V Praze, v pátek dne 9. června.

K číslu 157. čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.

Válka. K otázce míru. Z Berlína, 9. června. »Nationa l-Zei- tung sděluje. »Některé mocnosti podnikly, jak se dovídáme, diplomatické kroky, aby seznaly rozpoložení cara Mikuláše v pří- čině války a míru. Dosud není authenti- ckého projevu carova o míru. Pozornost zaslu- huje však, že poprvé staly se diplomatické kroky za účelem tím, aby eventuálně proká- zány byly Rusku dobré služby spřátelených mocností. Jak značně předbíhají zprávy o míru skutečnost, vysvítá z okolnosti, že se napřed jednati musí o uzavření příměří mezi Ruskem a Japonskem. Japonsko do- sud nemá ve své moci ničeho ze staré ruské državy, jako na př. Vladi- vostok nebo ostrov Sachalin, aby mohlo vyko- návati nějaký nátlak na Rusko. Zprávy ameri- ekých a anglických listů, dle kterých dlužno se připraviti na bezprostřední uzavření míru, dlužno čísti opatrně. Velkokníže Michal Alexandrovič který za svatebních slavností dlel v Berlíně prohodil k jednomu zdejšímu francouzskému zpravodaji: »Jsem pro mír a budu také pro mír v Petrohradě pracovati.« Z Washingtonu, 8. června. (C.-B.) Fran- couzský vyslanec Jusserand měl dnes dopoledne půlhodinovou rozmluvu s Rooseveltem.

Hned na to příjat byl jzastupující tajemnik státního departementu Loomis presidentem, aby podal, jak se z nejlepšího pramene sděluje, Rooseveltovi překlady šifrovaných telegramů, jež došly od amerických vyslanectví v Petro- hradě a Londýně. O obsahu těchto telegramů ničeho se nesděluje. Loomis odmítl sděliti účel své návštěvy u presidenta. O stavu otázky mí- rové nemůže se vysloviti. Situace jest delikátní, proto nemůže prý podati žádných podrobností běžném vyjednávání. Z Paříže, 9. června. (C.-B.) Smírčí komise francouzského parlamentu a zvláštní komitét an- glického parlamentu po vzájemné dohodě usnesly se, učiniti vládám svým návrh, aby jak Rusku tak Japonsku nabídly se k sprostředkování míru. Návrh, který současně předložen byl za- hraničním úřadům v Paříži a Londýně, odvo- lává se na červencovou konferenci v Haagu z r. 1899, jež zavazuje přímo jed n nebo několik neutrálních ve- mocí kintervenci při mezinárod- ním konfliktu. Oba komitéty usnesly se učiniti vše možné aby brzy došlo k ukončení války rusko-japon- ské čestným mírem. Z Londýna, 8. června. Petrohradský kor respondent »Standardu« oznamuje: Zahra- niční úřad mne splnomocnil, abych rozhodně dementoval zprávu, že Rusko projevilo přání seznat japonské podmínky míru prostřednictvím vyslance ve Washingtoně anebo v Paříži. Přes to však na diplomaty působila akce Roosevel- tova hlubokým dojmem. Myslí se, že podniknut bude nějaký krok, kterým se situace vyjasní. Naprosté mlčení zachovává se na rozhodujících místech o návštěvě amerického konsula v Car- ském Sele.

Události na Rusi. K nynějším poměrům. Druhé číslo »Moskevské Neděle« knížete P. N. Trubeckého zadrženo censurou. Administrativní správou zbaveno deset po- licejních strážníků jízdních v pol- tavské gubernii míst, poněvadž žádali zlepšen svého hmotného postavení. Ministerstvo osvěty odmítlo žá- dost za zřízení lékařské fakulty při moskevskýeh ženských vyšších kursech. Charkovský gubernátor zakáza lidové přednášky o choleře, poněvadž prý v ny- nější době organisování lidových přednášek vů- bec není včasné. Nástupcem ministra zahraničních záležitost hr. V. N. Lamzdorfa má býti bývalý mi- nistr spravedlnosti státní tajemník N. V. Mu- ravěv, ruský vyslanec v Římě; nástupcem ministra vnitra Bulygina státní sekretář A. S. Tanějev. Nástupcem redaktora »Pravit. Věstníku« prof. Kulakovského, jenž od- stoupí, státi se má S. Trubačev.

Státní převrat v Norsku. Ze Štokholmu, 8. června. Říšský sněm sejde se patrně již 20. června k mimořád- nému zasedání, v němž stane se rozhod- nutí v příčině norské krise. Z Berlína, 9. června. Korunní prin švédský pod dojmem norských událostí odjel hned z Karlsruhe kamž se s velkovévodskou rodinou byl odebral

Ja přes Berlín vrátil se do Štokholmu. Korunní prine je ve Švédsku oblíben, v Nor- sku však se těší pramalým sympa- tiím. Před několika léty veřejně projevil se v tom smyslu, že přijdou Norové krroz- umu, když se tam pošle několik pluků švédského vojska. Z Hamburku, 8. června. »Hamburge Nachrichten« sdělují z Kodaně: Ve Švédsku začala již doprava vojska na norské hranice. Celá posádka štokholm- ská byla uvedena na válečnou hotovost. Na všech stanicích jsou přípravy veliké k odjezdům. Všude panuje válečné nadšení (?). Vojenská strana je odhodlána vésti rozhodný boj. Král dostává stále telegramy ze všech končin země. Z Kristianie, 8. června. (C.-B.) Storthing splnomocnil dnes odpoledne svého předsedu, aby přijatou adressu s případným dopisem ode- vzdal králi Oskarovi. Norská modlitba změ- něna tím způsobem, že prosba za rodinu královiskou nyní jest vypuštěna a vložena věta, prosící za vlast. Časopis »Aften- posten« oznamuje ze Štokholmu, že švédské ministerstvo pro zahraniční záležitosti v minu- lém týdnu pověřilo své vyslance úlohou, aby zkoumali, jaké stanovisko zau jmou jednotlivé státy pro případ vystoupení Norska z Unie a co na notifikaci takovou od- deto

Z Berlína, 9. června. V politických kru- zích panuje přesvědčení, že švédsko-norský kon- flikt bude rozřešen bez prolévá ní krve. Myslí se všeobecně, že švédský korunní princ požene věci k válce, ale na druhé straně se ví, že král není válce nakloněn, že bude sice nějaký čas činiti potíže, pak ale předloží spor před rozhodčí soud. Z Frankfurtu n. Moh., 8. června. Ze Štok- holmu se telegrafuje přes Kodaň v 6 hodin ve- čer: Vláda nařídila bezvýjimečnou cen- suru všech telegramů a telefoni- ckých hovorů do cizozemska. Toto opatření vzhledem k současné nápadné zamlklo- sti vládních listů považuje se za velmi vážný obrat konfliktu. Z Vídně, 8. června. »Neue Freie Presse« dostala z Lilehamru od Björn- sona tuto depeši: »Projev sněmu nor- ského je projevem celého nor- ského národa a bude požehnáním pro celý povědí.

FEUILLETON. Cařihradská povídka. Napsal Jaroslav Kubín.

Velká, s přepychem zařízená komnata, za halena byla večerním přítmím. Na pohovce, pokryté drahým kobercem, se- Hěla plačíc mladá dívka, nový to „přírostek“ harému pašova. V šeru nepozorovala přítomnosti eunuchovy, pročež jala se modliti: „O Allah nedej, abych nevinnost svoji ztra tila v rukou paše, který neštítil se nejhorších skutků, aby se mne zmocnil. „Neboj se, nevinnost tvá nebude porušena!“ Těmito slovy přerušil modlitbu její eunuch. střežící ji. Dívka, jež se domnívala, že jest samotna, povstala uleknuta s pohovky. „Neboj se,“ opakoval eunuch, „nezradím tě, ale dám ti zprávu, která tě zajisté potěší. Hodiny života pašova jsou sečteny. Jsem usta- noven, abych dnešní noci vykonal na něm dávno již zasloužený trest. To bude též spásou pro „Vždyť budeš za to potrestán,“ pravila dívka ustrašeným hlasem. „Vím, Zino, vím! Jsem však stár a život pro mne nemá již žádné ceny, proto rád jej obě- tuji pro blaho svých bližních. Sám jsem se k činu tebe. tomu nabídl. Jest to sice úkol ohavný, ale také prospěšný. Ustál v řeči, neboť se ozvaly kroky. Vstoupil paša. Eunuch hluboce se uklonil, a při tom úsměy zahrál si jeho ústy. Zina však zůstala nepohnutě státi. „Dobrý večer, Zino,“ pravil paša. „Dobrý večer, pane!“ „Proč mne oslovuješ ,pane' a ne jménem jak bych si přál od tebe, nejmilejší ženy.“ „Nejsem tvou ženou a nebudu!“ „Hm,“ zabručel paša, „začínáš jako včera Což ještě tě neopustily ty vzdorné myšlenky? „Neopustí také,“ hrdě odpověděla Zina. „Nechci, aby mne objímaly ruce potřísněné krv mé matky.

Ty mně vyčítáš, že zavraždil jsem tvou matku? Vždyť stalo se tak z lásky k tobě — abych se tě zmocnil. Ztráta tato bude ti nahra- žena tisíckráte, staneš-li se mou ženou. Nositi budeš drahocenné obleky, skvostné šperkya budeš v měm harému vládnouti.“ „Ty bys vážil si těchto věcí více než matky? Jak mohla jsem se tak tázati, vždyt tvář tvá to již prozrazuje.“ Slova tato pášu rozhněvala. „Vidím,“ pravil, „že s tebou dnes ničeho nesvedu. Přijdu tedy zejtra, do třetice, budeš-li zase takto jednati, donutím tě k poslušnosti!“ „Jenom přijď, budu se k tobě chovati lépe a ráda stanu se baš kodunou. Pro dnešek však, prosím tě, mne opust,“ smála se Zina. Věděla, že zejtra nebude již paša patřiti to- muto světu. „Však jsem také očekával, že si věc dříve rozmyslíš, než bude potřebí užíti násilí.“ Po těchto slovech snažil se páša políbiti její usmívající se ústa. Zina však se uhnula a chtěla uniknouti na chodbu. Ale eunuch jí v tom zabránil a pravil: „Po- šetilá, jdi do náručí pána nejmilostivějšího!“ Šeptem pak dodal: „Jdi, bude to vhodný okamžik, kdy mohu vnořiti dýku v jeho tělo.“ Zina splnila jeho přání. Šla a objala sama pašu volajíc: „Jsem šťastná. Hle, držím tě ve svém náručí — — „Abych já mohl vykonati tento prospěšný čin,“ dodal eunuch a vrazil v pašovy plíce ostří dýky. — Kolem zavládlo ticho. Jen eunuchův smích a sten umírajícího ru- šily jej. Druhého dne, dříve než první paprsky slu- neční políbily Cařihrad, byl eunuch sťat a roz- čtvrcen.