3
masthead
9. února 1903.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Neví, čí jest.
Bývalý biskup starokatolický, monsignor
hrabě Campello, kterýž po »slavnostním« od-
volání názorů svých vrátil se v lůno římsko-
katolické církve, čte v pondělí v Římě první
mši svou a bude potom papežem přijatve
slyšení.
Nové průtahy v zápletce vene-
zuelské.
Také »Köl. Ztg.«, orgán často z berlín
ského zahraničného úřadu inspirovaný, doznává
nyní, že vyjednávání s Washingtonem o rozře-
šení otázky venezuelské nabylo nepotěšitelného
obratu. List stěžuje si na to, že francouzské
listy i americké viní z průtahů těch v předn
řadě Německo a vznáší potom na Castra a Bo-
wena naivní obžalobu, že oni jsou to prý, kteři
průtahy způsobují. Dle listu toho stačilo by prý.
aby věe byla odbyla a vyřízena, také prostě jen
to, aby Castro i Bowen uznali bezpodm-
nečně požadavky Německa a aby podali zá
ruky pro jich splnění. Věříme rádi ...
Sultán marocký přece ohrožen?
Podle novějších zpráv z Tangeru byl vý-
znam posledního vítězství anglo filského sultána
marockého nad pretendentem Bu Hamarou silně
Angličany co do významu svého přepinán.
Rozhodujícím dle zpráv těch aspoň nijak ne-
bylo. Pretendent není zajat, nýbrž opevňuje
nové své posice a sbírá v území kmene zual
ského nové sily. Sultán chystá se k nové vý-
pravě proti němu. V nedlouhé době dojde na
bitvu.
Campello
Castro
Bowen
Hamara
Angličan
Řím
Washington
Německo
Tanger
Bowen
6
article
Divoká seéna v couloirech fran-
couzské sněmovny.
V sobotu došlo, jak telegram už zcela
stručně sdělil, v couloirech sněmovny francouzské
mezi poslanci nacionalistou Losierem a socialistou
Sellem k prudké hádce, jež zaměnila se pak ve
rvačku. Selle udeřil Losiera pěstí. Losier poslal
Sellovi svědky své, ale Selle jich nepřijal, načež
Losier žádal sněmovnu, aby zrušila immunitu
Sollovu, by mohl jej trestně stihati. Příčinou
konfliktu byla tato příhoda. Předchozi sobotu
chtěl Losier v Denainu přednášeti dělníkům,
ale socialisté mu v tom zabránili. Když pak
v couloirech setkal se Losier se Sellem, sociali-
stickým purkmistrem denainským, počal se mu
tento posmívati pro jeho neúspěch na schůzi.
Losier odvětil, že takové vypady vyřizují se
soubojem Selle odtušil ale, že zná jedinou
zbraň soubojovou, totiž pěsť, a hned jí také
Losiera udeřil. Jak vidno, jednání to velm
— gentlemanské. Přikvapivší poslanci odtrhl
pak oba poslance od sebe. Napjetí mezi socia-
listickými a nacionalistickými poslanci fran
couzské, sněmovny dostoupilo následkem udá
losti této vrchole.
Losier
Sell
Sella
Selle
couzský sněmovna
7
article
Konec románku saské princezny.
Konec románku saské princezny.
Vzrušující drama manželské nevěry Louisiny
tato jedna z nejdelších improvisovaných čino
her, jež napínala pozornost diváctva celého
světa a překládala děj jeviště na nejrůznějš
místa, po nesčetných sensačních proměnách,
neodvratně spěje ke svému rozuzlení, ke kata
strofě, a jak dnes už se ví, ke katastrofě přímo
otřásající. Hned po prvních detaillních zprávách
o útěku princeznině s Gironem, o pobytu něko
likanedělním v Ženevě a Mentoně s lehkomysl
ným a jak nyní se objevuje vlastně ziskuchti-
vým don Juanem — ztratila Louisa všechny
nitky možné sympatie, jež se k ní vázaly jako
k nepuchopené, ve stísněné dvorské etiketě ne-
šťastné ženě. Úvahy, že ani za těch okolnosti
nesmí tak jednati provdaná žena a matka pěti
dětí, nabyly vrchu a princeznu Louisu opustilo
i to poslední, co měla — zbytky možného sou-
citu lidského. Nad její hlavou láme se neuprosné
faktum viny, a byť uchylovala se dnes poko-
řena a zdrcena na nejvyšší stupeň, opuštěna
»svým jediným Gironem, od něhož nikdy ne-
minila upustiti«, ku prosbám o milost, všechny
dvory odmítavě k ní se chovají se slovy: Dne
jest už pozdě . ..
Kromě toho doléhá jiná krutá rána n
Louisu. Po několikanedělní dřimotě mateřského
jejího citu vybureována byla ze své letargie
otupělosti zvěstí, že dítě potácí se mezi životem
a smrtí a v horečkách a blouznění žádostivě
volá po matce. Pochopitelno, že třeba neskonale
lehkomyslné Louise trhá zpráva ta srdce, ode-
hrává se v ní celá revoluce citů, bohužel revo-
luce opozděná, nevčasná a málo platná. Z
každou cenu chce k dítěti, ať ji to stojí cokoliv.
Louisin
Juan
Louisa
Ženeva
8
article
Toť jediný tenor dnešních její myšlének, jediný
hlas výčitek svědomí. Nemůže býti divu, že
Louisa na nejvyšší stupeň jest rozechvěna. Není
možno ani, aby v jejím stavu duševním, po tak
rychle za sebou jdoucích ranách, panoval klid
a soudnost zdravého člověka. Nesmí se při tom
zapomínati, že nachází se v době, při které pře-
devším měla by míti nejvyššího klidu zapotřebí.
Odtud vysvětlíme si překvapujíe
zprávy, dlenichž princezna Louisa
obrátila se sama na správu sana-
toria pro choroby duševní a ner-
vové nedaleko Nyonu, a nalezla
skutečně v zanatoriu La Metairie od včerejšího
dne přístřeší.
Princezna Louisa v sanatoriu.
První zvěsť docházející ze Ženevy o tomto
jejím kroku, zní takto: Po událostech posled-
ních dnů, po vyhnání z otcovského domu a po
zprávách o onemocnění prince Bedřicha Kri-
stiana, vedle toho ovšem i mizerností Girono
vou, jenž po prudké kontroversi přímo ji řekl
že bude vytloukati z poměru toho kapitál, po
událostech, jež dovršeny zápovědí navštíviti
onemocnělé dítě, byť jen na několik hodin, na-
stoupila u princezny Louisy značná du
ševní i tělesná depresse a hlu-
boká melancholie.
Vypráví se, že lékaři z obav, aby si ně
čeho neudělala, vlídným způsobem na ni pů-
sobili, radice ji vzhledem ke stavu, v němž se
nalézá, že potřebuje nanejvýše duševního. na-
prostého klidu. Radili jí přímo, aby obrátila se
do léčebného ústavu pro choroby nervové
duševní v La Metairie, nedaleko Nyonu. Ústav
tento nalézá se v překrásné krajině, opodál
ruchu tohoto městečka, jež nalezá se ve švý-
carském kantonu waadském, jihozápadně o
Lausanne, na severozápadní straně ženevského
jezera na amfitheatrálním svahu horském.
Louisa
Kri
Nyon
Ženeva
Girona
Le Metairie
Lausanne
9
article
Ústav La Métairie patří akciové společnosti
a nachází se pod vedením výborného psychiatra
dra. Martina. Zařízen jest s neobyčejně pečlivým
komfortem a rozdělen na dvě oddělení. Jedno
určeno jest pro duševně choré, lehčí choromyslné,
druhé pro čistě nervové choroby. Ústav nemá
prý nikterak vzhled obyčejného blázince. Budovy
jeho rozloženy jsou v rozsáhlé, vysokou zd
obehnané, stinné zahradě. Překvapujícím tímto
krokem princezniným pokládají advokáti Lachenal
a Zehme svoji roli za skončenu.
Martino
Lachenal
Zehme
ústav Le Métairie
10
article
Jak je v Drážďanech u dvora.
Mezitím co dějí se na jihu Švýearska tyto
obraty v zajímavé afféře Lonisině, u drážďan-
ského dvora neméně jsou rozrušeni. Je to pře-
devším těžký stav prince Bedřicha Kristiána,
jenž neustále nachází se v horečee a blouzní
Dle bulletinu ze včerejšího dne stav jeho ne
změnil se k lepšímu. Teplota obnáší 39. 8 st.
Kromě toho onemoeněla i královna vdova ná-
sledkem mocného rozrušení a napjetí posled-
ních dnů.
Rozčilení působilo na ni tak, že již po
kolik dní nevychází ze své komnaty a většinu
dne tráví na loži, nezúčastníc se ani o polednách
dvorní tabule. Při télo, ačkoliv snaží se členové
pokud možno nezmiňovati se na vzájem o trapno
afféře, nieméně panuje stísněná nálada. Upuštění
Girona od princezny vzbudilo pochopitelnou sen-
saci. Ministr královského dvora, intervie wovaný
Pavel hr. Seydvic pravil:
»Jest mým pevným přesvědčením, že prin-
cezna činí nyní pakání a lituje svého pošetilého
kousku, poznavši pravou povahu Gironovu. Jak-
mile ten chlap (Kerl) bude odstraněn, bude
zase dobře a nějak se to urovná. Pokud
soudu se týče, konati se bude dne 11. t. m.
a bude se zabývati výhradně otázkou, zda při-
pravený materiál postačí k rozvodu; bude-li t
dovozeno, pak zbývá jen k rozhodnutí otázk
roční appanáže princezniny. A to rozhodnou
dvory saský a salepurský.«
Giron dává se interviewovati.
Bedřich Kristián
Pavel
Drážďany
Girona
11
article
Zpravodaj »Petit Bleu« vyčkal příjezdu
Gironova do Brusselu a ihned jej navštívil, aby
se něčeho od něho dověděl. Giron pochopitelno
na sebe špatnosti nepovídá.
Naopak staví sebe co možná do hodně
příznivého světla a hraje si na rozumnějšího
jenž ustoupil. Zpravodaji prohlásil, že ne prý
princezna, ale on sám první vyslovil myšlenku
rozejití a později uznal, že jen bude to pro
dobro princezny, když ji opustí.
Když prý došla zpráva o onemocnění prinee
Bedřicha Kristiána, radil jí sám, aby se ihned
odebrala do Ženévy. Není prý pravdou, že prin-
cezna po slově »odloučení« padla do mdlob. —
Rozhodně popírá, že by v Mentoně byl býval
provokován a pokud se týče hanlivých dopisů,
i to prý je jen výmysl.
Své styky s princeznou pře-
rušil jedině proto, že viděl v po-
měru svém k ní překážky pro uspo
řádání dalšího jejího života. Že
by byl chtěl nějaké odbytné, jak se prohlašovalo
přes půl millionu franků, není prý pravda. Ne-
žádal od nikoho ani haléře.
Petit Bleu
Bedřich Kristián
Brusel
Girona
12
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
„Předseda záložny obdržel nových šest žalobl“
Takový jest bulletin včerejšího dne t překvapuje ovšem
nesmírně, uváží-li se, jak důrazná provolání byla v
minulém týdnu vydána. Na tyto nespokojence žádná
prosba a žádné provolání neplatí. Jsou lidé, kteří před
několika měsíci vkladní knížky záložny zkrachované
koupili, zaplatili za ně směšně nepatrné obnosy a nyní
žalobami chtějí dosici zaplacení a tim i výdělku
Krkavci již se tedy slétají nad obětí. Dovidáme se
že snaha jejich prozatím bude bezvýslednou. Záložna
vstoupí do sporu a nebude uzavírati smíry, čímnž do
cílí prodloužení delší dvou měsíců. Všichni žalobci ne
jsou tak tvrdošíjní. Nekteří, již podali žádost za exe
kuci, pátečními událostmi ve schůzi členů záložny
tak se polekali, že přichvátali a prosili, aby se zále-
žitost nějak urovnala. Jeden vkladatel, který poda
exekuci, lekl se tak, že ze vkladu dobrovolně slevi
33% a od exekuce okamžitě upustil..
13
article
Kuratorium, jak povědomo, věnovalo 10.000 korun
sdružení důvěrníků členů na zakoupení vkladních
knížek. Obchod tento s 50% ziskem (ovšem ve pro-
spěch sanace) velmí čile pokračuje. Z počátku byl
velmi nesnadný, poněvadž nenalezl se žádný ústav.
který by podobné obchody provozoval, až se k tomu
hodilo sdružení důvěrníků členů, kleré ve svém před-
sedovi p. Švarcovi, úřadníku zemského výboru, na-
lezlo velmi svědomitého, pilného a neúnavného za-
stance. Z Iěchto 10.000 K bylo zakoupeno 79 knížek
vkladních znějících na obnos 22.000 K. Knížky ty
budou dnes zaslány kuratoriu do Zemské banky. Ku-
ratorium dnes zašle sdružení členů novou zásilku
10.000 K a z těto budou vypláceny vklady (po 509)
až do obnosu 500 K. Tento obnos ovšem daleko ješte
nestačí rostucím nabídkám. V kanceláři sdružení členů
je přihlášek v obnosu 35.000 K, na jichž vykoupení
je zapolřebí nejméně 17.000 .
Potvrdí-li se zpráva o jmenování kanovníka dra.
Doubravy biskupem královéhradeckým, je sdružení
členů sv.-václavské záložny zaručen slušný a výdatný
dar 100.000 korun.
Švarc
K Knížek
Ku
14
article
V sobotu vyskytly se zprávy o tom, že výdatná
pomoc příšla z Vídně, neboť složeny prý byly 3 mil-
liony korun od vlády u Zemské banky pro novou
záložnu »Důvěru«. V té příčině dovídáme se: Když
deputace kuratoria a Zemské banky dlela v měsíci
prosinci ve Vídní a žádala vládu o přispění k sanaci
dostala odpověď, že o podporování v tomto směru
nemůže být ani řeči. Finanční minístr slíbil však
podporu tím způsobem, že by vláda vložila vělší ob-
nos u ústavu, který by byl založen k záchraně padl
záložny.
Když pak založena byla záložna »Důvěra«, byl
ministr požádán, aby slib svůj splnil. Mezi vládou
a zemskou bankou bylo právě zavedeno vyjednávání
o vložení obnosu 3 mill. K do záložny »Důvěry« na
dvouprocentní úrok. Rozdílu mezi úrokem placeným
vládě ajpřijatým od dlužníků má býti použito ve pro-
spěch svatováclavské záložny, t. j. asi 60.000 K ročně
Doposud však obnos tento není složen ani v »Da-
věře«, ani u zemské banky. S vkladem tímto možno
však počítati, neboť jest plně zaručený.
»Důvěra« zahájí činnost již v tomto týdnu. Opo
zdění vysvětluje se tím, že bylo nutno opatřiti různ
tiskopisy a zařízení kancelářské.
Vídeň
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub českých poslanců na říšské rad
ve Vídni koná schůzi v úterý o 9. hodině
dopolední v místnostech klubovních.
— Církevní právo nezná rozdílu mezi vy-
sokým a nižším kněžstvem! — Tak zní odpověd
katolického orgánu pražského na hlasy, vyzýva-
jící nyni s příslušným důrazem infulované kněž-
stvo, majitele velikých prebend a požitníky hoj-
ných obročí ke konání jich povinnosti vůči svato-
václavské záložně, k němuž zavazuje je nejen
jich knížeci postavení duchovenské, nýbrž i bo-
hatství, k jehož požitku dočasnému byli pový-
šeni z nížin nižšího duchovenstva. Orgán páně
areibiskupův, o němž se vypravovalo, že prý
provedl emaneipaci svou právě od vysokého
kleru a že hodlá nyní sloužiti výhradně zájmům
nižšího duchovenstva, vystupuje ve včerejším
svém čísle, v úvaze, jež má býti zřejmě odpovědi
na náš článek o svatováclavské katastrofě, do-
konce s tvrzením, že rozdíl mezi vysokým a niž-
ším klerem jest jen zbožným přáním liberálníe
nevěrců, aby tak zv. nižší klerus odcizili jeho
představeným, dle starého osvědčeného receplu
„divide et impera“. Na to, řekne-li někdo blíž-
nimu svému „rácha“, jest v evangeliu stanoven
veliký trest pekelného ohně a věčného zatracení
než, co říci na takověto extempore katolického
tisku? Může býti něco směšnějšího a zoufaleji
bláznovštějšího, než tvrdí-li orgán k hájení kato-
lických zájmů ustanovený, že se v noci na ne-
děli ztratilo z hierarchie církevní všechno vy-
soké duchovenstvo? Týž list, který nesčetně-
kráte sám mluvil o vysokém, ano nejvyšším du-
chovenstvu, nezná najednou rozdílu mezi ka-
stami duchovenstva, jež jsou vlastně základem
pán
Vídeň
16
article
celé církevní organisace, a od sebe se liší nej-
přesnějšími distinkcemi, počínaje barvou církev-
ního roucha a konče prstenem na ruce! Vyvracet
tuto pyramidální přetvářku, znamenalo by
vlastně, vážně se ji zabývati. Nedůstojná dětin-
ství, k nimž se uchyluje list katolického vysokého
duchovenstva jenom za tím účelem, aby ochránil
jich měšce, jsou věru karakteristická pro celou
nedůstojnou posici nejdůstojnějšího duchoven-
stva v záležitosti svato-václavské záložny. Řekle
se, že nestane-li se zázrak, že jest konkurs svato-
václavské záložny novyhnutelný. Podobá se sku-
tečně, že spíš je možný zázrak, než aby nejvyšš
obročníci církevní vykonali vůči svému hynou-
cimu ústavu povinnost. „Sacra auri fames!“
říkali pohané řimští. „Proklatá lakota!“ To platí
o dnešních řimských modloslužebnících zlatého
telete!
— Proti německému a vládnímu násilniciv
v Hranicích na Moravě, kdež, jak známo, pan-
ství dra. Plachkého a jeho německo-renegátské
družiny zachováno býti má drzým porušenín
řádu volení v obcích moravských, za ztrpění
ano, pod samou patronancí brněnského místo
držitelství, pomocí intrik místodržitelského rady
hr. Coudenhova, zdvihly česká města moravská
rázný odpor, ponejvíce telegrafickými protesty.
adresovanými přimo místodržiteli hr. Žerotinovi
Nedělní listy brněnské uveřejňují energické pro-
jevy českých měst i obel Prostějova, Frenštátu
Coudenhove
Hranice
Morava
Prostějov
Frenštát
17
article
Tovačova, Hulína, Šlapanie, Prosenic, Litovle,
svědčící o velikém napietí myslí v českém obyva-
telstvu moravském a povážlivém vření, podnice-
ném takovou flagrantní urážkou všeho právního
citu, jakou jest ochota, s jakou přisvědčuje se
z Brna ke každé volební ničemnosti dra. Plach
kého. Takového označení zasluhuje vřadění no-
vých čtyř německých voličů do I. sboru po ukon-
čení reklamačního řízení a všeobecné rozechvění
českého lidu na Moravě jest tím moenější, čím
zjevnější a nestydatější jest porušení jasně znějí-
cího zákona. Zdá se opravdu, jakoby se jednalo
o zúmyslnou provokaci hranického obyvatelstva
k činům, k nimž musi přijíti, pakliže zneuctě-
nému zákonu nebude zjednána v Hranicích při
slušná rehabilitace!
— »Čisté prameny« pana Mercya. Vra
címe se ještě slovem ke včerejším svým po-
známkám o uveřejnění statutu moderní gallerie
království českého ve zdejším »Prager Tag
blattu«. Jak jsme zvěděli, bylo z předčasné
publikace »Prager Tagblattu« velmi nemilé pře-
kvapení v zemském výboru i zavedeno hned
šetření, kterak osnova statutu dostala se na ve-
řejnost. Nebylo pochybnosti, že »Prager Tag-
blatt« otiskl tištěnou osnovu, neboť všecky jej-
tiskové nesprávnosti objevily se také v » Prager
Tagblattu«. Zjištěno bylo, že z kuratoria nikdo
ještě nebyl obdržel výtisku, když osnova vyšla
v »P. Tagblattu«, ani oba referenti. A zjištěno
bylo dále, že exempláře zemskému výboru
z tiskárny dodané byly uzavřeny a žádného ne-
mohlo se zneužiti k předčasné publikaci. Tisk
osnovy byl zemským výborem svěřen knížeci
arcibiskupské knihtiskárně.
Mercya
Prager
Tovačov
Hulín
Šlapanie
Prosenice
Litovel
Brno
Hranice
všeobecný rozechvěný český lid na Morava
18
article
— Promoce. Pan Ph. C. Joset 5 těpáne
z Litomyšle, supplující učitel při c. k. vyšší reálce
v Písku, bude v úterý dne 17. února o 12. hodině
polední na české universitě Karlo Ferdinandověv
Praze (v aule) na doktora filosofie veřejně povýšen.
— Úmrti. Dne 8. t. m. zemřel v Černilově u
Hradce Králové po dlouhé nemoci pan Karel E
z Lányi, superintendent evang. české církve ang-
v. v Čechách. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 12
t. m. dopoledne. — V neděli zemřela u věku 73 let
paní Johanna Švejdova, matka v kruzích spor-
tovních známého pana Karla Švejdy. Pohřeb koná
se v úlerý o 3. hod. odpol. z něm. pathologického
ústavu. — Dne 3. února zemřel náhle a 6. t. m na
dalmatském ostrově Visu pochován byl pan MUDr.
Joset
Lányi
Švejdův
Švejda
MUDr
Litomyšl
Písek
Černilov
Hradec Králové
Čechy
univerzita Karla Ferdinandověv Praga
19
article
Jaroslav Bém, c. a k. lékař řadové lodi námoř-
ního loďstva, t. č. chef lékařů eskádry. Byl 40 roků
stár a zúčastnil se mimo jiné výpravy laké costy
pana arciknížete Ferdinanda d'Este kolem světa.
Na památku těto výpravy vyznamenán byl medaillí
za zásluhy. Jako lékař vyníkal vzácným talentema
všestranným vzděláním v oborech vědy lékařské. Ze-
jmena jako chirurg — byl elevem prof. dra. Theo-
dora Bilrolha — požíval zvučného jména. Svého
času působil jako praktický lékař v Chrudimi, od r.
1891 jako lékař vojenský. Budiž čest jeho památce
V neděli dne 8. února t. r. zemřel v Praze pan
Josef Maserek, lékař, v 73. roce věku svého
ochrnutím plic. Pohřeb konán bude v úterý, dne 10.
února o 3. hod. odpol. z farního chrámu u sv. Havla
na hřbitov olšanský
— Nový advokát. Pan JUDr. Alois Křečan otevřel
svou advokátní kancelář v Uherském Hradišti na Mo-
ravě (Palackého náměstí číslo 260), v domě berního
referátu.
— Dary. Pan Fr. B. Hanuš, vrchní ředitel cukro-
varu Zuczka v Bukovině, zaslal podpůrnému spolku
při c. k. akademii umění v Praze 15 korun
na místě věnce na rakev zesnulého místra prof. H.
Bém
Este
doktor
Theo
Bilrolh
Maserek
Havel
Olšanský
JUDr
Křečan
Hanuš
profesor
Chrudim
Praha
uherský Hradiště
Palacký náměstí
Francie
Bukovina
20
article
K. Lišky.
— Slovanský klub v Praze. Dnes v pondělí 9.
února o půl 8. hodině večer koná se řádná valná
hromada v místnostech klubových su anglickěho
dvora« na Poříčí. Páni členové se zvou k návštěvě
co nejčetnější.
Přednášky. Obchodnický spolek »Merkur-
uspořádá v úterý dne 17. února o 8. hodině večern
v místnosti spolkové (Václavské náměstí č. 51) po-
učnou přednášku »O testamentu«, kterou prosloví pa
JUDr. Ladislav Tichý, zemský advokát v Praze. Bez
platné vstupenky pro nečleny vydává denně sekreta
riát spolku od 6—8 hodin večer. Šatna se neplatí. —
Dnes přednášeti bude živnostenský inspekton
pan Josef Jareš »O dobývání a zpracován
českých granátů«. Přednáška koná se večen
o půl 8. hodině v přednáškové siní musea techno-
logického v Eliščině třídě č. 6. Vstup volný.
— Ohrožené Ostravsko. Výkřiky z ohroženého
Ostravska dolétají k nám do Čech stále častěji a č-
stěji. Germanisační úpír zatíná se dravěji do českého
živlu, jenž klesá pod mohutným nátlakem terrorismu
ruku v ruce s ním kráčejícího německého kapitálu.
K Liška
JUDr
Tichá
Jareš
Praha
Václavský náměstí
Eliščin třída
Ostravsko
Čechy
21
article
Zprávy o poměrech těchto, často tiskem i slovem ji
u nás opakované, dlužno nicméně stále, jako memento
uváděti na paměť a appellovati na celou českou ve-
řejnost, aby prostředky, kterých po ruce má podpo-
rovala činnost utlačovaných bratří. Za příčinou tou
uspořádal akademický klub „Komenský“ celý cyklus
přednášek pod titulem ohrožená Morava. Včera, tušime
třetí na pořadě, byla přednáška se subtitulem „o
Ostravsku“, ke které za ochuravělého dra. Veselého
se laskavě podvoži učitel z Mor. Ostravy p. Skýpal
Účastenství v malém sále Měšťanské besedy bylo ten-
tokráte velice pěkné. Mezi posluchačstvem byli jme-
novitě moravští studující a četné dámy. V poutav
řeči líčil pan přednášejíci, jak polilické, tak hospo-
dářské poměry ostravského okolí, kde český živel
většinou se skládá z dělnictva a úřadnictva podříze
ného germanisačním choutkám německých továrníků
Trpce stěžoval si pan přednášející do germanisační
činnosti severní dráhy, která působí tu nad míru ne-
blaze na české vrstvy svým vystupováním. Kromě toho
jsou to pověstné Wlezkovy závody, vítkovické žele
zárny, zakládání Schulvereinu — na druhé straně pal
vlažnost a skleslost českého obyvatelstva, jež sestá-
vajíc z tříd nemajetných, podrobeno jest libovůli ně-
meckých zaměstnavatelů. Vzpomíná obětavosti inž
Komenský
Skýpal
Morava
Ostravsko
Ostrava
22
article
Balcara, jenž připraven téměř o existenci svým vlaste-
neckým vystupováním. V závěru řeči své appelloval
pan přednášející na českou veřejnost, aby ujala se
aspoň generace příští, dětí a v tom směru poskytovala
jim duševní stravu — knihy — na jejichž zakupování
prostředky Čechů ostravských nestačí! Přednáška pana
učitele Skýpala odměněna byla hlučným potleskem
rozpředla se po ní krátká debata, otáčející se kolem
hespodářských a zvláště živnostenských poměrů na
Ostravsku
— Filiálky městských čítáren pražských. Od1
ledna t. r. otevřeny jsou dvě filišlky městských čí-
táren a sice na Hradčanech v čp. 111—IV., na
Pohořelci č. 33 a v Holešovicích v čp. 355— VII..
ve Skalecké ulici. Obě filiálky čítáren těší se zejmena
nedělních a svátečních dnů, kdy jsou po celý den
přístupny, četné návštěvě. Vzhledem k nepopíratel-
nému vztělavacímu účelu, za jakým byly pro všechny
vrstvy obyvatelstva dotyčných čtvrtí městských zří
zeny, bylo by si však přáti, aby i všedních dnů, kdy
jsou čitárny od 4 do 8 hod. večer otevřeny, návštěva
vykazovala alespoň poměrného čísla značných návštěv
hlavní čítárny městské na Starém městě. V obou f-
liálkách čítáren vyloženy jsou všechny denní listy
pražské, četné illustrované týdenníky a revue a zá-
leží právě jen na širším obecenstvu našem, aby
návštěvou co nejčetnější dalo na jevo, že porozuměl
významu zdejších čítáren.
Balcar
Čecho
Skýpal
Ostravsko
Hradčany
Pohořelec
Holešovice
skalecký ulice
23
article
— Z městské knihovny pražské. V měsíci lednu
t. r. půjčeno bylo ve 25 dnech půjčovních 5886 čte-
nářům 12561 svazků knih a sice 4867 svazků bel
letrie domácí, 5388 sv. belletrie cizí (překladů a ori-
ginálů), 506 sv. poesie a dramat, 148 sv. děl děje
pisných, 134 sv. děl cestopisných, 577 časopisů, k
sv. filologických, 125 sv. filosofických a paedagogi-
ckých, 29 del věd státních, právních a politických,
68 spisů lékařských, 46 děl z oboru průmyslu a ho-
spodářství, 446 sv. skladeb hudebních a 181 svazků
z ostatních odborů. Proti měsíci lednu m. r. bylo
více čtenářů o 319 a počet půjčených knih o 1162
svazků větší. Počet stálých čtenářů dostoupil výše
2775, tudíž proti měsíci prosinci m. r. o 242 nových
čtenářů více.
— Tyl slřevní v Praze. V minulých dnech Bylo
městskému fysikátu v Praze oznámeno nových připadů
onemocnění tyfem břišním: ve čtvrtek 3, v pátek 1,
v sobotu 3, v neděli 4 a dnes 5 případů.
— Pěkná kořist lesnika za jediný den. Revírník
na Schwarzenbergové panství v Dřítni pan Jaroslav
Tomka zastřetil dne 4. února na potoce nedaleko
stanice Nákří-Netolice dva krásné exempláře veliké
vydry, jež po delši čas v olšinách a pod vykotlanými
břehy se zdržovaly. Honba za vydrami trvala téměř
celý den, neboť stopa jejich, která vedla na kolik
hodin podél potoka, v blátě se tratila.
— Nožem do prsou. Timto způsobem chtěl se
o život připravit 3Bletý zhotovitel zátek Karel Vin-
garek, bydlici v Rokycanově ulici č. 23 v Žižkově.
svatý . poezie
Tyl
Schwarzenberg
Tomek
Karel vina
Praha
Dříteň
Nákří
Netolice
Rokycanův ulice
Žižkov
24
article
Včera večer ulehl do postele, uchopil nůž a bodl se
do srdce, načež očekával svůj skon. Za nedlouho
potem přišel bytný jeho Josef Kočí a když Vingark
nalezl na posteli zakrváceného, povolal polic. lékař
p. dra. Pilaře, který zraněnému poskytl příslušn
pomoci. Vingarek způsobil si 4 cm dlouhou ránu,
avšak lehkou a proto byl ponechán v domácím ošetřo-
vání. Zoufalec je oddán pití a proto jej žena ze spo-
lečné domácnosti opustila. Už jednou v měsíci listo-
padu chtěl se Vingarek otrávit.
— Srážka vlaků u Blovic. Z obšírného článku
zpravodaje „Plz. Obz.“ vyjímáme: Místo, kde ke sráž-
ce došlo, nalézá se asi kilometr od stanice blovické
v zátočině mezi strážnými domky čís. 258 a 259 n
samé hranici katastru blovického a domyslického
směrem k Plzni. Srážka obou železných kolosů udála
se přesně ve 3 hod. 20 min. ráno. Dle informací plzeň-
ského referenta zavinil srážku strojvůdce lokomotivy
jedoucí pouze s tendrem od Nepomuku. Strojvůdce
ten přijel do stanice blovické, a aniž by vyčkal na-
řízení službu konajícího úřadníka, dal si podepsati
služební pas a vyjel ihned ze stanice na trat, po níž
opačným směrem blížil se nákladní vlak ke stanici
blovické. Veškerá znamení píšťalou i rohem k zasta-
vení lokomotivy zůstala bezvýsledná, a proto da
úřadník signál „všechny vlaky zastavit“. Pohříchu
bylo již pozdě a za malou chvíli vrazily obě lokomo-
tivy do sebe. Všeobecně převládá mínění, že stroj-
vůdce, který prý vůbec poprvé na této trati jel, do
mníval se po příjzdu do slanice blovi-
cké, že jest teprve ve stanici Žďár—Ždi
rec a nevyčkav nikoho, vyjel na trať. Tím se stalo.
že přeřízl výhybku, která již připravena byla pro pří-
jezd nákladního vlaku do stanice, směrem od Plzně.
Kočí
Vingark
Pilař
Blovice
Plzeň
Nepomuk
Žďár
centimetr
25
article
Účinek srážky byl hrozný. Obě lokomotivy vrazily do
sebe tak mocnou silou, že v pravém smyslu byly v se-
be vraženy. Při tom pochodil nejhůře stroj volný, u
něhož byl tendr č. 1913 na přední straně úplně rozbit,
silný plech jako papír zborcen, šrouby, silně tyče
a táhla zohybány jako by byly z olova. Neméně po-
škozen byl stroj sám, zvláště v místech, kde spojen
byl s tendrem. Méně nochroumán vyšel ze srážky
stroj č. 325 a tendr u nákladního vlaku, u něhož byly
nárazníky uraženy, prsa stroje do vnitř vraženaa
některá táhla zohýbána. Za to příšerný byl pohled
na služební vůz, hned za strojem připnutý, který
mocným nárazem byl do výše vymrštčn a jedním
koncem až do polovice na vůz, za ním připnutý a na-
ložený cihlami, vytlačen a úplně rozbit. Rovněž
tento druhý vůz byl na padrť rozbil. Celkem poško-
zeno bylo mimo obě lokmotivy, osm nákladních
vozů. První péče úřadníků a zřízenců dráhy ze stanice
blovické, kleří na místo neštěstí přispěchali, byla vě-
nována zraněným, kterým po příjezdu pomocného
vlaku z Plzně o 8. hod. ranní, dostalo se patřičněho
lékařského ošetření a ihned vlakem odvezeni do Plzni
a z nádraží do nemocnice. Jsou to v první řadě topič
Josef Šimek, kterému při nárazu rozmačkána byla
prsa, dále zmíněný již strojvůdce Lenz, a pokud jsme
mohli zjistiti, strojvůdce lokomotivy nákladního vlaku
Kolář, topič Klima, vlakvedoucí Vojtěch Sach. Tento
nalézal se právě v rozbitém služebním voze. Celkem
zraněno jest lěžce šest zřízenců. Hned po příjezdu
pomocného vlaku z Plzně, s nímž zároveň přijeli též
náměstek ředitelův Pátek, přednosta dopravního oddě-
lení při ředitelství v Plzní vrchní inspektor Beutl, in
Šimek
Lenz
Klim
Sach
Pátek
Plzeň
26
article
spektor Dostal, kontrolor Humpal a j., dále nádražní
lékaři a veliký počet dělníků, přikročeno k odstra-
ňování trosek. Byla to práce velmi krušná a potrvala
až do večera, takže teprve večerní osobní vlak, který
do Plzně přijíždí v 5 hodin 37 minut, mohl volně pro-
jeti, ovšem se značným zpozděním. Mezitím co od-
straňování trosek se dělo, musili cestující v obou
směrech na místě přestupovati do jiných připravených
již vlaků. Místo neštěstí bylo po celý den četnými
diváky z okolí i z Plzně obklopeno. Záhy po kata-
strofě dostavila se na místo soudní komise z Blovic,
kterou řídil p. dr. Paroubek, auskultant z Blovic.
— Čelníci a četa dragounů na honbě za cikány.
Dostal
Humpal
doktor
Paroubek
Cikán
Plzeň
Blovice
27
article
Neobvyklá štvanice na cikány uspořádána byla, dle
dopisu přítele našeho listu z Loun, v okolí nedalekt
vsi Obory. Za humna klidné, v zákoutí nedaleké Obo-
ry stuleně této vesničky, přitáhli k malé radosti oby-
vatel v minulých dnech dvě četně rodiny cikánská
na třech vozích. Synové uherské pusty, tak málo
oblíbení pro nepěknou svou vlastnost nenechavosti,
krátce po utáboření se rozběhli se po chaloupkách,
domcích a statcích, aby si tu opatřili práci kotlářskou
a brusičskou, ženy jejich pak poněkud lehčí a výnos
nější, hádání z ruky a vykládání karet. Kromě tohoto
zaměstnání však nezapřeli cikáni nikterak i jinou
eskamotérskou dovednost. Sotva že přetáhli jednou
ves, bylo jejich „zabrání“ zle pocílěno. Tomu „za-
běhla“ se slepice s kuřaty, jinému „odletěly“ dvě
husy, slovem nezvedená domácí drůbež táhla za ci-
kány jako myši za kouzelnou píšťaličkou. Když jed-
nomu občanu pak zmizelo právě před zapíchnutím
vykrmené prasátko, měli vesničané cikánských ná-
vštěv právě dost a vypravili se na obecní úřad, kde
pan starosta po úradě s konšely vyslal obecního po-
licajta, aby tu čeládku vyprovodil na hranice. Strážník
připjal si šavli, vzal na sebe ouřadní tvář a vydal se
do cikánského tábora. Tam vzbudila jeho návštěva
pochopitelný rozruch. Pohlavár cikánské rodiny, starý
Cikán
Louny
obecní úřad
28
article
Richtr, zle se na policajta obořil, když tento sděloval
mu ferman pana starosty. Policajt ovšem nemohi
ustoupit a zadat si na své autoritě, tak začal také
zhurta. Ale teprve dopadl. V táboře počaly se zdvihat
hrozivě pěstě a pohlavár zablýskal strážníkovi pře
očima dlouhým nožem a slíbil mu, že ho vykuchá
jako žábu, jak hned z tábora neodtáhne. Policajtu ne-
zbylo než poradit se s Vaňkem a jít do Loun na četni-
ckou strážnici pro posilu. S dvěma čelnickými závod-
čími vydal se na cestu k domovu a k táboru cikánů.
Richtr
Vaněk
Louny
29
article
Ti ale mezi tím věděli, že strážník jen tak nenechá
své nevlídné přijetí a připravili se k útěku. Když
četníci se strážníkem dorazili do Obory, sdělili jim
občané, že cikáni na vozech už odjíždějí k Citolibům.
Nastala tedy zuřivá honba. Cikáni, vidouce se pro-
následovány, práskali do vyschlých koní a uháněli
opěšalým četníkům tak znamenitě, že již již byli by
jim unikli. Ale mezitím stalo se něco netušeného. Na
vojenském cvičišti u Citolib projížděla se a cvičila
právě švadrona dragounů. Velící rytmistr náhodou
zpozoroval prchající cikány i pronásledující je čet-
níky a uhodl hned kolik uhodilo. Podle vojenskéhe
reglementu má vojsko přispěti orgánům veřejné bez-
pečnosti při zatýkání, pronásledování a podobně. Ryt-
mistr dal tedy jedné četě dragounů rozkaz, aby se zn
prchajícími cikány pustila a zadržela je, dokud se
nedostaví četníci. Nastaly závody cikánů s dragouny.
Ovšem nerovné a s výsledkem, jaký se dal očekával.
Ovšem nerovné a s výsledkem, jaký se dal očekávat.
Cikáni vidouce, že neuprchnou, opustili vozy a roz-
běhli se v blízkém lese. Ale i tam dragouni je pro-
následovali a záhy schytali. Když četníci se strážníkem
se dostavili, byl pohlavár Richtr jenž tasil nůž na stráž-
níka, zatčen a odveden k soudu v Mostě. Ostatní čle-
nové nové rodin známých Richtrů a Kiršů ponecháni
na svobodě a dopraveni na nejbližší krajské hranice.
Honba dragounů za cikány způsobila pochopitelný
— Přerušená doprava. Následkem přerušeného
vedení dnes ráno na Václavském náměstí půldruhě
hodiny byla přerušena doprava elektrické dráhy traii
vinohradské i košířské.
— Vichřice, velmi prudká, panovala včera v Praze
a stěžovala chůzi. Za to urychlila vyschnutí dlažby.
Cikán
Ryt
Richtr
Richter
Kirš
Citoliby
Most
Václavský náměstí
Praha
30
article
Vichřice způsobila také mnohé škody. Ve Vítkově ulici
v Žižkově podél tratě české severní dráhy byl včera
po 6. hod. večer povalen dřevěný plot. Dále strhla
vichřice žlab domu č. 167 v Červené ulici, V. Sřítivši
se žlab roztřištil plynovou svítilnu, na tomto domě
upevněnou.
— „Pohřeb musl býti odpoledne, aby se mohlo
jil hned tancova!...“ „Ušlechtilě“ tolo motto, vy-
sloveno v Chroustovicích posledního dne měsíce ledna
tamní mládeží. Zemřel totiž „starý mládenec“ jakýsi
Čermák a příbuzní vyjednali na faře pohřeb na 9. hod.
depol. To ale nebylo vhod místním mládencům, kteří
si ještě potrpí na zapíjení dušičky a tancování po
pchřbu; proto sebrali se někteří z nich a šli na faru
se žádostí, aby farář odložil pohřeb až na odpůldne.
Ten ovšem nemohl a nechtěl změniti hodinu pohřbu,
odkazuje na úmluvu s příbuznými. Když ani druhá
výprava na faře nedopadla podle přání tancechlivých,
usnesli se, že odbudou pohřeb sami bez kněze. Ja-
kým způsobem se stalo, že mohl býti vykonán pohřeb
vrčený na dopoledne až odpoledne, či jinými slovy,
proč se farář nedostavil dopoledne o 9. hodině ku
pohřbu, není dosti vysvětleno. Patrně i příbuzní pod-
lehli terroru tancechlivých mládenců a žádali faráře,
aby hodinu pohřbu přeložil. Když tak učiniti nechtěl.
odbyt odpůldne pohřeb bez kněze za velikého počtu
mládenců, kteří jakmile hodili za rakví poslední hroudu
a vyšli ze vrat hřbitovních, dali si zahráti do pochodu
veselý kousek a táhli do hospody tancovat . . . Připadá
tak na mysl maně cosi o zbytcích dávnověkého bar-
„Schoře“, muzíky a soudy. „Muziky, muziky.
vy krásně hrajete“ povzdechli si čeledínové Vaňou
a Slanař v Kočí u Chrudimi, ale hned smutně na sebe
se podívali a dodali ,a koštujete tuze moc peněz . ...
V Sřítivša
Čermák
Schoř
Muzika
Vítkov
Žižkov
Červená ulice
Chroustovice
Kočí
Chrudim
31
article
Svatá pravda. Ale kde je brát a být při tom pouhým
čeledínem s několika zlatkami měsíčně? Krutý bol
svíral srdce tancechtivých mladíků zaměstnaných u F.
Pochovského. Dlouho si ale hlavu nelámali. „Zejtra se
jede do Slatiňan s obilím, pojď uděláme na sejpce
„schoře“, radil Vaňous Slanaři. Plácli si, že každý
dostane polovičku a měli plán hotový. Vůz, s kterým
se mělo jeti do Slatiňan, přistavili pěkně s večera
k sýpce, jeden tam vlezl vikýřem a oknem podával
kamarádu pšenici, kterou ukládali do pytle. Druhého
dne ráno měli odjeti do Slatiňan. Ale nějakým Uřelím
člověkem hospodář byl na nepoctivost čeledínů upo-
zorněn, vykonal na voze prohlídku a na pšenici přišel.
Bylo jí za 16 K. „Schoř ovšem vrátil se do sýpky
a kromě toho učiněno na nepoctivé čelediny trestní
oznámení, „Muziky, muziky, ňák smutně hrajete
— Sebevražedný pokus z nechuti k femeslu.
obuvníka Karla Špringra v Celetné ulici č. 2 byl za-
městnán 1534letý učeň Frant. Ševčík. Mladikovi lote
povolání niterak nechtělo se zalíbit a než by třínožce
úplně se zasvětil, raději chtěl se o život připravil.
Úmysl ten provedl včera večer, ale šťastnou náhodou
unikl smrti. Učeň Ševčík odebral se z Prahy do Libně
a nedaleko usedlosti „Heinovky“ položil se na koleje
spol. rak-uh. stální dráhy. Před 7. hodinou přijel
vlak směrem ku Praze, lokomotiva sice zasáhla zou-
falého mladíka, ale odhodila ho mocně od kolejí.
Vaňous
Schoř
Muzika
Špringr
František
Ševčík
Slatiňany
Celetná ulice
Praha
Libeň
32
article
Učeň utrpěl čelné odřeniny v obličeji a levá ruka
mu byla zlomena. Po odjezdu vlaku učeň šel do Libně,
kde u domu čp. 359 zadržel ho policista. Odvedl učně
na libeňskou strážnici, kde mu lékař p. dr. Masák
poskytl první pomoci, načež byl v ambulaněním voze
záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice.
— Nehody a úrazy. V továrně na váhy p. Josela
Moravce v Karlině, v Královské třídě čp. 72 zaměst-
naný 17letý učeň Josef Turiny v sobotu odpoledne při
cídění váhy, na háku na stropě pověšené, vstoupil na
jednu mísku, která se převážila a učeň spadnuv, zlo-
mil pravou nohu. — V Palackého třídě v Karlíně před
domem čp. 256 předvčírem večer 19letý obuvnický po-
meeník Josef Slavický sklouzl a pádem zlemil pravou
ruku. Oba zranění byli odvezeni do všeobecné nemoe-
— Dva druhové na ledě. Dělník Ant. Strupl, 3e
roků starý z čp. 35—II. a cukrářský pomocník Rudall
Konárovský z čís. 7 v Plavecké ulici, včera před 6. hod.
večerní v podnapilém stavu u Plavecké ulice v Podskal
vstoupili na vltavský led. Když byli od břehu as
30 kroků vzdáleni, Štrupl na slabém ledě se probohil.
Soudruh jeho Konárovský přispěl mu ku pomoci a po-
dařilo se mu promočeného na břeh dopraviti.
= Na poslední jizdě. Do povozu obchodníka s drl-
vím Josefa Ullika v Podskali zapřažený kůň v sobotu
odpoledne v Soběslavově ulici v Nuslich upadla
zdechl. Pohodný zdechlinu odstrani.
— Vystěhovalci. Včera a dnes jelo Prahou d
Ameriky 30 osoh z Haliče a 5 z Ruska.
Masák
Nehoda
Josel Moravec
Karlin
Turina
Slavický
Antonín
Rudall
Konárovský
Ullik
Libeň
Palacký třída
Karlín
plavecký ulice
Podskal
Soběslavův ulice
Nuslich
Praha
d Amerika
Halič
Rusko
všeobecný nemocnice