ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b576efc0-71f1-11dc-9652-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 23, place 5, org 3
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 223. ze dne 13. srpna 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Tajemství šatníku. Tragikomické dobrodruž- ství, jehož počátek byl sice vážný, ale zakončení nemálo komické, zažil předevčírem hrabě W., člen pěšťské společnosti šlechtické. V květnu přijal hrabě za sluhu Josefa Rakunyu z Debrecína. Sluha se zdál spolehlivým mužem a získal si brzy důvěry svého pána. Asi v polovici června odcestoval hrabě na ně- kolik týdnů z města a svěřil sluhovi svůj byt v oše- třování. Po návratu domů bylo hraběti nápadno, že v bytě jeho panuje hrozný nepořádek. Ještě více však byl překvapen, když nahlédl do svého šatníku. Jednotlivé kusy jeho garderoby byly rozházeny, po- mačkány a zašpiněny. Hrabě jal se neprodleně vy- slýchati sluhu, jenž se však tak přesvědčivě vymlu- vil, že mu pán věnoval víru a na sluhu se opět udobřil. Brzy na to však koustatoval hrabě k nemi- lému překvapení, že mu ze spořitelní knížky, ve psa- cím stole uložené, schází na hotovosti 300 kor. I ne- lenil a učinil o tom městskému hejtmanství ozná- mení, prohlásil tam zároveň, že pachatelem krádeže není nikdo jiný, nežli sluha Rakunya. Sluha v době nepřítomnosti svého pána nosil jeho oděv, vydávaje se za tajemníka hraběcího a 300 korun prohýřil ve veselých kroužcích nočních dámiček. Hrabě na to sluhu propustil, nedav pranic na jeho ujišťování, že už ničeho takového více neprovede a že si důvěry svého pána nanovo získá pořádným životem a správ- ným jednáním. Od té doby minulo několik neděl.
Josef Rakunyu Hrabě Debrecín
4 article
Hrabě W. opětně vydal se na cestu z města a teprve ve čtvrtek se vrátil. Večer, právě v okamžiku, kdy si ulehnouti chtěl, zaslechl podezřelý šramot, jenž se ozýval z jeho šatníku. Když pak se brzy na to šramot opětoval, nebylo pochyby více o tom, že se někdo ve skříni skrývá. Ihned pojal hrabě podezření, že by to mohl býti jeho propuštěný sluha, jenž asi v úmyslu zločinném se do pokoje vedral a návratem hraběte překvapen, vklouzl do skříně, kdež našel svůj úkryt. Hrabě opustil na rychlo pokoj, uzamkl dvéře a vyzval na to domovníka, aby byt jeho hlí- dal po tu dobu, než by se opět vrátil. Na to vydal se hrabě na policejní úřad, kdež oznámil, co se mu přihodilo. Byli mu neprodleně dáni k disposici dva detektivové, kteří se společně s hrabětem do bytu jeho vydali. Policisté obstoupili skříň a nabitými re- volvery namířili proti dvířkám. Pan domovník zatím v pozadí komnaty zaujal posici, aby byl první venku, kdyby ze šatníku někdo vylezl. Jeden z de tektivů zaklepal pak na šatník a vážně promluvil rozechvělým hlasem: »Jménem zákona vás vyzývám. abyste opustil svůj úkryt.« Nastalo ticho. Žádná od- pověď. Detektivové tudíž otevřeli dvéře šatníku a na- táhli kohoutky. Hrabě chopil se židlice, již mířil proti skříni a domovník stál již před východem z bytu. Konečně otevřena skříň a z ní vyskoci! — myší párek... A dříve než se přítomní vzpamatovali ze svého leknutí, schovaly se myši opět na jiném místě v pokoji .
Hrabě domovník
5 article
= Rodinná tragedie. V lůně přední rodiny preš- purské odehrála se v době posledních dnů tragedie tak příšerná, že si děsnější věru nelze v mysli před- staviti. Za průměrně krátký čas byla rodina, kteráž povždy žila v největším štěstí a spokojenosti, zba- vena své hlavy. Zemřel otec a jemu ve smrti násle- dovala brzy na to 17letá dcera, kvetoucí dívka, šťa- stná nevěsta vroucně milovaného, mladého muže
6 article
V sousedství obou jich hrobů za nedlouho vykopán byl třetí... Našel v něm sídlo poklidu ženich, jenž beze zbožňované družky nechtěl býti živ a tudíž volil smrt násilnou. Mladý onen muž byl 24letý úřadník firmy Girardovy Josef Zay. Před rokem seznámil se se sličnou 17letou Aninkou, dcerou zřízence prešpur- ské společnosti pro stavbu mostů Pavla Boroše. Mi- lenci zahořeli k sobě láskou a poněvadž rodiče proti tomu ničeho nenamítali, byl také již stanoven den sňatku. Štěstí jich však bylo překaženo bezohledným osudem. Otec nevěstin se roznemohl a zemřel přes úsilovnou péči ošetřujících jej lékařů i domácích lidí.
Zay Aninka Pavel Boroš Girardův pro stavba most
7 article
Když rakev, ve které spočívalo tělo zvěčnělého, vpou- štěna byla do hrobu, padla dcera hořekujíc na ko- lena a pozbyla litostí vědomí. Brzy po pohřbu otcově počala si naříkati dívka na palčivou bolest rtů;a opět netrvalo dlouho i musil k ní býti povolán lékař, neboť rty počaly otékati a v ráně povstalé konstato- vána otrava krve. Stalo se totiž, že dívka mrtvolu otcovu několikráte políbila, čímž právě utrpěla ná- kazu. Přivolaný lékař dostavil se již pozdě. Děvče skonalo ve strašných bolestech, aniž se mu dalo po- moci. A smrt jeho zničila i ženicha. Při pohřbu nevě- stině počínal si jako šílený. Všichni smuteční hosté opustili již hřbitov, Zay však dosud nad rovem mi- lované dívky setrval a hořce plakal ještě několik ho- din potom, když hrob byl zarovnán se zemí. K ve- čeru odebral se ke správci hřbitova a složil tam pe- něžitý obnos, žádaje, aby vykopán byl třetí hrobv sousedství rovů o cova a dceřina. Správce udiven na mladého muže vytřeštil zrak a konečně dal mu na přijatý obnos potvrzenku. Ženich se na to vzdálil ze hřbitova a bloudil do druhého dne po městě, až ko- nečně o 4. hodině odpolední vstoupil do bytu vdovy Borošové v Szallagově třídě a prohlašoval, že si půjde lehnout do hrobu, který si zakoupil a ve kte- rém spáchati hodlá sebevraždu. Při tom vytáhl ze spod šatů ostře nabitý revolver a chtěl se vzdáliti.
Boroš
8 article
Když jej paní objala a úpěnlivě prosila, aby se vzdal svých úmyslů, mladík nicméně se vyprostil, ve chvíli té zaduněla rána a nešťastník byl mrtev. Nebobá žena, kteráž v posledních dnech prodělala zkoušku ohněm tak krutou, klesla rozčilením do mdlobi musila býti dopravena na lože, Když se úřadní ko- mise dostavila na místo a zjistila podrobnosti afféry, dala mrtvolu Zayovu dopraviti do umričí komorya sepsala o věci protokol. Sebevrah zůstavil po sobě dopis, adresovaný svému bratru a obsahující prosbu, aby zvěčnělý pochován byl v hrobě vedle své ne- věsty. = Fraška na ulici. V noci z pátku na sobotu odehrála se v pařížské třídě rue Saint Honoré tato scéna, kteráž by se obsahem svým znamenitě hodila do každé působivé frašky. Byly dvě hodiny z rána. když domovník jedné z nejvýstavnějších budov vy- burcován byl z hlubokého snění cinkotem elektri- ckého zvonce. Domovník vyskočil z postele a spěchal otevřít vrata, avšak nikoho tam nespatřil. Zvonek však spustil za chvíli znova a zvonil nepřetržitě již půl hodiny, když domovník znova cestu vážíl do ši- rého průjezdu budovy, svému dozoru svěřené. A ted teprve spatřil věrný strážce domu státi na ulici jed- noho z nájemníků, jenž pobřížen do rozmluvy s ji- nými dvěma občany, opíral se loktem o elektrický zvonek. Domovník ujal se slova ne právě nejušlechti- lejší formou a vyzýval nájemníka, aby se opíral o něco jiného než o elektrický zvonek. Nájemuí kk
Zvonek Saint Honoré
9 article
slovům těm nezůstal dlužen odpověď a tak nastala mezi oběma stranami dosti prudká hádka. Oba přátelé nájemníkovi, kteří začali pochopovati, že věc asi nijak dobře neskončí, ustoupili do pozadí, kdežto domovníkovi přiběhla na pomoc manželská polovice, ženština neobyčejně výřečná. Oba manželé prodlévali tu, jak vstali z postele, v nejnutnějším úboru nočním: totiž v košilích. Nájemník vída, že s rozkvašenými manžely ničeho nesvede, usmyslil si zrádný plán.
10 article
V kritickém okamžiku, kdy manželé hněvem přímo soptili, skočil rychlostí blesku nájemník do domua manžela i s manželkou vystrčil na ulici, zamknuv za sebou vrata a vstrčiv klíč do kapsy. Pak odešel do svého bytu a zůstavil domovníka i jeho ženu jich osudu. Domovník jal se sice nyní zvonitio překot, ale nikdo mu nepřicházel otevřít, neboť jej nikdo neslyšel. Následkem toho rozhodli se manželé, že se obhlídnou po patrole, i rozešli se každý jiným směrem, hodlajíce věc udati policii, aby zavedla s nájemníkem úřadní řízení. Ale policie, spatřivší je v košilích, byla pevného přesvědčení, že se manželé minuli s rozumem, že totiž sešíleli následkem po- sledních veder a sebrala je. Každý z manželů zatčen byl na jiné straně města a setkání jejich událo se až teprve v úřadovně. Zde však domovník, místo aby věc klidně vyličoval, spustil na plné kolo a vynadal strážníkům i komisařům, v čemž mu následovala věrná jeho polovice opět velmi vydatně. Následkem toho byli oba ponecháni přes svůj protest ve vazbě až do bílého dne, kdy v průvodu stráže bezpečnosti dopraveni byli domů a tam teprve po náležitém vy- jasnění ponecháni na další svobodě. Ovšem že zod- povědnost z přestupku urážky stráže se sebe ne- smyli a že se tudíž před příslušným soudem setkají dodatečně i s — — nájemníkem, jenž byl příčinou jejich osudné afřéry a jenž také již dostal obsílku, aby se pro rušení nočního klidu před soudce do- stavil.
11 article
= Trojnásobná vražda spáchána byla minulé neděle v ruskopolské Lodži. Jevištěm činu byl byt místního lékaře dra. Benjamina Marguliesa. Dva dny před tím navštívil lékaře jeho dobrý přítel Mikuláš Grünberg, kupec z Varšavy, jenž míval v obyčeji nositi při sobě větší obnosy. Grünberg setrval u dra. Marguliesa přes noc a spal v saloně na divaně, kdežto lékař spal ve své ložnici. V předsíni a v ku- chyni spala služka Kateřina Szczesniakova, její bratr a dvě děti. O páté hodině ranní bylo zaklepáno na dveře. Jedva že služka otevřela, pocítila ránu, již zasadil jí sekerou neznámý člověk, objevivší se ve dveřích. Služka klesla na zem s rozpoltěnou lebkou mrtva. Zatím však probudil se její bratr a vyskočil z postele. Ale ještě ani nestál na nohou, když byl rovněž prudce udeřen, tak že upadl bez vlády na zem. Rána zasazena mu byla takovou prudkostí, že za nedlouho zahynul. Povstalým šumotem pro- buzen byl kupec Grünberg a vstoupil do předsíně. Sotva že však učinil několik kročejů, zasadil vrah také jemu smrtelnou ránu sekyrou do hlavy, tak že kupec pozbyl vědomí. Na to vplížil se vrah do sa- lonu, zmocnil se zde kupcovy peněženky, jeho zla- tých hodinek a prstenů, načež prchl. Dr. Margulies, jehož ložnice umístěna jest poněkud v odlehlejší vzdálenosti od salonu, neměl o tom, co se přihodilo, ani nejmenšího zdání. Teprve k 9. hodině z rána, když jej navštívil kollega dr. Lichticki, viděl před sebou tři mrtvoly domácích lidí. Děti, jež se vté
Benjamin Marguliesa Grünberg Szczesniakův doktor Margulies Lichtický Lodž Varšava Grünberg
12 article
Beryllon nahnul se prudce za ním, aby ho znovu zachyti Rozmach jeho byl ale příliš prudký, agent pozbyl rovnováhy a spadl do moře. Pád do vody byl tak prudký, že vlna vzedmuvši se, přelila se až přes palubu, ale to vše ještě nestačilo, aby loď se překotila Rochemond zuřil »Tisíc hromů! Jaké to neštěstí!« Ruky Morelovy ale Rochemond, ač sám zalit vlna- mi, přece nepustil. Vězeň, maje nyní nohy uvolněny, držel hlavu nad S vlasy, k čelu vodou přilepenými, z očima vystu- pujícíma z důlků a s ústy jektajícími René de Riverolle skýtal pohled strašlivý. Oba mužové pohledli na sebe v okamžiku jen tak, jakoby se byl blesk mihl. Rochemond v zápasu svém byl ztratil modré brejle. René de Riverolles pocítil dojem rychlý a neur- čitý, jakoby tvář tuto byl už někde viděl. Rukou volnou zachytil se zábradlí, držel se ho křečovitě a opřev se nohama o bok lodi, pokusil se nad- zvednouti se. Ale Rochemond, rozehnav se hlavou svou proti němu a udeřiv ho jí do obličeje, omráčil ho tím na- dobro . . Morel pozbyl vědomí a sklesl nazpět. Agent policejní, jenž ho nebyl i nyní pustil, vy- křikl radostně »Konečně — jest náš!«
Rochemond Morelův Riverolle Riverolles Morel
14 article
Beryllon nemohl zaplašiti myšlenky na to, že za nedlouho snad již spočívati bude na dně moře a čím podstatnější byly tyto obavy jeho, tím větší byla jeho odvaha osobní. Na Renéa de Riverolles pohled na vlajku francouz- skou, třepetající se se stožárů »Tridentu« a volání »Vive la France«, kteréž byl slyšel dříve již za přehlídky vá- lečných lodí ruských, jíž se byl i francouzský křižák zú- častnil, nezůstaly bez dojmu. Před očima jeho vyvstával obraz matky a sestry jeho. I připadalo mu, jakoby slyšel ozývati se ozvěnou jakous dalekou slovo: »Vlast . . .« Nepozorovatelně skorem malá loď ustávala v běhu svém i ociťovala se nyní přímo vůči křižáku francouz- skému, nejsouc od něho vzdálena více nežli 800 metrů. V okamžiku tom Rochemond nechal kormidla. Beryllon, jenž ho s očí nepouštěl, zachvácen byl v okamžiku tom takým rozčilením, že povstal. »Lodník« obrátil se k oběma mužům, jsa napořád velice klidným. Vykročil pak jediným krokem k Renéovi a Beryl- lonovi a stanuv jen na několik vteřin, aby dechu popadl, vrhl se na ráz na Morela. Tento, sedě na lodi, obrácen zády k zábradlí, nebyl se té chvíle ani z daleka nadál nějakého útoku. Rochemond pravou rukou uchvátil mladého muže za hrdlo. Levou rukou agent chytil pravou ruku Renéovu, aby mladík nemohl se brániti. Zaprodání nepříteli.
Riverolles Beryllon Morel Creative le Franca