ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b5725be0-71f1-11dc-b5e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: place 20, person 22, org 2, work 2
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 223. Číslo v Praze za 2 a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v P:zze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Paštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou
Pašta
4 title
NAk
Naka
5 title
Válka.
6 article Ruská loďstva se spojila.
Ruská loďstva se spojila. Z Petrohradu, 13. srpna. Telegramyz Čifu potvrzují zprávu, že všechny ruské válečné lodi portarturské po ná- mlořní bitvě s admirálem Togem japonskou blokádu prolomily a plnou parou vladivostockému lod- stvu v ústrety odpluly. Obě tato loďstva, vladivostocké a portarturské se již spojila a budou nyní zahá- jeny velké operace proti Japon- sku a jeho loďstvu. Zdejší časopisy přikládají vyplutí loďstva z přístavu portartur- ského velikou důležitost. Před rozhodnou bitvou. Z Petrohradu, 12. srpna. Japonci postu- pují, jak jen terén a rozmočené cesty dovolují, také proti levému ruskému křídlu. Rusové obsa diliopět Japonci opuštěné posice na jihu. Všechny branné síly japonské za- blájily už postup směrem k Lja o jia mu. Z Londýna, 13. srpna. Dopisovatel »Daily Mai!«, nacházející se v táboře generála Kuro- kia, sděluje, že Rusové zaujímají postavení na čáře mezi Ančančanem a Hajčenem a že se koncentrují u Ljaojanu a Anpinu. Zároveň hlí- dají bedlivě ruskou trať, do Mukdenu vedoucí. S nepřátelským předvojem jsou v nejbližšíeh stycích. Japonské ztráty v námořní bitvě. Z Londýna, 12. srpna. (C.„B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Tokia: Ztráty Japoneů
Japonec Rus Kura Petrohrad Togo Londýn Daily Mai Reuterův KIA
7 article
v námořní bitvě dne 10. t. m. obnášely 170 mužu. Z bojů o Port Artur. —ch. Z Londýna, 12. srpna. Kapitán ru- ského torpédoborce »Rešitelný«, jenž po výpadu ruského loďstva portarturského přístavu do Čifu unikl, přinesl také zprávu o nových bojích na pozemní straně Port Arturu. Japonci zahájili v pondělí s udatností a odvahou, jež životy po- hrdá, všeobecný útok na ruskou hlavní obran- nou čáru. Strhl se krutý zápas mezi blízkými vojsky a bodáky způsobily při tom hrozné krveprolití. Ačkoli generál Stessel řady bojujících Rusů neúnavně objížděl a vojáky k neústupnému od- poru povzbuzoval, nebyli přece Rusové s to zu- řivému útoku Japonců, kteří značnou přesilu měli, trvale odolati, nýbrž byli posléz nuceni ustoupiti a Takušanský vrch zůsta v moci Japonců. Avšak v úterý ráno uči- nili Rusové zoufalý pokus, aby ztracené důležité posice této zase nazpět dobyli. Tento útok Japonce naprosto překvapril. Válečné lodi ruské, jež tou dobou ještěv přístavu na kotvách stály, útok vojska vydatnou palbou podporovaly. Japonci nebyli s to tomuto kombinovanému útoku odolati a ustoupili z posice den před tím vítězně dobyté. Kapitán soudí, že má japonská oblehací armáda příliš málo dalekonosných děl bouracích.
Artur Japonec Stessel Rus Londýn Čif
8 article Nebezpečí roste.
Nebezpečí roste. Z Nového Yorku, 13. srpna. Vláda je zne pokojena zabráním torpedoborce »Rešitelného« Japonci. Jsou obavy, že Čina bude str- žena do války jako spojenec Ja- ponska, kdyby Rusko ji chtělo činiti zodpo-
Japonec Nový York Rusko
9 article LSIY.
LSIY. Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
10 article
vědnou za násilí Japonců. Jsou obavy, že dojde k vážným mezinárodním komplikacím, protože zabránímlodi byla neutralita hrubě porušena.
Japonec
11 article
Neutralita Číny.
Čína
12 article
Z Washingtonu, 12. srpna. (C.-B.) Úřad- níci státního departementu obávají se, že útok na ruského torpédoborce »Rešitelného« jest porušením neutrality se strany Číny, čímž by mohla býti Čína zapletena do války jako spojenec Japonska. Spojené státy učiní nepochybně vše možné, aby sjednaly s jinými mocnostmi nápravu, jíž by byla v plném dosahu dodržena smlouva, a by byly válečné operace omezeny na Mandžursko a Koreu. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Washington Čína Japonsko spojený stát Korea
13 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Potvrzený zemský zákon. Z Vídně, 13. srpna. Císař potvrdil zákon, usnesený sněmem markrabství moravského v pří- čině pokračování a ukončení regu- lace řeky Bečvy. Narození ruského následníka. Z Petrohradu, 13. srpna. Zpřáva o naro- zení následníka trůnu vzbudila všude velký jásot. Ulicemi proudí zástupy lidu a radostně si ozna- mují tuto zprávu. Cesarevič, jenž se narodil včera o půl 1. hod. odpolední, bude pokřtěn jménem Alexěj. V Petěrhofu konají se přípravy k rozsáhlým nebývalým slavnostem. Z Berlína, 13. srpna. »Berliner Tagblatt« sděluje z Petrohradu: »Jméno Alexěj dostane nově narozený princ na výslovné přání carovo; car je totiž velkým ctitelem cara Alexěje Mi- chajloviče, jenž byl druhým z rodu Romanova.
Cesarevič Vídeň Bečva Petrohrad Berlín Romanův
14 title
FEUILLETON.
15 article O mladé slečně.
O mladé slečně. Všichni mluvili o Zdeňčině svátku — jenom Zdeňka, ta mlčela, a když Vláda počítal za kolik dní to bude, mrkla a usmála se. „Zdeňko — to jsi ráda! To se těšíš, vid?“ povídá Vláda. „Já? Na co?“ A věděla zatím dobře — ó však my Zdeňku dobře známe — takhle hloupě se nikdy nedívá! A prsty jí hrály! „No — na svůj svátek.“ — „Hm — to je mi jedno.“ — Ale Vláda myslil, že jí to ne může být jedno, protože dostane něco vázaného No, ne? „Ph, ph, ph! Kloučku! Ph — jsem já ně- jaké malé dítě?“ A už svolávala celou rodinu, kde kdo. „Koukejte — on si myslí, že já se ještě těším na svátek — snad taky jako on, abych se ptala „Mamíí — za kolik dní to bu déé?“ (A opičila se po něm.) A za chvíli zase „A mamíí — ukaž mi to na prstech!“ — jó jo. kloučku, z toho jsem už dávno a dávno vy rostlal „Vládičku, velcí už nemají takové radost jako malí,“ řekla služka a Zdeňka se tak podí vala na Vládu! Div že si boky nepodepřela. „A Zdeňka není velká — tuhle šla po ulie a pořád si popotahovala punčochu — a jeden pán se zastavil a smál se — strýček to povída „To není pravda!“ vykřikla Zdeňka a v ob ličeji zahořela. „Strýček neviděl nic — já si sla punčochu vytáhnout do domu! A mně vůbec žádná punčocha nepadala, víš!“ „A tuhle,“ řekla maminka a smála se — „tuhle běhala po pokoji v košili a bosa a z pro- tějšího domu je sem vidět jako do zrcadla.“ Vy jste se všichni na mne navedli, že mne budete snižovat — i ten kluk tady — capart takový,“ řekla Zdeňka a div že neplakala. Všechno se to smálo, jenom Zdeňka ne. Ta taky!
Zdeňčin Zdeňka Strýček
16 article
si myslila: „Já vám ukážu, jestli jsem už vy rostla z dětských let! A s tou košilí — no, já si dám teď pozor, abych ještě přeběhla pokoj v košili! A punčochu radši nechám spadnout. než abych si na koleno sáhla. Pak se i takové vyžle o mne otře!“ Několik dní před svátkem přinesl tatínek bnědý balíček — a rovnou s ním do pokoje. Vláda hned: „Tatí — co je to?“ — „Hádače. Byl bys brzo starý!“ povídá tatínek a Zdeňka se jen usmála. Tedy šel Vláda na Zdeňku, ale Zdeňka jenom řekla: „I mlč!“ A něco jí v očích hrálo — a šup — už byla v kuchyni. „Běto — viděla jste? Tatínek něco nesl,“ šeptala v kuchyni. — „Já vím“ zaburácela Běta. „Nové bačkory.“ — „Jo! Bačkory!“ — „N tak se jděte podívat!“ — „Já se nepotřebuju dívat!“ Dvéře bouchly, až se okna zatřásla. A rovnou do tatínkova pokoje. Tam stály — ty nové ba- čkory. Zdeňka jimi šmikla — letěly až pod poste a pak je tahala hůlkou, až se udýchafa. Už byl den před svátkem. Zdeňka měla jít na návštěvu, a měla to uděláno na dvě hodiny. Ale dvě už byly dávno pryč — a Zdeňka pořád seděla u Běty v kuchyni, a jak někdo zazvonil. vyskočila a řekla: „Jen zůstaň, já otevřu.“ Když už bylo 1/23. sebrala se a k mamince. „Mami — čím to, že tati tak dlouho nejde?“ „I nečekej a jdi.“ — „Já nečekám — ale přece nepůjdu z domova, než tatínek přijde.“ — „Však nepůjdeš poprvé! Najednou! Jen jdi — tatínek má nějakou cestu.“ — „Tak?“ řekla Zdeňka — očička poskočila — Zdeňka takya pokojně šla. Ale když přišla! Oči měla široké — roz- hledla se na všechny strany — a zas už byla v kuchyni. „Bětko, venku — to je hezky.“ — „Je.“ — Ticho, a Bětka žehlí dál. „E — — Bětko — — nevíš — tatínek nesl něco, když šel domů.“ — „Ale kde pak!“ — „Ale Bětko — já nevím, jaká ty jsi za pomnětlivá! No, vzpomeň si přece!“ — „No. ne, když řeknu.
Zdeňka Běta Bačkora Bětka
17 article
Zdeňka hlavu sklopila a šla do pokoje. Vláda byl s Bětkou sám v kuchyni a nikdo jiný dema. A protože se Vláda sám v kuchyni bál, šel do pokoje, když si šla Bětka pro dřevěné No, v pokoji — to byl pořádek! No, ty klo- bouky — krabice — všechno ze skříně na hro- madě, a Zdeňka v tom všechna zahrabaná. A jak vrzly dvéře — vylítla a jen jen hořela. To asi, jak se shýbala. „Co hledáš?“ ptá se Vláda. — „Svoje háčkování — a co ty se vlastně ptáš? Kluku smělý.“ — „Háčkování? Vždyť je tamhle něco na stole.o Zdeňka ani muk, jen cucala prst a krabice a klobouky už házela zpátky. A pak si sedla, háčkovala, ale každou chvíli hodila po Vládovi okem a myslila si: „Beztoho to kluk vybrebent — jako o té punčoše. „Vládo, jdi do kuchyně! No, nekoukej tak — ať už jsi venku — pleteš mne a já to všecko zmatu.“ — Jo, do kuchyně, když se Běta ještě nevrátila. „Vždyť já se ani nehýbám,“ řekl — a tak byl maliličký na své židli, chudáček. — „A tady je zatracené háčkování,“ vykřikla a ho- dila tím na stůl. — „A ty jsi protiva! Protiva protivný!“ A sebrala košíček — odešla, ani ne- řekla kam, a jak přišla, rovnou do postele. To bylo divné ráno. Rozednít se nějak ne- chtělo — peřiny, ty všechny pálily — a tak se provalovala po polštářích a celá postel byla protivná. Při snídani nemluvila, jenom žbluňkala z koflíku a dívala se po očku na tatínka. Jindy po snídani je první od stolu, až se tatínek zlo- bívá. Ale dnes zůstala sedět a pořád koukala na všechny strany. „No, povinnost volá,“ povídá tatíneka „Tati — dneska je můj svátek,“ zašeptala Zdeňka. — „A pravda — svátek. No — to lehce odbudeme — tobě je to beztoho jedno — vždyť už nejsi žádné malé dítě.“ — A všichni přáli — ale Zdeňka se nesmála jako se smál Vláda na svůj svátek, jen se po tatínkovi dívala.
Zdeňka Bětka Běta Protiva