1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 205. ze dne
3
masthead
26. července 1904.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nesnesitelná vedra v Paříži. Z Paříže dochá-
zejí přímo Jobovy zprávy o spoustách, jež tam ne-
vylíčitelnými vedry byly způsobeny. Teploměr uka-
zoval v poslední době na 39° R. ve stínu a na
změnu počasí není ani nejmenší naděje. Noviny
přinášejí denně plné sloupce zpráv o příhodáchz
ulic, jež za jiných dob stávaly se jen zřídka kdy.
Za den omdlévá 200—300 lidí na promenádách
z toho nejméně 50 případů jest velmi vážných, jež
končívají poskytnutím lékařské pomoci v nemocni
cích. Průměrně umírá denně 12 lidí slunečním úpa-
lem. Na boulevardu sv. Michala klesl veřejný po-
sluha k zemi a byl mrtev; v náruči matčině ze-
mřelo děcko; vozka spadl bez sebe s kozlíku a více
neprocitl; soukromník, jenž se po delší dobu díval
oknem, sletěl střemhlav na dlažbu, neboť zemřel.
Paní Zieglerová, redaktorka ženského časopisu, stí-
žena slunečním úžehem, byla dopravena do nemoc
nice, odkudž ji za čtvrt hodiny propustili uzdrave-
nou. V nepatrné chvíli dopravili ji do nemocnice
znova, neboť byla úžehem znova stížena. Počet osob
jež úmorným vedrem sešílely, dostoupil v neděl
večer na 7 a jest mezi nimi i vrchní štábní lékař 1.
pluku kyrysníků; také úřadně zjištěno, že v posledn
době značně stoupl počet sebevražd.
Jobův
Michalus
Zieglerová
Paříž
5
article
= Lady Betty. Skoro každodenně možno se do-
čísti v novinách o nových úspěších žen v příčině so-
ciálního jich postavení. Až do nedávna zdála se celá
řada životních povolání býti výhradným privilejem
mužského světa; dnes však již zastává je moderní
žena právě tak dokonale jako muž. V Londýně zje-
vila se, jak známo, ženština v hodnosti státního kan-
cléře a v Kentish Townu, jedné z londýnských čtvrt
zastávají ženy povolání štolbů. Anglický list, z ně
hož zprávu čerpáme, poznamenává, že zbývá ještě
povolání, jež by dnes ženy sotva mohly zastávati.
jakkoliv už jednou mělo v nich svou representantku.
Ženského kata nemůžeme si představiti a přece jen
žila v Londýně kdysi žena, jakási »lady Betty«, jak
se jí přezdívalo, kteráž byla katem. Jak se jím stala,
náleží historii mravně zkažených dob, ve kterých žila.
Byla to vdova, netěšící se právě nejlepší pověsti. Její
syn, kteréhož mnoho let neviděla, vrátil se z dálné
ciziny jakožto boháč a aby se o charakteru matky
své přesvědčil, vyhledal si u ní přístřeší, aniž by se
dal poznati. Stará žena jej však v noci zavraždíla,
aniž věděla, na kom čin spáchala i byla z té příčiny
odsouzena k trestu smrti. Celá řada zločinců měla
býti s ní zároveň pověšena. Když se však nedostavil
kat, nabídla se lady Betty, že odsouzence oběsí, bu-
de-li jí život darován. Byla jí skutečně milost udě-
lena a když popravu ostatních vykonala, byla jme-
nována katem pro okres v Connaugthu. Dlouhá léta
minula a lady Betty v činnosti katově byla velmi
činnou a jak se proslýchá, byla prý velmi přísnou
zvláště proti zločincům ženského pohlaví.
= Romantický útěk Turkyně z Prevezy do Řecka.
Betty
Turkyně
Londýn
Kentish Town
Řecko
Preveza
6
article
Přítel našeho listu píše nám z Atbén: Poznal jsem
v Athénách dvacetiletou Turkyni, která svým roman-
tickým útěkem poutá k sobě pozornost veřejných
kruhů. Pochází z Albanie a ve stáří pěti let vzal ji
k sobě osiřelou velitel Prevezy Afuz bej. Když do-
rostla, vedla mu domácnost, při čemž jí pomáhala
jedna křesťanka. Bej ji považoval za vlastní dceru
a pomýšlel ji provdati a tak zaopatřiti; ale Turkyně
se zamilovala do ženatého Řeka Perdika, který bydlel
naproti domu bejovu. Věc nezůstala tajemstvíma
také bej se to dověděl i vyhrožoval dívce přísným
trestem, nepřestane-li udržovati poměr s křesťanem;
zároveň pak přikázal tomuto, aby nesváděl ošemetně
nerozumnou dívku. Nicméně Řek přemluvil . dívku
tajně k útěku. Za cílem tím dohodl se s loďkařem
z protějšího řeckého břehu. V umluvený den za
temné noci opustila dívka, vzavší s sebou několik
tureckých lir,otcovský dům zadními dvířky, aniž ji
stráž zpozorovala. A tak dospěla ke břehu, kde jí loďkař
s kocábkou očekával. Vstoupivši rychle do této, odplula
do Aktionu na řeckém území, vzdáleném několik mi-
nut. Zde nabyla ovšem svobody, ale zároveň ztratila
veškerou podporu. Odebravši se do jedné kavárny,
čekala opuštěná na svého milence, ale marně. Proto
ráno ujal se jí velitel policie, vzav ji do svého domu.
Řek
Perdik
Atény
Albánie
Aktion
7
article
Tu se však dověděl i bej o její útěku a dal hned
zatknouti Perdika, kterému se v noci útěk nezdařil
vyslal posly do Aktionu, by přemluvili dívku a při-
vedli ji zpět. Ona však nechtěla se za žádnou cenu
vrátiti. Tak minu! měsíc a policejní velitel přivedl
dívku, která vstoupila k jeho ženě jako společnice,
do služby. Nicméuě v hotelu, v němž prozatím
bydlela, jest služka, která jest příbuzná s kuchařkou
bejovou a proto když se od Turkyně všeho dověděla
zpravila kuchařku o stavu věci. Snad dosáhne bejova
odpuštění a brzo vrátí se do jeho domu. Za to bude
osud jejího svůdce krušnější, neboť v té příčině ne-
znají Turci milosrdenství a zvláště dopustí-li se po-
dobného činu muž ženatý
= Zavraždění Notarbartola. V porotním procesu
pro zavraždění Notarbartola, konaném ve Florencii,
sproštěn byl bývalý poslanec Palizzolo, jakož
ostatní spolužalovaní, následkem příznivého výroku
porotců obžaloby a neprodleně udělena mu byla
svoboda. Palizzolo byl, pokud známo, obviněn, že
bankéře Notarbartola zavraždil v železničním voze
na trati Neapol—Řím a že mrtvolu vyhodil oknem
jedoucího vozu. Palizzolo, o němž se tvrdilo, že pro-
váděl peněžní obchody ne právě nejreelnějšího rázu,
octl se v době, kdy čin spáchán, v peněžních ne-
snázích a byl v roce 1892 zapředen i do pověstné
afféry panamské. Prvý proces konal se s ním v Si-
cilii. Tehda byl porotou uznán vinným a odsouzen.
Turkyně
Palizzolo
Notarbartola
Florencie
Neapol
Řím
Notarbartola
8
article
Obhájce jeho však podal revisijní žádost, již bylo
vyhověno a současně ověřen porotní soud ve Flo-
rencii provedením záležitostí, aby se dokázalo, že po-
rotci nejednají za nátlaku mafie.
= Vrah Eugenie Fougěrové ženichem. Vzpomínka
na zavraždění herečky Eugenie Fougěrové ožívena
jest znovu zprávou, docházející z Paříže, o zajímavém
sňatku, jejž uzavříti hodla jeden z vrahů její. Bassot.
Z předchozích podrobných zpráv je známo, že Bassoh
odsouzen byl k 15letému žaláři. Odpykávaje trest
hodlá vejíti ve sňatek se svou milenkou Pieretou
Raynaudovou a požádal již, aby mu svědky svatby
byli ředitel trestnice a pak obhájce. Po skončeném
trestu hodlá prý se usaditi v Americe.
Eugenius Fougěrová
Bassoh
Piereta Raynaudův
Flo
Paříž
Amerika
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 18. července 1904: Glaser Abraham,
soukromník, 68 roků, 74—I. Vaudova Antonie, dcera
sluhy, 2 měs., 152—I. Pešička Martin, syn hospodyně,
7 dní, 432—VII. Picka Martin, dělník, 74 r., 59—VIII.
— Ve všeobecné nemocnici: Císařova Rů-
žena, švadlena, 18 roků. Eder Josef, školák, 13 roků.
I Pešička
Martin
Picek
Josef
Praha
Glaser Abraham
10
article
Dne 19. července 1904: Bukovský František
syn dělníka, 4 měs., 44—VII. Černý Václav, strojní
inženýr, 62 roky, 366—VII. Papírníkova Božena,
služka, 28 roků, 542—II. Havel František, syn dělnice,
1 den, 81—VIII. Černý Josef, zámečník, 22 roky,
363—VIII. Nebeský František, syn dělníka, 3 měs.
383—VII. Bruné Hynek, krejčí, 68 roků, 1517—II. Ma-
tějovských Anna, dcera obuvníka, 1 den, 1201—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Čakrtová Anna;
posluhovačka, 65 roků. Marvanová Josefa, žebračka,
77 roků. Třešňáková Marie, manželka zámečníka, 32
roky. — U Milosrdmých bratří: Zelenka
Ignác, strojník, 33 roky. Straka František, hodinář;
66 roků. — Vměstskémchudobinci: Procház-
ková Marie, ošetřovanka, 92 roky.
Dne 20. července 1904: Reichova Jana;
dcera pekaře, 4 roky, 861—I. Řepková Amalie; sou-
kromnice, 85 roků, 1392—II. Heppnerova Marta, 15 r.,
571—II. Blomannová Marie, vdova po vrchním účet.
radovi, 57 roků, 1627—II. Sluníčko Václav, syn děl-
níka, 2 roky, 169—VIII. Šebková Marie, manželka
mag. adjunkta, 47 roků, 454—VIII. Hastrmannová
Anna, vdova po úřadníku, 67 roků, 805—VII. Brož-
nákova Marie, služka, 70 roků, 174—II. — Ve všes
obecné nemocnici: Hoffmannová Barbora, man-
želka kočího, 66 roků. Dobeš Josef, kočí, 23 roky. —
V sirotčinci (čp. 1263—II.): Laudova Marie, si
rotek, 11 roků.
František
Václav
Papírníkův
Božena
Havel
Josef
Marvanová
Třešňáková
Marie
Straka
Heppnerův Mars
Šebková
Brož
Dobeš
Ma
Bruný Hynek
Blomannová Marie
Hastrmannová Anno
Čakrtová Anno
U Milosrdmý bratr
Zelenka Ignác
Reichův Jan
Hoffmannová Barbora
Laudův Marie
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části“ Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části“ Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Praha
lidový divadlo
12
article
V úterý 26. července.
Novinka.
Na pomoc Rusům.
Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jed-
náních. Napsal Fořt a Hráška. Hudba od E. Šta-
rého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní
vložky tančí paní Stará a sbor dam.
(bliže Palackého
mostu).
Rus
Fořt
Hráška
E Stará
Palacký most
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
V úterý 26. července.
Smíchov
14
title
Začátek o 7. hod.
15
article
Novinka:
Po prvé.
Komedie člověka.
Po prvé.
Velká výpravná satyrická hra o deseti odděleních. Na-
psal O. Schäffer. Některé texty ku zpěvní části od
Josefa Švába. Hudbu složil R. Piskáček. Režisér Josef
Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
16019
O Schäffer
Josef Šváb
R Piskáček
Kubík
Urbánek
Praha
Smíchov
národní divadlo
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vneronooh
Pištěkovo lidové divadlo vneronooh
na Král
V úterý 26. července.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Jako host vystoupí nejmladší česká herečka Žofie
Bouško va.
Malý lo r d.
Obraz ze života o třech jednáních. Dle anglického
románu Mrs. F. Burnettové napsal J. Kühnel.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Magdalena.
16014
600 —
Král
Bouška
F Burnett
J Kühnel
Magdaléna
Pištěkův lidový divadlo
Malá t r d
Mrs
17
article
I vedl soudruha na nábřeží k barce »Tigretiš«
a nabídl se mu k okamžité projíždce přístavem.
Beryllon ale spatřiv vraceti se z lodi na zemi ná-
mořníka ruského, kterýž byl uvedl stroj v činnost,
tázal se:
»A kdo bude loď říditi?«
»Já! Neobávejte se ničeho !«
»Vy l«
»Já . . . znám již celé řízení stroje, jakožf
kormidla.«
Pan Beryllon netázal se dále a oba mlčky odrazili
od břehu.
Po chvíli však zástupce vinařských firem tázal se
Rochemonda poznovu:
»Doufám ale, že skutečně nenecháte nás potopiti
na dno vody.«
»Nikoli ! Nebuďte jen tolik znepokojen! Vizte jen!«
Aby dokázal obratnost svou, Rochemond zabočil
rychle k velkému parníku poštovnímu, jenž vjížděl po-
zvolna do přístavu a to tak těsně, že div se s ním ne-
srazil, leč přece ještě v čas vyhnul se mu a obeplul ho.
Beryllon tázal se, směje se:
»Vy jste tedy vlastně námořníkem ?«
»Stal jsem se jím teprve od té doby, kdy zavítal
jsem do Kronštatu!«
Beryllon
Kronšta
18
article
»Ach tak — stal jste se jím k vůli naší zá-
»Ach tak — stal jste se jím k vůli naší zá-
ležitosti !«
Rochemond ozval se, ukazuje na »Trident«
»Nuže, vidíte tamto onu velikou loď francouzskou?«
»Ano, ano, jest to vlajka naše.«
»Krásná loď ona doveze nás prostě zpět do vlasti
našl.«
Rochemond
Trident
19
article
»Proč se takto tážete ?«
»Nu, spravoval-li car Mikuláš I. sám své střevíce,
byl zajisté spřízněn s Petrem Malým, jenž rovněž sám
pro sebe pracoval.«
Beryllon ozval se důtklivě
»Budete-li pokračovati takovým tónem, necháme vás
samotného, není-liž pravda, pane Morele? . . . Jinak
nás filuta ten ještě zde zkompromituje.«
René odpověděl jen úsměvem.
Potom prohlíželi si všichni to, co jim průvodce
ukazoval v historické síni té památného: při zdi hůl
s držátkem ze slonoviny a kord cara Mikuláše. Jeho čáku,
pod sklem chovanou. Na toaletním stolku prázdné láhvice,
z nichž na jedné byla ještě etiketa: Eau des Alpes de
chez Petit, rue Vivienne.
Dále dvoje malé kyvadlové hodiny, jež ukazovaly
dvanáct hodin padesát tři minuty, okamžik to úmrtí Mi-
kulášova a kalendář s datem 28. února 1855.
Dále malý vak cestovní s toaletním i jiným náčiním,
zrobený z kůže již rozedřené, kterýž spočívá na stole —
po jiných kusech nábytku rozvěšených hodně šátků ka-
pesníci.
René se tázal:
»K čemu tolik šátků ?«
»Car Mikuláš nerad namačkával je do svých kapes,
jelikož jich měl ale velmi často zapotřebí, byly věšeny
na nábytek v komnatách, jež on obýval !«
Beryllon optal se:
»Kde jest jídelna, v níž stal se pokus attentátu
proti životu Alexandra II. ?«
»Půjdeme tam také, pane.«
Zaprodáni nepžitel.
Petro Malá
Morel
René
Mikuláš
Beryllon
Mikuláš I
Eau desátník Alpe jít chez Petit