trvají na své žá-
dosti, aby byli připojeni k církvi pravoslavné.
Z Prahy, 7. února. (Národopilsná
mapa uherského Slovenska. Z Ná-
rodopisné společnosti českoslovanské se nám
sděluje: O rozloze, o počtu Slováků v Uhrách
měli jsme dosud — a máme větším dílem ještě
— představy dosti neurčité. Poslední sčitání
lidu v Uhrách přineslo nová data o počtu slo-
venské národnosti v jednotlivých osadách iv
celých komitátech. Výsledky jsou v publikacíeh
statistické komise nepřístupné a nepřehledné,
nelze z nich v té formě nabýti jasného názoru
o rozšíření a osídlení Slováků. Prof. L. Niederle
učinil tudíž České národopisné společnosti návrh,
aby byla vydána veliká, podrobná mapa uher-
ského Slovenska, obsahující na pět tisíc osad,
na níž by bylo znázorněno v procentech, jak
je v kterém místě slovenský živel zastoupen.
Požar
Slovák
profesor
L Niederle
Schafenhauer
Praha
Slovensko
Ná
Uhry
27
article
Národopisná společnost českoslovanská přijala
tento návrh a radosti a svěřila prof. Niederlovi
vypracování. Práce je obtížná a svízelná. Shle-
dávání údajů, vypočítávání procent obyvateistva
slovenského a zvláště zjištění tak velkého počtu
slovenských, původních jmen osad, dnes vesměs
úřadně jen maďarsky označených, vyžaduje
značně času a trpělivosti. Přes to však, zvláště
když pomocí místních znalců informace o míst-
ním názvosloví rychle budou pokračovati, lze se
s jistotou nadíti, že nákladná mapa ta vyjd
v nedlouhém čase jako první číslo sborniku
Národopisné společnosti českoslovanské a bude
cenným příspěvkem ku podrobnějšímu poznáe
uherského Slovenska.
profesor
Niederlův
Slovensko