1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k čislu 212. ze dne 2. srpna 1904.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požáry, vichřice [a strašné bouře v Haliči.
Z Krakova píše nám přítel našeho listu: Při letoš-
ních vedrech, jichž původ ani sám Flammarion vy-
sloviti nedovede, oznamují se se všech stran strašné
zprávy o zhoubách majetku lidského, nebývalými a
nevídanými požáry. I chudičká Halič nečiní v té
kronice výjimky. Právem možno ji označiti za chu-
dou, neboť zdejší sedláček nemůže si ani pojištění
požární zjednati. Těch několik korun za rok jest mu
kapitálem a jeho chaloupka a nějaké to jitro políčka
celým majetkem, tak že v případě nenadálého neště-
stí požárem či povodní stává se téměř v minutě že-
brákem. Jest mnoho obcí a to početně dosti rozsá-
hlých, které ani nevědí, jak vypadá stříkačka, ba jsou
města, kde sice jest zorganisovaný sbor hasičský, ale
jen pro parádu a na procesí; sbor má sice helmy
sekerky, ale postrádá hadic i sudů s vodou. Při ta-
kových poměrech nemožno se diviti, že elementární
síla nepatrné jiskřičky, zapadlé ve strouchnivělý do-
šek či v usušený stoh, vyprahlou louku nebo hro-
mádku smetí rozpoutá ničící vášně na všechen
okolní majetek lidský. Sedlák v poslední potrhané
haleně s trudným zrakem hledí na praskající krovy
své otčiny, na řítící se vetché stěny, v nichž v prach
a popel obrací se chalupa jeho, chalupa jeho otců
jeho vlastních dítek kolébka. Niepolomická »puszcza«
(rozsáhlé lesy s podkladem rašelinovým) hoří již
více než týden (jak jsme již v listě konstatovali.
Požár
Flammarion
Halič
Krakov
3
article
Pozn. red., ačkoliv účastní se záchranných prací více
než 1500 vojáků, nečítaje lid selský. Zničeno více
než 300 jiter mladého i starého lesa. Také město
Kalusz shořelo s velké části. Dále se oznamuje, že
popelem lehlo městečko Sokolov s 3000 obyvateli
a že hromady popela a skupiny zoufajících občanů
naznačují, kde před několika dny stálo městoo
400 číslech. Rovněž město Rozvadov spáleno z velké
části a mnoho a mnoho jiných městeček a vsí hlásí
se k této truchlivé statistice. Nejhrozněji ze všech
stiženo bylo městečko Brzesko. Že 400 domů stalo
se 330 obětí plamenů. Všechno samý došek neb šin-
del, všude jen dřevo a dřevo, říčka vyschlá, studny
prázdné. Záchrana úplně nemožná... Hasiči přijeli
až z Krakova i s vodou i náčiním, ale ani jejich dovedné
umění nezmenšilo hrůzu katastrofy. Přijeli z Bochny,
Tarnova, Okočima — ale všechno nezpomohlo, co
bylo dřevem, shořelo. Ačkoliv město spáleno, přece
ještě byly za městem pěkné úrody obilní i ovocné.
Kalusz
Sokolov
Rozvadov
Brzesko
Krakov
Bochna
Tarnov
Okočima
4
article
Rozzuřený živel je ztráviti nemohl i zbývala aspoů
naděje před hrůzou hladu. Avšak dne 26. července
přihnaly se těžké mraky, snesla se bouře a prudký
vichr (huragan), lijavec a kroupy. V jedné hodině
zpustošeno celé okolí. Město a spáleniště zalito vo-
dou, kostelní budova, zachráněná před požárem, zvrá-
cena vichrem tak, že jen hromada kamení po ní
zbyla a skoro všechny zděné a vyhořelé domy se
rozsypaly. Stromy i s kořeny vyvráceny, listí rozse-
káno, zrní obilné i se slamou v zem vtlučeno, tak
že ani pod dobytek slámy nezůstalo. Po této
Louři) nad zříceninami městečka Brzeska možná za-
plakati. Vojenské pekárny v Krakově a Tarnově pe-
kou chléb pro Brzesko. Pomocné komitéty založeny
v Krakově i ve Lvově.
= Hrabě de Bosdari. Zatykač městské policie
londýnské, v nedávné době obnovený, připomíná zá-
badnou osobnost dobrodruha, jenž pod jménem hra-
běte Mauricia z Bosdari po léta jest marně hledán.
Hrabě
Bosdari
Mauricius
Brzesko
Krakov
Tarnov
Lvov
5
article
Zatykač uvádí, že se hrabě dopustil značných pod-
vodů. Bylo to ke konci r. 1902, kdy se rozlétla svě-
tem loudýnským zpráva, ze americký milliardář Mor-
gan skoupiti dal obrovské množství starých obrazů
a jiných uměleckých předmětů. Milliardář, totiž jeho
agenti platili dlužními úpisy. Když pak r. 1903 byly
úpisy tyto předloženy londýnské bance k výplatě,
zaslala je banka do Nového Yorku. Odtud však došla
nemálo překvapující odpověď, že totiž papíry opatřeny
jsou padělanými podpisy. Celkem jednalo se při tom
o sumičku 11.250 liber. Tehdá pronášen všeobecný
podiv, kterak že jest takový švindl možným ku pro-
vedení. Londýnská policie pak zjistila, že pachatel
falešných podpisů je totožným s domnělým hrabětem
de Bosdati, potomkem starého šlechtického rodu z
Ankony. Hrabě ze svého bytu londýnského Dover-
street, Picadilly, prostě zmizel a od té doby se po
jeho stopě pátralo. Jest asi 45 roků stár, prostřední
postavy, štíhlý muž, má světlý vlas a chodí zrychleně.
Ovládá několik evropských řečí a bývá vždy velm
elegantně oděn. Na jeho dopadení vypsána jest od-
měna 4800 korun.
Milliardář
jít Bosdat
Hrabě
Nový York
Dover
6
article
= Obec podvedena o jeden million franků. Z La-
riny se nám oznamuje: Před krátkým časem zemřel
v Bukurešti příbuzný zdejšího lékárníka Papastensa
a zanechal po sobě dvě stě tisíc franků pro dobro-
činné ústavy rodné vesničky Zitsiu. Lékarník odebral
se s advokátem z Athén do Bukurešti, ale po delším
čase sdělil obci, že zemřelý neměl peněz. To bylo
podezřelé a obec poslala jiného advokáta do Buku-
rešti, by záležitost vyšetřil, ale i on potvrdil udání
lékárníkovo. Papastenses zatím přisvojil si ještě osm
set tisíc franků z pozůstalosti zesnulého, kteréž pe
níze připadnouti měly jiným příbuzným. Lakota tato
však lékárníka vyzradila a vyšlo na jevo, že se do-
rozuměl s advokátem obce, podplativ jej a že takto
spáchal podvod. Z té příčiny připravila policie oběma
poctivcům nemilé překvapení, zatknuvši je, když se
před několika dny vrátili do Pirea. Že se šibalové
ospravedlní, není pochybnosti, budou však nuceni
velkou část kořisti vydati, neboť řečtí soudcové neza-
dají v ničem soudcům tureckým a jsou tak útlocitni
že neublíží tomu, kdo má million. Rumuni pak mo-
hou přemýšleti o tom, jak si asi zesnulý, který býva
vojenským lékařem, tolik peněz za několik let moh
uspořiti. Bezpochyby napodobil to dle vzorů někte
rých řeckých ministrů a úřadníků, kteří, ač mají to
liko šest nebo deset tisíc drachem ročního platu a vy-
dají více než dvacet tisíc drachem, uspoří si často-
kráte milliony.
Papastenses
Lakota
Rumun
Bukurešť
Atény
Pireus
7
article
= Chylrý nápad prohnaných ženštin. Pouliční
dráhou pařížskou byla v těchto dnech usmrcena paní
Gonetová, dáma sedmdesátiletá, právě ve chvíli, když
chtěla přejíti živou městskou třídu s jedné strany na
druhou. Sotva že stará paní klesla k zemi bezduchá,
přidružily se k ní dvě ženštiny, jež pokleknuvše, za-
čaly spínati ruce a naříkaly, jakoby se jim srdce
mělo utrhnouti. »Ubohá sestra, nešťastná sestra !e
hořekovaly a bohaté slzy kanuly jim s lící na tělo
mrtvoly. Když se k výjevu dostavila policie, zda-
řilo se jí jen s obrovskou tíží odtrhnouti naříkající
sestry od mrtvé stařeny. Později se však zjistilo, že
paní Gonetová žádných sester nemá a vůbec že
ženského přibuzenstva postrádá. Ony dvě ženštiny
byly sprosté zlodějky, které se pouze mrtvole paní
Gonetové hodlaly přiblížiti, aby ji mohly obrati. Zda-
řilo se jim ukradnouti peněženku se značnějším ob-
nosem, zlaté hodinky a stříbrnou tabatěrku.
= Něco o americké lásce. Pán a paní z Eber-
leinů, jichž vlastí byla Indianopolis, setkali se nej-
prve na palubě poštovní rychlolodi; přijeli z Ham-
burku do Nového Yorku, vstoupili před oltář, líbánky
prožili v St. Louis a pak — se dali rozvést . ..
Celý román lásky trval 21 den a pak byl konec. —
Signor Jerome Internoscia, bývalý italský konsulv
Montrealu, podal žalobu na signora Bonella, bohatého
kupce v Bicksburku (Mississipi) na náhradu útrat a
ztrátu času, protože mu Bonelli překazil sňatek se
svou sestrou. Vydání za květiny, cukroví, čokoládu,
telegramy, poštovní známky, kočáry atd., byla zúčto-
vána. Hlavní položka, týkající se ztráty času 465
hodin, po kterouž dobu trvalo přemlouvání nevěsty
ke sňatku, jakož i psaní milostných dopisů, cenil si
zkrácený ženich na maličkost deseti korun za ho-
dinu .
Gonetová
Internoscio
Bonelli
Ham
Nový York
St . Louis
Montreal
Mississipi
paní z Ebro
8
article
Zemřelí v Praze
Dne 27. července 1904: Slavík Václav; po-
vozník, 60 roků, 1182—II. Sehnal Josef, sluha, 67 r.
394—III. Noha Petr, kloboučník, 60 roků, 735—VII.
Novotná Kateřina, soukromnice, 72 roky, 464—VIII.
Vávra Václav, syn dělníka, 11/2 roku, 34—VIII. Bareš
Jan, obchodník, 81 rok, 1814—II. Zeithamlova Anna,
šička, 17 roků, 216—VII. — Ve všeobecné ne-
mocnici. Vlášek Karel, zámečník, 26 roků. Von-
dráčková Aloisie, posluhovačka, 62 roky. Paskammová
Anna, vdova 77 roků. Lobovský Josef, 32 roky. —
Milosrdných sester: Dejmek Antonín, kočí,
26 roků. Králová Anna, vdova po sluhovi, 70 roků.
Stránská Anna, manželka dělníka, 59 roků. Pávova
Ludmila, 27 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici
č. 11.: Švec Václav, šikovatel, 30 roků.
Slavík
Václav
Josef
Petr
Novotná
Kateřina
Vávra
Bareš
Jan
Zeithamlův
Anna
Vlášek
Karel
Aloisie
Pávův
Švec
Praha
Paskammová Anno
Dejmek Antonín
Ludmila
9
article
Lidové divadlo , Urania“ v VIl. části Prahy.
Lidové divadlo , Urania“ v VIl. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Praha
lidový divadlo
10
article
Začátek o 7. hod.
11
article
V úterý 2. srpna.
Novinka. Po 25.
Na pomoc Rusům,
Velká výpravná hra o 5 jedn. Napsal Fořt a Hráška.
Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E.
Starý. Baletní vložky tančí pí. Stará.
(blíže Palaokého
Rus
Fořt
Hráška
Starý
E Stará
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V úterý 2. srpna.
Začátek o 7. hod.
Pasť na muže. (Les Ferards.)
Vaudeville o 4 jedn. Napsali A. Mars a M. Henne-
quin. Hudbu složil V. Roger. Přeložil V. Táborský.
Režisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
16320
A Mars
Roger
V Táborský
Kubík
Urbánek
Smíchov
Praha
národní divadlo
Les Ferard
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradech
Pištěkovo lidové divadlo vnehradech
na Král
V úterý 2. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
16362
Vrátný z Karlína.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. a 6 odděl. Pro české di-
vadlo upravil Fr. Novotný.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Po druhé: Růžová pouta.
Král
Fraško
Novotná
Karlín
Pištěkův lidový divadlo
14
article
pomůže úřadům francouzským, aby polapily pana de Felzen
a jestliže sdělí s nimi vše, co on činil !
»Vidíte dobře, že jsem se nemýlila ! Vy jste od po-
licie! Ta vyzvala vás, abyste přišel říci mně vše toto ! ...
Jste ničema !«
Agent policie pařížské odtušil, usmívaje se stále -
»Nejste věru zdvořilou, slečno Carlono! Ale budet
jistě přemýšleti ještě o mém návrhu, neboť milujete svoji
paní . . . Pomněte, že díky vám, zpravíte-li ji o nabídce
mé, může nabýti opět celého jmění svého.«
Komorná Juanina vydala se opět na další cestu, celá
jsouc rozechvěna.
Ficelle stopoval ji však, stále ještě pokračuje
»Nu a což výjev štrasburský! hej! musilo býti
paní vaší veselo! .. . Jistě se s ní nenudil mladický ten
René de Riverolles! Nemyslíte-liž tak sama?«
Carlona pokračovala v chůzi své, aniž agentu od-
pověděla.
Tento děl ale ještě
»Ostatně byl to hezký chlapík! Kdo byl vlastně ten
mladíček ?«
Carlona se zastavila, přímo zuříc i zvolala :
»Nechte mne na pokoji! . . . Ani slova již, aneb
zavolám na pomoc prvního policistu, kterého spatříml
Rozuměl jste mi dobře? ... Nejsme zde ve Francii!...
Opusťte mne tedy ihned!«
»Jen pomaloučku, moje hezké dítě, jen pomaloučku,
slečno Carlono . . . Vás věru rád poslechnu... A odchá-
zím již . . . Na shledanou však . . . Na shledanou za
málo dní . . . Vyhledám vás ještě . . . Zatím budete
míti dosti času, abyste o věci přemýšlela.
jít Feldit
Carlono
Juanin
Riverolles
Francie
15
article
Účinkovalo na ni co nejnepříjemněji, když byla
oslovena tak pravým jménem svým, kdežto až posud
za to měla, že jest v Petrohradě úplně neznáma.
Policejní agent, stále velice přívětiv, pokračoval
však již
»Vy mne neznáte? To jest asi tím, že jsem si dal
vlas do hola ostříhati, i že nemám již pruhované vesty
své ani ostatního lokajského oděvu . . . Jsem to já,
Lindor.«
Vzpamatovavši se poněkud ze svého překvapení,
Carlona zvolala:
»Ach ano, skutečně! Pořádně jste se změnil ! ..
Nepoznala jsem vás proto hned na poprvé . . . Myslila
jsem ale, že jste se vrátil do Paříže.«
»Vrátil jsem se skutečně do hlavního města naší
Francie, jak jste zcela správně podotkla . . . Ale opustil
jsem Pařiž hned zase skorem bezprostředně na to.«
»A jste pořád v službě panstva ?e
» nikoli! Mám to nyní hezky zařízeno. Jsem ob-
chodním cestujícím . . . zastupuji vinařské firmy.«
»Vy že dodáváte víno francouzské pro Petrohrad?«
»Ovšem! . . . Toť ale zvláštní, jak nenadále se lidé
setkávají, není-liž pravda? A vašim pánům vede se
dobře ?«
»Velmi dobře !«
»Usídlili jste se tu trvale?«
Komorná Juanina pohlédla pronikavě na agentaa
odvětila netrpělivě;
»Proč vás to zajímá?«
» nezajímá . . . nikterak . . . ptám se jen tak
mimochodem . . protože . . .«
Zamlčel se.
Zaprodání nopřítell.
Juanin
Petrohrad
Paříž