1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 209. ze dne 30. července 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Hraběnka Montignosová, bývalá saská ko-
runní princezna, požívá stále v zemi, jíž měla jednou
královati, značných sympatií nejširších vrstev lido-
vých. Zejména lid drážďanský nadšen jest nesmírně pro
svou »Luisu« a veškeré novinářské zprávy o prin-
cezně čte velmi dychtivě. Mimo to soudí se všeobe-
cně po celém Sasku, že se korunní manželé opět
usmíří a každý si také přeje, aby ke kroku tomu
jednou došlo. V četných domácnostech Saska mají
uschovány jako vzácnou památku pohlední lístky, ji-
miž hraběnka odpovídá jim na projevy sympatiía
na srdečné pozdravy, do rodinného zátiší jejího za-
slané. V poslední době uspořádány byly výpravy cti-
telů a ctitelek hraběnčiných do sídla jejího pobytu.
Montignosová
Luisa
Sasko
4
article
Tři občané ze Saské Kamenice přijeli do zámku ve
Warteggu na Bodamském jezeře a saský tisk rozepi-
suje se o návštěvě této velmi podrobně. Hraběnka
uvítala krajany své nadmíru srdečně, podala všem
ruku, což učinila i malá princezna Monika. Na to
podělila hraběnka trojici pánů krásnými pohledni-
cemi, opatřenými svým podpisem a žádala, aby do-
brým a milým Sasům sdělen byl její upřímný, s-
dečný pozdrav
= Dvojí stávka žáků středních škol. Argentinský
ministr vyučování vydal před nedávnem výnos, jímž
nařizoval, aby celoroční zkoušky žáků všech středních
škol byly zostřeny. Obsah výnosu toho nezamlouval
se žákům i usnesli se po několika úradách, že po-
žádají ministra, aby nařízení odvolal. Neobdrževše
však odpovědi, oznámili ve vší formě panu ministrovi,
že nebudou více škol navštěvovati, nezakročí-li pan
mirstr na jich prospěch. A skutečně také došlo k
obrovské stávce žáků v celém území. Vláda i školní
úřady i učitelé, nevědouce si jiné rady, dali se do
vyjednávání s — rodiči stávkujících posluchačů. Žáci
dali si nejprve domluviti k srdcím a pak prohlásili,
že se opět vrátí v učební síně, bude-li zlý výnos od-
volán. Když se to však do 1. července opět nestalo
vypukla stávka znova.
Monika
Sas
5
article
= Tzagický konac modalky. Není krutějšího,
drsnějšího a chladnokrevnějšího tvůrce dramat lid
ských než skutečný život. V minulých dnech sbásni
opětně jednu hrůznou scénu — zavraždění býv. pařížské
krásky polosvěta, proslulé modelky, známé pode jme-
nem Julietty Poretiové. Druhdy hvězda elegantního
světa pařížského, později dáma polosvěta. Ne však
proto, že by vadnoucí věkem vnady byly zavinily
klesnutí její ceny. Zůstávala i při svém věku dosti
krásnou, avšak přátelé dřívější a zbožňovatelé opou
štěli ji jako motýlové odlétají od vyssáté květiny
Román života jejího v stručných rysech byl tento
Provdala se za zámožného hňupa, který si ji vzal
oslněn její krásou. Stala se mu nevěrnou, uprchlas
jiným, jenž ji připravil o zbytek jmění a vrátila se
do Paříže, kde živila se tím, že krásné tělo své pro-
půjčovala malířům za model. Pak šlo to se stupně
k stupni, až klesla na pouliční a noční dámičku. Při
jedne takovéto své toulce padla do rukou jakéhosi
ničemy, který povšiml si zbytku jejího bohatství —
brillantového prstenu, a pro tento skvost ji v lestku
boulogneském zavraždil. Ničema neby! dopaden. v
pobřebním průvodu, který ubíral se z ulice Morquě,
nalézal se také její bývalý manžel.
= Nový druh bílých bramborů. Spolkový konsu)
v Rouenu ve Francii, T. Haynes, podal právě stát
Poretiová
Nič
Paříž
Rouen
Francie
6
article
nímu departementu zprávu o objevení nového bram-
boru, jenž jest úplně bílým a pochází z Uruguaye
ve Francii, kam byl před krátkým časem přivezen,
docíleno jím znamenitých úspěchů. Rostlina byla
nejprve nalezena podél břehů řeky Mercedes a do
Francie byla přivezena professorem Heckelem, ředi-
telem koloniálního ústavu v Marseillu. »Listy těchto
zemčat jsou malé a tenké,« praví konsul ve svém
popisu a »podobají se trochu listům irských zemčat.
květ jest bujný, barvy bledě fialové a voní silně na
způsob jasmínu. Rostlina rozkládá své kořeny a nové
větve po celý rok a jednou jsouc zasazena, sama se
již dále množí a rozšiřuje od přetrhaných, v půdě
zanechaných kořenů. Vařený plod nabývá barvy
slabě zelené; v původním stavu svém jest hořký.
ale delším pěstováním v jiné půdě tato hořkost miz
a brambor má velmi příjemnou chuť. Dobytek na-
vzdor hořkosti velice rád zeminu tuto za potravu
přijímá. Nový tento druh bramborů v stejné zemi
mnohem více se množí, nežli starý druh bramborů.«
= Sňatek barona Offermanna. Manželka barona
Viktora Offermanna, velkostatkáře z nejbližšího okolí
Pešti, rozená baronka Helena Schossbergerova, po-
dala včera na svého chotě po 18letém trvání sňatku
žalobu o rozvod. Manželství má romantickou přede-
hru. Baronka Helena jest dcerou bývalého perského
generálního konsula v Pešti, barona Schossbergerai
vešla před lety s nynějším říšským poslancem Juliem
Rosenbergem ve sňatek. Manželství uzavřeno dle
polskožidovského ritu v Praze. Když se však novo-
manželé vrátili do Uher, byl sňatek prohlášen za
neplatný. Baronka Schossbergerová vrátila se na to
k rodičům a za několik neděl podala ruku hraběti
Batthyanovi. Neminula dlouhá doba od uzavření to-
hoto sňatku a Batthyany utkal se s Rosenbergem na
souboj pistolemi, při čemž Batthyany byl usmrcen.
Heckel
Offermann
Schossbergerův
Helena
Schossbergerai
Rosenberg
Schossbergerová
Batthyan
Uruguay
Francie
Mercedes
Marseille
Pešť
Praha
Uhry
7
article
Třetím manželem baronky Schossbergerovy stal se
baron Offermanu, s nímž se paní choť dává rozvé-
sti, uvádějíc za příčinu, že jí na penězích neskytá
tolik, mnoho-li urozená paní potřebuje k rozhazo-
vání.
= Policejní přehmat. O neuvěřitelném případěz
policejní praxe sdělují se zprávy z Kolína n. P.
Dvacetileté mravně zachovalé děvče bylo nedávnok
žádosti svého poručníka v bytě dvěma policisty
zatčeno a předvedeno policejnímu prefektu, jsouc
nařčeno, že vede nezřízený život. Děvče ztráviti mu-
silo dobu tří hodin ve vězení mezi nejspustlejšími
zločinci. Na to dopraveno bylo vozem, určeným pro
trestance a v průvodu dvou policistů do Bonnu,
a tamže svěřeno péči kláštera, kdež se přechovává
spustlá mládež. Děvčeti podařilo se odtud po něko-
lika dnech prchnouti. Když se dostalo zpět do Ko-
lína n. R., dostavilo se k soudu a učinilo oznámení
u poručenského soudu, jenž zjistil, že ani poručník
ani policie nebyly k dotyčnému zakročení oprávněny.
Záležitostí nebohé dívky, již od oprávněných
tomu stran vydáno bylo nejlepší vysvědčení, zabývá
se právě státní zastupitelství.
= Attentát na ředitele továrny. »Gazetino Popo-
lare« vypravuje, že včera spáchan pyl krvavý attentát
na ředitele továrny Karla Schmucka v Haidunách.
Dělník Antonín Cvek. čítající 48 roků stáří, jenž po
několik let byl v továrně zaměstnán jakožto přední
dělník, byl minulého podzimu propuštěn, za to že se
zúčastnil stávky. Později byl opět do práce sice přijat,
ale za prostého dělníka s platem nižším, nežli měi
Schossbergerův
Offerman
Schmuck
Cvek
Kolín
Bonn
ko
Haiduny
Gazetino Popo
8
article
poprvé. Cvek choval se z počátku velmi klidně, nebot
mu ředitel slíbil, že v brzkém čase opět povýší. Pře-
dešlou středu napsal Cvek řediteli dopis, jímž ho žá-
dal, aby mu do 24 hodin opět na mzdě přidal. Pro-
tože pak mu ředitel na psaní nedal odpovědi, ode-
bral se dělník za dva dny k řediteli a žádal jej
ústně o splnění své žádosti. Když však Fdostal za
odpověď, aby měl štrpení, že však ředitel se o to
postará, aby peněžní jeho poměry zlepšil, vyňal Cvek
nůž z kapsy u kabátu a zasadil řediteli bodnou ránu
do obličeje. Zraněný, jemuž vyteklo levé oko, jest v
nejvyšším nebezpečí života.
Cvek
9
article
Zemřelí v Praze
Praha
10
article
Dne 26. července 1904: Kollmanova Marie,
21 rok, 2—III. Houška Josef, stavbyvedoucí, 65 roků,
150—III. Herčíková Kateřina, vdova po dělníku, 73
roky, 74—VIII. — Ve všeobecné nemocnici:
Bejček Antonín, mlynář, 31 rok. Boháčová Marie, 29
roků. Jirákova Julie, školačka, 13 roků. Křivánková
Barbora, překupnice, 52 roky. Nohavcová Ludmila,
vdova po obuvníku, 68 roků. Pazdera František, dělník,
31 rok. Vondráček, vrátný, 72 roky. — U Milosrd-
ných bratří: Toula František, kočí, 70 roků. —
U Milosrdných sester: Růžičkova Anna, služ-
ka, 28 roků. — U Alžbětinek: Trefná Františka;
služka, 44 roky. — V c. a k. vojenské nemoc-
nici č. 11: Tauchen Rudolf, dragoun, 22 roky.
Houška
Josef
Herčíková
Kateřina
Boháčová
Marie
Jirákův
Julie
Křivánková
Nohavcová
Pazdera
Vondráček
Kollmanův Marie
Bejček Antonín
U Milosrd
Toul František
Růžičkův Anno
Trefná František
Tauchen Rudolf
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 3/48. hod
V sobotu 30. července.
III. hra organisace národně-sociální v Karlíně,
Po třelí
Diblík, šotek z hor.
Obraz venkovského života o 5 jedn. Naps. Karolína
Birch- Pfeifferová. Přeložil K. Frič. Režisér V. Spurny
(blíže Palackého
Diblík
Birch
Pfeifferová
K Frič
V Spurna
Palacký
Praha
Karlín
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smichově
Aréna na Smichově
mostu).
Začátek o 7. hod
V sobotu 30. července.
Komedie člověka.
Velká výpravná satyrická hra o deseti odděleních. Na-
psal O Schäffer. Některé texty ke zpěvní části od
Josefa Švába. Hudbu složil R. Piskáček. Režisér Josei
Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
16202
zimnímu divadlu na Smíchově.
Schäffer
Josef Šváb
R Piskáček
Josei Kubík
Urbánek
Praha
Smíchov
národní divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vneneon
Pištěkovo lidové divadlo vneneon
na Král
Král
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Začátek o 7. hod.
Začátek o 7. hod.
V sobotu 30. července.
Lidové představení za poloviční ceny.
Zkrocení zlé ženy.
Veselohra o 5 jedn. od W. Shakespeara. Spracoval
J. J. Kolár.
V neděli 31. července.
Začátek o 1/24. hod.
Vrátný z Karlína.
V neděli 31. července.
Začátek o 7. hod.
16195
W Shakespeare
Kolár
Karlín
15
article
R úžová pouta.
R úžová pouta.
616 —
16
article
Kráčel tak, ruce maje v kapse a cigaretu v ústech,
a prohlížel si typy, jež se mihaly kolem něho po ulici,
prodavače koláčů, jež vykřikovali z plných hrdel zboží své,
domovníky s malou čapkou a velikou zástěrou, mužíky
s dlouhým vousem i vlasem, s čapkou koženou, i s vel-
kými botami, ženy z lidu, obuté rovněž ve vysoké boty —
v pravdě ale při ledabylém prohlížení tom Ficelle myslil
na přátele své, kteří v okamžiku tom dávali život v sázku,
aby zmocnili se Morela.
Náhle, na dvacot kroků od sebo, spatřil policejní
agent postavu dobře známých jemu obrysů.
Děl si polohlasně:
»Carlona !«
Byla to skutečně komorná hraběnky Boccinellovél
Ubírala se k vnitřnímu městu, nesouc v ruce ne-
sáček.
Nebyla si Ficella povšimla a minula jej
Policejní agent nechal ji přejiti, usmívaje se však.
Potom ale obrátil se a sledoval hraběnčinu dů-
velký
Morel
Boccinellovél
Ficell
18
article
operace a mohly by z toho vzniknouti komplikace nej-
osudnější.
19
article
Zajisté bylo tedy lépe, pomyslil si Beryllon, zříci
Zajisté bylo tedy lépe, pomyslil si Beryllon, zříci
se plánu tohoto.
20
article
A zříci se tím také dokumentů Morelových?
A zříci se tím také dokumentů Morelových?
Nikterak!
Dokumenty ty obsahovaly snad užitečné informace
a důležité podrobnosti o spoluvinnících Morelových, jakož
i o odeizení tajných spisů vojenských.
Bylo třeba získati prostě časul
Ficelle zapraví tedy účet jejich a odjede, vaky Mo-
relovy pak zatím v hotelu zanechá.
Při tom doporučí ale zavazadla ta řediteli hotelu
bedlivé ochraně, dokládaje, že pan Morel odjel pouze na
několik dní na cesty, do Moskvy a že se pro zavazadla
ta ještě vrátí.
Mezitím odešle ale Ficelle komandantu Tardinovi do
Pariže — a to opět pod jménem Ludvíka Caranta — de-
peši tohoto znění:
Morelův
Morel
Carant
Moskva
21
article
Pravil si v duchu.
Nebudu-li moci nic lepšího učiniti, budu ji moci
aspoň uvésti pořádně do rozpaků. To nemůže mně být
zbraňováno a pobaví mne to aspoň.
Zrychliv potom krok, Ficelle brzy octl se mulatce
až po boku.
Nadzvednuv klobouk, děl tónem přívětivým, roztomi-
lost sama:
»Dobrý den, slečno Carlono !«
Komorná zastavila se na ráz, pohledla ostře na ci
zince, ale nepoznala ho v prvním okamžiku.
Carlono
22
article
»Přijedu.
Záležitost jest vyřízena k vašemu uspokojení.
Beryllon.«
Jakmile by Ficelle přibyl do Paříže, podal by ko-
mandantu Tardinovi zevrubné vysvětlení.
Potom také, jelikož zatím jistě by už uskutečněna
byla jedna z obou možností, buď smrt všech tří účastníků
dramatu na moři aneb polapení Morela, nic by nepřeká-
želo již komandantu Tardinovi, aby dal zabavit zavazadla
Morelova policií ruskou a aby dal je odeslati pro úřady
francouzské do Paříže.
Zaprodáni nopžitel,
Ficelle
Morel
Morelův
Paříž